Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 00:15
Dreamlinux 3.5 je živá distribuce, postavená na Debianu. Dá se stáhnout jak verze s grafickým prostředím Xfce, tak i verze s Gnome. Tento článek je zaměřen na dlouhodobější zkušenosti s verzí, která má prostředí Xfce 4.4. Podle ohlasů na různých fórech se některým uživatelům tato distribuce velmi líbí. Říkají, že je to „sexy“ distribuce. Jiní zase tvrdí, že Dreamlinux prý obsahuje amatérské chyby.
Start z živého CD je bezproblémový, instalace na pevný disk je naopak mírně problémová. Před instalací doporučuji vypnout screensaver, který potom zbytečně naskakuje a není vidět průběh instalace. Po kliknutí na instalační ikonu se objeví pouze jedno instalační okno. Kolonek je minimum, není kde nastavit jazyk, časové pásmo ani rozložení klávesnice. Drobný problém nastane, pokud nemáte kompletně připravený disk na instalaci. Možná se zdržíte hledáním nástroje na práci s diskem. U finální verze Dreamlinuxu 3.5 nenajdete nikde v menu GParted. Dá se spustit klasicky z terminálu.
Už několik sekund po stisku tlačítka Apply indikátor hlásí, že je hotovo neuvěřitelných 46%. Potom se indikátor zastaví a dál postupuje už pomalu. Ale i tak je instalace na rozdíl od některých jiných distribucí poměrně rychlá. Instalace proběhla úspěšně a Dreamlinux nastartoval ve správném rozlišení bez potřeby jakéhokoliv dalšího nastavování.
Prostředí Dreamlinuxu se trochu podobá Mac OS X. Ve spodní části obrazovky dominuje animovaný Engage panel. Animace podobného druhu každý neocení, ale budiž. Za zmínku stojí, že tvůrci Dreamlinuxu vybrali vcelku atraktivní ikony. Vypadají rozhodně lépe, než ikony běžně používané v distribucích s prostředím Xfce.
Některé ikony na ploše (Home, Trash, File System), nejdou v prostředí Xfce 4.4 běžným způsobem smazat, což může někomu vadit. Řešení už bylo mnohokrát publikováno na netu. Postup se dá najít například tady. Připomínky jsou i k bílým rámečkům okolo textů u ikon na ploše. Uživatel je může odstranit editací skrytého souboru .gtkrc-2.0, umístěného v jeho domovském adresáři. Poněvadž tato úprava není zase tak moc známá, uvádím zde kód, který se má do zmíněného souboru zkopírovat:
style "xfdesktop-icon-view" { XfdesktopIconView::label-alpha = 0 base[NORMAL] = "#3F6BA4" base[SELECTED] = "#3F6BA4" base[ACTIVE] = "#3F6BA4" fg[NORMAL] = "#ffffff" fg[SELECTED] = "#ffffff" fg[ACTIVE] = "#ffffff" } widget_class "*XfdesktopIconView*" style "xfdesktop-icon-view"
Jak je vidět z následujících obrázků, výše uvedený postup úpravy souboru opravdu funguje. Popisky ikon v Xfce po úpravě se v podstatě neliší od konkurenčních prostředí Gnome či KDE.
Na tomto místě se musím zmínit o jednom podstatném rozdílu mezi Dreamlinuxem 3.5 a distribucí Xubuntu 8.04, která má také grafické prostředí Xfce 4.4. Kliknutím pravým tlačítkem myši na plochu v Xubuntu získáte přístup k nastavení plochy a tvorbě spouštěčů. V Dreamlinuxu se po stisknutí pravého tlačítka myši na volné ploše vyvolá menu aplikací. Chceme-li v Dreamlinuxu dělat nový spouštěč, musíme kliknout pravým tlačítkem do oblasti některé ikony na ploše. Tak získáme přístup k další nabídce. Po kliknutí na poslední položku (Desktop) v této nabídce se dostanete k položkám vytvořit nový spouštěč a nastavení plochy. Po kliknutí na předposlední položku si konečně můžeme vybrat jinou tapetu nebo změnit velikost ikon. Nedivím se dotazům k této věci na různých fórech. Uživatelé Xubuntu mají přístup k nastavení plochy jednodušší.
Dreamlinux Control Panel (DCP) budí opravdu dobrý dojem. Máme na něm k dispozici přístup téměř ke všemu, co potřebujeme nastavovat. Horní část patří systému, prostřední část hardwaru a dolní část nastavení sítě. Prostřednictvím panelu můžeme po instalaci konečně nastavit to, co se v mnoha jiných distribucích nastavuje už během instalace. Mám na mysli jazyk, rozložení klávesnice, datum a čas.
Ikona označená jako Nvidia Install je v podstatě pouze nápověda. Po kliknutí se objeví jen návod, co máme udělat pro instalaci binárních ovladačů. Poněkud přehlednější podobu návodu níže uvádím:
1. Stiskněte Control+Alt+F1.Jak vidět, tvůrci Dreamlinuxu při instalaci binárních ovladačů asi spoléhají na repozitáře Ubuntu. Mimochodem, na počítači, osazeném starší grafickou kartou s čipem nVidia, se po uplatnění uvedeného postupu systém naprosto zhroutil. Neškodil by seznam podporovaných čipů nVidia. Binární ovladače se touto metodou podařilo úspěšně nainstalovat až na počítači s novějším typem grafické karty. Při restartu se objevilo logo nVidia a 3d podpora byla na světě. Po instalaci 3d podpory se vzhled Dreamlinuxu změní. Písmo v menu a v popisech ikon na ploše se zvětší. S animovaným Engage panelem, umístěným ve spodní části obrazovky, se můžete klidně rozloučit. Lépe ho nahradí Avant Window Navigator.
Avant Window Navigator (AWN) je v sytému nainstalován a připraven k použití, stejně jako Emerald a Compiz včetně kofiguračního panelu. Protože o AWN se toho v souvislosti s Dreamlinuxem obyčejně moc nepíše, zmíním se o něm trochu podrobněji. Po kliknutí pravým tlačítkem myši na ikonu spouštěče na panelu se objeví pouze skromná nabídka, kde lze jen vyměnit ikonu nebo odstranit spouštěč z panelu. Obvyklá položka Dock Preferences tady chybí.
K podrobnějšímu nastavení AWN a ke správě appletů a spouštěčů, se dostaneme nejsnáze prostřednictvím Dream Control Panelu. Appletů je k dispozici přes třicet. V základním nastavení je aktivován jen jeden applet, a to kombinovaný Launcher/Taskmanager. Funkce je jasná už z názvu. Po kliknutí na ikonu spouštěče na AWN panelu se pod ikonou aplikace buď zobrazí šipka, signalizující běh aplikace, popř. se ukáže nová ikona v jeho pravé části. Pokud bude pod ikonou šipka, nemůžeme pochopitelně kliknutím na tuto ikonu spustit další instanci aplikace. Nastavení lze změnit, funkce šipek může být inverzní.
Pokud se týká dalších nabízených appletů, většinou v podstatě jen duplikují to, co už máme k dispozici jinde. Ale za vyzkoušení určitě stojí klasické applety Clock, Mount a Weather. Posledně jmenovaný applet je defaultně nastaven tak, že ukazuje počasí v Portlandu. Při změně naštěstí nemusíme zadávat kód města, stačí název. Po kliknutí na defaultně nastavený Quit-Logoff applet není vidět žádnou akci. Původní příkaz se ale dá snadno vymazat a nahradit jiným, funkčním.
Správa spouštěčů je určitým problémem Avant Window Navigatoru v Dreamlinuxu. AWN manažér nepracuje tak, jak bychom očekávali. Problémy jsou následující:
1. Změny existujících spouštěčů nefungují.Z uvedeného je zřejmé, že místo změny nějakého spouštěče jej musíme vymazat a pomocí tlačítka Add udělat nový. Příkaz do kolonky Command je třeba napsat vždy ručně nebo odněkud zkopírovat. Compiz se dá naštěstí snadno předem vypnout kliknutím na příslušnou ikonu v DCP. Při tvorbě nového spouštěče AWN manažér akceptuje pouze ikony z umístění /home/user. V okně pro výběr ikon je totiž ze dvou možností Stock/InTheme a Custom defaultně nastavená ta druhá. Ikona nově vytvořeného spouštěče se dá ještě v AWN manžéru snadno přesunout myší na požadované místo.
Je-li zapnutá animace ikon, třeba efekt nazvaný Classic, tak ikona po najetí kurzoru pěkně poskakuje. Někdy ale efekt nechce zmizet. Typicky u vypalovacího softwaru Brasero ikonka skáče i po skončení vypalování. Nepřestane a skáče pořád dál. Po vypnutí Compizu občas zůstanete bez dekorací oken. Správně by se za této situace měly objevit dekorace nastavené ve správci oken Xfce. Většinou pomůže Compiz znovu zapnout a zase vypnout, ale nesvědčí to o stabilitě.
Skladba softwaru v Dreamlinuxu je vcelku běžná. Nejvíce jsou zastoupena multimédia. Jde o aplikace jako např. AviDemux 2.4.3, Brasero 0.8.2, EasyTAG 2.1.4, Totem 2.22.2, Rhythmbox 0.11.6. V oblasti grafiky je to GIMP 2.6, gThumb 2.10.5, Inkscape 0.46. Dále OpenOffice.org 2.4, Firefox 3.0.6, Thunderbird 2.0.0.16, Synaptic 0.62.1, GParted 0.36.
V oblasti softwaru leží nejvíce problémů této distribuce. Část softwaru nejde rozumným způsobem odinstalovat. Zdůrazňuji, že mám na mysli čistou instalaci systému, s nímž se ještě nic nedělalo. Jde nejen o aplikace jako Thunderbird, HJSplit či Mousepad, ale v podstatě také o celé grafické prostředí Xfce. Vtip je v tom, že Synaptic ani jiné běžné prostředky, příslušné balíčky prostě nevidí. Dozvíte se jen, že software prý není nainstalovaný.
Synaptic, GParted a Midnight Commander nejsou začleněny v menu. Kdo je tam chce mít, musí si vytvořit příslušné soubory, jak je v Xfce zvykem. Synaptic má spouštěč alespoň na Engage panelu, popř. na panelu AWN. Nainstalovaná verze programu GParted je navíc dost stará (0.36). Při práci s ním jsem narazil na problémy, které jsou v nové verzi 0.45 (Debian Squeeze) odstraněny.
Při přehrávání ozvučených videosouborů v AviDemuxu nejde zvuk. Můžete zkusit doinstalovat balíček alsa-oss a v menu změnit nastavení položky Audio output na OSS. Je to částečné řešení problému, ale bez zvuku se někdy opravdu těžko stříhá. Mimochodem, balíček alsa-oss mohli dát do distribuce rovnou, aby se nemusel doinstalovávat.
Totem 2.22.2 v Dreamlinuxu překvapivě někdy nezobrazuje titulky. Rada z internetového fóra, že si máte zapnout v preferencích automatické nahrávání titulků, asi nepomůže. Mimochodem, titulky v Totemu spouštím ručně. Tato možnost se objeví po kliknutí pravým tlačítkem na soubor v Playlistu. Potíže s titulky souvisí, stejně jako řada jiných problémů v různých distribucích, se zapnutým Compizem.
Jednou z vymožeností Dreamlinuxu je Easy Install, pokus o zjednodušení instalace určitého softwaru. Ještě v dubnu letošního roku šel používat. Potom zničehonic přestal fungovat. Při pokusu o spuštění z terminálu se objevilo chybové hlášení. Z chybového hlášení bych na první pohled usoudil na nefunkční server někde za mořem. Problém byl v neprovedené aktualizaci distribuce. Většinou dělám aktualizace distribucí jen v minimální míře (bezpečnostní) a pokud možno vždy čekám na novou verzi distribuce. Po následující aktualizaci funguje Easy Install bez problémů:
sudo apt-get install dream-update
sudo apt-get install libgtk2-ruby libgtk2-ruby1.8
sudo apt-get update && sudo apt-get upgrade
Pod názvem jednoduchá instalace si představuji instalaci na jeden klik, bez jakýchkoliv problémů, a stejně jednoduchou možnost odinstalace. Na následujícím obrázku se můžeme podívat, jaké aplikace vlastně tato vymoženost Dreamlinuxu nabízí.
Aplikace nainstalované prostřednictvím Eeasy Install o sobě po instalaci dají vědět, což považuji za správné. Buď se objeví nová položka v menu nebo spouštěč na ploše. To pochopitelně neplatí pro Codec Install a DVD Support.
Celkově ale není Easy Install dotažený do konce. Hned první aplikace, Google Earth, si po instalaci vytvořila na ploše spouštěč. Ale při poklepání na ikonu se objevilo chybové hlášení. Práva jsou nastavena jen pro roota. Přitom je spouštěč v domovském adresáři uživatele. Pokud práva změníte, objeví se další dvě chybová hlášení. Tak toto asi není zjednodušení instalace. Chybové hlášení provází také spouštění Adobe Readeru. Obě aplikace ale navzdory chybovým hlášením jdou používat. U ostatních aplikací nebyly pozorovány potíže se spouštěním. Potěšil mě starý dobrý přehrávač XMMS.
Téměř u všech položek nabízí Easy Install také možnost odinstalování. Xara se v pořádku nainstalovala, ale nešla přes Easy Install odinstalovat, stejně jako kodeky a podpora DVD. Google desktop a Google Gadgets po sobě zanechaly zbytečné položky v menu.
Pro tyto účely má Dreamlinux v menu položky Live Dream, popř. Persistent Dream. Druhá položka umožňuje před instalací rozdělit flash disk na dvě části. Na jednu část se nainstaluje Dreamlinux a druhá část slouží pro data uživatele. Podle ohlasů na netu jsou kolem instalace Dreamlinuxu na flash disk problémy. I když instalace proběhne bez viditelných závad, není vyhráno. Dreamlinux v některých případech nelze z flash disku nabootovat. Instalační postup je navíc trochu složitý a zdlouhavý. K instalaci Dreamlinuxu na flash disk doporučuji raději použítl v praxi osvědčený UNetbootin. Je např. v repozitáři Debianu Squeeze. Instalace Dreamlinuxu na flash disk tímto způsobem je velmi snadná, probíhá rychle a měla by být bez problémů.
Pokud je potřebný instalační soubor Dreamlinuxu k dispozici na pevném disku, bude instalace trvat jen pár minut. V mém případě se podařila na první pokus a Dreamlinux svižně nabootoval. Chybičkou na kráse je samovolné vysunutí a zasunutí prázdného šuplíku CD jednotky vždy před vypnutím či restartem distribuce, umístěné na flash disku.
Dreamlinux 3.5 vychází převážně z Debianu 5.0 Lenny. Z toho vyplývají poněkud starší verze softwaru, obsaženého v distribuci. Distribuce má vlastní přehledný ovládací panel (Dreamlinux Control Panel) a obsahuje funkci pro jednoduchou instalaci, popř. odinstalovaní softwaru (Easy Install). V distribuci je nainstalován mj. Avant Window Navigator, Emerald a Compiz. Instalace binárních ovladačů pro podporované čipy nVidia je poměrně snadná. Většina závažnějších zjištěných problémů je popsána výše.
Tiskni
Sdílej:
Článek nechci, ale stačilo by dát tučňáka, který tam v tuto chvíli pořád není.
Bohužel, ten tvůj screenshot není z Dreamlinuxu.
Samozřejmě mám na mysli Dreamlinux 3.5 s grafickým prostředím Xfce 4.4.
Není divu, dnes je v módě leccos označit za "sexy", i když to se sexem nemá nic společného .. jednou se dočkáme určitě i "sexy" dańového přiznání
Policie je sexy, řekl před časem bývalý ministr vnitra Langer.
Co myslíš tím jinak nepoužitelné?
Něco na tom bude. Problémů je v distribuci dost. Ale asi není odvozená přímo z Ubuntu, spíše vychází z Debianu 5. Na rozdíl od některých jiných tvůrců distribucí si autoři dali práci navíc a napsali pár věcí v jazyku Ruby.
Ale asi není odvozená přímo z Ubuntu, spíše vychází z Debianu 5.
Jasně, ta pětka tam ostatně být ani nemusí, že... Já jsem to myslel jako přirovnání.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.