Záznam třetí přednášky z předmětu Architektura počítačů

7.3.2020 23:26 | Přečteno: 3833× | procesory a roboti |

Před začátkem semestru jsem zde sepsal úvahu o výuce předmětu Architektura počítačů (Jak učíme a jak učit architektury počítačů).

Výuka se rozběhla, velký dík patří mým kolegům z praxe, kteří se z vlastního zájmu a chuti pomoc do výuky zapojili. Viz. aktuální složení týmu.

Toto pondělí však byla návštěva přednášky pro studenty zrušená kvůli informaci o kontaktu některého z pracovníků ČVUT s někým, kdo se s koronavirem někde v cizině setkal. Opatření bylo na základě posouzení rizika od hygieniků jako minimálního v pondělí odpoledne zrušené, ale přednáška by studentům v přípravě na cvičení chyběla. Jako zkrácenou náhradu jsme studentům poslali odkaz na tu z loňských LinuxDays.

Kolegové z IT a PR FEL narychlo připravili nahrávání, prezentaci jsem neměl na nahrávání bez ukazovátka připravenou atd. Ale po mnoha hodinách v kdenlive a blenderu se podařilo ze 150 GB původního záznamu vytvořit video s alespoň nějakým neumělým zvýrazněním právě popisovaných komponent, textů. Protože jsem se obával, že může přijít 14-denní karanténa, tak je do přednášky zahrnutý i materiál k zvládnutí cvičení samostudiem.

Na výsledek se můžete podívat na YouTube https://youtu.be/271oRr9PeSk. Již sám vím po několikerém shlédnutí při editaci o několika přeřeknutích a drobných chybách ve slidech. Odprezentoval jsem i část o mikrokódovaných CU, kterou jsem měl spíš jen pro případné doplnění. Z ní zkoušet nebudeme.

Na prezentaci a diskuzi k předmětu na InstallFest pravděpodobně nikdo z diskutujících pod předchozím zápiskem nedorazil nebo byl spokojený, protože kritika při předvádění, jak učíme s QtMips a hraní si účastníků nezazněla. Lidé z praxe na ní byli. Workshop s našimi deskami si také pár lidí vyzkoušelo až po návrh řízení DC motorů nejdříve z C vlastním kódem v podstatě z nuly podle natočení barevného voliče a pak přes námi připravené projekty pro Matlab/Simulink (k stažení z https://github.com/aa4cc/zynq-rt-control (drive by wire mezi dvěma motory a podle otáčením voličem). VHDL návrh periferií zde. Target https://github.com/aa4cc/ert_linux. Vše s Linux 4.19 RT jádrem https://github.com/ppisa/linux-kernel/tree/linux-4.19.y-pi. Nákup/výroba další várky MZ_APO desek se rozběhla. I přes poskytnutí rozsáhlých informací jednomu ze zdejších kritiků e-mailem mi žádná odpověď nedorazila.

Na EmbeddeddWorld jsem pak hovořil s CEO RISC-V foudation (Calista Redmond) a našim studentům i škole nabízí pro připravovaný přechod na RISC-V maximální podporu a publicitu.

       

Komentáře

[vencour]

Přidal jsem do výběru.
Kdybych chtěl bych být šťoura, zmínil bych jména nebo citace těch, co slibovali přispět nebo napsat. No, jejich karma.
Dík za Vaši práci.

[Martin Tůma]

Ono je vůbec otázka, jestli někdo něco sliboval... Já jsem třeba poukazoval na to, že je principiálně nepřípustný a jednoznačný střet zájmů, aby si státní zaměstnanec přiděloval ze své pozice do své soukromé firmy zakázky. Zcela konkrétně jsem psal toto:

Co se týče toho střetu zájmů, tak právě proto, aby nikdo nemusel ty zakázky kontrolovat a hodnotit, jestli je to předražený/výhodný nebo ne (podezření tu bude vždy), je to ve slušné společnosti paušálně zakázáno. Prakticky každá větší firma na to má vnitřní regule a u státu by to mělo platit dvojnásob. Chápu ale, že v zemi, kde premiér do správní rady dosadí manželku a tváří se, že tak nemá žádný vliv, se to těžko vysvětluje...

... abych se pak tady dočetl, že:

I přes poskytnutí rozsáhlých informací jednomu ze zdejších kritiků e-mailem mi žádná odpověď nedorazila.

Co jako Ing. Píša očekává? Že budu tejden studovat podklady a obvolávat společnosti, za kolik by to vyrobili a pak sem napíšu: u Andreje je to střet zájmů, ale u Píši je to OK?!!

[Gréta]

si myslim že kdyby jako krad by bylo jako dost naivní se vykecávat a ještě rozposílávat nějaký podklady ;D působí na mě spíš dojmem člověka co se jako fakt o něco snaží ;D

jako ale netvrdim že tam jako žádný zloději nejsou na veřejný prachy sou přisátý moře pijavic to je známý. ale kradou buďto uplně pitomě a drze nebo navopak až moc vychytrale a na mnóóóóhem vyší úrovni ;D nehledej toho kdo dodává nějaký jednodeskový počítače pro jakoby jeden jedinej předmět hledej třeba někoho kdo třeba pro celý baráky roky dováží toaleťák :O :O :D ;D

[vencour]

Mluvit, mluvit, mluvit.
Nějak se to vyvrbí, nepanikařit, prosím.
Když ne mailem, tak tady se to může probrat. Času více méně dost. Až přijde karanténa, bude času ještě víc.

[Aleš Kapica]

Že si paralelně s působením na škole různí lidé zhodnocují prostřednictvím svých firem know how získané na škole, je zcela běžné. Ale zrovna Pavel Píša patří mezi ty co svým podnikáním defakto tu školu dotují.

[kralyk z abclinuxu]

Co jako Ing. Píša očekává? Že budu tejden studovat podklady a obvolávat společnosti, za kolik by to vyrobili a pak sem napíšu: u Andreje je to střet zájmů, ale u Píši je to OK?!!

Já mam takový dojem, že někdy zhruba tak asi 2 ~ 3 roky zpátky se stala mysteriózní událost X, při které se část uživatelů abclinuxu zbláznila. Tohle bude asi další případ.

(A to nepíšu z nějaký snahy do někoho kopat, o některý lidi mam celkem skutečnou obavu.)

[xxx]

Co se ti stalo pred 2 - 3 roky?

[Gréta]

bymě taky jako zajímalo. tobě někdo promáz blogísek hele?????? :O :O :O :O

[kralyk z abclinuxu]

Co se ti stalo pred 2 - 3 roky?

Myslim si, že celkem nic, ale kdo ví, třeba jsem to koupil taky...

[_]

Kyknos rozeslal uživatelům nějaké lentilky...

[kralyk z abclinuxu]

To zní taky věrohodně, ale popravdě podezírám snajpu, že zkusil nějakej těžce ilegální experiment pro osvobození myslí abclinuxáků a nějak mu to vybouchlo...

[_]

Já jsem zase slyšel, že kyknos pokračoval ve výzkumu koronavirů, který zahájil už v brmlabu.

Na tobě se mi líbí jak jsi hrozně konkrétní.

Eeeh, pardon...

Někdo ve mně vzbuzuje určitý pocit vztahující se k jeho či jejímu stylu komunikace.

[Martin Tůma]

Musim se přidat k tomu zástupu lidí, co ten tvůj příspěvek vůbec nechápou. Něco se ti před 2 lety stalo, že jsi změnil svůj nick a promazal svůj blog tady, ok. Ale jakou to proboha má souvislost s tím citovaným úryvkem?

[kralyk z abclinuxu]

Něco se ti před 2 lety stalo, že jsi změnil svůj nick a promazal svůj blog tady, ok.

To s tím nesouvisí a já jsem to ani do souvislosti nedával, to byl xxx. Blog jsem promazal, protože mi zpětně přišel špatnej / nelíbil se mi a nechtěl jsem ho mít na profilu, to je asi tak celý.

Ale jakou to proboha má souvislost s tím citovaným úryvkem?

No přijde mi to přirovnání s Babišem a celkově ten postup proti Píšovým zakázkám úplně mimo, ale whatever, možná jsem já ten divnej a jiným lidem to přijde cajk...

[Michal Kubeček]

Ne, sám nejste. Už minule jsem psal, že to smrdí něčím osobním. A aktuální diskuse ten můj dojem nevylepšila.

[Martin Tůma]

Takže vám přijde zcela v pořádku, že někdo pracuje jako zaměstnanec na VŠ na katedře, ze které dostává zároveň zakázky pro svojí paralelní soukromou firmu? Jako vážně?!

[Michal Kubeček]

Neznám detaily té situace natolik, abych mohl posoudit, jestli to v pořádku nebo ne. Co mi určitě nepřipadá v pořádku, je to, že ve svých výpadech a osočování zarputile pokračujete dál i poté, co vám byly nabídnuté potřebné materiály a vy jste se na ně odmítl podívat. Na druhou stranu, nedávno jsem se setkal s jinou diskusí, kde jste se také rozhodl, že někde dělají něco zásadně špatně, a jakékoli vysvětlování, jak ty věci fungují, bylo naprosto marné, takže mne to zase až tak moc nepřekvapuje.

[Martin Tůma]

Pokud už je zcela nepřípustný samotný princip, je přeci úplně jedno, jak vypadají konkrétní materiály k dané zakázce. To proti čemu jsem se od počátku vymezoval bylo především to, že lidé z akademické obce očividně považují takové zakázky za zcela v pořádku (jak potvrzují i další zaměstnanci univerzit v této diskuzi).

Když už jste sem ale zatáhl tu předchozí SUSE debatu, kde spor nebyl o tom, jak věci fungují, ale že tak jak fungují to má zásadní problémy, tak bych se tady zeptal, jestli když je to s těma zakázkama principielně ok, si (nebo váš nadřízený) můžete v SUSE zadat zakázku své soukromé firmě (pokuď tam tedy běžně všichni "nejedete" Schwarz systém, pak je ta otázka samozřejmě bezpředmětná).

[xkucf03]

Pokud už je zcela nepřípustný samotný princip, je přeci úplně jedno, jak vypadají konkrétní materiály k dané zakázce. To proti čemu jsem se od počátku vymezoval bylo především to, že lidé z akademické obce očividně považují takové zakázky za zcela v pořádku (jak potvrzují i další zaměstnanci univerzit v této diskuzi).

Tady se člověk pohybuje na tenkém ledě. Určitě by bylo dobré nedohazovat zakázky třeba na úklid nebo stravování, protože v téhle oblasti je konkurence a není problém vybrat někoho jiného a vyhnout se pochybnostem¹, ale dovedu si představit věci, které v za tabulkový plat a v rámci školy dělat nelze, ale přesto by byly prospěšné – a pak je otázka, jestli je nedělat radši vůbec, nebo to vyfakturovat, i když to u někoho může vzbuzovat podezření.

Ono pochybná může být každá zakázka a v takovém případě by se měla prošetřit a ověřit, zda šlo o obvyklou tržní cenu a obvyklou kvalitu. Je totiž celkem jedno, jestli nějaké špatné rozhodnutí udělá někdo a) z blbosti, b) protože za to dostal úplatek nebo c) protože jeho firma na tom vydělá. Přijde mi, že přehnaně hrotíš případ c) a snažíš se mu za každou cenu vyhnout, ale ty škody, které vznikají u a) a b) jsou úplně stejné – a pokud by chtěl někdo krást, tak to spíš bude dělat nenápadně, aby nebylo na první pohled vidět, že jdou peníze do jeho firmy.

_{[1] i když v případě korupce tam přímá a viditelná vazba nebude a ten úplatek se předá neveřejně, takže je to vlastně méně transparentní, než když dá někdo zakázku vlastní firmě}

[ehmmm]

Na moji alma mater o jedne katedre trdim, ze to je dislokovane pracoviste jedne mistni firmy a sam se uz nevyznam v tom, ktery z mych byvalych spoluzaku je ci zamestnanec. :)

Pokud se vam to nelibi, muzete si stezovat treba rektorovi, akademickemu senatu nebo prinejhorsim az na policii.

[vencour]

Máte lepší nabídku nebo výsledky?
Asi to neni ideální. A?

[Martin Tůma]

Máte lepší nabídku nebo výsledky?

Musím být pekař, abych poznal hnusnou housku?

Asi to neni ideální. A?

Až se někteří zase budou divit, proč mají poloviční plat než Němci, tak toto je ten důvod. Když vidim, kolik lidí tady považuje podobný "malý domů" jako zcela běžnou záležitost, je mi z toho dost smutno. Jinak nic.

[trekker.dk]

Až se někteří zase budou divit, proč mají poloviční plat než Němci, tak toto je ten důvod.

To si jen lžete do kapsy, ten důvod je úplně někde jinde...

[Odin1918]

Co treba disciplina a produktivita prace? :)

[Gréta]

náhodou to byl jako moc pěknej blogísek sem si ho našla ve waybackmachine. neni tam nic zaco by ses jako musel stydět ani za takovou tu steganografickou knihovničku ;D

[Pavel Píša]

Dobrý den,

vaše následné připomínky, doporučení k předmětu a kritika byly na místě a ukazují technickou erudovanost.

Toho že je dodávání z vlastní firmy do školy problém jsem si byl vědomý a nabízel jsem především jiná řešení. Poté jsem splnil to, co bylo vůlí a rozhodnutím pana profesora Zdeňka Hanzálka (dodat 20 kitů na bázi MicroZed i za nesmyslně nízkou cenu), který se pak ani nestaral o to, že mi ani tato částka nemůže být na firmu zaplacena.

Ovšem na začátku diskuze jste mě přímo tvrdě obvinil. Slušnost je se tedy buď omluvit nebo mnou obratem dodané materiály prostudovat, zhodnotit a buď na obvinění trvat nebo se naopak v roli nezávislého oponenta zapojit do diskuze a obecně tím škole a nakonec i mě pomoci. Do role rozhodčího jste se pasoval velmi razantně a tvrdě sám, sám se z ní také můžete propustit.

V této diskuzi se na jednu stranu o tak moc nejedná. Jiné akce mých bývalých kolegů, které se k soustavě událostí v letech 2017 a 2018 váží, jsou pro mě, co se týče následků finančních i co se týče perspektiv na návrat do stavu rozumné pohody a udržení firmy, týkají mnohem více.

S pozdravem,

Pavel Píša

[Martin Tůma]

Jediné, z čeho jsem vás v této souvislosti obvinil bylo, že vám přijde zadávat si z pozice státního zaměstnance zakázky pro vlastní firmu tak samozřejmé, že se tím dokonce chlubíte na blogu. A na tom, že toto je ve vyspělé společnosti nepřijatelné samozřejmě stále trvám. Vadí mi to u daňových úlev pro Babišův holding, vadí mi to u kurátorské smlouvy Jiřího Fajta a stejně tak mi to vadí i u zakázky z Katedry řízení ČVUT pro Pikron Pavla Píši.

Nikdy jsem ale neřešil konkrétně tuto zakázku. "Střet zájmů" je obecný princip, který se uplatňuje právě proto, aby se poté nemuselo řešit, kolik práce Pavel Píša měl odvést v rámci svého úvazku na ČVUT a kolik už je mimo a lze jí fakrurovat přes Pikron, kolik stojí návrh v Pikronu a za kolik by jej asi tak udělal někdo jiný atd.

[deda.jabko]

Jediné, z čeho jsem vás v této souvislosti obvinil bylo, že vám přijde zadávat si z pozice státního zaměstnance zakázky pro vlastní firmu tak samozřejmé

Pan Pisa neni statni zamestnanec, ale zamestnanec verejne vysoke skoly. To je podstatny rozdil.

A stejne jako u vsech organizaci tohoto typu o zadani konkretni zakazky nerozhoduje ten posledni pesak, ktery to zarizuje, ale aparat nad nim, podle rozsahu a typu zakazky. U mensich zakazek je to typicky vedouci pracoviste a tajemnik fakulty, ktery mim ojine hlida, aby vse bylo pravne v poradku. Ti take nesou spoluzodpovednost za hospodarne nakladani s penezi, a pokud by tam byl pravni problem, takovou zakazku stopnou.

"Střet zájmů" je obecný princip, který se uplatňuje právě proto, aby se poté nemuselo řešit, kolik práce Pavel Píša měl odvést v rámci svého úvazku na ČVUT a kolik už je mimo a lze jí fakrurovat přes Pikron, kolik stojí návrh v Pikronu a za kolik by jej asi tak udělal někdo jiný atd.

Tento problem prislusi resit nadrizenemu pana Pisi.

[xxx]

Jsem teda myslel, ze tohle ma potrebu pripominat jen Kapica. Takza, ano CVUT je verejna vysoka skola, zrizena dle zakona o VS. Je financovana statem jen ze 75%. A jeji zamestnanci nejsou statni zamestnanci, jen proto, ze v cele VS je rektor, ktery je volen akademickym senatem a nikoliv dosazeny urednik.

Cool.

[Martin Tůma]

Ono i drtivá většina z těch zbývajících 25% (granty) je ve skutečnosti placená tím státem (respektivě EU, ale to jsou opět veřejné peníze), ale někteří mají prostě potřebu tvářit se, že o žádnou státem provozovanou instituci nejde...

[aa]

Podle mě na tom má zájem pár procent lidí, kteří se pak vyhnou nepříjemné otázce, zda jejich práce společnosti něco přináší, a nebo jen předstírají práci a parazitují na systému.

[Martin Tůma]

Pan Pisa neni statni zamestnanec, ale zamestnanec verejne vysoke skoly. To je podstatny rozdil.

Pokuď jde o to, zda je placen z veřejného (státního) rozpočtu - a o to tady jde - tak v tom žádný podstatný rozdíl není.

Tento problem prislusi resit nadrizenemu pana Pisi.

Pracoval jsi někdy v soukromé firmě o velikosti alespoň té univerzity? A mohl si se tam s nadřízeným dohodnout, že ti zadá firemní zakázku do tvé paralelně provozované soukromé firmy? Dost o tom pochybuju...

[Odin1918]

Jsem rad, ze jste to zde zminil. Trikrat hanebne. Fuj.

[deda.jabko]

Pracoval jsi někdy v soukromé firmě o velikosti alespoň té univerzity?

Ne, a doufam, ze me toto nestesti nikdy nepotka.

Tento problem prislusi resit nadrizenemu pana Pisi.

Pracoval jsi někdy v soukromé firmě o velikosti alespoň té univerzity?

A jak to s tim souvisi? Pozor je to recnicka otazka, neodpovidej!

Stat se neda ridit jako firma, podobne univerzita. Teda byly takove pokusy a skoncilo to spatne (treba nedavna reforma britskeho skolstvi.)

Je dobrym zvykem, ze na univerzite ma kazda cast k dispozici vysokou miru autonomie a _duvery_, protoze se vychazi z predpokladu, ze jednotlivi jedinci jsou natolik rozumni a budou s penezi nakladat hospodarne. V tomto pripade, pokud by nadrizeny vyvedl penize do firmy pana Pisy, tak by mu penize chybely na jine veci. Takze ta odpovednost jde opravdu timto smerem.

Na druhou stranu korporatni fasismus radi uz i na vysokych skolach. V evropskych projektech se musi vyplnovat time-sheety, pisi se reporty, ktere nikdo necte a na polozky za par tisic se delaji vyberova a nabidkova rizeni, nad kterymi se stravi hromada hodin, aby se usetrilo par stokorun. Myslim, ze bys to urcite ocenil.

V kazdem pripade nemam moc informaci o teto kauze, tak do toho nechci zabredavat.

[Martin Tůma]

To s tou _důvěrou_ je sice hezká teorie, ale v praxi se jaksi ukazuje, že je lepší na to mít i nějaká pravidla, proto každý stát/větší organizace taková pravidla má. Myslel jsem si, že existence takových pravidel/principů o střetu zájmů je celkem obecně přijímaná záležitost, ale očividně se ukazuje, že lidem, kteří celý život žijou z veřejných peněz přijde zcela normální si z těch veřejných peněz dohazovat "melouchy" pro svůj soukromý byznys. Což mě sice přijde šílený, ale alespoň to vysvětluje volební výsledky hnutí ANO...

A ne, zrovna já opravdu nejsem příznivcem "korporátního fašismu"...

[Aleš Kapica]

Argumentuješ jak Babiš.

Je to stejné jako s dotacema. Máš subjekty, o jejichž prospěšnosti bys ani necekl a jiné co jen sajou z cecíku. A ne náhodou jsou to zrovna ty jeho. Přesto řve a ukazuje prstem na ty druhé.

Stejně tak se to má i se spoluprací škol a firem. ČVUT není UK. Je to technická škola. Ty firmy dobře vědí že je výhodné podchytit schopné lidi během studia, proto sem tečou i jiné než státní peníze. Ovšem pro školu je mnohem lepší, když její absolventi založí vlastní prosperující firmy, než když je spolkne korporát.

[Petr]

Dotace pro Babiše znamenají, že samoživitelky a lidi v exekuci (800 tisíc) nemusí platit skutečné náklady na produkci jídla, ale pouze dotovanou cenu. Ale chápu, že takový život si informatik nedokáže představit.

[Fluttershy, yay!]

Nebylo by lepší ty prachy poslat rovnou samoživitelkám a lidem v exekuci, ať si můžou pořídit skutečné jídlo místo toho nezdravého hnusu od Babiše?

[Gréta]

ne :'( většinou tydlety lidi neuměj vubec plánovat ani pitomí dva dny dopředu dáš jim prachy a nakoupěj si cigára a chlast a budou dál dělat agrodumpster diving :'( :'(

nóóó a pokud bys jm jakoby dával nějakou pomoc v naturáliích tak by zase rozfofrovaly prachy který by jim jinak zbejvali :'(

když už si hrát na socialismus tak jediný funkčí řešení vidim v nějakým drsným rekvalifikačním kurzu ze kterýho by jako nemohli zdrhnout ;D

[Fluttershy, yay!]

[citation needed]

[Gréta]

klidně mě jako cituj jestli chceš mě to neva ;D jestli jako chceš citaci po mě tak toho de jako najít na netu spusta ;D

hele kuřáci z food banky a hele 40% procent výdajů nejvíc největších americkejch chudáků na zbytečnosti ;D

ale jako dou najít i vopačný příklady kde to jako fakt něčemu možná pomohlo hele třetí svět a hele pokus. akorátže v tom pokusu dostaly prachy mamky a za jasně vymezeným účelem jakože pro domácnost. prej když se lidem takhlenc ten účel přesně vymezí tak to jako fakt většinou dodržej ale nevim :O :O ;D

[Fluttershy, yay!]

Čteš, co odkazuješ? Jako např.

It’s worth noting that by the specialized nomenclature of the dismal science, even eating at McDonald’s is a luxury — that is, we do it more as our incomes rise — while smoking and lottery-ticket buying are categorized as necessities. For its part, the Deutsche Bank report explicitly defined luxuries as goods or services consumed in greater proportions as a person’s income increases and necessities as those goods or services that make up a smaller proportion of spending as a person’s income increases.

While we tend to think of spending on luxuries as an indulgence driven by emotions, recent research suggests consumers’ feelings play a key role in spending on necessities as well. “Consumers who experience a loss of control are more likely to buy products that are more functional in nature, such as screwdrivers and dish detergent, because these are typically associated with problem solving, which may enhance people’s sense of control,” the authors of an April 2017 study in the Journal of Consumer Research wrote.

[Kate]

Hlavně, představa že člověk co má příjem na / pod hranicí chudoby začne chodit do druhé práce a bude k tomu přežívat o suchém chlebu bez jakýchkoliv „luxuries“ je úplně šílená. Jasně, možná nebude v mínusu, ale za pár měsíců vyhoří a zhoupne se na stromě.

[Fluttershy, yay!]

Ano. Akorát ta extra práce dost možná nebude druhá, ale třetí nebo čtvrtá.

[Gréta]

vim žeto je děsně krutý ale jako velikánská většina dlužníků i těch samoživitelek měla na výběr a buďto neuměli plánovat nebo zbytečně riskovali :'( :'( neřikám že bych nepomohla ale řikám že takovádle pomoc je pitomá moc věříte lidem že se jakoby uměj chovat rozumě a navíc takovejm co už udělali chybu :'(

[Fluttershy, yay!]

I kdyby, tak co jako?

[Gréta]

udělaj chybu znova když jim dáš možnost ale jako zase netvrdim že ve 100% :'( :'(

pomoc musí bejt promyšlená nééé že do něčeho jen tak naleješ prachy a budeš sedět se složenejma rukama a čekat na happy end ;D

když voni takle bezpracně přídou k pro ně velikakánský hromadě penízků nebudou se chovat rozumě najednou to v nich vyvolá pocit že si mužou dovolit nakoupit nějaký hovadinky a nesmysly a budou rozhazovat. taky toje takový nevýchovný protože i když něco zkazíš stát se postará. klidně človíčku riskuj vem si hypotéku udělej si mimčo s ředitelem třeba si tě pak vemenóóóó a když to nevýde se pak o tebe jako postaráme :O :O si aspoň obhájíme ty svý židle na úřadech pro 'spravedlivý' přerozdělování :O :O ;D

[Fluttershy, yay!]

Poverty isn't a lack of character; it's a lack of cash.

[kralyk z abclinuxu]

... except when it is ...

[Fluttershy, yay!]

To je dobré vědět, že se cítíš nadřazený.

[kralyk z abclinuxu]

No jo no, ty si ten tribalismus neodpustíš...

Příklad: Známí mají syna, který je v problémech (vysoké dluhy). Do toho problému se určitě nedostal vlivem chudoby, nejsou nijak chudá rodina. Týpek prostě víceméně jakýkoli svěřený peníze rychle prošustroval a nebyl schopen spolehlivě vykonávat jakoukoli práci. Lack of cash v tomhle případě nemohla být příčina, vzhledem k tomu, že tam žádnej lack of cash nenastal minimálně prvních několik let. Znal jsem ho od dětství a vím, že kdykoli jsem mu např. něco půjčil, ztratil to nebo zničil. Přijde mi velmi pravděpodobný, že to je vada charakteru a/nebo výchovy.

Vzít tohle jako mustr a aplikovat to šmahem na všechny chudé lidi by samozřejmě byla blbost. Stejná blbost ale je tvářit se, že takovéhle případy neexistují.

Pokud máš na tohle řešení, přivítá to... no prakticky všichni.

[Kate]

vada charakteru a/nebo výchovy

Nebo psychické problémy. Třeba u depresí je neschopnost vykonávat jakoukoliv práci celkem normální.

[Fluttershy, yay!]

To ale není to samé, co chudoba, že?

Přijde mi velmi pravděpodobný, že to je vada charakteru a/nebo výchovy.

…a/nebo neurologická porucha…

[kralyk z abclinuxu]

To ale není to samé, co chudoba, že?

To určitě ne, ale chudoba je toho důsledek. Někdo by pak mohl přijít a použít jednoduché úderné heslo "Chudí akorát poteřbují víc cashe", což by v tomhle případě IMO nijak nepomohlo.

Jinak jo, psychicky/neurologický problémy za tim můžou být. Pointa je, že je náročný tyhle problémy řešit a je to na dlouho (u některejch psychickejch poruch to může být boj na celej život), tj. nechci tim říct, že by se nemělo těm lidem pomoct, ale je to mnohem složitější než jen nalejt víc cash... Respektive ještě lépe: Cash je podmínka nutná (do nějaký míry), ale ne nutně dostačující...

Jinak, a tohle je trochu poznámka stranou, osobně bych rád viděl politickej směr, ve kterým by se kladl silnej důraz na vzdělání a vzdělávání a jeho dostupnost a kvalitu. IMO vyšší obecná úroveň vzdělání by měla zlepšit snad skoro všechny oblasti...

[xkucf03]

Viz Šmejdi – řešení

Ono často může být příčinou těch problémů nikoli primární absence peněz, ale naopak to, že dotyčný s (půjčenými) penězi disponoval.

[Fluttershy, yay!]

Dost mě překvapuje, že chceš někde dělat seznamy potenciálně velmi zranitelných lidí – to je extrémně citlivá a vlastně intimní záležitost. Samozřejmě související údaje existují ve zdravotnictví (potažmo sociálních službách), ale nejsou veřejně dostupné, natož pro komerční účely.

Ještě to chápu jako reakci na ty šmejdy, kteří jdou starších lidech, u nichž se často jedná o doživotní stav, ale jak by to mělo fungovat v případě, že mladší člověk trpí např. výpadky paměti po úraze, sezónními depresemi nebo závislostí? Pokud se dotyčných problémů zbaví, pořád po něm zůstane takováto stopa. Nemůže to být proti němu později zneužito?

[xkucf03]

Četl jsi to vůbec? 1) člověk by si ty pravomoci omezil dobrovolně (např. by řekl, že se nechce zadlužit nebo že nechce prodat nemovitost) a 2) nešlo by o žádný veřejně dostupný seznam, ale o registr, kterého by se banka nebo třeba úředník zapisující převod nemovitosti dotázal a dostal pouze odpověď ano/ne.

[Fluttershy, yay!]

Protože úniky se nedějí, ani se žádná pofidérní pfinanční instituce nemůže pokusit o plošné dotazování a udržovat si vlastní kopii (pro vlastní – nebo cizí využití).

[xkucf03]

Protože úniky se nedějí

Ty úniky jako argument beru. Ale na druhou stranu: stát už tak shromažďuje mnohem víc zneužitelných údajů a na rozdíl od tohoto systému je to povinné, nemůžeš si vybrat, jestli v té evidenci budeš nebo ne.

ani se žádná pofidérní pfinanční instituce nemůže pokusit o plošné dotazování

Určitě by to nemělo fungovat tak, že by mohli poslat libovolný počet dotazů a nezůstala by po tom žádná stopa. Jednak by to asi vyžadovalo fyzickou přítomnost dané osoby (třeba skrze občanský průkaz s čipem nebo nějakou autorizací online, kdy ta osoba povolí, že se na ni někdo konkrétní může dotázat) a jednak by ty přístupy byly logované, takže bys viděl, kdo se na tebe dotazoval.

udržovat si vlastní kopii (pro vlastní – nebo cizí využití).

Vzhledem k tomu, že by se tam hlásili i lidi jako já (kteří jsou jen lehce paranoidní a nemají v úmyslu se v blízké době zadlužit nebo prodávat nemovitost), tak k čemu by to těm institucím bylo?

Přijde mi, že to odmítáš jen proto, že to není typicky levicové řešení – je to „příliš“ dobrovolné a očekává to (byť jen elementární) zodpovědnost a racionální rozhodnutí ze strany jednotlivce.

[Fluttershy, yay!]

Jestli na začátku byla „ochrana“ seniorů před manipulativními šmejdy… to jsi utekl hodně daleko s nápady jako

Jednak by to asi vyžadovalo fyzickou přítomnost dané osoby (třeba skrze občanský průkaz s čipem nebo nějakou autorizací online, kdy ta osoba povolí, že se na ni někdo konkrétní může dotázat) a jednak by ty přístupy byly logované, takže bys viděl, kdo se na tebe dotazoval.

[Jendа]

Ta věc by nemusela být teoreticky vůbec online, stačí, aby to bylo na občance. Jak vlastně dneska vypadá označení nesvéprávnosti?

[Josef Kufner]

Titulek a závěr článku jsou dosti zavádějící, i když ten článek je docela dobrý a plný zajímavých poznatků.

Chudoba a nedostatek peněz jsou dvě nezávislé věci, které spolu obvykle korelují, ale kauzalita mezi nimi je velmi nejasná a velmi ji ovlivňují další vlivy. Řekl bych, že chudoba je spíš stav mysli, než stav bankvního účtu. Člověk, který nemá peníze má dvě možnosti: buď se sebere a něco s tím udělá, nebo bude chudý.

[Fluttershy, yay!]

Ách, klasické „pull yourself up by your bootstraps“. To je fakt náboženství.

[xxx]

A co si z toho mam odnyst? Ze kdyz si indiani postavjej stroj na penize, tak jsou z penezma stastnejsi? To je teda objev. Collateral damage hazardu tentokrat resit nebudem, co?

[Gréta]

no ne takže ten podíl je eště věčí než 40%?????? :O :O :D :D :D :D ;D

[Jendа]

Tak třeba ten dokument od Uhlové Hrdinové kapitalistické práce, který jsi tu sám odkazoval. Viděl jsi tam nějakého kuřáka?

[Gréta]

hele ;D

tak a těďko abych jako hodila jednu petflašku do kamen sama za sebe :O :O :D :D

[Petr]

Tradiční pravicový argument je, že když dám sockám větší dávky, budou míň ochotný pracovat, a stejně je akorát prochlastaj.
Proto dávají smysl dotace na jídlo, proto tu máme obědy zdarma ve školách, a proto tu máme slevy na jízdné.
To, že ta samá pravice opět prská je nejspíš dáno tím, že vlastně nikomu na nich přispívat nechtějí, a jen hledají argumenty jak svůj antisociální postoj ospravedlnit v tom kterém případě.

[deda.jabko]

Nic jineho nez obecne poucky tam nemas?

Nechces na rovinu napsat, co ti pan Pisa udelal, ze tady jedes takovou kampan?

Pro tvou informaci. Nakup veci se schvaluje vicestupnove. Pan Pisa si zkratka dobre nemuze rict, ted si koupim to a to za tolik stovek tisic. O nakupu vetsinou v prvni instanci rozhoduje vedouci pracovnik (pripadne to podle castky muze jit jeste vys). Takze (1) v takovem pripade tam ten stret zajmu je eliminovany (2) nebo se snazis rict, ze nadrizeny pana Pisy je takovy idiot, ktery si neda dohromady 1 a 1 a necha se jednoduse okrast.

Vysoke skoly pochopitelne pravidla maji a v pripade nakupu veci mozna jeste striktnejsi nez nejeden korporat. Proto nemam pochyby, ze pokud melo byt vypsano vyberove nebo nabidkove rizeni, tak probehlo tak, jak melo. Od toho je tam aparat, ktery to kontroluje z formalni stranky.

[Aleš Kapica]

Jestlipak ten zakopaný pes neleží zrovna tady. Cituji:

Bohužel žádný z vyučujících za přenositelný formát nepovažuje MS DOC, což vůbec nechápu, neboť ten lze otevřít na více jak 95% počítačů na světě.…

A o kus níže čteme další perlu:

Nebo jiný příklad. Někteří vyučující na stránkách s materiály k předmětům vystavují ukázkové příklady, které nejdou zkompilovat na Windows. Nepoužíváš školou preferovaný OS?

A na závěrečnou řečnickou otázku pana Tůmy:

Co by jste na mém místě dělali Vy?

Mohu odpovědět jedině citátem z Rolfa zálesáka, kterým se řídím já:

"When ye don't like whar ye air, git up without any fuss, and go whar ye want to be." (E. T. Seton: Rolf in the woods, p. 371, 1911)

[Martin Tůma]

??! To jsi jako dodnes nepochopil, že ten text byla satira, vtip?!

[Aleš Kapica]

Pokud to měla být satira, tak je natolik jemná, že to není poznat.

[Martin Tůma]

Jako že mi ze školy odpovídal Doc. Ing. D. Zlo CSc.? A pro úplné ignoranty je to i dole malým písmem pro jistotu napsaný...

[Aleš Kapica]

S Pavlem se znám 11 let. A protože vím o pozadí mnohem víc než ty, tak se mi hrubě nelíbí, jakým způsobem se do něj navážíš.

[Martin Tůma]

Jasně že se nadřízený pana Píši nechá "okrást", nejsou to totiž jeho peníze ale veřejné peníze, které budou chybět. O tom právě celej ten střet zájmů je - že se CIZÍ peníze přesunou sobě/kamarádům.

Co mi pan Píša udělal jsem tady psal už několikrát - považuje, stejně jako ty, za naprosto normální, že si z veřejného rozpočtu přiděluje zakázky pro svůj paralelní soukromý byznys.

[Aleš Kapica]

Nezbývá nsž doplnit volný překlad: Když se ti nelíbí, jak to funguje na ČVUT, tak si choď pro rozumy tam, kde si myslíš, že je to lepší a nepyskuj.

[xxx]

Vyraz napred #50.

[Aleš Kapica]

Já to nemám zapotřebí. Tihle měli pocit, že jim FEL brání v rozletu, tak se podle toho zařídili. Ale když už ten Odin1918 tak rád přežvykuje o střetu zájmů, tak jsem mu předhodil výživnější píci, než tu suchou slámu, kterou si tu pořád cpe do huby.

[deda.jabko]

Tak jeste jednou, ale nedelam si iluze, ze bys to byl schopen vstrebat.

Jasně že se nadřízený pana Píši nechá "okrást", nejsou to totiž jeho peníze ale veřejné peníze, které budou chybět. O tom právě celej ten střet zájmů je - že se CIZÍ peníze přesunou sobě/kamarádům.

To nejsou nejake virtualni CIZI penize. Vedouci katedry ty penize ma na to, aby s nimi hospodaril. Pokud je to podle tebe fakt takovy idiot, ze necha penize odtect do nejake cizi firmy, budou mu chybet jinde. Proto by mel mit logicky zajem na tom, aby s nimi bylo hospodareno co nejlepe.

považuje, stejně jako ty, za naprosto normální, že si z veřejného rozpočtu přiděluje zakázky pro svůj paralelní soukromý byznys

Pan Pisa si zadne zakazky neprideluje. O tom rozhoduje jeho nadrizeny. Ten ma mnohem lepsi informace o tom, jestli je tam stret zajmu nebo ne, nez ty. Vedle toho, jsou oddelene jednotlive zakazky schvalovane podle toho, zda odpovidaji pravidlum pro nakladani s verejnymi prostredky, tj. probiha nejake vyberove nebo nabidkove rizeni. V nejjednodussi variante staci dolozit, ze ze z minimalne tri ekvivalentnich produktu se vybral ten nejlevnejsi. Tim padem by mel stret zajmu byt eliminovany.

Ergo veci nejsou tak jednoduche jako tvoje uvazovani.

[Martin Tůma]

Já tady taky zopakuji to co už zde zaznělo, proč je to nepřijatelné a proč nestačí předstírat, že se to vyřeší postavou nadřízeného. Ale stejně jako ty si nedělám iluze, že by si byl schopný po tolika letech ve státních službách, kde je to očividně zcela běžná praxe, to vstřebat.

Osoba nadřízeného neřeší osobní vazby, je příliš snadné domluvit si takové zadání, které nejlépe splní pouze firma dotyčného pracovníka. Nebo třeba parametry porovnání, co to jsou ekvivalentní produkty. Neřeší také ne(nad)standardní přístup firmy daného pracovníka k informacím nebo konkurenční výhodu, že se spoustu věcí dá udělat v rámci úvazku daného pracovníka.

Ještě bych taky zmínil ty "virtuální" peníze, protože dost často to opravdu virtuální peníze jsou, jak tu již jiní zmínili. Ty peníze můžou být, a často také jsou, tzv. kolonkové peníze, které nejdou použít na nic jiného a v případě, že by se nevyčerpaly, tak prostě propadnou (všichni známe utrácení státních institucí/oddělení v korporacích před koncem roku). No a to je samozřejmě mnohem lepší ty peníze přihrát někomu známému/sobě, než je nechat "propadnout".

[deda.jabko]

Já tady taky zopakuji to co už zde zaznělo, proč je to nepřijatelné a proč nestačí předstírat, že se to vyřeší postavou nadřízeného.

To neni zasterka, ale bezny regulacni mechanizmus, ktery ma zabranit prave "malym domu".

Ale stejně jako ty si nedělám iluze, že by si byl schopný po tolika letech ve státních službách, kde je to očividně zcela běžná praxe, to vstřebat.

Vic nez polovinu profesniho zivota jsem stravil v soukromem sektoru, a diky bohu jsem mel vzdy stesti na sefy, kteri netrpeli paranoidni predstavou, ze všichni kradnů, a zamestnanci meli plnou duveru. Ale jestli se ti lip pracuje v prostredi, kde kazdou malou potrebu (pun intended) musis zadavat do SAPu a schvaluje to zahranicni centrala, aby nahodou nekdo nepodvadel, tak je to ciste tva osobni preference.

je příliš snadné domluvit si takové zadání, které nejlépe splní pouze firma dotyčného pracovníka

Zadani by melo byt vytvoreno podle toho, co je pro vyuku potreba, nijak jinak. Coz je s vyberovymi zasadni problem, protoze pravni oddeleni je schopne kazdy konkretni pozadavek strhat jako diskriminacni.

Ještě bych taky zmínil ty "virtuální" peníze, protože dost často to opravdu virtuální peníze jsou, jak tu již jiní zmínili

Ale dost casto ne...

Neřeší také ne(nad)standardní přístup firmy daného pracovníka k informacím nebo konkurenční výhodu, že se spoustu věcí dá udělat v rámci úvazku daného pracovníka.

O co ti teda jde?

Na jednu stranu resis, ze pres tu zakazku vyvadi penize, a dochazi tak plytvani verejnymi penezi. A na druhou stranu se tady vztekas, ze nekdo ma lepsi pristup k informacim (a tedy tu zakazku dokaze udelat lip a levneji) a dokonce, ze cast veci lze udelat v ramci uvazku (tj. s nizsi cenou).

Nebo bys byl radsi, kdyby vyberovem rizeni zakazku vyhral nekdo jiny, kdo by jim nedodal presne to, co potrebuji, a navic to asi bylo drazsi, protoze to nejde udelat v ramci uvazku?

[Martin Tůma]

O co ti teda jde? Na jednu stranu resis, ze pres tu zakazku vyvadi penize, a dochazi tak plytvani verejnymi penezi. A na druhou stranu se tady vztekas, ze nekdo ma lepsi pristup k informacim (a tedy tu zakazku dokaze udelat lip a levneji) a dokonce, ze cast veci lze udelat v ramci uvazku (tj. s nizsi cenou).

Co třeba takhle o rovný přístup ke státním zakázkám? Jiná firma těžko může dát stejnou cenu jako Pikron, když polovinu nákladů pro Pikron pokryje úvazek pana Píši. Nebo může Pikron nasadit srovnatelnou cenu s konkurencí a mít mnohem větší zisk protože za tu práci je zaplacený 2x - jednou v zakázce a podruhé v platu pana Píši. Neříkám, že to v tomto případě tak je, ale právě proto, že všechny ty zde uváděná rizika hrozí a nedají se spolehlivě ohlídat, je prostě ve slušné společnosti zadávání zakázek firmám státních zaměstnanců nemyslitelné.

[Aleš Kapica]

Chápu, že jsi nejspíš na podobné věci z katedry počítačů nejspíš zvyklý, tak proto ti hlava nebere, že na ČVUT existují i takoví, co ji nemají jen za dojnou krávu.

[deda.jabko]

Jinymi slovy tebe trapi, ze za to meli dat vic penez.

[loki]

Já teda nemám želízko v ohni, ale tohle je hodně naivní. To jako vedoucí kategorie nemůže

A) být nepozorný

B) dostat malou domů?

[xxx]

Zelizko v ohni tady nema si myslim nikdo.

On si zadnej politik ty zakazky nezadava sam sobe. Jen treba na obecni urovni mu to schvali zastupitelstvo. A i tak je to povazovano za stret zajmu. A to tam existuje alespon teoreticka kontrola tim, ze takovy politik uz znovu zvolen nebude.

Ale v nezavisle akademicke sfere, kde penize prsi odkud si shora, a kontrolu provadi akademicka obec, se to z nejakeho duvodu povazuje za normalni. Asi proto, ze tam jsou sami slusni lide.

[sekacka]

Tři želízka v ohni

tři želízka v ohni,

jdi a jedno šlohni.

[xkucf03]

Tak si představ, že by učitel nebyl zaměstnanec školy, ale svoje služby by té škole fakturoval. Pak by klidně mohl fakturovat i jiné služby, ne jen výuku, a žádný problém by neexistoval.

[Michal Kubeček]

To by ale byl švarcsystém a švarcsystém je fuj, protože… to je vedlejší, prostě je fuj.

[Radovan]

Ne, to by byl outsourcing, a ten je trendy.

[xkucf03]

To je na jinou paralelní diskusi (fuj je to tak maximálně, když si někdo založí ŽL nedobrovolně a „podnikatelem“ je jen formálně…).

Ale to v tomhle případě není podstatné. Snažil jsem se poukázat hlavně na absurditu toho, že někomu strašně vadí, že je dotyčný zaměstnanec – kdyby byl podnikatel a poskytoval škole služby (ta by mu platila za vyučované hodiny a za výsledky výzkumu a publikace, které by si u něj objednala), mohl by ten vztah být dost podobný, ale zároveň by nebyl sebemenší problém v tom, že by dotyčný poskytoval i jiné služby (např. prodal škole nějaký HW).

[Leon]

A pracoval jsi alespon na univerzite o velikosti univerzity?
Protoze pokud autonomni jednotka X ziska nejake penize na Y, tak je take utrati, bez ohledu na to, zda chybi jine autonomni jednotce nebo na jine hromadce.
Ty time-sheety u europrojektu nelze brat 100% vazne, obcas lidi vykazuji fiktivni praci, a to vylozene na pokyn nadrizenych pracovniku. To ale neni ani tak problem organizace univerzit, jako spis toho, ze dojit zlou EU patri v Cesku k dobrym mravum.

[1]

Si myslíš, že to někdo dělá dobrovolně? To je jen důsledek toho, jakej je v grantech bordel.
Zkus třeba požádat o grant na otestování nějakého svého přístupu, a pak zjistit, že ten přístup nikam nevede. Doporučuju... Ale pozor, abys ten grant nemusel vracet, a aby ti nějakej grant ještě dali... Takže musíš požádat o výzkumný grant na něco, co už víš, že bude fungovat. Tj na něco, co jsi už vymyslel, vzal a otestoval. Tj na něco, co už máš z půlky hotový. No, a v druhý půlce toho grantu můžeš bádat nad naprosto nesouvisejícím problémem, na kterej grant napíšeš až příště.

[1]

Tenhle přístup ale znamená, že na papíře musíš předstírat práci na grantu po celou dobu trvání projektu, ne jen jeho v první půlce, kdy dolaďuješ a rozšiřuješ to co jsi vymyslel.
Tu práci, kterou děláš potom rozfakturuješ zase do dalšího grantu, abys měl kdy vymýšlet další téma výzkumu.
Takže reálně ta vyfakturovaná práce sedí. Jenom se odvedla v jiném čase, než v jakém se fakturovala, a občas se musí trochu roztáhnout, aby se zamaskoval čas využitý na nápady, které nevyšly.

[vencour]

Takhle to občas funguje i v korporacích, když se musí plánovat moc dopředu.

[xxx]

V evropskych projektech se musi vyplnovat time-sheety, pisi se reporty, ktere nikdo necte

Bud rad, ze je nikdo necte. A hlavne, ze je necte nikdo, kdo by jim rozumel. To by v drtive vetsine pro ty projekty nedopadlo vubec dobre.

Jinak je to specifikum ceskych uredniku, kteri maji potrebu vse kontrolovat. Na zapade je pry co se financovani tyka beznejsi, ze se podivaji co jsi udelal, dostanes penize, a za dva roky prezentujes vysledky. Pokud stoji za prd, tak uz dalsi penize neodstanes. Tedy mas duveru, ale jen jednou.

[kralyk z abclinuxu]

A mohl si se tam s nadřízeným dohodnout, že ti zadá firemní zakázku do tvé paralelně provozované soukromé firmy?

V praxi se to asi neděje dramaticky často, ale nevidim, v čem by to měl být problém, pokud vedení schválí podmínky zakázky...

[kralyk z abclinuxu]

Pokuď jde o to, zda je placen z veřejného (státního) rozpočtu - a o to tady jde - tak v tom žádný podstatný rozdíl není.

Podle mě v tom je poměrně výraznej rozdíl v tom, že rektorát školy nemůže moc tvrdě ovlivnit, kolik peněz škola dostane (AFAIK, nejsem na tohle znalec). Škola dostává nějaký peníze a s těma nějak nakládá, pokud s nima naloží blbě, tak má prostě smůlu a bude na tom blbě, a je celkem jedno, jestli udělá chybu v zadávání zakázek nebo v něčem jiným.

To přirovnání s Babišem je mimo už kvůli tomu, že Babiš má masivně vyšší možnosti jak to hospodaření ovlivňovat, včetně třeba tvorby zákonů. To je prostě někde úplně jinde.

To obvinění p. Píši ze střetu zájmů IMO stojí na volšových nohou ze dvou důvodů:

• Ano, vedení fakulty může teoreticky nekale spolupracovat s Píšou na vyvedení peněz, ale to může úplně stejně dobře i s externím dodavatelem (nemyslim si, že by empirie ukazovala, že to je nějak významně míň pravděpodobný).
• Ta zakázka je na dost specielní zboží, kde se IMO může celkem snadno stát, že na trhu není k dispozici vhodná možnost a ten, kdo to zároveň vyučuje, je optimální dodavatel. Není to nákup školních lavic nebo tak něco...

[xkucf03]

+1

[xxx]

Hmmm... Jsem si toho vsimnul az ted. Hele, nemyslis si treba, ze by skola mela s temi verjenymi penezi nakladat transparentne?

A pak ti unikla jeste jedna vec. Vedeni nemusi s nikym vubec spolupracovat. Protoze je to zamestnanec, ktery muze ovlivnovat, jak zadani, tak hodnoceni zakazky. Ja si nemyslim, ze by Pisa nejak profitoval, nebo poskozoval katedru, skolu, z toho stretu zajmu. Ale stret zajmu to proste je, protoze to nezalezi na tom jaky je vysledek, ale na okolnostech (zamestnanec, vlastni firma) jeho vzniku. A protoze zatimco okolnosti jsou dane, hodnoceni vysledku je subjektivni, tak je dobre se takoveho jednani vyvarovat.

Coz v pripade CVUT bude realne nemozne, vzhledem k tomu jakym zpusobem jsou penize "sbirany" a znovu rozdelovany. Tudiz si AK nevyhnutelne casem rozsiri seznam svych nepratel.

[kralyk z abclinuxu]

Hele, nemyslis si treba, ze by skola mela s temi verjenymi penezi nakladat transparentne?

Jako všeobecně jsem pro transparenci, takže jo Koneckonců, to, že to p. Píša popisuje v blogu považuju za znak transparence...

Protoze je to zamestnanec, ktery muze ovlivnovat, jak zadani, tak hodnoceni zakazky. Ja si nemyslim, ze by Pisa nejak profitoval, nebo poskozoval katedru, skolu, z toho stretu zajmu. Ale stret zajmu to proste je, protoze to nezalezi na tom jaky je vysledek, ale na okolnostech (zamestnanec, vlastni firma) jeho vzniku.

Ok, kvůli tomu jsem tak trochu napsal ten druhej bod...

[j]

Rozdil v tom neni vubec zadnej, je placen z dani. A tytez dane utraci, kdyz si zadava zakazky pro svoji firmu.

A jak zaznelo vejs, je zcela irelevantni jak moc levnej je nebo neni. Stejne tak je uplne jedno, jaci kamaradi/pratele/znami/kolegove takovy zakazky schvalujou, protoze porad jde o pridelovani cizich(tedy nasich) penez.

[xkucf03]

neni statni zamestnanec, ale zamestnanec verejne vysoke skoly. To je podstatny rozdil.

Proč? To je podobné jako s veřejnoprávními médii. Normální je, že ten, kdo to platí (v konečném důsledku občané), ten rozhoduje. Chtít peníze a zároveň autonomii je nesmysl. Resp. ta autonomie musí být něčím podmíněná a musí být v nějakých mantinelech – pak se z toho subjektu stává něco jako poskytovatel služeb a stát (potažmo občané) musí mít možnost přestat tyto služby odebírat, když to pro něj nebude výhodné. Někteří lidé se ale chovají v rozporu s touto přirozenou logikou a chtěli by mít jisté peníze a zároveň nezávislost. To nejde.

Se zbytkem komentáře jinak souhlasím. Akorát nevím, proč by se to mělo týkat jen škol – proč by třeba nějaký úřad nebo instituce nemohl dělat totéž (dokud – za podmínky – že státu/občanům poskytuje za dané peníze dobrou službu).

[Fluttershy, yay!]

Autonomie je zásadní k plnění společenské funkce – včetně publikací kritických ke zdroji financování. To je také jádrem rozdílu mezi státními a veřejnými institucemi, tedy zda může ministr zvednout telefon a zastavit projekt nebo vyhodit člověka za šťourání do jeho agendy. Pochopitelně to není unikátní pro stát, v soukromém sektoru také dochází k takovým střetům.

[xkucf03]

Však já bych byl spíš pro to, aby víc autonomie měly i úřady a jiné instituce, ne jen školy. Hlavně tedy v otázce rozpočtů a některých rozhodnutí. Často se stává, že se úřad nebo úředník jen alibisticky zaklínají zákony (v zásadě jim ani zákon jinou možnost nedává) místo toho, aby nějak zodpovědně rozhodli.

[Aleš Kapica]

Však já bych byl spíš pro to, aby víc autonomie měly i úřady a jiné instituce, ne jen školy.

Reálný příklad jak by to asi vypadalo můžeš vidět na obecních cestách v Polsku.

[xkucf03]

A proč by to mělo být striktní tabu pouze v případě, že tam pracuje? Co kdyby tam měl jen kamarády a skrze ně tu zakázku získal? Mimochodem, různé kamarádské vazby mohou být mnohem silnější páka, než to, že je někdo někde zaměstnaný.

Jinak já mám tedy mnohem větší problém s tím, když některé univerzity spolupracují se soukromými firmami a ta spolupráce vypadá tak, že se vytěží (materiální i personální, včetně studentů) zdroje té univerzity, ale výsledky pak nejsou veřejné a prospěch z toho má hlavně ta firma (a ne občané, kteří to platí z daní). Zatímco v případě, kdy ze školy do soukromé firmy tečou jen peníze a v opačném směru zboží/služby, tak bývá mnohem jednoduší ověřit, že to byla férová tržní cena – takže mi přijde, že tam je ta pravděpodobnost rozkrádání o dost nižší.

[Pavel Píša]

+1, vše, co jsem kdy z firmy do školy donesl bylo ve formě know-how a s licencí pro plné využití. Když jsem libovolnému studentovi půjčil HW z firmy, tak veškeré výsledky, jak ty mé předchozí firemní tak i ty ze školy byly opět open-source. Dlouho bych mohl povídat o tom, jak to vypadalo v jiných případech. Ale pracuji na zpracování dalších kousků předtočeného záznamu pro strýčka příhodu - který nakonec přišel, dnes ve svém čase "placeném" mojí firmou, na škole jsem byl vždy max na 0.5 úvazku. Jinak všichni, co se se mnou dohodli na placené pozici, tak činili s tím a právě proto, že jsem již od gymnázia sbíral znalosti ze své vlastní iniciativy, přispíval do projektů ve firmách co zaměstnávaly tatínka a když byly Laboratorní přístroje Praha zprivatizované na to, aby se výrobní haly, stroje a vše zlikvidovalo, aby bylo možné daný prostor lépe zmonetizovat za stavbu hotelu, tak jsme si za své soukromé peníze vlastní vývoj odkoupili a dokázali projekty dotáhnout a dostat na světové parametry. Bylo to v druhém ročníku mého studia na VŠ.

Škole jsem sloužil a věci vyvinuté ve firmě do ní přinášel, protože jsem věřil, že tím mým nápadům dám prostor pro větší rozvoj a využití. Mému bývalému šéfovi šlo hlavně o to využití pro získávání dalších lidí pro svojí skupinu a svojí soukromou firmu, z té jsem řádku kódu neviděl.

Dál již na tuto planou diskuzi reagovat nebudu. Čekal jsem, že se třeba zapojíte do naší snahy nějak i přes značné komplikace něco studentům poskytnout, odchytit chyby atd. Tentokrát je ale diskuze jen demonstrací chuti něco, o čem vím minimum, zkritizovat. Ani ten anonym, co mi vyčetl byte a znak neodpověděl. Přitom při přístupu do paměti, když mluvím o byte a znaku a svazuji to s modelem C jazyka, tak jestli bylo pohoršení dané tím, že jsem rovnou nemluvil o UTF-8 kódování (díky Plan 9 a Richie), tak to byla opravdu jen snaha prezentovat svojí jedovatost. Kdyby kritika byla, že znak v C nemusí být 8 bitů, což jsem si myslel, že byl důvod kritiky, tak bych to bral.

Teď třeba řeším OBS Studio, Nginx RTMP, Mumble, kdenlive, blender, možná LibreOffice online atd. abychom mohli nějak vědomosti lidem předávat dále. Kolik z vás se zapojí. Vyhledejte jak probíhala diskuze a sliby na rootu

https://www.root.cz/clanky/informatika-a-ucitele/nazory/

My se něco pokusili udělat, zeptejte se Aleše Kapicy, co teď dělá místo doporučeného sezení doma v karanténě. Sám jsem rozjel mnoho projektů, od té doby učil okolo 1000 studentů, dostal do mainline QEMU CAN, vymanévroval jako open source ze školy CAN FD jádro pro komunitu, přitom škole za to otevření zaplatili z automobilky, dostal do funkčního stavu na RT jádrech Simulink, připravil návody na řízení motorů pro Raspberry Pi, přidal k tomu jak nezničit SD kartu atd... Mohu psát jen o těchto projektech týden.

Pod minulým článkem byla diskuze na úrovni, tady je to omílání a prezentace názorů bez ochoty poslouchat.

Kdo pomůže s kombinací Nginx a Docker+gitlab runtime tak aby na počítači chodilo testování CTU CAN FD jádra a zároveň streamování studentům během cvičení a další????

[Martin Tůma]

Mému bývalému šéfovi šlo hlavně o to využití pro získávání dalších lidí pro svojí skupinu a svojí soukromou firmu

Tohle mě fascinuje. U jiných je přihrávání si zdrojů univerzity pro svojí firmu zlo, ale u mě, u mě je to zcela něco jiného...

zeptejte se Aleše Kapicy, co teď dělá místo doporučeného sezení doma v karanténě

Co aktuálně dělá váš kolega Kapica je vidět v téhle diskuzi, není třeba se ho ptát. Sbírá kompro na lidi ve 13 let starých příspěvcích na blogu a to tak zoufale, že ani nepozná vtip... Doufám, že to alespoň nedělá ve své, z veřejných prostředků placené, pracovní době...

[Aleš Kapica]

Zajdi si k lékaři. Z tvých příspěvků mám pocit, že by ti dobrý psycholog mohl prospět.

[Martin Tůma]

Mě? Já nejsem ten, kdo tady prochází 13 let staré příspěvky a hledá kompro na ostatní...

[Aleš Kapica]

Nevím jak pro tebe, ale pro mě je zcela normální, pokud někoho osobně neznám, podívat se co má za sebou a jaké názory v minulosti prezentoval. To není žádné "kompro". Žze se tím neobtěžuješ ty, je tvoje věc.

Kdyby ses prezentoval tak jako v poslední době už dřív, tak bych tě měl dávno zablokovaného. Logicky tedy usuzuji, že je za tím nějaká tvoje osobní křivda, o které nic nevím. Nebo nějaký jiný latentní problém, který si třeba nepřipouštíš ani ty sám. Takových jedinců je tady totiž víc. Kralyk, Stopka, Snajpa,… a někteří už tu taky nejsou. Jako např. Pléša, nebo Tomeš, aj. Ti se taky zpočátku jevili docela normálně.

[xxx]

Napsal nekdo, kdo uvazuje, ze by bylo fajn, kdyby mu vymrela rodina, protoze by ho to mozna vybicovalo v praci. Nebo vsichni duchodci, protoze se jeste nesrovnal s '89 a povazuje to za jednej zpusob, jak se vyporadet se starejma komunistickejma strukturama. Ty fakt pis neco o latentnich problemech jinejch lidi.

[Aleš Kapica]

Mimochodem, Píša do kterého se tady navážíš, také spadá do téhle kategorie. Jenže ten, na rozdíl od těch ostatních disciplinovaně odpochodoval do blázince, nějaký čas si tam pobyl, a naopak začal věci, které se mu předtím honily v hlavě prezentovat sem – aby mu z nich definitivně nehráblo.

Kdyby ses totiž podíval na jeho digitální stopu, jak to vždycky dělám já, tak bys zjistil, že je tady registrován už skoro 14 let, ale svůj blog začal psát až od ledna. Takže bys měl být vděčný, že sem někdo jako on píše i věci, kvůli kterým stojí za to abclinuxu číst.

[Radovan]

Tak mě napadá, že třeba Ota Pavel nebo Miloš Kopecký bývali v Bohnicích dost pravidelně...

[vencour]

Ano a Luděk Sobota taky mívá deprese.
A souvislost? Chemie mozku je skoro nevyzpytatelná, jak to celé rozumně dát dohromady a nerozbít něco jiného.

[Radovan]

Souvislost je, že z těch Bohnic zase vylezli a byli dost prospěšní těm ostatním.

[vencour]

Z mého pohledu všichni zmiňovaní dokázali přemoci sami sebe.

[Fluttershy, yay!]

To říkáš i těm s nefunkční slinivkou nebo zlomenou nohou?

[vencour]

Chucpe? Blázinec a tohle?

[Martin Tůma]

Podívat se na něčí historii a použít 13 let starý zápisek o zcela nesouvisející věci (podívejte, on má rád Windows!) jako osobní útok jsou dvě zcela rozdílné věci. Tvá "názorová historie" je jedna z nejbizarnějších tady na AbcLinuxu, přesto do diskuze o přípustnosti přidělování veřejných zakázek sama sobě tvůj názor, že je potřeba mrzačit/zabíjet ty, kteří si dovolí projet na kole okolo tvé chalupy netahám...

[Aleš Kapica]

8-D Další kuří oko!

Tak předně. Nešlo o žádnou moji chalupu. A za druhé svůj názor jsem v tomto směru nijak nezměnil. Každý kdo mě zná osobně ti potvrdí, že jsem názorově konzistentní. Kdo jezdí jak hovado kde nemá, ať si klidně zlomí vaz. Žádná škoda. Já taky nechodím jak debil uprostřed cesty a neskáču jim pod kola.

[Martin Tůma]

Nevšiml jsem si, že by ti tu někdo vyčítal názorovou nekonzistenci. Nevim ale, jestli to, že jseš stále stejný duševní chudák, který by rád mrzačil/zabíjel lidi, co se opováží mu projet okolo srubu (opravuji nepřesnost*) považovat za nějakou výhru...

* pro mladší ročníky, které tehdejší legendární diskuzi nezažily to doporučuji jako čtení na dlouhé koronavirové večery, sám se byl opět fascinován, co za skvostné hlášky se tam objevují...

[Aleš Kapica]

Jenom tím potvrzuješ co jsem napsal už tehdy. Nešlo totiž o to, že by někdo projel KOLEM nějaké mé nemovitosti. Ale o to, že se bikeři bezohledně prohánějí na kolech po lesních pěšinách, kde nemají co dělat.

[vencour]

Sorry, chtít někoho zranit až zabít a ještě se za to nestydět ...

[Jendа]

Já si dovolím jenom uvést odkaz (archive), ať si každý udělá obrázek sám. Teda pokud tím chce ztrácet čas, já si už teď nadávám že se vůbec píšu s tímto komentářem.

[kralyk z abclinuxu]

Nebo nějaký jiný latentní problém, který si třeba nepřipouštíš ani ty sám. Takových jedinců je tady totiž víc. Kralyk

Má tohle nějakej důvod, nebo máš pořád akorát problém s tím, když si někdo smaže svoje vlastní starý blogy?

[Aleš Kapica]

Tvůj blog, tvoje věc. Neznám tvoje pohnutky, ale tohle pálení mostů má svou příčinu, proto jsem tě mimo jiné zmínil. A svou reakcí jen potvrzuješ co jsem napsal.

Upozorňuji, že tím nic nehodnotím. Jen konstatuji.

[kralyk z abclinuxu]

Tvůj blog, tvoje věc. Neznám tvoje pohnutky, ale tohle pálení mostů má svou příčinu

Příčinu jsem tu už psal, nelíbily se mi zpětně (obsah a/nebo forma), bavil jsem se o tom tehdy i s jedním uživatelem ábička IRL. Tak jednoduché to je. A ty poslední dva, co tam jsou zbylý, asi taky časem smažu...

A svou reakcí jen potvrzuješ co jsem napsal.

Reakci jsem napsal, protože mě překvapuje, jak moc to lidi řešej. Přitom je to úplně jedno, většina lidí už odsud stejně odešla a dřív nebo později nebude v provozu celý ábíčko...

[Aleš Kapica]

Ok. Zas tak moc to neřeší. Skutečnost je taková, že nikoho že jmenovaných neblokuju. O osudu abclinuxu si netroufám spekulovat. Každopádně jde o jedno s posledních míst, kde blbost ještě nezvítězila.

[Odin1918]

Delate si legraci? Prijde vam v poradku, ze jako zamestnanec instituce financovane zejmena z dani slusnych lidi, pridelujete zakazky sve firme? Je mi khostejne, zda na tom vydelavate ci nikoliv. Ve slusne spolecnosti by toto melo byt absolutni tabu.

[V.]

A tam neni něco jako veřejné výběrové řízení?

[Odin1918]

I kdyby ano, je to spatne. Vzdy budou pochybnosti a osobni vazby mezi dotycnym a komisi pro vyber viteze rizeni, ktera to muze ovlivnit zejmena vypsanim tech spravnych podminek, co musi dotycna firma splnovat. Nerikam, ze je to tento pripad, ale i jen stin rizika tohoto danovemu poplatniku smrdi vic nez devkolova bota.

[Aleš Kapica]

Běžte se laskavě navážet do pana Pěchoučka. Ano? Třeba se vám ve slabé chvilce svěří jak to bylo s firmou Cognitive Security a kdo z toho profitoval. Nebo pana Maříka, který vytuneloval FEL, aby měl také svůj pomníček. To jsou borci vašeho gusta.

[V.]

Hmm ... a o tom Odin neví nebo úmyslně mlčí?

[Petr]

Pokud se ti nelíbí Pěchouček, můžeme ho vyhodit, a najít za něj náhradu. Za ty peníze to určitě půjde snadno...

[Aleš Kapica]

Jo. To můžete. Stejně tak jako můžou vyhodit mě, nebo kohokoliv jiného.

V tomto vlákně ale nejde o to, kdo a pro koho má jakou cenu. Nýbrž o to, jakým způsobem mají u nás vysoké školy ošetřené know-how, které vzniká na základě jejich investic.

Podle toho co vím, tak nijak, protože na patenty prachy většinou nejsou, takže pokud si někdo založí firmu, kde tohle know-how využije a pak ve spolupráci se školou dělá projekty ze kterých profitují obě strany, lze ještě hovořit o úspěchu. Žel v očích některých diskutérů je tohle považováno za střet zájmů.

Pokud jde o zmíněný startup, vím jen že vývoj probíhal v univerzitním prostředí, na univerzitních datech, a dohoda byla taková, že škola měla mít na oplátku k dispozici licenci. Ovšem jakmile byl vývoj dokončen a došlo k prodeji bylo po ptákách. Otázkou je, zdali z toho škole taky něco ukáplo, nebo ne.

[xxx]

Podle toho co vím, tak nijak, protože na patenty prachy většinou nejsou, takže pokud si někdo založí firmu, kde tohle know-how využije a pak ve spolupráci se školou dělá projekty ze kterých profitují obě strany, lze ještě hovořit o úspěchu. Žel v očích některých diskutérů je tohle považováno za střet zájmů.

Protoze to stret zajmu je. To, ze se ti libi na tom nic nemeni.

Pokud jde o zmíněný startup, vím jen že vývoj probíhal v univerzitním prostředí, na univerzitních datech, a dohoda byla taková, že škola měla mít na oplátku k dispozici licenci. Ovšem jakmile byl vývoj dokončen a došlo k prodeji bylo po ptákách. Otázkou je, zdali z toho škole taky něco ukáplo, nebo ne.

Coz je taky stret zajmu. Stejne jako v prvnim pripade, tak nevim co ti na tom vadi. Pechoucek by ti jiste vysvetlil, ze to je vporadku. Stejne jako prvni pripad.

Proste takhlen CVUT funguje. 1/2 uvazky, vlastni firmy zamestnancu, atd., atp. Tak se stim smir. Pokud se ti to nelibi, tak budes muset bojovat proti temto praktikam, protoze alternativou je asi jen to, ze vsevedouci ______ urci, ktery stret zajmu je ten spravny a ktery spatny. Jenze to k transparentni organizaci, jakou by verejna instituce mela byt, nevede.

[Aleš Kapica]

Takže pomalu a ještě jednou.

Konstatuji status quo. Z mého pohledu je varianta, kdy z toho nějakým způsobem profituje i ta škola přijatelná. Rozhodně je to lepší, než model dojná kráva či žebravý mnich.

[Petr]

Já jen chtěl říct, že jít po prachách si univerzita může dovolit na politologii, ale pokud to udělá na informatice, může se jí stát, že o přijde o ty nejschopnější lidi.

Jinak univerzity se postupně posouvají na pozici bodyshopů. Nabízí levnou pracovní sílu studentů, aby s nimi vůbec nějaká firma byla ochotna spolupracovat, místo toho, aby si vše vyvinula potichu sama.

[Martin Tůma]

Jak chcete zajistit rovné výběrové řízení, když jeden účastník má zcela zjevně mnohem lepší přístup k informacím i možnost ovlivňovat podmínky zadání?!

[Michal]

Necim takovym jsem si na FEL CVUT prosel v 1998. Tvrdili tam, ze znak v pameti, zabira bajt. Uz tehdy jsem s tim mel dost problem. A voni to rikaji i v 2020... krystova noho...

[Pavel Píša]

Dost výrazně jsem uváděl při výkladu paměti, že jazyk C je připravený i pro procesory, kde je jiná délka nejmenší adresovatelné jednotky než oktet. Ale obecně v příkladech pro x86, ARM i MIPS je toto zjednodušení v pořádku.

Je dost možné, že někde shodu pro zjednodušení používáme.

Můžete mi, prosím, napsat minutu ve videu případně číslo slide v příslušných mých přednáškách

https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/b35apo/en/lectures/start

případně českých slidech kolegy

https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/b35apo/lectures/start

Přidáme poznámku/vysvětlění s uvedením autora do Errat.

S pozdravem,

Pavel Píša

[Pavel Píša]

Ještě také pro zjednodušení říkám kilobyte a i píši kB, i když bych měl vyslovovat kibibite. Jaké jsou zdejší názory odborníků, jak moc si lámat na těchto slovech jazyk?

[kralyk z abclinuxu]

Jaké jsou zdejší názory odborníků, jak moc si lámat na těchto slovech jazyk?

Hah, o tom se tady vedly v minulosti dost flamewary. To je trochu jak zeptat se, jestli vim, nebo emacs Mně osobně "kibibajty" a "memibajty" nejdou přes pysky, ale někteří to prosazují...

Jinak předřečník možná myslí zmínku v mluvené přednášce na zhruba 8:00, kde se mluví o "bajtech" jako jednotce v paměti, takže pak je otázka, jaká je definice bajtu. Definice na wikipedii připouští jiný velikosti než 8 bitů, takže IMO je to ok...

[deda.jabko]

Hah, o tom se tady vedly v minulosti dost flamewary. To je trochu jak zeptat se, jestli vim, nebo emacs Mně osobně "kibibajty" a "memibajty" nejdou přes pysky, ale někteří to prosazují...

Pššt! Zbláznil ses? Přijde Filip Jirsák a všem nám to začne vysvětlovat! ;-]

Mně to taky nejde přes pysky a v životě jsem neslyšel někoho, kdo by v mluveném projevu používal ty různé kibi a mebi-bajty. Znáte někdo někoho takového?

[Fluttershy, yay!]

Ano. Řešil jsem tohle rozlišení v produktu, kde to bylo dost důležité (při vyšších kapacitách paměti/úložišť různé základy dělají docela velký rozdíl) a pracovalo se s oběma variantami, takže bylo užitečné říkat ty jednotky explicitně.

[Josef Kufner]

To je ta jediná situace, kdy to je potřeba, protože výrobci disků a pamětí. Nebýt jejich nehezkého chování, tak by nám dodnes stačily kB a každý by věděl, že předpona kilo u bajtů je 1024, neboť 1000 je úplně na nic.

[Fluttershy, yay!]

Nešlo o výrobce disků a pamětí, nýbrž serverů a síťových úložišť.

[Jendа]

Zapomněl jsi ještě třeba na síťovky, modemy a tak. Btw. u baudů by to taky bylo 1024, nebo by pak nešlo zjistit rychlost přenosu vynásobením bitů na symbol a symbolové rychlosti?

[Jendа]

A vůbec, proč je 1000 úplně na nic? Podle mě je to úplně stejně jako u kilometrů.

[Gréta]

jóó?? a kde máš jako kilimetry k těm kilometrům aby to jakoby bylo stejný?? :O :D :D ;D

[Jendа]

Nechce se mi to teď podrobně zkoumat, ale podle mě to nezapovídá použití těch předpon i s jinými jednotkami, takže klidně můžeš mít Kim a MieV .

// hele, další příklad mají na té Wikipedii, čip s hodinovou frekvenci 100 MHz a algoritmem, kterému to trvá 4 takty na bajt, zpracuje jenom 24 MiB/s, ne 25, jak by slušný občan čekal. Podle mě je tohle konspirace výrobců oscilátorů a měli bychom udávat v binárních jednotkách i frekvenci.

[Gréta]

nóóó podle wiki je to asi jenom pro it hele

A binary prefix is a unit prefix for multiples of units in data processing, data transmission, and digital information, notably the bit and the byte, to indicate multiplication by a power of 2

a si myslim že to je jako celkem škoda :D :D ;D

[j]

Umis vyrobit 1000B ram ? Tak to ses zjevne prvni na planete, honem si to nech patentovat.

Kupodivu driva vatesina pocitacu pouziva dvojkovou soustavu, a tudiz jaksi z logiky veci plyne, ze se pouzivaji i adekvantne prizpusobeny dvojkovy nasobky.

Uz vidim to nadsene riceni, ze misto 1GB ram budem rikat, ze ten modul ma 1,073... (a naky drobny) miliard bajtu.

[Josef Kufner]

Umis vyrobit 1000B ram ? Tak to ses zjevne prvni na planete, honem si to nech patentovat.

Špatný příklad. Vyrobit 1000B RAM není nic komplikovaného. Otázkou je, kdo by to dělal.

[j]

Nikoli soudruhu, vyrobit 1000B ram nelze. Muzes vyrobit 1024 a pak tech 24B nejak znicit, zakazat, cokoli, ale porad to bude 1024B. Proc? Protoze porad potrebujes 10 dratu na to, abys moh tech 2^10 bajtu adresovat.

Je to asi tak stejny, jako kdybys chtel vyrabet dvokolovou ctyrkolku.

Videls nekdy feritovou pamet? https://en.wikipedia.org/wiki/Magnetic-core_memory#/media/File:KL_CoreMemory.jpg Vsechny typy pameti fungujou uplne stejne.

[Pavel Píša]

Tak vyrobit čip, kde část dekodéru na 1 z N není naimplementovaná není problém a hradel ubude. Také vypadnou wordline a zkrátí se bitline, nepatrně nižší kapacita linek, trošičku větší limitní rychlost, ušetřená plocha čipu na vynechané buňky atd. Pokud chcete takto razantně tvrdit, že paměť musí mít velikost 2^N, tak vás rovnou mnoho MCU vyvede z omylu. Ano, i tak je většinou zvykem, že se jedná o násobky 1024 nebo větší mocniny dvou, ale tvrdit, že to není možné je rovnou mnoha případy vyvrácené. Ale o realitu a přispěním něčím užitečným již v této oddivergované diskuzi nejde. Toho Roota si asi nepřečetl nikdo atd.

Věřím, že na ABClinuxu diskuze s lidmi s ochotou přispět stále možná je, takže až dojede druhý 7h průchod rendering z 4k na 1080p zbytků z mé čtyřhodinové přípravy přednášek 2.3. kdy jsem pro jistotu pro případ přerušení výuky nahrál bez přípravy a jediného letmého projití slajdů i další přednášku do rezervy (ano s hromadou přeřeků a chyb, ono čtyři hodiny v kuse by mi daly zabrat i dříve a teď to jde hůře), tak přidám pro ty, co mají zájem, zápisek. Prosím, pod něj jen konstruktivní diskuzi jak pomoci s distanční výukou, OBS studiem, autentizací v RTMP, Shibboleth atd.

Tady jste dostali prostor, udělali z toho nekonstruktivní výlevníček, pokud vám to pomůže, tak OK. Já již do této diskuze přispívat nebudu. Solidní dotazy jsem zodpověděl, znalosti těm se zájmem předal a zbytek mě nezajímá, stejně jako někteří, kteří již FEL opustili.

[Radovan]

Úspěch se v Čechách neodpouští, podívej na Babiše. Kašli na voly a bav se s těmi druhými, rád se podívám na další video.

A adresovat by se to mohlo v BCD, tak jako kalkulačky Texas Instruments.

[deda.jabko]

Ano. Řešil jsem tohle rozlišení v produktu, kde to bylo dost důležité (při vyšších kapacitách paměti/úložišť různé základy dělají docela velký rozdíl) a pracovalo se s oběma variantami, takže bylo užitečné říkat ty jednotky explicitně.

Je mi jasne, ze jsou situace, kdy je potreba to rozlisovat. Ale opravdu jste to pouzivali v mluvenem projevu? (Zatim jsem to videl jen v psanem projevu.)

[Fluttershy, yay!]

Ano.

[Jendа]

kde se mluví o "bajtech" jako jednotce v paměti, takže pak je otázka, jaká je definice bajtu

Ne, předřečníkovi jde podle mě o to, že třeba znak ť zabírá bajty 2 (v dnes běžném kódování).

[Pavel Píša]

Jinak předřečník možná myslí zmínku v mluvené přednášce na zhruba 8:00, kde se mluví o "bajtech" jako jednotce v paměti, takže pak je otázka, jaká je definice bajtu. Definice na wikipedii připouští jiný velikosti než 8 bitů, takže IMO je to ok...

Dík, souhlasím, že jsem se vyjádřil nepřesně. Uvažoval jsem ovšem náš model, architekturu MIPS, a simulátor a datové typy jazyka C char a int. Říkat pak při každém výskytu, že v danou chvíli uvažuji znak jako datový typ v jazyce C a ne jako znak/správněji code point obecného textového řetěce, nedokáži. Takže se musím smířit s tím, že budu nepřesný.

Jinak osobě "byte" považuji za jednoznačnou jednotku datové kapacity, to je bitový oktet, schopnost uložit jednu z 256 kombinací, u paměti bych do toho nepočítal paritní bity, ECC, tagy, flagy atd. Naopak pro zdůraznění rozdílu mezi bytem a minimální adresovatelnou položkou paměti se snažím alespoň někdy užívat označení buňka/položka paměti. I když memory cell je zase určeno definicí na wikipedii jako jeden bit ... hmm, tak je to vlastně také zavádějící. O implementaci pamětí jsem měl předchozí přednášku.

Jinak výuka bude minimálně na 14-dní zrušená, takže se pokusím zpracovat další část nahrávky z minulého pondělí a přidat další přednášku příští týden.

[trekker.dk]

Ne, to byste neměl. Ty bibisra*ky jsou akorát pro hyperkorektní hovada, co vytvořila problém tam, kde do té doby žádný nebyl.

[Jendа]

Tohle je problém s kruhovými závislostmi: abys vysvětlil Unicode a způsoby jeho kódování, musíš vysvětlit bajty, a když vysvětluješ bajty, hodí se dát tam příklad nějakého řetězce. Samozřejmě bys to mohl poznamenat (a spoustu dalších věcí, které tam jsou jako zjednodušení), ale podle mě tohle všechno pokrýt nejde, takže buď každá přednáška bude trvat 8 hodin, zazní v ní formálně všechno, ale nikdo se v tom nevyzná, nebo použiješ určité lžidětem a upřesníš to časem.

(jiná věc samozřejmě je, pokud to víš, použiješ to, a pedagog se s tebou bude hádat, že to tak není. Ale podle mě je Píša dost vzdělán na to, aby se tohle nestalo)

[Josef Kufner]

Ono stačí zmínit ASCII a existenci vícebajtových kódování. Pak už je výrok bajt = znak přijatelné zjednodušení, alespoň pro začátek.

[Odin1918]

Nam nekteri experti sveho casu tvrdili, ze 6 bitu ma znak a 2 bity barva. A to se prosim tykalo klasickeho pc a unicode uz nebyl moc novy. Z meho pohledu tedy posun o 2 bity. Je videt, ze statem financovane instituce jdou s dobou.

[Radovan]

To by mě docela zajímalo, jaká PC tihle experti používali. Kam moje paměť sahá, tak IBM-PC na každý znak potřeboval dva bajty paměti, přičemž jeden obsahuje kód znaku, druhý barvy popředí a pozadí, případně jas, blikání, podtržení, ale to bylo jenom u obzvlášť perverzních monochromatických adaptérů

[kralyk z abclinuxu]

Hezký to máš.

Jsem zvědav na ten RISC-V. Co jsem se koukal po internetu, tak dev boardů apod. s touhle architekturou kdovíkolik není (což se asi dá očekávat). HiFive1 je takový lepší Arduino, není to na běh plnohodnotnýho OS. HiFive Unleashed je dost drahej a nedostupnej. Pak jsem ještě koukal na tohle, což je zajímavá věc, ale taková už docela specializovaná...

[Pavel Píša]

Dík,

na Embedded Workdu jsem jednal s GlobalDevices, za kolik by dodali čipy, pokud bychom si desku navrhli sami. Pro čip s externí sběrnicí jsem nasadil požadavek pro připuštění do výuky pod 1 USD.

S pozdravem,

Pavel Píša

[kralyk z abclinuxu]

A mají ty desky s RISC-V taky běžet RT Linux, nebo tam bude něco jinýho a/nebo vlastního?

[Pavel Píša]

Pro tento předmět je lepší jít níže a na něco menšího. Chci přímý přístup na periferie bez MMU, ale zase na druhou stranu printf a ideálně posix thready. Jako rozumný mi připadá NuttX https://nuttx.apache.org/ , kde mám zkušenost s posláním BSP i nějakých obecných změn (rozšíření runtime nahrávání a linkování aplikací) do mainline.

GigaDevices ale nemá čip s dostatkem RAM na lepší než minimální běh NuttX. Takže uvažuji vlastní desky s GD RISC-V a externí SRAM okolo 1 až 8 MB, ideálně vše do ceny 4 USD .... Scháním dodavatele, kteří by čipy dodali pro výuku za výrobní cenu.

Prohlédnu ještě ESP32-S2, jestli by nešlo jeho ULP RISC-V použít jako hlavní a Extensu nenechat jen na WiFi stack.

Jinak ano, RISC-V s Linuxem by se mi líbil, ale bude to drahé a máme již ty desky na Zynqu a jejich možnosti jsou díky periferiím v PL mnohem širší než jeden konkrétní model s RISC-V. Ale jsou drahé ...

[kralyk z abclinuxu]

Prohlédnu ještě ESP32-S2, jestli by nešlo jeho ULP RISC-V použít jako hlavní a Extensu nenechat jen na WiFi stack.

Ha, to jsem neznal, to je zajímavé.

Nicméně tipoval bych, že to bude příliš omezený. V dokumentaci píšou, že ten ULP má 16-bitové registry a z/do paměti umí číst/zapisovat jen spodních 16 bitů z každýho slova. Asi zřejmě nad tím mají vlastní asembler a popravdě mi není jasný, v jakým smyslu to je 'risc-v', instrukční sada na to nevypadá... Nejsem z toho moudrej...

[Pavel Píša]

Na S2 jsou dva ULP, jeden je popisované 16 bit ULP-FSM, ale druhý je podle dokumentace ULP-RISCV

• support for IMC instruction set
• thirty-two 32-bit general-purpose registers
• 32-bit multiplier and divider
• support for interrupts
• boot by the CPU, its dedicated timer, or RTC GPIO

Nic víc jsem zatím nenašel. C znamená 16-bit aliasy, Compresi instrukcí. Nemá float, ale to pro základy programování nevadí. Otázka je, jestli vidí celý adresní prostor (paměti i periferie), jak se startuje atd.

[kralyk z abclinuxu]

Aha, tak to pak jo. Zajímavé, díky!

[luky]

Proc pouzivate RT jadro? Nestacilo by to druhe jadro isolovat (isolcpu, nohz_full, rcu_nocbs) a poustet tu RT aplikaci na tom?

[Pavel Píša]

Použít afinitu a izolaci někde může pomoci, ale jakmile se budou volat služby jádra, tak to bude problém. Přitom RT jádro na daném ARMu nabízí udržení maximální latence pod 200, 250 usec. Přitom mezi výkonnými thready zbuildovaného Simulik modelu a částmi, které v externím módu předávají aktuální data do displejů a kompletní historii do grafů jsou semafory, přitom RT a non-rt vlákna patří jednomu procesu. Pokud by se jednalo jen o RT smyčku pod userspace, která jen manipuluje pře MMU mapované stránky s HW, tak by možná non-RT jádro šlo použít. Ano non-RT jádro má o něco málo větší průměrnou propustnost. V tomto případě si myslím, že je ale RT jádro na místě a výkon obou procesorových jader se může plněn využít. Jedno jádro pravděpodobně obsadí RT thread, druhé komunikace, v daném případě 3 průběhy do grafů na 1 kHz a na stejné frekvenci řízení.

[Petr]

Jak je na tom RT-patch pro jádro 5.4 (a případně novější)? Zkoušel jsem nějaké věci s RT jádrem v době, kdy 4.19 bylo čerstvá novinka a moc mi to nechodilo, čtu tady ale, že v současnosti právě 4.19 používáte (úspěšně, odhaduji). Jak velké mají RT-patche zpoždění za mainlinem? (jestli nějaké) Díky

[Pavel Píša]

5.4 jsem kompiloval pro projekt i.MX6 a u problematického startu některých periferií vykazovalo mnohem lepší chování.

Jinak pro jiný projekt s i.MX6 jsem připravil 4.19 RT. Pro Zynq také používám a doporučuji 4.19, https://github.com/ppisa/linux-kernel/commits/linux-4.19.y-pi.

Hlavním důvodem proč pro dlouhodoběji udržovaná zařízení s delším životním cyklem nyní používat 4.19/4.19-RT je, že tato verze bude minimálně 10 let udržovaná v rámci https://www.cip-project.org/. Tedy pokud 4.19 podporuje použitý HW, nabízí služby/funkce/moduly, které projekt vyžaduje. Jinak než vlastní zbastlené větší bacporty, tak je určitě lepší jít do novějších stable větví a určitě je velké plus se držet i mainline jako rezervy pro přesun na aktuální jádra, pokud něco závažnějšího bude ve starších chybět nebo pracovat špatně.

Co se týče zpoždění RT za stable vydáními, tak není velké. RT patche jsou obvykle pro každé druhé vydání jádra, verzování je srovnané většinou s těmi LTS. RT patch pak vychází postupně nad jednotlivými patchlevely. Vydává ho Sebastian Andrzej Siewior z firmy Linuẗronix (zakladatel Thomas Gleixner, mimo jiné správce architektury x86, autor PI-futexu, clock sources, events ...) a firmě platí za údržbu RT patche z peněz členů OSADL (Vede ho Carsten Emde). Všichni tři zde uvedení jsou špičkoví programátoři (další v Linutronixu i jinde také) a jsou zárukou, že se nejedná o nějaký slepený projekt korporátu. OSADL provádí trvalé kontinuální testování a evaluace latencí v zátěži. Více o nasazení jádra Linux v RT aplikacích viz můj lehký úvod na ROOT.cz GNU/Linux pro řízení a rychlost jeho odezvy .

[Petr]

Díky za odpověď!