Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 11:54
Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 01:43
| Přečteno: 1668×
| Úvahy
|
Po více než dvou letech jsem opustil ubuntu. Bylo mi s ním dobře a troufám si říci, že stále zůstávám nadšeným ubunťákem. Teď po bezmála týdnu na archu jsem dostal trochu nostalgickou náladu, naslédující článek věnuji malému ohlédnutí za svým životem s ubuntu.
Můj začátek s ubuntu
Než jsem si pořídil ubuntu, nějaký čas jsem již po linuxu pokukoval, ubuntu však byl první linux, na kterém jsem měl výdrž zůstat. Důvodem byla především dobrá podpora hardware, absence pro začátečníka složitých nastavení, dobrá základní vybavenost rozličnými programy a veškeré výhody linuxu jako nulové pořizovací náklady, bash, zásoba kvalitních free programů, absence virů a tak dále, jak všichni dobře známe.
Dlouhou dobu jsem byl s ubuntu 99% spokojen, považuji se za obyčejného, v mnoha ohledech dost lama uživatele (Mauriku a čtenáři mých dotazů v poradně jistě rádi potvrdí ;)), navíc mým prvořadým záměrem bylo pořídit si systém, na kterém by se dalo pohodlně programovat a vytvářet aplikace nezávislé na operačním systému. Programování v c++ pod linuxem mě nutilo od začátku hledat multiplatformní knihovny a vyhýbat se windows-only záležistostem, jako je například v minulosti s oblibou hojně využívaná <conio.h>. Windows jsem používal na kompilování windows verzí svých výtvorů a poté, co jsem rozběhal minw32 kompiler pod linuxem, jsem windows smazal. Ačkoliv se moje programátorské cíle nakonec stejně neuskutečnily, na linuxu/ubuntu už jsem zůstal. Bohužel časem se objevily drobnosti, které mě neustále více a více vadily.
Důvody přechodu
Nadměrné zlidšťování xubuntu xubuntu byla do nedávna odnož ubuntu, která ponechávala uživateli poněkud větší prostor, díky tenšímu balíku xubuntu-desktop, na kterém viselo minimum programů, z nichž jsem maximum využíval. Z prostředí které pohodlnému uživateli ulehčilo práci a ponechalo mu prostor pro výběr koncových programů se ale pomalu ale jistě dle mého názoru začíná stávat moloch. Nechci v xfce listen, nehci totem, stejně jako jsem kdysi v gnome nechtěl různé tomboye a podobné.
(x)(k)ubuntu-desktop "dokonalost sama", která mi ač jsem byl velkým obdivovatelem ubuntu (a zůstávám jím i dodnes) s prominutím pila krev už od první chvíle, kdy jsem s ní měl tu čest, společně s "povýšením" na vyšší verzi a přechozím bodem činí z defaultně "vnucovaných" balíků téměř neřešitelný problém (rozumně neřešitelný).
Čekání... často jsem se s radostí dočetl, že vyšla ta či ona aktualizace mého oblíbeného programu, obsahující kýžený bugfix, bohužel byl právě listopad, nebo květen, takže nezbývalo než čekat, nebo si pocochnit strom závislostí.
Konečně povýšení když nadejde onen kýžený den, zapnu update manager a s mrazením v zádech sleduji mazání starého obsahu a stahování nového, přemítám co mi zase přestane fungovat, jaké nastavení se mi smaže a u jakého konfiguráku se naštěstí zobrazí diff. Pak už následuje reboot a po něm se ukáže, zda jsem povýšení přečkal s úspěchem nebo zda musím jít z vedlejšího počítače stáhnout live cd.
Owned by hal hned na začátek musím upřesnit že se nejedná o záležitost ubuntu ale nového xorgu, v záchvatu hněvu nad zakomentovaným xorg.conf jsem ale obvinil neprávem ubuntu.
Když už tak už k falešným obviněním jsem ještě přihodil problémy s ovladačem grafické karty a zabugované fusesmb, což se ukázalo být značným problémem i teď na archu, a rozhodl jsem se k radikálnímu kroku opustit svoji po dva roky nejoblíbenější distribuci.
Proč právě archlinux
Již nějaký čas jsem se jen tak nezávazně poohlížel po vhodné náhradě svého systému. Chtěl jsem najít systém, který by byl justworks, postavený na debianu, s otevřenými repozitáři, s velkou komunitou a kamarád s xfce (pokud možno xfce jako výchozí prostředí). Bohužel žádný podobný systém jsem nenašel, takže pro mě na dlouhý čas zůstalo xubuntu nejlepší volbou. V momentě, kdy jsem ho smazal jsem byl nucen udělat ve svých přáních kompromisy, obětoval jsem justworks a debian-based a vyšel mi archlinux. Chvilku mi sice trvalo vyladit si systém podle svých potřeb a dost věcí ještě nemám úplně vyřešeno, ale nějak extrémně bolestivé to nebylo, archlinux wiki mě pohodlně provedla nastavením všemožného hardwaru, sítě a jiných funkčností a dnes už bych neměnil, vyhovuje mi přehled nad nastavením, zejména jednoduchá konfigurace spouštěných modulů a daemonů v rc.conf a /etc/rc.d/.
Stará láska nerezaví
Přes uvedenou kritiku stále zastávám názor, že ubuntu není špatnou volbou. Přes všechny "výhody a nevýhody" (obojí asi záleží na úhlu pohledu), které ubuntu má, a které jsou zajisté v mnoha jiných zápiscích a diskuzních fórech hojně diskutovány, je podle mého názoru pro stále větší a větší skupinu lidí ubuntu přijatelnou alternativou, alternativou k operačním systémům, lépe systému, jehož autoři už roupama nevědí, co by ještě zpeněžili. Zda cesta těchto lidí u ubuntu skončí nebo se začne ubírat jiným směrem, je podle mě věc priorit každého z nás, rozhodně by ale nebylo odvěci řídit se v tom ohledu trochu heslem, že košile je bližší než kabát.
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
10.11.2008 07:16
srigi | skóre: 10
| blog:
sricont
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 08:39
David Jaša | skóre: 44
| blog:
Dejvův blog
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 10:55
Dunric | skóre: 21
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 11:03
freshmouse
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 12:09
nevis
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 17:08
Begleiter | skóre: 47
| blog:
muj_blog
| Doma
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
10.11.2008 17:21
Michal Kubeček | skóre: 72
| Luštěnice
Re: Čím mě nepotěšil kozorožec aneb ohlédnutí za ubuntu
Založit nové vlákno •
Nahoru
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.