), ale rád se nechám příjemně překvapit. Rozhodně však nebudu muset pouštět Widle či zneuctít počítač Monem.Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 21:04
Poslední výhrada padne 3. června, na který je avizována nová verze, o které se v oznámení píše ".. dá se spustit na všech mobilních zařízeních". Moc nevěřím, že to stihnou, neb od 7.5. dostupná beta mi nepřijde ještě moc vyladěná (např. faktura nejde odeslat ), ale rád se nechám příjemně překvapit. Rozhodně však nebudu muset pouštět Widle či zneuctít počítač Monem.
), samotná faktura je bez reklam. To mi však přijde úměrné nabízené službě. Dle mého velmi chytrá strategie. Ten, kdo si vystačí s iDokladem bude sotva ochoten investovat do účetního SW, tudíž o zákazníka nepřicházejí, a každou zaslanou fakturu lze chápat jako osobní doporučení.
30.05.2013 - doplněna slíbená ukázka rozesílaného e-mailu.
Tiskni
Sdílej:
Částky každý z oboru celkem dobře odhadne. A nemyslím si, že zrovna moje co a za kolik by mělo hodnotu srovnatelnou se škodami při případném úniku. K údajům má už tak přístup banka, berňák (dávné označení mnohem lépe vystihuje podstatu úřadu ). Není-li subjekt dost velký, aby utáhl vlastní min 2 účetní, tak to stejně dává třetí straně. Bez jisté míry důvěry můžeme řešit, zda modrá je modrá. Ale jak máme kdo hranice to už je o gustu a proti gustu.. :D
14.5.2013 21:39
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
+1
Lidi si sice myslí, že o nic nejde, že jsou to stejně veřejné údaje, které se dají najít jinde. Ano, dají… jenže ta hodnota je v tom propojení. Kdo od koho co koupil a za kolik, to dost vypovídá o projektech, na kterých zrovna pracují (a které pravděpodobně brzy vyústí v nějaký produkt nebo službu uvedené na trh) a také o aktuální situaci obou stran.
Tak mě napadá, zda by i služby neměly mít své místo v kategorii Sowftware. Na druhou stranu vývoj snad půjde směrem platformě nezávislých aplikací. I když zrovna minulý týden, jsem si musel nainstalovat i Google Chrome, neboť na tento web verze flashe 11.2 (já vím, vůůůj) prostě nestačí 
Chápu to správně, že při používání podobných služeb máte vaše účetní údaje u někoho cizího kdo za ně vpodstatě nijak neručí? Jak řešíte zbytek účetnictví (evidence příjmů/výdajů, DPH, majetek, odpisy, sklad apod.)?
Toho vola si nechte pro někoho jiného a ty otázky jsem myslel naprosto vážně. Sám vystavím ročně nějakých 15 až 20 faktur, ale přesto se mě týkají všechny evidence včetně DPH, skladu, majetku atd. Účetnictví si vedu sám ve FlexiBee a tak mě zajímalo jak to dělá někdo, kdo využívá online fakturační služby.
Na DPH potřebuješ vědět jen základ/DPH na vstupu a na výstupu. Pro 5 faktur to sečteš na kalkulačce.
Sklad vést nemusíš, stačí Inventura na konci účetního období.
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?
14.5.2013 19:34
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Kolik toho majetku prosímtě máš, že to potřebuješ vést v počítači?Sranda začíná s odpisama...
Faktury vytvářím ve vlastním XML formátu, který pak pomocí XSLT převádím na ISDOC a následně (rovněž pomocí XSLT) do (La)TeXu a z něj do PDF. Vytvoření tohoto nástroje zabralo jen chvilku času a navíc to byla zábava. A nemusím nikomu cizímu dělat reklamu nebo mu odevzdávat svoje data.
15.5.2013 18:37
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Importovat se dá do lecjakého účetního programu… jestli ho používají, to ale nevím. Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.
[1] v té firmě, co SAP vyrábí
Např. v SAPu1 prý dostávají papírové faktury poštou, dávají je někam skenovat a pak tyhle bitmapy skrze informační systém putují k účetním, které je zpracovávají.To je workflow ve většině velkých společností, faktura se dostane do systému, podle PO ke kterému se spáruje se najde správný approver, který schválí, že služba, nebo zboží bylo skutečně obdrženo, pak se to přesouvá na toho kdo má spending authority na správný cost pool na který se to účtuje a pak se to zaúčtuje do správných skupin a proplatí.
Schvalovací proces a přiřazování k objednávkám a nákladovým střediskům je jedna věc (a jistě správná), ale co moc nechápu je, proč i technologicky celkem vyspělé firmy používají naskenované papírové faktury. Vždyť těch modernějších prostředků je tu dost – ISDOC, jeho vzor UBL, EDI…
Velcí odběratelé si diktují daleko horší podmínky, než je formát faktury – např. velmi dlouhou dobu splatnosti.
Nicméně to, o čem jsem psal, se týká i celkem velkých a vyspělých firem (na obou stranách), pro které by neměl být problém si pořídit vhodný software a dohodnout si fakturaci nějakým modernějším způsobem (třeba posílat elektronicky podepsané XML místo posílání papírových faktur obyčejnou poštou).
Ono někde to takhle mají a objednávání, fakturaci a platby mají plně automatizované, ale spíš mi šlo o to, že si tohle nedokáže zařídit firma, která vyvíjí mj. účetní systém.
limit 100 položek vidím, ale ten rok už neTaky to tam teď nevidím, ale mám za to, že to tak je – pro každé účetní období zvlášť. Přinejhorším bys každý rok zazálohoval DB a přeinstaloval
Sice to není svobodný software, ale pořád mi to přijde o řád lepší než posílat svoje data na cizí servery. Tady k tomu máš pěkné API, máš přístup k SQL databázi, je do toho celkem dost vidět.
Limit 100 dokladů neplatí pro účetní období, ale celkově.
(případně mít na každý rok jednu instalaci).
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.