Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 14:12
100GB - ~500kč/kusTo je teda dost drahý. Za to se dá snad dokonce koupit tak 5 opotřebovanejch 80+GB disků z aukra
Pokud sdělení čistý faktů považujete za hejt, dejte se k duchovním sluníčkářkám a biomatkám, které nezajímá realita, ale hlavně pozitivno a krásná atmosféra.To nebyly čistá fakta, ale citově zabarvené, selektivně vybrané informace podané způsobem, který konkrétní technologii vykresluje jako naprosto nepoužitelnou, což prostě není pravda. Provozuji dvě desítky blurayů na zálohování na několika různých místech (různé podmínky skladování) a neodešel ani jeden. To je moje realita, potvrzená mými vlastními zkušenostmi a zážitky. Neříkám, že se to nemůže stát, ale prostě se mi to ještě nestalo. Z vašeho popisu to vypadá, jako kdyby bluray nebylo možné vypálit, aby z něj hned nezačly mizet data, což je nesmysl. Ano, může dojít k poruše mechanickým poškozením, ale zálohy zrovna nepatří k věcem, se kterými by mělo být mechanicky nakládáno nějak často. Taky je pravda, že vrstva na kterou se vypaluje s časem degraduje, ale krátkodobě (5-10 let) by dle tvrzení výrobce i historických zkušeností (bluray je konzumně masivně dostupný někdy od roku 2006) měla vydržet.
Víte, jak moc statisticky relevantní je ze statistického hlediska vašich 20 disků?Rozhodně o hodně víc, než hejt Linuse Torvaldse v diskuzi na abclinuxu, který bluray ze strachu (nejspíš) nikdy ani nepoužil.
Kdybyste namísto používání emocionálně silných slov, jako "hejtování" apod. alespoň elementárně byl schopen chápat přečtený text, pak byste pochopil, že z přečteného Bluray disku začínají mizet data hned po vypálení. Každou hodinou uhnívá a degraduje. To, že váš operační systém z něj data přečte bezchybně je dáno tím, že Bluray je prošpikován samoopravnými kódy odshora dolů - a k vám se už dostanou jen doplněná, opravená a zkompletovaná data.Ale úplně stejné je to přece všude! Od CD po harddisky. Vzít tuhle informaci u bluray a neustále jí tlačit, jako nějaký významný fakt a velká nevýhoda je jen účelová manipulace. Navíc to pořád opakujete jako kolovrátek, nedodáváte žádné statistiky a odkazy na studie a je to tudíž jen vaše osobní tvrzení (a ne, nic takového si hledat nebudu, hledal jsem a nenašel). Já už jsem se k tomu vyjadřoval několikrát a dále nebudu.
Nemas sanci, hadas se tu s astrologem, ktery dokaze presne spocitat, jak se poskodi ktera pametova bunka, obzvlast, mas-li disk vyrobeny ve znameni vodnare.Víte, jak moc statisticky relevantní je ze statistického hlediska vašich 20 disků?Rozhodně o hodně víc, než hejt Linuse Torvaldse v diskuzi na abclinuxu, který bluray ze strachu (nejspíš) nikdy ani nepoužil.
jj, a problem nastane v okamziku kdy je budes potrebovat nazpet:) https://medium.com/@karppinen/how-i-ended-up-paying-150-for-a-single-60gb-download-from-amazon-glacier-6cb77b288c3e#.9v1ptacq9
Flash disk v ziadnom pripade. Pouzi radsej HDD. Pri vypadku napajania o data neprides (maximalne sa vyrobia nejake "vadne" sektory), na rozdiel od flash disku, ten vie umriet uplne.To vyrobení vadného sektoru znamená, že se disk trochu poškodí? A co když se ten vadný sektor vyrobí zrovna jak naschvál v místě, kde je nějaký soubor? Potom se ten soubor zhorší?
Bluray disk je spolehlivý jak CD, nebo méně spolehlivý, nebo spolehlivější? Co se týká, jak velké je riziko, že o data přijdu.
Ikdybych si pořídil vypalovačku, která umí vypálit bluray disk, tak nevím, jestli si s tím v Linuxu poradím. Ještě jsem neviděl, že by ve vypalovacím programu byla položka "vypálit bluray". Prohledal jsem celý vypalovací program k3b a brasero a nic takového tam není. Je tam jenom CD a DVD. Nebo bluray půjde vypálit pomoci položky, která je pro vypálení DVD?
Zásadní otázka: Kolik stojí taková obnova dat?Tak Ace Laboratory PC3k prý stojí až 900 euro. A "oprava" dat funguje tak, že pomocí reverzně zinženýrovaných opkódů firmware (což zná výrobce zadarmo) ti to přečte i sektory, které jsou označený jako nečitelný (a umí je to přeznačit). Samozřejmě to umí nastavovat i další věci jako kalibraci vyměněných hlaviček, flash firmwaru apod. IMO na měření zbytkové magnetizace po předchozích zápisech bys musel oskenovat každej magnetickej "bit" v mnohem vyšším rozlišení než "jeden bit", tedy něčím jiným než původní hlavičkou a mnohem pomalejší rychlostí. Ani nevím zda jde ta čtecí hlavička ještě miniaturizovat, abys nemusel platit komplet vývoj nové technologie čtení
b) BluRay/SSD nedokáže udržet data ani pouhou hodinu bez porušení. Navenek vám řadič udělá iluzi, že jsou data v pořádku, ale ve skutečnosti je restauruje z toho, co nestačilo uhnít či vyprchat. Pro krátkou dobu iluze funguje, ale pro dlouhá uložení už se to okecat nedá, a šance na vypršení dat je velice vysoká.Já běžně přečtu, resp. spočítám stejné hashe u rok starých disků a to jsou ty nejlevnější za pár korun. Budu to znova zkoušet čas od času a kdyžtak dám vědět, kdyby to nešlo. Jinak tahle reakce se mi zdá hodně přehnaná a v přímém rozporu s mými zkušenostmi.
Vaše reakce mi také přijde přehnaná, a především jasným důkazem, že jste ani nečetl, na co reagujete.Nebo prostě nevěřím všemu co napíšete, že.
To, že přečtete rok staré disky je důsledek samoopravných kódů. Pokud by nebyly, nebudou v pořádku zapsaná data na BluRay ani hodinu. Prostě data na disku neustále hnijí a hnijí, hodinu od hodiny - a z těch dosud neuhnilých disků se obvykle podaří data zrekonstruovati po roce.No a co já s tím? Pro mě je podstatné, za jak dlouho data přečtu, kolik jich bude a kolik mě stojí médium v poměru na gigabajt. Tyhle pláče jsou pro mě úplně irelevantní, protože moje zkušenost zatím tvrdí, že to není ani zdaleka tak špatné, jak to popisujete.
Nicméně jde o rekonstrukci. Jde pouze o zakrývání faktu, že zapisujete na velice nespolehlivé médium, kterému dáváte iluzi spolehlivosti skrze redundanci.To u vychvalovaných harddisků ale funguje úplně stejně. Nebo jste snad měl iluzi, že ne? K tomu si můžete připočítat složité mechanické zařízení plné elektroniky, kde je dle murphyho zákona tisíckrát víc věcí, které se můžou vysrat během pár let, i když se zrovna třeba neutrhne hlava.
Kdykoli může uhnít tolik, aby to už zrekonstruovat nešlo. To je celé.¯\_(ツ)_/¯ Ale tohle se dá přece říct úplně o všem, i o harddisku, nebo děrné pásce. Realita je holt proměnlivá a ne zcela předvídatelná. Pokud někdo spoléhá jen na jednu kopii (ať už použije jakoukoliv technologii!), je to jeho problém, já nic takového nedělám.
Pro mě je podstatné, za jak dlouho data přečtu, kolik jich bude a kolik mě stojí médium v poměru na gigabajt.Další velmi podstatný parametr je pracnost zálohování. U automatického zálohování po síti je prakticky nulová, u harddisků je malá, u BD přijatelná, u CD extrémně velká.
Ikdybych si pořídil vypalovačku, která umí vypálit bluray disk, tak nevím, jestli si s tím v Linuxu poradím. Ještě jsem neviděl, že by ve vypalovacím programu byla položka "vypálit bluray". Prohledal jsem celý vypalovací program k3b a brasero a nic takového tam není. Je tam jenom CD a DVD. Nebo bluray půjde vypálit pomoci položky, která je pro vypálení DVD?K3B umí bluraye normálně vypalovat stejně jako CD/DVD. Specifické informace se objeví až po vložení disku, viz příloha.
Dneska už asi zbývají jen pásky.Pásky maj problém v tom, že časem ten magnetický povrch zdegraduje a opadá/stane se abrazivním, což se podepíše na hlavě. To že se ten pásek mechanicky ohýbá tomu určitě taky moc neprospěje. V případě helican scanu se vlastně využívá toho samého efektu jako u plovákové hlavy harddisku (všimni si těch drážek) akorát že se to děje ve špinavé atmosféře. Bez toho vzduchového polštáře má páska tendenci se na hlavu přilepit, což by jí při tak velké rychlosti mohlo i roztrhat (moje první DDS mechanika měla ty drážky už dost ošoupaný a byla v ní páska omotaná několikrát okolo té hlavy). Další problém páskových mechanik je ten odvíjecí trn (DDS, VHS, audiokazeta, ...), kde se páska posouvá pomocí ocelového trnu a gumového válečku. Na všech technologiích, co jsem měl, se ta páska dokázala přilepit na ten váleček (zestárlý a zpuchřený) a zmuchlat (zmuchlání/přeložení pak mění pozici pásky na helican scan hlavě). Minimálně jedno VHS video a jedna DDS mechanika měly ve zvyku při poruše (zmuchlaný, namotaný pásek) vysunout kazetu, což ten pásek totálně doprasilo (kazety mají dvířka co se při vysunutí zaklapnou).
Ted pouzivam dva stroje, kazdy s SW RAID harddiskama, kontrolnima souctama a cas od casu necham prekontrolovat ze sedi - verim, ze se tim blizim v beznych podminkach nesmrtelnosti dat.Co se stane, když přijde přepěťová špička například kvůli výbuchu nedaleké trafostanice či úderu blesku? Shoří jen jeden stroj, nebo oba? Máš offline kopii?
pripadne kupit kvalitne pevne disky aby to neboli hned nejake 2TB staci viac mensich 500GB kvalitnejsich urcene napr do NAS, nahodia sa ne ne data a odlozia.
Nechci vypadat jako kverulant, ale vezmu-li v úvahu typické použití disku:
přijde mi, že pokud to "do NAS" není jen marketingová nálepka (a pak je to jedno), je takový disk optimalizovaný na přesně opačný režim používání, než bych očekával od disku na zálohy.
Platí to taky pro případ, když už na disku je soubor zapsaný od dřívějška a když se mi sektor v místě toho souboru poškodí někdy jindy, někdy při příštím zasunutím do zástrčky na počítači?
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.