Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Mám asi 500 gigabajtů dat. Jsou to různé nahrávky, obrázky a další věci. Než jsem je zehnal, vyrobil, zpracoval, tak jsem se velmi nadřel. Stálo mě to hodně času a úsilí. Proto bych o ty data nechtěl přijít. Protože kdo by se s tím znovu dřel a navíc by se to už nemuselo znovu povést.
Celou dobu jsem si myslel, že když koupím originální zvukové CD, tak v něm nebudou žádné nedostatky. Udělal jsem několik pokusů a jsem zklamán.
Zkoušeli jste v poslední době někdo objednávat něco přes internet ze stránek Bontonlandu? Jak vám to funguje? Poslední dobou s tím mám problém. Proto jsem se chtěl zeptat, jak vám, kteří jste to v poslední době zkoušeli, to funguje, nebo co si o tom myslíte.
Když sháním hudbu, většinou dávám přednost hotovému koupenému CD. Někdy to však nestačí. Některé písničky se na CD totíž nedají sehnat. Nebo jindy se mi zase z celého CD líbí jenom jedna, dvě, písničky a nemá cenu kvůli tomu kupovat celé CD, které by zabíralo zbytečné místo, tady by se hodilo skladby koupit jednotlivě a tímto způsobem si potom z různých alb vyrobit jedno CD. Nakonec jsem se musel kromě nákupu hotových CD začít zajímat o nákup hudby ke stažení. Zatím jsem ale nenašel dost možností nákupu hudby ke stažení, které by byly pro mě použitelné.
V Mozille firefoxu jsem si otevřel stránku české televize a tam jsem si otevřel některé video a chtěl ho přehrát. Ani jedno video se mi nedalo přehrát a psalo mi to, že mám zastaralou verzi flash-pluginu (mám nainstalovaný balík flash-plugin, verze 9.0.48.0-release.i386) a že potřebuji novější, 10.
Dříve jsem si stáhnul z internetu nějaké články, byly v podobě html. (Názvy souborů a složek, které tady uvedu, nejsou přesné, protože si je už nepamatuji, ale to není tak důležité.) Byla to složka, název složky clanky a vevnitř bylo několik souborů html a složka s názvem soubory. Ve složce soubory byly různé doplňky k těm html souborům, které se načtou, když v prohlížeči otevřu některý z těch html souborů, byly tam například obrázky a podobně. Dále v těch html stránkách byly odkazy na ostatní z těch html souborů, takže když v prohlížeči otevřu některou z těch stránek, můžu se pomoci těch odkazů přepínat na ostatní z těch stránek.
Uvažuji o tom, že se úplně vykašlu na všechny počítače. Všechno to vyhážu do popelnice a bude konečně pokoj a ušetřím hodně času a nervů.
Chci mít kvalitní poslech při přehráváni CD a rádia. Ze všech hifi věží, zesilovačů a beden, které se dají koupit, mi nevyhovuje ani jeden. Proto jsem si koupil radio a CD přehrávač, bez zesilovače. Zesilovač a bedny jsem si vyrobil podle vlastních požadavků a vylepšil.
Před stahováním hudby z internetu dávám přednost nákupu hotových CD, protože mám jistotu, že bude v pořádku, bude kvalitně nahrané, bude mít zvuk v pořádku, bude mít i obal, ve kterém budou tištěné papíry se všemi informacemi. Navíc si ušetřím nekonečnou dřinu s ruční výrobou CD; hodně práce, času a nervů.
Do nedávna jsem si hudbu pořizoval jediným způsobem a to kupováním CD. Brzy se však ukázalo, že to nestačí, protože existuje hodně písniček, které se v obchodě nedají koupit, a to ani na objednání. Zajímám se totíž o starší věci. Proto jsem začal zjišťovat, jestli není více způsobů, jak si pořídit hudbu.
Existují dvě věci, které bych v Linuxu nejraději změnil. Jsou to 1) omezená přenesitelnost binárních balíčků (případně jiných binárek) z jednoho operačního systému do druhého a 2) takzvané peklo závislosti.
Občas potřebujeme v audioeditotu, například v Audacity nebo v Rezoundu použít kompresor pro omezení dynamiky. Někdy potřebujeme dynamiku omezit hodně a potom máme problém s vedlejším účinkem: Zvuk se začne rozechvívat.
---Tento článek se týká jakéhokoliv softwaru. Ať už operační systémy, aplikace, a další věci.