Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Konkrétně je to problém mezi ABI libgdk a flashe. Zdá se, že flash byl přeložen proti jiné verzi libgdk a nebo prostě jinak zkonfigurovanému API a střílí do libgdk něco jinak než to nainstalovaná verze očekává. Zdá se v nesprávném formátu budou data pro pixbuffer. Takto se to těžko určuje, ale stačí doinstalovat debugovací symboly (viz hláška (no debugging symbols found)) a aspoň u libgdk se krom názvu volaných funkcí objeví i všechny parametry a jejich obsah. Z toho už by snad šlo něco určit.#9 0xb586d5e5 in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #10 0xb586c03e in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #11 0xb587067e in NP_Initialize () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so
Jinak plug-iny se do ~/.mozilla/plugins cpou protože Mozilla byla první kdo to tak používal a teď to v tom adresáři hledají a používají všichni (nejen prohlížeče, ale prostě všechno co potřebuje Flash), u ČT stačí kliknout na starou verzi portálu a není potřeba žádný Flash (při nejhorším se dá použít rtmpdump) a tento dotaz IMHO spíš patří do poradny.
z historickejch duvodu ktery nechapu se to cpe do toho jednoho adresare a vsechny ostatni programy to hledaji prave tam
Je to velmi jednoduché. Mozilla byla první prohlížeč, který dovoloval natahovat binární moduly a ty připojovat k prohlížeči (oni se jinak pro všechny uživatele cpou myslím někam do /etc). Dříve ještě Macromedia vůbec nic neřešila. Žádné rozhraní, žádné standardy, nic. Prostě binární modul odkud si ho Mozilla natáhne a vše funguje. Jenže pak přišli i ostatní prohlížeče, nějaké standardní místo kam by se cpal jeden libflash.so žádné, standard také ne, Macromedia nadále nic neřešila (proč taky, když je to komerční firma a ne žádná Armáda spásy) – no přece oni nebudou nic vymýšlet (tady máte binárku a buď berte a nebo nechte být), v Mozille to fungovalo, tak se prostě ostatní prohlížeče přizpůsobili a též si to odtamtud tahají. Všechno funguje a všichni jsou spokojeni – teda všichni očividně ne.
Jinak to je důvod proč RMS tak vehementně odmítá podobné binární moduly v otevřeném prostředí. Když jsou otevřené, musejí se vymyslet nějaké standardní umístnění, API a tak, když vznikne víc podobných modulů, tak se prostě ten nejstarší přizpůsobí (vždyť má otevřené zdrojové kódy) a vytvoří se nějaký jednotný standard a jedno ovládací místo a tak. U binárních tohle nefunguje (většinou), nějaká firma vytvoří nějaký několikamegový zázrak, ten nechá několik let hnít (vývojáři kteří rozumí kódu jsou většinou něco jako otrocká síla a slovo mají až jako poslední), na nějaké standardy kašle (nech se všichni přizpůsobují jejich binárnímu zázraku, jejich binární zázrak se těžko bude přizpůsobovat jednomu tisíci variant a oni zdrojáky nevydají a nebo podobně jako Microsoft to dělají cíleně) a pak z toho vznikají takové radostné situace. Nejlíp je to vidět třeba v případě nVidie na Windech. Nevím jak AMD, ale i přesto že Windowsy mají aspoň nějaká standardní rozhraní pro grafické ovladače, nVidia si vytvořila svoje, různé programy chtějí-li víc než běžnou funkcionalitu se musí přizpůsobit a tak vznikají tlačítka pro nVidii, pro AMD, pro Intel – no prostě radost.
Tiskni
Sdílej: