O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Konkrétně je to problém mezi ABI libgdk a flashe. Zdá se, že flash byl přeložen proti jiné verzi libgdk a nebo prostě jinak zkonfigurovanému API a střílí do libgdk něco jinak než to nainstalovaná verze očekává. Zdá se v nesprávném formátu budou data pro pixbuffer. Takto se to těžko určuje, ale stačí doinstalovat debugovací symboly (viz hláška (no debugging symbols found)) a aspoň u libgdk se krom názvu volaných funkcí objeví i všechny parametry a jejich obsah. Z toho už by snad šlo něco určit.#9 0xb586d5e5 in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #10 0xb586c03e in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #11 0xb587067e in NP_Initialize () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so
Jinak plug-iny se do ~/.mozilla/plugins cpou protože Mozilla byla první kdo to tak používal a teď to v tom adresáři hledají a používají všichni (nejen prohlížeče, ale prostě všechno co potřebuje Flash), u ČT stačí kliknout na starou verzi portálu a není potřeba žádný Flash (při nejhorším se dá použít rtmpdump) a tento dotaz IMHO spíš patří do poradny.
z historickejch duvodu ktery nechapu se to cpe do toho jednoho adresare a vsechny ostatni programy to hledaji prave tam
Je to velmi jednoduché. Mozilla byla první prohlížeč, který dovoloval natahovat binární moduly a ty připojovat k prohlížeči (oni se jinak pro všechny uživatele cpou myslím někam do /etc). Dříve ještě Macromedia vůbec nic neřešila. Žádné rozhraní, žádné standardy, nic. Prostě binární modul odkud si ho Mozilla natáhne a vše funguje. Jenže pak přišli i ostatní prohlížeče, nějaké standardní místo kam by se cpal jeden libflash.so žádné, standard také ne, Macromedia nadále nic neřešila (proč taky, když je to komerční firma a ne žádná Armáda spásy) – no přece oni nebudou nic vymýšlet (tady máte binárku a buď berte a nebo nechte být), v Mozille to fungovalo, tak se prostě ostatní prohlížeče přizpůsobili a též si to odtamtud tahají. Všechno funguje a všichni jsou spokojeni – teda všichni očividně ne.
Jinak to je důvod proč RMS tak vehementně odmítá podobné binární moduly v otevřeném prostředí. Když jsou otevřené, musejí se vymyslet nějaké standardní umístnění, API a tak, když vznikne víc podobných modulů, tak se prostě ten nejstarší přizpůsobí (vždyť má otevřené zdrojové kódy) a vytvoří se nějaký jednotný standard a jedno ovládací místo a tak. U binárních tohle nefunguje (většinou), nějaká firma vytvoří nějaký několikamegový zázrak, ten nechá několik let hnít (vývojáři kteří rozumí kódu jsou většinou něco jako otrocká síla a slovo mají až jako poslední), na nějaké standardy kašle (nech se všichni přizpůsobují jejich binárnímu zázraku, jejich binární zázrak se těžko bude přizpůsobovat jednomu tisíci variant a oni zdrojáky nevydají a nebo podobně jako Microsoft to dělají cíleně) a pak z toho vznikají takové radostné situace. Nejlíp je to vidět třeba v případě nVidie na Windech. Nevím jak AMD, ale i přesto že Windowsy mají aspoň nějaká standardní rozhraní pro grafické ovladače, nVidia si vytvořila svoje, různé programy chtějí-li víc než běžnou funkcionalitu se musí přizpůsobit a tak vznikají tlačítka pro nVidii, pro AMD, pro Intel – no prostě radost.
ani sem nevedel ze nejakej netscape existuje. pak sem zacal pouzivat mozilla suite a nakonec i firefox, ale to az od verze 1.0 a nechtelo se mi dlouho z mozilla suite prechazet. firefox mi prisel ze nic nema a nic neumi. kde ze ty casy sou
jinac i ted na verzi 3.neco mam skin z verze 1.neco, protoze sem si nechtel porad zvykat na novej skin kterej byl navic verzi od verze hnusnejsi a hnusnejsi. netscape byl podle toho co sem ruzne na netu cet o starejch casech na unixech jeden z prvnich a nejlepsich www prohlizecu. windowsaci si na nej museli pockat. jinac uplne prvni web server a prohlizec bezel na nextstepu, ale to se predpokladam vseobecne vi ...
. Na flash mám už teď jednu beta verzi chrome.
BTW je vtipný jak má každej prohlížeč něco. Opera je stabilní a vydržela i 50 tabů na 256MB RAM. Chrome je rychlej na flash a javaskript, ale kvůli betaverzi slabě nestabilní, ale má pomalý GUI. Konqueror je rychlej kvůli tomu, že je přednačtenej v KDE, ale nejvíc leakuje paměť a stabilita je zákeřná. Firefox je v rychlosti horší než opera a tabů taky moc neustojí (teda aspoň verze 3 a poslední z verze 2).
Tiskni
Sdílej: