Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Konkrétně je to problém mezi ABI libgdk a flashe. Zdá se, že flash byl přeložen proti jiné verzi libgdk a nebo prostě jinak zkonfigurovanému API a střílí do libgdk něco jinak než to nainstalovaná verze očekává. Zdá se v nesprávném formátu budou data pro pixbuffer. Takto se to těžko určuje, ale stačí doinstalovat debugovací symboly (viz hláška (no debugging symbols found)) a aspoň u libgdk se krom názvu volaných funkcí objeví i všechny parametry a jejich obsah. Z toho už by snad šlo něco určit.#9 0xb586d5e5 in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #10 0xb586c03e in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #11 0xb587067e in NP_Initialize () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so
Jinak plug-iny se do ~/.mozilla/plugins cpou protože Mozilla byla první kdo to tak používal a teď to v tom adresáři hledají a používají všichni (nejen prohlížeče, ale prostě všechno co potřebuje Flash), u ČT stačí kliknout na starou verzi portálu a není potřeba žádný Flash (při nejhorším se dá použít rtmpdump) a tento dotaz IMHO spíš patří do poradny.
z historickejch duvodu ktery nechapu se to cpe do toho jednoho adresare a vsechny ostatni programy to hledaji prave tam
Je to velmi jednoduché. Mozilla byla první prohlížeč, který dovoloval natahovat binární moduly a ty připojovat k prohlížeči (oni se jinak pro všechny uživatele cpou myslím někam do /etc). Dříve ještě Macromedia vůbec nic neřešila. Žádné rozhraní, žádné standardy, nic. Prostě binární modul odkud si ho Mozilla natáhne a vše funguje. Jenže pak přišli i ostatní prohlížeče, nějaké standardní místo kam by se cpal jeden libflash.so žádné, standard také ne, Macromedia nadále nic neřešila (proč taky, když je to komerční firma a ne žádná Armáda spásy) – no přece oni nebudou nic vymýšlet (tady máte binárku a buď berte a nebo nechte být), v Mozille to fungovalo, tak se prostě ostatní prohlížeče přizpůsobili a též si to odtamtud tahají. Všechno funguje a všichni jsou spokojeni – teda všichni očividně ne.
Jinak to je důvod proč RMS tak vehementně odmítá podobné binární moduly v otevřeném prostředí. Když jsou otevřené, musejí se vymyslet nějaké standardní umístnění, API a tak, když vznikne víc podobných modulů, tak se prostě ten nejstarší přizpůsobí (vždyť má otevřené zdrojové kódy) a vytvoří se nějaký jednotný standard a jedno ovládací místo a tak. U binárních tohle nefunguje (většinou), nějaká firma vytvoří nějaký několikamegový zázrak, ten nechá několik let hnít (vývojáři kteří rozumí kódu jsou většinou něco jako otrocká síla a slovo mají až jako poslední), na nějaké standardy kašle (nech se všichni přizpůsobují jejich binárnímu zázraku, jejich binární zázrak se těžko bude přizpůsobovat jednomu tisíci variant a oni zdrojáky nevydají a nebo podobně jako Microsoft to dělají cíleně) a pak z toho vznikají takové radostné situace. Nejlíp je to vidět třeba v případě nVidie na Windech. Nevím jak AMD, ale i přesto že Windowsy mají aspoň nějaká standardní rozhraní pro grafické ovladače, nVidia si vytvořila svoje, různé programy chtějí-li víc než běžnou funkcionalitu se musí přizpůsobit a tak vznikají tlačítka pro nVidii, pro AMD, pro Intel – no prostě radost.
Tiskni
Sdílej: