Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Konkrétně je to problém mezi ABI libgdk a flashe. Zdá se, že flash byl přeložen proti jiné verzi libgdk a nebo prostě jinak zkonfigurovanému API a střílí do libgdk něco jinak než to nainstalovaná verze očekává. Zdá se v nesprávném formátu budou data pro pixbuffer. Takto se to těžko určuje, ale stačí doinstalovat debugovací symboly (viz hláška (no debugging symbols found)) a aspoň u libgdk se krom názvu volaných funkcí objeví i všechny parametry a jejich obsah. Z toho už by snad šlo něco určit.#9 0xb586d5e5 in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #10 0xb586c03e in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #11 0xb587067e in NP_Initialize () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so
Jinak plug-iny se do ~/.mozilla/plugins cpou protože Mozilla byla první kdo to tak používal a teď to v tom adresáři hledají a používají všichni (nejen prohlížeče, ale prostě všechno co potřebuje Flash), u ČT stačí kliknout na starou verzi portálu a není potřeba žádný Flash (při nejhorším se dá použít rtmpdump) a tento dotaz IMHO spíš patří do poradny.
z historickejch duvodu ktery nechapu se to cpe do toho jednoho adresare a vsechny ostatni programy to hledaji prave tam
Je to velmi jednoduché. Mozilla byla první prohlížeč, který dovoloval natahovat binární moduly a ty připojovat k prohlížeči (oni se jinak pro všechny uživatele cpou myslím někam do /etc). Dříve ještě Macromedia vůbec nic neřešila. Žádné rozhraní, žádné standardy, nic. Prostě binární modul odkud si ho Mozilla natáhne a vše funguje. Jenže pak přišli i ostatní prohlížeče, nějaké standardní místo kam by se cpal jeden libflash.so žádné, standard také ne, Macromedia nadále nic neřešila (proč taky, když je to komerční firma a ne žádná Armáda spásy) – no přece oni nebudou nic vymýšlet (tady máte binárku a buď berte a nebo nechte být), v Mozille to fungovalo, tak se prostě ostatní prohlížeče přizpůsobili a též si to odtamtud tahají. Všechno funguje a všichni jsou spokojeni – teda všichni očividně ne.
Jinak to je důvod proč RMS tak vehementně odmítá podobné binární moduly v otevřeném prostředí. Když jsou otevřené, musejí se vymyslet nějaké standardní umístnění, API a tak, když vznikne víc podobných modulů, tak se prostě ten nejstarší přizpůsobí (vždyť má otevřené zdrojové kódy) a vytvoří se nějaký jednotný standard a jedno ovládací místo a tak. U binárních tohle nefunguje (většinou), nějaká firma vytvoří nějaký několikamegový zázrak, ten nechá několik let hnít (vývojáři kteří rozumí kódu jsou většinou něco jako otrocká síla a slovo mají až jako poslední), na nějaké standardy kašle (nech se všichni přizpůsobují jejich binárnímu zázraku, jejich binární zázrak se těžko bude přizpůsobovat jednomu tisíci variant a oni zdrojáky nevydají a nebo podobně jako Microsoft to dělají cíleně) a pak z toho vznikají takové radostné situace. Nejlíp je to vidět třeba v případě nVidie na Windech. Nevím jak AMD, ale i přesto že Windowsy mají aspoň nějaká standardní rozhraní pro grafické ovladače, nVidia si vytvořila svoje, různé programy chtějí-li víc než běžnou funkcionalitu se musí přizpůsobit a tak vznikají tlačítka pro nVidii, pro AMD, pro Intel – no prostě radost.
ani sem nevedel ze nejakej netscape existuje. pak sem zacal pouzivat mozilla suite a nakonec i firefox, ale to az od verze 1.0 a nechtelo se mi dlouho z mozilla suite prechazet. firefox mi prisel ze nic nema a nic neumi. kde ze ty casy sou
jinac i ted na verzi 3.neco mam skin z verze 1.neco, protoze sem si nechtel porad zvykat na novej skin kterej byl navic verzi od verze hnusnejsi a hnusnejsi. netscape byl podle toho co sem ruzne na netu cet o starejch casech na unixech jeden z prvnich a nejlepsich www prohlizecu. windowsaci si na nej museli pockat. jinac uplne prvni web server a prohlizec bezel na nextstepu, ale to se predpokladam vseobecne vi ...
. Na flash mám už teď jednu beta verzi chrome.
BTW je vtipný jak má každej prohlížeč něco. Opera je stabilní a vydržela i 50 tabů na 256MB RAM. Chrome je rychlej na flash a javaskript, ale kvůli betaverzi slabě nestabilní, ale má pomalý GUI. Konqueror je rychlej kvůli tomu, že je přednačtenej v KDE, ale nejvíc leakuje paměť a stabilita je zákeřná. Firefox je v rychlosti horší než opera a tabů taky moc neustojí (teda aspoň verze 3 a poslední z verze 2).
Tiskni
Sdílej: