Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Konkrétně je to problém mezi ABI libgdk a flashe. Zdá se, že flash byl přeložen proti jiné verzi libgdk a nebo prostě jinak zkonfigurovanému API a střílí do libgdk něco jinak než to nainstalovaná verze očekává. Zdá se v nesprávném formátu budou data pro pixbuffer. Takto se to těžko určuje, ale stačí doinstalovat debugovací symboly (viz hláška (no debugging symbols found)) a aspoň u libgdk se krom názvu volaných funkcí objeví i všechny parametry a jejich obsah. Z toho už by snad šlo něco určit.#9 0xb586d5e5 in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #10 0xb586c03e in QGList::~QGList$delete () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so #11 0xb587067e in NP_Initialize () from /home/david/.mozilla/plugins/libflashplayer.so
Jinak plug-iny se do ~/.mozilla/plugins cpou protože Mozilla byla první kdo to tak používal a teď to v tom adresáři hledají a používají všichni (nejen prohlížeče, ale prostě všechno co potřebuje Flash), u ČT stačí kliknout na starou verzi portálu a není potřeba žádný Flash (při nejhorším se dá použít rtmpdump) a tento dotaz IMHO spíš patří do poradny.
z historickejch duvodu ktery nechapu se to cpe do toho jednoho adresare a vsechny ostatni programy to hledaji prave tam
Je to velmi jednoduché. Mozilla byla první prohlížeč, který dovoloval natahovat binární moduly a ty připojovat k prohlížeči (oni se jinak pro všechny uživatele cpou myslím někam do /etc). Dříve ještě Macromedia vůbec nic neřešila. Žádné rozhraní, žádné standardy, nic. Prostě binární modul odkud si ho Mozilla natáhne a vše funguje. Jenže pak přišli i ostatní prohlížeče, nějaké standardní místo kam by se cpal jeden libflash.so žádné, standard také ne, Macromedia nadále nic neřešila (proč taky, když je to komerční firma a ne žádná Armáda spásy) – no přece oni nebudou nic vymýšlet (tady máte binárku a buď berte a nebo nechte být), v Mozille to fungovalo, tak se prostě ostatní prohlížeče přizpůsobili a též si to odtamtud tahají. Všechno funguje a všichni jsou spokojeni – teda všichni očividně ne.
Jinak to je důvod proč RMS tak vehementně odmítá podobné binární moduly v otevřeném prostředí. Když jsou otevřené, musejí se vymyslet nějaké standardní umístnění, API a tak, když vznikne víc podobných modulů, tak se prostě ten nejstarší přizpůsobí (vždyť má otevřené zdrojové kódy) a vytvoří se nějaký jednotný standard a jedno ovládací místo a tak. U binárních tohle nefunguje (většinou), nějaká firma vytvoří nějaký několikamegový zázrak, ten nechá několik let hnít (vývojáři kteří rozumí kódu jsou většinou něco jako otrocká síla a slovo mají až jako poslední), na nějaké standardy kašle (nech se všichni přizpůsobují jejich binárnímu zázraku, jejich binární zázrak se těžko bude přizpůsobovat jednomu tisíci variant a oni zdrojáky nevydají a nebo podobně jako Microsoft to dělají cíleně) a pak z toho vznikají takové radostné situace. Nejlíp je to vidět třeba v případě nVidie na Windech. Nevím jak AMD, ale i přesto že Windowsy mají aspoň nějaká standardní rozhraní pro grafické ovladače, nVidia si vytvořila svoje, různé programy chtějí-li víc než běžnou funkcionalitu se musí přizpůsobit a tak vznikají tlačítka pro nVidii, pro AMD, pro Intel – no prostě radost.
Tiskni
Sdílej: