Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Uvažuji o tom, že se úplně vykašlu na všechny počítače. Všechno to vyhážu do popelnice a bude konečně pokoj a ušetřím hodně času a nervů.
Problém je v tom, že ta podpora hardware pro Linux za nic nestojí. Za to ale nemůže Linux, to je vynikající operační systém, ale za problém můžou výrobci různého hardwaru. Jestli jsou to zvukové karty nebo cokoliv jiného. Nejsou schopni si uvědomit, že existují i jiné operační systémy, než Windows. Ti, kteří mají Windows, mají hardwaru vpysk. Ale co my. My, kteří chceme mít kvalitní operační systém, Linux, jsme diskriminování. Hledat zvukovou kartu nebo jiný hardware, který funguje v Linuxu, je práce pro vraha. Stačí, když si potřebuji pořídit nový komponent pro počítač. Celé dny prohledávám internet jak blázen a žádné výsledky. Buď najdu takovou věc, která nevyhovuje mým požadavkům, a když konečně najdu něco, co vyhovuje, tak to zase není podporované v Linuxu. Když už konečně najdu něco, co v Linuxu funguje a splňuje moje požadavky, zase je to zastaralé a nejde to sehnat. Má vůbec cenu se namáhat? Jaký to má význam? Je to ztráta času. Dřít se neustále s něčím, jak magor a nejsou vidět výsledky. To můžu dělat pořád dokola, až skončím v blázinci. Na to už nemám nervy. Když potřebujeme nějaký pořádný komponent do počítače, všechno je dělané jenom pro shnilé okna. Když konečně najdeme něco, co v Linuxu funguje, je to většinou šrot, starý klumpr, který za nic nestojí. Nebo něco zastaralého, co se už nevyrábí a seženeme jenom v bazaru, bez záruky a zhuntované. Nakonec se musíme spokojit se smetím, jestli vůbec něco seženeme.
Hlavně že ti, kteří mají Windows, mají hardwaru v pysk. Mají všechno, na co si vzpomenou, u všeho velký výběr, nic nemusí pracně hledat a shánět. Nemusí ani složitě zjišťovat, jestli jim to bude fungovat, protože jsou jim všechny informace strčeny až pod nos. Zatímco my máme hardwaru nedostatek a málem musíme vybírat kontejnery a odpadkové koše, aby jsme něco sehnali. Sehnat komponent dá hodně práce a ještě se nadřeme, protože musíme ještě složitě shánět informaci, jestli je ten komponent v Linuxu použitelný.
Na Windows ale přecházet nechci. Tady mi nejde o to, že bych musel zaplatit za Windows. Jde mi o to, že ve Windows nebudou fungovat všechny ty vynikající programy, které používám v Linuxu. Jenom ty, které existují pro oba operační systémy, ty programy bych mohl používat, ale co ten zbytek. Pro Windows nejsou ani náhrady k těm zbývajícím programům. Jestli k něčemu náhrada je, tak za nic nestojí. A když už je něco, co by se dalo použít, tak je to placený zmetek. Placené programy nenávidím. Nejde mi o peníze, já bych si je zaplatil. Ale jde mi o to, že komerční software není svobodný. Mají licenční podmínky na pytel - nemůžu instalační CD (DVD) kopírovat, nemůžu to mít nainstalované v několika počítačích současně, nemám přístup ke zdrojovému kódu, je zakázano software upravovat třeba i pro vlastní potřebu, a hodně dalších omezení. A hlavně - u většiny komerčního software není instalační CD (DVD) soběstačné. To znamená, že když si ten program chci nainstalovat a rozchodit, nestačí mi k tomu to CD (DVD), ale potřebuji se ještě obracet na výrobce, ať už přes internet nebo pomocí telefonu. Program totíž vyžaduje aktivaci nebo něco podobného a proto místo aby jeho instalační medium bylo soběstačné, je to závislé na někoho z venku. A takto závislé je to nejen poprvé, ale i kdykoliv později, když se mi program vymaže a potřebuji ho nainstalovat znovu nebo když se zkazí počítač a potřebuji to nainstalovat do nového. Takový výrobek je u mě kripl. Tady vidíte, proč mám pořád něco proti komerčnímu softwaru. Kdyby ty podmínky byly jiné, tak bych proti placeným programům nic neměl, některý bych si koupil a zaplatil. Ale za takových podmínek, jaké jsou, si to výrobci můžou strčit někam. Pořídím si výrobek a ještě si s ním nemůžu dělat co chci a ještě mám nesoběstačné zkriplené instalační medium. Nakonec ani samotný Windows na tom není lépe. Taky má omezující licenční podmínky a taky vyžaduje aktivaci.
Když někdo chce konečně používat lepší operační systém, než jsou shnilé okna, jsou mu házeny klacky pod nohy. Asi se nás pořád někdo snaží přinutit, aby jsme přešli na Windows. Já ale na žádný takový šmejd přecházet nechci. To už raději budu bez počítače, než abych si tam instaloval takové svinstvo, které má licenční podmínky na pytel a které se aktivuje. Do Widlí mě nikdo nedostane. Asi udělám nejlépe, když se počítačů a všech věcí do nich zbavím. Nemám zapotřebí, aby mi byly neustále házeny klacky pod nohy.
Největší problém jsem měl, když mě zaujaly výborné aplikace pro Linux, jako je Jamin, JackRack, Rakarrack, Jack, Qjackctl a podobně. Chtěl jsem to použít především pro efektování zvuku v reálném čase. To znamená, že do vstupu zvukové karty zapojím zdroj zvuku a do výstupu zvukové karty zapojím zesilovač s reproduktory. Do počítače budu pouštět zvuk, pomocí programu ho budu upravovat a hned v reproduktoru poslouchat ovlivněný zvuk. Nic nebudu nahrávat ani ukládat zvuky, budu jenom poslouchat. Počítač použiju jako takovou efektovou krabičku, jako zvukový procesor. Vyzkoušel jsem to u stolního počítače, tam to fungovalo, byly výborné výsledky. Aby se mi s tím lépe manipulovalo, lépe přenášelo, zabíralo to méně místa a mělo menší spotřebu energie, rozhodl jsem se ke všem těm aplikacím použít notebook. Bude zapotřebí taky externí zvuková karta k notebooku.
Už začaly problémy a zklamání. Zjistil jsem, že najít zvukovou kartu, která by vyhovovala a přitom byla podporovaná v Linuxu, se nedá. Celé dny a týdny jsem nedělal nic jiného, jenom jsem jak idiot prohledával internet a pořád jsem měl pendrek. Prohledával jsem všechny zvukové karty, u každé pracně zjišťoval, jestli má všechny potřebné konektory a dobré vlastnosti. Když jsem konečně našel vhodnou kartu, začal jsem jinde prohledévat internet a hledat informace, jestli to funguje v Linuxu. Nakonec jsem zjistil, že v Linuxu nepojede, protože ta zvuková karta je jenom pro shnilé okna. Mohl jsem celou dřinu opakovat. Potom jsem to zkusil obráceně: Nejdříve si najít zvukovou kartu, která je podporovaná v Linuxu. Když jsem něco našel, zase ta zvuková karta neměla potřebné vlastnosti a konektory, nebo dokonce to byl nekvalitní klumpr. Když jsem konečně našel něco, co má dobré vlastnosti a všechny potřebné konektory a zároveň funguje v Linuxu, tak jsem nakonec zjistil, že je to zastaralý výrobek, který se už nevyrábí a neseženu to. A pokud seženu, tak jedině v bazaru bez záruky a zhuntované. Jaký má význam takové hledání? Buď výrobek není v Linuxu podporovaný, nebo je ten výrobek šrot, nebo se nedá sehnat. To můžu hledat pořád dokola jak magor. To nemá cenu. Dřít se jak blbec a nejsou vidět výsledky. Na to se můžu vybodnout. Je to ztráta času. Jsem znechucený.
Rozhodl jsem se, že na to půjdu jinak. Abych neměl problémy s hardwarem, tak v tom notebooku budu mít Windows a místo těch vybraných aplikací bych musel sehnat náhrady k těm programům. Windows ale nebudu mít věčně. Hned, jak se objeví slušná verze operačního systému ReactOs (náhrada za Windows), tak to do toho notebooku nainstaluji místo Widlí.
Začal jsem zjišťovat, čím by se ve Windows daly nahradit všechny ty vybrané aplikace. Prohledával jsem internet a taky jsem se různě ptal lidí. Vysvětloval jsem jim, co potřebuji, aby ty programy uměly. Nezískal jsem žádné použitelné výsledky. Všechno, co jsem našel, nebo mi bylo poraděno, byly jenom šmejdy v podobě shareware, trial, demo a podobně. To je mi na pytel, protože potřebuji něco, co spolehlivě funguje a ne nějaké zkušební šmejdy. Do aplikací, za které hledám náhradu, to má daleko. Řekl jsem tedy, jestli by se nenašla plná verze něčeho. Našlo se jich hodně, ale zase to byly placené hnusy. Nejde mi o to, že bych za program musel zaplatit, proti tomu bych nic neměl, určitě bych si něco koupil. Ale za takových podmínek, jaké bývají u komerčního softwaru, nemám zájem. V licenčních podmínkách je hodně omezení a hlavně, většina komerčních aplikací je zkriplených, protože vyžadují aktivaci nebo něco podobného. Instalační medium proto není soběstačné. Místo, aby k nainstalování a zprovoznění programu stačilo jenom to medium, tak nestačí, protože se ještě musí aktivovat, při čemž se musíme přes internet nebo telefon obracet na výrobce, aby nám to rozjel. Jsme potom závislí na někom zvenku. Takto závislí jsme nejen při první instalaci, ale taky kdykoliv, kdy potřebujeme program přeinstalovat. A takové zkriplené zboží bych nechtěl ani zadarmo. Navíc schopnosti těch komerčních programů, které mi byly doporučeny, se stejně nevyrovnaly programům, které jsem se pokoušel nahradit. Když jsem potom znovu upřesnil, že bych chtěl volně šiřitelný program, žádného svobodného softwaru jsem se nedočkal. Zase mi byly doporučené, nebo sám jsem našel, jenom šmejdy v podobě shareware, trial, demo a podobně. Prostě zdarma k vyzkoušení.
Chtěl bych zůstat u Linuxu. Ale tady nám výrobci hardwaru hází klacky pod nohy. Má vůbec cenu mít počítač?
Tiskni
Sdílej:
akorat deda to ma svazeny z ruznejch zeleznejch plechu (ze svejch zeleznejch zasob), aby mu to hned neshnilo
>>>Někdy bych taky raději všechny počítače někam vyhodil a šel žít na samotu u lesa v dokonalém souznění s přírodou...
Ono by se i s IT zilo dobre, ale jen by to nesmelo byt tak presoleny a premasteny jak to je tedkom. A je to cimdal horsi.
Casto hledam na netu nejake drivery (s windows stravim nejvic casu nez zacne fungovat aspon zakladni HW) a stranky vyrobcu HW to je jednim slovem .... katastrofa, bastl, humus .... Prochazeni ftp ci http vypisu adresaru je prochazka ruzovou zahradou a jistota ze clovek najde.
On uz dnes nikdo neumi udelat jednoduchou html stranku s popisem soucastky, datasheetem, ovladaci ke stazeni pro ruzne systemy ci jejich verze ?
Hlavne ze tam maji nas***e flash reklamy trubci.
Url na jeden driver pro notebook Fujitsu Siemenss mel delku na asi 3 adresni radky prohlizece a plnou nesmyslnych znaku !!!
Lidi v IT vzbudte se prosim !!!
Naposledy mi nefungoval analogový 56kb/s modem, za dob Mandrake 8.cosi.
Asi teda kupuju šrot, nebo mám štěstí.
Nebo se třeba stačí podívat na tiskárny či multifunkce HP. V aktuálním GNU/Linuxu fungujou i docela zastaralý kousky, který už třeba v nových Windows nemají žádnou podporu!
GNU/Linux prodlužuje použitelnost komponent. V novém jádře... jsou ovladače i pro dost starý věci. Zatímco ve Windows většinou platí, že s novými Windows si musíte kupovat nové komponenty, protože ovladače pro nová Windows neexistujou!
>>>Vsechno z IT je srot.
Zkratka jsou to SPLASENY BITY (zelezo, sw) nic vic.
Tomu nesvobodnemu sw (ale i hw) se rika "proprietarni mrdka".
Rekl bych ze to moc zerete.
Podporovaneho HW je dostatek a podpora je primo v jadre.
HW na motherboardech i noteboocich mi vzdy jel napoprvy. Nevim co obnasi implantace ovladacu do jadra a podobne hardcore veci.
Na mem starem notebooku HP nx6125 jede Ubuntu 9.04 se vsim vsudy ihned po instalaci.
Ve windows ? Je treba na vse nainstalit drivery, jinak nejde LAN, zvuk, ctecka karet, grafika jen 800x600 .... a podobne.
Nemam HW na kterem by mi v Linux systemech neco nejelo. Opravdu nemam. A to nevybiram vubec podle podpory ci podobnych kriterii.
Nevim jak je to s podporou tiskaren ci skeneru pac podobne zarizeni nevlastnim.
Pro pripad potreby opravdu muzete mit windows v dualbootu na male partition at uz jsou jakehokoli puvodu.
při výběru třeba desky musí mít člověk teprv smůlu, aby tam byl s linuxem problémŽe zrovna já na ten problém narazil, asi si to zasloužím :D Asus M4A89GTD/PRO se zázrakem zvaným USB3 a ve většině distribucí nerozběhám síťovku (instalátor Archlinuxu, Debianu, ...) a nebo pro jistotu systém ani nenaběhne (Fedora 12). Naběhne jen OpenSuse 11.2 (a beta 11.3) a nebo beta Fedory 13. Podle toho, co jsem se dočetl, tak je nějaký problém s modulem r8169 (který například na instalačce Archu ani není) a funguje to jen někde... Tomu se říká štěstí.
RIMMER: Tak abys věděl, tohle byla nejhorší ubulená limonáda, jakou jsem kdy musel přetrpět. Dokonce to urazilo i mou zadnici, jež se oprudila, neboť chudinka moje malá dřepěla u tak děsného puberťáckého škváru! KRYTON: Copak Vás to nevzalo za srdce? RIMMER: Ani trochu to se mnou nehnulo.
Nebyl to Linux, který se rozhodl, že si drivery napíše sám? Který dal podmínku, že všechny ovladače budou GPL kód?Nie. Linux ponúkol možnosť navyše. A to, že ti ovládače napíše a bude udržovať sám. Tá podmienka o GPL platí, len pre ovládače, ktoré má udržovať niekto iný ako výrobca HW. Ale výrobca HW má voľné pole pôsobnosti a môže ovládač pre svoj vlastný HW napísať a udržovať sám. A vtedy si to môžu urobiť pod ľubovoľnou licenciou.
Jinak nejlépe je podle mně možnost někde mezi Vaší ad 1) a ad 2). Třetí možnost je utopie, kterou můžete vysílat jako sci-fi, ale na pozemské rovině je na 100% nerealizovatelná. Maximálně jako doplněk u některých výrobců.
Osobně kdykoliv kupuju nějaký hw, dám do Google "jaksetenšrotjmenuje Linux". Když to nevyhodí nic - nic. Když to vyhodí diskuzi o tom, že to někdy jde, když se všechno předělá - nic. Když mi to vyhodí že to lidem funguje, tak to koupím.Optimální řešení. "neprogooglený" hardware kupuju jen za dvou podmínek - když je jisté, že podpora bude bezproblémová (např. běžná PS/2 klávesnice), nebo je zařízení tak levné, že v případě nepodpory mně nebude jeho nákup mrzet a navíc tím udělám nějakému Win-only příbuznému radost k Vánocům.
Škoda, žes tak sepsul GNU/Linux. Takhle za ty kopance do komerčního software nedostaneš tučňáčka.Ani jinak nevidím jediný důvod, za co bych toho tučňáčka dostal.