abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
dnes 00:55 | Zajímavý článek

Alyssa Rosenzweig v příspěvku na blogu společnosti Collabora informuje o novinkách ve vývoji open source ovladačů pro GPU Mali. Na GPU Mali-G31 bez binárního blobu již běží Wayland kompozitory včetně GNOME 3, hra Neverball nebo akcelerace videa v přehrávačích mpv a Kodi.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 23:33 | Zajímavý článek

Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 94 (pdf), HackSpace 31 (pdf) a Wireframe 39 (pdf).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 23:22 | Zajímavý software

Streamhut umožňuje streamování práce v terminálu na web bez nutnosti cokoli instalovat. Zdrojové kódy služby jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 02:00 | Nová verze

Turris OS, operační systém pro síťová zařízení Turris, byl vydán v nové major verzi 5.0. Vychází z OpenWrt 19.07.3. Podrobnosti na GitLabu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 01:00 | Nová verze

Byla vydána verze 1.44.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
4.6. 17:00 | Bezpečnostní upozornění

Nedávno byla vydána nová verze 9.4.6 nástroje pro řízení a správu IT zařízení a služeb GLPI (Wikipedie). Opraveno bylo několik bezpečnostních chyb. Například také SQL injection CVE-2020-11032 aneb email z ';-- Have I Been Pwned? dokáže smazat celý ticket systém.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
4.6. 13:00 | Zajímavý článek

MojeFedora.cz informuje, že Firefox 77 pro Fedoru přináší akceleraci videa. Firefox 77 pro Fedoru obsahuje patche, které konečně přináší podporu pro VA-API, tedy hardwarovou akceleraci videa. Podpora pro VA-API momentálně funguje pouze na Waylandu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
4.6. 12:00 | Pozvánky

Sdružení CESNET dnes opět po roce pořádá jednodenní seminář věnovaný internetovému protokolu IPv6. Tentokrát on-line a s názvem Svět bez IPv4. K dispozici jsou také prezentace a záznamy přednášek z loňského roku.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
4.6. 08:00 | Nová verze

Byla vydána nová stabilní verze 2.83 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube. Jedná se o první verzi Blenderu s prodlouženou dvouletou podporou (LTS).

Ladislav Hagara | Komentářů: 5
4.6. 07:00 | Zajímavý článek

Jim Salter v recenzi pro Ars Technica srovnává novou generaci notebooků Dell XPS 13 s MS Windows 10 a Ubuntu (model „Developer Edition“). V obou případech naráží na problémy s výchozími ovladači: Wi-Fi Killer na Windows, chybná detekce ovladačů (audio čipu a Wi-Fi) od Dellu v Ubuntu.

Fluttershy, yay! | Komentářů: 12
Používáte některé open-source řešení [protokol] pro šifrovaný instant messaging?
 (34%)
 (20%)
 (5%)
 (12%)
 (12%)
 (5%)
 (13%)
 (23%)
Celkem 82 hlasů
 Komentářů: 7, poslední dnes 01:39
Rozcestník

Co bych v Linuchu vylepšil

30.6.2009 19:40 | Přečteno: 1578× | software | poslední úprava: 14.5.2017 12:38

Existují dvě věci, které bych v Linuxu nejraději změnil. Jsou to 1) omezená přenesitelnost binárních balíčků (případně jiných binárek) z jednoho operačního systému do druhého a 2) takzvané peklo závislosti.

Důvod, proč píšu tento článek, není takový, že bych měl v Linuxu problémy, neuměl distribuci správně používat a potom si přišel do blogu stěžovat. Takový idiot nejsem. Takové základní věci, jako jsou zdroje software, balíčkovací systém a podobné věci, ovládám. Používám to správně, nemám s tím problémy. Umím taky správně instalovat a odebírat balíky. Ale jde mi o to, že jsem časem otevřel oči, přestal být zabedněný a začal si uvědomovat, že by bylo lepší, kdyby některé věci v Linuxu vypadaly jinak, než vypadají. O těch věcech se zdaleka nedá říct, že jsou inteligentně navržené, dalo by se spíš říct, že jsou navržené poněkud debilně.

Omezená přenesitelnost binárních balíků (popřípadě jiných binárek) ze systému do systému. Když máme stažené balíky pro určitou distribuci Linuxu, nemůžeme (aspoň většinou) ty samé balíky používat pro jinou distribuci Linuxu, protože by ty aplikace správně nefungovaly a mohl by se dokonce poškodit i operační systém. Kdyby šlo jenom o omezení takového druhu, že nesmíme použít určitý typ balíku do distribuce Linuxu, která používá jiný typ balíku, tak to bych ještě snesl. To, že balíky DEB nemůžeme používat pro distribuci používající RPM nebo obráceně, nebo jinou záměnu typu balíku, to ještě snesu. Nebo to, že 64bitové balíky nemůžu použít pro 32bitový systém nebo obráceně, to taky ještě snesu. Ale čeho už mám plné zuby je to, že omezení je tady mnohem více. Balík je totiž použitelný jenom pro jednu distribuci Linuxu a do jiných distribucí (a to včetně těch, co používají stejný typ balíků) je nepoužitelný (aspoň většinou). A co víc, nemůžeme ten balík použít ani pro jiné vydání te stejné distribuce (aspoň většinou). Tyto omezení se mi už zdají trochu moc a bylo by dobré s tím něco udělat.

Kvůli omezenosti te přenesitelnosti máme nevýhodu. Když chceme nainstalovat v Linuxu nějaký program, ovladač nebo něco jiného, musím si vybrat balík, který je určený přesně pro ten Linuxový operační systém, který používám. Z toho plyne velké omezení, protože nemůžeme používat balíky od kud se nám zachce. Můžeme čerpat balíky pouze z DVD, které máme ke svému Linuxovému operačnímu systému, nebo z internetových zdrojů softwaru. Od jinud většinou brát nemůžeme. Navíc, co se týká internetových zdrojů softwaru, tak můžeme čerpat pouze z těch zdrojů, které jsou určené pro naši distribuci Linuxu a zároveň pro vydání dystribuce, které používáme. Když si to všechno shrneme, tak to omezení je opravdu velké. Pokud chceme sehnat nějaký Linuxový program, ovladač a další, který na DVD nemáme, máme dost omezené možnosti, odkud si to na internetu můžeme stáhnout. Jsme vlastně zpravidla odkázání jenom na ty naše jediné repozitáře, určené přesně pro naši distribuci a vydání distribuce Linuxu. Kdyby náhodou z internetu zmizely, jsme v pytli, protože jiné použitelné zdroje zpravidla nemáme.

Kvůli tomu, že jsme tak moc omezování v tom, jaké balíky můžeme používat, tak máme problém: Co když máme nějakou aplikaci, ale my z nějakého důvodu potřebujeme jinou verzi aplikace, než máme, třeba novější nebo starší. Ikdyby ta požadovaná verze existovala, tak si ji nemůžeme pořídit, pokud není ve zdrojích softwaru, které můžeme používat. Ikdyby jsme ji našli v jiných zdrojích, tak ji nemůžeme použít. Pokud tu verzi aplikace chceme mít, nezbývá nám nic jiného, než použít tyto možností: Stáhnout si zdrojové kódy a jak idioti kompilovat, u toho se mordovat a smolit se s tou složitou ludrou. Nebo přejít na jiné vydání distribuce, pro které je ve zdrojích softwaru požadovaná verze aplikace; tady si zase rozesereme věci, které nám v ostatních aplikacích nebo i v operačním systému vyhovovaly. Nebo máme i jiné možností, ale ani ty nejsou o nic lepší. Zase vidíte, jak je to omezení nepraktické. Naproti tomu uživatelé běžného operačního systému takové problémy nemají. Ti si zajdou třeba na Slunečnici nebo jiné stránky, tam najdou verzí programu vpysk a můžou si vybrat, aniž by museli přejít na novější nebo starší operační systém a taky aniž by museli něco kompilovat. Vedle uživatelů běžného operačního systému se my, kteří máme Linux, musíme cítit jak mrzáci.

Kvůli tomu omezování v tom, jaké balíky můžeme používat, tak máme ještě další problém: Co když potřebujeme nějakou aplikaci, a co když ve zdrojích softwaru, které můžeme použít, tu aplikaci nenajdeme. Ikdyby ta požadovaná aplikace existovala, a dokonce ikdyby pro Linux existovala, tak si ji nemůžeme dopřát, pokud není ve zdrojích softwaru, které můžeme používat my. Ikdyby jsme ji našli v jiných zdrojích, tak ji nemůžeme použít. Pokud tu aplikaci chceme mít, nezbývá nám nic jiného, než použít tyto možností: Stáhnout si zdrojové kódy a jak trotli kompilovat, u toho se mordovat a smolit se s tou složitou bestii. Nebo přejít na jiné vydání distribuce, pro které je ve zdrojích softwaru požadovaná aplikace; tady si zase rozesereme věci, které nám v ostatních aplikacích nebo i v operačním systému vyhovovaly. Nebo máme i jiné možností, ale ani ty nejsou o nic lepší. Zase vidíte, jak jsme na tom v Linuxu mizerně a jak neprakticky to máme zařízené. Naproti tomu uživatelé běžného operačního systému takové problémy nemají. Pokud ten program pro jejich operační systém existuje, tak si ho můžou stáhnout a použít, aniž by museli přecházet na novější nebo starší operační systém a taky aniž by museli něco kompilovat jak debili. Vedle uživatelů běžného operačního systému se musíme cítit jak úplní mrzáci.

Kvůli tomu omezování v tom, jaké balíky můžeme používat, se může stát podobný problém, jak se stal mi: Do druhého počítače jsem nainstaloval nové vydání distribuce Linuxu a zjistil jsem, že v mém správci balíčků chybí program Rezound, který nutně potřebuji. A to i přesto, že mám přidané všechny zdroje softwaru, které můžu použít. Zjistil jsem, že ten program tam chybí, protože balík pro Rezound zrušili a už ho do nových repozitářů nedávají. Prostě byl vyřazen. Proto mi asi nezbyde nic jiného, než tyto možností: Najít si zdrojové kódy a dřít se s kompilací. Nebo použít starší vydání distribuce Linuxu, ale to s tím novým počítačem nemusí spolupracovat a taky se může stát, že repozitáře pro to starší vydání distribuce Linuxu už na internetu nebudou. Naproti tomu uživatelům běžného operačního systému se nic podobného nemůže stát, ikdyby přešli na novější verzi operačního systému. Pokud mají programy od minula stažené a někde vypálené, můžou si je znovu uložit do počítače a nainstalovat a je dost pravděpodobné, že to s novým operačním systémem bude opět spolupracovat. Dokonce jim nemusí vadit ani to, jestli ten program z internetu náhodou nezmizel. Naproti tomu my, uživatelé Linuxu, si musíme připadat jak úplní kripli.

Další nevýhoda, která vzniká z omezení te přenesitelnosti balíků, je ztížení přechodu na jinou distribuci Linuxu nebo dokonce na jiné vydání stejné distribuce Linuxu. Například jsme si za celou dobu pořídili spoustu různých aplikací. Když se později rozhodneme vyměnit operační systém - přejít na jinou distribuci nebo na jiné vydání distribuce, tak všechny aplikace, které jsme si pracně pořídili a u kterých pracně vyřešili, jak je zprovoznit, jdou do hajzlu. Pokud totíž chceme ty aplikace znovu mít, tak si je musíme pořídit tentokrát z jiných repozitářů. A tady je riziko, že některé požadované aplikace neseženeme nebo že je seženeme ve verzích, které nám vyhovují nebo ve verzích, které správně nefungují. Opět vidíte, jak je to omezení nepraktické. Uživatelé běžného operačního systému jsou na tom lépe.

Kvůli omezené přenesitelnosti těch balíků se může stát podobný problém, jak se stal mi: Na internetu se postupně začaly stránky měnit a můj internetový prohlížeč si s tím čím dál častěji nevěděl rady, prostě to nezvládal, byl na to už dost zastaralý. Přestával být podporován a bylo zapotřebí si nainstalovat novější verzi. Jak si mám, hyml hergot, nainstalovat novější verzi, když v mých zdrojích softwaru není! To najdu nanejvýš ve zdrojích softwaru pro novější Linuxový operační systém. Tak mi nezbylo nic jiného, než přejít na novější Linuxový operační systém. A už šlo všechno do hajzlu. Všechno, co mi v operačním systému vyhovovalo, a všechno, co jsem měl v operačním systému pracně rozchozené, jsem musel zahodit a nahradit něčím, co mi moc nevyhovuje a musel znovu rozchodit. Také různé aplikace, které jsem měl pěkně rozchozené a které byly ve verzích, které mi vyhovovaly, jsem musel zahodit a nahradit verzemi, které mi nevyhovují a musel jsem je znovu rozchodit. Takže kvůli jedne pitomé věci muselo jít do hajzlu všechno a všechno jsem musel předělat a znovu zprovoznit. Jak praktické! A to se vlastně může stát kvůli čemukoliv, nejen když potřebujeme lepší internetový prohlížeč. Abychom jednu věc dali do pořádku, tak si musíme rozdrbat jiné věci. No nemáme to zařízené debilně? Něco podobného se uživatelům běžného operačního systému stát nemůže, nebo ne v takové míře. Opět se my, uživatelé Linuxu, vedle nich musíme cítit, jak úplní kriplové.

Další nevýhoda, která vzniká z omezení te přenesitelnosti balíků, je to, že si nemůžeme zalohovat na CD (DVD) různé aplikace a balíky. Nebo vlastně můžeme, ale je nám ta záloha k něčemu jenom do te doby, dokud nepřejdeme na jinou distribuci Linuxu nebo na jiné vydání te samé distribuce. Potom je nám celá záloha k ničemu, protože nám ty vypálené balíky nebudou pasovat. Opět vidíte, jak je to omezení nepraktické. Když se podíváme, že uživatelé běžného operačního systému si běžně zalohují aplikace na CD (DVD), zatímco my toho moc využít nemůžeme, máme jim co závidět.

Je sice pravda, že omezení te přenesitelnosti se dá obejít: Můžeme si software pro Linux sehnat i jinak, než použitím vyhovujícího balíku, například můžeme stáhnout software v podobě zdrojového kódu. Zdrojový kód už takové omezení nemá, že by se hodil jenom na určitou distribuci Linuxu a vydání, tak by se problém mohl zdát vyřešený, ale toto řešení za moc nestojí, protože instalace ze zdrojového kódu není nic jednoduchého: Nestačí ten zdrojový kód vzít, nainstalovat ho a hotovo. Místo toho se musíme jak dřít magoři. Musíme totíž kompilovat nebo vyrábět balíčky. Je to dřina, zdržuje to a je to pakárna, samé složitosti.

Další věc je takzvané peklo závislostí. Většinou balík závisí na jiných, ty pak ještě na dalších a podobné situace. Proto, když se rozhodneme nainstalovat nějakou aplikaci, nestačí si stáhnou příslušný balík, nainstalovat ho a hotovo. Místo jednoho balíku musíme většinou stáhnout i hodně dalších balíků, aby se vyřešily závislosti a mohli jsme balík konečně naistalovat.

Je sice pravda, že problémy se závislostmi jsou v Linuxu vyřešené tím, že se závislosti při instalaci balíků vybírají automaticky. K tomu se používá správce balíků. Nejdříve je zapotřebí si přidat a nastavit zdroje softwaru a až potom bychom mohli instalovat balíčky. Toto řešení podle mě moc nestačí, protože to přidávání a nastavení zdrojů softwaru je práce navíc a jednak je zapotřebí připojení k internetu. Závislosti jsou velmi nepraktické. Mnohem lepší řešení by bylo docílit toho, aby jednotlivé balíky na sobě nezávisely. Balíky na sobě zřejmě závisí kvůli tomu, že aplikace, obsažená v balíku, používá taky funkce obsažené v jiných balíkách a proto závisí na těch balíkách. Proč nemá každý balík všechny funkce a vůbec všechno, co ta aplikace potřebuje, obsažené v sobě? Byl by ten balík sice velký, ale hlavně, že by měl všechno, co potřebuje, v sobě obsažené.

Ukážeme si příklad, kdy se ukázalo, že obě vlastnosti - omezená přenesitelnost a závislosti - jsou velmi nepraktické. Mám dva počítače. V obou je Linux, ale v každém jiná distribuce Linuxu. Jeden počítač byl připojený k internetu a druhý nebyl, protože jsem u toho druhého počítače žádný internet ani nepotřeboval. Navíc měl rozbitou síťovou kartu, takže jsem ho k internetu ani připojit nemohl. Potom jsem potřeboval do toho druhého počítače doinstalovat nějaké aplikace. Musel jsem je nejdříve stáhnout na prvním počítači z internetu, vypálit a do toho druhého počítače nainstalovat z CD. Kdyby nic nezáviselo, mohl bych postupovat jednoduše. Stáhnul bych si balíky s příslušnými aplikacemi, ty balíky bych vypálil na CD, přinesl CD k druhému počítači, balíky uložil do počítače a jednoduše nainstaloval. Ale kvůli těm posraným závislostem jsem to tak dělat nemohl. V tom druhém počítači to začalo řvát, že mu chybí splněné závislosti. Tak mi nezbývalo nic jiného, než si je opsat a na prvním počítači je stáhnout a vypálit. Když jsem pak nové CD donesl k druhému počítači, zase to začalo řvát, že mu chybí závislosti k těm závislostem. A tak se to opakovalo pořád dokola, musel jsem se s tím dřít, jak idiot, než jsem to dal dohromady. Jak praktické! Navíc, aby si správce balíku se závislostmi poradil, musel jsem z těch balíků sestavit vlastní zdroj softwaru a přidat ho. Navíc pokaždé, když jsem doplnil chybějící balík, mesel jsem ten zdroj předělat. Všechnu tu práci bych si mohl ušetřit tak, že bych na prvním počítači, na kterém jsem stahoval, nechal řešit automaticky závislosti, ale nešlo to, protože tam byla jiná distribuce Linuxu a to bych musel stahovat balíky pro tuto distribuci, ale zase bych ty balíky nemohl použít pro distribuci, která je v druhém počítači. Tady vzniká problém zase kvůli omezené přenesitelnosti. Jak praktické!

Nebo si ukážeme případ lidí, kteří nemají internet a třeba ho ani nepotřebují. Jak budou postupovat, když se rozhodnou doinstalovat nějakou aplikaci. Ti, kteří mají běžný operační systém, by postupovali tak, že půjdou na internet někam do knihovny, tam by si zašli na Slunečnici nebo něco podobného, vybrali požadovanou aplikaci, stáhli binárku a vypálili na CD. Přinesli by vypálené CD domů, soubor z CD uložili do počítače a už můžou jednoduše nainstalovat. Naproti tomu my bychom museli postupovat, jak úplní kripli, a to kvůli tomu, že v našem operačním systému se používají ty posmolené závislosti. Když si totíž přinesu vypálenou aplikaci na CD a budu se pokoušet z toho instalovat, tak to začne řvát, že mu chybí splněné závislosti. Proto mi nezbyde nic jiného, než si ty závislosti opsat a jít znovu do města stáhnout a vypálit si chybějící závislé balíky. Když si to vypálené CD přinesu a budu chtít doplnit do počítače, zase to může řvát, že mu chybí závislosti k těm závislostem. A tak můžu do města lítat pořád dokola jak idiot a dřít se stím. Aby toho nebylo málo, budu si muset z těch sezbíraných balíčků sestavit svůj zdroj softwaru, nastavit si ho, aby si správce balíčků mohl lépe vyhledávat závislosti, takže mám další práci navíc. A protože bych závislé balíky musel do toho doplňovat několikrát, musel bych pokaždé ten svůj zdroj předělat, další práce. Ano, existuje možnost, abych nemusel pořád chodit do města a ručně se s tím dřít a mohl si nechat závislosti řešit a stahovat automaticky pomoci správce balíčků. Musel bych však vzít sebou do města celý počítač, do kterého chci aplikaci doinstalovat, tam ho dočasně připojit k internetu, nastavit si internetové zdroje softwaru a aplikaci si doinstalovat a závislosti se stáhnou a vyřeší samy. Ale kdo se bude jak debil smykat s celým krámem. Abych neměl tyto komplikace, nakonec jsem byl donucen internet si pořídit, ikdyž jsem ho jinak nepotřeboval. Kvůli závislostem jsme nuceni si pořídit internet. Je to nevýhoda, protože každý internet nepotřebuje. Když si celý tento odstavec shrneme, tak co se týká závislostí, máme uživatelům běžného operačního systému co závidět. Vedle nich si musíme připadat jak mrzáci. Jak jsou ty závislosti praktické!

Různých nevýhod, které plynou z te omezené te přenesitelnosti balíků, nebo z těch posr. závislostí, může být v Linuxu i více, nejen takové, které jsme si v tomto článku popsali. Opět máme uživatelům běžného operačního systému co závidět. Ti ani takové nevýhody řešit nemusí.

Obě vlastnosti - omezená přenesitelnost a závislosti. Čím to vlastně je? Linuxem, nebo tím, jak jsou udělané ty balíky?

Proč se nesetkáme s omezenou přenesitelnosti (a pokud ano, tak daleko méně) v jiných systémech, například ve Windows? Dost často stejná binárka nějaké aplikace pasuje hned do několika druhů Windowsu: Například do XP, 98, 2000, Visty a podobně. Když to jde u Windows, proč to nejde u Linuxu? Nebo proč se v těch jiných systémech, například ve Windows, nesetkáváme se závislostmi (a pokud ano, tak daleko méně); tam stačí přinést binárku aplikace, nainstalovat a hotovo. Když to jde u Windows, proč to nejde u Linuxu?

Proč se nesetkáme s omezenou přenesitelnosti (a pokud ano, tak daleko méně) při instalaci aplikaci v Linuxu ve Wine? Dost často stejné binárka exe nějaké aplikace pasuje hned do několika operačních systémů Linux, ve kterých je Wine. A co víc, můžou to být i různé distribuce Linuxu a různě staré verze distribuce. A můžou mít i různou verzi Wine. Do všech těch systémů, nebo když ne do všech, tak do mnoha systémů ta stejná binárka exe pasuje. Proč se potom podobně nechová binárka určená přímo pro Linux, aby vyhovovala několika distribucím zároveň a několika vydáním distribucí. Nebo proč se při instalaci binárky exe do Linuxu přes Wine nesetkáváme se závislostmi (a pokud ano, tak daleko méně); tam stačí přinést binárku aplikace, nainstalovat a hotovo. Když to jde u toho, proč to to bez závislisti nefunguje i u binárek určených přímo pro Linux?

Ty dvě vlastnosti, o kterých jsem mluvil, - omezená přenesitelnost a závislosti, nemůžou být způsobené ani tím, o jakou aplikaci se jedná. Schválně si vezmeme příklad aplikace, která existuje i pro Linux i pro Windows. A vyzkoušíme si ji
1) v podobě balíku pro Linux,
2) v podobě exe pro Windows
3) v podobě exe pro Windows ale použité v Linuxu přes Wine.
A schválně si ve všech případech vezmeme stejnou verzi aplikace.
Jaký bude výsledek? V prvním případě bude aplikace vyžadovat mnoho závislosti. Co se týká přenesitelnosti do různých systémů, balík bude použitelný zpravidla jenom v jedne distribuci Linuxu a jedne verze distribuci Linuxu, to podle toho, jaký máme balík. Ve druhém případě si aplikace zpravidla nevyžádá žádnou závislost, jednoduše půjde nainstalovat a funguje. Co se týká přenositelnosti do různých systémů, je dost pravděpodobné, že stejné binárka půjde nainstalovat do několika různých Windows. Ve třetím případě si aplikace zpravidla nevyžádá žádnou závislost, jednoduše nainstalujeme a funguje. Co se týká přenesitelnosti do různých systémů, je dost pravděpodobné, že stejná binárka půjde nainstalovat do několika různých distribucí Linuxu, ve kterých je nainstalované Wine; dokonce můžou být i různé verze stejné distribuce Linuxu; dokonce můžou být i různé verze Wine. Neříkám, že úplně všude to půjde, ale půjde to v mnoha Linuxových operačních systémech.


Běžný operační systém: Autor článku má na mysli Microsoft Windows, nechtěl to však vykřikovat na plnou hubu.        

Hodnocení: 16 %

        špatnédobré        

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

30.6.2009 19:56 neaktivni | skóre: 24 | blog: neaktivni
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Prijde mi, ze asi pouzivate vasi distribuci nejakym podivnym zpusobem. Ja naopak obvykle vubec neresim hledani nejakeho software, protoze drtivou vetsinu software, ktery potrebuji, mam v ditribucnich repozitarich. A je supr, ze si oznacim jeden balik a automaticky mam predvybrany i vsechny ostatni zavislosti. K nainstalovani libovolneho software mi staci sudo aptitude, l, cast nazvu baliku, +, g, ENTER a je to na pocitaci. Zadne hledani baliku kdekoliv na internetu.

Co pouzivate za distribuci, ze tak trpite? Ja Debian (verze ruzne podle pocitace) + obvykle debian multimedia, backports a podobne. Nemenil bych.

Samozrejme se nekdy najdou zdrojaky, ktere je treba prekompilovat, ale to je obvykle proto, ze chci poupravit binarky. A v takovou chvili mi zase vyhovuji repozitare, protoze napriklad velmi snadno dohledam, v jakem balicku jaky soubor najdu. Dohledam presne verze, ktere jsou kompatibilni s mou libc knihovnou a dalsimi soucastmi systemu. No, proste nechapu narky. Myslim, ze jeste neumite poradne s distribuci pracovat a nebo jste sahl po vylozene divoke distribuci.
30.6.2009 19:59 Andrej Herceg | skóre: 43
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Aby nejaký program fungoval všade, museli by úplne všetky distribúcie používať rovnaké knižnice a teda zvyčajne veľmi staré (kvôli distribúciám s dlhou podporou), alebo by museli byť zlinkované staticky (veď kto dnes nemá aspoň 128GB pamäte) alebo by museli všetky potrebné knižnice ťahať so sebou (a to samozrejme 32 a aj 64 bitovú verziu).

Ak by každý program obsahoval všetky potrebné knižnice a ak je v nejakej verzii knižnice bezpečnostná chyba (prípadne bola nejaká knižnica vylepšená), ja by som musel tú knižnicu preinštalovávať x krát?
Jardík avatar 2.7.2009 03:00 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Jako sory, ale mé zkušenosti jsou, že nainstaluju jeden program, kterej je závislej na 20 balíčkách a pak druhej, kterej je závislej na 20 jinejch. A víte proč? Protože mi na každý typ činnosti stačí jeden program. Program na malování určitě nepotřebuje knihovny webovýho prohlížeče. Pak instalujete třeba takový inkscape a jenom kvůli tomu, že autoři to museli dělat v gtkmm (ano, je to jejich volba), tak musím instalovat kýbl sra*ek jenom právě pro ten jeden program. To je totiž ten bordel v toolkitech na linuxu. Ten použije tan, tamten zase jinej a ten třetí wrapper nad tim druhym a ten čtvrtej wrapper nad wrapperem a tak to jde dál.
Věřím v jednoho Boha.
Fluttershy, yay! avatar 2.7.2009 06:39 Fluttershy, yay! | skóre: 86 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
skrytý komentář Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

Vulgarity.

Zobrazit komentář
Salamek avatar 30.6.2009 20:06 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
se k tomu linuxu chováte jak k widlím nebo co ? přečetl jsme do do pulky, každej řádek ptákovina , pak mě to přestalo bavit.. linux opravdu používáte takhle zvláštním způsobem ? řešíte opravdu kraviny které většinu uživatelů vůbec netrápí
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
1.7.2009 09:11 kkaarreell | skóre: 6 | blog: perkele
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Pulka je tak akorat, ta druha totiz prakticky zopakuje to, co se pise v te prvni..

Takovyho textu a pritom o hovnu, ze?
xkucf03 avatar 1.7.2009 18:48 xkucf03 | skóre: 49 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše kýbl textu

 

Takovyho textu a pritom o hovnu, ze?

LOL, +1 :-)

 

 

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-DK, Relational pipes
Salamek avatar 1.7.2009 18:51 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
+10
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
Jardík avatar 2.7.2009 03:01 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
-fomit-frame-pointer
Věřím v jednoho Boha.
belisarivs avatar 30.6.2009 20:13 belisarivs | skóre: 22 | blog: Psychobláboly
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Nezlob se na mne, ale to o cem pises jsou hlouposti. Nechapes co jsou to zavislosti? To jsou knihovny, bez kterych ti ten program nepojede. Ve Windows taky potrebujes knihovny. Nebo chces, aby bylo vsechno linkovano staticky?

Je ti jasne, ze pak bhy vzrostla spotreba mista na disku?

Repozitare jsou skvela vec. Ano, je videt, ze nemas pripojeni k internetu. To je nemile. Tak si natahej Debian testing vsechny obrazy a mas klid.

Jeste jsi moc neproniknul do sveta Linuxu (ano, potreba pripojeni na net je pro nekoho nevyhoda, pro mne ne), ale casem pochopis, ze tve pozadavky jsou proste nesmysl.

Srovnavas tady hrusky s jabkama. Ve Windows to s tou kompatibilitou taky neni ko vi jak zhave a 32/64 bit taky neni kdo vi co (vis o tom, ze na 64 bitu nejde nejedna novejsi hra ani nainstalovat natoz aby fungovala?). Nehlede na fakt, ze se 64 bity prisly Windows mezi poslednimi.

IRC is just multiplayer notepad.
belisarivs avatar 30.6.2009 20:15 belisarivs | skóre: 22 | blog: Psychobláboly
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Zapomnel jsem dodat i zvyseni spotreby RAM, jak uz tady padlo. To je jeste horsi.

IRC is just multiplayer notepad.
Jardík avatar 2.7.2009 03:05 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Zvýšení paměti je minimální. Na 10000 ukazatelů to dělá 40000B, což je dneska o ho*ně.
Věřím v jednoho Boha.
2.7.2009 11:28 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Woot? Jednak ukazatel má 8 bajtů, a jednak volání funkce přes ukazatel je strašlivě pomalé! Divím se, že na to musím upozorňovat zrovna tebe :-P
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
2.7.2009 13:19 Andrej Herceg | skóre: 43
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
On tvrdí, že 64 bitová aplikácia bude väčšia len o ten rozdiel vo veľkosti ukazovateľov (teda aspoň tak som to pochopil).

2.7.2009 13:36 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Ech, to by smysl dávalo. Možná jsem se unáhlil.

Každopádně, deset tisíc ukazatelů nikoho nezajímá. Mám systém, ve kterém nejsou desítky tisíc ukazatelů, ale kolem desítky miliónů objektů, takže počet ukazatelů by se mohl vyšplhat někam ke padesátce nebo stovce miliónů. No, pozitivní je, že kucí v Sunraclu připravují pro 64bitové JVM komprimované reference :-)
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
Jardík avatar 2.7.2009 15:01 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Tak vždycky se najde prase, který udělá int**[], do toho cpe int*[] a do toho pak int[] a do toho inty. Udělat int[rozmer1*rozmer2*rozmer3] je mnohem úspornější na paměť, když už na ní záleží. A v javě jsou desítky miliónů ukazatelů asi normální, když totiž chcete použít třeba Vector<>, tak do něj musíte strkat Integer místo intů = pomalost, plácání pamětí.
Věřím v jednoho Boha.
2.7.2009 15:07 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Jo jo. Řídkou matici o řádu 10 miliónů určitě budu alokovat jako pole 10e7 * 10e7 :-)
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
Jardík avatar 2.7.2009 15:22 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Tak když víte, že bude řídká ... normální člověk zvolí, co je výhodnější. Ale bavili jsme se o 10 miliónech ukazatelů ..., což odpovídá onomu bla[i] = new int[10e7] kde i = 0 do 10e7-1 (+ teda v tomhle je pak o ukazatel víc a tím je bla)
Věřím v jednoho Boha.
Jardík avatar 2.7.2009 14:54 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Volání přes ukazatel pomalé není, už jsem tu psal, že na x86 a x86_64 a spoustě dalších platformách se funkce volá přes ukazatel i ve strojovém kódu. Si myslíte, že např. instrukci call nepředáváte ukazatel?
Věřím v jednoho Boha.
2.7.2009 14:57 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Přímé volání = jeden ukazatel. Nepřímé volání (přes ukazatel) = dva ukazatele. Dvojnásobné zpomalení! Skoro jako volání virtuálních metod, akorát že tam jsou ukazatele hned tři, strašlivá věc! :-D
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
Jardík avatar 2.7.2009 15:16 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Omyl. Např. na x86_64 nemůže mít instrukce call 64bit imm, musíte proto adresu umístit např. do raxu, takže máte kód
mov rax, adresa_funkce
call [rax]
S voláním přes ukazatel to bude
mov rax, [adresa_ukazatele]
call [rax]
Takže počet instrukcí je stejný, jen druhý kód je o jeden byte větší. A když linker bude hodnej a funkce bude "kousek" od RIP, tak byste mohl použít relativní adresaci k RIP, to je fakt... Ale na x86 musíte trotlovat se zásobníkem tam, kde by se na x86_64 použil další registr. Zásobník je paměť, takže plácáte pamětí pak na x86 ...
Věřím v jednoho Boha.
2.7.2009 15:22 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
No vidíš že tam ta druhá dereference je :-) Přímo jako součást instrukce, to jo. (Vždycky mě fascinovalo, jak je možné dělat aritmetiku rychleji přes movy než přes aritmetické instrukce, tam je něco fundamentálně špatně :-) )

A už toho skoro nechme. Špatně jsem pochopil první příspěvek a z toho plyne, že moje snahy o parodii se míjí účinkem…
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
Jardík avatar 2.7.2009 18:16 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Ale já chci mít poslední slovo! :-)
Věřím v jednoho Boha.
Jardík avatar 2.7.2009 18:18 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Ups, asi jsem to zvoral. U toho call [rax] tuším nemaj bejt ty hranatý závorky, já jsem to nespouštěl a tohle by asi dopadlo blbě :-)
Věřím v jednoho Boha.
Michal Fecko avatar 30.6.2009 20:24 Michal Fecko | skóre: 31 | blog: Poznámkový blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Ked si mam vybrat W64 alebo L64 tak Linux 64 vyhrava ... A Linux a staticke binarky - to by som musel prejst na FreeBSD :-D
30.6.2009 20:36 Miloslav Ponkrác | blog: miloslavponkrac
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Nebudu se vyjadřovat k článku, neboť mám stejný názor, že revize současného balíčkovacího systému v Linuxu by neškodila. Podle mě je momentální implementace v Linuxu špatná (byť zdaleka ne zcela), a hlavně nejednotná. Ale je mi to jedno. Závislostí bych se tak radikálně nezbavoval.

Nicméně hry na Windows jsou něco jako druh viru. Autory her pramálo zajímají standardy Windows, ani doporučené postupy, či co je ve Windows zakázáno. Často je hry chovají, jako kdyby celý počítač byl určen pouze jim a cokoli jiného v systému, než ona hra je škodná, na které nezáleží. Chování tvůrců her k systému není na hraně, ono je daleko za hranou.

Sám hry nehraji a neinstaluji už řadu let, a zakázal jsem si to, neboť je to ztráta času – zejména současné hry, které ukazují spíše technickou dokonalost enginu, než že by to mělo příběh či myšlenku. Nicméně zprostředkovaně se s hrami setkávám přes své projekty zdarma, které nabízím. Chronicky mi píší hráči, či lidé, kteří instalovali hru, že mají problémy. Dnes už to neřeším – protože produkční oddělení hry je placeno za to, že hra bude fungovat i za cenu, že systém bude po instalaci jejich hry zralý na formát a čistou instalaci.

Mezi běžné praktiky her patří přemazání sdílených knihoven v systému a jejich nahrazení verzí z instalačky hry, klidně o několik verzí starší, což byl hlavní zdroj problémů, které způsobovaly špatnou funkci mých projektů u hráčů. Přesněji řečeno po instalaci některých her nešlo spusti půlka aplikací na počítači zcela běžně.

Sami hráči jsou zvláštní sorta lidí, kteří mají jiná pravidla. Oni mají počítače jen pro hry, pro ně je počítač stabilní, když vydrží bez pádu dvě hodiny, to nazvou betonovou stabilitou. Proto také hráči jako první všude řvali a prosazovali Visty, neboť podle jejich měřítek to byl nejlepší systém na světě.

Takže to, že hry mají problémy je jedině dobře a pouhým důsledkem praseckého tvůrce hry. Ničím jiným. Nic jiného to neznamená.

Jinak 64 bitová Windows poměrně bez problémů spouští většinu 32 bitových programů. Pokud se autor programu držel standardů Windows, není jediný problém.

Jardík avatar 2.7.2009 03:13 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Mezi běžné praktiky her patří přemazání sdílených knihoven v systému a jejich nahrazení verzí z instalačky hry, klidně o několik verzí starší, což byl hlavní zdroj problémů, které způsobovaly špatnou funkci mých projektů u hráčů. Přesněji řečeno po instalaci některých her nešlo spusti půlka aplikací na počítači zcela běžně.
Ano, souhlasím, za dob Windows 95/98 tomu tak opravdu bylo. Ale dnes je jiná doba a nic takového se neděje. Si představte, že jsem si naprogramoval program, kde chodíte s kočkou po střeše a skáčete dolů. Pojmenoval jsem ho "cat" a normálně zkompiloval a nainstaloval do /bin a představte si, že mi klidně přepsal systémovou utilitku. Pak jsem si naprogramoval webový prohlížeč postavený na webkitu, pojmenoval jsem ho firefox a nainstaloval do /usr/bin. A teď mi normálně nechce balíčkovací systém dovolit instalaci Mozilla Firefoxu, vůbec nevím proč ... tak když už je v /usr/bin ten můj, tak proč mi to nenabídne instalaci do jiného adresáře? Protože stojí balíčkovací systém za ho*no. Každý způsob má své výhody a nevýhody, ale já souhlasím s autorem zápisku. Ve Windows si ani aplikace moc knihoven tahat nemusí, protože tam je poměrně dobré API a nic extra potřeba není.
Věřím v jednoho Boha.
xkucf03 avatar 2.7.2009 10:17 xkucf03 | skóre: 49 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše /usr/local/bin

 

normálně zkompiloval a nainstaloval do /bin … pojmenoval jsem ho firefox a nainstaloval do /usr/bin

A v tom je ale chyba – ručně kompilované programy si máš dávat do /usr/local/bin – tam nebudeš mít konflikty s balíčkovacím systémem a budeš si všechno řídit pěkně sám. Víc verzí jednoho programu taky můžeš mít, já si třeba instaluji různé verze Netbeans do /opt – tam pak mám složky pro jednotlivé verze. Výchozí si dáš do $PATH a osatní si spouštíš zadáním absolutní cesty… žádný problém.

 

 

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-DK, Relational pipes
Jardík avatar 2.7.2009 11:42 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: /usr/local/bin
S balíčkovacím systém ale víc verzí je problém ...
ručně kompilované programy si máš dávat do /usr/local/bin
Zkompiloval jsem si svůj vlastní program jménem "firefox" a nahrál do /usr/local/bin. Pak jsem si zkompiloval Mozilla Firefox, dal make install a on mi přepsal můj program nějakým symlinkem! Aniž by se mě na něco zeptal!
Věřím v jednoho Boha.
xkucf03 avatar 2.7.2009 11:47 xkucf03 | skóre: 49 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše Re: /usr/local/bin

To už je ale tvůj problém ;-) Kompiluješ si sám programy (je úplně jedno, jestli jsi je napsal ty nebo někdo jiný) a můžou se ti přepsat – proto si musíš zvolit při konfiguraci/kompilaci cestu, kam se má instalovat. To je jako kdybys naříkal, že se ti přepsaly soubory v Program files – to je úplně stejné.

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-DK, Relational pipes
30.6.2009 20:40 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Já samozřejmě Linux nekritizuji. Vyhovuje mi a na nic si nestěžuji. Linux už používám rok a půl a nemám s linuxem žádné problémy. Normálně jsem si přidal zdroje softwaru a instaluji balíky. Nemám problémy ani s automatickým řešením závislostí. Dokonce můžu při instalaci balíčků použít přepínač, pomocí kterého se mi stažené balíky, a to včetně závislých, během instalování uloží a to taky využívám, abych si balíky mohl taky vypálit. Ale potom přišel nápad, že bych si chtěl stáhnout všechny balíky, které se mi na něco hodí a už jsem začal vymýšlet různé úvahy o tom Linuxu. Článek, který jsem napsal, je jenom taková úvaha, co by se mi hodilo, neříkám, že se ty požadavky musí za každou cenu splnit.

Jinak - připojení k internetu mám, ale jednalo se mi, že by se hodilo, aby nebylo nutné mít internet, protože ne každý ho má.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
Salamek avatar 30.6.2009 21:10 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
pálit balíčky ?:-D wdf ? :-D linuxový balíček co vypálíte bude za 3 dny zastaralý , nějak nevidím důvod je stahovat a pálit (tedy pokud se nejedná o debian, tam má cenu si stáhnout vše cca ?50GB ? a plesknout to na externí HDD)
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
1.7.2009 09:23 Aleš Kapica | skóre: 50 | blog: kenyho_stesky | Ostrava
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Ten článek není žádná úvaha ale kravina, která jen demonstruje jak málo vůbec o tom co máš ve stroji víš.

Občas tady bývají příměry k autům, takže také tady jeden také použiju:

Tvůj návrh je asi na stejné úrovni, jako kdybys chtěl aby se zrušilo značení žárovek do reflektorů na obalu. Konvence pojmenovávání balíků a systém závislostí totiž nemá za účel nic jiného než to, aby se někdo nepokoušel rvát někam něco co tam nepatří.
30.6.2009 20:33 bibri | skóre: 33 | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Vaše "problémy" jsou způsobeny jen a pouze tím, že jste se nepodíval do volně (zdarma!) dostupné dokumentace k Mandriva Linuxu, kde je správě softwaru věnováno dost prostoru a kde hned na začátku najdete toto upozornění, cituji:

"Máte-li pocit, že předchozí slova byla určena uživatelům systémů Windows, pak je váš pocit správný. Mezi těmito uživateli jsou nejčastější dotazy právě na správu softwaru – provázené obvykle komentářem, jak je správa softwaru v Mandriva Linuxu složitá. Ona je ve skutečnosti velmi jednoduchá, jen se nesmíte řídit tím, co znáte z Windows. V tomto jsou oba systémy opravdu značně odlišné..."

Veškeré nářky na závislosti apod. jsou z mého pohledu naprosto liché, a jak naznačují i předchozí komentáře, tak v tom asi nebudu sám.

AraxoN avatar 30.6.2009 20:43 AraxoN | skóre: 45 | blog: slon_v_porcelane | Košice
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

jj, už viackrát som žasol, ako komplikovane sa čerství prešelci z windows snažia do linuxu narvať aplikácie, ktoré sú cez repozitár dostupné na 3 kliknutia

A fine is a tax for doing wrong. A tax is a fine for doing well.
Salamek avatar 30.6.2009 21:13 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
jj asi tak, nebo rozjížděli widle UT když exituje lin verze :-D (lepší případy) ale ti největší specialisté hledali jednotlivé balíčky a na netu a furt nadávali že tomu balíčku furt chybí nějaký balíček etc... jaké to pro ně bylo znovuzrození když sem jim ukázal repo :-D
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
jirkaqwe avatar 1.7.2009 02:41 jirkaqwe | skóre: 11 | blog: blog_jirkaqwe
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

To bude asi tím, že když si vyhlídnou nějaký program, tak na webu toho programu jsou většinou linky na stažení Win, Mac a Linux verze programu. O tom, že je to jednodušší instalovat v balíčkovacím programu se tam většinou nic napíše.

Jendа avatar 1.7.2009 13:32 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Nekecám, ale osobně jsem taky hledal jednotlivé balíčky. Bylo to způsobeno mou neznalostí ("přece du na web a stáhnu program, né?"), a taky k tomu přispělo, že jsem Mandrake 10.1 používal v roce 2006 (myslel jsem si, že repo je nějaká blbost, když tam byl např. FF 1.0 a dvojka už byla skoro vydaná) a můj osobní linuxový guru byl gentooista, který logicky neznal urpmi. Mimochodem, z knihy pana Bíbra jsem jako úplný začátečník princip repozitářů taky nepochopil → návrh na zlepšení :-). Pak jsem přešel na Ubuntu a objevil jsem Synaptic.
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
Jendа avatar 1.7.2009 13:57 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Tak jsem stáhl poslední PDFko (pro 2008.1) a provedl komplexní analýzu :-). Je to tam pořád podobně. Takže očima začátečníka, který si právě nainstaloval úplně první Linux a zjistil, že tam není nějaká pro něj důležitá aplikace:

Obsah → strana 291. První dva odstavce jsou takový úvod. Osobně bych z nich a rámečku pochopil asi to, že nebudu stahovat exe. Tento odstavec přímo navádí ("dodáme balíček") k tomu, že ten balíček někde profidérně seženeme:
Správce softwaru bývá často označován jako správce balíčků. Proč? V Mandriva Linuxu máme jen jeden program, který se stará o instalaci, případně odebrání programů. Instalace programů probíhá tak, že správci softwaru dodáme balíček s programem a instalace proběhne v režii správce softwaru.
Poslední dva řádky nám přímo říkají, jaký balíček máme hledat. Na rovinu - za první půlrok práce s Linuxem jsem ani jednou neviděl a ani nepotřeboval vědět, jak se přesně balíček jmenuje.

Nejdůležitější věta je ukryta až v toku textu v půlce strany 293:
V praxi to znamená, že když chcete nainstalovat nějaký program, nemusíte shánět a stahovat balíčky, stačí se po něm pouze podívat ve Správci softwaru.
Dále, začátečník, kterému chybí v čerstvě nainstalovaném systému nějaký program určitě nepotřebuje vědět, jak probíhá indexace.

Dál už nemám výhrady.

Toto byl můj osobní pohled, ale soudě podle mnoha začátečníků s MDV v různých diskuzích (i autora blogpostu), nejsem sám. Byl bych rád, kdyby tam bylo velké tučné upozornění "Dej si Control Centrum → Software → Hledat a řeš to, až budeš se systémem trochu umět".

Mňaúcta :-).
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
1.7.2009 17:02 bibri | skóre: 33 | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

>Obsah → strana 291. První dva odstavce jsou takový úvod. Osobně bych z nich a rámečku pochopil asi to, že nebudu stahovat exe. Tento odstavec přímo navádí ("dodáme balíček") k tomu, že ten balíček někde profidérně seženeme:

Nenavádí k ničemu, definuje pojmy. V případě, že uživatel nic neví, je to jediný možný způsob, jak mu (cizí) pojmy vysvětlit. Nikde není napsané, že máte něco stahovat a pokud se na to vrhnete ihned po přečtení toho odstavce, jste blb (ne osobně) a nezachrání vás sebelepší návod. V obsahu je také kapitola Nejčastější chyby a dotazy ke správě softwaru (a odkaz na ni je hned na konci 2. odstavce na str. 291), cituji:

"Chybné závislosti při instalaci pomocí urpmi

Problém: Stáhl jsem si ze zdroje balíček a příkaz urpmi jmeno balicku hlásí nevyřešené závislosti, co s tím?

Problém může mít několik příčin. Nejpravděpodobnější je, že jste si stáhli samostatný balíček ze zdroje a pokoušíte se jej nainstalovat. Podívejte se o kapitolu zpět, kde je vysvětlen princip zdrojů softwaru a příčina problému by již měl být zřejmá. Stažený balíček závisí na dalších balíčcích ve zdroji, které ovšem k dispozici nemáte. Kdyby byl místo stažení jednoho balíčku přidán celý zdroj softwaru, nikdy podobný problém nenastane. V jeho indexu jsou informace o všech balíčcích a správce softwaru by si podle nich vyřešil závislosti sám. Používejte zdroje softwaru vždy jako celek!"

Kdybyste tu knihu četl jako celek, nikdy byste problémy neměl. Kdybyste se podíval do kapitoly Nejčastější chyby... , tak také ne. Kdybyste postupoval podle kapitoly Správa softwaru, tak byste ty problémy také neměl. Všude v GUI se operuje se správcem balíčků a nikde se samotnými balíčky, toto je naprosto do očí bijící. Pakliže čekáte, že vám v prvním odstavci vysvětlím všechno, jste vedle jak ta jedle. To prostě nejde. I vámi navrhovaný postup má dost nevýhod a byl by dost složitě strukturován - minimálně je zde problém s různým obsahem lokálních zdrojů v edicích, případně přímo chybějící zdroje v edicích Mini/One atd. Když se nad tím zamyslíte, není to vůbec jednoduché.

Navíc - kdybyste tu knihu opravdu četl, napsal byste podobné připomínky přímo mně. Vyzývám k tomu mnohokrát v celémé textu. Stěžovat si v r. 2009 na manuál k 10.1 s tím, že je to špatně vysvětleno bez toho, abyste to napsal autorovi, je celkem mimo mísu.

>Toto byl můj osobní pohled, ale soudě podle mnoha začátečníků s MDV v různých diskuzích (i autora blogpostu), nejsem sám. Byl bych rád, kdyby tam bylo velké tučné upozornění "Dej si Control Centrum → Software → Hledat a řeš to, až budeš se systémem trochu umět".

Drtivá většina dotázaných se do knihy nikdy ani nepodívala a to není moje chyba. Stejné problémy má openSUSE, Ubuntu a další distra, které jsou pro lamy "první na ráně" stačí se podívat po internetových diskusích. Můžeme učit lidi LInux, ale nemůžeme je učit číst, na to je tady základní škola.

30.6.2009 20:50 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Knihu Mandriva Linux mám, čtu v ni a řídím se tou knihou. Jinak to, co v článku píšu o závislostech, i o jiných věcech, to nepíšu kvůli tomu, že bych si na něco stěžoval. To píšu jako úvahu o Linuxu, takové nápady, přičemž počítám s tím, že možná nebodou uskutečnitelné.

Jak jste poznal, že mám Mandriva Linux? Ještě jsem to tady nestačil napsat.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
robotics avatar 30.6.2009 21:13 robotics | skóre: 29 | blog: o_vsem_moznem
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Jenže to co chceš je utopie. Znamenalo by to zastavit veškerý vývoj a zůstat na jednom místě. Furt se bude něco měnit, zanikat a vznikat něco nového. Je to tzv. mravenčí vývoj, kdy se snaží najít tu nejlepší cestu ke kýženému cíly (ke kostce cukru co se mravenců týče :-). Spousta cestiček je slepých, ale ta nejsilnější (kudy projde nejvíc mravenců a nechají tak po sobě nejsilnější pachovou stopu)  vede ke kostce cukru :-).

Kostka cukru pro Linuxáky = Debian

30.6.2009 21:53 M. Lox | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
nejsilnější pachovou stopu = Debian
Aha, už vím, odkud jde ten příšerný smrad!
make menuconfig, not war!
robotics avatar 30.6.2009 21:55 robotics | skóre: 29 | blog: o_vsem_moznem
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Ne, ten vane z tvých gentooáckých nohou!

30.6.2009 22:02 M. Lox | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Čmuch, čmuch …
Ba ne, to jde od zdroje! Moje hnáty jsou vyčištěný. Savem. Moje Géčka taky.
make menuconfig, not war!
1.7.2009 02:23 ello
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
" Vaše "problémy" jsou způsobeny jen a pouze tím, že jste se nepodíval do volně (zdarma!) dostupné dokumentace k Mandriva Linuxu, kde je správě softwaru věnováno dost prostoru a kde hned na začátku najdete toto upozornění, "

A o to smutnejšie to je preto, že používa Mandrivu.
Jardík avatar 2.7.2009 03:19 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
No ono je kolikrát rychlejší najít si na webu program, stáhnout a nainstalovat 4 kliknutíma, než čekat 2 minuty, než se pan rpmdrake uráčí načíst seznam balíků a zpřístupní hledací políčko. To takové Fedora např. používá PackageKit, který je mnohem lepší, než celý rpmdrake a hlavně můžete vyhledávat hned po spuštění programu a nemusíte čekat, protože to běží asynchroně. Nebo ty neustále problikávající, zvětšovaný/zmenšovaný okna při instalaci/odebírání SW v rpmdraku, to je total hnus. Taky se tam pořád aktivuje/deaktivuje tlačítko Cancel, neinstaluje to, až to všechno stáhne, takže se vám pak stane, že po výpadku internetu máte rozbordelovanou půlku systému.
Věřím v jednoho Boha.
2.7.2009 13:55 bibri | skóre: 33 | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Fluttershy, yay! avatar 30.6.2009 21:09 Fluttershy, yay! | skóre: 86 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Kušuj zpět na Widle s takovými novotami! ~_^
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ ⓔⓐⓣ ⓣⓗⓔ ⓡⓘⓒⓗ
30.6.2009 21:31 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Jestli jsem to dobře pochopil, statické linkování znamená, že balík obsahuje v sobě všechny potřebné knihovny a už na ničem není ten balík závislý, zatímco dynamické linkování znamená, že ten balík potřebné knihovny v sobě nemá a tím pádem potřebuje závislosti. Jaktože staticky linkovaný program má větší spotřebu paměti, než ten samý program, ale dynamicky linkovaný? Nebo nemá?

Jinak - Windows jsem měl asi 7 měsíců, když jsem s počítačem začínal a protože mi Windows nevyhovoval, přešel jsem na Linux, se kterým jsem spokojený a mám ten Linux už rok a půl. Na Windows ani za nic nepřejdu. Instalační medium Windows (týká se to nových Windows) nejsou soběstačné. K tomu, abych ten Windows nainstaloval a mohl neomezeně používat, mi nestačí jenom instalační CD / DVD, ale musím se ještě obracet po telefonu nebo internetu na někoho, kdo poskytuje aktiovaci. Windows se totíž musí aktivovat a to je na nic. Windows tím pádem nemůžu považovat za úplný, protože pokaždé, když ho potřebujeme nainstalovat nebo přeinstalovat, musíme se naněkoho obracet.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
Jendа avatar 30.6.2009 21:40 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Když budeš mít dvě staticky linkované binárky a obě budou používat stejnou knihovnu, bude tam (na disku, v paměti) ta knihovna vlastně dvakrát. Když budou knihovny zvlášť, aplikace je můžou mezi sebou sdílet.
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
Jardík avatar 2.7.2009 03:24 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Můžou... ale nemusí.
Věřím v jednoho Boha.
oroborus avatar 30.6.2009 21:45 oroborus | skóre: 20 | blog: Bulanci
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

statické linkování znamená, že balík obsahuje v sobě všechny potřebné knihovny a už na ničem není ten balík závislý, zatímco dynamické linkování znamená, že ten balík potřebné knihovny v sobě nemá a tím pádem potřebuje závislosti. Jaktože staticky linkovaný program má větší spotřebu paměti, než ten samý program, ale dynamicky linkovaný? Nebo nemá?

Staticke linkovanie znamena, ze spustitelny subor v sebe obsahuje vsetky knizce, ktore pouziva a tym, nepouziva tie, ktore su uz v systeme, takze ich nemoze zdielat ani v pamati.

Dynamicke linkovanie znamena, ze spustitelny subor neobsahuje ziadne kniznice, ktore potrebuje k svojmu behu, tie sa nacitaju v prebehu spustenia procesu, teda program pouziva kniznice, ktore su v systeme a moze ich zdielat v pamati

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovna_(programov%C3%A1n%C3%AD)

1.7.2009 13:09 Kvakor
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Pak jsou ještě takoví kočkopsi, kteří sice používají dynamické knihovny, které jsou stanadardní součásti každého systému (v Linuxu je to libc a spol.), ale zbytek je statický. Klasickým příkladem v Linuxu jsou closed-source aplikace (např. Skype), kde je často možné vybrat plně dynamickou verzi (většinou jako balíček), která potřebuje určité knihovny určité verze, nebo "statickou", která je má už v sobě a závisí jen na základních knihovnách.

A pokud si to dobře pamatuju, ve Windows jsou nejspíš všechny "statické" aplikace dělané takto - na udělání statické apikace, která nepoužívá vůbec žádné knihovny, je třeba velmi složitá magie.
Jardík avatar 2.7.2009 03:30 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Taky jsou aplikace, které jsou dynamicky linkované a knihovny si nosí s sebou a ve Windows si je uloží do svého adresáře, kde ji nepřepíšou někomu jinému a odpadá tak problém nekompatibilních verzí knihoven. Ve Windows je spousta aplikací dynamicky linkovaných, protože WinAPI staticky určitě nelinkují a jiné knihovny třeba ani nepotřebují, protože WinAPI je dostačující pro spoustu věcí. Sice existují obludy jako GIMP, který si musí tahat kýbl sra*ek, jenom proto, že jsou vývojáři neschopný to přepsat do WinAPI/GDI/GDI+/DirectDraw a jánevimcoještě.
Věřím v jednoho Boha.
2.7.2009 11:30 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
jenom proto, že jsou vývojáři neschopný to přepsat do WinAPI/GDI/GDI+/DirectDraw a jánevimcoještě
Chtěl jsi říct proto, že vývojáři mají tisíc a jednu důležitější věc na práci, než to přepisovat pro API jakési minoritní platformy, že? :-D
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
Pavel Stárek avatar 6.7.2009 15:05 Pavel Stárek | skóre: 43 | blog: Tady bloguju já :-) | Kolín
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Jaký kýbl sra*ek? Je to jenom GTK+ runtime. Na programy napsané v Javě budeš taky nadávat, že potřebují JRE? Buďme naopak rádi, že GTK+ toolkit jde přeložit (a je přeložen) a používat i ve Windows. Už vidím ten skvělý kus kódu v Gimpu:
#ifdef WIN32
#include <windows.h>
...
HWND okno;
okno = CreateWindowEx(
        WS_EX_CLIENTEDGE,
        g_szClassName,
        "The title of my window",
        WS_OVERLAPPEDWINDOW,
        CW_USEDEFAULT, CW_USEDEFAULT, 240, 120,
        NULL, NULL, hInstance, NULL);
...
#endif
#ifdef GTK2
#include <gtk/gtk.h>
...
GtkWidget *okno;
okno = gtk_window_new (GTK_WINDOW_TOPLEVEL);
...
#endif
to by bylo prasení nad prasení.
Kdo chce, hledá způsob; kdo nechce, hledá důvod.
Jardík avatar 6.7.2009 20:04 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
To je nefér. Tohle:
okno = gtk_window_new (GTK_WINDOW_TOPLEVEL);
Toho udělá výrazně víc s dosti menším viditelným výsledkem než
okno = CreateWindowEx(
        WS_EX_CLIENTEDGE,
        g_szClassName,
        "The title of my window",
        WS_OVERLAPPEDWINDOW,
        CW_USEDEFAULT, CW_USEDEFAULT, 240, 120,
        NULL, NULL, hInstance, NULL);
Nehledě na to, že ta gtk funkce stejně na Windows volá tu WinAPI funkci, takže je to ve výsledku v GTK o dosti pomalejší. BTW vy stále pořád voláte na Windows ty zastaralé ANSI funkce?
Věřím v jednoho Boha.
Pavel Stárek avatar 7.7.2009 12:46 Pavel Stárek | skóre: 43 | blog: Tady bloguju já :-) | Kolín
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Já pokud můžu, tak se Win32 API vyhýbám (používám PyGTK, Javu, popřípadě VB6 popř. .NET). To je jen výpis prvního examplu, který mi vyhodil Google. Jestli je to ANSI volání to vůbec netuším :-)
Kdo chce, hledá způsob; kdo nechce, hledá důvod.
Jardík avatar 7.7.2009 17:04 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Je to ANSI nebo unicode v závislosti na definovaném _UNICODE, ale jelikož ten "text" není prefixnutý ani L"kem" ani _T("V makru"), tak to je asi ANSI.

BTW PyGTK pro windows nemá 64bit knihovny pro 64bit python a proto bych ho ani použít nemohl :-)
Věřím v jednoho Boha.
Salamek avatar 30.6.2009 22:03 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Příloha:
takhle nějak ^
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
30.6.2009 22:04 M. Lox | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
To je ale vošklivej vobrázek. Tos dělal ty?
make menuconfig, not war!
Salamek avatar 30.6.2009 22:06 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
narychlo jednoduše spatlany , pro zakladni pochopeni :-D, ale je to tak ne ? :-D
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
30.6.2009 22:38 M. Lox | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Já bych to spíš udělal jako:
   /−−−−−+−−−+−−−\
   |     |   |   |
+−−|−−−+−|−+−|−+−|−+
| x.so | a | b | c |
+−−−−−−+−−−+−−−+−−−+


   /−−−−−\    /−−−−−\    /−−−−−\
   |     |    |     |    |     |
+−−|−−−+−|−+−−|−−−+−|−+−−|−−−+−|−+
| x.so | a | x.so | b | x.so | c |
+−−−−−−+−−−+−−−−−−+−−−+−−−−−−+−−−+
Sorry, nemám po ruce žádný editor obrázků.

Ten tvůj výtvor je v porovnání s tím mým vlastně docela hezký, že?
make menuconfig, not war!
oroborus avatar 30.6.2009 22:46 oroborus | skóre: 20 | blog: Bulanci
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Tiez sa priklanam k tomuto obrazku, keby nebol na to *.PNG obrazku napis "Staticke linkovani", tak by som si myslel, ze ide o dynamicke linkovanie, pricom kazda aplikacia si zo sebou nesie vlastne so/dll knznice a tie prednostne pouziva pred knizcami v systeme

Kazdopadne u oboch odcenujem kreativitu pri diskusii :)

belisarivs avatar 30.6.2009 22:49 belisarivs | skóre: 22 | blog: Psychobláboly
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Neni mi jasne proc so jsou jako dynamicky linkovane a dll staticky. Windows i Linux pouzivaji staticke i dynamicke linkovani.

IRC is just multiplayer notepad.
Jendа avatar 30.6.2009 23:04 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Tomu se říká čistě náhodná podobnost. Užívá se to například v novinách na stránkách o politice, v televizi, FUD kampaních MS a Salamka a podobně. Pokud jde něco vyjádřit více způsoby, vždy se vybere ten, který se nejvíc hodí např. vydavateli média. Cílem je nenápadnou formou ovlivňovat čtenářovo podvědomí. Takto se mu nasadí červíček, že ve Windows se linkuje staticky a hlodá a hlodá.

Tolik pravidelná Jendova paranoidně-ironicko-schizofrenní vložka.
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
Salamek avatar 1.7.2009 18:55 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
i když je to narážka na mě tak +1
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
Salamek avatar 1.7.2009 19:00 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
ALe vemte si to tak , kde se více používá statického linkování na knihovny a dynamického linkování ? v podstatě každá app v win si sebou taha dll knihovny které skladuje u sebe zatím co na lin má většina app knihovny v /lib teda doufam :-D
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
Jardík avatar 2.7.2009 03:35 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
... sebou taha dll knihovny které skladuje u sebe ...
To není statické linkování. Předjde se bordelu v nekompatibilitě verzí, stejnojmenných knihoven apod.
Věřím v jednoho Boha.
Jendа avatar 2.7.2009 11:52 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Ale zároveň pravděpodobně nastane situace, kdy dva programy používají stejnou verzi stejné knihovny, ale každý ji má jinde a tak je na disku (a v paměti při spuštění obou programů) 2x.
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
Jardík avatar 2.7.2009 13:18 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
To je zajímavý, jak každej má hemzi na mojí 64bit mánii, kdy odmítám 32bit knihovny, protože by pak ta knihovna byla načtena 2x a pak vlastně plácne absolutně to samý ... a kolik programů používá stejné knihovny? Jmenujte mi dva programy, které využívají ve Windows stejné knihovny a jsou různého zaměření (tj. program na malování určitě s sebou tahá i komprimační knihovny, které si tahá i komprimačńi program ... blbost). A když se mi to nelíbí, tak tu knihovnu u prvního programu smažu, knihovnu u druhého dám do PATH a fungují oba se stejnou. To je fakt problém.
Věřím v jednoho Boha.
Jendа avatar 2.7.2009 13:59 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Třeba GIMP i Inkscace si oba tahají libpng, zlib, libgtk, pango a cairo.
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
otula avatar 2.7.2009 14:04 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
A když se mi to nelíbí, tak tu knihovnu u prvního programu smažu, knihovnu u druhého dám do PATH a fungují oba se stejnou. To je fakt problém.
Jardo, super. To je fakt standardní postup :-D A víš, co se mi úplně běžně ve Windows stávalo, když jsem je ještě aktivně používal? Že se mne často instalátor ptal, jestli má přepsat knihovnu xyz knihovnou, kterou si nese program. Bylo docela jedno, co člověk zvolil, protože pokud mělo dojít k problému, tak k němu došlo. Buď nefungoval ten nový program, neb ten, který používal knihovnu původní. A možnost zkompilovat si to s aktuálními knihovnami nebyla.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
Salamek avatar 3.7.2009 11:50 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
asi tak , ted jsem nedávno instil kamarádce widle asi 4 app se mě ptaly jestli můžou tamto/toto přepsat
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
Jardík avatar 5.7.2009 16:09 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
To sou keci, tohle dělali programy z dob windows 95/98 a nebyla to chyba systému, ale debilních programátorů, co pro ten systém neuměli programovat. V Linuxu zase na mě skáče hláška "balíček nelze nainstalovat, protože vyžaduje verzi jánevimco a vy máte tamtu" a když chcete nainstalovat novou verzi, tak vám zas musíte odinstalovat balíček tenaten, protože závisí na staré verzi. A v Linuxu je to tím horší, že si nemůžete zvolit, že byste tu knihovnu nainstaloval do adresáře jiného a k ní tu aplikaci, aby se to vzájemně netlouklo.
Věřím v jednoho Boha.
otula avatar 5.7.2009 22:45 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Jardo, kecy to nejsou. Windows 95/98 jsem totiž nikdy nepoužíval. (Teda pár dní jo, abych zjistil, že používat nejdou.) Dokonce jsem oželel i podporu USB ve Windows, než bych je používal. Spásou byly W2k.

Hm, zajímavé, že uvedené problémy v Linuxu nemám. Jó, občas se stane, že najednou nějaký program přestane fungovat, když to distributor nepodchytí, dodá novou knihovnu a na něco zapomene, ale není nic jednoduššího, než si ten program překompilovat a pokračovat vesele dál s čistým systémem.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
Jendа avatar 5.7.2009 23:10 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Windows 95/98 jsem totiž nikdy nepoužíval. (Teda pár dní jo, abych zjistil, že používat nejdou.) Dokonce jsem oželel i podporu USB ve Windows, než bych je používal. Spásou byly W2k.
Ty jsi do roku 2000 používal Windows 3.11?
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
Fluttershy, yay! avatar 5.7.2009 23:27 Fluttershy, yay! | skóre: 86 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
NT?
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ ⓔⓐⓣ ⓣⓗⓔ ⓡⓘⓒⓗ
otula avatar 5.7.2009 23:31 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Přesně tak :)
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
Jendа avatar 6.7.2009 00:10 Jendа | skóre: 76 | blog: Výlevníček | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
No jo, je poznat, že jsem to skoro nezažil :-)
5GBioShield | "Gravitace vyvrácena pokusem" | Tvoje složka chrání mě, moje složka chrání tebe.
Jardík avatar 6.7.2009 03:24 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
kecy
Blbost. žščřcjďťň ... a navíc keci jako hradi :-)
Věřím v jednoho Boha.
otula avatar 6.7.2009 11:45 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Popravdě řečeno si nejsem docela jistý, jestli to myslíš vážně, nebo ne.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
otula avatar 2.7.2009 13:59 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
zatím co na lin má většina app knihovny v /lib teda doufam
Většina jich má v /usr/lib ;-) :-D
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
Salamek avatar 3.7.2009 11:48 Salamek | skóre: 22 | blog: salamovo
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
no vlasně tam :-D
Skutečně nemám v plánu zničit Microsoft. Bude to jen zcela neúmyslný vedlejší efekt.
otula avatar 3.7.2009 15:08 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
:)
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
Jardík avatar 2.7.2009 03:32 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Hlavně to všechno mícháš dohromady. Statické linkování a program načítá sdílenou knihovnu, dobrý.
Věřím v jednoho Boha.
belisarivs avatar 30.6.2009 22:47 belisarivs | skóre: 22 | blog: Psychobláboly
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Predstav si, ze mas spustenych treba 10 programu v Qt.

Pri dynamickem linkovani se ti nactou Qt knihovny jednou a 10 programu je vyuziva.

A ted si predstav tvuj pristup. 10 staticky linkovanych programu.

Qt knihovny jsou zadratovane v kazdem z nich -> jsou nacteny 10x -> 10x vetsi spotreba pameti. Kapis?

IRC is just multiplayer notepad.
1.7.2009 17:46 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Na to jsem nepomyslel, ale už  mi to došlo.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
Jardík avatar 2.7.2009 11:43 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Pri dynamickem linkovani se ti nactou Qt knihovny jednou a 10 programu je vyuziva.
To není tak úplně pravda, už jsem to tu někde psal.
Věřím v jednoho Boha.
kozzi avatar 30.6.2009 21:19 kozzi | skóre: 55 | blog: vse_o_vsem | Pacman (Bratrušov)
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Nemusel jsem to cist cele, ale jedno vim jiste. Zdaleka si nepochopil spravu software ve tve distribuci. Ja napriklad nic z oho resit nemusim mam jeden prikaz kterej mi nainstaluje vse potrebne. Nepotrebuji nikde nic hledat.
Linux je jako mušketýři "jeden za všechny, všichni za jednoho"
hajma avatar 30.6.2009 21:33 hajma | skóre: 27 | blog: hajma | Říčany
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

to je nejaka provokace nebo to autor mysli vazne?

21 promarněných znaků
30.6.2009 22:34 JS
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Stejnou otazku by bylo mozne polozit i na vas prispevek.

Autor blogpostu je zjevne zacatecnik, neni duvod mu to mit za zle.

multi avatar 30.6.2009 21:45 multi | skóre: 38 | blog: JaNejsemOdsut
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Styl ctanku je nejaky divny jako by autor stal za oponou.

Z claku je videt, ze autor je asi novacek.

Nektere veci ma chybne. Jiste mu to tu lidi vytknou za me.

Je videt ze by autor chtel zmenit "filozofii" Linuxu a GNU atd., ale diky tomu z toho vzeslo to co je to dnes.

30.6.2009 22:13 sgwegwerqagvsdfg | blog: Zin
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Považuji tyto názory za naprosto zcestné.

ad druhy balíků) Sjednotit formát balíků by bylo zbytečné a přineslo by to jen další ochuzení možnosti výběru. Copak není dobře, že si uživatel může vybrat, co mu vyhovuje? A když připočtu to, že 99.9prcnt balíků hledám stejně v repositářích, tak mi již tento návrh přijde mimo úplně. Vždyť přeci GNU/Linux JE o tom "vybrat si". V tomhle je síla celého Linuxu a výhoda oproti jiným systémům. Když mi něco nevyhovuje, mám mnohdy i desítky alternativ.

ad závislosti) To snad nemyslíte ani vážně. Proč implementovat do balíku danou věc znovu a znovu, když už je implementována jinde. Dovedete si představit, jak by repositáře a obecně operační systémy GNU/Linux naboptnaly (nemluvě o zvýšené bugové hrozbě)? Vždyť přeci v tom je krása repositářů. Nemusím danou věc mít v kompu tisíckrát. Repositář je jako organismus. Jednotlivé orgány jsou různě propojené a symbioticky spolupracují. Vyjde nová verze jedne součásti a, pokud jde všechno dobře, celý organismus pracuje zase o něco lépe. To by bylo s tou vaší filosofií nemožné...

otula avatar 30.6.2009 23:07 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
No tak tento blogový zápis jsem ani nedočetl.

Ale z těch několika vět, co jsem vydržel číst, jsem nabyl dojmu, že je autor úplně mimo, nebo prostě touží po jedné Univerzální Distribuci™©®, a to ještě pro jednu jedinou architekturu, s jedním centrálním repozitářem, a žádná jiná by nesměla existovat, protože by náhodou mohl zatoužit na ni přejít a mít pak problém…
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
frEon avatar 30.6.2009 23:42 frEon | skóre: 40 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
zapomel jsi na ostatni ne x86 architektury. Jeste tu je alpha, amd64, arm, armel, hppa, ia64, mips, mipsel, powerpc, sparc, s390. Takze, kdyby by bylo vsechno dynamicky linkovane, coz neni to co chces, uz tak by byla instalacni media a vsechny baliky cca 13x vetsi. Tzn v pripade debianu 403 cedecek nebo 90 dvdecek. Uz te vidim jak to tahas z netu. :-) V pripade staticky linkovanejch binarek si ten pocet jeste nekolikrat vynasob.
Talking about music is like dancing to architecture.
1.7.2009 07:43 M. Lox | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
alpha, amd64, arm, armel, hppa, ia64, mips, mipsel, powerpc, sparc, s390
A to jsou jenom ty majoritní. Pak je tu třeba M68k/Coldfire, SuperH, ppc64, několik dalších vesměs nekompatibilních odnoží ARMu, little-endian PowerPC…
make menuconfig, not war!
1.7.2009 08:04 TM
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Co se týče závislostí tam tedy značně tápete a asi byste si měl o tom něco přečíst - píšete ptákoviny.
Ale s námitkami proti roztříštěnosti a nekompatibilitě i blízkých verzí jednotlivých distribucí (díky tomu neustálé přegenerovávání repozitářů a značná závislost na nich, pokud nechcete kompilovat) máte vpodstatě pravdu. Obávám se však, že nebudete pochopen - Linux to je bohužel také spousta fanatických iracionálních týpků kolem něj, kteří PC používají vpodstatě pouze na hraní a nechápou, co leze na nervy lidem, kteří potřebují s počítačem také pracovat.
Ale i tak když dáte vedle sebe výhody a nevýhody kvalitní Linuxové distribuce a světa Windows, pokud nejste hošík se spotřebou cca 2 bůhvíkde splašené hry týdně, dojdete k závěru, že je to vlastně velmi dobrý OS. Škoda těch koulí na noze, které si sebou vleče a které např. ztěžují na desktopu jeho širší přijetí komerčními výrobci SW a HW.
1.7.2009 11:15 Andrej Herceg | skóre: 43
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
To má byť návrh, aby používali všetky distribúcie rovnaké knižnice? Je otázne, koľko ľudí túži mať nainštalované niekoľko rokov staré knižnice a také, ktoré nikdy nepoužije (lebo v distribúcii XY je program ktorý je skompilovaný s podporou vlastnosti, ktorá používa knižnicu, ktorú inak nikto nepoužíva).

Stačí si povedať, že existuje len jediná distribúcia Linuxu. Všetky ostatné sa budú ignorovať, lebo to nie je "pravý" Linux a všetky programy pre Linux (samozrejme pre ten "pravý") budú v tej "pravej" distribúcii fungovať. (a keďže je to Linux, každý si môže vybrať, čo je preňho "pravý" Linux)
1.7.2009 15:32 TM
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
To je geniální. Uživatel si stanoví svůj pravý Linux a výrobci komerčního softwaru si také stanoví ten pravý Linux (chtějí co nejnižší náklady a právem jim připadá stupidní neustále generovat nové a nové binárky pro nové nesmyslné verze některých distribucí) - zpravidla zvolí každý jinou distribuci. Pak uživatel s hrůzou zjistí, že aby mohl používat 3 aplikace od 3 firem, musel by mít "tři Linuxy" a tak si řekne "trhněte si nohou, bordeláři" a koupí si Maca.
1.7.2009 17:06 Andrej Herceg | skóre: 43
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
A aké je teda riešenie? Zakážeme všetky distribúcie, veď všetkým musí vyhovovať tá jediná povolená? Prípadne zakážeme používanie novších knižníc, keďže sa autor nejakého programu rozhodol, že jemu stačí stará knižnica?

PS: Odkedy sa dajú všetky programy pre Mac používať s akoukoľvek verziou ich OS?
1.7.2009 08:27 rastos | skóre: 62 | blog: rastos
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Když chci nainstalovat v Linuxu nějaký program, ovladač nebo něco jiného, musím si vybrat balík, který je určený pro stejný Linux, který používám. To znamená dodržet to, jestli náš Linux potřebuje balíky RPM, DEB, a jiné,
Na to je jednoduché riešenie - vymysli balíčkovací systém, ktorý bude ... um, tak nič ;-)
Vzhledem k tomu, že distribucí Linuxu existuje hodně a každá distribuce má hodně verzí, tak je vlastně malý zlomek balíků, které jsou vhodné právě pro můj Linux. Vhodné balíky se dají sehnat většinou jenom ve zdrojich softwaru určených pro moji distribuci a verzi Linuxu.
Nie je to v priamom spore s:
... stahovat úplně všechny zdroje software pro můj Linux a to kompletně celé a pro obě architektury. Trvalo to celé dny.
?
1.7.2009 12:30 Matlák
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Já tohle docela chápu. Používám celkem exotickou distribuci, a software instaluju téměř výhradně ze zdrojáků. Problém je že ani tohle není dokonale standardizované, takže narážím neustále na chyby a problémy, když třeba protestuje pkgconfig nebo je někde nastaven špatný prefix.. Jaká to frustrace při pohledu na vedle sedícího windowsáka, který prostě nakliká v prohlížeči stránky autora, stáhne statickou binárku pro Win32 a frčí.. A já se mezitím hrabu v undefined referencies a podobně :-D

Ani u takového Ubuntu to není sranda, protože když například chci novější verzi toho a toho programu (vím že tam opravili nějaký bug), tak musím pomalu měnit repozitáře protože ten malinký balík závisí na jiné verzi X, glibc, Qt a vůbec... a při změně repozitáře je lepší rovnou systém upgradovat.. což by bylo fajn kdyby to spolehlivě fungovalo, po pár haváriích a nadávkách na Linux ze strany BFU (kterým vadí i malé změny!) jsem toho nechal ..

Suma sumárum, chápu co autor zápisku chce. Jde mu o to aby mohl zadat do vyhledávače název programu, a na stránkách autora si přímo od zdroje opatřit univerzální balíček (proč asi stahuju zdrojáky? ;-)) v nejnovější dostupné verzi, který může uložit na DVD až bude systém přeinstalovávat.. To je styl práce s Windows a má to jisté výhody oproti distribučnímu "cloud computingu" v podobě repozitářů, které vyžadují přístup k internetu a nezaručují že balík bude aktualizovaný, nebo naopak nebude v příliš "experimentální" nové verzi plné bugů.

Fluttershy, yay! avatar 1.7.2009 13:15 Fluttershy, yay! | skóre: 86 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Naštěstí je tady build-service.
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ ⓔⓐⓣ ⓣⓗⓔ ⓡⓘⓒⓗ
Jardík avatar 2.7.2009 03:39 Jardík | skóre: 40 | blog: jarda_bloguje
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
A opensuse, které dodnes dokáže detekoval levou horní část mého touchpadu a zbytek ne (ne, bug hlásit nebudu, opensuse nepoužívám, protože s sebou tahá 32bit šmejďárny i v 64bit verzi, pouze jsem zkoušel livecd a zjistil to).
Věřím v jednoho Boha.
1.7.2009 13:29 Kvakor
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
... stahovat úplně všechny zdroje software pro můj Linux a to kompletně celé a pro obě architektury. Trvalo to celé dny.
To mi hlava nebere. Pokud se autor nechystá trávit několik let na opuštěném ostrově (který najdou jenom ti, kdo vědí, kde je :-) ), rovníkově džungli, uprostřed pouště nebo ve státě, kde je jedinou možností přístupu k internetu vytáčené připojení, tak je nasyslení naprosto veškerých balíčků stejně nesmyslné rešení jako brát si sebou na piknik celý supermarket.

Navíc takto pracně stažená sbírka disků bude za pár měsíců už zastaralá a za pár let vhodná leda tak jako podtácky či plašidla na ptáky.

Pokud už někdo chce mít doma všechny balíčky, tak je možné udělat si lokální mirror depozitáře (v Debianu a kompatibilních jsou přímo na to udělátory), který se narozdíl od sbírky disků bude udržovat aktuální.

1.7.2009 14:03 Andrej | skóre: 47 | blog: Republic of Mordor | Zürich
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
  1. Linux je kus binárního kódu o velikosti cca 2 MB. K němu je ještě pár souborů s příponou .ko  o celkové velikosti několik MB. Kde je tam to peklo závislostí a kompatibilita balíčků? (To byla jen uštěpačná terminologická poznámka. Když si stěžuji na závislosti a balíčky, musím uvést konkrétní příklady distribucí, kterých se to týká.)
  2. Řeči o nekompatibilitě jakýchsi verzí jsou do nebe volající nesmysl. Vy jste nikdy v životě neviděl rolling updates, člověče? Zkuste si například zjistit, jak fungují aktualizace v ArchLinuxu. Žádná globální verze jakéhosi „Linuxu“ tam neexistuje.
  3. Verzi Linuxu měním občas i třikrát týdně. Například chci vyzkoušet nějakou novou vychytávku, stáhnu si z www.kernel.org Linux, k tomu několik patchů a během chvíle mám jinou verzi Linuxu. V čem je ten nepřekonatelný problém? Bojí se někdo mít víc položek v zavaděči LILO? Pokud jste zase použil špatnou terminologii a mluvíte o verzích distribucí, tam je můj názor jasný: Verzování celé distribuce je zlo, které v konečném důsledku vede až k takovým průšvihům jako 32768 klíčů v Debianu. To ale není problém Linuxu. Zvolte prostě distribuci, která tímto netrpí.
  4. Vy tak nějak nepřímo navrhujete odpornou totalitu srovnatelnou s Windows. Aby všichni měli stejnou distribuci a všichni stejné balíčky. Nemyslíte si, že je to naprostý nesmysl? Zkuste opovědět na tyto otázky: (1) Máte procesor Nehalem. Opravdu chcete univerzální balíčky zkompilované pro Pentium II? (2) Chcete balíček zkompilovaný se speciálními doplňky. Například PostgreSQL s nejnovějšími XML vymoženostmi, českými fulltextovými utilitami a adminpackem (detaily viz Google). Opravdu si myslíte, že například uživatel v Číně musí mít také české slovníky? (A vy potřebujete ty čínské?) (3) Co když chcete Linux mít na platformě Sparc nebo třeba PowerPC (starší Mac) a podobně? To si představujete tak, že balíčky budou obsahovat binární kód pro všechny platformy, na kterých Linux běží? Každá binárka tam bude pro 32- i 64-bitové verze MIPS, Sparc, Intel/AMD, PowerPC...? Myslíte si, že to je reálná představa?
  5. Poud chcete mít najednou 32- i 64- bitový software, asi vám nezbude, než si vytvořit vlastní distribuci, která tohle bude umět. Existují spousty takových pokusů a alternativ. Například distribuce, které umožňují koexistenci libovolného počtu verzí daného balíčku a podobně. Současné majoritní distribuce na něco takového zařízené nejsou. Nicméně v open-source prostředí má každý možnost tento problém vyřešit. (A nečekat, až (že) to jednou vyřeší někdo za něj.)
  6. Otázka je, se kterým systémem údajně problematické balíčkovací systémy srovnáváte. Jistě dobře víte, že například v majoritním operačním systému je člověk jako bezruký, když přijde na instalaci software. (1) Musíte sám najít software někde na webu. Žádná databáze, žádný přehledný seznam balíčků. (2) Stáhnete si naprosto neznámou binárku, o které netušíte nic. Žádné kontrolní součty, žádné zabezpečení, žádná optimalizace pro váš procesor, prostě nic. Jen riziko. (3) Spustíte naprosto neznámou na neprověřenou binárku. (!!!) Proběhne jakýsi instalátor, který něco dalá. Netušíte, co se děje. Pod Administratorem spouštíte neznámou binárku a netušíte, co přesně dělá! Žádný prověřený a odzkoušený manažer balíčků, zase jen riziko. (4) Když vyjde nová verze toho software, nikdo vás neupozorní. Musíte se vrátit na bod 1 a absolvovat všechno ještě jednou. (5) Když chcete příslušný software smazat, nepomůže vám žádný manažer balíčků. Jen pochybný odinstalátor, zase neznámá binárka. Zůstane po něm smetí na disku i v registru a nenaděláte s tím vůbec nic.  (6) Uvědomte si, že funkce tohoto chatrného postupu je celá založená na tom, že ten majoritní systém v podstatě běží jen na jedné platformě a nic jiného pořádně nepodporuje.

Otázka tedy je: Jste si jistý, že opravdu navrhujete zlepšení? Já si tím jistý nejsem. Pro někoho je to zlepšení, pro někoho jiného třeba nesmysl. Pokud chcete něco hodně speciálního (například koexistenci 32-bit a 64-bit binárek), nezbude vám než navrhnout a vytvořit vlastní distribuci. A počítat s tím, že například na Itaniu nebo na Intel-32 bude taková distribuce k ničemu, protože výhody zmizí a zůstanou jen nevýhody.

ǑǦŹǓǕǙǞǺǨȞȬḔḦḰḾṊṎṸẄẌỖ
otasomil avatar 1.7.2009 15:35 otasomil | skóre: 38 | blog: puppylinux
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Vzdy je nejaka zavislost. A to i ve window$ Napr. pro konfiguracni rozhrani ATI grafiky potrebujete nainstalit hafo desitek megabyjtu aplikace NET framework. Nektere veci potrebuji Javu apod.

Rozhodne bych nerekl ze je to v prostredi OSS slozitejsi. A nebo pouzivate spatne zdroje v repozitarich ci neco podobneho. 

K čemu hudba, která nevede k extázi... Stop MDMA !!! I spam umí být roztomilý
1.7.2009 17:05 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

 

Říkáte si, že chodím do blogu naříkat, že mám problémy s Linuxem. Přitom tomu tak není. Smysl tohoto článku je jiný, než nějaké přiblblé skuhrání a stěžování si na Linux. Jak to vlastně začalo. Když jsem přešel na Linux, naučil jsem se základy Linuxu, naučil jsem se správně používat balíčkovací systém a zdroje softwaru. Nějakou dobu jsem to normálně používal, jako všichni. Problém s tím nemám. Potom jsem však začal uvažovat a napadaly mě různé nápady, co by mohlo být na Linuxu jiné a co by se mohlo vylepšit. Připadaly mi ty myšlenky zajímavé, až jsem se nakonec rozhodl z toho udělat článek a napsat do blogu. Myslel jsem si, že to hodně lidí bude zajímat a že rozpoutám zajímavou diskuzi o tom, jestli ty moje nápady jsou uskutečnitelné nebo nejsou, proč to je možné nebo není, proč má ten Linux takové vlastnosti a podobně. Místo toho vypadám jak nemehlo, které neumí Linux vůbec používat a má problémy a chodí si do blogu stěžovat.

Když jsem dopsal tento článek a odeslal, všichni si pomysleli, že s Linuxem zřejmě neumím zacházet, že mám problémy a že jsem si přišel do blogu postěžovat a naříkat. Přitom to není pravda. Účel toho článku byl jiný. Měla to být úvaha a ne nějaké přiblblé naříkání a skuhrání, že se mi v Linuxu nedaří. Chtěl jsem se podělit se zajimavou myšlenkou a ne skučet tady.

Z mojeho článku jste si zřejmě pomysleli, že neumím správně používat Linux a že jsem neschopný. Vypadá to, jako bych si způsobil svoji neschopnosti hodně problémů, a že si nevím rady a že jsem si přišel do blogu postěžovat, jak mě ten Linux neposlouchá. Přitom to není pravda. Takový idiot zase nejsem, abych neovládal balíčkovací systém, nástroje z rodiny urpmi a další věci. Základy Linuxu snad ještě ovládám. Nejsem debil. Knihu Mandriva Linux jsem si koupil hned zkraje a mám ji přečtenou. Takže zase takový kretén nejsem, abych si nic nepřečetl o distribuci, kterou používám.

Asi ten článek nemělo cenu psát. Jsem zklamaný a mrzí mě, že jsem ten článek do blogu psal. Škoda času, zbytečné namáhání. Asi udělám nejlépe, když ten článek z blogu odstraním. Zlikviduji ho a jaký byl.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
1.7.2009 19:04 Zaphod | skóre: 37
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Nemaž tento článok. Mysle si to dobre, len si sa zložito vyjadril. A príliš jemne :-)

Ja to poviem stručne a jasne. Hocijaká Linuxová distribúcia bez pripojenia na internet s neobmedzeným datovým limitom je nepoužiteľná hračka. Angličania tomu hovoria Piece of Shit. Kopu nováčikov sa to snaží naznačiť, akurát nevedia ako to povedať.

V porovnaní s jednoduchou inštaláciou Windows + pár driverov + pár free programov z DVD časopisov je inštalácia Linuxu bez internetu totálny blázninec. To zaráža (nielen) nováčikov. Nikde žiadny poriadny návod ako ďalej bez internetu. Nevedia čo si o tom myslieť. Prišli z iného sveta.

Začínal som s klasickými Unixami. Vtedy bola podpora - dokumentácia, diskety/cd so všetkým potrebným. Nebol problém. Linux je free - takáto podpora neexistuje (ani sa nedá kúpiť). Náhradou je internet. Alternatíva nie je. Pritom by stačilo zopár vysvetlení, návodov a varovaní (typu ak nemáš internet kúp si Windows - ušetríš si trápenie). Skúsení užívatelia Linuxu si ani nevedia predstaviť že niekto skúša Linux bez internetu. Vidno to vo všetkých príspevkoch. Potom to pripomína debatu slepého s hluchým.

Fajn, je jedna výnimka. Pán Bíbr s jeho knižkami s pribalenými inštalačkami. Aj tam chýba kapitola "Ako ďalej bez internetu".

Potešujúce je že Windows túto svoju výhodu zahadzuje a začína byť bez internetu nepoužiteľný. Zákaz vydávania updatov na DVD v časopisoch a neochota vydať service pack pre Vistu boli zaujímavým priblížením sa k (ne)použiteľnosti Linuxu. Ale Microsoft čiastočne ustúpil.

Na záver - Linuxová distribúcie s poriadnym pripojením k internetu je skvelým systémom s dokumentáciou ktorá sa volá Google. Bez internetu je to blbý nepoužiteľný soft bez dokumentácie. Má drivery, ale nemá firmware(internet). Má prehrávače, ale nemá kodeky(internet). Má aplikácie ale nemá dokumentáciu(internet)
1.7.2009 19:12 Andrej Herceg | skóre: 43
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Áno, pár krát kliknúť na ďalej je naozaj "totálny blázninec". :)

Niekoľko rokov som používal Linux aj bez internetu a nikdy som s tým problém nemal (ale možno nie som tak dobrý ako ty).
1.7.2009 21:05 bibri | skóre: 33 | Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

>Linux je free - takáto podpora neexistuje (ani sa nedá kúpiť).

Nesouhlasím. Znám dost subjektů, které se poskytováním podpory pro Linux živí.

>Fajn, je jedna výnimka. Pán Bíbr s jeho knižkami s pribalenými inštalačkami. Aj tam chýba kapitola "Ako ďalej bez internetu".

Nesouhlasím - špatná diagnóza. Kdo si to nainstaluje a stačí mu to, je za vodou, protože na těch médiích jsou obvykle kompletní zdroje toho, co může normální člověk potřebovat. Komu to nestačí, bez Internetu se stejně neobejde - stejně jako v případě Windows.

>Bez internetu je to blbý nepoužiteľný soft bez dokumentácie. Má drivery, ale nemá firmware(internet). Má prehrávače, ale nemá kodeky(internet). Má aplikácie ale nemá dokumentáciu(internet).

Nesouhlasím. Prodám dost produktů a mám dost odezvy od uživatelů na to, abych byl přesvědček o opaku. Možná je to tím, že dodávám produkty s dokumentací a kodeky :).

xkucf03 avatar 1.7.2009 19:22 xkucf03 | skóre: 49 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše nemazat

Článek nemaž, viz moje patička :-)

Diskuse na tohle téma smysl mají. Sice se většinou dojde k závěru, že současné balíčkovací systémy jsou lepší než něco jiného (statické nezávislé balíčky), ale kritický názor se vždycky hodí, aspoň pro kontrolu :-)

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-DK, Relational pipes
1.7.2009 22:32 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil

Asi jsi se špatně vyjádřil, protože tě lidi nepochopili.

Pokud ti jde jen o velké množství duplicitních dat, tak ti doporučím distribuci založenou na zdrojových kódech: Gentoo, LFS, SourceMage. Jednou stažené zdrojové kódy lze použít i jinde. (Teoreticky by mělo být možné stejně pracovat i s binární distribucí, ale tam asi zdrojové balíky nejsou „občané první kategorie“.) Samozřejmě metadata (popisy balíků, závislosti, kompilační skripty) se budou pro každou distribuci lišit, ale obecně jsou malá (třeba v Gentoo představuje kompletní repozitář asi 150 komprimovaných MB) a jejich inkrementální aktualizace také není prostorově náročná.

Pokud ti jde i o tato metadata, to už tu řešili ostatní. V podstatě evoluce si našla takové řešení, tak asi bude lokálně nejvýhodnější. Srovnávat to se systémem „inteligentně navrženým“ úzkou skupinkou lidí v jedné firmě (Windows, Mac OS X) je poněkud nevhodné. (Navíc jejich vzájemná nekompatibilita je záměrná. Srovnejte sdílení uživatelského prostoru mezi *BSD, Linuxem a Solarisem.) Že ale různorodost má svoji cenu, si distributoři uvědomují. Vzpomeňme všechna *buntu, nebo vztah Fedora-RedHat-CentOS.

mirec avatar 2.7.2009 17:20 mirec | skóre: 31 | blog: mirecove_dristy | Poprad
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
mirec@kofola ~ $ ls -lh /usr/portage.sqfs
-rw-r--r-- 1 root root 65M júl  1 17:55 /usr/portage.sqfs
mirec@kofola ~ $ layman -l
* enlightenment             [Subversion] (svn://overlays.gentoo.org/dev/vapier/enlightenment                                                   )
* jokey                     [Subversion] (svn://overlays.gentoo.org/dev/jokey/trunk                                                            )
* kde-testing               [Git       ] (git://git.overlays.gentoo.org/proj/kde.git                                                           )
* qutim-overlay             [Subversion] (http://qutim-overlay.googlecode.com/svn/trunk                                                        )
* sunrise                   [Subversion] (svn://overlays.gentoo.org/proj/sunrise/reviewed/                                                     )
S množstvom overalyov má u mňa portage 65 MB.
LinuxOS.sk | USE="-fotak -zbytocnosti -farebne_lcd +vydrz +odolnost +java" emerge telefon
2.7.2009 17:55 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Teď koukám na snímky portage a ty se drží kolem 35 MB (bzip2) / 31 MB (lzma). Buď byl portage řádně pročištěn nebo mi už neslouží paměť :(
2.7.2009 20:20 M. Lox | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Re: Co bych v Linuxu vylepšil
Když to narveš do ext[234], tak to těch stopade mega mít klidně může – jsou to malé soubory a extFS neumí tail packing. V ReiserFS to bude znatelně menší a ve SquashFS nebo Reiser4 ještě víc (díky kompresi, která na texťáky funguje dobře).
make menuconfig, not war!
xkucf03 avatar 1.7.2009 19:16 xkucf03 | skóre: 49 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše Balíčky

Balíčkovací systémy v moderních distribucích jsou jednou z nějvětších výhod Linuxu. Porovnej:

  • Zadám příkaz ve stylu aptitude install nazev-programu a mám nainstalováno. Můžu samozřejmě použít i GUI správce balíčků, kde vyhledám program a kliknu pro instalaci – práce je vždy stejná pro všechny programy → nemusím se učit nic specifického a pracovat s nejednotným rozhraním.
  • Hledám na webu instalátor, musím vybrat správný (např. pro Windows XP nebo Vista), stáhnu si ho, poklikám na něj, projdu několik obrazovek instalátoru a mám hotovo.

S aktualizací programu je to ještě viditelnější:

  • Zadám něco jako aptitude safe-upgrade a mám aktuální verze všech svých programů.
  • Musím si zjišťovat jestli nevyšla nová verze, případně se o zjišťování stará program sám, ale každý si to dělá po svém, nějakým jiným způsobem, jiné dialogy… stáhnu si aktualizaci nebo nový instalátor a zase proklikám pár dialogů. A tohle musím řešit pro každý program zvlášť

Chci mít v systému víc verzí jednoho programu a přepínat se mezi nimi?

  • Zadám např. update-alternatives --config java a vyberu si verzi Javy, kterou chci používat.
  • Chci používat např. různé verze MS Office v jedněch Windows? Docela peklo. (no, ve skutečnosti nechci používat ani jednu jejich verzi, natož několik :-D)

 

To o čem píšeš – univerzální balíčky nezávislé na distribuci a bez závislostí – je možné už teď, nikdo ti nebrání, abys Linux tímto stylem používal, ale myslím, že se tím o hodně ochuzuješ a přiděláváš si zbytečnou práci.

Člověk používá buď nějakou velkou distribuci jako je (k)ubuntu nebo suse – pro ně balíčky jsou a většinou je člověk ani nemusí shánět, protože jsou přímo v repositářích dané distribuce. Nebo touží po nějakých specialitách a má méně rozšířenou distribuci – ale do toho jde sám s vědomím, že se autor nějakého programu nemusel obtěžovat s výrobou balíčku pro jeho distro.

O nevýhodnosti staticky linkovaných programů (bez závislostí) tu bylo napsáno mnoho, tak to už nebudu opakovat.

Linux (a open source) má v mnoha ohledech jinou filosofii než Windows, pokud někdo po přechodu chce používat počítač starým způsobem, moc si nepomůže, Linux mu nepřinese moc výhod a spíš z něj bude rozčarovaný… chce to přijmout ten jiný způsob práce a zbavit se starého stylu myšlení, na který byl člověk zvyklý z Windows.

Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-DK, Relational pipes
2.7.2009 17:13 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Ještě bych doplnil několik poznámek, které se možná nebudou všem líbit, ale i s těmito názory bych se chtěl podělit.


Já mám připojení k internetu, nemám s tím problém. Přesto mi příjde jako nevýhoda, že připojení k internetu je nutné, pokud chceme Linux pořádně používat. Nejvíce se na tom podílí to, že jednotlivé balíky na sobě závisí. Bez internetu je těžké získat nějaký program: Šel bych k někomu, kdo má internet, tam si stáhnu, buď z repozitářů nebo od jinud, požedovaný balík a vypálím. Donesu to domů a zjistím, že mi chybí závislé balíky. Zapíšu si je a půjdu si je stáhnout. Donesu to domů a zjistím, že mi zase chybí závislé balíky k těm závislým. A tak je to dokola. Když mám ale internet připojený na svůj počítač, stačí si nastavit zdroje softwaru a pomocí balíčkovače nebo příkazů můžu stahovat nebo instalovat balíky a všechny závislosti se budou vybírat automaticky.


To, že balíky na sobě závisí, způsobuje zmatek, aspoň se mi to zdá.


O te kompatibilitě balíčků. Nemyslel jsem, aby existoval jenom jeden Linux a aby bylo všechno stejné; to by nebyl žádný výběr. Já jsem tím myslel, že mám třeba nějakou distribuci Linuxu a do toho můžu instalovat a spouštět jakékoliv balíčky: Nejen ty, co jsou určené pro moji distribuci Linuxu a verzi Linuxu, a nejen z mojich repozitářů. Prostě si můžu vzít jakýkoliv balík, stači dodržet jenom to, jestli potřebuji RPM, DEB a podobně, a jestli potřebuji 32 bitů nebo 64 bitů a to je všechno. Prostě všechno pasuje, je to zaměnitelné. Tím by se zvýšily možnosti, od kud a co můžu instalovat. A kdyby náhodou po nějaké době zanikly na internetu naše repozitáře, nic se neděje, můžu používat jakékoliv jiné repozitáře.


Jsem si vědom toho, že kterékoliv z těch návrhů, které popisuji, možná nebudou uskutečnitelné.


Ještě něco k pálení balíčků: Stáhnul jsem si a vypálil všechny balíčky, které se mi můžou hodit. Nevadí, že časem zastarají, aspoň něco mám. Ta jistota mi za to stojí. Jinak - nepotřebuji mít za každou cenu nejnovější verzi softwaru. Třeba si pořídím nějaký program a zjistím, že mi vyhovuje. Umí všechno, co potřebuji, mají všechny vlastnosti takové, jaké potřebuji. Potom nemám důvod takový program nahrazovat novější verzi, někdy dokonce to nahrazení novější verzi může být na škodu: Co když ta novější verze programu nebude umět něco z toho, co uměl ten můj. Nebo co když v te novější verzi bude změněná některá vlastnost tak, jak mi nevyhovuje. Všechny tyto změny nemusí být způsobené chybou v programu, může jít i o úmyslnou úpravu programu, která někomu může vyhovovat a někomu ne, každý má totíž jiné požadavky.

 

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
mirec avatar 2.7.2009 17:28 mirec | skóre: 31 | blog: mirecove_dristy | Poprad
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Jsem si vědom toho, že kterékoliv z těch návrhů, které popisuji, možná nebudou uskutečnitelné.

No veru neviem si predstaviť ako by mohli byť povedzme RPM a DEB kompatibilné keď používajú úplne iné závislosti (RPM závislosti na úrovni jednotlivých súborov, DEB na úrovni balíkov). Teoreticky RPM boli navrhnuté ako univerzálne a prenositeľné.

Mimochodom zaujímavé riešenie pre userov by mohlo byť interaktívne webové rozhranie pre prácu s repozitármi (niečo, že vyberiem balíky, ktoré chcem a vyhodí k tomu aj závislosti a môžem všetko stiahnúť naraz).

LinuxOS.sk | USE="-fotak -zbytocnosti -farebne_lcd +vydrz +odolnost +java" emerge telefon
Peťoš avatar 2.7.2009 18:06 Peťoš | skóre: 2
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Ale však něco podobného je. Nastavení repozitářů -- aspoň v Mandriva Linuxu, jenž DWD používá, je to věcí několika kliknutí na OK. Popřípadě projekt http://easyurpmi.zarb.org
Bohužel DWD neví nic o binární kompatibilitě -- jinak by nestahoval balíčky i pro 64bitový systém. Navíc proč stahovat balíky, když jsou na netu? Ti, co nemají internet, si stáhnout u známého 50GB debian, jenž se po následujících 5 let nehne; popřípadě si koupí knihu s Mandriva Linuxem, kde jsou 2 DVD narvana softem. DWD hledá problém tam, kde není. Bohužel toto je způsobeno naprostou neznalostí počítačů a jejich práce. Jsem moc rád, že nemám natvrdo nalinkovaný glib či QT4, protože tak velký disk nemám. Stejně tak si na nedostatek paměti zatím stěžovat nemůžu, ale vsadím se, že s tvrdým přilinkováním knihoven by mi 4G nestacilo...
2.7.2009 18:03 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Nejvíce se na tom podílí to, že jednotlivé balíky na sobě závisí. Bez internetu je těžké získat nějaký program

Tohle už dnes není pravda. Dnes je v repozitáři tolik balíků, že instalující stroj musí mít na své straně cache. Tudíž problém se redukuje na dva kroky: aktualizovat cache, zeptat se balíčkovacího systému na chybějící balíky. Já takhle vydržuji jedno Gentoo, které Internet nikdy nevidělo, a problém mi to nečiní.

3.7.2009 16:11 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Musel jsem článek upravit, protože mu nešlo dobře rozumět.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
otula avatar 3.7.2009 19:09 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
No ale po té opravě je tam pořád to samé.

A především Linux žádný problém s balíky nemá. Linux je jádro operačního systému. A za operační systém bys měl považovat konkrétní distribuci. Takže si vem třeba openSUSE, používej jeho repozitáře, a nebudeš muset řešit vůbec žádné problémy s tím, že není kompatibilní s balíky z jiných operačních systémů (distribucí). Nemůžeš matlat dohromady všechny distribuce, které používají různé balíčkovací systémy, různé konfigurační soubory, různé verze knihoven, a instalují programy do různých adresářů.

Pokud zapomeneš na to, že existuje něco jiného, než tvá vyvolená distribuce a její repozitáře, dostaneš se přesně do toho světa, po kterém toužíš. Budeš mít takový svůj Matrix, ve kterém můžeš spokojeně žít. A my ostatní budeme jako rebelové žít mimo Matrix, používat každý něco jiného a budeme spokojeni také.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
7.7.2009 16:41 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

 

Já jsem si stahoval a vypaloval úplně všechny balíky z repozitářů kvůli tomu: Protože jediné místo na internetu, od kud můžu stahovat nebo instalovat software pro Linux, jsou repozitáře určené k Linuxu, který používám. Nemůžu použít repozitáře od jiných distribucí, nemůžu použít repozitáře ani pro jinak starou verzi svoje distribuce; jiné místa na internetu, než repozitáře taky zpravidla nemůžu použít pro stahování softwaru. To znamená, že pro mě jsou použitelné jenom ty jediné repozitáře, žádná náhrada není. A protože nevím, jestli ty moje repozitáře někdy z internetu nezmizí, nevím, jak to chodí, musel jsem se podle toho zařídit, abych předešel takové situaci: Co když jednou z internetu ty moje repozitáře zmizí a já už nebudu mít odkud stahovat nebo instalovat balíky, protože náhrada k těm repozitářům není. Proto jsem si zavčasu stáhnul z těch repozitářů všechny softwary, které se mi můžou někdy hodit. Možná, že jsem si nemusel stahovat repozitáře úplně celé, možná stačily jenom ty programy, které se mi hodí plus závislosti, ale to bych musel znát úplně všechny linuxové programy a jejich názvy. Všechno však znát nemůžu. To, že balíky se jmenují podle názvů programů, vím; ale nemůžu znát úplně všechny programy - jak se jmenují a k čemu jsou, takové věci se dozvídám průběžně. Proto jsem si pro jistotu stáhnul a vypálil úplně všechny balíky.

Jiná situace by byla, kdybych nemusel být omezený jenom na svoje repozitáře; kdybych mohl balíky stahovat nejen z repozitářů pro moji verzi Linuxu a nejen pro moji distribuci Linuxu a třeba i nejen z repozitářů; kdyby stačilo řídit se jenom tím, jestli je ten balík požadovaný druh (jestli RPM, DEB, a jiné; v mojem případě RPM), jestli má požadovaný počet bitů a to je všechno. To by bylo více možností, od kud brát balíky. Potom bych si vůbec nemusel dělat starosti, co když jednou z internetu zmizí moje repozitáře a co když potom nebudu mít od kud brát balíky. Protože ikdyby ty moje repozitáře z internetu někdy zmizely, nic se neděje, protože pořád bych měl od kud tahat balíky. Tím pádem bych nemusel zavčasu stahovat všechno, co se mi může jednou hodit. Stačilo by stáhnout jenom to, co momentálně potřebuji a až později budu něco potřebovat, s tím bych si nedělal starosti, to bych si mohl kdykoliv později stáhnout. Taky o to mi šlo v tom článku.

Nejde mi o to, aby existovala jenom ta distribuce Linuxu, kterou používám, a jiné aby nebyly. To, že distribucí je více, je dobré, ať je z čeho vybírat, ale jde mi o to, aby šly různě kombinovat, které balíky můžu do které distribuce a verze Linuxu instalovat. Nanejvýš by stačilo řídit se tím, jestli potřebujeme RPM, DEB, ..., nebo co, a kolik bitů a to je všechno.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
otula avatar 7.7.2009 17:16 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Pokud by repozitáře tvé distribuce zmizely… Hmmm, víš, kdy se to může stát? Když tvá distribuce zanikne. Pokud nepoužíváš nějakou extra exotickou distribuci, je pravděpodobnost minimální. A pokud už by se to stalo, je to sice nepříjemné, ale nic se neděje. S největší pravděpodobností bys přešel na distribuci jinou. Zazálohoval by sis domovské adresáře, případně konfiguraci, a za hoďku bys měl nový čistý systém. Nebo by ses své již neexistující distribuce mohl držet zuby nehty a pokud bys potřeboval některý dosud nenainstalovaný program, tak by sis prostě vytvořil balíček ze zdrojových souborů. Tvé úvahy jsou totiž naprosto scestné, díváš se na svět z nějakého divného úhlu.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
7.7.2009 19:08 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Říkáte, že repozitáře z internetu nemůžou zmizet, pokud nezanikne ta distribuce. Některé distribuce, například Mandriva Linux má dvakrát za rok novou verzi Mandrivy a s ní taky repozitáře pro novou verzi. Pokud repozitáře nezanikají, muselo by se to na internetu hromadit. Až bude třeba Mandriva Linux 2020, bude toho na internetu hodně. Dá se i přesto počítat s tím, že  nezmizí z  internetu ani repozitáře třeba i pro Mandriva Linux 2006, když už by byly i pro 2020? Mám tomu tak rozumět? Podobně by se to týkalo i dalších distribucí.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
otula avatar 7.7.2009 19:43 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Přece nechceš používat x let starý software. Už kvůli bezpečnostním záplatám to není zdravé. Buď je distribuce postavena tak, že žádné verze nemá a je stále aktuální (třeba Arch, Gentoo, nevím přesně, jak to má Debian a Ubuntu - pokud se nepletu, tak umožňují rolling update, ale nevnucují ho); nebo je postavena na verzích, které nějakou dobu podporuje, a po skončení této doby je nutná přeinstalace či jednorázová aktualizace (třeba zmíněná Mandriva). Stejně tak se chovají i Windows. Jsou potřeba přeinstalovat, a nové aplikace ve starých mohou, ale nemusejí fungovat (například IE7 na W2k nenainstaluješ). Také si nikdo nestahuje "celý internet" kvůli tomu, že za 10 let nepojedou nové aplikace na zastaralém systému.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
8.7.2009 19:19 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Proč bych nepoužíval starý software, pokud by mi fungoval a vyhovoval. Až se svým softwarem přestanu být spokojený, teprve potom ho nahradím něčím jiným. Ale vyhazovat software, který mi vyhovuje, jenom kvůli tomu že je zastaralý, je nesmysl. Proč bych to dělal. Nejdříve jsem si u spousty programů pracně kontroloval, jestli umí všechno, co potřebuji a jestli mají všechny vlastnosti, jaké  potřebuji a pracně vybral programy, které mi všechno splnily.  Kdybych potom ten program měl vyhodit a nahradit jiným, potom bych musel znovu pracně kontrolovat a vybírat nový program. Mám totíž na většinu programů složité požedavky (Například audioeditor: jestli obsahuje ekvalizér, který, když různě nastavuji, tak ani trochu  neposune časově zvukovou vlnu - o tom, proč mi na tom záleží, píšu v článku Jak získat vícepásmový kompresor. Taky hodně dalších požadavků na audioeditor mám. Často i na jiné programy mám hodně složitých požadavků.). Nepotřebuji mít za každou cenu nejnovější verzi softwaru. Třeba si pořídím nějaký program a zjistím, že mi vyhovuje. Umí všechno, co potřebuji, mají všechny vlastnosti takové, jaké potřebuji. Potom nemám důvod takový program nahrazovat novější verzi, někdy dokonce to nahrazení novější verzi může být na škodu: Co když ta novější verze programu nebude umět něco z toho, co uměl ten můj. Nebo co když v te novější verzi bude změněná některá vlastnost tak, jak mi nevyhovuje. Všechny tyto změny nemusí být způsobené chybou v programu, může jít i o úmyslnou úpravu programu, která někomu může vyhovovat a někomu ne, každý má totíž jiné požadavky.

Navíc, já si pro každý program vypisuji všechny postupy a vysvětlení, jak s nimi zacházet - mám hodně složitých sešitů. A kdo to má pořád přepisovat a předělávat, kdybych každou chvíli vyhazoval program a pořizoval si nový. Nejsem blázen. To se opět týká jak aplikací, tak i operačního systému a podobně.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
otula avatar 8.7.2009 19:51 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Proboha, kdo píše o nahrazování programů jinými? Drtivá většina programů s novými verzemi opravuje chyby a případně přidává nové funkce. Pokud pominu přechod KDE3 na KDE4, což je úplně nové prostředí, tak se mi za ta léta nestalo, že by některý program zahodil šikovnou funkci. Ale mnohokrát jsem zajásal nad novou vlastností/funkcí, která usnadňovala život (například FastPreview a Celeste v Huginu, spousta vylepšení v GIMPu, spousta vylepšení v Gaupolu, rychlý přístup k médiím v Krusaderu, filtrování v digiKamu, zpřehlednění informací v EasyTAG, podpora formátů MSO2007 v OpenOffice.org…)
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
8.7.2009 21:50 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Když vám nevyhovuje Mandriva, která dvakrát do roka má novou verzi, tak si zvolte distribuci, která má podporu mnohem delší.

Víte, i vývojáři mají jenom jedny ruce, takže v pět let starém kódu se nikdo zadarmo pro vaše potěšení hrabat nebude.

10.7.2009 18:45 DWD | skóre: 18 | blog: papiry
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Nevím, proč bych měl chtít, aby se vývojáři hrabali v pět let starém kódu. Ten kód je přece hotový.

Mandriva mi vyhovuje. To, že Mandriva dvakrát za rok vydává novou verzi, mi nemusí vadit, protože nemusím všechny verze používat, nemusím pokaždé přecházet na novou verzi.

Jinak o te kompatibilitě taková poznámka: Kdyby to šlo kombinovat tak, že do různých distribucí a verzí distribuce Linuxu můžu používat balíčky a repozitáře, které jsou určené třeba i pro jinou distribuci nebo verzi, měli bychom i další výhodu, protože bychom nemuseli kvůli jedné věci předělávat i ostatní. Příklad: Mám nějakou distribuci a verzi Linuxu a k tomu mám stažené hodně programů pro ten Linux. Potom se rozhodnu, že chci přejít na jinou distribuci nebo verzi Linuxu. Stačilo by vyměnit jenom ten operační systém a programy si můžeme nechat. Zatímco ve skutečnosti by nestačilo vyměnit jenom operační systém, ale museli bychom znovu stáhnout i ty programy, protože jinak by ty balíčky pro tu distribuci a verzi Linuxu nepasovaly. Práce navíc. Jiný příklad: Mám nějakou distribuci a verzi Linuxu. Potom se rozhodnu stáhnout si program, nebo verzi programu, který v repozitářích pro můj Linux není. Stačilo by se podívat do repozitáře pro jiný Linux, od tud to vzít a hotovo. Zatímco ve skutečnosti to není možné, balík pro jiný Linux do mojeho Linuxu nepasuje. Musel bych vyměnit kvůli jednomu balíčku celý operační systém, a  pokud jsem měl i nějaké  další balíčky, tak  i  ty bych  musel vyměnit. Všechno je práce navíc.

Jsem kretén, který ví lautr hovno o Linuxu a o počítačích vůbec.
Fluttershy, yay! avatar 10.7.2009 19:08 Fluttershy, yay! | skóre: 86 | blog:
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Ach jo, tak vymysli lepší systém!

Příklad: Jestliže knihovna v nějaké verzi poskytuje určité API a s přechodem na její novější verzi se to API mění a to s narušením zpětné kompatibility, pak nelze předpokládat, že program uzpůsobený k fungování se starší verzí knihovny bude fungovat i s novější verzí.
Science advances one funeral at a time. (Max Planck, parafráze) ✊ ⓔⓐⓣ ⓣⓗⓔ ⓡⓘⓒⓗ
otula avatar 10.7.2009 19:12 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
To bude asi problém ;-) To by musel všechny ty linuxy zakázat :-D
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
12.7.2009 20:39 Ladicek | skóre: 28 | blog: variace | Havlíčkův brod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Já ho docela chápu. To je pořád Linux, Linux, Linux, a když dojde na lámání chleba, zjistíš, že co distribuce, to vlastně samostatný operační systém. Ne že by to bylo principiálně špatně, ale možná je špatně ta rétorika okolo.
Ještě na tom nejsem tak špatně, abych četl Viewegha.
otula avatar 12.7.2009 21:03 otula | skóre: 45 | blog: otakar | Adamov
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Jo, přesně v tomhle smyslu jsem mu odpověděl výše - aby si vybral některou distribuci, která používá verze a má dlouhou podporu pro každou z nich, považoval ji za operační systém, na všechny ostatní zapomněl, a dostane přesně to, po čem touží.
Kdo vám tvrdí, že jste paranoidní, ten v tom spiknutí s největší pravděpodobností jede taky.
12.7.2009 23:54 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky
Nevím, proč bych měl chtít, aby se vývojáři hrabali v pět let starém kódu. Ten kód je přece hotový.

Ale není hotový. To že vyhovuje vám, neznamená, že vyhovuje ostatním. Navíc máme chyby (bezpečnostní), kde je to buď a nebo.

Mandriva mi vyhovuje. To, že Mandriva dvakrát za rok vydává novou verzi, mi nemusí vadit, protože nemusím všechny verze používat, nemusím pokaždé přecházet na novou verzi.

Kdo se tu rozčiloval, že mu mažou repozitáře, a tak si je musí zálohovat?

Jinak o te kompatibilitě taková poznámka:

To tu opakujete pořád dokola, ale že verze a závislosti si nevymýšlí distributoři, ale autoři, jste ještě nepochopil a ani jste nenavrhl řešení, jak tohle verzování zrušit.

22.6.2012 15:45 Pytel
Rozbalit Rozbalit vše Re: Balíčky

Dwd, ty jsi ale případ. To myslíš opravdu vážně, takový článek? Já nemám slov. Chvíli jsem ho četl a bavím se. A víš proč? Protože to, co píšeš a taky jak to píšeš, nemá obdoby. To stojí opravdu za to. Nic podobného jsem ještě nečetl.

Nakonec, nikdo ti nebrání v tom, aby jsi svou distribuci Linuxu začal používat stylem jako "běžný operační systém". Stačí, když si doinstaluješ Wine, nějakou novější a kvalitnější verzi a potom všechny aplikace používej zásadně v podobě souborů exe určených pro Windows a spouštěj je přes Wine. Používej aplikace, které jsou určené přímo pro Windows, nebo multiplatformní, ale ty taky používej v podobě windowsáckých exe souborů. Veškeré aplikace můžeš stahovat stejně, jako uživatelé "běžného operačního systému" ze Slunečnice, Stahuj.cz, Instaluj.cz a dalších takových. Úplně se vykašli na repozitáře, když jsou tak hrozné. Taky se můžeš vykašlat na balíčky, když jsou tak strašně nedokonalé, jak píšeš. Trpí samými závislostmi a mají tak špatnou přenesitelnost z jednoho linuxového operačního systému do druhého. U exe souborů ti žádné takové potíže jak s balíčky nehrozí. Budeš sice rarita, pokud budeš linuxovou distribuci používat tímto stylem, co jsem ti poradil, ale hlavně, že budeš konečně spokojený.

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.