Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
ještě že poslouchám chiptuny, moduly, MIDI, demoscénu a další různé nezávislé autory a takové kraviny nemusím řešit.
Raději žádné, než mrzáky.A to už začali nabízet i PCMka? (mimochodem: další kravina kterou nemusím řešit).
Ani bych neřekl. Namátkou vyjmenuji některé skladby a alba, které neseženu, ať dělám, co chci. Poloprázdný stůl - Karel Zich, R.O.C.K.(Rock) - Karel Zich, Jeden tón - Karel Zich, Škola v přírodě - Pavel Horňák, řadové alba od Ivety Bartošové z osmdesátých let, album Kroky Františka Janečka (kde je několik zpěváků, je tam např Já to zkrátka zpískal, Škola v přírodě, ...), písnička Ideální počasí (ale pozor, původní znění) - Jitka Zelenková, To by tak hrálo (pozor, to starší znění) - Michaela Linková, Nálada je výborná - Linda a Pavel, U všeho jsem já - Renesance a František Donáth, Punkva (pozor, původní znění) - Ivan Mládek, Bojím se zubaře - Josef Melen, Vůz jede dál - Jiří Korn, Půjč mi knížku - Marcela Holanová, řadové alba od skupiny Modus z let 1983 až 87 (Do roku 1980 už mám, protože vyšly na CD Komplet 1, 2, 3 a 4; dále se už na to vykašlali, potom jsem ještě sehnal dvoualbum Keď sa raz oči dohodnu/Balíček snov), a spoustu dalšího, i naše, i cizí. Kde bych je asi mohl sehnat. Nejsou ani na hotových CD, ani nikde ke stažení. Můžete zkusit něco najít a uvidíte sami, že to nejde, že si nevymýšlím. Prohledal jsem celý internet a nikde nic. A ten internet jsem zkusil prohledávat i víckrát, ne jen během jednoho dne. Používal jsem Google i Seznam.
Abych nemusel při placení na internetu používat platební kartu normálního účtu a riskovat, že mi někdo vybere celý účet, zkoušel jsem si zjistit, jestli můžu mít ještě další účet a kartu a to bych k tomu placení používal, ale neuspěl jsem. Druhý účet a karta by už byly dražší, poplatky by byly asi 200 korun měsíčně a to bych už musel být úplný magor. Například bych během roku udělal nákup hudby za 200 korun a přitom by mě to stálo více než 1200 korun, musel bych být už úplný idiot. Zatím se mi nedaří najít a začít používat pořádný způsob, který vyhovuje a funguje.
Celkově ty podmínky pro nákup hudby ke stažení za nic nestojí. Jsem znechucený, protože není žádné usnadnění, místo toho jsou neustále házeny klacky pod nohy. Ať se potom nikdo nediví, že se na nákup hodně lidí vykašle a raději si hudbu stáhnou někde na černo. Za takových mizerných podmínek se na nákup každý vykašle. Hlavně, že si někdo neustále stěžuje, že se hudba málo kupuje a že se více krade. Hlavně, že nás pořád někdo buzeruje s kecáním o nelegálním stahování. Místo, aby se zamysleli, čím to asi je a snažili se nákup hudby usnadnit, tak budou jenom buzerovat. Určitě by se našlo hodně lidí, kteří by si něco koupili a kteří by za to byli ochotni zaplatit. Ale to by museli být trochu jiné podmínky. Nesměli by házet klacky pod nohy těm, kteří by si chtěli něco koupit.
Kromě starých těžko dostupných skladeb, pro které je zapotřebí jít do antikvariátu, se zajímám také o jiné skladby, taky starší, ale ty už se v internetových obchodech shání dobře, jenom ty podmínky nákupu mi brání, abych si je mohl bez problému koupit.
Tiskni
Sdílej: