Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 06:58
#NotMySoudruhMeanwhile: Libanon by se asi raději stal opět francouzskou kolonií:
Macron prošel zničenými ulicemi Bejrútu, davy volaly po revoluci Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prošel zničenými ulicemi Bejrútu dva dny poté, co si mohutný výbuch v tamním přístavu vyžádal životy nejméně 137 lidí a kolem 5000 zranil.Protože si zjevně nejsou schopní vládnout sami a demokracie u takovýchto etnik selhává:
Shromážděný dav prezidenta mezitím vyzýval, aby pomohl ukončit současný podle něj zkorumpovaný politický režim, jemuž mnozí přičítají vinu za neštěstí. Informovala o tom agentura Reuters.Meanwhile II: Na oslavě dvacetin si Britka zatančila s kamarádem z dětství. Cestou domů ji znásilnil a zabil
Bunkerová šla oslavit své dvacetiny na koncert. Cestou domů se její parta zastavila v nočním klubu Snobs, kde se podle domluvy sešli se Streetem. Ona pak kamarádům řekla, že Streeteovi věří, že ji doprovodí bezpečně domů.
Našel ji se staženými kalhotkami. Posmrtné ohledání ukázalo, že byla uškrcena. Na jejím těle se našla Streeteova DNA. Krátce poté byl Streete vzat do vazby a začal postupně měnit svou výpověď, což zdůvodňoval tím, že byl vyděšený a cítil se trapně, když ji zabil při sexu, který podle něj začal flirtováním v parku.
„Dal jsem jí paže kolem krku a omylem ji zabil,“ řekl vyšetřovatelům, přičemž uvedl, že spolu měli pohlavní styk. Dodal, že když tělo Bunkerové ochablo, zpanikařil. Tělo hodil do jezírka, zakryl je a šel se domů vyspat. Na místo se několikrát vrátil a tělo zakrýval dalšími a dalšími větvemi.Takže asi tolik, soudruzi, k těm vašim experimentům a obohacování.
Kam tak spechame ?Spěcháme za vědeckotechnickým pokrokem. (poznámka: rozhodně neříkám, že k tomu je potřeba výroba consumer věcí, dokonce spíš naopak)
Na co je dobrych 20 genderu ?Na co je dobrých
<
počet genderů, který si myslíš, že je dobrý, pokud je větší než 1>
genderů?
dokonce spíš naopakA že ty consumer věci financují ten pokrok, to nic?
Musíme proto vystoupit za redukcionistické pravolevé dělení politiky, které je reliktem politické reality a planetární situace 19. století.
Spěcháme za vědeckotechnickým pokrokem.Proč?
Řešení pomocí více pokroku: obnovení druhů, co jsou potřeba, a jejich znovuvypuštění do přírody; příp. jejich oprava aby zase nevymřeli.A to má, kurva, vypadat jak? Jako tenhle blbec? O mnoha druzích ani nevíme a vůbec netušíme o závislostech v rámci ekosystémů, zvlášť těch tropických. Přitom závislost na biodiverzitě je – značná. Ale hej! možná ten příští startup přijde s přelomovou technologií, jak vrátit miliony hektarů původního lesa včetně druhové skladby nebo obnovit korálové útesy, a možná ji dokonce i nasadí – bez nečekaných vedlejších efektů. To vše, zatímco např. dochází písek.
Kolik uhelných elektráren nahradil Temelín?Zhruba 3 (průměrný výkon Temelína ÷ výkon běžné uhelné elektrárny). Q: Ale my jsme od zapnutí Temelína 3 uhelné elektrárny nevypnuli! A: Jednak elektřinu vyvážíme, jednak jsem především na rozdíl od sousedů za tu dobu 3 nové uhelné elektrárny nezapnuli.
Kdo se mimochodem bude o něj starat příští desítky a stovky let, aby nezpůsobil takovou místní katastrofu?ČEZ, stát, společnost, kdo ví. Po pár letech (kdy zbytkové rozpadové teplo poklesne natolik, že se to může zadělat a uchladí se to plně pasivně) se o to moc starat není potřeba (vůbec, pokud se těch pár nebezpečných částí hodí do hlubinného úložiště).
Vyrobíme víc energie, víc jí zase uvolníme ve formě odpadu někdy takového, jindy makového.
Nebo ty mikroplasty nabalující se na skoro všechno a netušíme, co to dělá (jako třeba s tím fytoplanktonem).U tohoto nevidím souvislost s původním argumentem.
A to má, kurva, vypadat jak? Jako tenhle blbec?To je jako kdybych na tebe vytáhl nějakého antivaxera/biomatku/Stalina/...
O mnoha druzích ani nevíme a vůbec netušíme o závislostech v rámci ekosystémů, zvlášť těch tropických.Máš pocit, že jsem nějaký propagátor vykácení tropických pralesů? Proč se to vlastně dělá? Třeba aby se tam pak mohly pěstovat krávy. Aha, proto jsem o komentář výš psal o „masu ze zkumavky“.
Ale hej! možná ten příští startup přijde s přelomovou technologií, jak vrátit miliony hektarů původního lesa včetně druhové skladby nebo obnovit korálové útesy, a možná ji dokonce i nasadí – bez nečekaných vedlejších efektů. To vše, zatímco např. dochází písek.Má to pro a proti, celkově ale výhody současné doby oproti jakékoli minulosti brutálně převažují.
Jednak elektřinu vyvážíme, jednak jsem především na rozdíl od sousedů za tu dobu 3 nové uhelné elektrárny nezapnuli.Přesně. Takže externalit (ať už emisí z energetiky, nebo různých forem odpadu z užití energie – což je to, co jsi ve své citaci níže vynechal s tvrzením „nevidím souvislost“) neubývá – ba právě naopak. Ergo kolaps nadále akceleruje. Jinými slovy: problém není odpor proti jaderné energetice, nýbrž politika nevypínání fosilních zdrojů.
ČEZ, stát, společnost, kdo ví. Po pár letech (kdy zbytkové rozpadové teplo poklesne natolik, že se to může zadělat a uchladí se to plně pasivně) se o to moc starat není potřeba (vůbec, pokud se těch pár nebezpečných částí hodí do hlubinného úložiště).Tak a teď si představ, že třeba přespříští vláda se kvůli krizi rozhodne ČEZ privatizovat, střední Evropa se balkanizuje… nebo se vůbec ohlédni za posledními ~150 lety v regionu. Neboli předpokládáš, že fujtajfl bude stabilně dodávat kvalitní inženýry, ti nebudou pod tlakem (ať už politickým, nebo katování kostů, nebo…), nepřijde tu žádný Stuxnet ani Operation Opera… To nežeru. Geopolitika, geopolitika, geopolitika. Máme tu mezitím nějaký potenciál od lokálních větrníků až po megaprojekty jako DESERTEC a Medgrid, které rovněž závisejí na stabilní politické situaci. Jak to, že předmětem technooptimismu je jádrofetišismus a nikoliv třeba ty jmenované?
Máš pocit, že jsem nějaký propagátor vykácení tropických pralesů? Proč se to vlastně dělá? Třeba aby se tam pak mohly pěstovat krávy. Aha, proto jsem o komentář výš psal o „masu ze zkumavky“.Až na to, že status quo je devastace. Status quo + víc technologií = stejně nebo víc devastace. Vedle sis nepochybně všiml toho příkladu s implementací průmyslového zemědělství v Africe. Což je opět funkce průmyslové konsolidace. IOWs problém není nutně technologie, nýbrž kdo a jak ji implementuje.
Má to pro a proti, celkově ale výhody současné doby oproti jakékoli minulosti brutálně převažují.„Brutální“ je výstižné slovo. Zopakuji vedlejší příklad:
Pořád se vracím k příkladu klimatické změny – konkrétně v Arktidě. Na jedné straně vědecké a aktivistické komunity upozorňují na environmentální katastrofu, místním obyvatelům se propadají obydlí nebo hoří poblíž… na druhé straně si můžeš poslechnout americké nebo ruské mocenské špičky, jimž se blýskají očička při vidině odkrytého nerostného bohatství a otevřených obchodních cest (jeden příklad za všechny: Mike Pompeo a „nové příležitosti“).
Přesně. Takže externalit (ať už emisí z energetiky, nebo různých forem odpadu z užití energie – což je to, co jsi ve své citaci níže vynechal s tvrzením „nevidím souvislost“) neubývá – ba právě naopak.Díky i těm pár jaderným elektrárnám bordelu přibývá pomaleji.
ať už emisí z energetikyProtože nevěřím tomu, že výroba elektřiny se nastavuje tak, aby měla konstantní emise (tj. kdyby nebyly žádné JE, tak by se spotřebovalo přesně o tolik elektřiny méně, a kdyby byly JE s celkovým výkonem odpovídajícím dnešní spotřebě, tak by se spotřebovalo tolik + to co vyrobí dnešní uhelné elektrárny).
nebo různých forem odpadu z užití energie – což je to, co jsi ve své citaci níže vynechal s tvrzením „nevidím souvislostProtože „odpad z užití energie“ není můj problém, nepodporuju ho, a už jsem se proti tomu aktivně vymezil.
Jinými slovy: problém není odpor proti jaderné energetice, nýbrž politika nevypínání fosilních zdrojů.Jako že jsme v roce 1990 mohli prostě celosvětově vypnout všechny fosilní zdroje a nemělo by to žádný zásadnější dopad?
Tak a teď si představ, že třeba přespříští vláda se kvůli krizi rozhodne ČEZ privatizovat, střední Evropa se balkanizuje… nebo se vůbec ohlédni za posledními ~150 lety v regionu. Neboli předpokládáš, že fujtajfl bude stabilně dodávat kvalitní inženýry, ti nebudou pod tlakem (ať už politickým, nebo katování kostů, nebo…)Nepřijde mi, že by problémy, které v tomto případě způsobí existence jaderné elektrárny, byly nějak zásadní v porovnání s ostatními problémy, které daný scénář přinese.
nepřijde tu žádný Stuxnet ani Operation Opera…To bylo kvůli tomu, že tam obohacovali a někdo podezříval že tam dělají jaderné zbraně. Pokud ti jde o útok obecně, tak sem taky někdo může hodit atomovku a whatever.
Jak to, že předmětem technooptimismu je jádrofetišismus a nikoliv třeba ty jmenované?Protože je lze realizovat až v poslední době, zatímco s CO2 jsme si nadělali do hnízda v celém posledním století. Protože pro jejich plnohodnotné nasazení je potřeba obdobně gigantický zásobník energie, například Česká přehrada nebo Vodní dílo Árvíz, což nadšeně prosazuju, ale bohužel to lidé nevím proč nechtějí.
Status quo + víc technologií = stejně nebo víc devastace.A Status quo + míň technologií = méně devastace? No asi ne, sám sis odpověděl: IOWs problém není nutně technologie, nýbrž kdo a jak ji implementuje.
Zopakuji vedlejší příklad:A řešení je zastavit technologický pokrok, nebo se ještě lépe vrátit o X0 let zpět, protože tehdy jsme se k přírodě chovat uměli?Pořád se vracím k příkladu klimatické změny – konkrétně v Arktidě. Na jedné straně vědecké a aktivistické komunity upozorňují na environmentální katastrofu, místním obyvatelům se propadají obydlí nebo hoří poblíž… na druhé straně si můžeš poslechnout americké nebo ruské mocenské špičky, jimž se blýskají očička při vidině odkrytého nerostného bohatství a otevřených obchodních cest (jeden příklad za všechny: Mike Pompeo a „nové příležitosti“).
Pokud ti jde o útok obecně, tak sem taky někdo může hodit atomovku a whatever.Slaměný panák. Ve skutečném světě je scénář balkanizace střední Evropy docela dost možný. Možno se podívat, co se nyní děje ne až tak daleko např. kolem Ázerbajdžánu. Čert ví, co bude za pár let s Běloruskem, které je za humny.
Nepřijde mi, že by problémy, které v tomto případě způsobí existence jaderné elektrárny, byly nějak zásadní v porovnání s ostatními problémy, které daný scénář přinese.Tak to ještě zhoršíme!
Díky i těm pár jaderným elektrárnám bordelu přibývá pomaleji.To fakt hodně pomůže těm, kterých se ono např. destabilizované klima bezprostředně dotýká (cyklóny a tak). Ale „máme se přeci dobře.“ Co na tom, že oni ne. Ještě bychom mohli „geoinženýrsky“ poručit větru dešti. Onehdá Trump navrhoval házet atomovky na hurikány, což není nová myšlenka.
Protože „odpad z užití energie“ není můj problém, nepodporuju ho, a už jsem se proti tomu aktivně vymezil.Jistěže je to tvůj problém, viz např. onen praktický příklad s vlivem světelného smogu na hmyz a jeho vymírání. Což shrnuje i zbytek komentáře v duchu „co Čech, to ‚já nic, já muzikant.‘“ – kde vyvinutá aktivita spočívá ve vytrvalém notování si v roli užitečného idiota s průmyslovou lobby, že „oškliví aktivisti nám chtějí sebrat jádro, GMO, pesticidy,…“
Jako že jsme v roce 1990 mohli prostě celosvětově vypnout všechny fosilní zdroje a nemělo by to žádný zásadnější dopad?Hloupý slaměný panák. Bylo možné nezapínat další a stávající postupně odstavit – sociální dopady nárazového zavření můžeme pozorovat v Anglii po zásahu Thacherové… což je součást tehdejšího politického konsenzu. To je taky důvod, proč se stalo prd.
Tak to ještě zhoršíme!Ano, přesně tak. Zhruba všechno, co děláme, je nějaký tradeoff. Například ty bys mohl místo psaní na AbcLinuxu preppovat a tím si zlepšit pozici v případě scénářů, které popisuješ - a neděláš to, máš priority jinak. A stejně tak budeme preferovat jadernou elektrárnu a potenciální přispění k problémům při nějakém SHTF oproti možnostem bez jaderné elektrárny.
To fakt hodně pomůže těm, kterých se ono např. destabilizované klima bezprostředně dotýká (cyklóny a tak).Mohlo to být ještě horší (kdyby se místo i těch stávajících JE dál jelo pouze uhlí, tak už asi jsme na 500 ppm CO2). Takže ano, pomůže.
Ale „máme se přeci dobře.“ Co na tom, že oni ne.I oni se mají líp než dříve. Ano, bohužel jen o něco a zasloužili by si víc, to nepopírám a také to považuji za smutné a nespravedlivé.
Jistěže je to tvůj problém, viz např. onen praktický příklad s vlivem světelného smogu na hmyz a jeho vymírání.No ne, v diskuzi, kdy porovnávám situaci „současná výroba elektřiny“ vs. „totéž, ale uhelky byly nahrazeny JE“ to je opravdu out of scope.
kde vyvinutá aktivita spočívá ve vytrvalém notování si v roli užitečného idiota s průmyslovou lobby, že „oškliví aktivisti nám chtějí sebrat jádro, GMO, pesticidy,…“A kde jsi sebral tu průmyslovou lobby? Já si třeba myslím (minimálně od 2013), že současný monopol průmyslové lobby na GMO bude masivní průser.
Bylo možné nezapínat další a stávající postupně odstavitA žít s třetinou elektřiny by šlo? (třeba fakt jo, nevím jaké jsou možnosti omezení spotřeby a jaký by to mělo dopad)
Například ty bys mohl místo psaní na AbcLinuxu preppovat a tím si zlepšit pozici v případě scénářů, které popisuješMnoho věcí je z podstaty nezbytně nutné řešit organizovaně.
Na to jsi přišel jak? Když pomineme zjevné problémy jako ztráta biodiverzity nebo domova… Není to nějaká ta metrika typu „X dolarů je hranice chudoby“? S těmi se švindluje.Ale „máme se přeci dobře.“ Co na tom, že oni ne.I oni se mají líp než dříve.
A žít s třetinou elektřiny by šlo? (třeba fakt jo, nevím jaké jsou možnosti omezení spotřeby a jaký by to mělo dopad)Zkus se rozhlédnout po světě nebo i poměrně nedávných dějinách.
A kde jsi sebral tu průmyslovou lobby? Já si třeba myslím (minimálně od 2013), že současný monopol průmyslové lobby na GMO bude masivní průser.Už tehdy ti JS odepsal, že při nákupu jako koncový spotřebitel těžko ovlivníš – typicky právě trh s osivy. Což je vidět na příkladu z té Afriky, kde se „dohodlo“ několik vlád a soukromých organizací na strategii pro velký region. Nebo jako jiný příklad je možné se podívat na strategie jiných států (příklad z Ekvádoru – ~15 minut, ale celý rozhovor stojí za pozornost, včetně dřívějších pasáží o převratech a korupci).
Souhlasím, že v zásadě všichni1 se chceme mít dobře. Otázka ale je, co znamená „mít se dobře“. Proto jsem se ptal: „Proč?“. Ono na to totiž nejde univerzálně odpovědět – tudíž ani nejde zvolit veličinu, která by se měla maximalizovat. Ono „mít se dobře“ není jednorozměrná veličina a pro každého to bude znamenat něco jiného, každý máme trochu jiné preference.
I když si vezmeme tak základní věc, jako je zdraví, u kterého by se dalo říct, že tuhle prioritu máme všichni společnou, tak to není pravda. Někdo by např. chtěl žít dvě stě let, zatímco jinému bude stačit sto, ale bude chtít, aby co nejdelší část života mohl strávit aktivním způsobem. Pro někoho bude priorita fyzická stránka a to, aby i v osmdesáti mohl lézt po horách a jezdit na kole, zatímco pro jiného bude důležité to, aby mu to i v tomto věku dobře myslelo, ale zase mu nebude tolik vadit, že po padesátce nemůže skoro ani chodit. Spousta lidí dělá extrémní sporty nebo provozuje jiné rizikové aktivity (např. fetují) a raději si kratší část života „užijí na maximum“ i za cenu toho, že třeba ve třiceti zemřou nebo budou mít trvalé následky.
Někdo jí nezdravě a i když kvůli tomu zemře o pár let dřív, bude to pro něj spokojenější život, než kdyby tolik/takto jíst nemohl. A někdo zase dovede zdravou výživu do extrému a často bude kupovat zbytečně předražené jídlo, ale bude mít pocit, že pro sebe dělá maximum, a taky s tím bude spokojený. A to i za cenu toho, že omezí svoje jiné potřeby (třeba nepojede na dovolenou).
U těch ostatních věcí je to ještě složitější, ale to je asi zřejmé. Když např. vyrobíš jachtu, tak to někomu udělá radost a bude „se mít líp“ – zatímco pro jiného to bude bezcenné, protože chtěl něco jiného… a naopak.
Tohle je právě kámen úrazu2 různých simulací a modelů plánovaných ekonomik. Ty cíle a priority se liší člověk od člověka, zároveň se mění v čase. Většina lidí taky svoje priority nedokáže explicitně popsat (aby je bylo možné zadat jako parametr do modelu) a vyjadřuje je pouze implicitně svým chováním. Navíc je to často hodně provázané a navzájem se to ovlivňuje – např. když zjistíš, že je něco moc náročné/pracné/složité a musel bys kvůli tomu obětovat mnoho jiných věcí, tak se na to vykašleš, přehodnotíš priority a budeš dělat něco jiného.
Už tenhle problém s definicí cílů a priorit stačí k zavržení plánovaného hospodářství.
[1] asi až na nějaké poblouzněné levičáky, kteří chtějí hlavně škodit ostatním, i za cenu toho, že se sami budou mít hůř
[2] jeden z mnoha, ale hodně podstatný
o ... zahraniční politice nemluvě (podkuřování Saúdské Arábii aj.)Přesně tak. Viz POKRYTECTVÍ: Trump prodal lidská práva Saúdúm
Když si objednáte auto, tak ono nikde nestojí na parkovišti, ale naplánuje se dle vašich požadavků do výroby a to do posledního šroubku.A ako toto súvisí s plánovanou ekonomikou u boľševika? Máš snáď dojem, že sa tam niečo plánovalo individuálne "dle vašich požadavků"? Odhliadnuc od toho, interne si nejaké plánovanie predsa robí asi každý subjekt v ekonomike, inak sa ďaleko nedostane. Plánovanie celej ekonomiky vrátane toho, čo je pre ľudí "dobré" (a nutne z toho vyplývajúce bránenie v odchode tým, ktorí nechcú toto dobro prijímať, nevďačníci jedni) je totálne niečo iné. Toto rozhodne nie je technický problém algoritmov plánovania. Keď s logaritmickými pravítkami ľudia dokázali poslať človeka do vesmíru, tak rovnako mohli robiť aj plánovanie. Ale kto sa nedokáže dostatočne poučiť z minulosti, bude si ju musieť zopakovať.
A ako toto súvisí s plánovanou ekonomikou u boľševika?Nevím, nic takového jsem ani nepsal. Psal jsem jen, že pokud si někdo myslí, že centrální plánování nefunguje, tak...
Keď s logaritmickými pravítkami ľudia dokázali poslať človeka do vesmíru, tak rovnako mohli robiť aj plánovanie.Dost naivní tvrzení. To, že nebeská mechanika funguje dostatečně přesně i se značnou spoustou zjednodušení neznamená, že jiný obor musí být stejně výpočetně jednoduchý. Vem si obchodního cestujícího (NP problém) a spočítej mi to pro 100 měst. Nebo ještě lépe, vem si logaritmické pravítko a spočítej mi cestu na Měsíc podle obecné relativity. Jemné centrální plánování bude zřejmě nad síly i dnešní techniky.
Když si objednáte auto, tak ono nikde nestojí na parkovišti, ale naplánuje se dle vašich požadavků do výroby a to do posledního šroubku.Jo, to známe, just-in-time výroba, též zvaná "támhle ten prostor rozhodně není sklad dílů na tři měsíce".
a videl jsi nekdy ze by to platilo ?
ze je neco "too big" znamena ze to jen rachne s vetsi ranou
Až na to, že každá automobilka si plánuje po svým, nebo snad chceš říct, že všechny automobilky se řídí společným plánem?Ne, to říct nechci.
Naproti tomu stát když něco blbě naplánuje, tak to odserou všichni.Naproti tomu, když zkrachuje firma zaměstnávající podstatnou část obyvatelstva, tak to odsere stát. Kapitalizace zisků, socializace nákladů.
A stát nezkrachuje. Jede dál bez ohledu nakolik to dělal blbě.A jak by sis představoval stát jako firmu? Firma má tu "výhodu", že pokud zkrachuje, tak se nemusí starat o to, co se stane s vyhozenými zaměstnanci. Tuto "výhodu" jaksi stát nemá. (Nebo obvykle nechce mít.)
To je problem, ale centralnim planovanim ho jeste zesilis.Nevidím tam to vyplývání. Nejspíš kvůli a priori sloučení s centralizovaným rozhodováním, jaké probíhá v těch velkých korporacích nebo v sovětském modelu, ale to je nejspíš nedorozumění. Dokonce i ten MLM model aspoň teoreticky obsahoval určitý stupeň samosprávy (v praxi to bylo složitější). A pak, právě OP zmiňuje decentralizované plánování a kompromisy mezi centralizací a decentralizací. Právě tam zmiňovaný Paul Cockshott se tímhle zabývá.
Lyncovani cernochu byl demokraticky proces.To silně závisí na definici slova „demokratický“. Pouze v určitém slova smyslu možná i ano, ale už to závisí na vyjmutí oněch „černochů“ z lidu (démos). Takže tudy ne.
Zítra ráno mohu mít jiné priority než jsem měl včera večer.A tohle jakože v ne-centrálním plánování funguje? Máš pocit, že když se ze dne na den rozhodneš, že chceš hodinky s vodotryskem, tak přes noc někde vyroste fabrika a ráno v 9:00 už jich bude mít Alza 15 skladem? Tohle bylo koneckonců dobře vidět letos na jaře, kdy najednou všichni chtěli respirátory, roušky, polomasky atd. a volný trh na to zareagoval tak leda vykulenýma očima. A o 3 měsíce později je měl vykulený v podstatě skoro stejně a nemam dojem, že by třeba výrobní kapacity mezitim nějak extra narostly. Resp. v jednom aspektu trh reagoval rychle - ochranný materiál z existujících kapacit a supply chainů začali mnozí prodejci prodávat za desetinásobek normální ceny. V tomhle ohledu reagoval velmi pružně, nezbývá než gratulovat.
bola kopa aktivit ako prusaA to ti přijde v pořádku? Jako jasně, díky mu za to, ale mě doslova děsí stav, kdy se všechny problémy řeší nějakým nesystémovým nahodilým způsobem. Zkrátka místo toho, aby na každou předpovídatelnou katastrofu vymyslelo jasné systémové řešení, jak se bude postupovat, tak se postupuje zcela chaoticky. A potom ještě někdo řekne: "no nakonec to dobře dopadlo, tak co stresuješ". Z neexistujícího systémového řešení se udělalo systémové řešení "ono to nějak dopadne".
V teórii samozrejme "centralizované systémové riešenie" vyzerá dobre, ale zase to kazia tí ľudia, bez nich by ľudstvo fungovalo rozhodne lepšie!To ale platí úplně stejně i pro všelijaké decentralizované volnotržní teorie. Ty fungují zdaleka nejlépe v propagačních materiálech Strany svobodných občanů, všude jinde je to poznání horší a stejně se to tak nebo onak nějakým způsobem samo pseudo-centralizuje... Mně celá ta otázka jestli centralizaci ano nebo ne přijde úplně o ničem, protože nějakou centralizaci zjevně potřebujem. Zajímavější otázka je spíš jak to vhodně nakombinovat se subsidiaritou, principy demokracie atd. a vůbec celkově jak to dělat správně...![]()
Ta zvysena cena zpusobila napriklad to, ze masky sily na kolene treba i jiste profkaknute pornohvezdy, doslova misto sukani. A nemusel jim to naridit nejaky mistni vybor.Masky lidi šili, protože je prostě potřebovali a nebylo kde je sehnat (kolikrát ani za vyšší cenu) a stát nařídil je nosit. Stejně je málokdo prodával, lidi si je šili pro sebe a co ušili navíc, tak rozdali sousedům nebo do nemocnic. To samý firmy, snažily se především řešit praktickou situaci s čovidem, o který věděli nezávisle na tržní ceně roušek. To zvýšení ceny s tim nemělo nic společnýho, to sis vycucal z prstu. Většina lidí to stejně vnímala jako hyenismus všelijakejch "chytráků" snažících se rozprodat existující zásoby s masivním ziskem, slušní prodejci ceny nijak masivně nezvyšovali. Případně viz ti zmiňovaní Průšové, kteří ty štíty vyrábějí zadarmo.
a pak se sli ti stejni soudruzi vyfotit pred cinske letadlo, plne poflusanych smrdicich rousek, ktere taky nemely zadny atest, ale to uz nikomu nevadilo...Jo, s timhle souhlasim, že to bylo špatně, to je asi celkem očividný.
Masky lidi šili, protože je prostě potřebovali a nebylo kde je sehnat (kolikrát ani za vyšší cenu) a stát nařídil je nosit. Stejně je málokdo prodával, lidi si je šili pro sebe a co ušili navíc, tak rozdali sousedům nebo do nemocnic.Tak ono tomu ještě předcházelo to, že v určité chvíli stát (konkrétní politici) lidem říkal, že nemají panikařit a kupovat roušky ani rukavice, že se nic neděje. Potom nastal lockdown a lidé měli nařízeno nosit roušky. Jako kde je měli vzít? A když už lidi doma použili poslední náhradní tričko, tak stát milostivě dovolil otevřít galanterie, aby si to lidi ušili sami. A to Liberecká univerzita měla během týdne připravené nanofiltry a výrobní kapacitu ve stovkách tisíc kusů týdně. Ne, místo toho se milostivě čekalo na zásilku z matičky Číny.
Inak toto je skôr argument proti centrálnemu plánovaniu než zaň.Já jsem to ani moc nepsal v tomto kontextu, spíše mě rozdráždila ta "kopa aktivit".
Ak aj na dnešné pomery dobre fungujúce štáty zlyhaliTak to asi nebyly dobře fungující státy, ne?
(pandemické plány, štátne hmotné rezervy, zmysluplné opatrenia)Neskončil na Slovensku ředitel hmotných rezerv ve vazbě? Nemá jeho syn dva byty za x mega? Jako ona by spousta věcí fungovala mnohem líp, kdyby se v některých případech postupovalo o něco rychleji (v případě Kočnera nebo našeho mazánka s kolibříkem tak o 15let). Přijde mi s podivem, že musela přijít až pandemie, aby se zjistilo, že jsou sklady prázdné.
tak sa hrozím toho, keby mala byť centrálne riadená aj výrobaNo mě jenom překvapilo, že Česko, automobilová montovna, kdy je pomalu na každé vesnici vstřikovací lis (třeba na reflektory), nebylo dodneška schopné zajistit výrobu štítů a musí se to tisknout na 3D tiskárně (což je asi nejpomalejší výroba vůbec).
Přesně tento argument jsem čekal. Skutečná systémová opatření neznamenají, že se připravují (odděleně) na každou jednotlivou katastrofu, to je právě hloupost, kterou dělají dnešní vlády (a přesně takhle přemýšlejí neschopní manažeři), města apod. Skutečné řešení se pozná tak, že jakoby mimochodem vyřeší mnoho různých katastrof.Toto by sa veľmi dobre vynímalo na nejakej prezentácii, ale ešte mi vysvetli, ako sa to skutočné riešenie dá poznať aj vopred (a najmä bez vedľajších účinkov, to nie je ako IT systém, kde máš jasne definované interfacy; v prírode všetko so všetkým súvisí). S tými zdravými lesmi a krajinou je to pekný buzzword, ale už ťažšie kvantifikuješ, čo to je a najmä aké budú na to náklady a aké výsledky (pri jednotlivých opatreniach je to predsa len jednoduchšie). Takisto na koronavírus môžeme trebárs povedať, že skutočným riešením by bola zdravá populácia, ale to má náklady prakticky neobmedzené a stále nevieme, či by to predsa len pomohlo.
Tak to asi nebyly dobře fungující státy, ne?A ten naozaj dobre fungujúci štát bol teda ktorý?
Neskončil na Slovensku ředitel hmotných rezerv ve vazbě?Skončil, ale to bola skôr náhoda, že sa práve zmenila vláda. Mám za to, že za Fica by to nejako ututlali.
Přijde mi s podivem, že musela přijít až pandemie, aby se zjistilo, že jsou sklady prázdné.Mne až tak nie. Už 100 rokov tie rúška (a ani veľa iných vecí z hmotných rezerv) nikto nejako zásadne nepotreboval, z toho vyplývajúca slabá verejná kontrola a teda príležitosť pre šlendrián prípadne rozkrádanie...
ale ešte mi vysvetli, ako sa to skutočné riešenie dá poznať aj vopredŘíká se tomu expertíza. Každý expert ve svém oboru vidí dopředu a je schopen si namodelovat možné problémy. Ne všechny, ne dokonale, ale dokáže. Expert na požární bezpečnost automaticky (po letech v oboru) vidí problémy nějakého návrhu budovy, expert na silnice okamžitě vidí chyby ve stavbě (existuje kouzelná reportáž ze zavalené D8, kde nějaký 90letý expert chodí po stavbě a vyjmenovává jednu chybu za druhou, potom už ho tam nepustili; dtto Pošvářová), expert na IT okamžitě vidí, že jeden disk na ochranu dat fakt nestačí a dokáže si domyslet co se stane, když shoří ten jediný server. Ano, skutečně je to takto jednoduché. Ale politici na experty kašlou. Dlouhodobě a čím dál víc. Krásně si na tohle stěžoval Grygar s klidem sobě vlastním.
čo to jeTo myslíš vážně? To opravdu neexistují lesníci a ekologové (vědní obor, nikoliv aktivisté), kteří už před 30+ lety říkali to co se teď s lesy skutečně děje?
Takisto na koronavírus môžeme trebárs povedať, že skutočným riešením by bola zdravá populácia, ale to má náklady prakticky neobmedzené a stále nevieme, či by to predsa len pomohlo.To spíš si můžeme všimnout, že ve světě jsou nemoci jako ebola, na které fakt běžné zdraví nestačí a zkusit si namodelovat, co se asi tak stane, když se něco podobného objeví tady.
Mám za to, že za Fica by to nejako ututlali.No jasně, tak jako kdykoliv před tím.
z toho vyplývajúca slabá verejná kontrola a teda príležitosť pre šlendrián prípadne rozkrádanie...To jako že když zrovna není krize, tak se může rozkrádat? Ty audity se měly provádět pravidelně a je s podivem, že si předchozí kontroly ničeho nevšimly.
Ví někdo, co by měl dělat, pokud začnou houkatjindywww.${MUJ_OBLIBENY_ZPRAVODAJSKY_PORTAL}.cz -> přečíst první článek
toto nie je celkom pravda. po 3 mesiacoch cina vedela chrlit viac miliardu rusok denneNo jo no, ale chceme se opravdu politicky/ekonomicky inspirovat Čínou?
takisto aj u vas boli vyrobcovia respiratorov, co dvihli kapacity (...) alebo vylepsene ambuvakyPopravdě, moc jsem nesledoval, co z toho vzešlo nebo nevzešlo, ale mam z toho dojem, že stav je všeho je nedostatek víceméně po celou dobu... Co se asi zlepšilo jsou stavy různých dezinfekcí et al., to je pravda. Jinak tyhle aktivity byly částečně záležitost univerzit IIRC. Co se týče Průšů, tak z jejich strany to je AFAIK spíš charita určená pro různé instituce (často státní, ne trh).
za sociku by nabehla asi nejaka krizova vyroba, ale specialne materialy by boli neskor. v dalsej patrocniciTak jasně, o to se vůbec nepřu. Minulej režim byl naprosto příšernej z mnoha důvodů. Nemam v žádným případě záměr systémy jako ČS socík apod. nějak obhajovat. Komentoval jsem proto, že si teď v těhle diskusích všímám toho patternu, kdy si lidi (typicky tržně orientovaní) stěžují na nějaký problém nějakých alternativních/"levicových" systémů a zároveň si neuvědomují nebo ignorují, že ten problém máme i teď v našem současném systému. Tj. výsledek IMO je, že ten problém je nesouvisející nebo nějak obecnější.
Tj. výsledek IMO je, že ten problém je nesouvisející nebo nějak obecnější.S tým súhlasím (efektivita výroby a pripravenosť na prudké zmeny idú proti sebe; a v centrálne plánovanom systéme, ktorý údajne znižuje neefektivity, by to bolo v tomto ohľade podľa mňa horšie než teraz), ale nerozumiem, prečo si ho zaviedol do tejto debaty práve ty.
ktorý bol prekrytý strawmanom v podobe jednotlivca čo si zmyslí, že chce hodinky s vodotryskomNo tím jsem reagoval na to, co napsal Agent, tj. "Zítra ráno mohu mít jiné priority než jsem měl včera večer." (A pointa byla že sice, ano, centrálně plánovaný systém to nedá, ale nedá to ani žádný jiný. (A ano, může si hodinky objednat na zakázku, ale už jen specifikace zadání bude trvat kdovíjak dlouho...))
a v centrálne plánovanom systéme, ktorý údajne znižuje neefektivity, by to bolo v tomto ohľade podľa mňa horšie než terazIMO nemá vůbec smysl takhle uvažovat - tj. centrální plánování vs decentralizovaný systém - protože takhle ta otázka prostě reálně nestojí.
Však už soudruh Stalin říkával, "Není člověk, není přoblém!".Neříkával. Výrok mu připsal Anatolij Rybakov, který později přiznal, že si ho vymyslel nebo někde nahodile zaslechl.
Totiž, že jakmile do toho vstoupí normální lidé tak se jim to celé sesype jak domeček z karet.To se v důsledku nijak neliší od modelů pracujících s Homo economicus.
že by hráči právě hráli ty koncové spotřebitele. Anebo ho to napadlo, ale má stejný problém jako všichni komunisti. Totiž, že jakmile do toho vstoupí normální lidé tak se jim to celé sesype jak domeček z karet.já si myslím, že jste to nepochopil a nebo jste ten odstavec nedočetl do konce. Ta simulace funguje stejně, ať už je ten koncový uživatel simulován nějakým algroritmem z oblasti generováni nahodných stavů a nebo jestli se ta přání koncových uživatelů dozví ta simulace přes nějaký webový dialog se skutečným člověkem. Problém je naprogramovat (nasimulovat) to komplexní spotřebitelské chování nejakého člověka. Je to totiž ekonomicko-sociologicko-psychický proces, o kterém dnes zatím jen stále málo víme. Tím, že by tuto úlohu převzal nějaký hráč by se nic na danné problematice nezměnilo, protože to chování toho hráče by bylo opět nějak náhodné a ne realisticky spotřební a proto je zrovna tak dobré tohle nechat klidně na tom již stávajícím algoritmu.
já si myslím, že jste to nepochopil a nebo jste ten odstavec nedočetl do konce. Ta simulace funguje stejně, ať už je ten koncový uživatel simulován nějakým algroritmem z oblasti generováni nahodných stavů a nebo jestli se ta přání koncových uživatelů dozví ta simulace přes nějaký webový dialog se skutečným člověkem.Zpětnovazební smyčky a různá davová chování nějakými "algoritmy z oblasti generování náhodných stavů" jen tak nenasimuluješ. Tenhle příspěvek předvádí podivuhodnou míru naivity. Máš vůbec zkušenost s nějakými složitými dynamickými systémy, kde na sobě různě závisí věci? Systémové inženýrství nic?
Tím, že by tuto úlohu převzal nějaký hráč by se nic na danné problematice nezměnilo, protože to chování toho hráče by bylo opět nějak náhodné a ne realisticky spotřební a proto je zrovna tak dobré tohle nechat klidně na tom již stávajícím algoritmu.V různých MMORPG mají hráči spotřební potřeby. Tam by to chování nebyla nějaká náhodná simulace.
Philipp Dapprich: Zaprvé, bez ohledu na to, co je možno si myslet o Sovětském svazu, byla plánovaná ekonomika Sovětského svazu překvapivě úspěšná mnoha způsoby. Země byla rychle industrializována. Druhou světovou válku vyhrála v neposlední řadě sovětská ekonomika.
J, sovetska ekonomika zaplacena USA a VB ..., Byla uspesna v sani penez druhych , v nicem jinem
Tak úkolem armády je zabít víc nepřátel než vlastních vojákůVelice se omlouvám, ale to ani za hovno. Úkolem armády je plnění strategických cílů. Kategoricky odmítám, že by příslušníci armády byli nějací řezníci, co se snaží získat „body“ za zabití nepřítele jako v nějaké videohře. Pokud by se například obsazení města obešlo bez krveprolití, jedná se o nejlepší možné vítězství.
Na začátek deklaruji, že nejsem proti pokročilému plánování (ať již centrálnímu, nebo ne), naopak mi to přijde jako do velké míry fascinující problém.
Sám na to rozhodně nejsem odborník, ale četl jsem něco o teorii constraintů ve výrobě, možnostech paralelizace o optimalizace. Mám rozečtenou knihu o Systémovém inženýrství (anglicky), což je desítky let stará věda, která začala už za komunismu (čtu Metody systémového inženýrství, Vlček, 1984), zabývající se právě designem a plánováním výroby. Respektive obecně dynamickými systémy, které je potřeba nějak navrhnout, modelovat a balancovat. Systémem se zde rozumí cokoliv, od helikoptéry, která má motory, vrtule, kniply a tak dál, a celé to je třeba nějak ovládat, aby se to udrželo ve vzduchu. Ale může to být taky výrobní linka, která má různé závislosti, různé chování, a projevy. Nebo to může být ekonomika podniku, nebo celého státu, když se to vezme do extrému.
Blogpost mi přijde naivní a nekonkrétní. Chybí mi tam odpověď, jaké to má teda výsledky. A když jsem šel ke zdroji informací, tak v těch ostatních článcích popisuje jen dost základní simulaci.
...
The simulation assumes simple reproduction. This means that, for reasons of simplicity, economic growth is not yet considered. There is no surplus that might be used to expand the production base. Instead, everything is used up to continue production at a similar rate or by end-consumers. In the future, I intend to adapt the model to allow for an overall expansion of production to study the conditions under which economic growth is possible without excessive environmental degradation.
...
It allows us to distribute products fairly, by giving an adequate amount of credits to each individual. This could be an equal amount to each individual, or it could also vary depending on factors such as individual needs or labour contribution. But I will not discuss here what the best distribution of credits is. For the purpose of my simulation I have simply assumed that everyone gets exactly the same amount of credits. This is meant as a simplification and doesn’t necessarily have to reflect how it should be in real life.
...
As I said before, In the real world, there are real people who make choices about what they want to eat etc. My computer simulation doesn’t involve any real people, so I had to find some way to model the behaviour of consumers. For this I used a simple agent-based model. Each consumer is given 100 credits per day. It is than randomly determined what item the consumer wants to consider. Some items are more likely to be considered than others, which is determined by weights I assign to each product. If the consumer has enough credits left to purchase the item at current prices, she will do so. If not, she will consider another item. If she can’t afford her chosen item 5 times in a row, she will stop. This mostly happens when she has run out of credits.
...
I ran my simulation with a total of 1000 consumers. Using more is easy, it just takes the computer somewhat longer. I avoided this as it yields no real benefit and again, in a real economy we wouldn’t need this consumer model at all. To determine total demand the individual consumption choices of the agents are simply aggregated. This is then compared to supply to adjust prices, as explained above.
...
Když to řeknu lehce ošklivě; v podstatě postavil sim-city bez grafiky, kde krmí virtuální panáčky tím co nakliká do tabulek a gratuluje si, že mu na tom fungují výpočty určující různé potřeby.
Přirovnání s počítačovou hrou je docela trefné, protože to co tam dělá je to co dělají autoři počítačových her dnes a denně, například taková Dwarf Fortress simuluje ekonomický, sociální a fyzický život postaviček po několik set let, než vás vůbec nechá hrát.
Čekal jsem, že se posadím na zadek ze sofistikovanosti řešení, ale je to prostě pár tabulek a omezení, které nacpe do constraint solveru (používá lp_solve), ze kterého mu vypadne nějaký optimální výsledek a to je všechno.
Nechápejte mě špatně; tohle je cool dizertační práce studenta, ale blog to prezentuje, jak kdyby to mělo zítra vyřešit hladomor, přitom je to jen hračka, kterou mají běžné firmy, jenž je možné potkat všude kolem, dotaženou o deset kroků dál.
Co jsem vůbec nepochopil, tak tu jeho poznámku o tom že vlastně neví, k čemu by mu byli hráči v té simulaci:
Philipp Dapprich: Přemýšlel jsem o tom, jestli by šlo udělat z mé simulace počítačovou hru. Ale stále ještě netuším, jaký by mohl být úkol pro hráče. Smyslem mé simulace je, že počítač dokáže vypočítat optimální plán. Takže na to hráče nepotřebujete.
Hlavním omezením mé simulace v této chvíli je to, že musím simulovat koncové uživatele. To je výpočetně složité a spotřebitelský model, který jsem vyvinul, není příliš realistický.
V praxi by na tom nezáleželo, protože skuteční lidé by určovali, co by mělo být produkováno jejich spotřebitelským chováním. Takže by bylo nejlepší otestovat můj koncept se skutečnou populací skutečné země. Pokud znáte zemi, která by chtěla vyzkoušet socialismus pomocí počítače, tak mě prosím kontaktujte.
Přece k simulaci skutečných lidí, se všemi jejich nelogičnostmi, skupinovým chováním a tak dál!
Viděl jsem například zcela vážně míněné studie různých masivních online her, které najednou hrají desítky tisíc lidí (MMORPG), jenž byly použity ke studiu ekonomických jevů (hráči mají potřeby, které uspokojují nákupem a výrobou), ale i různých dalších fenomenů, například šíření nemocí. Tohle jsou věci, které se blbě simulují nějakým virtuálním agentem, protože člověk prostě nevymyslí všechny možné iracionální vylomeniny, které lidi běžně dělají.
Co by mě právě zajímalo je nějaký skutečný, fyzicky provedený test, a nebo teda dostatečně dobrá simulace, kde se dá porovnávat několik různých systémů proti sobě. Protože například zpětnovazební (pozitivní, negativní) smyčky, to můžou asi dobře rozhodit. Dále by mě zajímalo, jak moc to záleží na informacích poskytnutých lidmi, jak často je to potřebuje, a jak se to umí vyrovnat se zkreslenými daty a špatnými aktéry, ve smyslu teorie her.
Dejme tomu že máme nějaký podnik, který má něco vyrobit. Najednou přijde požár, podnik shoří a nestíhá tudíž dodávat. Jak se s tím vyrovná centrální plánování, které agresivně optimalizuje na efektivitu, tudíž v něm nezbývají místa pro redundanci? Najednou ti červeně svítí constranty u deseti dalších podniků a celá chyba se propaguje napříč ekonomickým grafem.
Nebo podnik naopak podnik zaměstná jen uvědomělé soudruhy, kteří se hecnou, že k prvnímu máji vyrobí o 200% víc, čímž naplní sklady, které najednou není možné využít ke skladování dalších věcí.
Jak se to vyrovná s příliš optimistickým, nebo rovnou zákeřně zmrdským ředitelem, který se prostě rozhodne lhát a reportovat úplně jiná čísla, než která má? V normální ekonomice tahle firma prostě zkrachuje a ostatní firmy si najdou alternativy. V centrálně plánované ekonomice s tímhle podnikem ostatní musí počítat, protože to mají nařízené zhora.
Jak člověk v téhle ekonomice motivuje lidi, aby dělali co po nich chce? Pokud si něco pamatuju z českého „socialismu“, tak je to naprostý nezájem o nějaké veřejné blaho. Bylo například zcela běžné, že dělník na stavbě si nakradl pro sebe, aby si mohl postavit vlastní dům. Sám mám v širší rodině „strejdu“, který si takhle přesně dům postavil. Takové ty přísloví ala „co můžeš to urvi, co nemůžeš, to zkurvi“. Lidi co dělali pozice, kde jim bylo úplně jedno, jak dopadne práce kterou dělají, protože jim prostě na ničem státním nezáleželo.
Než se do mě pustí Kolibáč a JS1, tak já netvrdím, že kapitalismus a různé další modely ekonomiky tady netrpí problémy. Určitě ano, a všichni je známe. Já se ptám, jakými způsoby tedy probíhá balancování těhle problémů v centrálně plánované kyber-ekonomice.
Obecně, kde je nějaká odpověď na to jak se dostaneš ze „světových koordinátů“ A (tedy stavu světa tak jak je teď) do stavu světa v koordinátech B (centrálně plánovaná ekonomika)? To že víš na co cílit ti naprosto nedává přechodovou funkci mezi těmi stavy.
Kapitalismus a různé jeho deriváty tohle řeší motivací penězi. Jak tohle řešíš v centrálně plánované ekonomice? Jak řešíš, že jsou aktéři (podle teorie her), kteří chtějí maximalizovat svůj profit, kteří budou lhát a nespolupracovat? Co uděláš, když ti z geniálního constraint solveru vypadne nějaký vektor jak by měla čísla být, a kam by ses chtěl posunout, ale reálně jsi někde úplně jinde a padáš do recese? Jak se zachováš, když se ti rozjíždí model s realitou? Přidáš tam if podmínky? Diktátorsky něco nařídíš?
To že máme odpověď jak dělat něco nejvíc efektivně, nám ještě nedává možnosti, prostředky a schopnosti to tak dělat. Je to jen optimalizace, která celkovému systému ušetří náklady, ne nějaký zázrak co všechno spasí.
V tom blogu je zmíněna například armáda. Armáda je krásný příklad velmi odolné organizace. Neřeším teď ekonomickou stránku, kde často člověk najde různé neefektivity a korupce, ale čistě organizační stránku. Jsou zde různé hierarchie, které jdou až na úroveň jednoho vojáka. A na každé úrovni té hierarchie chceš aby lidi byli co nejvíc nezávislí a schopni myslet a dosahovat výsledků sami. Vrcholové vedení určuje jen velmi vysokoúrovňové cíle, neřeší specifické způsoby, kterými jich bude dosaženo. Neplánují kudy přesně projede ten který tank, kde se zastaví a vystřelí. Na druhou stranu mají téměř okamžitou zpětnou vazbu a neustále provádějí úpravy plánů a modelů, mají různé alternativy a větve scénářů.
Oproti tomu centrální ekonomika je jak generál, který plánuje pohyb každého vojáka. Eliminuje to ty buňky schopných lidí, kteří mají nad sebou další schopné lidi a zcela nezávisle se snaží dosahovat vlastního cíle. Ano, jde to dělat i na vyšší úrovni (třeba se plánuje jen každý podnik jednou týdně), ale pak tam zase vstupují větší nejistoty a víc zkreslená data.
Jak do toho zapadají nepredikovatelné věci, které ještě nikdo nevymyslel. Jak může centrální ekonomika naplánovat výrobu dotykových mobilních telefonů v době, kdy ještě nikdo pořádně neví, že bude chtít dotykové mobilní telefony? To se vyrobí prototyp někde na univerzitě a když se bude libit, tak někdo někde možná rozhodne, že to není blbost a že by bylo dobré to začít vyrábět?
Each product has to be assigned a certain amount of credits that need to be redeemed for it. Perhaps an apple will cost 1 credit, while an orange costs 2 credits and so on. From the perspective of the consumer this is very much like today’s money prices. From a macro perspective it is somewhat different, as credits are not exchanged like money. Once they have been used they are deleted and not passed onto someone else (for example the supermarket where you bought your apple). I nonetheless use the term “price”, as you are now aware of this difference and it is easier to use words we are already familiar with.
So what determines the price of an apple or an orange? Marx, in a similar proposal, suggested that such prices should depend on the labour value of a product. This can lead to serious problems as there might be significant mismatches between supply and demand. Perhaps there were only 100 oranges produced, but there are 200 people who want to redeem their credits for an orange. Since that is not possible, it means that in the end there will be some form of intentional or unintentional rationing. What decides whether you get an orange is no longer whether you want to use your credits for the orange, but whether you are first to show up at the supermarket. Credits would thus completely use their purpose.
To ensure that supply and demand are balanced, prices have to be adjusted. Should oranges go off the shelves faster than they are resupplied, the price has to be increased. This encourages consumers to consider other alternatives (such as apples). But if you still really want an orange, because you just hate apples, that’s fine too. You just have to pay a slightly higher price for those. The price at which supply and demand match is sometimes called the “market clearing price” and even though we are not talking about markets in the traditional sense (which involve exchange of commodities) I find it useful to adopt this term. Market clearing prices can be approximated be successfully adjusting prices depending on the mismatch between supply and demand. In my simulation prices are changed using a proportional controller with a factor of 0.3. This means that a mismatch between supply and demand of 10% will lead to a 3% change in price. In the simple cases that I have tested this leads to market clearing prices reasonably fast, but in reality, a more complex controller might be used to ensure that prices are always as close to clearing prices as possible.
Tohle je hrozně překomplikované řešení, které ve výsledku vytváří úplně stejné chování a problémy, jako klasická kapitalistická ekonomika.
Autor tam potom dál ukazuje, jak se tohle projeví do výroby a plánování, kde mi přijde že ukazuje totální nepochopení řídících systémů a histerezních křivek, které mu v tom co popisuje způsobí nekonečné vlny přebytků a nedostatků.
Jak do toho jeho systému zapadají startupy a inovace? Ta odpověď co tam podal není vůbec odpověď:
Pokud jde o inovace, nemyslím si, že je to skutečný problém socialismu. Na liberální straně se často předstírá, že inovace může řídit pouze kapitalistický soukromý sektor. Ve skutečnosti je většina inovací založena na vládním výzkumu pro vojenské účely nebo kosmickém výzkumu.
Což není tak úplně pravda, že. Možná v hi-tech, ale i tam je to otázka, pokud teda nepočítá nějaké úplné začátky před padesáti lety.
Například v současnosti když je firma žádaná, což můžeme použít za příklad třeba Google, u kterého nikdo předem netušil, že bude vůbec užitečné poskytovat nějaké vyhledávání, tak získá větší peníze, což jí umožňuje další rozvoj. V plánované ekonomice to bude fungovat jak? Někde bude nějaká komise, kterou bude třeba přesvědčit, že vyhledávíní je dobrý nápad a že bysme na to prosím pěkně chtěli deset programátorů, rukulíbám?
Je pravda, že vidina zisku často tlačí na soukromé společnosti, aby podporovaly inovace, pokud lze očekávat, že přinesou další zisky. Ne všechny tyto inovace jsou společensky přínosné, ale samozřejmě mnohdy tomu tak je. V plánované ekonomice je pak otázkou politické vůle, zda jsou zdroje vloženy do výzkumu a inovací.
Jo, to zní fakt super. Úplně vidím jak třeba Babiš, nebo Zeman se rozhodnóu tlačit radši společensky přínosné inovace svojí politickou vůlí. Opravdu má někdo pocit, že politici se dokáží v tomhle rozhodovat líp jak vědci, inženýři a marketing?
Četl jsem tu jeho sérii čtyř článků v angličtině a přijde mi, že ten jeho systém vůbec nepočítá s přidanou hodnotou, nebo že by dokonce mohl jedinec, či firma hodnotu přidávat pouhou rekonfigurací hmoty, nebo rovnou vytvářet úplně z ničeho, jako třeba autor co napíše knihu, nebo malíř co namaluje obraz, či programátor co naprogramuje projekt. To tam prostě úplně zanedbává, dokonce hodnotu všeho určuje čistě jen z hmoty a nároků na výrobu předchozích věcí (má tam na to algoritmus na odhadování hodnoty).
Konkrétně třeba u softwarových firem to znamená nemožnost růstu, protože svoje produkty „prodávají“ (resp. dodávají dalšímu článku v řetězu plánované ekonomiky) za cenu platu programátorů dělených počtem vyrobených kusů. Taky třeba reklama je asi úplně nemožná v tom jeho systému, protože na ní prostě nejsou peníze a stejně nemá žádnou fyzickou hodnotu.
Jeho systém „kreditů“, které přiděluje občanům vůbec nedává smysl z hlediska bankovnictví. Mám pocit, že autor patří mezi lidi, co si myslí že banky (i státní) jsou k ničemu, nebo že dokonce okrádají lidi. Tady nemám dostatečnou ekonomickou sofistikovanost, abych to rozporoval, ale myslím si, že pozorování ve světě kolem tak nějak ukazuje opak. Z mého pohledu fungují banky podobně jako kondenzátor v elektronickém obvodu; prostě umožňují dynamicky vyrovnávat některé veličiny. Člověk to může kritizovat u jednotlivců, ale v případě firem a podniků je to naprosto životadárná záležitost, která jim umožňuje růst a často i vůbec vzniknout.
Pojištění v tom jeho systému taky vůbec neexistuje. Co sektor poskytování služeb?
Taky z toho máte pocit zneuznaného génia? Pár jsem jich v životě potkal a vždycky je to podobný způsob vyjadřování. Mají nějaký super úžasný vynález, který by změnil celý svět, kdyby jen společnost poslouchala a uznala jejich genialitu.
Autor úplně ignoruje miliony ekonomů a systémových inženýrů všude po světě. Přijde mi, že zrovna o systémovém inženýrství, což je přesně obor, který se tímhle plánováním a řízením zabývá, snad neslyšel, nebo ho úmyslně ignoruje. Novinář mu maže med kolem huby, protože si tím potvrzuje vlastní kognitivní zkreslení a očekávání (klasický confirmation bias).
Ten novinář taky podle mě vůbec nechápe, že lineární programování není nějaká zázračná mast na všechno, ani nějaký tajemný geniální vynález, ale prostě jen jeden z mnoha způsobů matematické optimalizace. Pro srovnání, například SciPy nabízí desítky dalších, sám jsem například používal mimo jíné algoritmus COBYLA v jednom předchozím zaměstnání a není to žádná magie. Vezmete programovou knihovnu, nacpete do ní set omezení, set očekávání, pustíte na to pár týdnů výpočetního výkonu a časem z toho vypadne set výsledků, které uspokojují co nejvíc různých omezení s dosažením co nejvíc optimálních výsledků. Můžu vám garantovat, že každý systém pro plánování podniků používá podstatně sofistikovanější řešení, které mimo jiné zahrnuje spoustu lidské práce a analýzy.
Co naprosto nechápu je jednostrannost celého článku a i původních zdrojů. Autor působí, jako že vnímá celkovou optimálnost systému jako jediné hodnotící kritérium. Kdyby se jednalo o auta, tak by byl jak člověk kterého zajímá jenom rychlost a naprosto ignoruje všechny další parametry, jako například životnost, cenu, opravitelnost, kolik lidí je auto schopné uvést, jak těžké je ho řídit, co je v něm za vybavení, jakou má spotřebu a tisíc dalších možných os optimalizace.
Autor simulace je student, takže jemu tohle všechno odpouštím. Očividně nemá moc životních zkušeností se skutečnými systémy plánování například podnikové ekonomie (já taky ne, ale aspoň chápu inherentní složitost). Že se toho ale chytají ostatní a prezentují to jako nějaký všelék, to mi přijde padlé na hlavu. Vždyť je to klasické žvanění děcka ještě ve škole, které má pocit že zná všechno nejlíp a má odpověď na všechny problémy.
Jako dizertační práce je to pěkné, ale pokud by fakt měl něco v životě řídit, tak bych utíkal co by mi nohy stačily.
Tapetování – příliš dlouhý řetězec (číslo) bez mezer.
Zobrazit komentářNapříklad v současnosti když je firma žádaná, což můžeme použít za příklad třeba Google, u kterého nikdo předem netušil, že bude vůbec užitečné poskytovat nějaké vyhledávání, tak získá větší peníze, což jí umožňuje další rozvoj. V plánované ekonomice to bude fungovat jak? Někde bude nějaká komise, kterou bude třeba přesvědčit, že vyhledávíní je dobrý nápad a že bysme na to prosím pěkně chtěli deset programátorů, rukulíbám?A teď se podíváme, jak Google začínal…
(…) Stejně jako v případě Google v jejích začátcích najdeme mezi investory In-Q-Tel, jehož smyslem je zajišťovat přísun technologií americkému sledovacímu aparátu a zvláště CIA. Resp. předtím (v zárodcích Google) to bylo Highlands Forum. Brin a Page byli při výzkumu na Stanfordu podporováni státními agenturami (NSF, NASA a DARPA), ale taky z programu Massive Digital Data Systems. Surveillance-industrial complex od samého začátku… (…) Jde toliko o připomenutí, že nejde o žádný „volný trh“ ve vakuu, nýbrž systémovou spolupráci státních institucí a soukromého sektoru – v odvětvích, která jsou základem distribuce moci ve společnosti.
Jak víš, že by ten grant dosta zrovna Google, já osobně bych mu tehdy nevěřil.OTOH dneska se startupy financují tak, že tomu musí uvěřit investor/investiční skupina a investovat do toho, a problém je úplně stejný.
Ono se stačí podívat třba na to, co financuje státní fond kinematografie. Peníze spláchlý do kanálu.Totéž se děje i v soukromé sféře, někde jsem četl, že průměrně snad polovina startupů prožere peníze investorů a naprosto zkrachuje.
Dejme tomu že máme nějaký podnik, který má něco vyrobit. Najednou přijde požár, podnik shoří a nestíhá tudíž dodávat. Jak se s tím vyrovná centrální plánování, které agresivně optimalizuje na efektivitu, tudíž v něm nezbývají místa pro redundanci?To ale přece není optimální řešení. Možná je optimální v nějakém konkrétním čase, ale pokud tuto funkci optima budeme integrovat v čase, tak se nám tam (automaticky) vynoří řešení s redundancí. Prostě řešení, která dojedou na nulu po jednom požáru podniku se takto vyloučí a zůstanou řešení dlouhodobě prosperující (jasně, má to další předpoklady).
Pokud si něco pamatuju z českého „socialismu“, tak je to naprostý nezájem o nějaké veřejné blaho. Bylo například zcela běžné, že dělník na stavbě si nakradl pro sebe, aby si mohl postavit vlastní dům.Což bylo způsobeno jinými jevy, než centrálním plánování. Před rokem 68 to tady vypadalo dost jinak než po ruské invazi a následné normalizaci.
Jak může centrální ekonomika naplánovat výrobu dotykových mobilních telefonů v době, kdy ještě nikdo pořádně neví, že bude chtít dotykové mobilní telefony?On někdo chce dotykový telefon? To, že přijde nějaký výrobek, kde se změní 10tis vlastností vůči předchozímu a tento nový je následně populární (často pod masivní reklamou nebo společenským tlakem) vůbec neznamená, že to někdo chce. Buď nemá jinou možnost, protože se nic jiného nevyrábí, nebo podlehl tlaku. Ano, část lidí ho jistě chce, ale mnohem více ve skutečnosti chtějí některé funkce.
Například v současnosti když je firma žádaná, což můžeme použít za příklad třeba Google, u kterého nikdo předem netušil, že bude vůbec užitečné poskytovat nějaké vyhledávání, tak získá větší peníze, což jí umožňuje další rozvoj. V plánované ekonomice to bude fungovat jak? Někde bude nějaká komise, kterou bude třeba přesvědčit, že vyhledávíní je dobrý nápad a že bysme na to prosím pěkně chtěli deset programátorů, rukulíbám?Tak veškerý veřejný výzkum - ve školách a různých akademích věd a tak - přesně takhle funguje, a vyrobily se takhle malé i velké věci (já nevím, CERN). Ano, je tam spousta problémů a neefektivit, ale to když inovuje soukromá firma, je taky, a netroufnu si odhadnout, jestli je to lepší, nebo horší. Určitě tam nebude rozdíl řádový.
ne, neni ... uroiven v nem sle kurevsky pomaleji nahoru nez na zapade. Vicemene sla nahoru jen diky odvleceni nemeckych inzenyru a rozsireni vlivu smerem na zapad ( polsko, madarsko, ceskoslovensko, ndr)
K popularite v zemich tretiho sveta vedlo jen to ze se soveti nejak nemeli radi s zapadem ( byvalimi kolonialnimi mocnostmi ), plus ze stacilo kricet neco o socialismu a soveti do tebe zacali lit prachy a zbrane. (Na druhou stranu pokud nebyl mistni diktator idiot tak stacilo rvat neco o antikomunismu a prachy + zbrane sly z US ..)
Vicemene sla nahoru jen diky odvleceni nemeckych inzenyru a rozsireni vlivu smerem na zapad ( polsko, madarsko, ceskoslovensko, ndr)Německé inženýry odvlekli hned v roce 1917?
K popularite v zemich tretiho sveta vedlo jen to ze se soveti nejak nemeli radi s zapadem ( byvalimi kolonialnimi mocnostmi )„Jenom.“ Šmankote. Takový konec apartheidu…
Do 60. let výkon ekonomiky byl srovnatelný se západem. Zlomilo se to až v 70. letech. Zpočátku studené války se opravdu jevilo, že Sovětský svaz je rovnocenný soupeř. Řekl bych, že to mělo co dělat se strukturou ekonomiky a potřebami lidí. Tehdá se žilo jinak, lidi nepotřebovali automobil a televizi, stačilo jim mít pravidelný příjem a za to mít co jíst a v čem bydlet. K tomu státu stačilo dostat na nohy (srovnejme se s obdobím války) zemědělství a těžký průmysl. A to se dalo udělat pouhým extenzivním růstem. Ostatně podívat se můžeme kousek na východ na Korejský poloostrov. Obě země měly obdobné startovací podmínky a přitom Severní Korea si až 70. let užívala vyšší životní úrovně než Jižní.
Všude se snažím dělat osvětu, že tehdy se žilo lépe než dnes. Jde ovšem jen o úhel pohledu. Z hlediska hmotných statků na tom byli tehdejší lidé samozřejmě nesrovnatelně hůř než my, ...A doby dožití. Počtu dětí co se dožijí dospělosti. Nemocí. Umírání. Nutnosti dělat tvrdou práci. Rozpočtem na den. Masem jen jednou za čas. Možnosti cestování. Listina práv a svobod. Vzdělání. Čistá pitná voda. Vůbec tekoucí voda jinde než ve studni na návsi. Hygiena. Šance že tě zabije cizí armáda. Šance že tě naverbují. Šance že tě někdo ošetří při zranění. Prostoru k bydlení. Zateplení. Uzavřené zdroje tepla, které ti nezpůsobí do dvaceti let rakovinu. Hladomor. ... Ale jinak, pravda, se měli líp. Trochu to připomíná Co nám Řím přinesl?
Když se mi za socialismu podařilo před Vánocemi sehnat banány, měli jsme z nich všichni doma obrovskou radost. Dnes máte banány všude. Ale jsme proto šťastnější?Pokud se ti tak nostalgicky vzpomíná na socialismus, protože ti dalo zabrat sehnat banány, tak zkus sehnat něco jiného, obdobně nesehnatelného. Třeba pak budeš zase za borce. Tohle obecně není problém ekonomie, ale filosofie. Když se někdo neumí těšit z normálních věcí, tak nebude šťastný nikdy.
Masem jen jednou za často je zvláštní, už 30 let radí doktoři, že maso by se mělo jíst jen jednou za čas.
Pokud se ti tak nostalgicky vzpomíná na socialismus,já nejsem historik Vondruška a na nic nostalgicky nevzpomínám, nicméně pan historik je absolvent University Karlovy a napsal řadu vědeckých prací na témata 'žití' a 'práce' ve středověku. Jelikož uživatel hafo, který tvrdí, že teď se žije nejlépa, zatím nedoložil jak je erudován, musím vycházet z toho,že ví starou bačkoru, jak se kdy žilo a jako příklad jsem dokladoval jiný, vědecky podložený názor.
Podle Vondrušky by se historik měl místo „ideologií“ přidržovat prostých a objektivních „fakt“. Jinými slovy odmítá teorii a interpretaci a rád by představoval jen nezvratná zjištění. Jenže i on interpretuje a jeho výklad je pevně ideologicky ukotven, jen to nepřiznává: jeho výpovědi vězí v pragmatismu a víře v selský rozum, historickém materialismu a představách o cyklickém a fázovém vývoji kultur, lidovém antiklerikalismu, sexismu a aplikaci přírodní logiky na dějiny.
Když se někdo neumí těšit z normálních věcí, tak nebude šťastný nikdy.To si ovšem trochu protiřečí s předchozím výčtem materiálních výdobytků industriální společnosti. Na jedné straně jsme vesměs odstíněni od přírody. Na druhé straně jsme vesměs odstíněni od přírody. Na jedné straně jsme vesměs odstíněni od smrti. Na druhé straně jsme vesměs odstíněni od smrti. … Ano, na jedné straně je maso v jídelníčku i několikrát denně, ale na druhé straně je maso v jídelníčku několikrát denně. Což se tedy týká pouze lidí v určitém prostředí a se značným společenským statutem v globálním měřítku, nicméně budiž – když pak tací hledáte smysl u JBP, Michael Brooks (RIP) doporučuje jít dál:
If you’re interested in contemporary Jungian psychology, you can do much better than Peterson. James Hillman is an archetypal psychologist who actually ran the Jung Institute in Vienna at one point in his career. He went on to co-author a brilliant book in the 1990s entitled We’ve Had a Hundred Years of Psychotherapy and the World is Getting Worse that offered a number of incisive points about modern day alienation.We’ve had a hundred years of analysis, and people are getting more and more sensitive, and the world is getting worse and worse. Maybe it’s time to look at that. We still locate the psyche inside the skin. You go inside to locate the psyche, you examine your feelings and your dreams, they belong to you. Or it’s interrrelations, interpsyche, between your psyche and mine. That’s been extended a little bit into family systems and office groups — but the psyche, the soul, is still only within and between people. We’re working on our relationships constantly, and our feelings and reflections, but look what’s left out of that… What’s left out is a deteriorating world.I feel comfortable with Hillman’s arguments about mythology, archetypes, dreams, and spirituality because his analysis of these subjects is connected to a seriously grounded materialist understanding of how social and group practices form and influence psychological health. In an interview entitled “You’re Not Paranoid—The Boss Really is Out to Get You,” Hillman used everything from air pollution to homelessness as potent examples of problems that should in fact cause us psychic anguish, but that psychology, with its focus on the self, will not solve. Though Hillman never denied the role individual development, psychological maturation, and spiritual growth play in making a person content, he understood that a pained response is often a natural response to a shockingly unequal and ecologically poisoned world. Hillman’s wasn’t a bedtime story, but a real challenge to reorient ourselves to face the dissociations and collective trauma we are constantly causing and with which we are constantly dealing. Both Hillman and my own mentor Suzin Green (a strategist whose work and analytic insight has helped me greatly) also deal in ambiguity and in discerning underlying dynamics and challenges instead of rigid and linear readings and interpretations of mythological texts.
Dnes tak paradoxně žije menší *absolutní* počet lidí v chudobě, než před 200 lety - ačkoli je na světě 8x tolik lidí!Má smysl snažit se poukázat, že lidi nežijou v chudově mj. díky tomu, že naprostá většina těch "kapitalistických" systémů jsou reálně nějaký hybrid kapitalistických a socialistických principů? Že ty čísla jsou takhle dobrý právě až po tom zvýšení regulací a implementaci sociálních systémů a že v těch absolutních číslech že ta chudobá nižší až v posledních dekádách?
Socialismus je barbarská myšlenka. Nefunguje v žádném odvětví, kam byl kdy aplikován.To ale čistý kapitalismus taky ne, protože jak jedno tak druhé jsou extrémní ideologie, kde se vezme nějaká myšlenka, která je v zásadě dobrá (v jednom případě rovnost/spravedlnost, v druhém ekonomická svoboda), bohužel následně se vyžene do absurdní krajnosti a všechno ostatní se jí musí podřídit bez ohledu na to, jestli to dává smysl nebo ne. A to se vůbec nepouštim do toho, že teprve v posledních dekádách se lidi pustili do vyčíslování škod, jaké ten růst způsobil na planetě, co nás to bude stát v budoucnu, kdy a jak budem ten dluh splácet, a čim se všechna ta masivně narostlá populace bude živit...
Jak prosim souvisi komunismus s rovnosti a spravedlnosti? Jak si byl roven normalni obcan a treba jen takove male pivo jako okresni tajemnik KSC? Jak si byl roven StBak a posluchac Svobodne Evropy? Jak si byl roven anesteziolog a soudruh milicionar nebo soudruh hornik? Je na svete nejake misto, kam komunismus prinesl vic rovnosti a spravedlnosti nez tam bylo predtim?Socialismus je barbarská myšlenka. Nefunguje v žádném odvětví, kam byl kdy aplikován.To ale čistý kapitalismus taky ne, protože jak jedno tak druhé jsou extrémní ideologie, kde se vezme nějaká myšlenka, která je v zásadě dobrá (v jednom případě rovnost/spravedlnost, v druhém ekonomická svoboda), bohužel následně se vyžene do absurdní krajnosti a všechno ostatní se jí musí podřídit bez ohledu na to, jestli to dává smysl nebo ne.
Po únorové revoluci v roce 1948 se nový režim přihlásil k rovnosti pohlaví, a to prostřednictvím § 1 odst. 2 Ústavy 9. května: „Muži a ženy mají stejné postavení v rodině i ve společnosti a stejný přístup ke vzdělání i ke všem povoláním, úřadům a hodnostem. Stejný princip, i když vtělený do jiné formulace, obsahovala poté i Ústava 1960 v čl. 20 odst. 3: „Muži a ženy mají stejné postavení v rodině, v práci a ve veřejné činnosti.“ … Komunistická strana měla ambice potlačit patriarchální model rodiny. Do roku 1949 byl v rodinně právních vztazích účinný Všeobecný občanský zákoník rakouský z roku 1811, který obsahoval ustanovení, dle něhož bylo muži svěřeno postavení hlavy rodiny. Toto bylo změněno Zákonem o právu rodinném z roku 1949, ten totiž naopak přiznával muži i ženě v manželství stejná práva a povinnosti, přičemž o důležitých věcech rodiny měli rozhodovat vzájemnou dohodou. Zákon o právu rodinném č. 265/1949 Sb. zrušil ustanovení, podle něhož měli muži výsadní postavení i vůči dětem.
Dapprich studoval fyziku a filozofii na univerzitě v Düsseldorfu a politickou ekonomiku na univerzitě v Manchesteru v Anglii. Od roku 2016 je doktorandem na univerzitě v Glasgow ve Skotsku. Dapprich momentálně pracuje na své disertační práci - titul Racionalita a distribuce v socialistické ekonomice.Pokud by si na základě toho někdo myslel, že někdy skutečně pracoval, tak nejspíš ne.
Philipp Dapprich: Argumenty proti socialistické ekonomice mě nepřesvědčují, ani si nemyslím, že socialismus ztratil svůj význam díky ztraceným debatám ve vědeckém světě.Jinými slovy. Zkušenosti s reálným socialismem nula. A dál už to komentovat nebudu protože se mi v hlavě honila jen jedna neodbytná myšlenka: Na tohodle teoretika by to chtělo dlouhý bič a malý dvorek.
Musim se priznat, ze takhle jsem to nikdy nevidel, ale dnes, kdy stojime pred situaci, ze svet bude ridit umela inteligence to ma vlastne smysl. Kdyz uz bude brzy na vsechno nejaky algoritmus, tak proc ne pro trh?Pro trh je algoritmus už teď, dokonce velmi elegantní, sebe-balancující a masivně distribuovaný. To že budeš centrálně řídit potřeby úplně všech a rozkazovat je zhora není lepší, ale v mnoha ohledech horší. Je to asi jako analogie mezi centrálními počítači* a internetem - i když to může být v mnoha ohledech efektivnější, má to taky spoustu nevýhod, například v tom že ti někdo úplně jiný určuje čeho se smíš účastnit a čeho ne, je to křehčí co se týče různých katastrof, nemá to takový potenciál k růstu a tak dál. *Ne, cloud je pořád masivně distribuovaný a postavený na internetu.
ro trh je algoritmus už teď, dokonce velmi elegantní, sebe-balancující a masivně distribuovaný.Az na tu malickost, ze volny trh (co asi myslis) neni algoritmus, jeho vystupem neni funkce. Stejny vstup ma potencialne vice vystupu, tedy stejny alokacni problem ma potencialne vice stejne pripustnych reseni.
Az na tu malickost, ze volny trh (co asi myslis) neni algoritmus, ..Můžeš tohle nějak rozebrat? A nemyslím nutně volný trh, ale prostě trh, i regulovaný.
.. jeho vystupem neni funkce. Stejny vstup ma potencialne vice vystupu, tedy stejny alokacni problem ma potencialne vice stejne pripustnych reseni.A to sis jako redefinoval význam slova algoritmus, nebo proč by tohle z toho mělo dělat ne-algoritmus? A proč by proboha výstupem měla být funkce? Algoritmy můžou být iterativní, klidně založeny na prvku náhody.
Algoritmus je konvencne formalne definovany jako neco, co pocita nejakou funkci, tedy pro stejny vstup to dava stejny vystup.Ne, to opravdu není.
smyslem toho trzniho modelu je post hoc racionalizace skutecnosti, v ktere jsou hluboke majetkove nerovnosti, ktere by jinak ve slusne spolecnosti byly neprijatelne. Ta racionalizace ma nekolik vrstev, jednou z nich je, ze v normalnich ekonomickych ucebnicich se nic jako vlastnictvi kapitalu - ktere je samozrejme podstatnou stavovou promennou - neuvazujeTu „hlubokou majetkovou nerovnost“ tam máš úplně vždycky. I v dokonalém komunismu, akorát ti bude řečeno, že je to jako tvoje, protože je to státu a stát jsou lidi. Ale pořád s tím nemůžeš nakládat a když se o to pokusíš, dostaneš po čuni.
Tu „hlubokou majetkovou nerovnost“ tam máš úplně vždycky.Nemas, protoze existuji spolecnosti, ktere ji maji ruzne hlubokou, dokonce se to meni i v case. (Jako vazne? Komunismus mel stejne nerovnosti jako kapitalismus, to je tvoje uroven analyzy? Mas fakt na vic...) Tudiz je to mozne nastavit, je o tom mozne diskutovat. Viz treba ten Pikettyho Kapital a Ideologie. Nicmene, to na nicem co jsem rikal nic nemeni, je to i tak tendencni obhajoba trhu jako mechanismu.
Nedeterministicky algoritmus stale pocita funkci, akorat to dela nedeterministicky. Mluvis o necem jinem, ja mluvim o vystupech, ty o prubehu toho algoritmu.Je pro tebe třeba torrentí DHT algoritmus?
Nemas, protoze existuji spolecnosti, ktere ji maji ruzne hlubokou, dokonce se to meni i v case.Z hlediska jednotlivce jsi na tom ale stejně; nemáš kontrolu většiny všeho vlastněného někým jiným (státem).
Z hlediska jednotlivce jsi na tom ale stejně; nemáš kontrolu většiny všeho vlastněného někým jiným (státem).Myslim, ze je rozdil treba mezi demokracii a autokracii, i kdyby nakrasne ten autokraticky vudce byl zvolen nejakym mechanismem ktery zarucuje rovnost volby mezi vsemi obcany. V demokracii mam (stejne jako kazdy obcan) zaruceny minimalni hlas, kdezto v autokracii ne. Ostatne sam jiste uznas, ze je rozdil mezi "equality of opportunity" a "equality of outcome". (I kdyz se to casto pouziva ponekud zavadejicim zpusobem, jsem pro to druhe.)
Trh má blíž k přírodním zákonům nebo k tomu počasí. Ekonomie se ty zákony snaží zkoumat, popisovat a trochu předvídat vývoj – asi jako můžeme předpovídat počasí – ale nemůže ty zákony změnit. Stejně jako nikdo nemůže změnit přírodní zákony.
Můžeš sice vytvořit klimatizovanou budovu, kde budeš mít jinou teplotu a vlhkost, klidně i na Sahaře, nebo hezky vytopenou chatu někde v horách. Ale to neznamená, že bys změnil počasí nebo fyzikální zákony. Naopak to znamená, že musíš vynakládat energii na to, abys to odlišné prostředí uvnitř udržel. Socialismus je jako ta klimatizovaná budova – snaží se vytvořit odlišné nepřirozené prostředí, kde budou věci fungovat jinak. Ale za jakou cenu? Udržet to odlišné prostředí, rozdíl teplot, přetlak… je hodně drahé a někdo to musí zaplatit.
Proto socialismus všude „fungoval“ jen dočasně a na dluh resp. požíral bohatství, které vytvořila jiná (nesocialistická) společnost. Proto socialisti nejsou schopní vybudovat svůj režim jen tak na zelené louce a potřebují předem nakrást to bohatství, které pak budou požírat. Kdyby to nebyla pravda, tak bys mohl být spokojený s tržním hospodářstvím a svůj socialistický klimatizovaný barák si vybudovat uvnitř něj a všechno postavit na dobrovolné bázi a nemusel bys nikoho okrádat.
Trh má blíž k přírodním zákonůmlol A to by bylo ještě nutné si vyjasnit, co jsou to „přírodní zákony“.
Proto socialismus všude „fungoval“ jen dočasně a na dluh resp. požíral bohatství, které vytvořila jiná (nesocialistická) společnost.Který socialismus? Sovětský svaz? Kolik z toho „bohatství“ vytvořilo carské Rusko nebo předchozí půlroční vláda? Co třeba ti Zapatisté?
socialismus … tržním hospodářstvímTržní socialismus známe? Aha, počkat ty sis vlastně vymyslel vlastní, úplně zcestnou definici „socialismu“.
Proto socialisti nejsou schopní vybudovat svůj režim jen tak na zelené louce a potřebují předem nakrást to bohatství, které pak budou požírat.Ale vždyť to přece platí u kapitalismu podobně. Taky nejsou postavené na zelené louce. Často mají v minulosti všelijaký zvěrstva. A taky prožírají - typicky přírodní bohatství a práci lidí. Musí se dost regulovat, aby jedno i druhé neprožíral nad únosnou míru. Mimochodem, abys neřekl, že nadržuju socialismu, ze stejného důvodu neuznávám ten aljašský systém jako důkaz fungování UBI, protože ten taky není na zelené louce, nýbrž funguje na prodeji velmi lukrativního přírodního bohatství (ropy). Na takové "zelené louce" bude nejspíš celkem dobře fungovat lecjaký systém. Ale nedá se z toho moc predikovat fungování ani kapitalismu ani socialismu bez toho lukrativního zdroje. *) Vysvětlení je IMO celkem jednoduché: Silně ideologické, tj. nepraktické, neempirické, z křesla vymyšlené systémy prostě nefungují obecně.
Pro trh je algoritmus už teď, dokonce velmi elegantní, sebe-balancující a masivně distribuovaný.bylo by ale mozne, ze tak nejak nikdo nevi, jak ten algoritmus funguje? - kdyz si tak predstavim, jak se ti ruzni analytici snazi predpovedet co bude a ty skutcne vysledky se pohybuji okolo +/- 200 % od toho odhadu.
bylo by ale mozne, ze tak nejak nikdo nevi, jak ten algoritmus funguje? - kdyz si tak predstavim, jak se ti ruzni analytici snazi predpovedet co bude a ty skutcne vysledky se pohybuji okolo +/- 200 % od toho odhadu.Ale ví. To ovšem neznamená, že můžou předpovídat detailní výsledky, viz Computational irreducibility. Ve zkratce; jednoduché výpočetní axiomatické systémy můžou projevovat neskutečně složité chování při pohledu zvenčí systému neodlišitelné od náhodnosti. Není nic divného na tom, že distribuovaný systém složený z miliard takových subsystémů taky projevuje složité chování, které je nepredikovatelné pokud fakt neprovádíš ten výpočet 1:1. Algoritmus trhu je ve své nejjednodušší podobě úplně triviální; máš dovoleno uzavírat smlouvy s ostatními. Smlouvy nemusí být dodrženy, ale obvykle je to následováno nějakou formou vynucení, či pomsty. Samozřejmě každý prakticky fungující systém to dále komplikuje zákony, legálně vynucovanou měnou, právem a justicí, policií, listinou práv a svobod, lidskou psychologií a dynamickou povahou toho všeho. I tak ovšem není ve svém principu o moc složitější, než že v rámci nějakých zákonů, které jsou konečné, můžeš uzavírat smlouvy s kým chceš, pokud dodržíš nějaké podmínky (například daně). Když si k tomu přidáš (evoluční) psychologii, která například lidi vede k tomu neuzavírat smlouvy, které se jim nevyplatí, tak ti z toho krásně roste většina ekonomiky, mechanismus sebe balancování poptávky a nabídky, a tak dál. Jinak asi stojí za zmínku, že centrální ekonomika taky neumí predikovat výsledky dopředu. Její výhoda je jen že je v některých ohledech efektivnější. Místo aby ekonomický systém běžel na miliardách výpočetních systémů, které mezi sebou soupeří, tak běží někde na centrálním počítači a rozhoduje podle nějakého svého modelu. Ten algoritmus je ale iterativní a běží neustále dokola. Dopředu taky nevíš co z něj vypadne za deset let.
Algoritmus trhu je ve své nejjednodušší podobě úplně triviální; máš dovoleno uzavírat smlouvy s ostatními. Smlouvy nemusí být dodrženy, ale obvykle je to následováno nějakou formou vynucení, či pomsty.Myslel jsem si, ze volnym trhem myslis princip nabidky a poptavky, ale tohle je jeste vagnejsi a jeste vetsi plechovka cervu. Je opravdu zcestne nazyvat algoritmem neco, o cem nedokazes rict, co to ma vlastne pocitat. Kdybych mel jine zajmy, tak simulace takovych spolecenstvi by byla jiste zajimava. Ale prakticky to asi skonci vlastnictvim velkeho mnozstvi moci v rukou uzke skupiny lidi. A myslim, ze nelze obecne dokazat ani jejich Pareto-efektivitu (jak se to typicky dela u modelu nabidky a poptavky), coz je priserne slaba vlastnost, ktera hooodne natahuje koncepci "efektivity".
Obávám se, že tady jde o hluboké nepochopení toho, co trh je, a pokus napasovat ho na nějaké principiálně jiné koncepty, který přirozeně selhává (ten pokus, nikoli trh).
Doporučuji dílo F. A. Hayeka a seznámit se s pojmy cosmos a taxis.
Tohle není věc názoru. Cosmos a taxis existují bez ohledu na to, zda uznáváš svobodu jednotlivce1.
Jinak je to asi jako kdyby ses snažil vysvětlit počasí stylem: „Prší proto, aby rostliny měly vláhu a zvířata měla co pít.“ nebo „Bůh nás bouřkou/povodněmi/suchem/zemětřesením trestá za to, že jsme se chovali špatně.“ nebo „Bůh nás pěkným počasím a bohatou úrodou odměňuje za to, že jsme byli dobří.“ nebo „Příroda je tak moudrá, že to zařídí tak, aby…“
[1] nebo jestli si chceš vytyčit nějaké kolektivní cíle a pak jednotlivce donutit, aby se chovali tak, jak si myslíš, že by měli, aby těch kolektivních cílů bylo dosaženo
Jinak je to asi jako kdyby ses snažil vysvětlit počasí stylem: „Prší proto, aby rostliny měly vláhu a zvířata měla co pít.“ nebo „Bůh nás bouřkou/povodněmi/suchem/zemětřesením trestá za to, že jsme se chovali špatně.“ nebo „Bůh nás pěkným počasím a bohatou úrodou odměňuje za to, že jsme byli dobří.“ nebo „Příroda je tak moudrá, že to zařídí tak, aby…“S timhle naprosto souhlasim, ale dost mě překvapuje, že to sem píšeš zrovna ty. Já jsem tu na tohle upozorňoval už před nějakou dobou v kontextu takovejch těch ideologickejch kapitalistickejch průpovídek o tom, jak volný trh odměňuje schopné, chytré, kreativní lidi a podobně řečičky, které mě přijdou přesně právě na úrovni těch mýtů o tom, jak Bůh [trh] odměňuje dobré [schopné] lidi dobrým počasím [poptávkou], po kterém roste úroda [zisky]. Trh je skutečně jako počasí - to je velmi trefné. A z toho důvodu jsou mimo právě tyhle řeči stejně jako ty tvrzení, že skrz trh proudí k zákazníkovi nějaké použitelné informace (to v tak chaotickém, počasí podobném systému IMO prostě není fyzicky možné).
S timhle naprosto souhlasim, ale dost mě překvapuje, že to sem píšeš zrovna ty. Já jsem tu na tohle upozorňoval už před nějakou dobou v kontextu takovejch těch ideologickejch kapitalistickejch průpovídek o tom, jak volný trh odměňuje schopné, chytré, kreativní lidi a podobně řečičky, které mě přijdou přesně právě na úrovni těch mýtů o tom, jak Bůh [trh] odměňuje dobré [schopné] lidi dobrým počasím [poptávkou], po kterém roste úroda [zisky].Tak samozřejmě trh neexistuje jako personifikace, nikoho neodměňuje. Ti schopní a kreativní mají možnost se na něm uplatnit.
Myslel jsem si, ze volnym trhem myslis princip nabidky a poptavky, ale tohle je jeste vagnejsi a jeste vetsi plechovka cervu. Je opravdu zcestne nazyvat algoritmem neco, o cem nedokazes rict, co to ma vlastne pocitat.Jako teď jsem docela zmaten tím co ti na tom není jasné. Algoritmus nemusí nic „počítat“, může klidně třeba vykreslovat pixely na obrazovku, nebo přepínat semafor na křižovatce. Stejně tak může úplně jednoduše prostě uzavírat smlouvy s ostatními. Smlouva může být naprosto primitivní, od "nabízím X tomu kdo mi dodá protihodnotu Y", až po smlouvy zakládající korporace a definující právo a spravedlnost. A to že to celé jde dělat jako algoritmus potvrzuje například ethereum a další „smart contracty“.
ten algoritmus je neco jako kuchynsky recept, kde pro stejne vstupy vyleze porad ten samy vystup.Toto ale nie je nutná podmienka toho, aby sa niečo nazývalo algoritmom!
U toho trhu mame ten problem, ze nemame nejaky takovy rezept, podle ktereho bychom mohli podle znamych vstupu dojit k nejakemu predvidatelnemu vystupu. Proto se take mluvi o te 'neviditelne ruce trhu' a proto je take jen spravne, ze mluvime o trznich 'mechanismech' a ne 'algoritmech'.Protože je to druh algoritmu, jako třeba celulární automat, kde provádíš na mnoho buňkách v každém kroku nějakou operaci. A jak jsem psal, je to spočitatelně neredukovatelný druh úloh, které musíš iterativně provádět pro každý prvek a navíc je to chaotický systém, kde i malá změna může vést k velkým výkyvům. Afaik třeba simulace proudění ve vodě / plynu je podobný druh úloh, které se analyticky skoro nedají redukovat na vyřešení nějaké rovnice (soustavy) a když je chceš spolehlivě simulovat na delší čas dopředu, tak je taky musíš počítat simulací částic. Centrální plánování, které dává koncovým konzumentům možnost si svobodně vybrat co si koupí (=> které nejsou úplná ekonomická totalita) s tímhle taky musí počítat. To že si zavedeš centrální plánování ti ten systém zjednodušuje na úkor zabití konkurence. Pokud tam nebudeš simulovat všechny konzumenty, tak se taky nedopočítáš výsledku, a i když budeš, tak stejně stačí aby se pak pár lidí rozhodlo jinak a dlouhodobou predikci třeba na rok dopředu ti rozhodí. Akorát teda v centrálním plánování to pak vede na ten známý výsledek, že nejsou banány, tak prostě nejsou banány a lidi prostě několik iterací nežerou banány a kdo si bude stěžovat, skončí v gulagu za kritiku systému (to v té knize fakt popisuje).
Ten zakladni mechanismus (tak to chapu ja) je ta zavislost poptavky a nabidky a jak je to vsechno pres ty ceny propojene a vede to k te 'pry' optimalni alokaci zdroju. Uz Smith tvrdil, ze tohle vsechno ale funguje jen tehdy, kdyz neexistuji monopoly a dalsi omezeni. Proto si myslim, ze by se v praxi dalo o te optimalnosti s uspechem pochybovat.Já teda nevím že by někdo tvrdil, že je to celé optimální. Souhlasím s tím, že to není optimální jak by mohlo být, a imho to prostě nejde dělat úplně optimálně, pokud chceš i nějakou robustnost.
To ze si ale podnikatele preji nejake algoritmy, podle kterych by naplanovali svou vyrobu, to od nich posloucham uz desitky let. Podle toho, co tady ctu v diskuzi bych jim mel odpovedet, ze ten algoritmus uz existuje, je bezvadny, dokonce velmi elegantní, sebe-balancující a masivně distribuovaný. Tak at se podle nej ridi a nevymejsli nejake zbytecne kraviny.Tady ale mícháš víc věcí dohromady. Na začátku jsi psal, že ti přišlo zajímavé přemýšlet nad trhem jako nad algoritmem. A já jsem jen psal, že tak nad tím jde přemýšlet už teď. Pokud chceš přemýšlet nad tím co ti naplánuje výrobu, tak na to jsou taky řešení, které se od toho taky odvíjí a počítají třeba s poptávkama a nabídkama a množstvím skladových prostor a výrobních kapacit a tak dál. Za všechny například teorie constrainů, která taky souvisí s lineárním programováním a pro centrální plánování je určitě použitelná.![]()
Ale rada podnikatelu to jeste nevi a proto pro ne planujeme ted nove anonymizovat jejich data, hodit to do excelu a cele to prehrat Amazonu, ktery se na zaklade vlastnich algoritmu snazi uhadnout, jake produkty ma firma vyrabet na sklad ted, a ktere za mesic. Vpodstate se ty AI-natrenovane algoritmy od Amazonu pokousi o to same, co chtel ten v clanku zmineny Kantorovic pro celou narodni ekonomiku.Vidíš. Akorát je rozdíl, když to různé podniky aplikují na sebe a nesou za sebe riziko, a když nějaký diktátor nařídí, že odteď to amazon plánuje celou ekonomiku.
(nadace levicove nemecke strany Die Linke) a ta tomu samozrejme dela reklamu.-->>>
„Po revoluci, když postřílíme jedno procento bohatých…“ Šéf strany Bernd Riexinger jen unaveně dodal: „Nemusíme je postřílet, stačí, když je necháme dělat nějakou společnosti prospěšnou práci.“12 Proto není vzpomínka na Stalina vůbec nemístná, soudruhu. Dopadne to jako vždy. S pozdravem Čest práci - v šest v práci zdar.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.