Portál AbcLinuxu, 24. dubna 2024 13:56
V rychlosti se podíváme na to, co nového čerstvě vydaný Debian Squeeze přináší.
Jako vždy, Squeeze je jméno pocházející z filmu Toy Story. Maskotem nové stabilní verze distribuce, která stojí jako pevný základ pro řadu dalších, především pak Ubuntu, je tedy tříoký mimozemšťan.
Co je nového? Začneme špatnými zprávami: byla ukončena oficiální podpora architektur HP PA-RISC (hppa) a Alpha. Hlavním důvodem pro toto je nedostatek lidských sil pro udržování portů na určité vyžadované úrovni, u hppa bylo také uznáno, že se hardware blíží ke konci své životnosti. Neznamená to, že by podpora pro tyto architektury zcela zmizela, jen nemá stabilní cejch Debianu. Na druhou stranu nám přibyly dva trochu neobvyklé porty, a to kfreebsd pro architektury i386 a amd64. Jak dává název tušit, nejedná se v tomto případě o GNU/Linux, ale o GNU prostředí s jádrem z FreeBSD. Standardní C knihovna (libc) je použita rovněž ta z GNU (glibc).
Jedním z nápadů bylo samozřejmě použít jádro z FreeBSD a celý uživatelský prostor spouštět pod emulací Linuxu, kterou je FreeBSD vybaveno, ale tento nápad byl zavržen, neboť emulace je pozadu oproti současnému Linuxu a mohla by chybět některá systémová volání. Na druhou stranu, kompilace (resp. portování) pro kfreebsd se ukázala být dosti snadná. První věc, která asi člověka napadne, je proč se vlastně snažit o něco jako Debian nad jádrem z FreeBSD? Většina důvodů je námětem na slušný flame, může vás však zaujmout možnost používat OpenBSD Packet Filter (pf), jails či podpora pro ZFS. Ty ostatní zahrnují jediné řešení /dev skrze devfs, užívání Open Sound Systemu, údajně lepší výkon při práci s disky a souborovými systémy nebo menší tvrdohlavost vývojářů 
Začneme od zavaděče. Výchozím zavaděčem se stává GRUB 2, původní GRUB zůstává dostupný v balíčku grub-legacy. Čeho si kutil všimne asi jako prvního, je přepracovaný systém konfigurace GRUBu. Původní struktura „vše v jediném souboru“ se změnila v cosi chytřejšího a automaticky fungujícího. Není předmětem článku GRUBy porovnávat, jen jsem u toho starého prostě měl pocit, že je to všechno hezky černé na bílém na jediném místě... Pokud aktualizujete z Lennyho, bude vám vysvětlena situace a GRUB 2 bude za účelem ověření funkčnosti nainstalován vedle starého GRUBu, takže budete moci ze starého vstoupit do nového, a přitom se nebát, že nenabootujete. Jakmile ověříte funkčnost, spuštěním jediného příkazu je starý GRUB odstraněn a dojde k zápisu nového zavaděče na vybraný disk nebo oddíl.
V linuxových variantách Debianu Squeeze je použito jádro 2.6.32, které vyšlo v prosinci 2009. V 2.6.32 toho bylo hodně nového, stejně tak ale i v dalších jádrech, která vyšla po 2.6.26, jež bylo v Lennym. Obecně, jako vždy, mnoho lidí ocení podporu nového hardwaru. U jádra je nutné zmínit ještě to, že jádro bylo kromě obvyklého patchování očištěno od nesvobodného firmwaru; ten teď sídlí v sekci non-free. Poslední lahůdkou je přidání souborového systému ext4 do instalátoru, kde je nyní výchozí volbou. Pokud vás ext4 láká a chcete opustit ext3, čtete také postup pro konverzi – výměna ext4 za ext3 ve fstabu sama o sobě nestačí (i když to fungovat bude).
Dash se stává výchozím interpretrem skriptů, při upgrade z Lennyho vám bude přechod na Dash nabídnut. Dash se pyšní hlavně vyšším výkonem, ale dejte si pozor na vaše (i cizí) skripty, které užívají speciální konstrukce Bashe, a přitom mají zapsáno používání /bin/sh namísto /bin/bash. Pokud se vám tedy některé skripty po upgradu rozbijí, je jasné, co je třeba opravit.
Při instalaci balíčků dejte pozor na to, že nyní jsou standardně instalovány všechny doporučené balíčky. Mnoho lidí tuto změnu asi ocení, ale pokud byste to považovali za zásah do vaší svobodné volby nebo vám to z jiných důvodů nevyhovuje, stačí přidat
APT::Install-Recommends "false";
do souboru /etc/apt/apt.conf. Další zásadní věcí je (konečně!) zavedení spouštění init skriptů na základě závislostí mezi nimi, což hlavně umožňuje paralelní spouštění při startu, a tedy zrychlení. Pokud máte v systému init skripty, které nemají závislosti ve své hlavičce uvedeny, nebude této nové funkce využíváno. Pokud vám celá tato věc nevyhovuje, lze ji také zakázat připsáním
CONCURRENCY=none
do souboru /etc/default/rcS. Dále stojí za to poukázat, že projekt backports.org se stal (už je tomu nějaký ten měsíc) oficiálním projektem Debainu. Web nových balíčků pro stabilní Debian je nyní na adrese backports.debian.org. Díky backportům se můžete vyhnout nepříjemnostem, ke kterým začne docházet, jakmile začnete míchat stabilní strom s testing nebo unstable (nebo dokonce experimental).
Ještě pozor na to, že nyní i IDE/PATA disky budou jako zařízení /dev/sdX, pokud ale používáte UUID označení souborových systémů, nijak se vás to nedotkne.
Pro desktop je tu hned několik novinek: nejprve GNOME 2.30 a gdm3 (pozor, po upgrade se bude nadále používat starší gdm), více o této verzi GNOME najdete v přehledu na gnome.org. Na druhé straně stojí KDE 4.4.5; v Lennym se ještě používalo KDE 3 a pokud u něj chcete zůstat, je tu projekt Trinity. Z ostatních prostředí lze zmínit Xfce 4.6.2 a LXDE 0.5.0.
X.org 7.5 je grafickým serverem tohoto vydání, je třeba poukázat na pokroky v Kernel Mode Setting (ve spojitosti s novým jádrem). Potěší také sloučení nastavení rozvržení klávesnice v konzoli a v X, obojí nyní sídlí v /etc/default/keyboard. V rychlosti zmiňme ještě OpenOffice.org 3.2.1 a KOffice 2.2.1. Na závěr nelze opomenout to, že postupný odchod od HALu dorazil i sem.
Řada balíčků poposkočila o nějakou tu verzi výše – zde je několik vybraných:
Jako obvykle se počítá s tím, že Squeeze bude podporován ještě 1 rok po uvedení následující stabilní řady, ale diskutuje se o možném prodloužení na tři roky. Tím by se Debian vyrovnal Ubuntu Server LTS.
GCC se nyní nainstaluje ve verzi 4.4.5, což kromě dalších věcí znamená i opět o něco úplnější podporu C++0x. Nesmíme zapomenout na přidání Haskell Platform 2010.1 a více než 200 přídavných knihoven pro Haskell. Výchozím interpretrem Pythonu 2.x je Python 2.6, v řadě 3.x pak Python 3.1. Pro vývojáře v .NET jsou tu Mono 2.6.7 a MonoDevelop 2.4.
Další řada Debianu se bude jmenovat Wheezy. Konečně tučňák! Ale o něm (snad) za dva roky... Mezitím stahujte Squeeze.
8.2.2011 00:51
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
8.2.2011 14:27
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
8.2.2011 14:46
⧠ A = 0 | skóre: 10
| blog: Technokratovo_zrcadlo
| Helsinki
8.2.2011 07:13
/etc/default/keyboard), tak to mě potěšili. A je to snad první vydání debianu, kde mají i dobře pořešené kódování v konzoli (dokonce se debconf ptá na nastavení). Jen mi nefunguje z nějakého důvodu moje modifikace finské klávesnice, ale možná je chyba u mne.
Jediná věc, co mě opravdu štve, je to zatracené bugovité polonefunkční KDE 4, které mj. nechápe, že dvojklik není trojklik.
Jediná věc, co mě opravdu štve, je to zatracené bugovité polonefunkční KDE 4, které mj. nechápe, že dvojklik není trojklik.Nedetekuje ti náhodou x.org myš zařízení dvakrát?
8.2.2011 15:04
⧠ A = 0 | skóre: 10
| blog: Technokratovo_zrcadlo
| Helsinki
A pak je v KDE 4 ještě spousta menších bugů souvisejících s vykreslováním, oproti KDE 3.5 menší množství užitečných funkcí a voleb atd.Jo pod to se klidně podepisuju.
9.2.2011 00:00
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
9.2.2011 21:31
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
.... protože HAL je deprecated už od 2008To je sice pravda, nicméně zatím jej pořád silně využívá dost projektů (např. Wine, nebo třeba Goggles, abych jmenoval některé) a spousta distribucí jej tím pádem nadále využívá, nebo alespoň podporuje. Lenny stopro a Sqeezy mi po upgrade najel na HAL též (nevím, zda by po při čisté instalaci nepoužil něco jiného, ale předpokládám, že by se to projevilo i po upgrade). Z toho důvodu je to poměrně silné dilema. Když už pracuje na omezení, nebo odstranění HALu konzervativní Debian, vypadá to vážně, ale vzhledem k výše uvedenému je opravdu otázkou zda je to jen iniciativa samotného Debianu, nebo jen odráží stav v daných projektech. Další otázkou je co bude následovat po HALU (protože třeba výše zmíněný DeviceKit byl příjmán poněkud s rezervou - alespoň mně to tak připadlo, protože na něm nebyla delší dobu vidět žádná aktivita) a jak dlouho to bude trvat. Pak se přejmenoval na udisks a alespoň podle web stránek to vypadá, že se na něm pracuje... No a poslední věc - pokud člověk píše nějakou aplikaci a chtěl by ji třeba časem i zveřejnit, byl by rád aby běžela a byla podporována minimálně většinou distribucí a netahat sebou závislosti - jak kouli na noze, na něco co už v systému obdobu má, jen proto, že se to jednou používat bude, nebo ne...
"Pak se přejmenoval na udisks a alespoň podle web stránek to vypadá, že se na něm pracuje... "Bylo myšleno k DeviceKitu. Sorry, roztrhlo se mi to při opravách v textu.
celý uživatelský prostor spouštět pod emulací Linuxuak tym mysleli nativnu podporu z FreeBSD, tak to nie je emulacia ale ABI z linuxu; programy sa spustaju nativne, nic sa neemuluje
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
8.2.2011 23:03
10.2.2011 08:53
9.2.2011 13:07