Debian 6.0 Squeeze

8. 2. 2011 | Luboš Doležel | Různé | 6402×

V rychlosti se podíváme na to, co nového čerstvě vydaný Debian Squeeze přináší.

Obsah

• Porty přichází a odchází
• Základy systému
• Na desktopu
• Na serveru
• Pro programátory a nejen pro ně
• A co bude dál?

Jako vždy, Squeeze je jméno pocházející z filmu Toy Story. Maskotem nové stabilní verze distribuce, která stojí jako pevný základ pro řadu dalších, především pak Ubuntu, je tedy tříoký mimozemšťan.

Porty přichází a odchází

Co je nového? Začneme špatnými zprávami: byla ukončena oficiální podpora architektur HP PA-RISC (hppa) a Alpha. Hlavním důvodem pro toto je nedostatek lidských sil pro udržování portů na určité vyžadované úrovni, u hppa bylo také uznáno, že se hardware blíží ke konci své životnosti. Neznamená to, že by podpora pro tyto architektury zcela zmizela, jen nemá stabilní cejch Debianu. Na druhou stranu nám přibyly dva trochu neobvyklé porty, a to kfreebsd pro architektury i386 a amd64. Jak dává název tušit, nejedná se v tomto případě o GNU/Linux, ale o GNU prostředí s jádrem z FreeBSD. Standardní C knihovna (libc) je použita rovněž ta z GNU (glibc).

Jedním z nápadů bylo samozřejmě použít jádro z FreeBSD a celý uživatelský prostor spouštět pod emulací Linuxu, kterou je FreeBSD vybaveno, ale tento nápad byl zavržen, neboť emulace je pozadu oproti současnému Linuxu a mohla by chybět některá systémová volání. Na druhou stranu, kompilace (resp. portování) pro kfreebsd se ukázala být dosti snadná. První věc, která asi člověka napadne, je proč se vlastně snažit o něco jako Debian nad jádrem z FreeBSD? Většina důvodů je námětem na slušný flame, může vás však zaujmout možnost používat OpenBSD Packet Filter (pf), jails či podpora pro ZFS. Ty ostatní zahrnují jediné řešení /dev skrze devfs, užívání Open Sound Systemu, údajně lepší výkon při práci s disky a souborovými systémy nebo menší tvrdohlavost vývojářů

Základy systému

Začneme od zavaděče. Výchozím zavaděčem se stává GRUB 2, původní GRUB zůstává dostupný v balíčku grub-legacy. Čeho si kutil všimne asi jako prvního, je přepracovaný systém konfigurace GRUBu. Původní struktura „vše v jediném souboru“ se změnila v cosi chytřejšího a automaticky fungujícího. Není předmětem článku GRUBy porovnávat, jen jsem u toho starého prostě měl pocit, že je to všechno hezky černé na bílém na jediném místě... Pokud aktualizujete z Lennyho, bude vám vysvětlena situace a GRUB 2 bude za účelem ověření funkčnosti nainstalován vedle starého GRUBu, takže budete moci ze starého vstoupit do nového, a přitom se nebát, že nenabootujete. Jakmile ověříte funkčnost, spuštěním jediného příkazu je starý GRUB odstraněn a dojde k zápisu nového zavaděče na vybraný disk nebo oddíl.

V linuxových variantách Debianu Squeeze je použito jádro 2.6.32, které vyšlo v prosinci 2009. V 2.6.32 toho bylo hodně nového, stejně tak ale i v dalších jádrech, která vyšla po 2.6.26, jež bylo v Lennym. Obecně, jako vždy, mnoho lidí ocení podporu nového hardwaru. U jádra je nutné zmínit ještě to, že jádro bylo kromě obvyklého patchování očištěno od nesvobodného firmwaru; ten teď sídlí v sekci non-free. Poslední lahůdkou je přidání souborového systému ext4 do instalátoru, kde je nyní výchozí volbou. Pokud vás ext4 láká a chcete opustit ext3, čtete také postup pro konverzi – výměna ext4 za ext3 ve fstabu sama o sobě nestačí (i když to fungovat bude).

Dash se stává výchozím interpretrem skriptů, při upgrade z Lennyho vám bude přechod na Dash nabídnut. Dash se pyšní hlavně vyšším výkonem, ale dejte si pozor na vaše (i cizí) skripty, které užívají speciální konstrukce Bashe, a přitom mají zapsáno používání /bin/sh namísto /bin/bash. Pokud se vám tedy některé skripty po upgradu rozbijí, je jasné, co je třeba opravit.

Při instalaci balíčků dejte pozor na to, že nyní jsou standardně instalovány všechny doporučené balíčky. Mnoho lidí tuto změnu asi ocení, ale pokud byste to považovali za zásah do vaší svobodné volby nebo vám to z jiných důvodů nevyhovuje, stačí přidat

APT::Install-Recommends "false";

do souboru /etc/apt/apt.conf. Další zásadní věcí je (konečně!) zavedení spouštění init skriptů na základě závislostí mezi nimi, což hlavně umožňuje paralelní spouštění při startu, a tedy zrychlení. Pokud máte v systému init skripty, které nemají závislosti ve své hlavičce uvedeny, nebude této nové funkce využíváno. Pokud vám celá tato věc nevyhovuje, lze ji také zakázat připsáním

CONCURRENCY=none

do souboru /etc/default/rcS. Dále stojí za to poukázat, že projekt backports.org se stal (už je tomu nějaký ten měsíc) oficiálním projektem Debainu. Web nových balíčků pro stabilní Debian je nyní na adrese backports.debian.org. Díky backportům se můžete vyhnout nepříjemnostem, ke kterým začne docházet, jakmile začnete míchat stabilní strom s testing nebo unstable (nebo dokonce experimental).

Ještě pozor na to, že nyní i IDE/PATA disky budou jako zařízení /dev/sdX, pokud ale používáte UUID označení souborových systémů, nijak se vás to nedotkne.

Na desktopu

Pro desktop je tu hned několik novinek: nejprve GNOME 2.30 a gdm3 (pozor, po upgrade se bude nadále používat starší gdm), více o této verzi GNOME najdete v přehledu na gnome.org. Na druhé straně stojí KDE 4.4.5; v Lennym se ještě používalo KDE 3 a pokud u něj chcete zůstat, je tu projekt Trinity. Z ostatních prostředí lze zmínit Xfce 4.6.2 a LXDE 0.5.0.

X.org 7.5 je grafickým serverem tohoto vydání, je třeba poukázat na pokroky v Kernel Mode Setting (ve spojitosti s novým jádrem). Potěší také sloučení nastavení rozvržení klávesnice v konzoli a v X, obojí nyní sídlí v /etc/default/keyboard. V rychlosti zmiňme ještě OpenOffice.org 3.2.1 a KOffice 2.2.1. Na závěr nelze opomenout to, že postupný odchod od HALu dorazil i sem.

Na serveru

Řada balíčků poposkočila o nějakou tu verzi výše – zde je několik vybraných:

• MySQL 5.1.49 (bylo 5.0.51a)
• OpenSSH 5.5p1 (bylo 5.1p1)
• PHP 5.3.2 (bylo 5.2.6)
• Postfix 2.7.1 (bylo 2.5.5)
• PostgreSQL 8.4.5 (bylo 8.3.5)
• Samba 3.5.5 (bylo 3.2.5)
• Tomcat 6.0.28 (bylo 5.5.26)

Jako obvykle se počítá s tím, že Squeeze bude podporován ještě 1 rok po uvedení následující stabilní řady, ale diskutuje se o možném prodloužení na tři roky. Tím by se Debian vyrovnal Ubuntu Server LTS.

Pro programátory a nejen pro ně

GCC se nyní nainstaluje ve verzi 4.4.5, což kromě dalších věcí znamená i opět o něco úplnější podporu C++0x. Nesmíme zapomenout na přidání Haskell Platform 2010.1 a více než 200 přídavných knihoven pro Haskell. Výchozím interpretrem Pythonu 2.x je Python 2.6, v řadě 3.x pak Python 3.1. Pro vývojáře v .NET jsou tu Mono 2.6.7 a MonoDevelop 2.4.

A co bude dál?

Další řada Debianu se bude jmenovat Wheezy. Konečně tučňák! Ale o něm (snad) za dva roky... Mezitím stahujte Squeeze.

       

Komentáře

[Jardík]

Se divím, že mají v debianu mono ...

[Bedňa]

MONO je Open Source, takže spľňuje kritéria slobodného prístupu k zdrojovým kódom.

[SPM]

To je taková hodně obecná odpověď... openssl je taky opensource a přesto spousta balíků proti ní neni zkompilovaná :)

[Bedňa]

Asi si nezaslúžili dôveru ľudu V testing je ich dosť.

[Max]

Dobře shrnuto. Včera jsem upgradoval z lennyho na squeeze a opravdu parádička. Mile mně celý upgradovací proces potěšil(mají to pěkně ošetřené). Jen na dash jsem nepřešel a zůstal u bashe.
Zdar Max

[SPM]

Já teda těch dost nepříjemných problémů několik našel... první je, že nové jádro má tendenci dělat resum z RAMky, dokud se mu do parametru nepřidá noresume... pokud tam není, tak si alespoň zařve, že nelze resumovat a musí se to odentrovat... a druhá věc u SW raidu - ač se mě ptal, které zařízení jsou nutné pro boot a řekl jsem mu, že všechny a stejně po rebootu to sestavilo jenom jedno pole ze tří... a musel jsem kvůli těm pitomostem jít do zimy :))

[Max]

Pole mi také nešlo. Sestavily se mi jen RAID1 pole, ale RAID5 ne. Myslím, že kvůli tomu, že jsem neměl vygenerovaný mdadm.conf a neměl jsem v něm tudíž ani definovány metadata : "metadata=0.90", takže spíše moje chyba.
Zdar Max

[⧠ A = 0]

Nejdřív jsem nadával, že mi nefunguje nastavení rozvržení klávesnice, a pak jsem se z release notes dověděl, že je to KONEČNĚ vcelku skvěle sjednocené (konzole a xka, přes /etc/default/keyboard), tak to mě potěšili. A je to snad první vydání debianu, kde mají i dobře pořešené kódování v konzoli (dokonce se debconf ptá na nastavení). Jen mi nefunguje z nějakého důvodu moje modifikace finské klávesnice, ale možná je chyba u mne.

Jediná věc, co mě opravdu štve, je to zatracené bugovité polonefunkční KDE 4, které mj. nechápe, že dvojklik není trojklik.

[trekker.dk]

Jediná věc, co mě opravdu štve, je to zatracené bugovité polonefunkční KDE 4, které mj. nechápe, že dvojklik není trojklik.

Nedetekuje ti náhodou x.org myš zařízení dvakrát?

[⧠ A = 0]

Ne. Můj problém je ten, že při dvojkliku na ikonu okna se mi akorát zobrazí a zase zmizí nabídka. Okno mi zavře až trojklik. Domnívám se, že je to tím, že po tom prvním kliknutí se rozvine nabídka a ikona ztratí zaměření. Při druhém kliknutí nabídka zmizí, ikonka získá znovu zaměření, ale to kliknutí bere jako první, protože mezi tím to zaměření ztratila. A tedy až třetí klik celkově je pro tu ikonku tím druhým klikem.

A pak je v KDE 4 ještě spousta menších bugů souvisejících s vykreslováním, oproti KDE 3.5 menší množství užitečných funkcí a voleb atd.

[trekker.dk]

A pak je v KDE 4 ještě spousta menších bugů souvisejících s vykreslováním, oproti KDE 3.5 menší množství užitečných funkcí a voleb atd.

Jo pod to se klidně podepisuju.

[kyytaM]

http://trinity.pearsoncomputing.net/ :)

[basher]

Akorat neni dobre pouzivat gdm3, kvuli tomuhle: http://bugs.debian.org/cgi-bin/bugreport.cgi?bug=590534

[dejf]

Skoda ze si skript neumi zjistit volne misto na disku, neohlidal jsem a dost jse man tom pohorel

[Max]

Lol, ehm, pradon. To je blbý, no :-/.
Zdar Max

[D.A.Tiger]

"... postupný odchod od halu dorazil i sem"

Mohu poprosit o rozvedení této informace? Je myšleno tím, že Debian samotný se bude snažit co nejvíce minimalizovat využívání HALu? A čím jej nahradí? Nebo jsem to blbě pochopil?

[Luboš Doležel (Doli)]

Jde zatím hlavně o GNOME: http://wiki.debian.org/HALRemoval

[D.A.Tiger]

Díky. Není mi však pořád jasné čím a jak chtějí hal nahradit a zda se jedná pouze o distribuční změny.

Pro mě je to momentálně docela důležité, protože nedávno jsem ve vlastním projektu (file manager) konečně dodělal podporu pro D-BUS a začal pracovat na podpoře HALu, kterým bych chtěl nahradit současnou implementaci detekce úložných a diskových zařízení (založenou na parsování souborů fstab a mtab v /etc, pomocí mntent). Nerad bych dopad tak, že to dodělám a ono se to přestane používat (podobně mi to "vyšlo" s DCOP) :-/ Proto se raději ptám...

Navíc technologie typu HAL mi přijde mnohem sympatičtější než patlání se udev a zatím se ke mě nedostala informace, že by existovala nějaká srovnatelná náhrada...

[Luboš Doležel (Doli)]

Jsou tu DeviceKit, udisks, upower apod.

[Jakub Lucký]

To jste docela oldschooler, protože HAL je deprecated už od 2008

a v současném Sidovi (už tak rok) HAL vůbec neběží, jen pár aplikací závisí stále na libhal1

[D.A.Tiger]

.... protože HAL je deprecated už od 2008

To je sice pravda, nicméně zatím jej pořád silně využívá dost projektů (např. Wine, nebo třeba Goggles, abych jmenoval některé) a spousta distribucí jej tím pádem nadále využívá, nebo alespoň podporuje. Lenny stopro a Sqeezy mi po upgrade najel na HAL též (nevím, zda by po při čisté instalaci nepoužil něco jiného, ale předpokládám, že by se to projevilo i po upgrade).

Z toho důvodu je to poměrně silné dilema. Když už pracuje na omezení, nebo odstranění HALu konzervativní Debian, vypadá to vážně, ale vzhledem k výše uvedenému je opravdu otázkou zda je to jen iniciativa samotného Debianu, nebo jen odráží stav v daných projektech. Další otázkou je co bude následovat po HALU (protože třeba výše zmíněný DeviceKit byl příjmán poněkud s rezervou - alespoň mně to tak připadlo, protože na něm nebyla delší dobu vidět žádná aktivita) a jak dlouho to bude trvat. Pak se přejmenoval na udisks a alespoň podle web stránek to vypadá, že se na něm pracuje... No a poslední věc - pokud člověk píše nějakou aplikaci a chtěl by ji třeba časem i zveřejnit, byl by rád aby běžela a byla podporována minimálně většinou distribucí a netahat sebou závislosti - jak kouli na noze, na něco co už v systému obdobu má, jen proto, že se to jednou používat bude, nebo ne...

[D.A.Tiger]

Oprava :

"Pak se přejmenoval na udisks a alespoň podle web stránek to vypadá, že se na něm pracuje... "

Bylo myšleno k DeviceKitu. Sorry, roztrhlo se mi to při opravách v textu.

[Jakub Lucký]

HAL je v repozitářích pořád, ale už není nic, co by na něm bylo dependentní a bylo součástí gnome-deskop... Někdy v prosinci jsem instaloval Squeeze na tenhle notebook a už tu HAL nemám a podle mě už aspoň rok je v Debianu DeviceKit (v té době devicekit-disks)...

HAL asi jen tak nezmizí, ale pamatuji si, že se právě tady na Ábíčku jásalo, když se další aplikace oprostili od HALu... Ale konec HALu je jasný nejen z Debianu, HAL se prostě už nevyvíjí...

Co přesně má vyjadřovat poslední věc si nejsem tak úplně jistý, pokud je to narážka na to, že se pořád mění ty HAL/*Kit/Udisks tak to je pravda... Ale aspoň se objevila ulička redundantního démona jako slepá a nahradilo se to něčím (zdá se) lepším...

[m;)]

hm.. pred casom som kompiloval nieco na freebsd a hal mi tam naskakal ako zavislost. pamatam sa, ze trvalo istu dobu, kym bol hal naportovany, pretoze dnes sa na multiplatformnost kasle (HAL - "probably too tied to Linux"). nepreslo vela casu a HAL je deprecated. a namiesto neho je tu spusta novych projektov. som zvedavy ake budu kvalitne a hlavne ako budu portovatelne. pretoze problem nastava ked nejaka dolezita aplikacia (typu X11) sa na nich stane zavisla. to potom moze vyrazne skomplikovat dostupnost novych verzii na inych unix platformach. :-/

[frEon]

s tema doporucenejma balikama zabordeloval system uz Lenny, ne?

[mato]

celý uživatelský prostor spouštět pod emulací Linuxu

ak tym mysleli nativnu podporu z FreeBSD, tak to nie je emulacia ale ABI z linuxu; programy sa spustaju nativne, nic sa neemuluje