V rámci projektu ADAM (Advanced DNS Analytics and Measurements) uvádí Laboratoře CZ.NIC ve spolupráci s CSIRT.CZ do produkčního provozu nástroj DNS crawler. Záměrem je periodicky procházet všechny domény 2. úrovně pod TLD .cz, získávat o nich různá veřejně dostupná data a ta pak dále zpracovávat. I když to jeho jméno přímo nenapovídá, DNS crawler bude kromě sběru dat z DNS také komunikovat s webovým a e-mailovým serverem každé domény.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 5.6 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 5.7 (LKML). Přehled nových vlastností a vylepšení na stránce Linux Kernel Newbies. Kódové jméno Linuxu 5.7 zůstává Kleptomaniac Octopus.
Byl aktualizován styl zápisu zdrojových kódů Linuxu. Maximální počet znaků (sloupců) na řádek byl zvýšen z 80 na 100. Preferováno ale zůstává 80 znaků [reddit].
Vývojáři postmarketOS (GitLab) hodnotí tři roky vývoje tohoto v květnu 2017 představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky.
Po více než pěti měsících od vydání verze 3.11.0 byla vydána nová stabilní verze 3.12.0, tj. první z nové řady 3.12, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze zmínit počáteční podporu architektury mips64 (big endian) a programovacího jazyka D.
Coffee Run je další krátký open source film od Blender Animation Studia. Vše o filmu na Blender Cloudu.
Byla vydána nová verze 2020.06.01 distribuce BlackArch Linux (Wikipedie). Jedná se o distribuci založenou na Arch Linuxu zaměřenou na penetrační testování a výzkum počítačové bezpečnosti. Z novinek lze zmínit přes 150 nových nástrojů. Aktuálně jich je 2553.
V dubnu loňského roku získal multiplatformní open source herní engine Godot (Wikipedie) 50 tisíc dolarů z programu Mozilla Open Source Support (MOSS) Mission Partners na portaci Godot Editoru na webové technologie (HTML5 a WebAssembly), vylepšení podpory WebRTC, přidání podpory WebSocket a vytvoření 3D modelů pro nová dema. Fabio Alessandrelli dnes přestavil jeden z výsledků: Godot Editor běžící ve webovém prohlížeči.
Včera bylo oznámeno přejmenování Raspbianu, tj. linuxové distribuce určené především pro jednodeskové miniaturní počítače Raspberry Pi, na Raspberry Pi OS. Dnešní příspěvek na blogu Raspberry Pi a také video na YouTube představuje květnové novinky již v Raspberry Pi OS, konkrétně ve verzi 2020-05-27. Zdůrazněny jsou například nové aplikace Bookshelf a Magnifier. Detaily v poznámkách k vydání.
Dnes od 16:00 do 19:15 a zítra od 9:00 do 15:00 lze virtuálně navštívit festival novodobých kutilů Maker Faire Prague Online 2020.
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
