Nvidia podpoří projekt Common Voice částkou 1,5 milionu dolarů. Mozilla píše o demokratizaci a diverzifikaci hlasové technologie. Nvidia prostě použije otevřenou databázi hlasových záznamů k trénování svého systému Jarvis, viz úvodní přednáška CEO Nvidie Jensena Huanga na NVIDIA GTC 2021.
Tento týden probíhá virtuální konference NVIDIA GTC 2021 (GPU Technology Conference). Doporučit ke zhlédnutí lze úvodní přednášku CEO Nvidie Jensena Huanga. Z kuchyně představil celou řadu novinek (NVIDIA Grace CPU, NVIDIA DRIVE Atlan, AI-Capable Supercomputer Alps, …). Dění na konferenci lze sledovat na Twitteru.
Byla vydána verze 6.0 softwaru pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Mutara. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Vedení Nadace pro svobodný software (FSF) vydalo oficiální prohlášení k návratu Richarda Stallmana (RMS) do vedení FSF. Richard Stallman promluvil ke komunitě kolem svobodného softwaru.
Ve středu 14. dubna pořádá brněnský Red Hat tradiční akci Open House, letos opět ve virtuální podobě. Open House nabízí studentům, ale i zájemcům z široké veřejnosti příležitost poznat Red Hat, jeho kulturu a dozvědět se o stážích a pracovních příležitostech. Letošní program nabídne 3 souběžné streamy od více než 30 přednášejících. Jeden z nich bude věnován technickým přednáškám, kde se dozvíte o různých projektech a produktech, na kterých
… více »Microsoft kupuje firmu Nuance Communications za 19,7 miliardy dolarů. Nuance Communications se věnuje rozpoznávání řeči pomocí umělé inteligence především ve zdravotnictví. Technologie od Nuance Communications je použita také ve virtuálním asistentovi Siri.
Český překladatelský tým LibreOffice vydává příručku LibreOffice Writer verze 6.4. Kniha představuje některé hlavní funkce aplikace LibreOffice Writer:… více »
Příspěvek na blogu webové aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) představuje novinky nové verze 1.14.0 této v programovacím jazyce Go naprogramované aplikace.
V březnu 2016 byl 2D animační software Toonz uvolněn jako open source pod názvem OpenToonz. O víkendu byl OpenToonz vydán ve verzi 1.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Novou verzi bude možné nainstalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
Společnost Espressif Systems oznámila, že rodinu SoC ESP32 brzy rozšíří o ESP32-C6 s 32bitovým RISC-V jádrem a podporou Wi-Fi 6 a Bluetooth 5 (LE).
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz