O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
V seriálu se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian, Ubuntu nebo odvozené distribuce.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz