Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Verze balíčku je ve většině případů jen kombinací verze zabaleného softwaru a
revize balíčku pro Debian, tedy něco jako 1.2.3-1. Bohužel ne vždy je to tak jednoduché a verze může klidně narůst do obludností jako například
3:3.10.dfsg.4~r3724-1.1+b1. Obecně můžeme popsat verzi jako [epocha:]verze_programu[-revize_balíčku], kde jediná povinná část je verze programu, ostatní nemusí být použity.
Porovnávání verzí postupuje zleva doprava a vždy je nejdříve lexikálně
porovnána nenumerická část a poté numerická část jako čísla a tyto kroky se
opakují, dokud je co porovnávat. Nevyplněná epocha se považuje za 0, stejně
tak jako nepoužitá revize. Lexikografické porovnání je trochu zvláštní --
nejnižší hodnotu má tilda (~), která má dokonce menší hodnotu než prázdný
text, poté všechna písmena a nakonec ostatní povolené znaky (+, ., případně -
a :). Porovnání si můžete vyzkoušet pomocí dpkg --compare-versions.
Epocha se používá obvykle za situace, kdy se z nějakého důvodu změnilo
číslování verzí programů a novější verze mají nižší číslo než starší. Epocha
obsahuje jediné (obvykle malé) celé kladné číslo. Například při modularizaci
X.org spousta balíčků přešla z verze 7.0 na 1.0 a správce balíčků by si tedy myslel, že se nejedná o novější verzi. Přidáním epochy se porovnávají verze 7.0 a 1:1.0, kde první sice nemá explicitní epochu uvedenu, ale použije se implicitní hodnota 0. Tímto trikem tedy zajistíme, že verze 1.0 bude považována za novější než 7.0.
Verze programu je obvykle to, co používá jeho autor. Nicméně občas dojde na situaci, kdy nemůže být verze použita přímo, ale musíme jí trochu přiohnout. A jak můžete vidět z příkladu v úvodu, je zde prostoru pro ohýbání dost.
Pokud je potřeba tarball z nějakého důvodu (obvykle licenčního) přebalit
oproti tomu, který šíří původní autor, musíme to vyznačit ve verzi. Toto se
provede přidáním textu dfsg (zkratka Debian Free Software Guidelines) do verze. Pokud očekáváme, že na první pokus nebude vše ještě úplně v pořádku, můžeme použít i verzi přebalení. Verze balíčku pak může vypadat například 3.10.dfsg.4. Jako oddělovací znak mezi verzí a textem dfsg se kromě tečky může použít i plus, záleží na preferenci autora (verze tedy může být 1.2+dfsg).
Pokud je tarball přebalen z jiných důvodů než kvůli licencím, místo textu
dfsg se použije text debian, ale tato situace není moc častá.
Pokud se jedná třeba o snapshot ze SVN nebo alfa verzi, musíme to nějak
zohlednit ve verzi. Pro tyto případy se používá už dříve zmíněná tilda, která
zajistí, že verze 3.10~alpha1 bude menší než 3.10. Podobně snapshot verze 1.2 pojmenujeme 1.2~r1234 a při vydání finální verze můžeme použít verzi 1.2.
Revize balíčku je obvykle jen kladné celé číslo, ale při dále zmíněných situacích se může zkomplikovat. Revize se nepoužívá jen pro nativní programy, tedy věci vyvíjené přímo pro Debian (tedy tak by to mělo být, nicméně skutečnost je občas poněkud jiná).
Pokud není správce balíčku k dispozici, nebo nereaguje dostatečně rychle na
kritické chyby, může jiný Debian developer zaskočit a nahrát do archívu
opravenou verzi. Tomuto se říká Non-Maintainer Upload a zkracuje se to NMU.
Pro takovouto verzi se ovšem nepoužije standardní číslování (tedy zvýšení
revize), ale za revizi se rozšíří o tečku a další číslo. Případné další NMU už
jen zvyšují číslo za tečkou, takže balíček můžeme třeba dostat ve verzi
1.0-1.3, což znamená, že na balíčku byly provedeny tři změny prostřednictvím NMU.
Pokud je potřeba balíček překompilovat (například se změnilo soname knihovny,
kterou program používá) a není potřeba nijak měnit zdrojový balíček, může
dojít k binárnímu NMU -- balíček je jen překompilován, ale zdrojový balíček
zůstal beze změny. Binární balíček má poté k revizi připojenu indikaci tohoto
stavu, a to ve formě +b1. Opět je možné tento proces opakovat a získat tak verzi 2.3-1+b4.
V případě, že používáme backportované balíčky, tak by měly mít ještě revizi
rozšířenou o indikaci backportu: ~bpo${debian_release}+${build_int}.
První backport balíčku v původní verzi 1.0-1 pro Debian 4.0 (etch) tedy bude mít verzi 1.0-1~bpo40+1. Při změnách v backportovaném balíčku se zvyšuje poslední číslice, tilda v revizi zajistí přeinstalování balíčkem z distribuce při aktualizaci, protože původní verze je považována za novější.
Když je seriál na konci, je na čase čtenáře připravit na případné změny, které v dohledné době nastanou (nebo mohou nastat). Tento seznam rozhodně není autoritativní, je jen založen na pozorováních autora a jeho odhadu, takže všechno nakonec může dopadnout úplně jinak :-).
Nejbližší změna se asi bude týkat zdrojových balíčků, protože brzy po vydání Lennyho již pravděpodobně bude povoleno používání verze 3.0 a tedy možnosti použít více tarballů a sadu patchů. Tato změna se ovšem také promítne do Debian Policy spolu s dalšími menšími úpravami (takže do Standards-Version budeme opět psát vyšší číslo).
Strojově zpracovatelný debian/copyright si také získává stále větší
oblibu a dnes již u nových balíčků převažuje. Proto je na čase si na jeho
používání zvyknout. Tento formát se pravděpodobně také do dalšího vydání
stane součástí Debian Policy.
Další změna bude užitečná především pro velké balíčky -- bude možné volitelně balíček komprimovat pomocí lzma. Jedná se sice o podstatně lepší kompresní algoritmus, ale také mnohem náročnější na paměť a výkon, proto nebude použit jako výchozí pro celou distribuci, ale jen pro balíčky, kde se jeho použitím ušetří značné místo a u kterých se dá předpokládat, že uživatel disponuje dostatečně výkonným hardwarem (např. pokud chce někdo provozovat OpenOffice.org, tak se dá předpokládat, že to nebude na počítači s 16 MB paměti).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
.
OK. S 16 MB embedded jsem nepocital. Na druhou stranu, je dobry napad na ne cpat Debian? nebudou veci jako OpenWRT lepsi?U nás v síti je na routerboardu s 59MB (tak to píše
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
free) Debian a jsem za něj moc rád .
Použito bývá víc než polovina...