Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Na vytvoření jednoduchého repozitáře existuje nespočet nástrojů. Pro účely
tohoto článku jsem zvolil reprepro
, protože nabízí jednoduché rozhraní a přesto poskytuje velmi mnoho funkcí.
Pro začátek si vytvoříme adresář, kde budeme chtít, aby reprepro pracovalo:
$ mkdir reprepro $ cd reprepro
Dále potřebujeme adresář pro nastavení:
$ mkdir conf
Minimálně musíme říci, jaké distribuce budeme v repozitáři mít, vytvoříme tedy
conf/distributions
(tato ukázka obsahuje jenom jednu distribuci, ale můžeme jich použít, kolik jen chceme):
Origin: Stojan Jakotyč Label: Unofficial Packages Suite: unstable Codename: sid Architectures: i386 amd64 source Components: main contrib non-free Description: My playground
Nyní již reprepro můžeme normálně používat. Pokud jsme použili v konfiguraci
distribucí Suite
, můžeme si třeba nechat vygenerovat symbolické odkazy na kódová jména:
$ reprepro -b . createsymlinks
Parametr -b
určuje cestu k pracovnímu stromu reprepro, v tomto případě je to tedy aktuální adresář. Jak vidíme, reprepro už si nijak nestěžuje, takže můžeme přidat první balíček do repozitáře:
$ reprepro -b . include unstable /tmp/ukolovnik_1.0-4_i386.changes Exporting indices...
Když se nyní podíváme do pracovního adresáře, zjistíme, že se vytvořilo
několik nových adresářů a souborů. Struktura je podobná jako na jakémkoliv
mirroru Debianu - tedy adresář pool
obsahuje vlastní balíčky, kdežto dists
seznamy balíčků pro dané distribuce. Dále si reprepro vytvoří adresář db
, kde jsou uloženy jeho interní informace o repozitáři a balíčcích.
Ručně přidávat balíčky je ale dost práce, tak je určitě lepší tento proces
zautomatizovat. Podporu už pro to reprepro má, stačí mu v souboru
conf/incoming
říci, odkud si balíčky brát:
Name: incoming IncomingDir: /tmp/reprepro/incoming TempDir: /tmp/reprepro/tmp Allow: unstable>sid Default: sid
První řádek určuje jméno této fronty, můžeme použít cokoliv. Druhý adresář,
kde se fronta nachází, a třetí místo, kam se mohou odkládat dočasné soubory.
Parametry Allow
a Default
určují pravidla pro nahrávání balíčků. Zde tedy balíček určený pro unstable skončí v distribuci sid a všechny ostatní také v distribuci sid. Zpracování pak spustíme následujícím příkazem, případně ho můžeme dát do cronu a nechat frontu zpracovávat automaticky:
$ reprepro -b . processincoming incoming Exporting indices... Deleting files no longer referenced...
Pokud Debian používáte již nějakou chvíli, asi víte, že program apt-file
umí vyhledávat v seznamech souborů nenainstalovaných balíčků. Aby to ovšem fungovalo, musí být v repozitáři seznam souborů v balíčcích (soubor Contents
). Program reprepro umí generovat i tento seznam, stačí zapnout tuto volbu v conf/distributions
. Když už budeme v tomto souboru něco měnit, můžeme ještě zapnout bz2 kompresi pro všechny seznamy:
DebIndices: Packages Release . .gz .bz2 DscIndices: Sources Release . .gz .bz2 Contents: . .gz .bz2
Pokud máme pocit, že by se balíček mohl hodit i někomu dalšímu, tak je dobré ho dostat do distribuce. Jakékoliv nové balíčky musejí před přijetím projít frontou nových balíčků, kde čekají na to, až je správce ftp repozitáře zkontrolují a přijmou do distribuce. Po této kontrole už není nahrávání nových verzí omezeno.
Než se však pokusíme dostat náš výtvor do distribuce, měl by být balíček v co
nejlepším stavu, abychom ušetřili práci sobě i dalším lidem, kteří se s
balíčkem budou muset poprat. Pro základní kontrolu poslouží lintian
popsaný dříve v seriálu, ale nemalou pozornost bychom měli věnovat také licencím
jednotlivých souborů a jejich popisu v debian/copyright
.
Když si myslíme, že máme vše správně, můžeme pokročit k nahrávání. Jako naprostý nováček máme možnost jen si nechat balíček nějakým vývojářem nahrát do distribuce. Tomuto se říká sponzorování a sponzor je zodpovědný za kvalitu balíčku, přestože se o něj stará někdo jiný. Poté, co získáme dostatek zkušeností, je možné se pokusit postoupit na vyšší úroveň a stát se Debian maintanerem, kdy už můžeme nahrávat svoje balíčky samostatně. Další možností k růstu je Debian developer, kdy již můžeme do distribuce nahrávat cokoliv (samozřejmě při dodržování daných pravidel).
Jak již jsem napsal dříve, sponzorování balíčku je zpočátku jediný způsob, jak dostat balíček do distribuce. Nejtěžším úkolem je (hned po vytvoření bezvadného balíčku) nalezení vývojáře, který bude ochotný balíček zkontrolovat a nahrát do distribuce. Pro tento účel nám poslouží server http://mentors.debian.net, kam balíčky pro sponzory můžeme nahrávat, a mailing list debian-mentors, na kterém se pokusíme nalézt sponzora.
Lidí hledajících sponzora pro svůj balíček je hodně a čas vývojářů je omezený, takže je nutné zaujmout a dobře odvést svojí práci. Pokud se snažíme do distribuce dostat stopadesátý editor, tak určitě budeme mít mnohem těžší pozici, než při práci s nějakým zajímavým nástrojem nebo hrou. Snažte se proto při psaní mailu myslet na to, že musíte někoho zaujmout a uvést všechny relevantní informace, které by sponzor mohl potřebovat (na stránkách mentors.debian.net si můžete zkopírovat šablonu, která bude všechny potřebné informace obsahovat).
V prvních balíčcích budou obvykle snadno dohledatelné chyby, takže když má někdo k našemu balíčku připomínky, jedná se většinou o dobře míněné rady; snažte se jimi řídit. Nicméně se nebojte diskutovat o případných alternativních řešeních, nikdo není neomylný. Většina sponzorů má seznam věcí, které kontrolují, jeden z nich je například Checklist for sponsored packages. Občas nebývá od věci si takový seznam projít ještě před předhozením balíčku na mailing list a jeho veřejným pranýřováním :-).
Pokud už se s nějakým sponzorem dohodneme na jednom balíčku, obvykle bývá i přístupnější nahrávání našich dalších balíčků, ale nemusí to být pravidlem.
V současné době je poměrně velká část balíčků spravována v týmech. Jedná se o poměrně snadnou možnost, jak spravovat balíček bez toho, aby se člověk musel stát Debian maintainerem nebo developerem nebo musel složitě shánět sponsora, protože se v týmu snáze najde nějaký Debian developer, který balíček nahraje. Jinak se jedná o stejný případ jako sponzorování.
Pokud už máme za sebou nějakou práci na sponzorovaném balíčku, můžeme zkusit
za tento balíček kompletně převzít zodpovědnost a stát se Debian maintainerem.
Když se jím staneme, můžeme nahrávat svoje balíčky, které sponzor nahraje do
distribuce s nastaveným příznakem DM-Upload-Allowed
. Informace o tom, jak se stát Debian maintainerem, najdeme na wiki.debian.org/Maintainers.
Jako Debian developer už můžeme nahrávat do distribuce cokoliv a musíme tedy splnit o něco přísnější podmínky. Nicméně tento postup je jasně definovaný a při troše štěstí není problém ho celý absolvovat během půl roku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: