Balíčky pro Debian - 2 (popisy balíčků) (diskuse)

[Alcor]

Super, jen tak dál ...

[laco]

Seriál jo. Horší je, že Ubuntu bere všechno od Debianu, ale ubunťácké balíčky nejdou v Debianu zpětně použít. Ubuntu je sice polidštěný Debian, ale zdá se, Ubuntu bere víc než dává.

[David Jaša]

Chcete-li balíček z Ubu do Debu, tak si stáhněte zdrojový a překompilujte u sebe. Stejný postup platí i pro opačný směr. :-P

[Kovář David]

Tak váš názor je takový open source naruby. Navíc si neuvědomuji, že by vývojáři Debianu vyráběli své balíčky pro Ubuntu. Tak proč by vývojáři Ubuntu měli vyrábět balíčky pro Debian? Ubuntu balíčky jsou k dispozici stejně jako Debianí, tak je vezměte a přeneste do Debianu. Tady na to máte super návod. To je open source, vy si to trochu pletete.

[Pev]

Navíc si neuvědomuji, že by vývojáři Debianu vyráběli své balíčky pro Ubuntu.

No známá pravda je, že naprostá většina z více než 10 tis. balíků Debianu je v Ubuntu použitá beze změny.

Dokazuje to text u jednotlivých balíků na http://packages.ubuntu.com/ :

Original Maintainers (usually from Debian):

Ideální by byla větší (oboustranná) spolupráce mezi Ubuntu a Debianem, zatím je to IMHO jen Debian => Ubuntu.

Příkladem použití by mohl být balík pgadmin3. V Ubuntu je už delší dobu, do Debianu se dostal do experimentalu teprve 2008-05-26. Zda to v Debianu vyselo na wxwidgets verze 2.8 nevím (dlouho v Debianu nebyla), ale zřejmě spolu vývojáři nespolupracovali.

BTW: Nemá náhodou Ubuntu některé názvy balíků jiné?

[Michal Čihař]

To byl problém wxwidgets 2.8, resp. s jeho správcem v Debianu, který prohlásil, že verze 2.8 je špatná a on jí rozhodně do Debianu dávat nebude. Zrovna tahle věc je spíš problémem Debianu než Ubuntu .

Názvy balíků by měly být stejné (možná až na některé metabalíky).

[Jan Včelák]

Ubuntu se o balicky stara daleko lepe. Kdyby s tou organizaci a zavislostma Debianu trosku pomohli, zase bych zacal Debian pouzivat. Pomalu uz davam Ubuntu i na servery...

[Pev]

No já nevím, nechci Ubuntu nějak hanit, sám ho na jednom serveru také používám (nezvolil jsem ho já), ale už jenom bug nefunkčních dpkg-reconfigure locales mi ukazuje, že to není úplně dobře udělaná distribuce. (A není to samozřejmě jen tohle, jsou to kolikrát drobnosti, ale je jich víc.)

Já mám opravdu lepší zkušenost s Debianem, a to jak na serveru, tak na desktopu.

[Miki]

hmm, tak kdy už konečně někomu dojde, že velkým problémem Linuxu je naprosto příšerná roztříštěnost všeho. Teď konkrétně u balíčkovacích systémů. A Ubuntu v tom dělá ještě větší bordel tím, že vytváří další podsystém v jednom už vytovřeném. Ať už má Ubuntu v rozšiřování povědomí o Linuxu sebevětší zásluhy, tohle je věc která mi na něm hodně vadí.

[David Jaša]

Pán či dáma o balíčkovacích systémech ví prd a proto kritizuje neexistující problém, co?

[Miki]

Hmm, pokud jsem tedy napsal nějaký blábol, pak se omlouvám. V tom případě bych ale rád věděl, proč na většině stránek, kde je jsou ke stažení binární balíčky je jeden balíček rpm pro všechny od něj odvozené distribuce a balíčky deb jsou typicky dva. Pro Debian a Ubuntu. Jako uživatele mě to dost mate.

[David Jaša]

Ty různé balíčky jsou téměř vždy zkompilované z téhož zdrojového balíčku. Většinou je jich taky víc než dva, pro každou podporovanou verzi je samostatný. Jak řeší rozdíly v závislostech* RPM netuším, ale nějak to musí mít také ošetřené.

* kvůli kterým má deb pro každou distribuci/verzi samostaný balík

[jhr]

rpm resi zavislosti na bazi capabilit, coz jsou bud primo jmena so knihoven ktere prislusne baliky maji jako provides, nebo ruzne promenne ci primo cesty k souborum. nekdy si myslim ze jde o neco lepsi reseni nez ma deb nekdy ne. rozhodne z toho plyne ze na debu lze castecnym upgradem systemu napachat skody ktere by rpm asi nedovolilo. jelikoz pouzivam primarne deb a to i pracovne, tak vim ze na to staci jen myslet a lze se casto vyvarovat problemu.

[Michal Čihař]

Co mi to jenom připomíná…

[Jirka P]

Ty v rom repozitáři nemáš upstream ani patche. Moh bys (ne)výhody tohohle řešení rozvést?

Třeba co jsem čet nějaký tutoriál od Manoje Sristavy, ten má v repozitáři balíčku opatchovaný zdroják, ale ne adresář debian.

Je lepší spravovat patche v gitu/svn a mít je v balíku naházený v diff.gz nebo mít patche i v balíku v quiltu a zapomenout na repozitář, protože patche se v repozitáři tak, aby byly přímo ve stromu spravovat nedají? Je nějaká třetí možnost?

[Michal Čihař]

Počkej si na další díly .