Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Debian nabízí čtyři skripty, kterými můžete ovlivnit průběh instalace -
postinst, preinst, postrm, prerm a config. Skript config je trochu specifický a spouští se ještě před instalování všech balíčků. Používá se v podstatě jen ve spojení s Debconfem a umožní získat odpovědi uživatelů na různé dotazy. Jeho přesnější použití si probereme až společně se Debconfem.
Každý skript dostává v prvním parametru typ akce, která se právě provádí, a pokud se jedná o aktualizaci, tak verzi balíčku, ze kterého se aktualizuje. Celkové pořadí a možnosti spouštění skriptů jsou celkem komplikované, takže zájemce o podrobné studium stavových diagramů odkáži na wiki. Pro běžné použití nám však stačí zapamatovat si pořadí skriptů.
Při instalaci se nejdříve pouští preinst, rozbalí se soubory a pustí se postinst. Při aktualizaci balíčku se nejdříve pouští prerm starého balíčku, pak preinst nového, rozbalí se soubory, postrm starého a postinst z nového balíčku. Poslední důležitá akce je odstranění balíčku: nejdříve se pustí skript prerm a po odstranění souborů skript postrm. Pokud znáte
i RPM, je dobré si uvědomit, že při aktualizaci je pořadí trochu jiné.
Pro začátek jednoduchá odpověď: pro většinu standardních balíčků všechny potřebné akce (pokud vůbec nějaké jsou) do skriptíků vygeneruje automaticky Debhelper a nemusíme se o nic starat. Mezi takové akce patří například spouštění programu ldconfig při instalaci knihovny, instalace init skriptů, kompilování byte kódu pro Python a podobně.
Nicméně pokud náš balíček potřebuje například vytvoření nového systémového uživatele, už se bez psaní skriptů neobejdeme. Skriptíky pro každý balíček patří do adresáře debian a budou se jmenovat debian/binární-balíček.jméno-skriptu, například tedy debian/hello.postinst. Při psaní vlastních skriptů nesmíme zapomenout na
Debhelper, který pořád může chtít vložit nějakou část do těchto skriptíků. Proto by každý námi vytvořený skript měl obsahovat speciální komentář, který značí, kam Debhelper může vkládat svůj kód:
#DEBHELPER#
Pokud od skriptů požadujeme nějakou interaktivitu s uživatelem, měl by se pro
tyto účely používat Debconf. Jakákoliv interaktivita by měla být omezena na
nejnutnější možnou míru, takže pokud je možné použít vhodné výchozí hodnoty,
je to vždy lepší, než se ptát uživatele na každou konfigurační možnost ve vašem
balíčku. Odpovědi uživatelů se ukládají do databáze a uživatel není vícekrát
dotazován na věci, na které již jednou odpovídal. Jediná možnost, jak zobrazit
již odpovězené otázky, je použití dpkg-reconfigure.
Debconf umožňuje získat informace od uživatele ve standardní formě a využívat právě používané grafické rozhraní. Zobrazování dialogů uživateli má na starosti část zvaná frontend, kterých existuje celá řada (GNOME, KDE, příkazová řádka, dialog, atd.). Otázky pro Debconf je také možné překládat, takže budou uživateli zobrazeny podle jeho locales. Pro správné používání Debconfu potřebujeme upravit minimálně tyto soubory:
debian/templates - Tento soubor obsahuje šablony otázek, tedy jejich typ a anglické texty, které se zobrazí uživateli.debian/binární-balíček.config - Skript, který se pouští před instalací balíčku a měl by se uživatele zeptat na všechny dotazy.debian/binární-balíček.postinst - Ve skriptu po instalaci balíčku budeme chtít získaná data nějak využít.debian/po - Tento adresář může obsahovat překlady šablon.debian/rules - Zde musíme přidat volání dalšího skriptu Debhelperu - dh_installdebconf, ten nainstaluje šablony na správné místo do balíčku a automaticky přidá do skriptu postrm kód na vymazání hodnot z databáze.Šablony používají podobný formát jako debian/control, takže napsat ji nebude nic těžkého:
Template: jméno-balíčku/jméno-otázky Type: typ-otázky Default: výchozí-hodnota Choices: volby, pro, výběrové, typy _Description: Název položky: Podrobný popis položky.
Povinná pole jsou jen Template, Type a Description. To, že jméno pole začíná na podtržítko, znamená, že je možné toto pole přeložit. Obvykle se používá u Description, ale občas i u Choices. O překladu šablon se dozvíte více na konci dnešního článku. Jako jméno otázky použijte co nejjednodušší identifikátor, typ otázky je jeden z následujících:
Choices.Choices.Do konfiguračního skriptu musíme zapsat ptaní se na všechny otázky. Všechny
potřebné funkce pro tuto činnost získáme ze skriptu /usr/share/debconf/confmodule. Příkazy začínají na db_ a význam těch nejdůležitějších asi uhodnete z jejich názvů:
db_input - Připraví otázku k zobrazení. První parametr je důležitost
otázky, druhý její identifikátor (hodnota Template z šablony).db_go - Zobrazí otázku uživateli. Je možné připravit najednou více otázek a uživatel pak mezi nimi může přecházet. Při provedení se odpovědi ukládají
do databáze.db_get - Načte odpověď na otázku z databáze. Jediný
identifikátor otázky.db_set - Nastaví odpověď na otázku do databáze. První parametr je
identifikátor otázky, druhý hodnota, kterou chceme nastavit.Jednoduchý konfigurační soubor (debian/binární-balíček.config) by mohl vypadat nějak takto:
#!/bin/sh
CONFIGFILE=/etc/foo.conf
set -e
. /usr/share/debconf/confmodule
# Load config file, if it exists.
if [ -e $CONFIGFILE ]; then
. $CONFIGFILE || true
# Store values from config file into
# debconf db.
db_set mypackage/foo "$FOO"
db_set mypackage/bar "$BAR"
fi
# Ask questions.
db_input medium mypackage/foo || true
db_input medium mypackage/bar || true
db_go || true
Důležité je nepřepisovat uživatelovy změny v konfiguraci. Proto, pokud již konfigurační soubor existuje, načteme hodnoty z něj. Pak se zobrazí otázky.
V poinstalačním skriptu (debian/binární-balíček.postinst) pak musíme tyto hodnoty načíst a zpracovat. Jako pokračování výše zmíněného příkladu je
uložíme do konfiguračního souboru:
#!/bin/sh
CONFIGFILE=/etc/foo.conf
set -e
. /usr/share/debconf/confmodule
# Generate config file, if it doesn’t exist.
# An alternative is to copy in a template
# file from elsewhere.
if [ ! -e $CONFIGFILE ]; then
echo "# Config file for my package" > $CONFIGFILE
echo "FOO=" >> $CONFIGFILE
echo "BAR=" >> $CONFIGFILE
fi
# Substitute in the values from the debconf db.
# There are obvious optimizations possible here.
# The cp before the sed ensures we do not mess up
# the config file’s ownership and permissions.
db_get mypackage/foo
FOO="$RET"
db_get mypackage/bar
BAR="$RET"
cp -a -f $CONFIGFILE $CONFIGFILE.tmp
# If the admin deleted or commented some variables but then set
# them via debconf, (re-)add them to the conffile.
test -z "$FOO" || grep -Eq ’^ *FOO=’ $CONFIGFILE || \
echo "FOO=" >> $CONFIGFILE
test -z "$BAR" || grep -Eq ’^ *BAR=’ $CONFIGFILE || \
echo "BAR=" >> $CONFIGFILE
sed -e "s/^ *FOO=.*/FOO=\"$FOO\"/" \
-e "s/^ *BAR=.*/BAR=\"$BAR\"/" \
< $CONFIGFILE > $CONFIGFILE.tmp
mv -f $CONFIGFILE.tmp $CONFIGFILE
#DEBHELPER#
Jak vidíme, tak kromě dvojího zavolání db_get se skript jen snaží bezpečně upravit konfigurační soubor.
Na závěr jsem si nechal překládání šablon. Pro používání překladů potřebujeme
nejprve náš balíček trochu upravit. O podtržítku před překladatelnými texty
jsem již mluvil v části o šablonách. Dále je potřeba přidat kompilační
závislost na po-debconf do debian/control a vytvořit soubor
debian/po/POTFILES.in se seznamem souborů pro překlad - obvykle v něm bude jediná řádka:
[type: gettext/rfc822deb] templates
Nyní již můžeme pustit program debconf-updatepo (z balíčku po-debconf), který vygeneruje šablonu pro překlad debian/po/templates.pot. Tento soubor již můžeme předhodit překladatelům a začlenit zpět překlady do adresáře debian/po (například český překlad bude patřit do souboru debian/po/cs.po). Instalaci překladů na správné místo zařídí výše zmiňovaný dh_installdebconf.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skritíky.