npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Pokud náš zdrojový balíček vytváří jediný binární, máme situaci jednoduchou,
stačí provést instalaci do debian/jméno-binárního-balíčku a máme hotovo. V opačném případě musíme ještě nějak zajistit rozdělení souborů mezi
jednotlivými balíčky. K tomu nám opět pomůže Debhelper, a to konkrétně jeho
příkaz dh_install. Kromě něho ještě existuje spousta jeho variant pro
instalaci různých typů souborů, které si dnes také vysvětlíme.
Většina skriptů dnes popisovaných umožňuje dva způsoby zadání souborů pro
instalaci. Buď přímo na příkazové řádce, nebo ze souboru v adresáři debian/, který se jmenuje jméno-balíčku.typ-souborů, například hello.dirs. V některých situacích můžeme použít soubor pro všechny binární balíčky (nebo máme jen jeden), můžeme jméno balíčku vynechat a soubor se tedy bude jmenovat jen dirs. Toto zjednodušení však nefunguje pro všechny možnosti, a proto ho používejte, jen pokud je to opravdu nutné. Použitím jména balíčku bude vždy zřejmé, k čemu tento soubor patří i po jeho případné reorganizaci. Zadávání parametrů na příkazové řádce se moc věnovat nebudu, protože mnohem přehlednější je používat zmíněné soubory.
Tento skript je nejobecnějším pomocníkem při instalaci souborů. Do souboru
debian/jméno-balíčku.install zapíšeme na každý řádek zdroj a cíl, kam se má nainstalovat. Pokud cíl neuvedeme, uvažuje se stejný adresář jako je ve
zdroji. Jako zdroj můžeme uvést soubor, adresář nebo více souborů pomocí
žolíků. Jména zdrojových souborů se udávají relativně ke kořenovému adresáři
zdrojových kódů. Pokud však chceme jen přesouvat soubory z debian/tmp,
můžeme změnit zdrojový adresář pomocí parametru:
dh_install --sourcedir=debian/tmp
Typickým příkladem pro použití dh_install je rozdělení souborů vzniklých instalací programu se sdílenou knihovnou. Nechť se tento program jmenuje foo a knihovna, kterou obsahuje, libbar. Správné rozdělení do balíčků by mělo vypadat tak, že binární balíček foo bude obsahovat program a dokumentaci k němu (typicky man stránky), balíček libbar0 (knihovna má soname 0) pak knihovnu se jménem odpovídající soname a nakonec vývojový balíček libbar-dev, hlavičkové soubory, symbolický odraz libbar.so a případně i statickou knihovnu.
Pro tento účel budeme potřebovat pro každý balíček jeden soubor .install. U programu to bude celkem jednoduché - debian/foo.install:
usr/bin usr/share/man/man1
Pro knihovnu si vystačíme s jediným záznamem - debian/libbar0.install:
usr/lib/libbar*.so.*
Nejvíce věcí musíme uvést u vývojového balíčku - debian/libbar-dev.install:
usr/include usr/lib/libbar*.so usr/share/man/man3
Další skripty se chovají velmi podobně - buď pracují stejně jako code>dh_install se seznamem souborů, nebo přímo instalují nějaký soubor pojmenovaný podle výše zmíněné konvence. Nejprve si probereme ty obecnější, které se mohou hodit u téměř libovolného balíčku, a na závěr zůstane stručný přehled speciálních, které budete potřebovat jen občas.
Tento skript má jednoduchý úkol vytvořit adresáře; seznam adresářů načítá ze
souboru debian/jméno-balíčku.dirs. Ve většině případů je instalační skript programu dost chytrý na to, aby si chybějící adresáře vytvořil, takže
dh_installdirs vůbec nepotřebujeme.
Toto je naopak velmi užitečný skript pro instalaci dokumentace. Různé
README a TODO soubory totiž obvykle nikdo neinstaluje, a proto správci balíčku
nezbude, než se o ně postarat. Stačí jejich seznam napsat do souboru
debian/jméno-balíčku.docs a dh_installdocs se postará o jejich správné umístění (do adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku). Stejně tak nainstaluje soubory debian/README.Debian a debian/TODO (případně s předponou jména balíčku).
Podobný jako předchozí, ale tentokrát se stará o instalaci příkladů do
adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku/examples. Seznam příkladů se načítá ze souboru debian/jméno-balíčku.examples.
Kromě dokumentace je ještě důležitý seznam změn a o ten se stará
dh_installchangelogs. Do stejného adresáře jako dokumentaci nainstaluje
debian/changelog (pod jménem changelog.Debian) a případně i
debian/NEWS (ten je nainstalován jako NEWS.Debian). Jako volitelný parametr mu můžeme zadat jméno souboru se změnami v tarballu, takže výsledné volání může vypadat například takto:
dh_installchangelogs ChangeLog
V podobném duchu existuje ještě asi 20 dalších nástrojů. Protože se s nimi však většinou nesetkáte, nebudu je již tak podrobně probírat. Nicméně i z těchto jsem vybral pár těch zajímavějších, které jen stručně vyjmenuji:
dh_installman - instalace man stránek; v Debianu je zvykem mít pro každý program man stránku. Pokud ji autor programu neposkytuje, bude se nám tento
skript hodit.dh_installmenu - Debian má vlastní systém pro správu menu v grafickém prostředí a tento skript vám umožní instalovat soubory pro něj. Dnes je však již trochu na ústupu a Ubuntu ho již v podstatě úplně nahradilo standardními
desktop soubory podle Freedesktop.org.dh_installxfonts - Pokud chceme zabalit nějaké fonty, tento skript vám pomůže je správně zaregistrovat do X.org.dh_installdebconf - Skript pro instalaci šablon pro Debconf, nástroj
umožňující získávat odpovědi od uživatele při instalaci balíčku. Popisu
Debconfu se mimo jiné bude věnovat následující článek.Nyní již máte celkem slušný přehled o tom, co které skripty dělají, a můžete se zkusit podívat do našeho ukázkového balíčku a zjistit, které skripty vůbec nejsou potřeba a naopak, které by se mohly dále hodit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Pokud se opravdu oba týkají jednoho binárního balíčki, tak asi nejjednodušší je přejmenovat a pak přes dh_installdocs a/README.a b/README.b.