Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Pokud náš zdrojový balíček vytváří jediný binární, máme situaci jednoduchou,
stačí provést instalaci do debian/jméno-binárního-balíčku a máme hotovo. V opačném případě musíme ještě nějak zajistit rozdělení souborů mezi
jednotlivými balíčky. K tomu nám opět pomůže Debhelper, a to konkrétně jeho
příkaz dh_install. Kromě něho ještě existuje spousta jeho variant pro
instalaci různých typů souborů, které si dnes také vysvětlíme.
Většina skriptů dnes popisovaných umožňuje dva způsoby zadání souborů pro
instalaci. Buď přímo na příkazové řádce, nebo ze souboru v adresáři debian/, který se jmenuje jméno-balíčku.typ-souborů, například hello.dirs. V některých situacích můžeme použít soubor pro všechny binární balíčky (nebo máme jen jeden), můžeme jméno balíčku vynechat a soubor se tedy bude jmenovat jen dirs. Toto zjednodušení však nefunguje pro všechny možnosti, a proto ho používejte, jen pokud je to opravdu nutné. Použitím jména balíčku bude vždy zřejmé, k čemu tento soubor patří i po jeho případné reorganizaci. Zadávání parametrů na příkazové řádce se moc věnovat nebudu, protože mnohem přehlednější je používat zmíněné soubory.
Tento skript je nejobecnějším pomocníkem při instalaci souborů. Do souboru
debian/jméno-balíčku.install zapíšeme na každý řádek zdroj a cíl, kam se má nainstalovat. Pokud cíl neuvedeme, uvažuje se stejný adresář jako je ve
zdroji. Jako zdroj můžeme uvést soubor, adresář nebo více souborů pomocí
žolíků. Jména zdrojových souborů se udávají relativně ke kořenovému adresáři
zdrojových kódů. Pokud však chceme jen přesouvat soubory z debian/tmp,
můžeme změnit zdrojový adresář pomocí parametru:
dh_install --sourcedir=debian/tmp
Typickým příkladem pro použití dh_install je rozdělení souborů vzniklých instalací programu se sdílenou knihovnou. Nechť se tento program jmenuje foo a knihovna, kterou obsahuje, libbar. Správné rozdělení do balíčků by mělo vypadat tak, že binární balíček foo bude obsahovat program a dokumentaci k němu (typicky man stránky), balíček libbar0 (knihovna má soname 0) pak knihovnu se jménem odpovídající soname a nakonec vývojový balíček libbar-dev, hlavičkové soubory, symbolický odraz libbar.so a případně i statickou knihovnu.
Pro tento účel budeme potřebovat pro každý balíček jeden soubor .install. U programu to bude celkem jednoduché - debian/foo.install:
usr/bin usr/share/man/man1
Pro knihovnu si vystačíme s jediným záznamem - debian/libbar0.install:
usr/lib/libbar*.so.*
Nejvíce věcí musíme uvést u vývojového balíčku - debian/libbar-dev.install:
usr/include usr/lib/libbar*.so usr/share/man/man3
Další skripty se chovají velmi podobně - buď pracují stejně jako code>dh_install se seznamem souborů, nebo přímo instalují nějaký soubor pojmenovaný podle výše zmíněné konvence. Nejprve si probereme ty obecnější, které se mohou hodit u téměř libovolného balíčku, a na závěr zůstane stručný přehled speciálních, které budete potřebovat jen občas.
Tento skript má jednoduchý úkol vytvořit adresáře; seznam adresářů načítá ze
souboru debian/jméno-balíčku.dirs. Ve většině případů je instalační skript programu dost chytrý na to, aby si chybějící adresáře vytvořil, takže
dh_installdirs vůbec nepotřebujeme.
Toto je naopak velmi užitečný skript pro instalaci dokumentace. Různé
README a TODO soubory totiž obvykle nikdo neinstaluje, a proto správci balíčku
nezbude, než se o ně postarat. Stačí jejich seznam napsat do souboru
debian/jméno-balíčku.docs a dh_installdocs se postará o jejich správné umístění (do adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku). Stejně tak nainstaluje soubory debian/README.Debian a debian/TODO (případně s předponou jména balíčku).
Podobný jako předchozí, ale tentokrát se stará o instalaci příkladů do
adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku/examples. Seznam příkladů se načítá ze souboru debian/jméno-balíčku.examples.
Kromě dokumentace je ještě důležitý seznam změn a o ten se stará
dh_installchangelogs. Do stejného adresáře jako dokumentaci nainstaluje
debian/changelog (pod jménem changelog.Debian) a případně i
debian/NEWS (ten je nainstalován jako NEWS.Debian). Jako volitelný parametr mu můžeme zadat jméno souboru se změnami v tarballu, takže výsledné volání může vypadat například takto:
dh_installchangelogs ChangeLog
V podobném duchu existuje ještě asi 20 dalších nástrojů. Protože se s nimi však většinou nesetkáte, nebudu je již tak podrobně probírat. Nicméně i z těchto jsem vybral pár těch zajímavějších, které jen stručně vyjmenuji:
dh_installman - instalace man stránek; v Debianu je zvykem mít pro každý program man stránku. Pokud ji autor programu neposkytuje, bude se nám tento
skript hodit.dh_installmenu - Debian má vlastní systém pro správu menu v grafickém prostředí a tento skript vám umožní instalovat soubory pro něj. Dnes je však již trochu na ústupu a Ubuntu ho již v podstatě úplně nahradilo standardními
desktop soubory podle Freedesktop.org.dh_installxfonts - Pokud chceme zabalit nějaké fonty, tento skript vám pomůže je správně zaregistrovat do X.org.dh_installdebconf - Skript pro instalaci šablon pro Debconf, nástroj
umožňující získávat odpovědi od uživatele při instalaci balíčku. Popisu
Debconfu se mimo jiné bude věnovat následující článek.Nyní již máte celkem slušný přehled o tom, co které skripty dělají, a můžete se zkusit podívat do našeho ukázkového balíčku a zjistit, které skripty vůbec nejsou potřeba a naopak, které by se mohly dále hodit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Pokud se opravdu oba týkají jednoho binárního balíčki, tak asi nejjednodušší je přejmenovat a pak přes dh_installdocs a/README.a b/README.b.