plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Pokud náš zdrojový balíček vytváří jediný binární, máme situaci jednoduchou,
stačí provést instalaci do debian/jméno-binárního-balíčku
a máme hotovo. V opačném případě musíme ještě nějak zajistit rozdělení souborů mezi
jednotlivými balíčky. K tomu nám opět pomůže Debhelper, a to konkrétně jeho
příkaz dh_install
. Kromě něho ještě existuje spousta jeho variant pro
instalaci různých typů souborů, které si dnes také vysvětlíme.
Většina skriptů dnes popisovaných umožňuje dva způsoby zadání souborů pro
instalaci. Buď přímo na příkazové řádce, nebo ze souboru v adresáři debian/
, který se jmenuje jméno-balíčku.typ-souborů
, například hello.dirs
. V některých situacích můžeme použít soubor pro všechny binární balíčky (nebo máme jen jeden), můžeme jméno balíčku vynechat a soubor se tedy bude jmenovat jen dirs
. Toto zjednodušení však nefunguje pro všechny možnosti, a proto ho používejte, jen pokud je to opravdu nutné. Použitím jména balíčku bude vždy zřejmé, k čemu tento soubor patří i po jeho případné reorganizaci. Zadávání parametrů na příkazové řádce se moc věnovat nebudu, protože mnohem přehlednější je používat zmíněné soubory.
Tento skript je nejobecnějším pomocníkem při instalaci souborů. Do souboru
debian/jméno-balíčku.install
zapíšeme na každý řádek zdroj a cíl, kam se má nainstalovat. Pokud cíl neuvedeme, uvažuje se stejný adresář jako je ve
zdroji. Jako zdroj můžeme uvést soubor, adresář nebo více souborů pomocí
žolíků. Jména zdrojových souborů se udávají relativně ke kořenovému adresáři
zdrojových kódů. Pokud však chceme jen přesouvat soubory z debian/tmp
,
můžeme změnit zdrojový adresář pomocí parametru:
dh_install --sourcedir=debian/tmp
Typickým příkladem pro použití dh_install
je rozdělení souborů vzniklých instalací programu se sdílenou knihovnou. Nechť se tento program jmenuje foo
a knihovna, kterou obsahuje, libbar
. Správné rozdělení do balíčků by mělo vypadat tak, že binární balíček foo
bude obsahovat program a dokumentaci k němu (typicky man stránky), balíček libbar0
(knihovna má soname 0) pak knihovnu se jménem odpovídající soname a nakonec vývojový balíček libbar-dev
, hlavičkové soubory, symbolický odraz libbar.so a případně i statickou knihovnu.
Pro tento účel budeme potřebovat pro každý balíček jeden soubor .install
. U programu to bude celkem jednoduché - debian/foo.install
:
usr/bin usr/share/man/man1
Pro knihovnu si vystačíme s jediným záznamem - debian/libbar0.install
:
usr/lib/libbar*.so.*
Nejvíce věcí musíme uvést u vývojového balíčku - debian/libbar-dev.install
:
usr/include usr/lib/libbar*.so usr/share/man/man3
Další skripty se chovají velmi podobně - buď pracují stejně jako code>dh_install se seznamem souborů, nebo přímo instalují nějaký soubor pojmenovaný podle výše zmíněné konvence. Nejprve si probereme ty obecnější, které se mohou hodit u téměř libovolného balíčku, a na závěr zůstane stručný přehled speciálních, které budete potřebovat jen občas.
Tento skript má jednoduchý úkol vytvořit adresáře; seznam adresářů načítá ze
souboru debian/jméno-balíčku.dirs
. Ve většině případů je instalační skript programu dost chytrý na to, aby si chybějící adresáře vytvořil, takže
dh_installdirs
vůbec nepotřebujeme.
Toto je naopak velmi užitečný skript pro instalaci dokumentace. Různé
README a TODO soubory totiž obvykle nikdo neinstaluje, a proto správci balíčku
nezbude, než se o ně postarat. Stačí jejich seznam napsat do souboru
debian/jméno-balíčku.docs
a dh_installdocs
se postará o jejich správné umístění (do adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku
). Stejně tak nainstaluje soubory debian/README.Debian
a debian/TODO
(případně s předponou jména balíčku).
Podobný jako předchozí, ale tentokrát se stará o instalaci příkladů do
adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku/examples
. Seznam příkladů se načítá ze souboru debian/jméno-balíčku.examples
.
Kromě dokumentace je ještě důležitý seznam změn a o ten se stará
dh_installchangelogs
. Do stejného adresáře jako dokumentaci nainstaluje
debian/changelog
(pod jménem changelog.Debian
) a případně i
debian/NEWS
(ten je nainstalován jako NEWS.Debian
). Jako volitelný parametr mu můžeme zadat jméno souboru se změnami v tarballu, takže výsledné volání může vypadat například takto:
dh_installchangelogs ChangeLog
V podobném duchu existuje ještě asi 20 dalších nástrojů. Protože se s nimi však většinou nesetkáte, nebudu je již tak podrobně probírat. Nicméně i z těchto jsem vybral pár těch zajímavějších, které jen stručně vyjmenuji:
dh_installman
- instalace man stránek; v Debianu je zvykem mít pro každý program man stránku. Pokud ji autor programu neposkytuje, bude se nám tento
skript hodit.dh_installmenu
- Debian má vlastní systém pro správu menu v grafickém prostředí a tento skript vám umožní instalovat soubory pro něj. Dnes je však již trochu na ústupu a Ubuntu ho již v podstatě úplně nahradilo standardními
desktop soubory podle Freedesktop.org.dh_installxfonts
- Pokud chceme zabalit nějaké fonty, tento skript vám pomůže je správně zaregistrovat do X.org.dh_installdebconf
- Skript pro instalaci šablon pro Debconf, nástroj
umožňující získávat odpovědi od uživatele při instalaci balíčku. Popisu
Debconfu se mimo jiné bude věnovat následující článek.Nyní již máte celkem slušný přehled o tom, co které skripty dělají, a můžete se zkusit podívat do našeho ukázkového balíčku a zjistit, které skripty vůbec nejsou potřeba a naopak, které by se mohly dále hodit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
dh_installdocs a/README.a b/README.b
.