Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Pokud náš zdrojový balíček vytváří jediný binární, máme situaci jednoduchou,
stačí provést instalaci do debian/jméno-binárního-balíčku
a máme hotovo. V opačném případě musíme ještě nějak zajistit rozdělení souborů mezi
jednotlivými balíčky. K tomu nám opět pomůže Debhelper, a to konkrétně jeho
příkaz dh_install
. Kromě něho ještě existuje spousta jeho variant pro
instalaci různých typů souborů, které si dnes také vysvětlíme.
Většina skriptů dnes popisovaných umožňuje dva způsoby zadání souborů pro
instalaci. Buď přímo na příkazové řádce, nebo ze souboru v adresáři debian/
, který se jmenuje jméno-balíčku.typ-souborů
, například hello.dirs
. V některých situacích můžeme použít soubor pro všechny binární balíčky (nebo máme jen jeden), můžeme jméno balíčku vynechat a soubor se tedy bude jmenovat jen dirs
. Toto zjednodušení však nefunguje pro všechny možnosti, a proto ho používejte, jen pokud je to opravdu nutné. Použitím jména balíčku bude vždy zřejmé, k čemu tento soubor patří i po jeho případné reorganizaci. Zadávání parametrů na příkazové řádce se moc věnovat nebudu, protože mnohem přehlednější je používat zmíněné soubory.
Tento skript je nejobecnějším pomocníkem při instalaci souborů. Do souboru
debian/jméno-balíčku.install
zapíšeme na každý řádek zdroj a cíl, kam se má nainstalovat. Pokud cíl neuvedeme, uvažuje se stejný adresář jako je ve
zdroji. Jako zdroj můžeme uvést soubor, adresář nebo více souborů pomocí
žolíků. Jména zdrojových souborů se udávají relativně ke kořenovému adresáři
zdrojových kódů. Pokud však chceme jen přesouvat soubory z debian/tmp
,
můžeme změnit zdrojový adresář pomocí parametru:
dh_install --sourcedir=debian/tmp
Typickým příkladem pro použití dh_install
je rozdělení souborů vzniklých instalací programu se sdílenou knihovnou. Nechť se tento program jmenuje foo
a knihovna, kterou obsahuje, libbar
. Správné rozdělení do balíčků by mělo vypadat tak, že binární balíček foo
bude obsahovat program a dokumentaci k němu (typicky man stránky), balíček libbar0
(knihovna má soname 0) pak knihovnu se jménem odpovídající soname a nakonec vývojový balíček libbar-dev
, hlavičkové soubory, symbolický odraz libbar.so a případně i statickou knihovnu.
Pro tento účel budeme potřebovat pro každý balíček jeden soubor .install
. U programu to bude celkem jednoduché - debian/foo.install
:
usr/bin usr/share/man/man1
Pro knihovnu si vystačíme s jediným záznamem - debian/libbar0.install
:
usr/lib/libbar*.so.*
Nejvíce věcí musíme uvést u vývojového balíčku - debian/libbar-dev.install
:
usr/include usr/lib/libbar*.so usr/share/man/man3
Další skripty se chovají velmi podobně - buď pracují stejně jako code>dh_install se seznamem souborů, nebo přímo instalují nějaký soubor pojmenovaný podle výše zmíněné konvence. Nejprve si probereme ty obecnější, které se mohou hodit u téměř libovolného balíčku, a na závěr zůstane stručný přehled speciálních, které budete potřebovat jen občas.
Tento skript má jednoduchý úkol vytvořit adresáře; seznam adresářů načítá ze
souboru debian/jméno-balíčku.dirs
. Ve většině případů je instalační skript programu dost chytrý na to, aby si chybějící adresáře vytvořil, takže
dh_installdirs
vůbec nepotřebujeme.
Toto je naopak velmi užitečný skript pro instalaci dokumentace. Různé
README a TODO soubory totiž obvykle nikdo neinstaluje, a proto správci balíčku
nezbude, než se o ně postarat. Stačí jejich seznam napsat do souboru
debian/jméno-balíčku.docs
a dh_installdocs
se postará o jejich správné umístění (do adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku
). Stejně tak nainstaluje soubory debian/README.Debian
a debian/TODO
(případně s předponou jména balíčku).
Podobný jako předchozí, ale tentokrát se stará o instalaci příkladů do
adresáře usr/share/docs/jméno-balíčku/examples
. Seznam příkladů se načítá ze souboru debian/jméno-balíčku.examples
.
Kromě dokumentace je ještě důležitý seznam změn a o ten se stará
dh_installchangelogs
. Do stejného adresáře jako dokumentaci nainstaluje
debian/changelog
(pod jménem changelog.Debian
) a případně i
debian/NEWS
(ten je nainstalován jako NEWS.Debian
). Jako volitelný parametr mu můžeme zadat jméno souboru se změnami v tarballu, takže výsledné volání může vypadat například takto:
dh_installchangelogs ChangeLog
V podobném duchu existuje ještě asi 20 dalších nástrojů. Protože se s nimi však většinou nesetkáte, nebudu je již tak podrobně probírat. Nicméně i z těchto jsem vybral pár těch zajímavějších, které jen stručně vyjmenuji:
dh_installman
- instalace man stránek; v Debianu je zvykem mít pro každý program man stránku. Pokud ji autor programu neposkytuje, bude se nám tento
skript hodit.dh_installmenu
- Debian má vlastní systém pro správu menu v grafickém prostředí a tento skript vám umožní instalovat soubory pro něj. Dnes je však již trochu na ústupu a Ubuntu ho již v podstatě úplně nahradilo standardními
desktop soubory podle Freedesktop.org.dh_installxfonts
- Pokud chceme zabalit nějaké fonty, tento skript vám pomůže je správně zaregistrovat do X.org.dh_installdebconf
- Skript pro instalaci šablon pro Debconf, nástroj
umožňující získávat odpovědi od uživatele při instalaci balíčku. Popisu
Debconfu se mimo jiné bude věnovat následující článek.Nyní již máte celkem slušný přehled o tom, co které skripty dělají, a můžete se zkusit podívat do našeho ukázkového balíčku a zjistit, které skripty vůbec nejsou potřeba a naopak, které by se mohly dále hodit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
dh_installdocs a/README.a b/README.b
.