Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Na začátek musím říci, že v této oblasti panuje poněkud neutěšená situace a možností, jak k programu přidat záplaty, je mnoho. Původní (a stále používaný) formát zdrojových balíčků s jedním souborem se změnami není moc optimální, a proto bylo vyvinuto mnoho snahy pro jeho vylepšení nebo nahrazení.
V celém tomto seriálu popisuji verzi zdrojových balíčků 1.0. Už poměrně dlouho existuje verze 2.0 (nazývaná také Wig and Pen), která umožňuje použít více zdrojových tarballů a místo patche může obsahovat tarball se změnami. Podpora pro tento formát však je jen poloviční - je možné takovéto balíčky rozbalit, ale chybí podpora pro vytváření, protože se tento formát ukázal jako nepříliš dobře navržený.
Aby toho nebylo málo, přibyla v dpkg verze 1.14.17 podpora pro zdrojové
balíčky verze 3.0. Tato verze přináší do vytváření balíčků mnoho změn. Verze
3.0 má několik subformátů - git, bazaar, quilt a custom. Poslední jmenovaný může sloužit při případné implementaci dalších subformátů a nemá přímé využití. Varianta quilt vychází z formátu 2.0, s tím rozdílem, že je definované pořadí aplikace patchů a celkově je lépe definována práce s balíčkem. Tento formát by se měl stát preferovaným pro přespříští vydání Debianu (lenny + 1). Zatím ale není podporovaný všemi nástroji a není možné ho nahrát do distribuce. Varianty git a bazaar umožňují distribuovat zdrojový
balíček ve formě repozitáře pro tyto distribuované systémy. Protože tyto
formáty ještě nejsou úplně ustálené a podpora pro ně není příliš velká, nebudu
se jejich používání věnovat.
Jak už víme, zdrojový balíček se skládá z tarballu a patche. Tak proč tento patch nevyužít i pro změny programu? Problémů s tímto systémem je více, a proto od něj většina vývojářů ustupuje. Jeden problém je, že tyto změny se špatně uchovávají ve VCS, který dnes mnoho vývojářů používá pro archivaci zdrojových kódů jejich balíčků. Dalším problémem je nemožnost oddělit jednotlivé úpravy. Pokud máte v balíčku například 50 patchů, tak po jejich začlenění do jednoho je mnohem těžší se ve změnách orientovat.
debian/patchesMísto přímého patchování se tedy začal používat adresář debian/patches, jehož obsah je při kompilaci balíčku pomocí pravidel v debian/rules naaplikován na zdrojové kódy. Bohužel ani zde není situace jednoduchá a používá se několik implementací, které se liší svými možnostmi.
Asi nejjednodušší řešení - patche se prostě v abecedním pořadí naaplikují.
Většina uživatelů tohoto systému je asi mezi uživateli CDBS, protože ten
nabízí jednoduchý způsob, jak potřebná pravidla do debian/rules přidat.
Další velmi používané řešení se jmenuje dpatch. Jedná se o sadu utilit pro správu patchů, ale patch v tomto případě může znamenat spuštění libovolného skriptu, který nějak mění zdrojové kódy. Pořadí patchů určuje soubor
debian/patches/00list, patche neuvedené v tomto souboru se neaplikují.
Pro jeho použití je nejjednodušší začlenění souboru
/usr/share/dpatch/dpatch.make do debian/rules, stačí přidat závislost na pravidlech patch a unpatch:
include /usr/share/dpatch/dpatch.make
build: build-stamp
build-stamp: patch-stamp
${MAKE}
touch build-stamp
clean: clean1 unpatch
clean1:
${MAKE} clean
rm -rf debian/files debian/substvars debian/imaginary-package
Pokud chceme nějaký patch upravit, poslouží nám nástroj dpatch-edit-patch, který zkopíruje aktuální strom, aplikuje případné předchozí patche a umožní nám upravovat libovolné soubory.
Poslední hodně rozšířenou možností je používání quiltu. Tentokrát se nejedná o nástroj speciální pro Debian, ale obecnou utilitu pro správu patchů. Oproti Dpatchi nabízí mnohem více možností na práci s patchi, a proto získává stále větší oblibu.
Výsledné použití je velmi podpobné jako u Dpatche, stačí použít
/usr/share/quilt/quilt.make a přidat závislosti stejně jako u něj.
Pro práci můžeme použít všechny možnosti, které quilt nabízí, jenom pro
ukládání patchů na správné místo je vhodné nastavit
QUILT_PATCHES=debian/patches.
Debian nepoužívá žádný centrální systém pro správu verzí (VCS), a proto může každý
správce používat svůj oblíbený systém. Aby byla situace jednodušší, jsou
definována pole do debian/control, ze kterých můžete vyčíst, kde a jaký VCS se používá. Tato pole mohou vypadat následovně:
Vcs-Svn: svn://svn.cihar.com/debian-gammu/trunk Vcs-Browser: http://viewsvn.cihar.com/debian-gammu/trunk
První je závislé na použitém VCS (zde se jedná o SVN, ale obdobně je možné
použít libovolné jiné, například Vcs-Git) a ukazuje na umístění repozitáře aktuální vývojové verze. Druhé URL ukazuje na webové rozhraní k VCS.
Čtení control souborů však není zrovna pohodlné, a proto existují nástroje debcheckout a debcommit. Jedná se o nadstavbu nad různými VCS, díky které se nemusíme učit práci s každým VCS, pokud chceme stáhnout aktuální zdrojový kód. Prostě stačí napsat debcheckout jméno-balíčku a získáme aktuální verzi, kterou má správce ve VCS. debcommit (kromě commitnutí do VCS) i automaticky vygeneruje popis tohoto commitu podle nového obsahu v souboru debian/changelog.
Co všechno najdete ve VCS, se liší balíček od balíčku. Velká část balíčků zde
má jen adresář debian a zdrojové kódy při kompilaci dodá kompilační skript rozbalením z předem definovaného místa. Obvykle se berou z adresáře
../tarballs, ale jejich umístění je možné upravit, například pro SVN je jeho umístění definované v souboru .svn/deb-layout. Kompilační skript je jiný pro každý VCS, například při použití výše zmíněného SVN to bude svn-buildpackage (ze stejnojmenného balíčku).
Při použití distribuovaných systémů je možné i jiné uspořádání - a to, že ve VCS máme vlastní větev pro balíčky, která je odvozena od verze vydané autorem, a po checkoutu získáme kompletní zdrojové kódy.
Obecně ale může mít správce ve VCS uložené cokoliv a není nijak standardizováno, jak takto získané zdrojové kódy kompilovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.