V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Na začátek musím říci, že v této oblasti panuje poněkud neutěšená situace a možností, jak k programu přidat záplaty, je mnoho. Původní (a stále používaný) formát zdrojových balíčků s jedním souborem se změnami není moc optimální, a proto bylo vyvinuto mnoho snahy pro jeho vylepšení nebo nahrazení.
V celém tomto seriálu popisuji verzi zdrojových balíčků 1.0. Už poměrně dlouho existuje verze 2.0 (nazývaná také Wig and Pen), která umožňuje použít více zdrojových tarballů a místo patche může obsahovat tarball se změnami. Podpora pro tento formát však je jen poloviční - je možné takovéto balíčky rozbalit, ale chybí podpora pro vytváření, protože se tento formát ukázal jako nepříliš dobře navržený.
Aby toho nebylo málo, přibyla v dpkg verze 1.14.17 podpora pro zdrojové
balíčky verze 3.0. Tato verze přináší do vytváření balíčků mnoho změn. Verze
3.0 má několik subformátů - git, bazaar, quilt a custom. Poslední jmenovaný může sloužit při případné implementaci dalších subformátů a nemá přímé využití. Varianta quilt vychází z formátu 2.0, s tím rozdílem, že je definované pořadí aplikace patchů a celkově je lépe definována práce s balíčkem. Tento formát by se měl stát preferovaným pro přespříští vydání Debianu (lenny + 1). Zatím ale není podporovaný všemi nástroji a není možné ho nahrát do distribuce. Varianty git a bazaar umožňují distribuovat zdrojový
balíček ve formě repozitáře pro tyto distribuované systémy. Protože tyto
formáty ještě nejsou úplně ustálené a podpora pro ně není příliš velká, nebudu
se jejich používání věnovat.
Jak už víme, zdrojový balíček se skládá z tarballu a patche. Tak proč tento patch nevyužít i pro změny programu? Problémů s tímto systémem je více, a proto od něj většina vývojářů ustupuje. Jeden problém je, že tyto změny se špatně uchovávají ve VCS, který dnes mnoho vývojářů používá pro archivaci zdrojových kódů jejich balíčků. Dalším problémem je nemožnost oddělit jednotlivé úpravy. Pokud máte v balíčku například 50 patchů, tak po jejich začlenění do jednoho je mnohem těžší se ve změnách orientovat.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
debian/patchesMísto přímého patchování se tedy začal používat adresář debian/patches, jehož obsah je při kompilaci balíčku pomocí pravidel v debian/rules naaplikován na zdrojové kódy. Bohužel ani zde není situace jednoduchá a používá se několik implementací, které se liší svými možnostmi.
Asi nejjednodušší řešení - patche se prostě v abecedním pořadí naaplikují.
Většina uživatelů tohoto systému je asi mezi uživateli CDBS, protože ten
nabízí jednoduchý způsob, jak potřebná pravidla do debian/rules přidat.
Další velmi používané řešení se jmenuje dpatch. Jedná se o sadu utilit pro správu patchů, ale patch v tomto případě může znamenat spuštění libovolného skriptu, který nějak mění zdrojové kódy. Pořadí patchů určuje soubor
debian/patches/00list, patche neuvedené v tomto souboru se neaplikují.
Pro jeho použití je nejjednodušší začlenění souboru
/usr/share/dpatch/dpatch.make do debian/rules, stačí přidat závislost na pravidlech patch a unpatch:
include /usr/share/dpatch/dpatch.make
build: build-stamp
build-stamp: patch-stamp
${MAKE}
touch build-stamp
clean: clean1 unpatch
clean1:
${MAKE} clean
rm -rf debian/files debian/substvars debian/imaginary-package
Pokud chceme nějaký patch upravit, poslouží nám nástroj dpatch-edit-patch, který zkopíruje aktuální strom, aplikuje případné předchozí patche a umožní nám upravovat libovolné soubory.
Poslední hodně rozšířenou možností je používání quiltu. Tentokrát se nejedná o nástroj speciální pro Debian, ale obecnou utilitu pro správu patchů. Oproti Dpatchi nabízí mnohem více možností na práci s patchi, a proto získává stále větší oblibu.
Výsledné použití je velmi podpobné jako u Dpatche, stačí použít
/usr/share/quilt/quilt.make a přidat závislosti stejně jako u něj.
Pro práci můžeme použít všechny možnosti, které quilt nabízí, jenom pro
ukládání patchů na správné místo je vhodné nastavit
QUILT_PATCHES=debian/patches.
Debian nepoužívá žádný centrální systém pro správu verzí (VCS), a proto může každý
správce používat svůj oblíbený systém. Aby byla situace jednodušší, jsou
definována pole do debian/control, ze kterých můžete vyčíst, kde a jaký VCS se používá. Tato pole mohou vypadat následovně:
Vcs-Svn: svn://svn.cihar.com/debian-gammu/trunk Vcs-Browser: http://viewsvn.cihar.com/debian-gammu/trunk
První je závislé na použitém VCS (zde se jedná o SVN, ale obdobně je možné
použít libovolné jiné, například Vcs-Git) a ukazuje na umístění repozitáře aktuální vývojové verze. Druhé URL ukazuje na webové rozhraní k VCS.
Čtení control souborů však není zrovna pohodlné, a proto existují nástroje debcheckout a debcommit. Jedná se o nadstavbu nad různými VCS, díky které se nemusíme učit práci s každým VCS, pokud chceme stáhnout aktuální zdrojový kód. Prostě stačí napsat debcheckout jméno-balíčku a získáme aktuální verzi, kterou má správce ve VCS. debcommit (kromě commitnutí do VCS) i automaticky vygeneruje popis tohoto commitu podle nového obsahu v souboru debian/changelog.
Co všechno najdete ve VCS, se liší balíček od balíčku. Velká část balíčků zde
má jen adresář debian a zdrojové kódy při kompilaci dodá kompilační skript rozbalením z předem definovaného místa. Obvykle se berou z adresáře
../tarballs, ale jejich umístění je možné upravit, například pro SVN je jeho umístění definované v souboru .svn/deb-layout. Kompilační skript je jiný pro každý VCS, například při použití výše zmíněného SVN to bude svn-buildpackage (ze stejnojmenného balíčku).
Při použití distribuovaných systémů je možné i jiné uspořádání - a to, že ve VCS máme vlastní větev pro balíčky, která je odvozena od verze vydané autorem, a po checkoutu získáme kompletní zdrojové kódy.
Obecně ale může mít správce ve VCS uložené cokoliv a není nijak standardizováno, jak takto získané zdrojové kódy kompilovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.