Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Byl vydán Mozilla Firefox 157.0. S nejvýraznější vizuální proměnou za poslední roky. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 157 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Na začátek musím říci, že v této oblasti panuje poněkud neutěšená situace a možností, jak k programu přidat záplaty, je mnoho. Původní (a stále používaný) formát zdrojových balíčků s jedním souborem se změnami není moc optimální, a proto bylo vyvinuto mnoho snahy pro jeho vylepšení nebo nahrazení.
V celém tomto seriálu popisuji verzi zdrojových balíčků 1.0. Už poměrně dlouho existuje verze 2.0 (nazývaná také Wig and Pen), která umožňuje použít více zdrojových tarballů a místo patche může obsahovat tarball se změnami. Podpora pro tento formát však je jen poloviční - je možné takovéto balíčky rozbalit, ale chybí podpora pro vytváření, protože se tento formát ukázal jako nepříliš dobře navržený.
Aby toho nebylo málo, přibyla v dpkg verze 1.14.17 podpora pro zdrojové
balíčky verze 3.0. Tato verze přináší do vytváření balíčků mnoho změn. Verze
3.0 má několik subformátů - git, bazaar, quilt a custom. Poslední jmenovaný může sloužit při případné implementaci dalších subformátů a nemá přímé využití. Varianta quilt vychází z formátu 2.0, s tím rozdílem, že je definované pořadí aplikace patchů a celkově je lépe definována práce s balíčkem. Tento formát by se měl stát preferovaným pro přespříští vydání Debianu (lenny + 1). Zatím ale není podporovaný všemi nástroji a není možné ho nahrát do distribuce. Varianty git a bazaar umožňují distribuovat zdrojový
balíček ve formě repozitáře pro tyto distribuované systémy. Protože tyto
formáty ještě nejsou úplně ustálené a podpora pro ně není příliš velká, nebudu
se jejich používání věnovat.
Jak už víme, zdrojový balíček se skládá z tarballu a patche. Tak proč tento patch nevyužít i pro změny programu? Problémů s tímto systémem je více, a proto od něj většina vývojářů ustupuje. Jeden problém je, že tyto změny se špatně uchovávají ve VCS, který dnes mnoho vývojářů používá pro archivaci zdrojových kódů jejich balíčků. Dalším problémem je nemožnost oddělit jednotlivé úpravy. Pokud máte v balíčku například 50 patchů, tak po jejich začlenění do jednoho je mnohem těžší se ve změnách orientovat.
debian/patchesMísto přímého patchování se tedy začal používat adresář debian/patches, jehož obsah je při kompilaci balíčku pomocí pravidel v debian/rules naaplikován na zdrojové kódy. Bohužel ani zde není situace jednoduchá a používá se několik implementací, které se liší svými možnostmi.
Asi nejjednodušší řešení - patche se prostě v abecedním pořadí naaplikují.
Většina uživatelů tohoto systému je asi mezi uživateli CDBS, protože ten
nabízí jednoduchý způsob, jak potřebná pravidla do debian/rules přidat.
Další velmi používané řešení se jmenuje dpatch. Jedná se o sadu utilit pro správu patchů, ale patch v tomto případě může znamenat spuštění libovolného skriptu, který nějak mění zdrojové kódy. Pořadí patchů určuje soubor
debian/patches/00list, patche neuvedené v tomto souboru se neaplikují.
Pro jeho použití je nejjednodušší začlenění souboru
/usr/share/dpatch/dpatch.make do debian/rules, stačí přidat závislost na pravidlech patch a unpatch:
include /usr/share/dpatch/dpatch.make
build: build-stamp
build-stamp: patch-stamp
${MAKE}
touch build-stamp
clean: clean1 unpatch
clean1:
${MAKE} clean
rm -rf debian/files debian/substvars debian/imaginary-package
Pokud chceme nějaký patch upravit, poslouží nám nástroj dpatch-edit-patch, který zkopíruje aktuální strom, aplikuje případné předchozí patche a umožní nám upravovat libovolné soubory.
Poslední hodně rozšířenou možností je používání quiltu. Tentokrát se nejedná o nástroj speciální pro Debian, ale obecnou utilitu pro správu patchů. Oproti Dpatchi nabízí mnohem více možností na práci s patchi, a proto získává stále větší oblibu.
Výsledné použití je velmi podpobné jako u Dpatche, stačí použít
/usr/share/quilt/quilt.make a přidat závislosti stejně jako u něj.
Pro práci můžeme použít všechny možnosti, které quilt nabízí, jenom pro
ukládání patchů na správné místo je vhodné nastavit
QUILT_PATCHES=debian/patches.
Debian nepoužívá žádný centrální systém pro správu verzí (VCS), a proto může každý
správce používat svůj oblíbený systém. Aby byla situace jednodušší, jsou
definována pole do debian/control, ze kterých můžete vyčíst, kde a jaký VCS se používá. Tato pole mohou vypadat následovně:
Vcs-Svn: svn://svn.cihar.com/debian-gammu/trunk Vcs-Browser: http://viewsvn.cihar.com/debian-gammu/trunk
První je závislé na použitém VCS (zde se jedná o SVN, ale obdobně je možné
použít libovolné jiné, například Vcs-Git) a ukazuje na umístění repozitáře aktuální vývojové verze. Druhé URL ukazuje na webové rozhraní k VCS.
Čtení control souborů však není zrovna pohodlné, a proto existují nástroje debcheckout a debcommit. Jedná se o nadstavbu nad různými VCS, díky které se nemusíme učit práci s každým VCS, pokud chceme stáhnout aktuální zdrojový kód. Prostě stačí napsat debcheckout jméno-balíčku a získáme aktuální verzi, kterou má správce ve VCS. debcommit (kromě commitnutí do VCS) i automaticky vygeneruje popis tohoto commitu podle nového obsahu v souboru debian/changelog.
Co všechno najdete ve VCS, se liší balíček od balíčku. Velká část balíčků zde
má jen adresář debian a zdrojové kódy při kompilaci dodá kompilační skript rozbalením z předem definovaného místa. Obvykle se berou z adresáře
../tarballs, ale jejich umístění je možné upravit, například pro SVN je jeho umístění definované v souboru .svn/deb-layout. Kompilační skript je jiný pro každý VCS, například při použití výše zmíněného SVN to bude svn-buildpackage (ze stejnojmenného balíčku).
Při použití distribuovaných systémů je možné i jiné uspořádání - a to, že ve VCS máme vlastní větev pro balíčky, která je odvozena od verze vydané autorem, a po checkoutu získáme kompletní zdrojové kódy.
Obecně ale může mít správce ve VCS uložené cokoliv a není nijak standardizováno, jak takto získané zdrojové kódy kompilovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.