Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Na začátek musím říci, že v této oblasti panuje poněkud neutěšená situace a možností, jak k programu přidat záplaty, je mnoho. Původní (a stále používaný) formát zdrojových balíčků s jedním souborem se změnami není moc optimální, a proto bylo vyvinuto mnoho snahy pro jeho vylepšení nebo nahrazení.
V celém tomto seriálu popisuji verzi zdrojových balíčků 1.0. Už poměrně dlouho existuje verze 2.0 (nazývaná také Wig and Pen), která umožňuje použít více zdrojových tarballů a místo patche může obsahovat tarball se změnami. Podpora pro tento formát však je jen poloviční - je možné takovéto balíčky rozbalit, ale chybí podpora pro vytváření, protože se tento formát ukázal jako nepříliš dobře navržený.
Aby toho nebylo málo, přibyla v dpkg verze 1.14.17 podpora pro zdrojové
balíčky verze 3.0. Tato verze přináší do vytváření balíčků mnoho změn. Verze
3.0 má několik subformátů - git
, bazaar
, quilt
a custom
. Poslední jmenovaný může sloužit při případné implementaci dalších subformátů a nemá přímé využití. Varianta quilt
vychází z formátu 2.0, s tím rozdílem, že je definované pořadí aplikace patchů a celkově je lépe definována práce s balíčkem. Tento formát by se měl stát preferovaným pro přespříští vydání Debianu (lenny + 1). Zatím ale není podporovaný všemi nástroji a není možné ho nahrát do distribuce. Varianty git
a bazaar
umožňují distribuovat zdrojový
balíček ve formě repozitáře pro tyto distribuované systémy. Protože tyto
formáty ještě nejsou úplně ustálené a podpora pro ně není příliš velká, nebudu
se jejich používání věnovat.
Jak už víme, zdrojový balíček se skládá z tarballu a patche. Tak proč tento patch nevyužít i pro změny programu? Problémů s tímto systémem je více, a proto od něj většina vývojářů ustupuje. Jeden problém je, že tyto změny se špatně uchovávají ve VCS, který dnes mnoho vývojářů používá pro archivaci zdrojových kódů jejich balíčků. Dalším problémem je nemožnost oddělit jednotlivé úpravy. Pokud máte v balíčku například 50 patchů, tak po jejich začlenění do jednoho je mnohem těžší se ve změnách orientovat.
debian/patches
Místo přímého patchování se tedy začal používat adresář debian/patches
, jehož obsah je při kompilaci balíčku pomocí pravidel v debian/rules
naaplikován na zdrojové kódy. Bohužel ani zde není situace jednoduchá a používá se několik implementací, které se liší svými možnostmi.
Asi nejjednodušší řešení - patche se prostě v abecedním pořadí naaplikují.
Většina uživatelů tohoto systému je asi mezi uživateli CDBS, protože ten
nabízí jednoduchý způsob, jak potřebná pravidla do debian/rules
přidat.
Další velmi používané řešení se jmenuje dpatch
. Jedná se o sadu utilit pro správu patchů, ale patch v tomto případě může znamenat spuštění libovolného skriptu, který nějak mění zdrojové kódy. Pořadí patchů určuje soubor
debian/patches/00list
, patche neuvedené v tomto souboru se neaplikují.
Pro jeho použití je nejjednodušší začlenění souboru
/usr/share/dpatch/dpatch.make
do debian/rules
, stačí přidat závislost na pravidlech patch
a unpatch
:
include /usr/share/dpatch/dpatch.make build: build-stamp build-stamp: patch-stamp ${MAKE} touch build-stamp clean: clean1 unpatch clean1: ${MAKE} clean rm -rf debian/files debian/substvars debian/imaginary-package
Pokud chceme nějaký patch upravit, poslouží nám nástroj dpatch-edit-patch
, který zkopíruje aktuální strom, aplikuje případné předchozí patche a umožní nám upravovat libovolné soubory.
Poslední hodně rozšířenou možností je používání quiltu. Tentokrát se nejedná o nástroj speciální pro Debian, ale obecnou utilitu pro správu patchů. Oproti Dpatchi nabízí mnohem více možností na práci s patchi, a proto získává stále větší oblibu.
Výsledné použití je velmi podpobné jako u Dpatche, stačí použít
/usr/share/quilt/quilt.make
a přidat závislosti stejně jako u něj.
Pro práci můžeme použít všechny možnosti, které quilt nabízí, jenom pro
ukládání patchů na správné místo je vhodné nastavit
QUILT_PATCHES=debian/patches
.
Debian nepoužívá žádný centrální systém pro správu verzí (VCS), a proto může každý
správce používat svůj oblíbený systém. Aby byla situace jednodušší, jsou
definována pole do debian/control
, ze kterých můžete vyčíst, kde a jaký VCS se používá. Tato pole mohou vypadat následovně:
Vcs-Svn: svn://svn.cihar.com/debian-gammu/trunk Vcs-Browser: http://viewsvn.cihar.com/debian-gammu/trunk
První je závislé na použitém VCS (zde se jedná o SVN, ale obdobně je možné
použít libovolné jiné, například Vcs-Git
) a ukazuje na umístění repozitáře aktuální vývojové verze. Druhé URL ukazuje na webové rozhraní k VCS.
Čtení control
souborů však není zrovna pohodlné, a proto existují nástroje debcheckout
a debcommit
. Jedná se o nadstavbu nad různými VCS, díky které se nemusíme učit práci s každým VCS, pokud chceme stáhnout aktuální zdrojový kód. Prostě stačí napsat debcheckout jméno-balíčku
a získáme aktuální verzi, kterou má správce ve VCS. debcommit
(kromě commitnutí do VCS) i automaticky vygeneruje popis tohoto commitu podle nového obsahu v souboru debian/changelog
.
Co všechno najdete ve VCS, se liší balíček od balíčku. Velká část balíčků zde
má jen adresář debian
a zdrojové kódy při kompilaci dodá kompilační skript rozbalením z předem definovaného místa. Obvykle se berou z adresáře
../tarballs
, ale jejich umístění je možné upravit, například pro SVN je jeho umístění definované v souboru .svn/deb-layout
. Kompilační skript je jiný pro každý VCS, například při použití výše zmíněného SVN to bude svn-buildpackage
(ze stejnojmenného balíčku).
Při použití distribuovaných systémů je možné i jiné uspořádání - a to, že ve VCS máme vlastní větev pro balíčky, která je odvozena od verze vydané autorem, a po checkoutu získáme kompletní zdrojové kódy.
Obecně ale může mít správce ve VCS uložené cokoliv a není nijak standardizováno, jak takto získané zdrojové kódy kompilovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: