Portál AbcLinuxu, 19. dubna 2024 04:53
V první polovině února byly aktualizovány distribuce Simplicity, elementary OS, Raspbian, IPFire, Debian, Tiny Core Linux, Freespire, Tails, Raspberry Digital Signage, Ubuntu, Project Trident, MX Linux a nelinuxový systém NetBSD. Blíží se konec CoreOS (Container Linux).
Distribuci CoreOS (resp. Container Linux) určené pro nasazení v kontejnerech skončí podpora 26. května, obrazy systému a dokumentace budou odstraněny 1. září. Společnost, která ji vyvíjela, je od roku 2018 součástí Red Hatu, a tak doporučuje přechod na Fedora CoreOS, navzdory podobnosti v názvu však nejde o stejný systém. Existuje také fork CoreOS/Container Linuxu nazvaný Flatcar Container Linux a spravovaný německou firmou Kinvolk.
Projekt Dog Linux sestavuje minimalistické systémy podobné Puppy Linuxu, ale založené na Debianu (a výjimečně Ubuntu). Nejnovější verze je BusterDog – upravený Debian 10 „Buster“ mj. bez systemd za pomoci přístupu z antiXu, jednoho z hlavních derivátů Debianu vyhýbajících se tomuto balíku softwaru.
Právě na Dog Linuxu je založená desktopová distribuce Simplicity Linux a její vydání 20.1 přechází na BusterDog – základem předchozí verze 19.10 byl ještě StretchDog. Co obsahuje navíc? Desktopové prostředí Cinnamon, zvukový systém PulseAudio a výběr aplikací v závislosti na zvoleném obrazu systému: „Mini“ pouze s webovým prohlížečem Google Chrome, „Desktop“ s LibreOffice, GIMP, VLC atd. nebo „Gaming“ s klientem pro Steam. I ten největší z nich se vejde do 750 MB.
Není to tak dávno, co vývojáři elementary OS po transformaci procesu přípravy distribuce vydali verzi 5.1 „Hera“ a nyní přinášejí plody tohoto nového procesu: první menší aktualizaci obrazů systému, označenou 5.1.2. Ta obsahuje jádro Linux 5.3 z Ubuntu HWE 18.04.3 nebo také začleněné novinky v aplikacích distribučního desktopového prostředí Pantheon jako textový editor Code.
Začátkem února dorazila první větší várka aktualizací Raspbianu, oficiálního systému pro Raspberry Pi, od září. Do nastavení grafického výstupu se vrátila podpora zdvojování pixelů a přibylo „čištění“ obrazovky (jako „spořič“ s prázdnou obrazovkou), nastavení zvukového vstupu a výstupu se přesunulo ze samostatného okna do upozorňovací oblasti panelu, výchozí správce souborů má nový „osekaný“ režim a novinkou je čtečka obrazovky Orca. Povýšeny byly také verze některých aplikací včetně výukových vývojových prostředí Scratch 3 (pár nových „příkazů“) a Thonny (lepší výkon).
O týden později v tichosti vyšla další aktualizace, tentokrát s novým firmwarem pro RPi, jádrem Linux 4.19.97 a několika opravami chyb, mj. bylo vypnuto výše zmíněné mazání obrazovky v případě kolize s XScreenSaver.
Firewallová distribuce IPFire je aktualizována průběžně v dávkách co několik týdnů; číslo verze dlouho zůstávalo na 2.23, ale s Core Update 141 poskočí na 2.25. Vývojáři totiž přešli na GCC 9 (9.2.0), k již nepodporovanému Pythonu 2 přidali Python 3, rovněž začali podporovat Go a Rust. Aktualizace č. 141, doposud neprohlášená za stabilní, kromě toho přinese textový webový prohlížeč elinks ve výchozí instalaci, jakožto i databázi GeoIP, podporu LVM zařízení a přepracovanou správu DNS – včetně podpory DNS-over-TLS, „rodičovského filtru“, možnosti nastavit více DNS serverů pro rozložení zátěže, zrychlení startu aj.
Čtenář či uživatel si též mohl všimnout, že lednové vydání neslo číslo 139, kam se tedy podělo 140? Jak vysvětluje dodatečný zápisek, existuje, ale namísto přidávání nových funkcí pročišťuje instalaci systému, protože dříve výchozí velikosti diskových oddílů (2GB kořenový adresář, 64MB /boot) již přestávají postačovat.
Byla aktualizována instalační média Debianu. Verze 9.12 a 10.3 shrnují opravy nedávných zvláště bezpečnostních zranitelností, ale také např. práce s daty v nadcházející dekádě nebo do „oldstable“ (Debian 9 „Stretch“) se dostal novější Rust jakožto závislost Firefoxu ESR.
Tiny Core Linux je, jak název naznačuje, minimalistický linuxový systém, přičemž „minimalistický“ tentokrát neznamená toliko použití alternativních desktopových aplikací, nýbrž skutečně nutné minimum pro zavedení systému (na architektuře x86 nebo x86_64), volitelně s X Serverem. Obraz systému zabírá 11 MB, resp. 16 MB s grafickým prostředím (založeným na knihovně FLTK). Nejnovější vydání 11.0 aktualizuje Linux (5.4.3), glibc (2.30), GCC (9.2.0) aj.
Pamětníci možná vzpomenou, že již začátkem nultých let vznikla linuxová distribuce Lindows usilující o kompatibilitu s Microsoft Windows – a po soudním sporu se musela přejmenovat na Linspire. Existuje dodnes, od roku 2018 ji komerčně nabízí firma PC OpenSystems, LLC. Freespire v současnosti představuje její bezplatnou verzi, neobsahuje ani proprietární ovladače a kodeky, není však doporučována Free Software Foundation, ač by to název třeba mohl naznačovat. Základem systému je Ubuntu, v případě vydání 6.0 Ubuntu 18.04.3 s prostředím MATE (1.20) a kancelářskými aplikacemi jako Abiword; posléze by měla následovat varianta s KDE Plasma 5.
Distribuce Tails zaměřená na ochranu soukromí na internetu v dalším menším vydání (4.3) přináší obvyklé aktualizace klíčových aplikací Tor (0.4.2.6), Tor Browser (9.0.5) a Thunderbird (68.4.1), k tomu jádro Linux 5.4.13, VirtualBox s „doplňky hosta“ 6.1.2 a nově nástroj trezor pro manipulaci se stejnojmennou hardwarovou kryptopeněženkou.
Raspberry Pi se dá použít všelijak. Jedno z možných nasazení je v kioscích, kde v kombinaci s televizorem či jinou obrazovkou – zobrazuje nějaké webové stránky, dokument či grafiku. Specializovaná distribuce Raspberry Digital Signage může obstarat, co je k tomu potřeba, používá přitom prohlížeč Chromium s několika rozšířeními. Její 13. vydání je přitom výrazně přepracované a vlastní software s konfigurací nově obsahuje jako balíček v balíčkovacím systému [Debianu].
linux-generic-hwe-18.04 (nebo analogický pro specifická nasazení) a příp. xserver-xorg-hwe-18.04 (X.Org 1.20.5).
V tomto časovém období je největším vydáním systému z rodiny BSD stabilní NetBSD 9.0, jež dále rozšiřuje obsáhlé portfolio podporovaného hardwaru zvláště o jednodeskové počítače s architekturou ARM (v7, v8 – AArch64), v oblasti bezpečnosti přidává podporu KASAN, KASLR aj., začleňuje přepracovaný kód SATA, nový framework pro ovladače Ethernetu po USB, zlepšuje NPF, aktualizuje mj. souborový systém ZFS,…
Zhruba šest týdnů po betaverzi vyšel první Project Trident založený na Void Linuxu, resp. betaverze byla prohlášena za stabilní, a tak uživatelé nemusejí reinstalovat (pokud nezačali alfaverzí). Z původního základu, TrueOS, si nový systém zachovává podporu ZFS, na Linuxu skrze OpenZFS, a volitelné desktopové prostředí Lumina (analogie LXQt, ale se správcem oken Fluxbox) – při instalaci si lze nad rámec čistého systému zvolit připravené skupiny balíčků „Server“, „Lite Desktop“ a „Full Desktop“.
19. MX Linux, Debian bez systemd, byl vydán v říjnu a po čtyřech měsících se mu dostalo čerstvých instalačních obrazů s označením 19.1. Odpovídají Debianu 10.3 „Buster“, obsahují aktualizovaný instalátor a další nástroje, novinkou ovšem je volitelné zahrnutí i novějšího jádra a grafických knihoven z distribučního repozitáře AHS – Linux 5.4 a Mesa 19.2.1 – pro uživatele zvláště s novějším hardwarem. Ke stažení jsou obrazy s desktopovým prostředím Xfce (4.14) a správcem oken Fluxbox – pro architekturu x86 (32bitovou s PAE) nebo x86_64, volitelně s balíčky ze zmíněného repozitáře AHS.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.