Oboustranný tisk v Linuxu

6. 2. 2004 | Jan Martínek

Články - Oboustranný tisk v Linuxu  

Tisknout nějaký delší dokument pouze na jednu stranu listu je plýtvání papírem a bohužel jen málokomu stojí za námahu se zabývat oboustranným tiskem.

V některých situacích je dokonce, bůh ví proč, jednostranný tisk přímo vyžadován (diplomky na některých školách). Nejvíce papírů a lesů se samozřejmě ušetří tím, zůstane-li vše v elektronické podobě, ale to je čistá utopie.

Po tomto kontroverzním úvodu se pokusím uvést návod, jak tisknout na obě strany papíru.

Předpokládejme, že není k dispozici tzv. duplexní tiskárna, která je schopná potisknout obě strany papíru bez zásahu uživatele. Takže řeč bude o obyčejné tiskárně, do které je nutno papír potištěný z jedné strany znovu vložit tak, aby se potiskl i ze strany druhé. Vložíte-li potištěný papír znovu do tiskárny zcela nahodile, statistika praví, že to v 75% případů zkazíte. Zkušenost ukazuje, že je to obvykle ještě horší. A to mluvím o situaci, kdy dokument má jen jednu stranu. Je-li dokument delší a je třeba mít na paměti sudé a liché stránky, jejich pořadí a vzájemné lícování, je téměř nemožné to napoprvé zvládnout bez chomáče vyrvaných vlasů a plné krabice s nápisem zkažené papíry.

Existují různé druhy tiskáren, ale dvě vlastnosti, ze kterých budu vycházet, by měly mít všechny tiskárny.

Běžné vlastnosti tiskáren

• Vytiskneme-li vícestránkový dokument, jsou potištěné listy po průchodu tiskárnou seřazeny a otočeny tak, že dokument je možno rovnou svázat, secvaknout nebo číst bez přeskládávání listů. Nahoře je tedy strana, kterou dokument začíná.
• Tiskárna tiskne stránku "odshora dolů", takže např. záhlaví se natiskne dříve než zápatí. Typická situace - nejdřív z tiskárny leze hlavička, potom číslo stránky (je-li dole).

Nepovažuji se za znalce tiskáren, ale všechny tiskárny, se kterými jsem se dosud setkal, tyto vlastnosti splňovaly. Jsou to vlastnosti celkem pochopitelné a lze předpokládat, že se takto chová drtivá většina tiskáren.

Sudé zvlášť, liché zvlášť

Je zřejmé, že na každém listu papíru bude z jedné strany natištěna lichá strana a z druhé sudá. Počítáme-li strany od 1, bude pořadí stran 1-2, 3-4, 5-6 atd.

Tisk je nutno provést dvouprůchodově - zvlášť sudé a zvlášť liché strany. Vzhledem k tomu, že liché strany jsou na opačné straně papíru než sudé, je nutné celý balík papírů potištěných z jedné strany otočit a znovu vložit do tiskárny. Otočením se ovšem obrátí pořadí stránek, takže se papíry kromě otočení musí ještě přeskládat nebo buď liché nebo sudé strany tisknout v opačném pořadí. Pohodlnější je samozřejmě tisk v opačném pořadí.

Sudé strany je nutno tisknout v opačném pořadí

Po vytištění by bylo dobré, aby s dokumentem nebylo potřeba nic dalšího dělat (přeskládávat), takže aby první strana, kterou uvidíme, byla strana s číslem 1. Přihlédneme-li k první vlastnosti běžné tiskárny (viz výše), je zřejmé, že liché strany tudíž necháme v původním pořadí (1, 3, 5, 7, ...). Z toho vyplývá, že musíme obrátit pořadí stránek sudých (..., 8, 6, 4, 2).

Je lepší tisknout nejprve sudé stránky

V případě, že má dokument sudý počet stran, je situace jednoduchá, protože je jedno, jestli vytiskneme nejdříve sudé stránky a potom liché. Ale jestliže má dokument lichý počet stran, bude počet lichých stránek o jednu vyšší než počet stran sudých. Jako příklad můžeme uvažovat např. pět stran číslovaných 1 - 5. Poslední list bude potištěn pouze z jedné strany a tato poslední strana bude lichá. Kdybychom vytiskli nejprve liché strany, vyjedou z tiskárny tři listy se stranami 1, 3, 5. Při pokusu o tisk sudých stran (již víme že v obráceném pořadí) bychom získali listy potištěné stranami 2-3, 4-5, což zaprvé nechceme (chceme 1-2, 3-4, 5) a zadruhé by list s první stranou zůstal v tiskárně a ani by nevyjel. S tím listem v tiskárně to není žádný problém, trochu horší je, že po první stránce následuje prázdná stránka. To pořád ještě nemusí být kritické, ale smůla je, když se u dokumentu počítá s okrajem pro svázání. Takto pokažený výtisk by svázat nešlo, protože by okraje byly na každém listu jinak. Často totiž bývá u lichých stránek širší levý okraj a u sudých stránek širší pravý okraj právě kvůli vazbě.

Jsou možná tři řešení:

• V případě, že počet stran je lichý a tiskneme nejprve liché stránky, nesmíme poslední stránku dávat znovu do tiskárny. Je třeba dát ji stranou a po vytištění sudých stránek tuto poslední lichou stránku opět přidat na konec dokumentu.
• K dokumentu přidejte ještě jednu prázdnou stránku, čímž získáte sudý počet stran, a pak je to jednoduché. Toto řešení používá program psmandup, o kterém bude řeč později.
• A nyní (asi) nejlepší řešení: tiskněte vždy nejprve sudé stránky (v obráceném pořadí, samozřejmě) a následně stránky liché a nemusíte se o nic starat. V našem příkladě by z tiskárny vyjely nejprve stránky 2, 4 a po druhém průchodu, po dotištění lichých stran, získáme dokument v kýžené formě.

Listy otáčet pouze kolem příčné osy

Když z tiskárny vyjedou sudé stránky a chystáme se na tisk stránek lichých, jak vlastně balík potištěných papírů vložit zpátky do tiskárny? V souladu s druhou vlastností obvyklých tiskáren platí, že stránka se tiskne odshora dolů, takže potištěné papíry je třeba natočit tak, aby šly do tiskárny "hlavou napřed". Pozor, situace není tak zřejmá v případě, když je dokument vysázený "na šířku" (landscape), protože se těžko určuje, kde je nahoře a kde dole. V takovém případě je nutno sledovat např. na kterém okraji jsou čísla stran a toto dodržet i u druhého průchodu. Jednodušší ale je držet se pravidla, že vytištěný balík papírů otáčíme vždy pouze kolem příčné osy, nikdy ne kolem podélné.

Při druhém průchodu je pořadí stránek vzestupné

Zbývá si ještě ujasnit poslední stupeň volnosti. Při druhém průchodu se tisknou strany liché, a to v normálním (tj. vzestupném) pořadí. Balík listů potištěných sudými stranami z prvního průchodu se musí otočit tak, aby byly strany seřazeny vzestupně, tj. 2, 4, 6, ..., takže jako první musí jít do tiskárny list se stranou 2.

Praktická realizace

Tisknout sudé strany v opačném pořadí a liché strany v původním pořadí umí většina programů, od kterých se to očekává, např. OpenOffice.org či Acrobat Reader. Z příkazové řádky lze tímto způsobem tisknout také snadno, máme-li jako vstupní formát pro tisk postscript nebo PDF. Z PDF lze totiž vyrobit postscript například takto:

pdftops -paper A4 neco.pdf neco.ps

Pro oboustranný tisk existuje příkaz psmandup, který ze vstupního postscriptového dokumentu vytvoří jiný, určený pro přímý tisk. Pořadí stránek se změní na (1,3,5,7,9,...,10,8,6,4,2). Liché stránky jsou tedy jako první, pak následují sudé v obráceném pořadí. Toto je zdánlivě v rozporu s předchozím doporučením, že sudé stránky je vhodné tisknout jako první. V tomto případě to ale nevadí, protože celkový počet stran výsledného souboru je vždy sudý. psmandup se o to postará tím, že přidává jednu prázdnou lichou stránku v případě, že počet stran původního dokumentu byl lichý. Je tudíž jedno, jestli se tisknou nejprve liché nebo sudé.

psmandup dále využívá faktu, že některé tiskárny si umí vzít papír buď z hlavního zásobníku nebo z ručního podavače. Uprostřed postscriptového dokumentu, tedy tam, kde končí liché strany a začínají sudé, je řídící sekvence pro tiskárnu, aby si brala papír z ručního podavače. Je dobré být v kritickém okamžiku poblíž tiskárny, protože je potřeba stihnout vložit potištěné papíry do zásobníku. Použití je jednoduché:

psmandup tisk.ps | lpr

Řešení pomocí psmandup má své výhody i nevýhody. Máte-li síťovou tiskárnu, jistě oceníte, že v průběhu tisku vám nikdo nemůže potisknout druhou stranu papírů nějakými nesmysly (kdyby byl dost rychlý). psmandup totiž vytvoří jeden soubor a tudíž jen jednu tiskovou úlohu, takže do fronty vám nikdo jiný nezasáhne. Nevýhodou je, že manuální zásobník mívá jen omezenou kapacitu ve srovnání s hlavním zásobníkem a navíc - některé tiskárny mají pouze jeden zásobník. Mně osobně se moc nelíbí, že se nejprve tisknou liché stránky a pak sudé, což je v mírném rozporu s výše uvedenými zásadami. Jako berlička se používá ono přidávání prázdné stránky navíc, aby počet stran byl vždy sudý.

Další možností je použití programu psselect, který dokáže z postscriptového dokumentu vybrat jen určité stránky a uložit je do zváštního souboru, případně poslat na standardní výstup. Přesměrováním do příkazu lpr se dokument rovnou vytiskne.

Sudé stránky v opačném pořadí vytiskneme takto:

psselect -e -r tisk.ps | lpr

liché stránky v původním pořadí takto:

psselect -o tisk.ps | lpr

Jak tisknout po menších blocích

Některé tiskárny jsou zrádné a v nejnevhodnější chvíli sežerou papír, pomuchlají jej a posypou nezapečeným tonerem, takže výsledek jsou černé ruce a chaos v číslování stran. Máte-li podezření, že vás tiskárna může takto překvapit, je lepší tisknout dokument po částech. Opět je možné použít příkaz psselect:

Bylo by samozřejmě možné napsat

psselect -e -r -p1-5 tisk.ps | lpr

což vytiskne stránky 4 a 2 (pozor, za parametrem -p nesmí být mezera). Asi je zřejmé, proč je číslování právě takové, ale než se tím zabývat, bude lepší si vytvořit dva pomocné postscriptové soubory - s lichými stranami a se sudými stranami v opačném pořadí,

psselect -e -r tisk.ps sude-opacne.ps psselect -o tisk.ps liche.psy

a tyto soubory pak posílat na tiskárnu po částech. Pak sice přestane souhlasit číslování stran (např. 1-5 u lichých ve skutečnosti znamená 1,3,5,7,9) ale má to i své výhody. Například příkazy

psselect 1-5 sude-opacne.ps | lpr psselect 6-10 sude-opacne.ps | lpr psselect 1-5 liche.ps | lpr psselect 6-10 liche.ps | lpr

Vytisknou dvacetistránkový dokument po blocích o pěti stránkách. Parametr -p je v tomto kontextu nepovinný.

Pro úplnost dodávám, že

psselect 1- sude-opacne.ps | lpr

vytiskne celý postscriptový soubor, tj. všechny stránky od začátku až do konce. Použití příkazu psselect je v tomto případě zbytečné, uvádím jej pouze jako ukázku zadávání rozsahů stran.

Doporučení na závěr - psselect + ghostview

Způsobů tisku je mnoho, ale pro běžnou praxi bych doporučil kombinaci příkazu psselect a klikacího ghostview (spouští se příkazem gv). Nejprve rozdělte dokument na dva: s lichými a sudými stránkami (sudé v opačném pořadí) podle předchozího návodu a poté oba dokumenty tiskněte pomocí ghostview

gv sude-opacne.ps ; gv liche.ps

kde lze pravým tlačítkem myši pohodlně označit rozsah stran.

Ve volném pokračování tohoto článku se pokusím popsat zmenšování dokumentu tak, aby se jednu stranu papíru vešly dvě stránky dokumentu. Přeji vám co nejméně zkažených papírů a jiných komplikací.

Diskuse k tomuto článku

[Leoš Literák]

Omlouvam se, ze jsem smazal vsechny diskuse. Dostal jsem emailem hlaseni chyby, ze u clanku teprve pripravovaneho k publikaci a tedy v danou chvili nezverejneneho, se objevily komentare. To samozrejme nedava smysl, aby u clanku, co vyjde treba v patek, byly komentare treba ze ctvrtka.

Takze jsem precetl mail a sel zjednat napravu a vsechny komentare jsem smazal. Az pak jsem si vsiml, ze clanek byl mezitim zverejnen a ty komentare jsou jiz v poradku. Autorum komentaru se omlouvam za tuto chybu.

(jsem po vcerejsim veceru uplne grogy, stesti ze nedelam v atomove elektrarne )

[Miroslav Andrle]

Kdyz uz jsme u toho setreni papirem je treba pripomenout psnup (ten uz tu nekdo citoval) a take mpage. Oba umi zmensit 2 (ci 4 atd.) stranky na jednu, pripocteme-li k tomu jeste obostrany tisk mame 100 strankovy na 25 listech. Na vytisknuti bookletu je perfektni psbook . Jinak mpage jsem s uspechem pouzival pred par lety i ve windows.

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

Offtopic: flamebait.

Zobrazit komentář

[prewitt]

druha polovina clanku je pekna a spouste lidi se bude hodit, jen bych dodal ze balik psutils obsahuje dalsi zajimave nastroje pro predtiskovou pripravu (napr. psnup).
ten uvod je ale desivy a mozna ze spousta lidi to kvuli nemu ani nedocte, protoze nemaji cas louskat perly jako "Listy otáčet pouze kolem příčné osy" nebo "Sudé zvlášť, liché zvlášť" apod. to snad do haje kazdy vi jak ma strkat papiry do sve tiskarny, jestli je ma otacet, jestli ma tisknout sude strany v opacnem poradi (jen na okraj - na me tiskarne se to tak nedela) atd. to jsou opravdu uplne plky a zabiraji polovinu clanku - je snad takovy clanek placeny nebo jinak honorovany podle poctu radek? nebo jaky je duvod vycpavat ho touto vatou?

[Robert Krátký]

Vubec mi prvni polovina clanku nepripada jako "plky". Je to proste shrnuti zakladnich a vicemene univerzalnich pravidel a zasad, ktere mohou mnoha lidem usnadnit praci (a navic slouzi jako logicky uvod pred popisem prace s programy zminenymi v druhe polovine).

[Leoš Literák]

Nevim jak ty, ale ja vzdycky zapasim s tim, kterou stranou a kterym smerem mam papiry pri oboustrannem tisku strkat do tiskarny. Takze takove shrnuti vitam.

[Stanislav Brabec]

Ne všechny stránky splňují tyto "Běžné vlastnosti tiskáren". Jsou dokonce tiskárny, které skládají na jedné výstupní dráze tak a na druhé jinak. Vše by mělo být popsáno v souboru PPD.

A ne všechny PostScriptové soubory splňují standard DSC, který je pro použítí psselect & spol nutný.

Otáčení stránek: U některých klasických duplexních tiskáren lze definovat způsob točení. I při tisku na jednotstanné tiskárně to má smysl. Tisknu-li oboustranně A4, pak točím podle kratší osy, tisknu-li dvojice A5, točím podle delší osy. Snadnějí se to generuje a přijde mi to logičtější.

Řešení podobné vašemu používám už dlouhou dobu. Ale stále přemýšlím nad tím, že by to šlo lépe:

1) Filtr v CUPS, který pošle soubor dvakrát s PostScriptovým dvouřádkovým hackem, který způsobí přeskočení příslušných stran. Nevýhodou je, že také nevytiskne některé velmi netypické PostScripty.

2) Filtr v CUPS, ale až za PostScriptovým interpretrem. Vygenerují se jednotlivé strany v jazyce tiskárny a pak se přeházejí podle potřeby (tento postup je jediná možnost jak vytisknout oboustranně některé nekorektní PostScripty - např. výstup z MS-Wordu).

V obou případech by stačílo poslat to přes CUPS do tiskové fronty duplex-A4H nebo duplex-A4V. Pak by se vytiskla polovina, tiskárna by pípla, přepnula by se na ruční podavač (nebo by počkala, než přestěhujeme papíry) a dojela druhou polovinu.

[egg]

Taky jsem si myslel, že každá tiskárna rovná výsledek tak, aby první stránka byla první. Ale tomu Murphy chtěl, že HP PSC 2110, kterou jsme si pořídili, na to kašle.

[Daniel Smolik]

Zdravim, aha tak muj komentar byl smazan. No nic napisu to znova. Netusite nekdo jak zaridit kdyz mam PDF co je na sirku jako ho otocit prevest do ps a vystisknout na vysku. Nebo jak obecne tiskonout ps co je na sirku na tiskarne co je na vysku. Neco jsem zkousel, ale moc velky uspech jsem nezaznamenal. Dan

[Jiri Bajer]

Pokud ti staci interaktivni prace, melo by fungovat tohle:

Otevri pdf v ImageMagicku, v menu ho otoc a uloz ho jako PostScript. Urcite to jde i z konzole, ale tohle funguje zarucene. (pro reseni z konzole: zkusil bych se podivat na man pdftops a man pstops)

J.

[Petr Prcek Janda]

Nooo vyzkouseno to memam, ale man k pstops (balik psutils) uvadi nejake parametry jako L a R (otocit doleva, nebo doprava).
Takze by mozna byla cesta pdf->ps->otoceny ps.

[ivan]

Ja mam v /etc/printcap

hp8550:\
:lp=xxx.xxx.xxx.xxx%9100:\
:sd=/var/spool/lpd/hp8550-2:\
:if=/usr/lib/ifhp/ifhp -Tmodel=hp8550,debug=65535,trace,a4:

To xxx.xxx.xxx.xxx je IP tiskarny. Filtr ifhp vlozi do postcriptu spec. komentar, ktery aktivuje duplexni jednotku. Funguje to na vsech HP tiskarnach.

[Jakub Urbanec]

Ahoj, pro tisk textu (mailu, rfc atd) pouzivam spolehlive:

psbook mujposcript.ps | psnup -2 > out.ps 

a do out.ps dam - skriptem - parametr pro oboustranny tisk:

sed -e '1 i\
%%BeginFeature *Duplex true\
<< /Duplex true /Tumble true >> setpagedevice\
%%EndFeature'  

tento skript mam primo v printacpu - muzu poslat - takze ve skutecnosti je to:

psbook mujposcript.ps|psnup -2 > out.ps;lpr -Pduplex out.ps

[MarSik]

Fakktem je ze ani jedna z mych tiskaren (jedna inkoustovka a jedna jehlickovka) ty uvadene vlastnosti nesplnuje ;) po tisku vice stran jsou papiry serazeny sice spravne, ale rubem nahoru. Tudiz je staci otocit a spravnou stranou vratit do podavace a tisknout sude strany bez jakychkoliv problemu.

Navic na jehlickove tiskarne pokud pouzivate traktor tak je asi nejlepsi (pokud chcete stranky svazat a az potom roztrhat - naopak je to desna prace ;) tisknout v poradi (opakuje se to vzdy po 4 stranach)

prvnipruchod) 1,4 [5,8,9,12,13,..]

druhypruchod) 2,3 [6,7,10,11,14,15,..]

[MarSik]

ted sem si ale uvedomil ;) nektere (kazde strany 3,4) musite stejne otocit..oo hruuza takze se trhani a skladani nevyhnu.. ;)

[Honza]

Dany cenzurovany prispevek podle meho nazoru nesplnuje podminky uvedene v textu o cenzure. Asi by se tam melo pridat krom porusovani zakonu a nadavek, take vychvalovani windows To ze je offtopic je pravda, stejne jako tento ale nevidim moznost kde bych se mel vyjadrit na toto tema aby to nebylo offtopic, ale rozhodne to podle vasich podminek neni duvod k cenzure...

[Hynek (Pichi) Vychodil]

slova dalsi duvod, proc ... poněkud překračují pouhé vychvalování windows. To je zjevná výzva k odpovědi typu: fineprint není běžnou součástí windows, kromě toho neumí ani 1% toho co dokáží psutils. To si radši nainstaluju pořádný a mnohem flexibilnější nástroj. To je totiž unixová filosofie, víš? Ale to windowsák nemůže pochopit. a máme tu flame jak když vyšije. Vychvalovat windows zakázáno není. Vyvolávat flame poznámkama o neexistenci nějakého nástroje jako důvod proč lama nepřejde na Linux je poněkud jiné kafe.

[Martin Bodlák]

Myslím, že ten příspěvek tady měl zůstat. Ano, je hloupý a omezený, zřejmě jako jeho pisatel. Ale nemyslíte, že by stačilo nedat k němu tlačítko pro odpověď? Zakládat nový thread se hned tak někomu kvůli hloupému příspěvku nechce. Jinak se vám to tady pěkně zvrhne. Cenzura má snad smysl jedině ve vztahu k zákonům... a i v tomto by mnoho lidí nesouhlasilo. Neřekl bych, že někomu ublíží zmínka o FinePrintu nebo o Windows. Sám mám doma Fedoru, v práci Win2000.

[llama]

priznavam se! jsem hloupy a omezeny a omlouvam se za pokus o flame. ale kdo zkusil mpage nebo psutils i fineprint, jasne musi videt co je lepsi (hint hint fineprint). za svym puvodnim nazorem si stojim. kdyby nekdo napsal totez pro linux, nejen ze mohl mit nasich firemnich $300, ale mozna by se tim zasadil o dalsich par linuxu navic na desktopu ;] pravda, diskusi bych spis vyhradil napadum, jak nejak klikoidne nahradit ty prisernosti z clanku - pri realistickem pohledu je jasne, ze naznaceny postup se da pouzit jednou v krizi, ale zadny laik to nikdy nezvladne! (fineprint treba na obrazku ukaze, kterak otocit papir v tiskarne)

[Robert Krátký]

Duvodem cenzury bylo prave to, ze jsi hned svuj prvni prispevek nenapsal jako tento, na ktery odpovidam.

Nikdo ti tu nikdy nebude upirat nazor, ze nejaky program nebo OS je lepsi nez jiny. Je to tvuj nazor a mas plne pravo jej vyjadrit. Mozna s nim nekdo nebude souhlasit, ale nepovede to k cenzure. Co vsak k cenzure povede, to je takovy vpravde 'omezene' napsany vykrik, ktery nejenze vlastne ani zadny nazor nenese, ale navic je i formulovan zjevne tak provokativne, aby vyvolal zcela neplodnou prestrelku o necem, co s clankem vubec nesouvisi (tim samozrejme nemyslim programy pro tisk, ale zcela zbytecnou hadku o tom, jestli nekomu muze stat za to prejit na Linux).

Reknu to jeste jinak, aby nedoslo k nedorozumeni: To, jak jsi ted popsal vyhody win reseni oproti tomu, ktere je popisovane v clanku, mozna vyvola par usklebku, ale je naprosto v poradku. Ten cenzurovany prispevek je vsak uplne bezcenny a jak jsem jiz rekl, provokativne napsany. Jako takovy snizuje uroven diskuze a vytvari atmosferu zralou pro flame a ne pro plodnou diskuzi.

[Jan Kubik]

take jsme s tim experimentovali, ale podle nasich zkusenosti velmi zalezi na tom, jak jsou vytvoreny puvodni data. Napr. ps-file z pagemakeru 6.5 , nebo pdf files se nedaji tak pekne srovnat velde sebe pootoceny. Vzdy je to nejak posunute. Ne o moc, ale prelozene jako AP knizecka to proste neslo. Nakonec jsme sahli k pdf-lib a pomoci te API se na umisteni stranek muze clovek spolehnout.

[Martin Sládeček]

Mam tlaciaren EPSON STYLUS C42SX.
Vsetky vyssie uvedene priklady mi vytlacia cez cely papier ciene stlpce (pripomina to ciarovy kod).
Neviem ako je to u inych tlaciarni Epson, ale ja musim pre spravnu tlac pouzit ps2pdf14. Cize miesto psselect -e -r tisk.ps | lpr musim dat psselect -e -r tisk.ps|ps2pdf14 - - | lpr Pouzivam CUPS 1.1.20 (s cups-lpd )

[Martin Sládeček]

Pouzitie ps2pdf12 alebo ps2pdf13 mi sposobi nekvalitnu tlac!

[Rezna]

"V některých situacích je dokonce, bůh ví proč, jednostranný tisk přímo vyžadován (diplomky na některých školách)."

Pokud pisete nejakou beletrii nebo podobne, pak je celkem jedno, zda tisknete jednostranne nebo oboustranne. Pokud ale pisete napr. "matematickou" diplomku, pak verte, ze jednostranny tisk prispeje k daleko vetsi prehlednosti. Nemusite totiz neustale obracet jednu stranu tam a zpet. To je alespon pripad me, ktery nic nepochopi napoprve jeko Paja .

[N0rT0n]

Článek se mi líbil, nicméně z vlastní zkušenosti vím, že nejde vždy všechno tak hladce, jak si člověk představuje. I když člověk dodrží všechny postupy, může se stát, že selže technika. Uvádím zde případ, kdy jsem duplexně tiskl poměrně rozsáhlou práci a i když jsem měl výborně vyčištěný válec, stalo se, že mi tiskárna "nasála" dva papíry. Výsledek si jistě dokážete domyslet.

[Pavel Řezníček]

Dovedu si to více než živě představit. Tisknu rád a hodně a až moc často mi z toho tekly nervy, měl jsem z toho kuří oka, křečové žíly a kruhy pod očima.

Moje tiskárnička je poněkud staršího data (HP LaerJet 4L), a tak k ní musím být tolerantní.

Žel, mně moc nepomůže, když si vytisknu napřed sudé stránky a potom liché. Při takovémhle počítání se zkrátka vždycky přepočítám, protože tiskárna dost často nabere dva i více papírů nebo se v ní papír zasekne.

Nic naplat, pokud chci opravdu minimalisovat ztrátu papíru, toneru a nervů, musím tisknout všecko hezky popořadě. Lichou - otočit - sudou - založit - lichou ... Jenže žádný tiskový program, který znám, se vás už nezeptá, jestli se stránka povedla. On prostě jede dál.

Tak jsem se naštval a napsal jsem si na to vlastní prográmek v Pythonu. Možná vypadá dosti obskurně, protože převádí postscript na obrázky, a ty ukládá na disk. Ale funguje spolehlivě; hlavně mi dovoluje ihned zopakovat nepovedené listy. Tisknu teď manuál o 2037 stránkách (8 stránek na jednu stranu papíru, 16 str. na list: 128 listů), trvá to sice děsně dlouho, musím pořád obracet papíry, ale ztráty jsou minimální (6 zkažených listů: 4,7%)

Kdyby měl někdo zájem, rád poskytnu či zveřejním kód.

Pavel

[-y-]

Fajn článok, kedy sa dočkám "volného pokračování"?