Rok jinak, rok open-source, rok s open-source vším

16. 7. 2012 | Ladislav Hagara

Články - Rok jinak, rok open-source, rok s open-source vším  

Filmař vlastnící MacBook Pro a pracující pouze s proprietárním softwarem představil svůj projekt Year of Open Source. Následujících 12 měsíců by rád používal pouze open-source. Nejenom open-source software ale také open-source alternativy všeho možného. Vše by chtěl zfilmovat. Povede se mu získat 20 000 USD na svůj projekt? Vznikne nový open-source film? Bude složena nová open-source píseň? Budou open-source sušenky? Bude se slavit open-source pivem, nebo se otevře pouze open-source kola?

Používaní open-source software a hledání open-source alternativ všeho možného není pro čtenáře AbcLinuxu.cz nic nenormálního. Většina čtenářů open-source software běžně používá a samozřejmě ví, jaký je rozdíl mezi open-source softwarem a proprietárním softwarem nebo mezi open-source softwarem a svobodným softwarem. Jak ale svobodný a open-source software přiblížit ostatním? Mnoho počítačových geeků a nerdů to neumí. Většinou řeší, zda je Linux operační systém nebo jenom jádro operačního systému. Zda se má psát Linux nebo GNU/Linux. Zdůrazňují, že některé open-source produkty jsou svobodnější než jiné, že většina svobodných operačních systémů vlastně vůbec není svobodná. Samozřejmě jsou tyto rozdíly důležité, ale zdůrazňovat je začínajícím uživatelům je obvykle kontraproduktivní.

Sam Muirhead, osmadvacetiletý novozélandský filmař žijící v Berlíně, by rád přispěl k propagaci open-source svým projektem Year of Open Source. Na jeho dosavadní tvorbu se lze podívat na serveru Vimeo. Nejedná se přitom o žádného odborníka na open-source. Právě naopak. Doteď byl hrdým vlastníkem MacBook Pro a pracoval pouze s proprietárním softwarem. Rád by ale strávil rok jinak.

Povede-li se mu pomocí Indiegogo získat 20 000 USD, bude se celý rok snažit používat pouze open-source software. Rád by používal také open-source hardware. Bude hledat open-source alternativy všeho možného v běžném životě. Existuje open-source oblečení? Open-source doprava? Open-source jídlo? Open-source poskytovatel elektřiny? Open-source kadeřnictví? Open-source vzdělávání? Open-source boty? Open-source kartáček na zuby? Open-source antikoncepce? Open-source služby? Open-source nábytek? Open-source budovy? Pokud ano, lze je vytvářej svépomocí? Ve stejné kvalitě? Pokud ne, přibližují se alespoň některé z nich filozofii open-source?

Sam Muirhead bude na stránkách projektu Year of Open Source zveřejňovat nejenom své osobní zkušenosti, ale také názory a doporučení odborníků. Své místo zde budou mít i čtenáři. Minimálně jednou týdně bude na stránkách projektu zveřejněno nové video.

Open-source kalendář 2013 – plavková edice

V rámci projektu je plánováno také vydání open-source kalendáře ve speciální plavkové edici. Kalendář bude obsahovat dvanáct ručně kreslených ilustrací hrdinů a hrdinek open-source světa. Autorkou je Judith Carnaby. Své místo v kalendáři již mají jisté Linus Torvalds, Richard Stallman, Marcin Jakubowski a Mitchell Baker.

Už samotné představení projektu prospělo k propagaci open-source projektů a myšlenek. Povede-li se projektu získat zmíněných 20 000 USD, bude to jistě důvod k oslavě nejenom pro autora projektu ale pro všechny příznivce open-source.

Všem přispěvatelům je slíbený recept na open-source sušenky (ve verzi copyleft i copyright).

K sušenkám se hodí open-source kola. Nemáte-li rádi kolu, zkuste open-source pivo.

Open-source kola

Open-source Cola, aneb OpenCola, je kolový nealkoholický nápoj s open-source recepturou. Její licence je GNU GPL. Kdokoli tak může nápoj vyrábět a prodávat bez licenčních poplatků. Samozřejmě může nápoj také vylepšovat. Musí ale dodržovat podmínky GNU GPL licence. V současné době je k dispozici verze 1.1.3. V srpnu 2004 již bylo prodáno 150 000 plechovek vyrobených firmou OpenCola Company v Torontu.

Open-source pivo

Open-source pivo, aneb Free Beer, je značka piva, jehož receptura také funguje na principu open-source. Jeho recept je publikován pod licencí Creative Commons. Myšlenka piva s open sourcovým receptem pochází od studentů informačních technologií na univerzitě v Kodani spolu s uměleckou společností Superflex. Studenti uvařili prvních sto litrů tmavého piva ve verzi 1.0 ve školní kavárně v roce 2001, v současné době je k dispozici verze 3.0.

Se svobodným pivem se význam věty - “free” as in “free speech,” not as in “free beer” - z definice svobodného software poněkud posouvá.

Diskuse k tomuto článku

[Jarda]

Mě se to vůbec nezdá. Nemám rád "projekty", kdy někdo něco předem s velkou slávou ohlásí a pak... Na "svobodném" open-source mám rád právě to, že nějdříve musí něco "hmatatelného" vzniknout a teprve pak se tím začne zabývat širší komunita/uživatelská základna.

Doufám, že to nedopadne jako Jiří X. Doležal poté, co vyhlásil že se stane hackerem a někdo mu poradil, že nejlepší hackerský systém je Linux. Tehdy Jirka taky začal s velkou slávou a kecama o filozofii, načež zjistil že není schopen převádět mezi kódováními win-1250 a iso-8859-2... Celé to skončilo tím, že se s vervou trolujícího mongoloida začal do všech navážet.

[Bedňa]

Tú postavičku JXD som nepoznal, ale už áno, ty voe to je k..ooooooo. :)

[Luk]

Jiří X. Doležal

[Jarda]

Staré asi 10 let, ale pořád vtipné:

http://www.root.cz/clanky/jxd-a-linux/

V podobném duchu se nesou i Doležalovy články ve Světě Namodro. V článku Kdo je blbej? Jiří X. Doležal nebo Linux? z 9. 1. 2001 JXD žádá linuxovou komunitu o vysvětlení základních principů (k čemu jsou jednotlivé adresáře, jak se instalují programy). Přesněji řečeno nežádá, ale vydírá. Pokud mu někdo zodpoví jeho dotazy, napíše článek vychvalující Linux. V opačném případě bude vychvalovat Windows. Skvělá ukázka novinářské etiky.

Mimochodem JXD ještě před tím chtěl být fitnessákem (tam se mu zdál trénink v posilovně příliš drsný) a ještě předtím skinheadem. Všechny tyto pokusy: linuxák, fitnesák, skin ovšem probíhaly vždy stejně, JXD vstupuje do komunity s nadšením, oslovuje lidi, získává informace, posléze je usvědčen z blbosti, začíná trolovat a následně je vyobcován a už jen hází špínu...

[Jinan Dvoulaločný]

415080 CZK na marketingovou kampaň pro FOSS? Nevím, nevím. Na profesionálně vedenou kampaň je to zoufale málo, na amatérskou je to možná až trochu moc.

Stejně si myslím, že nejlepší reklama pro FOSS je spokojený uživatel, a ne někdo, kdo si nechal zaplatit skoro půl milionu za to, že bude FOSS rok používat.

[xxxxxxxxxxx]

Ty krávo za to by se dalo naprogramit potřebjech programu kua! Vyhazovat to na kampaň je podle mě naprostá a uplná idiocie která nebude mít vubec žádnej dopad a jeno mse vyhoděj prachy který by mohli bejt potřeba jinde.

[Ravensun]

Tak nějak, raději budu dál dotovat existující opensource projekty, než sliby.

Takže asi půjdu a dám dalších pár Eček svému oblíbenému Sabayon linuxu.

[Pooky]

Vynikající nápad, nemůžu se dočkat jak to dopadne. Může to být inspirace i pro ostatní uživatele když konečně uvidí jak normální člověk přechází na linux a open-source. Velmi se mi líbí i to, že hledá alternativy nejenom na desktopu ale i všude kolem, v reálu by to možné asi nebylo ale pokud dokáže svoje potřeby přizpůsobit, tak by mohl být výsledek velice zajímavý.

[R]

Za 20 litrov moze jeden clovek (u nas) cely rok robit vyvoj...

[Marek 'marx' Grác]

20 000$ =~ 16300 eur / rok => 1400 eur / mesiac => hrubá mzda 1000 eur / mesiac. Za to dobrého programátora u nás nezoženies. Ak áno, tak ich pár beriem :) Toto je suma za ktorú zoženieš trochu slušného programátora, najbližšie v Rumunsku (nie Bukurešť) a na Ukrajine (nie Kyjev, nie Lvov, treba sa pohnúť viac na východ, alebo juh)

[R]

O odvodoch som nic nepisal. 20 litrov cisteho do vrecka.

[deda.jabko]

Pro srovnani: $20,000 rocne je priblizne prumerny plat doktoranda/asistenta na americkych univerzitach, takze dobre programatory, pracujici za takovy plat, nemusis hledat jen v Rumunsku.

[Marek 'marx' Grác]

Vezmem dvoch a pre ďalších 10 nájdem prácu :) Šikovných ľudí je a vždy bude málo. To, že na univerzite sa dá fungovať prakticky bez peňazí kľudne potrvrdím aj ja, ale tam to nahrádzajú iné veci. Podľa mňa tých fakt šikovných dokonca ani nedokážes rozumne preplatiť, pretože dostatok peňazí majú aj teraz a viac nepotrebujú.

[pavlix]

Mnoho počítačových geeků a nerdů to neumí.

Mnoho geeků a nerdů to hlavně nemá zapotřebí :).

[Redi]

Proč jste všichni tak negativní? Není náhodou jedním z hesel open-source, že nemusíte být programátor aby jste pomohli? O_o Tenhle člověk chce zkusit něco nového, má na to peníze, baví ho to a nám to pomůže, co víc si přát? :)

[R]

Peniaze na to nema.

[Redi]

OK, *když na to po kickstarteru bude mít peníze (nebo kde že to sbírá...). Spokojený?

[R]

Nie. Tie peniaze by sa dali pouzit najmenej tisic inymi sposobmi a kazdy by bol lepsi.

[Redi]

Ano, to dali (a bylo by super vidět, co by se dalo udělat třeba na GIMPu za 20K USD). Ale tady se bavíme o tomhle projektu. Já to beru tak, že buď ty peníze půjdou do téhle propagace (která je velice důležitá, pokud nechceme mít pořád jenom těch pár % na desktopu) a nebo prostě půjdou jinam, né do Open-Source. Z tohohle úhlu pohledu je to správné.

[pavlix]

Já to beru tak, že buď pošlu peníze na tenhle projekt a nebo je prochlastám. To druhé mi přijde správnější :).

[Redi]

Tak to jsme ale změnili ligu :D samozřejmě že za B je správná odpověď :D

[Ravensun]

Já to beru tak, že buď ty peníze pošlu na tenhle projekt, když už budou známy nějaké plody práce a nebo je pošlu na jiný projekt, kde už ty plody práce mohu sám používat. Například Gentoo donation, nebo Sabayon pledgie, nebo Gnome friends a nebo na úplně jiný... Ale upřímně, nedůvěřuji moc lidem, kteří žádají peníze na nějaký projekt a defakto jen slibují, že to bude tak a tak a přitom ještě nic nemohou "hmatatelně" ukázat.

[pavlix]

co víc si přát? :)

Nějaké reálné výsledky místo keců? :)

[pedro]

Jó, paráda, to je takový osobně propagační projekt od člověka, co s OSS zřejmě nemá společnýho nic... A je docela možný, že ty prachy od ubuntíků vybere. Bohužel.

[pools]

HLAVNĚ UŽ ŽÁDNÉ OPEN SOURCE PÍSNĚ!!! PROSÍM!!!

[Dreit]

-1

Já se docela těšim až bude k dispozici open source metal   Několik zvukových stop (kytara, bicí, zpěv,..všechno zvlášť), MIDI, akordy, prostě všechno (a v co nejvyšší kvalitě). Nějaká komprese dynamiky nám pak bude ukradená a nemůžeme nadávat na studio, protože si všechno hezky namícháme sami aby to znělo přesně podle našeho gusta

[pushkin]

Když si pořídíš Contain Us boxset od Devina Townsenda, tak dostaneš přesně to, co si přeješ. Ja jednom bonusovém DVD je několik písní rozložených na jednotlivé samply. Kup a můžeš mixovat dosytosti (Pravda, se slovem "kup" to není moc opensource, ale je to skvělý nápad, za to má Devin +1 )

[Dreit]

Výborně

Přesně tak, +1 pro Devina

 

Před asi dvěma lety jsem viděl jedno video co mě moc zaujalo - PC s GNU/Linuxem + elektrická kytara + bicí. Vůbec to video nemůžu dohledat, ale dost mě to zaujalo - kytara měla "klapky" co přimáčkly struny na správnym akordu a relé (s prodlouženou packou) pak brnklo o určitou strunu, znělo to...no, hodně rychlý metalový brnkání   A k tomu byly ještě bicí a snad ještě jeden nástroj, bylo to naprosto bez chyby a jestli se nepletu, tak se to řídilo čistě jen přes MIDI. Kdyby to video někdo měl / věděl kde o tom něco dohledat, tak bych se za informace nezlobil

P.S.: Kdybych si to chtěl postavit, tak se neptám a už stavim