Portál AbcLinuxu, 8. května 2024 11:41
PDF formát jako univerzální nosič. Vyšší dívčí aneb Podpora skriptování.
Vítám vás u posledního dílu našeho miniseriálu. Dnes se budeme věnovat zejména podpoře skriptování ve Scribusu a opět to bude téma úzce vázané na výstupní formát PDF. Program podporuje dva typy skriptování, z nichž se každý hodí k jinému účelu. Podpora JavaScriptu je svázána s PDF formátem a je závislá na koncovém prohlížeči, konkrétně řečeno na verzi Adobe Acrobat Readeru. (Jiné prohlížeče podporu JavaScriptu obvykle nemají, ale vývoj jde kupředu.) Python je na druhou stranu dvorní skripter aplikace - využívá se při samotném procesu navrhování a tvorby dokumentu.
PDF formát se stává milou skutečností a autoři programů s ním počítají. Je také nemožné vytvářet DTP program bez podpory PDF. Jak kvalitní je tedy tato podpora ve Scribusu? Využívá aplikace možnosti formátu ze 100 %?
Začněme jednoduše, ukážeme si možnosti výstupu do formátu PDF. Export
se provádí volbou z hlavní nabídky (File/Export/Uložit jako
PDF...) nebo kliknutím na ikonu na hlavním panelu. Zobrazí se
exportní okno, ve kterém lze definovat, jaké vlastnosti bude mít nový
dokument, případně, které se nevyužijí (z důvodu šetření místem apod.).
Na kartě Všeobecné lze uvést základní
parametry souboru, platí pravidlo, že pokud vám vyhovuje standardní
nastavení, nemá cenu něco měnit. Pokud nevyžadujete speciální vlastnosti
formátu verze 5.0, ponechte 4.0, která je koncovými prohlížeči podporována
snad už kompletně. (U verze 5.0 to ještě neplatí, alespoň pokud je mi
známo.) Velmi vhodné je nechat vygenerovat náhledy (Vytvořit
náhledy) a záložky (Včetně záložek),
neboť zásadním způsobem zrychlují orientaci v textu. Pokud používáte textové
řetězce (neboli logicky spojené textové rámce, mezi nimiž se přelévá vložený
text), je možné vložit odkaz na ně do osnovy. Osnova, v hantýrce Bookmarks
(záložky) se (obvykle) zobrazuje v levém sloupci prohlížeče.
Dále lze určit míru komprese obrázků, případně způsob, jakým je komprimován celý soubor. V neposlední řadě lze zadat rozlišení, ve kterém se má dokument a obrázky generovat. Slušným standardem pro obrazovku a domácí tisk je 300 dpi (bodů na palec). (Profesionál v tiskárně se vám pochopitelně vysměje, ale pokud poběžíte do tiskárny, víte už jistě dávno, co a jak zařídit.)
Karta Písma je důležitější, než vypadá. V
levém seznamu se zobrazují písma použitá v dokumentu, v pravém ta, která
budou uložena do souboru. Napadá vás, proč ukládat
písma do souboru? Použijete-li své originální písmo nebo mnohdy stačí
lokalizované, nemusí být pochopitelně čitelné na jiném místě zeměkoule nebo
v jiné době než právě teď a tady. Proto je z tohoto pohledu praktičtější
písmo do dokumentu vložit.
Na druhou stranu, použijete-li konvenční rodinu times nebo helvetica, koncové zařízení - prohlížeč si s ním poradit musí nebo by aspoň měl(o). To jistě není případ profesionální sazby, tam se žádný byť sebemenší hazard netoleruje. Pro naše účely ale obvykle stačí vnitřní písma prohlížeče. Důležitým detailem je, že vložená písma řádově zvyšují velikost souboru - není problém dostat se s pěti vloženými písmy na několik megabajtů, ačkoliv text samotný zabírá např. dvacet kilobajtů.
Karta Extra je pro hračičky a trošku nás v
té šedivé teorii pobaví. PDF disponuje nejen možností vložit externí
(multimediální) data, ale také interními efekty, které nejsou nijak
uchvacující, ale do technicky zaměřené prezentace vnesou trochu oživení. Lze
si vybrat mezi šesti typy efektu, nebo bez efektu. Každý efekt lez aplikovat
na konkrétní stranu, nebo na všechny. Je možné také u každého určit dobu
trvání a zobrazení.
Karta Bezpečnost je samovysvětlující -
jedná se o podporu šifrování dokumentu; resp. určí se heslo pro vlastníka
dokumentu, který může jeho zadáním zrušit všechna omezení, a heslo pro
pouhého čtenáře, proti kterému jsou omezení zaměřena. Podle toho, které
heslo zadáme, máme odepřeny, případně povoleny, určité možnosti, jako je
tisk, výběr textu pomocí TextTool apod. Acrobat Reader reaguje následujícím
způsobem, chceme-li dokument otevřít (první obrázek) a pokud jako čtenář
chceme vybrat text a zkopírovat jej do schránky (druhý obrázek).
Na kartě Barva vybereme médium, pro které
je dokument určen. Karta PDF/X-3 je určena pro
profesionálnější zacházení než to, kterého jsem schopen; aktivuje se po
definici barevných profilů, jak jsem se dočetl v nápovědě.
To jsou tedy ve zkratce možnosti pro exportování do PDF formátu. Během psaní jsem vytvořil ukázku, která není vůbec reprezentativní, ale jsou v ní použity téměř všechny funkce a efekty; včetně hesel. Heslo vlastníka je "heslo1", heslo pro čtenáře zní "heslo2". Ukázku si můžete stáhnout jako PDF nebo jako zdroj. Nutno podotknout, že ne všechny efekty mně fungují, ale o tom níže.
JavaScript je tím prvkem, který přináší do statických dokumentů trochu života. Specifikace PDF formátu je dnes již dostatečně široká, zahrnuje audio- i videodata, křížové odkazy, odkazy mimo dokument, odkazy na web a v neposlední řadě i interakci uživatele. Problém je, jak už bylo uvedeno, v koncovém prohlížeči. Firma Adobe je lídrem oboru, lídrem ale poněkud vadnoucím. Přesto lze konstatovat, že vlastnosti PDF formátu lze využít především v jejích produktech; bohužel dodnes nelze využít vlastnosti všechny. Nemohu opět nezmínit známou nepříjemnost s ISO8859-2 subkódováním, které jsem zmiňoval v minulém článku. Ta totiž před námi nyní vyhřezne v plné obludnosti. Omlouvám se za expresivitu, ale všechno, čemu se dnes budu věnovat, je limitováno a negativně ovlivněno absencí diakritických znamének. Poznámka: Adobe Acrobat Reader musí mít správně nastavenou sekci Weblink (konfigurace externího www prohlížeče).
Jak už jsem zmínil, do dokumentu lze vkládat tzv. PDF Forms neboli formuláře. Ty mají smysl pouze v okamžiku, kdy si dokument uživatel prohlíží na obrazovce. Lze si sice připravit i vlastní papírový formulář, ale to jistě není původní účel těchto objektů. Jsou totiž schopné interaktivity a na základě určitých událostí, které generují, je možné naprogramovat reakci. Otázkou je, do jaké míry má delší rutina v takovém PDF dokumentu význam, potažmo když je skript proveditelný pouze v Acrobat Readeru určité verze.
Libovolný PDF objekt se vloží klasickým postupem stejně jako jiný objekt. Lišty PDF objektů jsou dvě a obsahují celkem sedm prvků, šest z nich představuje vizuální element, jeden je element logický (zřetězení textu).
Vložme objekt požadované velikosti, pravým tlačítkem vyvoláme
kontextové menu a zadáme text elementu (Editovat text).
Dále vyvoláme okno pro nastavení PDF-vlastností (Vlastnosti
pole příp. Vlastnosti poznámky).
V horní části okna lze měnit typ elementu, na výběr mám již oněch pět
zmíněných (PDF-poznámka je samostatný objekt, zřetězení textu je
záležitost jednoho příznaku u textových polí, která se interpretuje jako
vlastnost PDF formátu).
Teď chceme vyvolat reakci na uživatelskou akci. Na kartě Akce vybereme JavaScript, typ akce (Stisk tlačítka myši), stiskneme tlačítko Upravit a ve vestavěném editoru zadáme příkazy JavaScriptu, v tomto případě
getURL('http://www.abclinuxu.cz');
a změny uložíme. Tato akce nebude fungovat ve Scribusu samotném,
protože ten používá PDF pouze jako exportní formát, nikoliv jako interní.
Provedeme tedy export dokumentu do PDF (Soubor/Export/Uložit
jako PDF nebo ikona na panelu) a tento PDF dokument
zobrazíme v Adobe Acrobat Readeru verze vyšší než 5.x (!). Po kliknutí na
tlačítko (element) by se měl spustit prohlížeč (musí být nastaven ve
Weblink části Acrobatu) a načíst stránku. Ale!
Spolehlivě mi fungovala pouze PDF Poznámka a její akce Odkaz ven na web. U ostatních prvků jsem byl sice schopen dosáhnout požadovaného vzhledu, ale již ne funkce. Ačkoliv JavaScript nijak nepoužívám, základní abecedu znám. Na webu jsem našel bohužel pouze jeden soubor na téma Scribus a JavaScript, ve kterém vše ukázkově funguje, jeho zdroják jsem ale nenašel. Takže bohužel musím skončit frází "Šedivá teorie, zelený strom života". Tomuto problému jsem věnoval celkem asi tři dny, takže si říkám, že chyba musí být ještě i někde jinde, jen ji najít...
Jak už bylo zmíněno, Python je určen pro snazší navrhování stránek. Součástí aplikace je modul Scripter, který neslouží k ničemu jinému než spouštění a ladění skriptů, s jejichž pomocí lze vygenerovat standardizovaný dokument. Pěkné příklady naleznete na webu Scribusu.
Do textových polí lze načíst nebo přidat text z externího souborů. Tato funkce existuje i při exportu. Importovat lze i další stránky z jiného .sla dokumentu (nativní formát Scribusu). Importovat a exportovat lze i SVG, Scalable Vector Graphic, formát souborů obsahujících vektorovou grafiku. Zde se vývojářům otevírá velký prostor pro inovaci, protože ne vždy se SVG soubor podaří otevřít a zpracovat v jiném programu (např. v Sodipodi nebo Inkscape). (Vycházím z toho, že jsou známé jisté problémy při exportu do SVG a testované vektorové editory hlásily chybu při otevírání souboru.)
Kromě toho lze dokument exportovat jako EPS, Encapsulated PostScript, zapozdřený postscript, který je řádně interpretován např. aplikací GhostView.
Množství pluginů není velké, ale i to málo, které je zatím k dispozici, práci ulehčí. Především se jedná o variantu programu Vlna, který TeXisté dobře znají. Program (v TeXovém zdrojáku) najde všechny jednoslabičné předložky a doplní za ně symbol pro nezlomitelnou mezeru, neboť podle typografických pravidel se tyto znaky nesmějí vyskytovat právě na koncích řádků.
Scribus Vlna dělá přesně totéž. Autorem je první a jediný (?) Čech ve vývojovém týmu Scribusu - Petr Vaněk. Kromě Scribus Vlny přispěl ještě superpraktickým vizuálním seznamem písem a je také autorem zmiňovaného Scripteru.
Pozn. Bohužel je v aktuální verzi 1.1.6 chyba, kvůli které nelze použít plugin Scribus Vlna. Oprava se však nalézá v CVS a budiž omluvou, že chyba vznikla banálním přehlédnutím. Jak jsem pochopil z Petrova mailu, nebyl do zdroje vložen jeden hlavičkový soubor, který je ovšem přiložen. Stačí tedy ručně vložit jeho použití a kompilovat.
Scribus-team právě zveřejnil plán pro budoucí verze. Po dobu, po kterou sleduji konferenci vývojářů, došlo k odhalení mnoha bugů a nyní se plánuje jejich náprava. Každou chvíli také padají návrhy na další zlepšení. Na tomto místě je vhodné podotknout, že vývoj aplikace je extrémně dynamický a vývojáři spíše přibývají, než by ubývali. Přesto, nebo spíše právě proto, je např. dokumentace již zastaralá, protože prostě nestačí tempu vývoje. Proto také některé mé poznatky neodpovídají pravdě, protože než vše jsem odhalil.
Program není tak amatérský a jednoduchý, jak se mi jevil na první pohled. Naopak. Práce s ním je logická a vývoj směřuje ke zdokonalování důležitých součástí, zatímco nové prvky přibývají pomalejším tempem. Naštěstí je stále co zlepšovat, takže nehrozí, že by program skončil na nějakém e-smetišti. Cogito ergo sum!
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.