Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Microsoft se vyhnul pokutě od Evropské komise za zneužívání svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s aplikací Teams. S komisí se dohodl na závazcích, které slíbil splnit. Unijní exekutivě se nelíbilo, že firma svazuje svůj nástroj pro chatování a videohovory Teams se sadou kancelářských programů Office. Microsoft nyní slíbil jasné oddělení aplikace od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook. Na Microsoft si
… více »Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Správcovský tým repozitáře F-Droid pro Android sdílí doporučení, jak řešit žádosti o odstranění nelegálního obsahu. Základem je mít nastavené formální procesy, vyhrazenou e-mailovou adresu a být transparentní. Zdůrazňují také důležitost volby jurisdikce (F-Droid je v Nizozemsku).
Scribus je aplikace pro DeskTop Publishing (DTP), které je v praxi realizováno především hladkou sazbou. Po určité době, kdy jsem používal Scribus v jeho několika verzích, si o něm troufám napsat pár řádek. Na rovinu přiznávám, že obdobné programy v jiných systémech neznám, a možná je to jen dobře. Ubráním se zbytečnému srovnávání. Typografii se věnuji na úrovni amatérské, leč zapálené. Svou tvorbu nemohu doložit než různými texty pro svou potřebu, které vytvářím v TeXu. Na základě zkušeností a návyků získaných touto cestou vás tímto zajímavým programem provedu.
Na začátku je vhodné uvést, k čemu je vlastně Scribus dobrý a jak jej využít. Domnívám se, že v něm lze efektně zhotovovat příležitostné (akcidenční) tiskoviny, jako jsou letáky, plakáty, pozvánky apod. Je také možné vytvořit v něm časopis, reprezentativní dokumentaci nebo klasickou prezentaci. Podporovaný výstup je PDF, SVG nebo EPS (zapouzdřený PostScript).
Scribus lze bohatě konfigurovat. Lze nastavit mnoho parametrů, které
ovlivňují chování programu nebo jeho vzhled. Na druhou stranu existuje
jistě řada možností, které nejsou implementovány. Komplexní nastavení se
provádí v nabídce Úpravy/Nastavení/Všeobecné
.
Zobrazí se okno s devíti záložkami; některé z nich mají ještě podvolby.
Zde se specifikují parametry stránky, parametry objektů, charakter
prostředí, základní (!) možnosti správné typografie a další. Užitečné je
zejména menu Nástroje
, ve kterém si lze
připravit základní specifika všech nástrojů. Také lze definovat
název programu, který se spouští k úpravě obrázků (standardně GIMP)
nebo interpreter PostScriptu (gs).
Lze určit standardní písmo, jeho barvu, velikost, podobné vlastnosti mají i geometrické objekty (včetně určení úhlu rotace, zvětšení, zkosení atd.). Domnívám se, že tento dialog není nutné nijak zvlášť popisovat - kdo se snaží efektivně pracovat s textovým editorem, je mu tento přístup dostatečně známý a chápe jeho výhody.
Položka Úpravy/Nastavení/Písma
zobrazí
dialogové okno se třemi záložkami, ve kterých lze specifikovat použitelná
písma, jejich možné substituce a dodatečné cesty k souborům s písmy. Zde je
nutné podotknout, že kontrola nainstalovaných písem probíhá při startu
programu, který se tímto může prodloužit (podle množství adresářů a souborů
s písmy) na někdy nezvykle dlouhou dobu. Seznam písem se získává z
fontserveru XFree, jeho špatné nastavení tedy vede ke špatné funkci
Scribusu. Z toho také vyplývá, že pokud chceme v Scribusu použít další
písma, je nezbytné je vnutit fontserveru. V předchozích verzích aplikace
jsem měl problémy
s použitím českých fontů; problém se vyřešil instalací verze 1.1.5.
Poslední nabídka (Úpravy/Nastavení/Dělení slov
)
umožňuje nastavení dělení slov a kontroly překlepů. Kromě angličtiny
existuje i slovník pro češtinu a další jazyky; používá se totiž
systémový ispell.
Poznámka. Následující náhledy se vztahují k
verzi 1.1.6, která byla vydána 28. března 2004. Přináší mnoho zlepšení,
bohužel však lehce zaostává v lokalizaci (nejen v češtině). Proto
jsou některé položky anglicky, jiné zase česky. Vývojáři to
považují za závažný nedostatek, na kterém se intenzivně pracuje,
a proto lze očekávat další vydání, kde bude tato nepříjemnost
odstraněna. V nabídce Nástroje
se
skrývá několik položek.
Některé příkazy zobrazují nejen 'paletku' čili malé okno někde na ploše, ale i pás s tlačítky pod hlavní nabídkou (toolbar). Právě na ně se nyní podíváme zblízka. Standardně se zobrazuje lišta, která umožňuje provádět základní operace se souborem. Je zobrazena na následujícím obrázku.
Nabídka Nástroje/Nástroje
zobrazí nebo
skryje lištu s ikonami. Obsahuje několik ikon s následujícími
akcemi.
Tlačítkem 1 se vybírají jednotlivé objekty v dokumentu. Níže si řekneme něco o vrstvách, ale už teď je vhodné uvést, že tlačítko vybírá objekty pouze v aktuální vrstvě. Proto nepropadejte panice, pokud klikáte po ploše, a neobjevuje se červený rámeček, který signalizuje zaměření objektu. Objekt se prostě nachází v jiné vrstvě.
Tlačítka 2 až 6 vkládají různé objekty. K tomuto bodu se pojí panel Vlastnosti, který probereme v jednom z dalších odstavců. Zmíním jen tlačítko pro vkládání tabulek. Pohybem myši vyberte oblast, kterou má pokrývat tabulka. Až tlačítko myši pustíte, objeví se dialogové okno, ve kterém je nutné zadat rozměry tabulky, tedy počet řádek a sloupců. Teprve poté je tabulka vytvořena.
Osmé tlačítko zobrazí kurzor, s jehož pomocí můžeme vybraný objekt rotovat podle osy, kterou si zvolíme v okně Vlastnosti. Zkreslení pak může vytvářet dojem prostoru.
Lupa zvětšuje dokument (kliknutí), nebo ho zmenšuje (Shift+kliknutí).
Tlačítka 10 a 11 umožňují upravit obsah textového rámce. První možností je přímá editace textu v dokumentu. Je vhodná pouze pro rychlou úpravu, protože překreslování celého náhledu je celkem pomalé, navíc nelze měnit styl textu (vizte níže). Druhá možnost otevře vnitřní editor, ve kterém je možné kromě editace nebo načtení textu přiřadit textu určitý styl, což je vlastní princip práce s texty ve Scribusu.
Zřetězení textu se ovládá posledními dvěma tlačítky a představuje velice profesionální prostředek pro práci s textem. Princip je jednoduchý: pokud se text nevejde do prostoru textového rámce, může pokračovat v jiném textovém rámci. To je typické např. pro noviny, kde je na první stránce začátek ('otvírák') článku a na (např.) třetí stránce je text dokončen. Důležité a geniální je, že text se 'přelévá' mezi oběma rámci podle toho, jakou aktuální velikost zrovna mají.
Zobrazí se malý panel, který obsahuje zatím dvě tlačítka.
Jak vidno z náhledů, je možné vkládat pdf-specifické elementy, jako jsou seznamy, tlačítka, zaškrtávací tlačítka, textové rámy a další. Ve spojení s externím skriptem a cílovým prohlížečem můžeme provádět hotové zázraky. Z neochoty firmy Adobe ale vyplývá jeden velký handicap: firma zatím z různých důvodů odmítla změnit kódování vnitřních textů pdf formátu, proto budou všechny tyto textové elementy interpretovány v rámci subnormy ISO8859-1, ve které nejsou specifické středoevropské znaky.
Tento problém jste už určitě zaznamenali (mimo jiné např. v Abíčku, které je ovšem děláno v TeXu, ne Scribusu), týká se i záložek. Vězte tedy, že chyba je u mistra kováře, kováříček nic nenadělá.
Okno Vlastnosti je centrem pro ovládání všech parametrů vybraného objektu. Skupinu vlastností pro objekty lze definovat do stylů tak, jak je známe např. z textových editorů. Práce se styly je velmi efektivní a představuje vlastně jediný způsob jak si zachovat vnitřní logiku dokumentu a čistou hlavu. Používání stylů se budeme věnovat příště.
Okno Přehled se zobrazí někde na ploše a informuje uživatele o elementech na jednotlivých stranách. Každý objekt má své jméno (standardně je jím index objektu, datum a čas vložení). Jeho vhodná volba rapidně zrychluje orientaci. Společně se jménem se zobrazuje také typ objektu a doplňující údaje (rozměry, jméno souboru, styl). Drobnost, ale potěší.
Zápisník funguje jako interní schránka pro dočasné odkládání objektů. Může mít tři přednastavené velikosti. Když pomocí pravého tlačítka myši uchopíte objekt a přetáhnete ho na plochu Zápisníku, zobrazí se okno, které po vás vyžaduje jméno objektu. Můžete zadat srozumitelnější, než vám program nabízí. V Zápisníku se potom objeví ikona objektu, které lze zpětně vkládat do dokumentu. Lze jej také ukládat na disk a využívat tak více odkladišť.
Zobrazte si panel
Vrstvy (Nástroje/Vrstvy
),
zatím existuje pouze vrstva Pozadí. Kliknutím na tlačítko vlevo
vytvoříme novou vrstvu; další tlačítka slouží k jejímu smazání, případně
přesunu nad nebo pod jiné vrstvy. Každá z vrstev má - stejně jako v
GIMPu - parametr pro viditelnost a tisk. Používáním vrstev můžeme
rozlišit pozadí stránek, barevné oblasti (např. pro rubriky v časopise), obrázky, nadpisy, vlastní text a další možné prvky.
Okno Paleta strany má celkem matoucí název; nejedná se paletu barevnou, nýbrž o seznam šablon. Je horizontálně rozděleno na dvě části: v horní se zobrazují definované šablony stran a v dolní jednotlivé strany dokumentu. Problematice tvorby šablon a stylů se budeme věnovat v příští části, vrátíme se tedy i k tomuto oknu.
V tomto okně jsou zobrazeny objekty, které mají příznak PDF záložka. Lze je mezi sebou vzájemně přesunovat, a tím vytvářet logický (či méně logický) strom. Příznak záložky se nastavuje v lokální nabídce každého objektu (tento příznak nemohou mít např. obrázky). Lokální nabídce se budeme věnovat příště.
Tímto dílem jsem vás seznámil pouze s částí hlavní nabídky aplikace, příště budeme v přehledu pokračovat: řekneme si něco o dalších položkách a dostaneme se snad i ke stylům a šablonám. V dalších dílech plánuji návody k práci, podíváme se na export, import a další zpracování dat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: