Certifikační autorita Let's Encrypt oznámila, že bude volitelně nabízet krátkodobé certifikáty s šestidenní platností a navíc s možností vystavit je na IP adresu. Zvolit typ certifikátu bude možné v certifikačním profilu ACME.
Herní konzole Nintendo Switch 2 byla oficiálně potvrzena. Vyjde letos. Trailer na YouTube. Více ve středu 2. dubna na Nintendo Direct.
Byl vydán Linux Mint 22.1 s kódovým jménem Xia. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Linux Mint 22.1 bude podporován do roku 2029.
Google Chrome 132 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 132.0.6834.83 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Byla vydána verze 11.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 11.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 3.4.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 6 zranitelností.
V srpnu loňského roku byla vyhlášena RP2350 Hacking Challenge aneb oficiální výzva Raspberry Pi na prolomení bezpečnosti mikrokontroléru RP2350. Povedlo se. Včera byli představeni čtyři vítězové a jejich techniky.
Na čem aktuálně pracují vývojáři open source operačního systému Haiku (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2024. Vypíchnuto je začlenění webového prohlížeče Iceweasel, tj. alternativního sestavení Firefoxu.
Tetris a DOOM běžící v pdf. Proč a jak v příspěvku na blogu.
Společnost Oracle představila sadu nástrojů a skriptů pro sběr a analýzu dat o stavu linuxových systémů a jejich ladění pod společným názvem Oracle Linux Enhanced Diagnostics (OLED). K dispozici pod licencí GPLv2.
Scribus je aplikace pro DeskTop Publishing (DTP), které je v praxi realizováno především hladkou sazbou. Po určité době, kdy jsem používal Scribus v jeho několika verzích, si o něm troufám napsat pár řádek. Na rovinu přiznávám, že obdobné programy v jiných systémech neznám, a možná je to jen dobře. Ubráním se zbytečnému srovnávání. Typografii se věnuji na úrovni amatérské, leč zapálené. Svou tvorbu nemohu doložit než různými texty pro svou potřebu, které vytvářím v TeXu. Na základě zkušeností a návyků získaných touto cestou vás tímto zajímavým programem provedu.
Na začátku je vhodné uvést, k čemu je vlastně Scribus dobrý a jak jej využít. Domnívám se, že v něm lze efektně zhotovovat příležitostné (akcidenční) tiskoviny, jako jsou letáky, plakáty, pozvánky apod. Je také možné vytvořit v něm časopis, reprezentativní dokumentaci nebo klasickou prezentaci. Podporovaný výstup je PDF, SVG nebo EPS (zapouzdřený PostScript).
Scribus lze bohatě konfigurovat. Lze nastavit mnoho parametrů, které
ovlivňují chování programu nebo jeho vzhled. Na druhou stranu existuje
jistě řada možností, které nejsou implementovány. Komplexní nastavení se
provádí v nabídce Úpravy/Nastavení/Všeobecné
.
Zobrazí se okno s devíti záložkami; některé z nich mají ještě podvolby.
Zde se specifikují parametry stránky, parametry objektů, charakter
prostředí, základní (!) možnosti správné typografie a další. Užitečné je
zejména menu Nástroje
, ve kterém si lze
připravit základní specifika všech nástrojů. Také lze definovat
název programu, který se spouští k úpravě obrázků (standardně GIMP)
nebo interpreter PostScriptu (gs).
Lze určit standardní písmo, jeho barvu, velikost, podobné vlastnosti mají i geometrické objekty (včetně určení úhlu rotace, zvětšení, zkosení atd.). Domnívám se, že tento dialog není nutné nijak zvlášť popisovat - kdo se snaží efektivně pracovat s textovým editorem, je mu tento přístup dostatečně známý a chápe jeho výhody.
Položka Úpravy/Nastavení/Písma
zobrazí
dialogové okno se třemi záložkami, ve kterých lze specifikovat použitelná
písma, jejich možné substituce a dodatečné cesty k souborům s písmy. Zde je
nutné podotknout, že kontrola nainstalovaných písem probíhá při startu
programu, který se tímto může prodloužit (podle množství adresářů a souborů
s písmy) na někdy nezvykle dlouhou dobu. Seznam písem se získává z
fontserveru XFree, jeho špatné nastavení tedy vede ke špatné funkci
Scribusu. Z toho také vyplývá, že pokud chceme v Scribusu použít další
písma, je nezbytné je vnutit fontserveru. V předchozích verzích aplikace
jsem měl problémy
s použitím českých fontů; problém se vyřešil instalací verze 1.1.5.
Poslední nabídka (Úpravy/Nastavení/Dělení slov
)
umožňuje nastavení dělení slov a kontroly překlepů. Kromě angličtiny
existuje i slovník pro češtinu a další jazyky; používá se totiž
systémový ispell.
Poznámka. Následující náhledy se vztahují k
verzi 1.1.6, která byla vydána 28. března 2004. Přináší mnoho zlepšení,
bohužel však lehce zaostává v lokalizaci (nejen v češtině). Proto
jsou některé položky anglicky, jiné zase česky. Vývojáři to
považují za závažný nedostatek, na kterém se intenzivně pracuje,
a proto lze očekávat další vydání, kde bude tato nepříjemnost
odstraněna. V nabídce Nástroje
se
skrývá několik položek.
Některé příkazy zobrazují nejen 'paletku' čili malé okno někde na ploše, ale i pás s tlačítky pod hlavní nabídkou (toolbar). Právě na ně se nyní podíváme zblízka. Standardně se zobrazuje lišta, která umožňuje provádět základní operace se souborem. Je zobrazena na následujícím obrázku.
Nabídka Nástroje/Nástroje
zobrazí nebo
skryje lištu s ikonami. Obsahuje několik ikon s následujícími
akcemi.
Tlačítkem 1 se vybírají jednotlivé objekty v dokumentu. Níže si řekneme něco o vrstvách, ale už teď je vhodné uvést, že tlačítko vybírá objekty pouze v aktuální vrstvě. Proto nepropadejte panice, pokud klikáte po ploše, a neobjevuje se červený rámeček, který signalizuje zaměření objektu. Objekt se prostě nachází v jiné vrstvě.
Tlačítka 2 až 6 vkládají různé objekty. K tomuto bodu se pojí panel Vlastnosti, který probereme v jednom z dalších odstavců. Zmíním jen tlačítko pro vkládání tabulek. Pohybem myši vyberte oblast, kterou má pokrývat tabulka. Až tlačítko myši pustíte, objeví se dialogové okno, ve kterém je nutné zadat rozměry tabulky, tedy počet řádek a sloupců. Teprve poté je tabulka vytvořena.
Osmé tlačítko zobrazí kurzor, s jehož pomocí můžeme vybraný objekt rotovat podle osy, kterou si zvolíme v okně Vlastnosti. Zkreslení pak může vytvářet dojem prostoru.
Lupa zvětšuje dokument (kliknutí), nebo ho zmenšuje (Shift+kliknutí).
Tlačítka 10 a 11 umožňují upravit obsah textového rámce. První možností je přímá editace textu v dokumentu. Je vhodná pouze pro rychlou úpravu, protože překreslování celého náhledu je celkem pomalé, navíc nelze měnit styl textu (vizte níže). Druhá možnost otevře vnitřní editor, ve kterém je možné kromě editace nebo načtení textu přiřadit textu určitý styl, což je vlastní princip práce s texty ve Scribusu.
Zřetězení textu se ovládá posledními dvěma tlačítky a představuje velice profesionální prostředek pro práci s textem. Princip je jednoduchý: pokud se text nevejde do prostoru textového rámce, může pokračovat v jiném textovém rámci. To je typické např. pro noviny, kde je na první stránce začátek ('otvírák') článku a na (např.) třetí stránce je text dokončen. Důležité a geniální je, že text se 'přelévá' mezi oběma rámci podle toho, jakou aktuální velikost zrovna mají.
Zobrazí se malý panel, který obsahuje zatím dvě tlačítka.
Jak vidno z náhledů, je možné vkládat pdf-specifické elementy, jako jsou seznamy, tlačítka, zaškrtávací tlačítka, textové rámy a další. Ve spojení s externím skriptem a cílovým prohlížečem můžeme provádět hotové zázraky. Z neochoty firmy Adobe ale vyplývá jeden velký handicap: firma zatím z různých důvodů odmítla změnit kódování vnitřních textů pdf formátu, proto budou všechny tyto textové elementy interpretovány v rámci subnormy ISO8859-1, ve které nejsou specifické středoevropské znaky.
Tento problém jste už určitě zaznamenali (mimo jiné např. v Abíčku, které je ovšem děláno v TeXu, ne Scribusu), týká se i záložek. Vězte tedy, že chyba je u mistra kováře, kováříček nic nenadělá.
Okno Vlastnosti je centrem pro ovládání všech parametrů vybraného objektu. Skupinu vlastností pro objekty lze definovat do stylů tak, jak je známe např. z textových editorů. Práce se styly je velmi efektivní a představuje vlastně jediný způsob jak si zachovat vnitřní logiku dokumentu a čistou hlavu. Používání stylů se budeme věnovat příště.
Okno Přehled se zobrazí někde na ploše a informuje uživatele o elementech na jednotlivých stranách. Každý objekt má své jméno (standardně je jím index objektu, datum a čas vložení). Jeho vhodná volba rapidně zrychluje orientaci. Společně se jménem se zobrazuje také typ objektu a doplňující údaje (rozměry, jméno souboru, styl). Drobnost, ale potěší.
Zápisník funguje jako interní schránka pro dočasné odkládání objektů. Může mít tři přednastavené velikosti. Když pomocí pravého tlačítka myši uchopíte objekt a přetáhnete ho na plochu Zápisníku, zobrazí se okno, které po vás vyžaduje jméno objektu. Můžete zadat srozumitelnější, než vám program nabízí. V Zápisníku se potom objeví ikona objektu, které lze zpětně vkládat do dokumentu. Lze jej také ukládat na disk a využívat tak více odkladišť.
Zobrazte si panel
Vrstvy (Nástroje/Vrstvy
),
zatím existuje pouze vrstva Pozadí. Kliknutím na tlačítko vlevo
vytvoříme novou vrstvu; další tlačítka slouží k jejímu smazání, případně
přesunu nad nebo pod jiné vrstvy. Každá z vrstev má - stejně jako v
GIMPu - parametr pro viditelnost a tisk. Používáním vrstev můžeme
rozlišit pozadí stránek, barevné oblasti (např. pro rubriky v časopise), obrázky, nadpisy, vlastní text a další možné prvky.
Okno Paleta strany má celkem matoucí název; nejedná se paletu barevnou, nýbrž o seznam šablon. Je horizontálně rozděleno na dvě části: v horní se zobrazují definované šablony stran a v dolní jednotlivé strany dokumentu. Problematice tvorby šablon a stylů se budeme věnovat v příští části, vrátíme se tedy i k tomuto oknu.
V tomto okně jsou zobrazeny objekty, které mají příznak PDF záložka. Lze je mezi sebou vzájemně přesunovat, a tím vytvářet logický (či méně logický) strom. Příznak záložky se nastavuje v lokální nabídce každého objektu (tento příznak nemohou mít např. obrázky). Lokální nabídce se budeme věnovat příště.
Tímto dílem jsem vás seznámil pouze s částí hlavní nabídky aplikace, příště budeme v přehledu pokračovat: řekneme si něco o dalších položkách a dostaneme se snad i ke stylům a šablonám. V dalších dílech plánuji návody k práci, podíváme se na export, import a další zpracování dat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: