Unixové nástroje – 23 (chattr, setfattr)

6. 11. 2012 | Luboš Doležel

Články - Unixové nástroje – 23 (chattr, setfattr)  

Tentokrát se podíváme na nástroje ovlivňující (rozšířené) atributy souborů.

Obsah

• chattr
• setfattr

chattr

chattr umožňuje měnit dodatečné (méně standardní) atributy souborů na vybraných souborových systémech, zejména na souborových systémech z rodiny ext*. Řada z těchto atributů má jen experimentální povahu, řada dalších není v současných jádrech vůbec podporována a další spousta z nich je jen ke čtení.

Syntaxe chattr je velmi blízká chmod:

chattr atributy soubor(y)

Kdy předřazením +, – nebo = před seznam atributů určíme, zda chceme atributy přidat, odebrat nebo nastavit. Nyní si ukážeme ty nejzajímavější atributy.

a

Do takového souboru je možné pouze připisovat na konec. Jako teoretické využití si lze představit nějaký log, kam mohou všichni něco připsat (chmod a+w ...), ale nikdo nemůže zamést stopy. Atribut může přidat zejména root a takový soubor pak nemůže ani jeho vlastník smazat. Ukázka:

$ touch log
# chattr +a log
$ rm log
rm: cannot remove ‘log’: Operation not permitted
$ echo "Nový řádek" >> log
$ echo "Druhý řádek" >> log
$ cat log
Nový řádek
Druhý řádek
$ echo "Přepis souboru" > log
bash: log: Operation not permitted

Bez odstranění atributu nemůže soubor smazat ani root:

# rm log
rm: cannot remove ‘log’: Operation not permitted
# chattr -a log
# rm log
#

i

Když už jsme tu měli zdánlivě nesmazatelný soubor, tak si bezpochyby musíme ukázat i atribut i (immutable). Soubor s tímto atributem není možné smazat, přejmenovat, vytvořit na něj pevný odkaz nebo měnit jeho obsah. Nutno doplnit, že samozřejmě nejde o absolutní ochranu proti odstranění nebo úpravě, spíše je to ochrana proti náhodné úpravě. Pokud nám cosi občas likviduje nějaký soubor, můžeme tomu zkusit zabránit tímto atributem, což nám může také poradit, jaký nezbedný program tak činí, jakmile si začne stěžovat. Další možností je ochrana souborů v /etc: asi každý si někdy nerozvážně při aktualizaci přepsal konfigurační soubor, kde měl nastavení, které kdysi těžko dával dohromady...

S/D

Máme-li na disku soubor, o jehož obsah čas od času při násilném vypnutí počítače přijdeme, je možné tomu zkusit pomoci těmito atributy. Atribut S zajistí, že do souboru bude vždy zapisováno synchronně (jako by aplikace použila příznak O_SYNC nebo jako by celý souborový systém byl připojen s volbou sync). Atribut D má podobný účel, ale týká se adresářů. Pozor na to, že obsahem adresáře nejsou fyzicky data souborů, které tam vidíme, ale pouze seznam těchto souborů. Synchronně tak bude provedeno například přejmenování souboru. Osobně jsem k použití těchto atributů dospěl jen na embedded platformách s RAW flash.

T

Atribut T označuje adresář, kde jsou umístěna nesouvisející data. Jde o nápovědu pro algoritmus v ext3/4, který tak ví, že se nemá snažit umisťovat podadresáře fyzicky blízko sebe na disku. Manuálová stránka radí atribut použít pro adresář /home na systémech s mnoha uživateli. Dá se očekávat, že s nástupem SSD bude potřeba podobných věcí klesat.

A

Pokud snad z nějakého důvodu nepoužíváte noatime nebo relatime, tak může tento atribut snížit objem zápisů na disk u souborů, ke kterým se často přistupuje. Zakazuje totiž aktualizaci údaje atime.

Nastavené atributy lze vypisovat pomocí lsattr. Nejdůležitější jsou obvyklé parametry -R (vypisovat rekurzivně), -a (zobrazovat i soubory začínající tečkou) a -d (zobrazit údaje o adresáři, nikoliv o jeho obsahu). Ukázka:

$ lsattr test
-------------e-- test
$ chattr +S test
$ lsattr test
--S----------e-- test

setfattr

setfattr slouží k nastavování poněkud jiného typu atributů, v tomto případě se hovoří často o tzv. metadatech. Tyto atribuity jsou zkratkou označovány jako xattr, těší se širší podpoře v souborových systémech než výše uváděné atributy, na druhou stranu se často musí povolit stejnojmennou volbou při připojování dotyčného souborového systému.

Pomocí rozšířených atributů můžeme spolu se souborem uchovávat páry hodnot (název, obsah), které jsou ukládány odděleně od obsahu souboru (a nemusejí při kopírování být přeneseny). Praktické použití pro běžného uživatele se odvíjí asi hlavně od podpory v aplikacích. Protože si aplikace mohou volit libovolné názvy atributů, je tu snaha o určitou standardizaci v rámci freedesktop.org.

Šikovnější uživatel si může pro své potřeby začít zapisovat vlastní atributy ve jmenném prostoru user – název atributu má pak tvar user.něco. Například by bylo možné si do atributů zapsat datum poslední zálohy souboru. Na Linuxu se dále používají jmenné prostory security, system a trusted – se jmenným prostorem security se můžete občas setkat v Jaderných novinách, protože právě pod ním se nacházejí hodnoty určené k ověřování integrity obsahu souborového systému (pokud to používáte).

Zkusíme si nastavit atribut user.comment:

$ cd /tmp
$ echo Blabla > test
$ setfattr -n user.comment -v "komentář" test
setfattr: test: Operation not supported

Podobnou chybu můžete spatřit, pokud se o přidání atributu pokusíte na souborovém systému, který tuto funkci nenabízí, nebo pokud je nutné podporu povolit při připojování. Nastavený atribut můžeme lehce odstranit:

$ setfattr -x user.comment test

Pro čtení obsahu atributů slouží příkaz getfattr. Pokud mu předáme jen soubor, vypíše seznam názvů atributů, pomůžeme si parametrem -d:

$ getfattr test
# file: test
user.comment

$ getfattr -d test
# file: test
user.comment="komentář"

Při používání ve skriptech se nám bude hodit získávání jediného atributu (pomocí -n) a to navíc bez okras okolo:

$ getfattr --only-values -n "user.comment" test
komentář

Je tu drobná zrada: pokud budeme chtít takto získat obsah neexistujícího atributu, getfattr se přesto ukončí s kódem 0 (úspěch). getfattr tedy nelze přímo použít např. v podmínce if v Bashi:

$ getfattr --only-values -n "user.neexistujici" test
test: user.neexistujici: No such attribute
$ echo $?
0

getfattr má spoustu dalších (pokročilejších) voleb. Například můžeme hledat atributy pomocí regulárního výrazu nebo měnit zacházení se symbolickými odkazy. V tomto vás už odkáži na příslušnou manuálovou stránku.

Seriál Unixové nástroje (dílů: 27)

První díl: Unixové nástroje – 1 (úvod, cat, head, tail), poslední díl: Unixové nástroje – 26 (triky pro práci v Bashi).
Předchozí díl: Unixové nástroje – 22 (taskset, ionice, chrt)
Následující díl: Unixové nástroje – 24 (pgrep, pkill, free, uptime, tload a další)

Diskuse k tomuto článku

[Polish]

Asi chybicka: $ echo "Přepis souboru" >> log bash: log: Operation not permitted

Myslim, ze by mel byt jenom jeden zobacek >.

[Luboš Doležel (Doli)]

Jasně, díky.

[little.owl]

Chyby mi tu jeste "lsattr".

[little.owl]

Sakra .... treba to cist i kdyz je znam ... beru zpet.