Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 09:27
Mit /home bez samostatneho oddilu v / oddilu je hazard s daty a koledovani si o maler, minimalne kdyz ne hazard tak vzdy aspon zbytecne zeslozitovani a krkolomne pridavani si prace starosti a nervu.Proč?
Ale swapovani a swap oddil je uz prece stara spolehliva lety proverena vec pouzivana i na daleko pomalejsich kompech, tak to k necemu byt musi ne a RAM+swap je urcite lepsi nez samotna RAM+nic?Definuj „lepší“. Z hlediska stability a za cenu příšerného propadu v odezvě ano, jinak ne. Měl jsem swap na počítači s dostatkem RAM (kterou za normálních okolností nikdy nezaplním) a bylo to naprosto k ničemu: za normálního provozu si to odswapovalo pár kilobajtů a naopak při zátěži způsobené nějakým memory leakem se mi stalo, že to právě začalo swapovat. Jenže to byl naprosto nežádoucí stav, mnohem raději bych byl, aby to ten proces prostě odstřelilo. Při nedostatku RAM je swap samozřejmě naprosto nevyhnutelný (jinak bez něj něco prostě neuděláš) a protože „pomalejší kompy“ jí typicky mají daleko míň, tak to překvapivě vysvětluje, proč tam se swap používal a používá.
/home
oddělit, tak si ho odděl. Nic špatného na tom není.
Jinak ono systém lze reinstalovat i do existujícího oddílu a ten /home
zachovat, že. A ne jen v distribucích typu Gentoo nebo Arch, ale matně si vzpomínám, že jsem to kdysi dělal i v nějaké BFU-friendly distribuci. Jistý si tím teď ale nejsem.
Více oddílů pro jednotlivé FS:
- více filesystémů na jednotlivých oddílech vyžaduje dobrý odhad dlouhodobých kapacitních nároků filesystémů
- menší dostupný celistvý volný prostor
- sekvenční rychlost HDD klesá od vnějšího okraje HDD ke středu (měnící se počet sektorů na stopu), takže sekvenční IO na oddíle ležícím na posledních 10% velikosti disku může mít dejme tomu 2/3 výkonu začátku disku
- vystavování hlav mezi vzdálenými oddíly při paralelní zátěži bude trvat déle (než kdyby data ležela poblíž v rámci jediného FS).
+ samostatné oddíly mohou mít jiný (vhodnější?) FS
+ samostatné FS jdou snáze (kapacitně) zálohova/obnovit
V dotazu nezaznělo, zda se předpokládá disk s MBR či GPT? Samostatný /boot filesystém (pro Legacy BIOS boot asi jen tradice), pro GPT/EFI boot (je jeden/více boot oddílů nutností).
V ideálním případě (při dostatku RAM vůči požadavkům OS/aplikací) by výkon swapu asi neměl mít výrazný vliv na celkový výkon.
/home
nebo další datové oddíly můžou usnadnit práci při reinstalaci systému, ale pokud rozumně zálohuješ, tak je to asi jedno.
Pokud pro swap nemáš nějaký závažný důvod (třeba hibernaci), vykašli se na něj. Je lepší, když ti systém odstřelí proces pro nedostatek paměti, než 20 minut sedět a čekat, jestli systém začne reagovat (protože to se u swapování na pomalý disk stává).
Zalohovani urcite ano, zalohuji, ale proc sobe i kompu zbytecbe pridavat zbytecnou praci a pri preinstalaci formatovat cely disk cely / zabirajico cely disk a uzivatelska data do slozky home v oddilu / rucne kopirovat z externiho media, ze jo?Ono je právě otázka, jestli je lepší si přidělat práci při reinstalaci systému (což je jednorázová záležitost), nebo při jeho běžném používání. Pokud si přesně vyměříš místo na určitý výčet balíků a necháš přiměřenou rezervu, tak se ti asi nestane, že by místo chybělo a nebo zbytečně přebývalo. Jakmile ale budeš chtít nainstalovat neplánovaně něco většího, stane se to hravě. Souborové systémy navíc nemají moc rády, když jsou plné až po okraj, a tím, že jich máš víc a každému necháváš nějakou rezervu, tu kapacitu disku v podstatě nepoužíváš efektivně. Pokud máš úložného prostoru dostatek, tak to je samozřejmě tak, jak píšeš, ale 1 TB dnes není moc, takže záleží na plánovaném využití.
Hibernaci na disk se pouzivat chystam. Pokud pri praci budu mít data otevrenych programu a souboru jen v RAM a ve swapu 0b, staci mi swap velky jen stejne jak RAM a neni potreba vetsi, ne?Dokonce prý může být i menší. Obecně se ale doporučuje nechávat swap stejně velký jako RAM. Prý by mělo být možné hibernovat i do souboru (třeba pomocí Uswsusp), ale nemám s tím zkušenosti.
Zazil jsem v praxi na pkmalejsim kompu s mensi RAM, ze pri swapovani byl komp znatelne pomalejsi, ale zadne extremy jako 20minut cekani se nekknaly.Mně se to bohužel stalo. Ten lag nebyl způsobený jen samotným swapováním, ale nějakým vadným procesem. Pointa je, že kdyby ho kernel rovnou odstřelil, byl by klid. Jakmile se začalo swapovat, tak já už opravdu měl problém převzít kontrolu, tzn. přepnout se do tty terminálu, lognout se a killnout to. Když jsem to udělal včas, tak to pořád šlo. Sice taky s lagy, ale daleko menšími.
proc to nemaji rady, z jakeho duvodu a co se muze stat pokud nahodou jsou plne az po okraj?Snadněji dojde k fragmentaci, protože nebudou k dispozici volné souvislé bloky, ale jen drobky tu a tam. Pak se při čtení souboru bude skákat z místa na místo, což má zásadní vliv na výkon.
swap a vadny proces ... tak rozumny uzivatel data prubezne uklada Ctrl+S, tak ho ani tvrdy reset tlacitkem na PC skrini tolik netrapi, protoze data ma ulozena a prijde jen o minimum dat nebo zadna data, ne?Přijde o stav toho systému a všech v něm běžících programů.
Já na tvém místě bych to udělal takto:
/boot bych neodděloval. Když se něco stane, je dobré mít nainstalovaný Linux ještě na flešce, z něj nabootovat a opravit to.
Jako první bych udělal / 30 GiB. Systém na začátku plotny bude rychlejší. 80 GB mi přijde zbytečně moc.
Za to bych dal /var 20 GiB. Když se něco zblázní a začne to generovat logy, tak po zaplnění odděleného /var (20 GiB) to přestane, nezaplní se celé / a systém bude zaveditelný a půjde z něj problém řešit. V minulosti jsem tu četl, že se někomu 1 TB disk pořád zaplňoval daty. Nakonec se ukázalo, že to byly stovky GB/den logů.
Pak oddělené /home. Velikost musíš vědět ty. Pokud bys v budoucnu přeinstalovával, data budou v suchu.
/media/dalsioddil bych nedělal. Nevidím důvod, proč by data, se kterými se nebude pracovat tak často nemohla být v /home. A kvůli záložním datům bych to taky určitě nevytvářel. Když by totiž odešel disk a měl bys data z /home zálohována na stejném disku, bylo by ti to k ničemu. Na to si pořiď další disk. Nejlépe externí, aby v klidu ležel v šuplíku.
Já osobně bych swap vůbec nedělal a swap soubor bych ze systému smazal (nehibernuji). S 8 GB RAM bych si rozhodně vystačil. Používám Linux Mint s prostředím Cinnamon, což je na RAM docela náročné. Mám teď otevřený 1 texťák, 2 okna v Nemu a dvě záložky ve Firefoxu (stahuji) a zabírá to 1,9 GB RAM. Kdybych spustil virtuál, pochybuji, že bych šel přes 4 GB. Nedovedu si ani představit co bych všechno musel spustit/dělat, abych vyčerpal 8 GB RAM. Takže za mě swap určitě ne.
Koukám, že taky necháváš první 4 MiB volné. Používám to jen chvíli, ale nedám na to dopustit. Na rotačákách mi to zvedlo výkon o třídu.
1) Druhou půlku tvojí odpovědi vůbec nechápu. Kdybys to vysvětlil ještě podrobněji, budu rád.
2) Není to moje teorie, ale radil mi to tu čověk, u kterého předpokládám, že ví o čem píše. Když jeden tvrdíte to a druhý ono, jak se v tom má člověk jako já vyznat?
3) Když jsem v minulosti formátoval v GParted disk, tak jsem s tím nešachoval. Nechal jsem volné místo před oddílem 1 MiB (default) a hotovo. Pak jsem to udělal dle té rady, nechal před oddílem volné 4 MiB a disk je prostě rychlejší. Schválně jsem to teď testnul. Napřed jsem zformátoval s 1 volným MiB před oddílem a 3,9 GB iso se kopírovalo 27 sekund. Pak jsem to zformátoval znovu se 4 volnými MiB a kopírování trvalo jen 19 sekund. To je podle mě dost velký rozdíl. Ještě si to zkusím s těmi 2 MiB. To by taky mohlo zabrat. Instalátor Debianu tak tuším zarovnává.
Mezi testy byl proveden reboot. Ono to jinak ani nešlo.
to "nech 4MB na zacatku" vychazelo z toho ze (u SSD) se pri zapisu 1 zmeneneho bajtu vzdy nacte 1 fyzyckej pametovej block, v nem zmeni 1 bajt a celej se ulozi zpet, uvaha predpokladala ze fyzicka velikost pametoveho bloku u SSD je 4MB, takze pokud bys mel prvni oddil na SSD od 2MB, znamenalo by to ze pri zmene neceho na zacatku tohoto oddilu (presneji v jeho prvnich 2MB), ze by se muselo nacist a pak ulozit i tech prvnich 2MB pred timto oddilem, protoze pokud by velikost bloku byla 4MB tak 2(na zacatku disku)+2(na zacatku prvniho oddilu)=4MB(fyzicka velikost bloku)...1) Druhou půlku tvojí odpovědi vůbec nechápu. Kdybys to vysvětlil ještě podrobněji, budu rád.
Když jsem před oddílem ponechal volné 2 MiB, kopírování toho isa na ten externí disk trvalo 26 sekund, takže volné 4 MiB není placebo :) Alespoň tedy ne u mého externího disku. A i druhý rotačák, který byl původně v nb a teď jej mám v rámečku v RPi na syncování je takto naformátován taky podstatně rychlejší. Právě že jsem na to dost koukal, když jsem to zkusil s těmi volnými 4 MiB.
@lertimir:
Já se přít nechci a s tebou už vůbec ne. Když ale tvrdíš, že šlo o placebo, jak potom vysvětlíš, že při naprosto identických podmínkách se na disk, který má na začátku volné 4 MiB kopíruje 19 vteřin, a na disk, který má na začátku volný 1 MiB se kopíruje 27 vteřin? Ten stejný soubor 3,9 GB. I když je mi to i trochu divné, protože na 2,5 palcový plotnový externí disk USB 3.0 zapsat 3,9 GB za 19 vteřin je až moc dobré. Už jsem se v minulosti setkal i s tím, že mi GUI ukazovalo, že je dokopírováno a nebylo. Šlo by to změřit nějak v terminálu, aby to bylo přesné a spolehlivé?
dd if=/dev/zero of=/cesta/k_testovanemu/pripojenemu/disku/testovaci_soubor bs=4M count=1000 conv=fdatasync status=progress
Kromě systémového disku mám datové disky formátované přímo na /dev/sdX bez žádné tabulky, ani MBR ani GPT.
V čem spočívají výhody/nevýhody?
Jak byste vytvorili a seradili oddily vy a proc?
Tohle se tu řešilo asi tak stokrát; doporučuji prohledat historii poradny.
Zásada číslo jedna: Nikdy místo nedělit. Ano, tak jednoduché to je.
Oddíly jsou potřeba přesně 2: UEFI a zbytek. Ten „zbytek“ může být klidně celý šifrovaný — GRUB umí nabootovat klidně z Btrfs RAIDu uvnitř LUKS, když na to přijde. Není potřeba oddělený /boot ani jiný nesmysl z 90. let.
Tím pádem lze všechny úvahy o tom, co se stane, když se přeplní /boot, poslat tam, kam patří — do historie.
Zásada číslo 2: Swap je dnes soubor, ne oddíl.
Zásada číslo 2: Swap je dnes soubor, ne oddíl.Až na to, že btrfs dodnes nemá podporu pro swapovací soubory.
Zásada číslo 2: Swap je dnes soubor, ne oddíl.Až na to, že btrfs dodnes nemá podporu pro swapovací soubory.
Omlouvám se za probouzení mrtvého vlákna, ale na tento nesmysl nelze nereagovat.
Btrfs samozřejmě má podporu pro swapovací soubory.
A měl ji už i v posledních verzích kernelů 4.x, byť Btrfs WiKi dnes tvrdí cosi podivného jiného.
Fedora 29 - jadro 4.19 Ubuntu 18.04.2(/Mint19 - jadro 4.18 Debian 9 - jadro 4.9 CentOS 7 - jadro 3.10 RHEL 7 - jadro 3.10ze tobe vyhovuje rolovaci Arch je pro tebe dobre, ale nedelej z toho mainstream
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.