Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 00:53
Bitcoin je opensource internetový platební systém bez centrální autority navržený pro maximální bezpečnost transakcí. Podle webu BitcoinWatch jsou již v oběhu mince překračující sumu 1 milionu amerických dolarů. Rostoucí oblibu systému dokládá také fakt, že cena bitcoinu v porovnání s dolarem se za poslední dva týdny vyšplhala na dvojnásobek a v současnosti se na burze obchoduje 1USD za 3.74BTC.
Zajímavostí je, že měna je generována počítači jednotlivých uživatelů a množství mincí v oběhu nikdy nepřekročí 21 mil BTC, což technicky znemožňuje inflaci měny. Zdrojové kódy pod MIT licencí a klient pro Linux jsou k dispozici na Sourceforge.
Tiskni
Sdílej:
IMHO je to už trochu offtopic, každopádně v Čechách jsem platil eurem, na Slovensku korunou a v restauraci platím za oběd stravenkama - pokud obchodník nějakou měnu akceptuje, nevidím problém.Háček je v tom, že v takovém případě většinou platíš ve směnném kurzu, za který by se styděl i žid.
Žid možná, ale co Polák? - onehdá jsme potřebovali lístky na vlak a neměli jsme zloté, přičemž všechny směnárny v okolí fungovaly stylem "euro vykupujeme za 10, prodáváme za 20" (nevím teď už konkrétní čísla, ale rozdíl byl fakt +- 2:1)To je horší jak v anglii.
Nemůžu si pomoct, ale mám pocit jako by se určitá část populace v těchto "posttotalitních zemích" (včetně naší) předháněla v tom kdo z ní je drzejší a efektivnější ojebávač.Že by ta anglie byla taky posttotalitní? :)
Inflace je škodlivá i v takto malé míře, bez ohledu na to, co učí na vysoké škole budoucí guvernéry centrálních bank. Předvedu názorně:
Možné výsledky mírné dvouprocentní inflace jsou dva:
(1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.To je ale zaměřené na padělky těch tuzemských peněz. To by pak euro bylo taky mimo zákon.
žetony do sprch v některých kempechImho žetony obecně, třeba v takovejch kasínech je žetonů mraky a dokonce přímo nahrazují peníze (a to nemalé sumy).
Kupóny na slevu také nemohou mezi lidmi obíhat.Jak kdy. Pokud jsou ty kupóny řešeny např. různými žetony co zákazník dostává, nebo samolepkami (s tím, že si je může pak nalepit do nějaké karty a podle počtu co je tam nalepí a pošle tak něco dostane), tak obíhat mohou. V praxi často i obíhají, když svého času pod víčky cocacoly byly nějaké kódy (co se pak daly někam posílat a nejspíš za to mohl člověk něco dostat nebo vyhrát), tak jsem viděl na jednom fóru jak se s těmi kódy čile obchodovalo. Akorátže u Bitcoinu jde o internetovou měnu, takže pak je otázka jurisdikce - bitcoin není nijak navázán na českou korunu, takže stačí možná najít jednu zemi, kde by bitcoin z hlediska zákona nevadil a tam ho formálně provozovat. Platit s ním by pak v ČR možná mohlo jít i legálně (když to jde např. eurem ....), není to náhražka peněz, ale prostě cizí měna .... Výhoda bitcoinu je zatím anonymita, takže pokud si někdo střádá bitcoiny a pak je prohlásí soud v ČR za nelegální, tak ty svoje v nejhorším prostě smaže a je celkem v suchu :)
Systém částečných bankovních rezerv je z principu letadlo. Banka není skladiště peněz, ale kopírka na peníze.Banka neni ani letadlo, ani kopirka na penize, ale v podstate emitor penez, ktere jsou kryte jejimi dlouhodobymi aktivy. Ta predstava desetinasobneho kopirovani vychazi z (mylneho) predpokladu, ze ty papirove penize, ktere tam lide dali, jsou nejak dulezitejsi ci realnejsi, nez 'bankovni' penize (cisla na konte). Ale v podstate jsou ekvivalentni a ten zakonny pozadavek na rezervy je tam jen proto, aby mela centralni banka lepsi kontrolu nad tema emisema provadenyma komercnima bankama. Jinak oboje penize funguji podobne - jsou kryte dlouhodobymi aktivy (typicky ruznymi formami pujcek - u centralni banky casto statnimi dluhopisy, u komercnich bank obvykle komercnimi pujckami). Narozdil od letadla, pokud bude banka pracovat dobre (starat se o to, aby pujcovala jen dostatecne spolehlivym akterum na urok s odpovidajici rizikovou prirazkou a mit dostatecne kapitalove rezervy), tak muze fungovat vicemene porad.
Více, než jsou povinné rezervy?Vic nez povinne rezervy urcite (treba proto, ze banka za kvalitni dluhopisy a proti svemu kapitalu muze ziskat 'opravdove' penize od centralni banky a dalsi rezervy si muze pujcit na mezibankovnim trhu a splati je pozdeji, az ji prijdou penize z jejich uveru). Kolik presne % z vklady by banka bez vetsich potizi vydrzela, to netusim.
Nezajímá mě odpověď "Ale to se přece nestane".To je ale naprosto vhodna odpoved. Proti takovym necekanym udalostem je odolny maloktery podnik. Ktery podnik nezkrachuje, pokud mu necekane ze dne na den zmizi vsichni zakaznici? Jsou tedy skoro vsechny podniky letadlo?
Ty penize co si vytiskly pri poskytovani pujcky pri vraceni jdou do kamen. Proto taky bankam vubec nevadi ze jim nesplacite pujcku a jen platite uroky.Nesplacene uvery jsou ztrata banky a pocita se proti jejich vlastnimu kapitalu. Proto take tolik americkych bank krachlo, kdyz prisla hypotekova krize a prudce narostlo mnozstvi nesplacenych uveru.
Z čeho by vyplácela banka, když už musela vydat všechny povinné rezervy?Ma jeste vlastni financni kapital, ten je obvykle vetsi nez povinne rezervy.
Když té bance odešli klienti, z čeho by vracela, co si rozpůjčovala na mezibankovním trhu?Penize od vkladatelu, ktere nema, rozpujcovala. Ty pujcky maji nejakou dobu splatnosti (narozdil od vkladu vkladatelu, ktere jsou splatne okamzite). Pokud ty pujcky samy o sobe jsou solidni, tak banka pri runu neni v problemu se solventnosti, ale s likviditou (ucetne ma dostatek financnich aktiv pro splaceni svych zavazku, ale ta aktiva jsou dlouhodova, zatimco zavazky kratkodobe). Takze si muze sama pujcit na mezibankovnim trhu a pockat na splatnost tech uveru, ktere vystavila a z vybranych penez pak vratit to, co si pujcila na mezibankovnim trhu.
Kdyz mne tohle ucili tak jsem porad rikal uciteli ze tenhle system neni nic jineho nez podvod, ktery funguje jen diky tomu ze jsou lide hluboce presvedceni ze penize reprezentuji hodnotu (mohou si za ne prece neco koupit), doopravdy vsak reprezentuji donekonecna narustajici dluh navic s urokem, ktery aby se dal splatit tak je potreba do systemu neustale pridavat nove penize s novym urokem.
Zlato a stříbro v soukromém vlastnictví bude postaveno mimo zákon, a hotovostní peníze pravděpodobně také (viz současná diskuse ve Švédsku)Co plánují ve Švédsku? Zakázat hotovost? To mi nepřijde jako moc rozumný nápad ...
Tzn. pri vkladu vymenime 'realne' penize za 'bankovni dluhopis'.A 'realne' penize jsou pro zmenu 'dluhopis' centralni banky.
To znamena ze kdyz ji date 2 tisice a vezmete si od ni 100 tisic a nic nevracite tak je banka sice nanule ale nekrachuje protoze ma porad zakonem stanovenou rezervu.To je nesmysl. Funguje to trochu jinak - kdyz bankovni system 'vytvari' penize, tak vytvari zaroven pujcku (zavazek dluznika) a penize na uctu (zavazek banky). S penezmi na uctu pak dluznik muze hospodarit (treba zaplatit nekomu jinemu). Pokud dluznik pujcku splati (penezma na uctu), tak zavazek zmizi a zmizi i penize ve vysi puvodni pujcky, penize za uroky jdou do zisku banky. Pokud ale dluznik penize nesplati, dluh zmizi jako odepsany (proti ztratam banky), zatimco zavazky banky - penize na uctech (treba prevedene nekomu jinemu) zustanou.
To, ze s novymi penezi dluznik muze hospodarit bance vubec nevadi protoze ona jen prelyva penize z jednoho uctu na druhy, nemusi nikomu externimu nic platit. Nesplaceni uveru nevadi, nikde ty penize nechybi, ani nemohou chybet protoze se z niceho pri vytvareni uveru neodecetly. Jsou to nove vznikle penize a proto nemaji kde chybet.
Banka muze vytvorit urcity balik penez podle vyse zakonem vyzadovanych rezerv a z tohoto baliku vybirat uroky. Kdyz je uver nesplacen tak z tech penez co vytvorila nedostava nazpet ani uroky pro svuj zisk a ani penize ktere by pak mohla zase pujcit nekomu jinemu, pokud uz ma uz vycerpany limit pro vytvareni novych penez. Rekli bychom ze ji stoji ksefty, ale nekrachuje. Ona ani nemuze krachnout protoze zadna jina banka krome ni neexistuje. Tolik ekonomicka teorie.
V realu ovsem existuje vice nez jedna banka a proto banka musi platit ostatnim bankam kdyz ji ty nove vytvorene penize opousti. Plati to ze zavazku dluznika vuci ni, protoze ty zavazky vuci bance jsou obchodovatelne a jejich realnou cenu urcuje vymahatelnost vuci dluznikovi. Kdyz to banka nema z ceho zaplatit tak proda jine bance ty pohledavky nebo si pujci u centralni banky. Pokud jsou nevymahatelne z duvodu krachu dluznika tak je proda hodne pod cenu, pokud vubec a timpadem nema ostatnim bankam z ceho zaplatit a musi ten dluh vuci ostatnim bankam zatahnout ze svych rezerv. V realu ale nikdy nemusi ten dluh zatahnout ze sveho v plne vysi. Cim vetsi banka je, tim mensi pravdepodobnost je ze bude muset platit jine bance.
Proto argument - bankovni system je spravedlivy vzdyt vidite ze banky muzou krachovat a krachuji je jen informacni valkou proti lidem zastirajici pravou podstatu problemu. Krachy jednotlivych bank jsou pro pochopeni zakladniho principu fungovani bankovniho systemu irelevantni.
V realu ale nikdy nemusi ten dluh zatahnout ze sveho v plne vysi. Cim vetsi banka je, tim mensi pravdepodobnost je ze bude muset platit jine bance.I kdyby ty sve pohledavky nemusela realne platit jine bance (protoze by byly porad vedene u ni), tak stale musi tu ztratu vest v plne vysi v ucetnictvi. Tim ji (o tu ztratu) poklesne mnozstvi vlastniho kapitalu. Pokud by se dostalo do zaporu, tak zkrachuje. Pravdepodobne by ji ale centralni banka zatrhla bankovni cinnost jeste mnohem driv.
Inflace zavádí do reálného hospodářství falešný signál o tom, že se daří dobřeAle nesmysl, kazdy ekonom rozlisuje realny a nominalni rust HDP.
Nebo je snad málo absurdní, že krize, která oficiálně vznikla tištěním peněz na nákupy nemovitostí,Dalsi nesmysl. Samozrejme levne uvery podporuji jak rust realneho prumyslu tak rust spekulativnich bublin, ale hlavni vinu na vznik bublin ma samotna dynamika akteru na trhu, kdyz ocenuji aktiva podle nadhodnocenych ocekavani o zhodnoceni. Bubliny na trzich byly i davno pred vznikem moderniho hospodarstvi a centralnich bank.
nevim nevim , 1850-1900 ve statech byla deflace a jak sly ekonomicky nahoru
Přesně tak. Vyplatí se Ti mít ty prachy v bance a nic s nima nedělat? Podle toho, co píšeš, tak evidentně ne. Takže je radši vezmeš a něco za ně koupíš. A tím podporuješ růst ekonomiky.To, že ekonomika roste díky utrácení, je pověra. Ekonomika roste proto, že se suroviny využívají chytřeji (= efektivněji), nebo že se chytřeji dobývají. Jinými slovy, ekonomika roste díky investicím. Tím, že nemáš peníze v bance sice roztáčíš kolotoč utrácení, ale pokud chce podnikatel investovat, tak naopak potřebuje od bank si na ty investice půjčit s rozumným úrokem. No a pokud budouc všichni utrácet, tak mu banky nepůjčí a průměrný člověk se prostě nebude mít lépe, protože vstup do systému i nakládání s oním vstupem (suroviny, eletrika) zůstanou stejné.
To, že ekonomika roste díky utrácení, je pověra. Ekonomika roste proto, že se suroviny využívají chytřeji (= efektivněji), nebo že se chytřeji dobývají. Jinými slovy, ekonomika roste díky investicím.Ono to je jedno s druhym, preci jen to co nekdo vyrobi musi byt nekdo jiny ochoten koupit. Investice zvysuji potencialni HDP a povetsinu casu je realne HDP na urovni potencialniho (a roste tedy kvuli investicim), ale v dobach recesi realne HDP propada pod uroven potencialniho (tedy je nevyzita prumyslova kapacita) prave kvuli poklesu spotreby a investic. V takovem pripade jsou urokove sazby jsou nizke, banky by klidne pujcily na investice, ale protoze firmy maji nevyuzite kapacity a jsou limitovani odbytem, tak se jim nechce ani do investic. A odbyt je nizky, protoze kvuli nevyuzitym kapacitam vzrostla nezamestnanost a pokleslo celkove mnozstvi mezd a tak lide maji mensi ochotu utracet.
Pri deflacii "zarabas" sporenim. Staci si odkladat malo penazi do buducnosti a z toho mala sa stane viac.Jenze sporeni doma v krabici od bot neni spolecensky prospesna cinnost (tedy alespon v ekonomice, kde banky spolu s centralni bankou nemohou snadno zvysovat mnozstvi meny). Penize jsou tokeny na produkty ekonomiky. Je treba je bud utratit, nebo pujcit nekomu (treba tim, ze je clovek spori v bance), kdo je vyuzije. A zatimco lide mohou sporit tokeny, prumysl pro ne nebude sporit prumyslovou produkci. Takze v jednoduchem modelu ekonomiky s nezlomkovym bankovnictvim a pevnym mnozstvim tokenu se bude prudce stridat inflace a deflace (spolu s hospodarskym rustem a propadem) podle toho, jak se budou vyvijet jine hospodarske cykly.
A preto sa "oplati" ich hned minut, aby nestratili na hodnote. Lenze ked ich chces hned minut, nemas dostatok penazi na to, aby si si mohol kupit nieco drahsie a tak sa musis zadlzit.Nesmysl, obecne jsou uroky u terminovanych vkladu o par bodu nad inflaci.
Jenze sporeni doma v krabici od bot neni spolecensky prospesna cinnost (tedy alespon v ekonomice, kde banky spolu s centralni bankou nemohou snadno zvysovat mnozstvi meny).Jak jste na to příšel? Spořením do krabice od bot dáváte ekonomice jasný signál, že v současnosti jste finančně zajištěn, a že se připravujete na budoucí výdaje. Zároveň tím dočasně snižujete množství měny v oběhu, a tak vytváříte tlak na snížení současné výroby nebo pokles cen. V tom nevidím nic škodlivého.
tak vytváříte tlak na snížení současné výrobyTedy pokles HDP a rust nezamestnanosti.
Lidé takové zboží nepotřebují, cenu neakceptují. Není zájem - ať podnik zkrachuje!Jenze tady nejde o to, ze o to zbozi neni zajem - lide by i o to zbozi zajem meli, ale vetsi zajem maji o 'prenos kreditu do bodoucnosti'. Ty podnikatele nejsou neschopni - jsou realne ziskovi, nominalni ztratu maji jen kvuli deflaci. Hlavne ale ti ponikatele s tim nemuzou globalne nic moc delat. Kdyby to predpokladali a vyrobili zbozi jen za 0.8 mld, tak by lide zase neco usporili a nakoupili zpozi jen za 0.7 mld. Pravdepodobne by existoval pevny bod snizovani, pri kterem by podnikatele dosahli rovnovahy, ale dosazeni takoveho bodu by nicemu neprospelo (krome rovnovahy zisku podnikatelu) - lide by meli mene produktu a stejne by nic neusporili (protoze podnikatele by rovnou vyrobili mene a tak rovnou zaplatili mene na mzdach). Problem je v nesouladu mezi (klasickyma) penezma a realnou ekonomikou - penize umoznuji 'presun kreditu do boudoucnosti', realna ekonomika (globalne) nikoliv. Pokud se jeden rok vyrobi mene a spotrebuje (+ investuje) mene, nic se neusetri (az na nejaka loziska nerostnych surovin) a neumozni to v dalsich letech vyrabet vic. Proto je rozumne, aby ekonomika vyrabela na plne sve moznosti (a spotrebitelske preference urcovali co se ma vyrabet). Moderni ekonomika tohle castecne osetruje tim, ze nastavovanim urovych sazeb dosahuje rovnovahy mezi temi, kteri chteji sporit (vydelavat ted a spotrebovavat pozdeji), a temi, kteri si chteji pujcit (spotrebovavat ted a vydelavat pozdeji) - spotrebou tedy myslim i realnou investici jako napr. porizeni tovarny. A tim dopady pripadne nerovnovahy mezi sporenim a pujckama odstinit od tech, kteri funguji 'proudove' (spotrebovavaji tolik co vydelaji).
I reálná ekonomika umožňuje přesun kreditu do budoucnosti. Namísto nákupu surovin postavíte novou továrnuJenze postaveni nove tovarny neni presun kreditu do budoucnosti, ale realna investice (tedy z toho hlediska vicemene to same co spotreba) - realne zdroje ekonomiky se v dany rok vyuziji k vybudovani realneho kapitalu (a tedy jsou spotrebovany), a za to investor zaplati (prijde o svuj 'kredit'). Nakup orne pudy je pak (z makroekonomickeho hlediska) prazdna operace - pozemky se prevedou od jednoho vlastnika k druhemu, penize (kredit) opacnym smerem. Nakup takovych aktiv (at uz pozemku nebo treba akcii) je rozumnejsi forma (individualniho) sporeni narozdil od sporeni penez doma v supliku. Je spravedlivejsi - pokud bude prevazovat mnozstvi nakupujicich (sporicich) proti prodavajicim, cena vzroste a sporici prijde o cas svych uspor (protoze nakoupi za draho) - tedy je tam negativni zpetna vazba vedouci ke stabilizaci pomeru. Oproti tomu u sporeni do supliku (v klasicke ekonomice) zpusobi, ze pokud je vic sporicich nez utracejicich, tak dojde k deflaci, postihne to vyrobce, a sporici na tom jeste vydelaji - je tam pozitivni zpetna vazba.
Nechápu, proč by podnikatele měla v deflačním prostředí trápit nominální ztráta.Protoze spousta jeho nakladu je dana smluvne a neridi se okamzitou cenou na trhu, takze v nasledujicim obdobi jeho realne naklady vzrostou. Z hlediska modelu klasicke ekonomie by v tom nebyl zadny problem a z dlouhodobeho hlediska by se to srovnalo, ale praxe ukazuje, ze to tak pruzne nefunguje a ze treba u mezd trva nekolik let, nez se srovnaji.
Aniž jsem cokoliv vyrobil já nebo ten, kdo mi kredit poskytl, mám možnost spotřebovávat teď hned.Typicky poskytovatel uveru (banka) musi mit aspon 15 % poskytovanych uveru krytou vlastnim kapitalem, a samozrejme ruci za celou pripadnou ztratu, takze si musi davat dost pozor, aby ten slib byl verohodny. A celkove je bankovni sektor regulovan, aby pujcil prave tolik, aby vyvolal takovou poptavku, ktera (spolu s 'prirozenou' poptavkou) spotrebuje nevyuzite realne zdroje v ekonomice (ktere by jinak 'propadly').
To v reálné ekonomice nelze. Nejde sníst koláče od pekaře, který ještě nemá pec. A právě tyto ještě nevyrobené statky jsou motorem inflace.Jinak v realne ekonomice vzdycky nekdo nekoho uveruje. Napriklad zamestnanci defacto uveruji podnikatele, nebot mzdu typicky dostavaji az v prubehu nasledujiciho mesice.
Jenze postaveni nove tovarny neni presun kreditu do budoucnosti, ale realna investice (tedy z toho hlediska vicemene to same co spotreba).Reálná investice se od pouhé spotřeby významně liší. Zítra budu mít něco, co mi umožní vyrábět lépe a efektivněji. Ve zdravé ekonomice jim investoři rádi půjčí, protože dokážou zhodnotit jejich kapitál lépe, než kdyby nečinně ležel. V dnešní době, kdy z centrálních bank tečou nové a nové levné úvěry, se jim to však nevyplatí, a raději hromadí komodity nebo spekulují. A tak rostou spekulativní bubliny, staví se nové továrny na zboží, které nikdo nechce, a pak se z peněz těch úspěšnějších (nebo z peněz centrální banky) dotuje jeho spotřeba.
Oproti tomu u sporeni do supliku (v klasicke ekonomice) zpusobi, ze pokud je vic sporicich nez utracejicich, tak dojde k deflaci, postihne to vyrobce, a sporici na tom jeste vydelaji - je tam pozitivni zpetna vazba.Spořit do šuplíku nelze věčně, jednou to někdo utratí. Čím větší deflace, tím dříve je z toho šuplíku vytáhnou.
Protoze spousta jeho nakladu je dana smluvne a neridi se okamzitou cenou na trhu, takze v nasledujicim obdobi jeho realne naklady vzrostou. Z hlediska modelu klasicke ekonomie by v tom nebyl zadny problem a z dlouhodobeho hlediska by se to srovnalo, ale praxe ukazuje, ze to tak pruzne nefunguje a ze treba u mezd trva nekolik let, nez se srovnaji.Jeho chyba, že podcenil deflaci a provedli fixaci ceny. Je to totéž, jako když ve Výmarské republice mnoho věřitelů přišlo na buben, protože podcenili inflaci.
Typicky poskytovatel uveru (banka) musi mit aspon 15 % poskytovanych uveru krytou vlastnim kapitalem, a samozrejme ruci za celou pripadnou ztratu, takze si musi davat dost pozor, aby ten slib byl verohodny. A celkove je bankovni sektor regulovan, aby pujcil prave tolik, aby vyvolal takovou poptavku, ktera (spolu s 'prirozenou' poptavkou) spotrebuje nevyuzite realne zdroje v ekonomice (ktere by jinak 'propadly').V ČR je to aktuálně 2%. A je zde problém – může půjčit více, než kolik jí tam střadatelé přinesli. Stačí si půjčit od centrální banky. A tak lidé mohou mít pocit, že mohou spotřebovat statky, které ještě nebyly vyrobeny. Regulace podle rozhodnutí guvernéra centrální banky je a vždy bude horší, než by bylo rozhodnutí milionů individuálních investorů v ekonomice, kde jsou peníze měřítkem hodnot, a ne nástrojem regulace společnosti.
Jinak v realne ekonomice vzdycky nekdo nekoho uveruje. Napriklad zamestnanci defacto uveruji podnikatele, nebot mzdu typicky dostavaji az v prubehu nasledujiciho mesice.Na to, aby zaměstnanec mohl úvěrovat svou práci, musí zde existovat statky, díky kterým přežije do příští výplaty. Kdyby neexistovaly, nemohl by tak činit. Centrální banka může.
Reálná investice se od pouhé spotřeby významně liší. Zítra budu mít něco, co mi umožní vyrábět lépe a efektivněji.Ano, ale v obou pripadech se jedna vyuziti zdroju soucasne ekonomiky.
V ČR je to aktuálně 2%To zamenujes pozadavky na minimalni rezervy (ktere jsou v CR 2 %) s pozadavkem na kapitalovou primerenost (ktery jsem zminoval v tom odstavci, ale spletl jsem se - v CR je v soucasne dobe 8 %, ne 15 %).
Takze v jednoduchem modelu ekonomiky s nezlomkovym bankovnictvim a pevnym mnozstvim tokenu se bude prudce stridat inflace a deflace (spolu s hospodarskym rustem a propadem) podle toho, jak se budou vyvijet jine hospodarske cykly.
Je tohle pravda? Existují historické zkušenosti? To se neptám, abych prorokoval či provokoval, ale protože nevím. Inflaci vidím z hlediska technika jako typickou kladnou zpětnou vazbu. Postavím-li proti tomu jednu či více konstatních měn a přestanu do systému zasahovat, bude mít inflace a deflace možnost se skutečně projevit na hospodářství a regulovat je na určité úrovni. Nedovolí ani příliš velký pokles, ani příliš velký růst (založený na nekrytém dluhu - inflačních penězích). Nebudeme mít sice každý rok X procentní nárůst HDP a nebudeme se tak moci mít lépe a radostněji každý rok, v časech zlých však budeme moci sáhnout do úspor a radovat se z toho, že ceny jdou dolů. Nezískali bychom tak spíš zápornou zpětnou vazbu a naopak utlumení inflace/deflace a "jiných" hospodářských cyklů?
Je tohle pravda? Existují historické zkušenosti?Staci se podivat na historickou inflaci USA v 18. a 19. stoleti. Z dluhodobeho prumeru sice nulova, ale kratkodobe vyrazne vetsi vykyvy nez v modernich dobach.
ale protože nevím. Inflaci vidím z hlediska technika jako typickou kladnou zpětnou vazbu.Pokud chces technicistni analogie, tak 'klasicky' system je prilis tuhy - zpetna vazba prilis silna a tvrda, vytvari sama oscilace. V moderni ekonomice je system pruznejsi, takze inflace pusobi porad jako negativni zpetna vazba (v dobach, kdy poptavka roste rychleji nez produkce, zveda ceny, a naopak) a navic prirozene tlumi ostatni oscilace.
Tady by mohlo být výhodné toho klienta přepsat aby jel na GPU, kde je výkon oproti CPU o pár řádů jinde, takže by pak šlo generovat coiny mnohem rychleji :)Takovýhle "bitcoin minery" samozřejmě existujou, stačí trochu googlit.
Tady by mohlo být výhodné toho klienta přepsat aby jel na GPU, kde je výkon oproti CPU o pár řádů jinde, takže by pak šlo generovat coiny mnohem rychleji :)Nebudeme troškařit, uděláme rovnou VHDL
Vtedy bublina praskne a ti, ktori budu mat nahrabane BTC ostanu s holym zadkom.Nechci do toho kecat, ale až se tak stane tak nějaké BTC budou zajímat každého minimálně. Ty stejné kryptografické algoritmy používají banky po celém světě, tajné služby, armády, kdokoliv,…
Technically, a Bitcoin can be divided down to 8 decimals, so 0.00000001 BTC is the smallest possible amount. For convenience, the program currently accepts only 2 decimal places.To by možná chtělo ještě rychle přepracovat.
BTC sa dostanu na poziciu dnesneho zlata - rezervnou, ale malo pouzivanou menoujj, chcelo by to lepsi system, kde by bola inflacia nastavena konstantne na dajme tomu 1-2%
Staty svojimi zakonmi vynucuju akceptovanie lokalnej meny.Pokud jsem to dobře pochopil, tak všechno to stojí a padá na lidech: Pokud se dohodneme, že ti za nový PandaBoard zaplatím třema velbloudama, tak klidně takový směnný obchod můžeme provést a státu je do toho leda… Hodnotu netvoří lesklost, ale míra akceptovatelnosti ostatními.
Mena se stalym objemem by mohla fungovat jen v pripade, ze by byla celosvetove povinne jedina.Popravdě řečeno, též jsem to s tím omezeným počtem penězů moc nepobral, no na druhou stranu nejsem ekonom.
Nez by tedy nekoho napadlo vykaslat se na zakony a pouzit ty velbloudy.Nechci do toho kecat, ale třeba v takové Egyptě jsou velbloudi stále uznávané platidlo. Když člověk trčí někde v poušti a kolem sebe tuny písku a slunce na obloze, tak se s takovým velbloudem dostane dál než s dolarem. Ty blbé papíry ho sami nikam neodvezou, velbloud (v kombinaci s vodou a krmivem) jo.
V závěrečné fázi hyperinflace byly výhřevnější, než palivové dřevo, které se za ně dalo koupit.Heh na tom by se dalo vydělat
ale po tydnu prace dvoujadroveho CPU jsem nenasel jeste ani jeden blokTuna je mozne najst kalkulator, ako rychlo sa daju generovat BTC: http://www.alloscomp.com/bitcoin/calculator.php Skusil som na mojom compe mam okolo 200 khash/s, co znamena, ze jeden block najdem s 50% pravdepodobnostou za cca. 532 dni
Jinak funguje to v zasade tak, ze pocitace v P2P siti (predpokladam, ze na principu DHT) hledaji hashe odpovidajici pozadovane strukture.
Takže způsob, jak hodně moc lidí motivovat k hledání kolizí hashovacích algoritmů (kde zajímavé hashe, ke kterým se hledá předobraz, stanovil kdo?).
Zajímavé, zejména jestli se těch hledačů najde dost...
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.