Portál AbcLinuxu, 17. května 2025 16:45
OMG! Ubuntu! informuje o tom, že uživatelské rozhraní Unity, speciálně vytvořené pro Ubuntu, bylo pomocí openSUSE Build Service portováno na Fedoru. K dispozici jsou balíčky pro Fedoru 17.
Tiskni
Sdílej:
Podle mě je celkem pochopitelné, když Ubunťáci buildují pro Fedoru v OBS.no, tož pro mě je to naopak první věc, kterou nechápu ... proč by probůh někdo z Ubuntu měl ztrácet čas děláním čehokoliv pro Fedoru?
no, tož pro mě je to naopak první věc, kterou nechápu ... proč by probůh někdo z Ubuntu měl ztrácet čas děláním čehokoliv pro Fedoru?Pak nezbývá než jim poděkovat, že se tak zajímají :).
za druhé, ne, opravdu nebudu děkovat někomu za to, že dělá bordel v distruJak prosím dělají bordel v distru tím, že si na svém písečku vybuildují nějaké RPM?
neochota upstreamu bavit se s tím, kdo to udržovat pořadně chce a chce to dostat do FedoryNeochota upstreamu je problém sám o sobě, IMO na tom tohle už nic nezmění.
vždyť přece balíček v OBS existuje, tak co kdo otravuje s nesmyslama, že by se neměly natvrdo bundlovat knihovny, který už v systému jsou apod.Vem si třeba freeswitch. Budu rád, když někdo bude udržovat kvalitní balík freeswitche, přesto vím, není možné ho zařadit do fedory a není možné přesvědčit upstream, aby přestal bundlovat desítky knihoven. Mají k tomu své důvody, proč to tak dělají, a pokud se nenajde někdo, kdo by byl ochotný klíčové věci z jednotlivých knihoven jednu po druhé upstreamovat, následně ten software portovat na aktuální verze knihoven (s už upstreamovanými změnami), a ještě se starat o komunikaci s dalšími projekty, aby k potřebě bundlování znovu nedošlo, máš prostě smůlu.
to rpm si pak například uživatelé instalují, a stěžují si na problémy jím způsobené a chtějí, aby je řešili vývojáři Fedory ...za druhé, ne, opravdu nebudu děkovat někomu za to, že dělá bordel v distruJak prosím dělají bordel v distru tím, že si na svém písečku vybuildují nějaké RPM?
to sice ano, ale ...neochota upstreamu bavit se s tím, kdo to udržovat pořadně chce a chce to dostat do FedoryNeochota upstreamu je problém sám o sobě,
IMO na tom tohle už nic nezmění.... tohle jim dává možnost říct "tady máte balík a neotravujte", čili již tak nízkou motivaci to ještě snižuje
Vem si třeba freeswitch. Budu rád, když někdo bude udržovat kvalitní balík freeswitche, přesto vím, není možné ho zařadit do fedoryhm, a OBS je jediná cesta, neexistují žádné repozitáře určené pro balíčky, které z nějakého důvodu do Fedory jít nemůžou ...
a není možné přesvědčit upstream, aby přestal bundlovat desítky knihoven. Mají k tomu své důvody, proč to tak dělají, a pokud se nenajde někdo, kdo by byl ochotný klíčové věci z jednotlivých knihoven jednu po druhé upstreamovat, následně ten software portovat na aktuální verze knihoven (s už upstreamovanými změnami), a ještě se starat o komunikaci s dalšími projekty, aby k potřebě bundlování znovu nedošlo, máš prostě smůlu.ale nepovídej, je to přeci opensource, přeci máš možnost si ten kód pročistit jak potřebuješ
to rpm si pak například uživatelé instalují, a stěžují si na problémy jím způsobené a chtějí, aby je řešili vývojáři Fedory ...Na to mám jedinou odpověď. Nasrat.
... tohle jim dává možnost říct "tady máte balík a neotravujte", čili již tak nízkou motivaci to ještě snižujeMá to své pro a proti.
hm, a OBS je jediná cesta, neexistují žádné repozitáře určené pro balíčky, které z nějakého důvodu do Fedory jít nemůžou ...Kdo tvrdí, že OBS je jediná možnost, jak vytvořit repozitář? Ale je to docela hezká možnost (z hlediska tvůrce vícedistribučního balíku), pracoval jsem s tím na MeeGo.
ale nepovídej, je to přeci opensource, přeci máš možnost si ten kód pročistit jak potřebuješKdybys četl to, na co reaguješ, zjistil bys, že tvá reakce je tam už obsažena.
bohužel, tato odpověď nezavře automaticky takové bugreporty a nevylepší špatné PR, které tak Fedora získáto rpm si pak například uživatelé instalují, a stěžují si na problémy jím způsobené a chtějí, aby je řešili vývojáři Fedory ...Na to mám jedinou odpověď. Nasrat.
tam patřil otazník pokud jediná není, proč se k tomu tedy takto stavět? - vyjma následujícího:hm, a OBS je jediná cesta, neexistují žádné repozitáře určené pro balíčky, které z nějakého důvodu do Fedory jít nemůžou ...Kdo tvrdí, že OBS je jediná možnost, jak vytvořit repozitář?
Ale je to docela hezká možnost (z hlediska tvůrce vícedistribučního balíku), pracoval jsem s tím na MeeGo.jenže hledisko "tvůrce vícedistribučního balíku" je jen jedno z mnoha, a to dokonce jedno z těch nejméně významných, viz výše
kdybys věděl, co jsi napsal, tak bys zjistil, že není - ty tvrdíš, že "... máš prostě smůlu" já říkám, že nemáš, můžeš s tím přece něco dělatale nepovídej, je to přeci opensource, přeci máš možnost si ten kód pročistit jak potřebuješKdybys četl to, na co reaguješ, zjistil bys, že tvá reakce je tam už obsažena.
bohužel, tato odpověď nezavře automaticky takové bugreporty a nevylepší špatné PR, které tak Fedora získáTohle jsou hodne validni body, ktere jsem si neuvedomil. Otazka zni spise: "Proc lide pouzivaji baliky z OBS?" a jestli je mozne jejim duvodum vyjit nejak vstric. Pokud je duvodem, ze do OBS muzete dat kazdou sracku bez QA, pak jsem rad, ze to je jak to je.
bohužel, tato odpověď nezavře automaticky takové bugreporty a nevylepší špatné PR, které tak Fedora získáFedoří abrt nezahazuje crash reporty programů z nefedořích repozitářů?
Proč?!?
Doufam, ze budeme mit OBS like system ve Fedore jednou taky.+1
Je potreba osekat patche ... Je tam jeste kupa zavislost ... Compiz je ve Fedore mrtvy...Radsi bych mel ve Fedore Cinnamon v hlavnim repositari, nez se trapit s Unity.
Doufam, ze budeme mit OBS like system ve Fedore jednou taky. Zvlast na podobne veci, ktere nejsou jednoduse zabalitelne do hlavniho repozitare.free builder pro Fedoru? - good idea free builder pro "všechny"? - viz výše
divnější balíčkovač (DNF)O DNF nemam dost informaci, kde je mozne je nalezt, aby si clovek mohl ucinit zaver?
yum install NĚCO_S_MNOHA_ZÁVILOSTMI; yum remove TO_SAMÉ
. Tohle není balíčkovací systém, to je Slackware. O nemožnosti downgradovat včetně reverzních závislostí nemluvě. (Neříkejte o tom Lennartovi :)
Mimochodem oni se teď Debianisti honosí tím, že se jim povedlo částečně implementovat ... ale dělat z toho nějakou ctnost Debianu mi přijde mimo.Debian to měl bezproblémově a plně funkční už v době, kdy na RHL byl k dispozici tak akorát up2date, tudíž nevidím nic špatného na tom, když se z toho dělá ctnost.
Debian to měl bezproblémově a plně funkční už v doběAsi mám trošku jinou představu o „bezproblémově a plně funkční“, když jsem se víc zabýval debianem, tak to ještě neměli vůbec, a později to dolepili nějak divně, že se to týkalo jen některých balíků. A nesrovnávám s RHL, ale s Gentoo.
Když dáš v Gentoo nainstalovat jakýkoli balíček, poznamená si Gentoo, že jsi ten balíček chtěl. Nainstaluje ti závislosti, ale u nich si tento příznak nepoznačí.U Debianu je ten příznak obráceně - 1 pokud balíček nebyl explicitně nainstalován uživatelem.
Ve chvíli, kdy dáš balíček odinstalovat, tak Gentoo funguje jako většina distribucí, tedy odinstaluje pouze ten jeden balíček. Ale máš k dispozici příkaz, který vykope všechno, co je v systému pouze jako závislost.Debian se při jakékoliv změně balíčků podívá do databáze a odinstaluje všechny automaticky instalované balíčky, které už nemá žádný ručně instalovaný balíček nechce.
Neříkám, že na tom nejde dál stavět a vylepšovat, ale nemám informace o tom, že by binární distribuce běžně nabízely možnost vykopat ze systému vše, o co jsem si neřekl.Tak Debian a odvozeniny to fakt mají snad od minulého tisíciletí. Tedy s jednou drobností: debianí odinstalace standardně nevykope ze systému všechno, ponechá na disku konfiguraci a uživatelská data - nicméně je asi tak na pět sekund aptitude říct, aby ty balíčky vykopala úplně.
U Debianu je ten příznak obráceně - 1 pokud balíček nebyl explicitně nainstalován uživatelem.Na tom by až tak nezáleželo. Ale aby to mělo smysl, tak by to neměly nástroje nikdy obcházet, tedy ideálně by to měl dělat Deb. Faktem je, že v době, kdy jsem Debian nejvíc řešil, tak tohle vůbec neměl.
Debian se při jakékoliv změně balíčků podívá do databáze a odinstaluje všechny automaticky instalované balíčky, které už nemá žádný ručně instalovaný balíček nechce.To zní rozumně, ale rád bych nějaký relevantní zdroj.
Tak Debian a odvozeniny to fakt mají snad od minulého tisíciletí.Byla doba, kdy jsem to zjišťoval i někde po mailing listech snad. Takže opět prosím zdroj i ohledně toho, kdy tahle feature byla k dispozici a který software ji zajišťoval.
ponechá na disku konfiguraci a uživatelská data - nicméně je asi tak na pět sekund aptitude říct, aby ty balíčky vykopala úplně.Tak na to jsem ale hodně zvědavý. Představ si, že jsem odinstaloval balíček A a B. Díky tomu přestaly být potřeba balíčky C, D, E, F, G, H a X. A teď držím v hlavě akorát A a B. Jakým způsobem, že to vykopu veškerou konfiguraci ke všem těmto balíkům?
bohužel však na úrovni yum/DNF a ne rpm(db),To by davalo smysl pokud by tam byl nejaky dlouhodoby plan zrusit RPM.
Tak RPM má spoustu kostlivců ve skříni, ale v zásadě funguje.+1
Závidím předřečníkům schopnost chápat tak složité věci, jako RPM. Já, když sestavuju .spec file, trpím jako zvíře.Po prvním balíčku pro Fedoru to už šlo samo. Pečlivě jsem si četl guidelines a další zdroje na wiki.
Nikdy nevím, jaký je aktuální adresářPro mě je to vždy ten, ve kterém se builduje. V sekci %prep všechno řeším příslušnými makry.
nikdy nevím, jestli se daný .tar soubor rozbalí v aktuálním adresáři, o adresář výš nebo o adresář níž. (Totéž platí o patchích.)Source (tarball) mi rozbaluje %setup, patche mi aplikuje %patch, všechny další zdrojové soubory se mi objevují v pracovním adresáři.
Nejsem schopen si zapamatovat názvy maker a jemné rozdíly v jejich významuJá si je nezapamatovávám, ale buď vycházím ze šablony (kupodivu mi ji i vim sám v nějaké nacpe do nového souboru .spec), nebo vezmu za šablonu svůj starší balík. Na zbytek používám wiki.
například v životě jsem nepochopil rozdíl mezi %buildroot% a $RPM_BUILD_ROOTJen v zápisu. Našel jsem to někde na wiki. Používám všude %{buildroot}.
nikdy nevím, co udělá %setup -a a co %setup -b.Ani jedno nepoužívám. Rychle jsem to zadal do googlu a vypadlo mi, že je to k rozbalování dalších tarballů buď před nebo po přepnutí do build adresáře. Magie, které klidně deset minut věnuju, kdybych někdy potřeboval takový balík dělat. (http://www.rpm.org/max-rpm/s1-rpm-inside-macros.html)
Nikdy jsem nepochopil, proč se zdrojové soubory a patche číslují místo identifikátorů a jestli se číslují od nuly nebo od jedničky.Já je čísluju od nuly a neřeším. U patchů je to zřejmě jedno. Makro %source tuším implicitně používá nulu.
Celá syntaxe mi připadá nekonzistentní a nezapamatovatelná (různé sekce mají zcela různý význam i pravidla syntaxe; některé proměnné se označují dolarem, jiné procentem);Žádné dolarové proměnné kromě proměnných cyklů a $1 ve skriptletech nepoužívám.
Nevylučuji, že debianí popis balíčků je ještě horší, ale to už musí být fakt peklo na zemi.Asi tak nějak.
mezi %buildroot% a $RPM_BUILD_ROOTTusim, ze kdyz rpmbuild sklada sript pise:
RPM_BUILD_ROOT="%{buildroot}"
Rychle jsem to zadal do googlu a vypadlo mi, že je to k rozbalování dalších tarballů buď před nebo po přepnutí do build adresáře.Ano. -a jako after, -b jako before a duvodem tusim bylo, ze nektere originalni .tar nejsou v adresari. Vetsinu jeho nejasnosti by vyresilo desetiminutove hledani na netu.
Vetsinu jeho nejasnosti by vyresilo desetiminutove hledani na netu.Vlastnoručně ověřeno :).
Vetsinu jeho nejasnosti by vyresilo desetiminutove hledani na netu.
Bohužel nic není na jednom místě. Něco je popsané na wiki RPM, něco v redhatí dokumentaci, něco jen v dokumentaci zdrojového archivu RPM, něco lze najít jen v Yetiho Rukověti baliče. A třeba filtrování závislostí podle RPM 4.9 jen jako jistý náčrt v mailing listu RPM.
Co bych dal za specifikaci, jako má Gentoo PMS.
Nejsem schopen si zapamatovat názvy maker a jemné rozdíly v jejich významu, například v životě jsem nepochopil rozdíl mezi %buildroot% a $RPM_BUILD_ROOT … některé proměnné se označují dolarem, jiné procentem
Procento se používá pro makra, která se definují pomocí %define
, a expanduje je samotný rpmbuild. To, co začíná dolarem, je prachobyčejná expanze proměnné prostředí a provádí ji shell, který je rpmbuildem spouštěn k provedení příkazů v jednotlivých sekcích.
Závidím předřečníkům schopnost chápat tak složité věci, jako RPM. Já, když sestavuju .spec file, trpím jako zvíře.Ono rpm není ani tak složité, jak spíše šíleně nekonzistentní. Ty jeho makra versus proměnné, versus _makra a __makra (nebo
%makeinstall
, versus %make_install
) jsou prostě jenom důsledek toho, jak je to celé zpanchartělé. Proto taky dobré balíčky dělají vesměs ti, co mohou udělat grep na zdrojový strom a podívat se, jak se ona věc řeší jinde.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.