Ubuntu 8.04 LTS Hardy Heron - neohrožená volavka přichází

29. 4. 2008 | Martin Picek

Články - Ubuntu 8.04 LTS Hardy Heron - neohrožená volavka přichází  

Recenze linuxové distribuce Ubuntu 8.04 LTS označené jako Hardy Heron (neohrožená volavka), která vyšla 24. dubna 2008. O tom, které aplikace jsou nově k mání ve výchozí instalaci, o technických novinkách a o mnohém jiném.

Úvodem

Ubuntu vzniklo v roce 2004 s cílem dostat svobodný software i k běžným uživatelům. Vyšlo z Debianu (zakladatel Ubuntu Mark Shuttleworth pro něj dříve dělal balíčky) a už v prvopočátcích mělo jasně daná svá specifika, kterými se od mateřské distribuce lišilo (a jsou to také důvody, proč bylo nutné vytvořit novou distribuci).

Nejdůležitějším rozdílem je pevně daný vývojový cyklus – půlroční (každý půlrok vychází nová verze). Další odlišností od Debianu byla nutnost výběru výchozího pracovního prostředí – Debian nemá žádné prostředí výchozí.

Přestože z počátku bylo Ubuntu opravdu spíše jen hezkým instalátorem Debianu, podařilo se mu prorazit a hlavně: vytvořit komunitu. V takové míře se to nepodařilo ani distribucím, které byly v té době špičkami pro obyčejné uživatele: Mandrivě (tehdy Mandrake) a SuSE.

Od prvopočátků a vtipů, že ubuntu je africké slovo pro „neumím nakonfigurovat Slackware”, ale uplynul nějaký čas a dnes je Ubuntu nejspíš nejpopulárnější distribucí Linuxu. Ubuntu prorazilo všude. Dostalo se do francouzského parlamentu, na servery, k obyčejným uživatelům i k lidem, jako je E. S. Raymond nebo Donald Knuth. Vedle distribucí od Red Hatu a Novellu se Ubuntu stává dalším hráčem, kterému se dostává komerční podpory od významných výrobců softwaru.

Ubuntu také udává trendy. Nástup půlročního vývojového cyklu napříč distribucemi, popularita GNOME nebo živé a zároveň instalační médium jsou evidentně zapříčiněny jeho vlivem.

V této recenzi se pokusím shrnout a zhodnotit novinky, které přineslo Ubuntu 8.04 Hardy Heron LTS, tedy vydání s dlouhodobou podporou. Přestože se pod výrazem Ubuntu skrývá hned několik jeho edicí, já budu mluvit zejména o edici s GNOME.

Technické novinky

Nejprve bych rád probral „vnitřnosti” nového Ubuntu.

Podpora PulseAudio

PulseAudio je velmi zajímavý projekt. Jedná se o relativně nový zvukový server, který nabízí mnoho pěkných a zcela nových funkcí a také vylepšené již dříve používané funkce. Například:

• možnost přehrávat nebo nahrávat zvuk bez ohledu na to, na jakém počítači (např. vzdáleném) je činnost prováděna
• nastavení hlasitosti pro každou aplikaci zvlášť
• možnost každé aplikaci nastavit jinou zvukovou kartu

PulseAudio se drží trendu, který je možné poslední dobou vidět: nadstavby, frameworky, stále vyšší míra abstrakce… Podle mne je to dobrá cesta, pokud se to drží v rozumné míře. A PulseAudio dle mého názoru míru rozhodně nepřekračuje.

Kdo má o PulseAudio zájem, ať navštíví stránky pulseaudio.org. V sekci What is it je i pěkný diagram popisující práci PulseAudio, který rozhodně doporučuji k nahlédnutí.

K AppArmoru i SELinux

Již před nějakou dobou začalo Ubuntu podporovat AppArmor. AppArmor je, ve velmi malé kostce řečeno, software, pomocí něhož lze nastavit práva citlivěji než v „běžném linuxovém systému”. Konkrétně se jedná o poskytování modelu mandatory access control (MAC), tedy jakéhosi povinného řízení přístupu. Bližší popis tohoto systému by byl nad rámec článku, a tak hloubavé čtenáře odkazuji na vyhledávač; materiálu je na Internetu mnoho.

AppArmor nicméně není jediným softwarem svého druhu. Dalším takovým je například SELinux (Security-Enhanced Linux), který vznikl dokonce před AppArmor. Oba systémy se liší nejen technicky, ale i „politicko-obchodně”. AppArmor je výrobkem společnosti Novell, SELinux je dílem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA). AppArmor je tedy k nalezení v distribucích jako SLED a SLES a dále například v Mandrivě; na SELinux sází především firma Red Hat s RHEL, Fedorou atd.

Od verze 8.04 Hardy Heron se Ubuntu mimo AppArmor zaměřilo také na SELinux a poskytovány budou oba systémy. Kromě technických důvodů může být podnětem zájmu o SELinux také možná nejistá budoucnost konkurenčního systému, nicméně je to jen moje spekulace.

V každém případě si správci systémů mohou vybrat to, co jim nejvíce vyhovuje, a to nikdy není na škodu.

Ostatní

O zobrazování oken se v novém Ubuntu stará systém X.org 7.3. Ten měl být původně zařazen již v minulém vydání, ale nakonec se to kvůli krátkému času na testování nestihlo, takže se uživatelé Gutsy Gibbon museli spokojit s verzí 7.2.

X.org 7.3 by měl přinést hlavně lepší automatickou konfiguraci, podporu změn na zařízeních za běhu a mnoho dalších dobrých zpráv. Více informací je třeba na oficiálních stránkách: www.x.org/wiki/Releases/7.3.

Těžko mohu nezmínit samotné linuxové jádro. To se v Ubuntu nachází ve verzi 2.6.24 a je v něm tedy obsažen i nový plánovač CFS.

Za zmínku stojí též přítomnost firewallu ufw (Uncomplicated Firewall) a možnost zařazení Ubuntu do sítě Active Directory. Nakonec jedno upozornění: symbolický odkaz /bin/sh nyní odkazuje na DASH (namísto BASH).

Firefox 3 jako výchozí webový prohlížeč

Trochu kontroverzním se stalo zařazení Firefoxu řady 3 na místo výchozího webového prohlížeče. Vzhledem k tomu, že zatím nebylo uspokojivě vysvětleno, rád bych na toto téma řekl pár slov.

Diskutovaným problémem je, že se nejedná o stabilní vydání, ale vývojové, což indikuje přesné označení verze – 3.0 beta 5. To je v kontrastu s tím, že by Ubuntu 8.04 jako vydání s dlouhodobou podporou mělo být vysoce stabilní.

Osobně se stavím jednoznačně na stranu příznivců zařazení Firefoxu 3 mezi výchozí nainstalovaný software. Mé důvody jsou následující:

• Firefox 3 přináší výrazně lepší spolupráci s nástroji pro hendikepované lidi, jako například Orca. Mimo toho je celkově lépe integrován do prostředí.
• Firefox je zásadní aplikace, o kterou je obecně velký zájem. Vzhledem k tomu, kolik novinek jeho třetí řada přináší (v oblastech výkonu i funkcí), lze očekávat touhu uživatelů po něm, a proto by byla škoda jej nenabízet. I za cenu možných drobných problémů (proč problémy označuji „jen” jako možné a drobné, vysvětluji v dalším bodu).
• Vývojové verze Firefoxu byly v praxi vždy stabilní, takže je nepravděpodobné, že by na tom tato pátá betaverze (a téměř kandidát na vydání) byla jinak. (Například já osobně jsem Firefox nasazoval již od alfaverze.)
• Kdyby byl zařazen Firefox řady 2, vyvstala by otázka, jak jej dále aktualizovat. LTS znamená podporu několik let a také žádné dramatické změny v hlavních verzích nabízeného softwaru (nejlépe jen opravné verze).

Pomineme-li potenciální nestabilitu, existuje ještě minimálně jeden další důvod hovořící proti nasazení: rozšíření (extensions).

Bohužel, ne všechna rozšíření ve vývojových verzích (už) fungují. Naštěstí se to však netýká těch nejpoužívanějších, takže by u většiny uživatelů neměl být problém. Ostatní si na svá rozšíření musejí počkat.

Nicméně je v repozitářích k mání i druhá řada Firefoxu, což řeší problémy jak se stabilitou, tak s rozšířeními. Spokojeni by tedy měli být všichni.

Další šachy v aplikacích

Firefox 3 není jedinou změnou v řadách výchozích aplikací; vlastně došlo k mnoha modifikacím.

Obrázky a vypalování

Kdo četl mou recenzi Ubuntu 7.10, možná si pamatuje tato má slova:

…Ubuntu instaluje Eye of GNOME, GThumb a F-Spot…

Podle mě by se množství těchto aplikací měl snížit na maximálně dvě…

…Co se týče vypalovacích programů, je situace přesně opačná. Instalován je Nautilus CD Burner (přídavný modul Nautilu) a Serpentine. První zmíněná aplikace je jednoduchý vypalovací program integrovaný do prostředí; Serpentine je hezký program pro tvorbu hudebních CD. Obojí pracuje hezky, ale nenaplňuje potřeby náročnějšího uživatele. Já bych se přikláněl k instalaci programu jménem Brasero a vyřazení Serpentine.

(…) Ubuntu instaluje Eye of GNOME, GThumb a F-Spot…

Evidentně se jednalo o proroctví, neboť nyní:

• byl vyřazen prohlížeč obrázků GThumb,
• byla vyřazena aplikace pro vypalování hudebních CD Serpentine,
• byla zařazena univerzální vypalovací aplikace Brasero.

Aplikace pro práci s obrázky již nebudu dále komentovat. Daleko zajímavější to je na půdě softwaru pro vypalování. V této oblasti totiž GNOME trpí problémem „všichni dělají všechno a nikdo nic”. Vypalovat a přepalovat zvládá Nautilus (respektive jeho modul CD Burner), hudební CD umí tvořit např. Rhythmbox nebo Serpentine, tu a tam se vyskytnou další aplikace, ovšem velmi funkčně omezené.

Jediným uživatelsky příjemným programem zvládajícím univerzální práci s vypalováním byl po nějakou dobu GNOME Baker – ten je ale již několik let mrtev.

Žádaným zbožím se tedy stalo právě Brasero, které splňuje schopnost univerzálně pracovat s vypalovačkou a uživatelskou příjemnost. Přestože nedosahuje kvalit například K3b, má dobře našlápnuto a jistě o něm ještě uslyšíme. Jelikož tento článek není věnován vypalovacímu softwaru, ale novému Ubuntu, nebudu jej dále rozpitvávat. Vězte však, že pracuje s projekty, vypaluje datová i hudební CD, umí kopírovat a že je velmi příjemné k používání. Navíc je možné do něj přidat další moduly.

Vyřazené části OpenOffice.org

Z důvodu úspory místa byly z CD vyřazeny některé části OpenOffice.org: Base (práce s databází) a Math (editace matematických vzorečků). Pro OpenOffice.org též chybí podpora Javy (poznámka: navzdory častému mýtu většina modulů OO.o Javu nepotřebuje, takže instalované moduly normálně poběží).

Osobně bych klidně oželel i OpenOffice.org Draw, protože, stejně jako aplikace vyjmenované výše, není pro většinu uživatelů podstatné.

Vinagre, Transmission a Seahorse

Naopak se lze těšit ze tří zcela nových aplikací.

Vinagre je VNC klient, takže se s jeho pomocí lze připojovat ke vzdáleným pracovním prostředím. Dříve tomuto účelu sloužil program xvnc4viewer.

Vinagre je novinkou GNOME 2.22 (do verze 2.20 se mohlo GNOME pouze nechat samo prohlížet, ale neumělo si prohlížet) a jedná se o velmi pěkně zpracovanou aplikaci. Lze v něm tvořit záložky, lze si prohlížet více počítačů najednou a konfiguraci je možné nechat na Avahi.

Navzdory tomu všemu bych Vinagre na CD nezařadil (uživatelů, kteří jej využijí, je minimum) a naopak se poohlédl po jiné novince GNOME 2.22 – aplikaci Cheese. Ta totiž umí dělat fotografie a filmové sekvence z webové kamery, a to už je o poznání běžnější činnost než práce s VNC.

Novinkou je též program jménem Transmission. Jedná se o relativně vyspělého klienta sítě BitTorrent, který nahrazuje jeho předchůdce GNOME BitTorrent, jenž byl de facto provizoriem (neboli neměl téměř žádné funkce). Přestože osobně BitTorrentu neholduji, jeho přítomnost mohu jen a jen pochválit.

A konečně, na CD přibyla také aplikace Seahorse, což je správce šifrovacích klíčů a systémová klíčenka zároveň.

Důvodem zařazení Seahorse není ani tak potřeba běžných uživatelů skladovat SSH a OpenPGP klíče, jako spíš to, že z GNOME byla vyřazena původní systémová klíčenka (GNOME Keyring) a byla nahrazena právě programem Seahorse. Jinými slovy: Ubuntu nechtělo a nemohlo zůstat bez klíčenky.

Ostatní

Nyní již jen heslovitě: GNOME 2.22 (novinky o něm budou brzy shrnuty v článku), GIMP, OpenOffice.org a Pidgin všechny ve verzi 2.4 (nejspíš nějaké znamení…), Tracker 0.6, Ekiga 2.0.

Instalace z Windows

Dříve byly na CD s Ubuntu dostupné svobodné aplikace určené pro systém Microsoft Windows, které měly uživatelům (alespoň prozatím) nejpoužívanějšího operačního systému dokázat, že svobodný software je kvalitní a přípravený k používání. Nyní od toho Ubuntu upustilo a microsoftímu produktu nabídlo trošku jiný „dárek”.

Již v předchozích vydáních byl na CD s Ubuntu přítomný nástroj, který umožňoval spustit instalaci Ubuntu přímo ze systému Windows. Výraz „spustit instalaci” je třeba brát doslova, jelikož nabízel restartování počítače okamžitě a restartování počítače později, takže se vlastně jednalo o standardní instalaci (předpokládám, že zmíněný nástroj také nastavil automatické spouštění z mechaniky CD).

Ubuntu 8.04 Hardy Heron nabízí o trošku dotaženější systém.

Základem je aplikace umenu (Ubuntu CD Menu), která se spouští automaticky po vložení CD do mechaniky při běžícím sezení Windows. Nabízí totéž, co nabízel minulý systém, tzn. restartování, ale především novinku: možnost instalace Ubuntu jako běžné aplikace.

To je umožněno především díky aplikaci Wubi (viz Mark Shuttleworth vysvětluje význam Wubi). Wubi umožní celé Ubuntu instalovat (nebo odinstalovat) tak, jako se do Windows instalují běžné aplikace. Wubi se také postará o to, aby byl zavaděč Windows obohacen o položku Ubuntu. Jinými slovy: při příštím spuštění počítače najde uživatel v zavaděči nejen Windows, ale i Ubuntu.

Spolu s nástrojem, který umožní importovat nastavení a různá další osobní data z Windows do Ubuntu (ten je v Ubuntu již několik vydání), to je dle mého názoru vynikající způsob, jak přimět lidi migrovat na Linux.

Nevýhodou je jen to, že se instaluje do oddílu s Windows – a tedy na souborový systém NTFS.

A nakonec (doslova exkluzivní) snímek aplikace umenu pořízený na systému Windows 2000:

Radosti a strasti menší, ale taky naše

Zázemí ubunťáků

Stěžoval jsem si na to minule a budu si na to stěžovat i teď (a doufám, že naposledy): Ubuntu neposkytuje takové zázemí, jaké by si produkt jeho formátu zasloužil.

Nevadí mi ani tak to, že chvíli po vydání měly servery s ubuntu.com problémy s dostupností – to se prostě stane a těžko mohu někomu vyčítat, že je o jeho produkt několikanásobně větší zájem, než se čekalo…

Spíše mi vadí takové drobnosti, které by týmu Ubuntu nezabraly mnoho času a přesto by byly světu velmi prospěšné.

Například: stránky s popisem Ubuntu jsou, dle mého názoru, nepoutavé, nezajímavé, esteticky neuspokojující. Poznámky k vydání taktéž, přestože se to od minule trochu zlepšilo. Chybí podstatné informace, naopak přebývají ty neprioritní (ne, informace o novém apletu hodin prostě není prioritní).

Je to velká škoda – firem, které umějí udělat uživatelům svých produktů zázemí, je celá řada a rozhodně je kde se inspirovat.

Grafické zpracování Ubuntu

Musím říci, že se grafická úprava od minule zlepšila. Nicméně ne dostatečně. Sice už ne tak často, ale občas ano – někdy na mne vykoukne jakási prastará ikonka, stále není zpracován vzhled zavaděče atd.

Původně mělo mít Ubuntu 8.04 zcela nový vzhled, nakonec se to ale přesunulo „snad na příště” (Fedora může vyprávět). Absence nového vzhledu by mi ani tak nevadila, hlavní pro mne je, aby byl vzhled jednotný od zavaděče po pracovní prostředí. To se bohužel (opět) nepovedlo.

Někteří možná namítnou, že vzhled není důležitý a že si každý stejně všechno přenastaví. S tím nemohu souhlasit: vzhled prostě prodává, ať se nám to líbí, nebo ne. Příkladem budiž firma Apple, která kdyby nakreslila jablko na popelnici, tak se z ní stane prodejní hit a bude k vidění ve videoklipech a filmech.

Abych však jen nekáral, něco se přeci jen povedlo. V systému se vyskytuje několik nových ikonek, výchozí tapeta je podle mě parádní a vylepšení se dostalo také správci přihlašování (GDM). Takže to není tak hrozné, jak se z předchozích odstavců možná zdálo.

Lokalizace

Ubuntu 7.10 mělo „menší” problém s češtinou v GNOME: nástroj obstarávající nejnovější překlady GNOME nezafungoval a překlady byly proto staré nebo chyběly. V této verzi jsem žádný problém nezaznamenal; vše je takové, jak by mělo být.

Co se týče překladů samotného Ubuntu (čímž myslím jeho specifické nástroje), je přeložena většina důležitých aplikací a překlady jsou kvalitní. Nemám, co dodat.

Výkon

Oficiální stránky Ubuntu mě postrašily upozorněním, že pro instalaci z živého CD budu potřebovat 384 MB paměti RAM (já mám nejvýše 256 MB). Přesto jsem se živé CD pokusil spustit…

Výsledek byl naštěstí pozitivní: nejen, že všechno běželo, ale navíc běželo rychleji než v minulých vydáních.

Osobně bych zrychlení přičetl především novému GNOME 2.22, ve kterém proběhlo mnoho optimalizací, nicméně je fakt, že se zrychlilo například i spouštění. Celkově hodnotím rychlost Ubuntu jako velmi dobrou.

Slovo závěrem

Někdo možná očekává, že na tomto místě řeknu, kolikátá nejlepší distribuce v historii Ubuntu 8.04 Hardy Heron je, kolik z deseti českých žen by jej doporučilo své nejlepší kamarádce, nebo jiné údaje podobného ražení. To neřeknu.

Po světě se povalují stovky zajímavých operačních systémů a já z nich vyzkoušel jen mizivé procento. Komparace tudíž nebude.

Ubuntu používám něco přes dva roky. Mám názor, že kdykoli se najde jiný produkt, který mi bude poměrem výkonu a ceny více vyhovovat, není pro mne problém přejít téměř okamžitě. „Potíž” je, že jsem takový produkt doposud neobjevil…

Jsem rád, že Ubuntu zařadilo nástroj jako PulseAudio. To je podle mě dobrá cesta kupředu. Mile překvapilo také Wubi a vůbec práce na tom, aby přechod z Windows na Linux byl snažší. Jsem také rád, že konečně proběhly změny v oblasti výchozího instalovaného softwaru – i když s některými nesouhlasím (například s Vinagre). Naopak mne mrzí některé drobné nedodělky, jako v případě poskytovaného zázemí nebo grafické úpravy.

Celkově ale všechno šlape, jak má. Zdá se, že Ubuntu není distribucí číslo jedna jen tak náhodou. Děkuji všem, kdo se na Ubuntu podíleli.

A na úplný závěr přidávám snímky výchozího sezení Ubuntu:

Diskuse k tomuto článku

[frEon]

pekna recenze. ubuntu zkouset nemusim a presto mam predstavu co se deje u kolegu...

[stranger]

Po roku som opat nainstalil na novy notebook kubuntu a som prijemne prekvapeny. Vsetko funguje bezproblemovo, az na kameru, pre ktoru ale neexistuju drivery. Po tom balaste 7.10, je tu opat Kubuntu ako ma byt. Pri pocte platenych vyvojarov je takto fungujuce distro zalozene na KDE zazrak.

[Slavomir Molnar]

A aku mas kameru? Ja som si tiez myslel ze neexistuje ovladac pre moju a nakoniec som ho nasiel

[mibo]

Co se tyka toho symlinku na dash, byl proveden uz v Ubuntu 6.10 a take prinesl dost problemu, neb ne vsichni chapou vetu "shell scripts specifying '/bin/sh' as interpreter must only use POSIX features" a tak to od 6.10 predelavam zpatky. A co se tyka selinuxu nevim co se zmenilo, je uz take delsi dobu v Ubuntu, ale kazdopadne je stale v universe repo, tudiz "unsupported".

[Marek 'marx' Grác]

V akom stave je vlastne AppArmor, naposledy som čítal, že Novell vyhodil vývojárov a bude to vlastne len udržiavať?

[freshmouse]

ad DASH) Ano, na ubuntu.com je dokonce stránka s návodem na přechod k /bin/sh. Hlavně se mi líbil výraz "bashism"... Z poznámek k vydání:

To improve overall system performance, the /bin/sh shell in Ubuntu 6.10 and later is dash, rather than bash as it was in Ubuntu 6.06 LTS. This may cause compatibility problems for local shell scripts. Please see DashAsBinSh for more information.

Jak to mám tedy chápat? DASH (resp. odkaz na něj) byl už v 6.06? To potom nerozumím, proč to tu zmiňují. (Já ve skriptech vždy odkazoval přímo na BASH.) ad SELinux) Cituji z ubuntu.cz:

Jako doplněk k podpoře AppArmor, Ubuntu 8.04 LTS nyní obsahuje podporu pro bezpečnostně obohacený Linux (SELinux). Systémová bezpečnost, zvláště pro trhy s vysokou zárukou, může být poskytována pomocí SELinux - vlastnost jádra umožňující jemné povinné řízení přístupu (např. vynucení typu, autorizace pomocí rolí). SELinux je dostupný ve zdroji Universe a může být nainstalován pomocí balíku "selinux".

(Na ubuntu.com ještě nemají 8.04 Tour, nebo jsem si nevšiml.)

[mibo]

ad DASH) ne byl az v 6.10 a zminuji to pro lidi co prechazi z 6.06 LTS do 8.04 LTS
ad selinux) no je to preklad k RC verzy anglicke wiki a diky tomu se da zjistit presene kdo to napsal ten vyraz "now" tam byl pridan uplne ke konci, ale tak rek bych, ze spis trochu marketing a hlavne pochvaleni sve prace, dopsal to clovek co to ma na starost, protoze jinak si universe repozitare s oficialni podporou preci jen trochu odporuji a jak si kazdy muze dohledat je tam ten balik jiz nejaky cas.

[JKK]

Velkým zklamáním pro mě bylo, že na DVD nejsou ani lokalizační balíčky, takže se plná instalace bez insternetu stejně neobejde.

[hugis]

Objavil si ameriku a spamuješ touto informáciou všetky články o novom Ubuntu, ktoré sa na českom internete objavia. Si už dosť otravný.

[JKK]

Ale no tak. Snad jsem nepopudil tvé ubuntu náboženské cítění. Jestli je to, jak říkáš, "amerika", tak o to hůř. O to hůř, že s tím stále nikdo nic nedělá!

[mrzout]

Nikdo s tím nic nedělá, protože není možné na DVD nacpat všechny lokalizace světa a to DVD je přitom pro celý svět společné (narozdíl třeba od Win).

[JKK]

Já nevím, kolik lokalizací má na DVD openSUSE? Určitě je to telefoní seznam. Ani jsem to nepočítal. A absenci Svahilštiny snad všichni pochopí, ne? Ta může být ke stažení

[emorjino]

Svahilsky mluví rozhodně víc lidí než česky.

[Fluttershy, yay!]

A je mezi nimi více uživatelů PC (Ubuntu) než je těch česky hovořících?

[Jiří Hlinka]

Já jsem za tuhle informaci rád, Ubuntu jsem nezkoušel a v článku to uvedeno není (to není kritika autora!). A myslim si že je zbytečný se takhle čílit...

[David Jaša]

+1

Na CD jsem to chápal, ale na DVD opravdu ne. :-|

[Eda]

Ubuntu se distribuuje na CD nikoli DVD, o jakem DVD tedy pises?

[Luboš Doležel (Doli)]

DVD je k dispozici taky.

[Eda]

Kde?

[Luboš Doležel (Doli)]

Stačí se podívat na libovolný mirror.

[Eda]

Takze to bude neco neoficialniho, ze? Kdyz to neni oficialne k dispozici.

[Luboš Doležel (Doli)]

Je to na mirrorech, je to oficiální.

[Eda]

Ze to je na miroru neznamena, ze je to oficialni. Oficialni to bude, az to bude Canonical oficialne nabizet na svem webu a tak necini, pokud je mi znamo. Nebo vite o necem takovem?

[mibo]

Je to oficialni a neni to na mirroru ale na http://cdimages.ubuntu.com/ a z toho se mirroruje, kde je k dispozici vzdy i denni build vyvojove verze, maximalne obal muzes mit neoriginalni napr odtud. A proc neni na hlavnich strankach, protoze se brzo objevi u Amazonu jako zbozi a treba si to i nekdo koupi.

[lyon]

Na oficialnich strankach je odkazovano na DVD, stejne jako nd CD. Samostany oddil seznamu DVD mirroru sice stahli, ale to pri te zatezi na mirrory chapu. Viz napr. http://www.ubuntu.com/GetUbuntu/purchase

[Eda]

Mohu tedy dostat link na oficialni stranky, ktere nabizi DVD?

[David Jaša]

O kousek níž.

[David Jaša]

Na nejoficiálnějším z oficiálních zdrojů CD vůbec není.

BTW ten Eda?

[Quest]

Třeba tady DVD Ubuntu 8.04 LTS (Hardy Heron)

[Eda]

Tohle je oficialni stranka pro stazeni Ubuntu a DVD se na nevyskytuje. http://www.ubuntu.com/getubuntu/download

[lyon]

Hned v dalsi zalozce je DVD nabizeno ke koupi.

[Petr Tomeš]

Ale na stránce pro stažení to není a na standardních stahovacích místech také ne. Celý jejich navigační systém nijak nenaznačuje, že by bylo ke stažení i DVD a na speciální podstránce odkazované jako "Buy Ubuntu on CD" je uváděno, že to lze zakoupit na objednávku.

Všude propagovaný standardní způsob instalace lidem bez (funkčního) Interentu nedodá ani lokalizaci a na DVD zbývá přes 1 GB nevyužitého místa. Tohle jsou ta hesla "Ubuntu pro lidské bytosti" a "jednoduchost" "nejlepší distribuce pro začátečníky" v praxi?

Srovejte si například s openSUSE.

[pit0]

chyba mi otestovanie moznosti instalacie zo zachovanim /home adresara ak bol cely predosly system instalovany (vratane home) na /

[freshmouse]

Byl to jeden z nápadů pro Ubuntu 8.04 (jak jsem někde četl), nakonec se to nerealizovalo. Nicméně já mám /home na odděleném oddílu, což doporučuji i ostatním (čímž neomlouvám absenci funkce výše).

[David Jaša]

Mě se osvědčené /home neosvědčilo - sdílený mám až samotný datový oddíl /mnt/data, na který míří z $HOME symlink, a podle toho mám upravené XDG adresáře.

[David Jaša]

s/osvědčené/sdílené/

[masi]

Kdyz HH instalujes z instalacniho cd a pritom mas na disku starou verzi, mas moznost si vybrat, ktera partition bude jako root a musis odskrtnou "naformatovat". Instalator tam pak najde stary system, vymaze ho, ale /home ponecha. Vcera jsem takhle preinstalovaval Kubuntu GG na Ubuntu HH a uplne bez problemu, cely home mi zustal.

[Fluttershy, yay!]

Ono to nebude na pokračování jako na Root.cz? Jinak hezké (i to Gnome už pomalu začíná vypadat k světu), ale do Ubuntu rozhodně nepůjdu (že by ten Tomeš měl nějaký negativní vliv?), když tak do Linux Mintu.

[freshmouse]

Na pokračování to nebude; co jsem chtěl říct, to jsem řekl.

[Petr Tomeš]

Pokud tvrdíte, že mohu za to, že chcete používat to, co vám nejvíce vyhovuje, tak jsem opravdu moc rád. Horší by bylo, kdybyste používal něco, co by vám nevyhovovalo, a ani nevěděl proč.

[Dag]

Hmmm. Zrovna GThumb je pro mne zakladni vybava. Pro rychlou upravu fotek a vytvoreni weboveho alba.

[Stevko]

Tiež si to myslím. F-Spot mohol byť kľudne vyhodený (doteraz neviem, na čo je dobrý).

[cortex]

aby si mohol mat nainstalovany aj MONO bordel :D na to je f-spot dobry

[freshmouse]

F-Spot je super, pokud chce někdo kolekci se vším všudy. A takových lidí není málo. Navíc se ovládá a vypadá skvěle.

(Já si obrázky nicméně prohlížím pomocí EoG, kolekce nejsou pro mě.)

[Petr Tomeš]

Nebyl jsi to náhodou Ty, kdo ještě nedávno v diskusích tvrdil něco o "zlém" F-Spotu, Monu atd.?

[freshmouse]

Byl. Mono a aplikace v něm mě stále netěší. Což nic nemění na tom, že např. Tomboy a F-Spot jsou hezky zpracované aplikace, co se týče uživatelského hlediska.

[Petr Tomeš]

To souhlasím, většinu uživatelů technologicko-ideologické spory moc zajímat nemusí. A pokud vůbec ano, tak rozhodně ne více než to, že vhodnější aplikace v dané kategorii pravděpodobně neexistuje.

[Fluttershy, yay!]

To souhlasím, většinu uživatelů technologicko-ideologické spory moc zajímat nemusí.

Pokud se zrovna netýkají licence dotyčného softwaru, jeho výkonu a tak dále. Takže je zajímat musí.

[Petr Tomeš]

Pokud pro to, co chtějí dělat, nic vhodnějšího není, tak jim je to šumák.

[David Jaša]

No zrovna f-spot mi připadá silně nedotažený. Například nemožnost zobrazení cesty k souboru je velké mínus, nemožnost mu jednoduše ukázat, že už někde kolekci mám atd.

[freshmouse]

Když už někde máš kolekci, tak ji stačí importovat a nezaškrtnout položku "Kopírovat do adresáře Photos" (nebo tak něco)...

[David Jaša]

Což je v kombinaci s nemožností zobrazit cestu k obrázku opravdu velmi uživatelsky přívětivé. :-S Teď mám někde na disku kopie fotek, které můžu dohledat akorát CLI findem. Prostě je propastný uživatelský rozdíl mezi založením nové kolekce, nastavením basediru existující kolekce a přidáním nových fotek do existující kolekce a dávat je do jednoho dialogu jenom proto, že se o to interně stará tatáž část programu, je zvrhlost.

[Robo]

+1

[bubo.]

Plus - funguje mi kamerka na notebooku Asus F3Sv. Spolahlivo funguje tiez wifi Intel. Rovnako mi wifi funguje na pocitaci s USB wifi Sagem XG-760N, co je velmi uspokojive. Zial na tom istom notebooku uz vobec nefunguje zvuk. A dokonca ani na compe so zakl. doskou P5E-VM HDMI - zvukovka Realtek ALC883. Pritom v predchadzajucej verzii Ubuntu bol zvuk v poriadku. Rad by som tiez vedel preco je taky velky rozdiel v podpore zariadeni pod Gnome a KDE. V KDE mi ani v predchadzajucich verziach ani dokonca na OpenSuse ziadna wifina nechodi.

[freshmouse]

Na podporu zařízení jako takových by prostředí nemělo mít vliv. Rozdíly mohou být např. v jejich ovládání, ale v podpoře ne.

[Leoš Literák]

Kolega rikal, ze ubuntu automaticky rozchodilo vsechny ovladace na jeho HP notebooku, vcetne wifi. To je docela vyzva. Kdyby ubuntu nebylo tak gnome centric, mozna bych smazal mandrivu ..

Ano, o kubuntu vim, jen si nejsem jist, jak moc je podporovano, resp. jak moc se lisi od ubuntu. Ideal asi by byl ubuntu + KDE, takze bych mohl spoustet vsecky gnome aplikace, ale defaultni prostredi by bylo KDE. To asi jde, ze?

[Robert Krátký]

Ideal asi by byl ubuntu + KDE, takze bych mohl spoustet vsecky gnome aplikace, ale defaultni prostredi by bylo KDE. To asi jde, ze?

Jasně . Teoreticky by nemělo být nijak těžké udělat z Ubuntu jedním příkazem Kubuntu.

[Archer]

jednym asi nie :) ja to vidim tak na 3 :)

sudo aptitude install kubuntu-desktop sudo /etc/init.d/gdm stop sudo /etc/init.d/kdm start

[Jirka]

Po instalaci Ubuntu stačí nainstalovat balík kubuntu-desktop. Funguje to i obráceně.

Výchozí prostředí pak lze nastavit v GDM/KDM před přihlášením.

[bubo.]

No len KDE ma ten svoj network manager a podla vsetkeho aj pre ostatne zariadenia a je po srande. Toto mi samozrejme napadlo a vyskusal som to. Proste v KDE to nejde ani ked sa updatuje z Gnome.

[Jirka]

Mně KNetworkManager funguje velmi dobře.

Neporozuměl jsem, co má s ním být za problém? Můžeš to rozvést?

[bubo.]

Neviem čo mám viac k tomu napísať. Keďže Gnome nie je moja krvná skupina, skúšam to už od 6,10 a rovnako som to vyskúšal na Opensuse. Aj keď doinštalujem KDE na systém s bežiacim Gnome a aj wifi, tak mi wifi nejde.

[freshmouse]

KDE jde samozřejmě doinstalovat. Metabalíček "kde" (?) doinstaluje celé KDE, metabalíček "kubuntu-desktop" doinstaluje vše z Kubuntu (a případně systém nastaví jako Kubuntu).

[hydrandt]

Nedoporučuju dělat z Ubuntu Kubuntu instalací toho balíčku kubuntu-desktop - v menu pak bude bordel a přehršel ekvivalentních KDE a Gnome aplikací. Aspoň tak to dopadlo, když jsem to zkoušel já.

Používám Kubuntu a nemůžu si stěžovat - taky jelo všechno hned (proprietární nvidia + ovladače wifiny na pár kliků v tom Správci nesvobodných ovladačů). Pod kapotou je to to afaik to samé jako Ubuntu.

Je tu někdo, kdo přecházel z 7.10 na 8.04? Nemám teď moc času a tak nechci riskovat, že nad tím zas strávím několik hodin. Každopádně dd/tar to jistí ; )

[mrzout]

Duplicitní aplikace jsi tam měl proto, že si neodinstaloval ubuntu-desktop, ne?

[freshmouse]

To je logické, že jsi měl v menu hodbně aplikcí, když jsi jich hodně nainstaloval...

[hydrandt]

Byla to prakticky reakce na "nainstalovat ubuntu a hned potom kubuntu-desktop"...

[lyon]

Kolega prechazel z Ubuntu 7.10 na 8.04 a vcelku v pohode. Par aplikaci zlobilo, ale vetsinou stacilo smazat jejich konfiguracni adresa v ~, necht si ho nova verze vytvori znovu. Prostredi jako takove zustalo vcelku ;)

[Sid]

Celkom v pohode recenzia, zarazil ma ale jeden fakt : "já mám nejvýše 256 MB" - chapem ze nie kazdy sa zenie za GB pamate ale nebolo by vhodne recenzie robit na pocitaci ktory odpoveda nejakemu priemeru - tj. dajme tomu 512 mozno 1GB ram atd? Takto moze byt napr skutocna rychlost/pomalost skreslena. Takisto by ma zaujimalo napr chovanie na notebooku - uspavanie atd.

[vmachek]

S uspáváním a probouzením jsem na problém nenarazil, jen občas chvilku trvá, než naběhne wifi. (ThinkPad T41)

[motyq]

hlasim take 100% uspech na ibm thinkpad r60e a r61i - vse vcetne wifiny suspendu/hibernace akcelerovane grafiky hned po instalaci. 95% uspech i na acer aspire 5715z (novy notebook) kde mi ovsem po tydnu odesel sam od sebe display, takze jsem ho zahodil (na prodej) a vymenil za ten r61i. V 7.10 jsem nektery veci (wifinu, suspend, grafika) musel rozhejbavat rucne, ale hardy to pobral bez zavahani. Na tom aceru jsem musel akorat zkompilovat nejnovejsi madwifi s patchem pro atheros5007 nebo tak nejak. Akorat pozor na hibernaci - musite mit velky swap oddil alespon tak aby se vam tam vlezla cela ramka - jinak to jenom problikne a napise not enough space :) asi to jde nekde poladit - aby to ten hibernation soubor davalo jinam, ale jelikoz jede suspend tak neresim.

[pavel]

Já mám na R61i problém s grafikou...

[Chocolate Bear]

Tak kdyby tvrdil, že mu to běhá pomalu, tak by to problém byl. Ale jelikož naopak píše, že cítí zrychlení, tak je to v pořádku. Beztak je to čistě subjektivní, dokud to nezačne s něčím porovnávat a měřit, takže je jedno, jaké jsou podmínky.

Mě spíš zarazily jednodvouvěté odstavce. Tolik odstavců a tak málo vět. Nezdá se mi, že by to přispívalo k lepší čitelnosti.

[freshmouse]

Dlouhé odstavce? Kam se hrabu na Hrabala...

[Chocolate Bear]

Ne, extrémně krátké odstavce.

[freshmouse]

Překlep. Myslel jsem věty.

[Chocolate Bear]

Ty jsou ale taky krátké :-P

[JoHnY2]

Hrabalovy odstavce a Jiraskovy vety :)

[freshmouse]

Vzhledem k tomu, že mám stejné množství paměti po x let, myslím, že to můžu srovnávat. Zrychlení (zpomalení) je relativní.

[David Jaša]

Celkom v pohode recenzia, zarazil ma ale jeden fakt : "já mám nejvýše 256 MB" - chapem ze nie kazdy sa zenie za GB pamate ale nebolo by vhodne recenzie robit na pocitaci ktory odpoveda nejakemu priemeru - tj. dajme tomu 512 mozno 1GB ram atd? Takto moze byt napr skutocna rychlost/pomalost skreslena.

Kdepak, právě pomalý počítač ukáže slabiny systému, kterých si na rychlém ani nevšimneš.

Takisto by ma zaujimalo napr chovanie na notebooku - uspavanie atd.

To už dnes víc závisí na konkrétním hardware než na operačním systému.

[multi]

s tou popelnici, to je moc pekna hlaska

[guns]

Pekna recenzia, ale vadi mi troska viac subjektivneho pohladu. Ja viem ze to bolo (asi) tak myslene, avsak podla mna tymto clanok trati na profesionalite. Najviac mi prekaza spajanie s predchadzajucou recenziou.

[freshmouse]

Subjektivní je především Úvod. Dál jsem (snad) byl objektivní, nebo napsal "dle mého názoru" atd.

Citoval jsem z toho důvodu, že bych to jinak napsal úplně stejně, jen v jiném čase. Původně byla citace delší, ale Robert mi doporučil to zkrátit (když jsem se neměl k úplnému odstranění ).

[HoráCZ]

Můžu se zeptat jestli aktualizací systému ztratim všechna data??

[Chocolate Bear]

Ano.

[freshmouse]

Na data to nemá vliv (pokud aktualizací nemyslíte přeinstalování ).

[Chocolate Bear]

Odpovídej na otázku :-P

[freshmouse]

Nechtěl jsem ho strašit, tak jsem odpověděl na to, na co se chtěl zeptat. To je jako ty fórky s rm -rf /... Hloupý vtip -- a je po systému.

[masi]

HH umi i preinstalovat starsi verzi, aniz by zrusil /home. Psal jsem to v komentari o kousek vis.

Takze k puvodni otazce:ne, cistou instalaci HH o data neprijdes, jenom si dej pozor, aby sis pri instalaci vypnul "Naformatovat" u partition, na ktere mas stary system. Instalator ho najde a detekuje a varuje te, ze zrusi systemove soubory stareho systemu, ale zachova /home.

Vyzkouseno, funguje.

[Robo]

Ten Firefox 3 je este dost zabugovany. Chodim na jedny stranky, kde su pouzite frames a javascript a scrollovanie je takmer nemozne. Clovek musi (nerobim si srandu) 10 sekund cakat kym mu zoskroluje o jeden riadok nizsie, odkazy pri "najeti" na ne mysou blikaju ako dive. Musel som preto doinstalovat FF 2. Inak celkovo hodnotim tento release za vynikajuci, oproti sklamaniu z 7.10, ked som musel kvoli mnozstvu neprijemnych bugov revertnut spet na 7.04, je to uplne ine kafe.

[jdobry]

Jen skoda ze defaultni je GNOME. Nekolikrat jsem ho zkusil a uz jen dialog "otevrit" soubor je ukazka jak by dialog nemel dopadnout po tom se se zpracuje studie na pristupnost. Taktez skoda ze se takovato osveta nedela i pro kubuntu. Spoustu prichozich z Woknous GNOME zbytecne vydesi. S Linuxem delam uz 13let a souhlasim s Linusem: "GNOME dela z lidi blbce". PS sam pouzivam kubuntu

[freshmouse]

Tohle je subjektivní. Např. mně se GNOME i s jeho dialogy moc líbí a neměnil bych. Blbce ze mě ještě neudělalo, nebo o tom nevím.

[Eda]

Tak to vypada, ze blbce z tebe spis udelalo KDE nebo co pouzivas, protoze proc bys jinak vedl takove blbe reci, ze?

[jdobry]

Blbe reci to nejsou. Ubuntu ma GNOME jako hlavni desktop proto, ze na rozdil od KDE dokazi garatovat pravidelne pulrocni vydani stable verzi stejne jako ubuntu. To je naprosto v poradku. Jen me vadi ze vetsina oznameni a skoro vsechny recenze se zabyvaji pouze GNOME verzi a KDE zatajuji. Prestoze znacne casti lidi, hlavne tech prichozich od Woknous by to mozna vyhovelo vic a tito lide nevi ze ubuntu ma jeste dalsi odvozeniny. Pokud by 90% clanku bylo u defaultnim GNOME a zbytek pouze souhrn co je noveho na kubuntu, xununtu atd budu spokojeny.

[freshmouse]

Používám výhradně GNOME, proto o něm mluvím. Těžko můžu posuzovat KDE, když ho nepoužívám.

Navíc: o KDE tu vychází minimálně článek týdně, takže si uživatelé KDE rozhodně stěžovat nemohou...

Ubuntu ma GNOME jako hlavni desktop proto, ze na rozdil od KDE dokazi garatovat pravidelne pulrocni vydani stable verzi stejne jako ubuntu.

Lépe: Ubuntu má GNOME jako hlavní desktop mimo jiné proto, že na rozdíl od KDE dokáže garantovat půlroční vydání...

[Petr Tomeš]

Pro lidi přecházející z Windows jsou vhodnější distribuce než Kubuntu.

[Pepe]

Pěkná recenze. Nainstaloval jsem si Ubuntu včera na noťásek a zatím to vypadá, že Woknům dá sbohem i taková Lama jako jsem já.

[JKK]

...celá diskuze je prolezlá myší.... Tomu říkám náboženství

[freshmouse]

Když napíšu článek, tak se mu věnuju i dál, tzn. odpovídám v diskuzi...

[Ooaniki]

Me tedy dost zklamala podpora hibernace (s2ram, s2hdd) ... v 7.10 me fungovala jenom s2ram (ale aspon fungovala), v nove verzi ani tuk

[DjAARA]

Pokud jsi aktualizoval z 7.10, tak máš na disku i starý kernel, tak místo nového spouštěj ten starý a budeš na stejném stavu podpory uspávání jako předtím .

[lyon]

Na starsim notebooku HP s AMD procesorem jsem nerozchodil s2ram, ale s2hdd bez problemu.

[peterh]

Da sa nainstalovat na ubuntu (teda nie kubuntu) KDE? Najlepsie KDE4, ked uz je tu.. Stiahol som ubuntu a nechce sa mi tahat kubuntu, moje kubuntu sa mi podarilo pri upgrade totalne rozbit a nechce sa mi s tym babrat, rychlejsie to bude preinstalovat.

[freshmouse]

Samotné KDE4 lze nainstalovat balíčkem "kde4". Celé Kubuntu s KDE4 lze doinstalovat balíčkem "kubuntu-kde4-desktop".

[mrzout]

Nové Ubuntu používá pro xorg 7.3 hodně zkrácený konfigurační soubor.

Já jsem upgradoval, proto nevím zda se stejný problém vyskytuje i při čisté instalaci, ale s tímto konfigurákem je u mne Ubuntu příšerně pomalé (na HP 510). Pomůže použít starý z Gutsyho, kde je hezky poctivě vše vypsáno.

Proto se ptám: xorg 7.3 takové zkrácení upřednostňuje nebo si HH usnadňuje práci s konfigurací?

[Eda]

Za a) je spravne, verze 7.3 se pysni autokonfiguraci a tedy prizpusobeni se aktualnimu hw. Tedy by mely odpadnout problemy, mam novy monitor, a linux porad pouziva spatne rozliseni i po nekolika restartech. Jak by ne, u statickeho konfiguraku.

[kozzi]

JJ nová verze je fajn, ale špatně tam funguje intel sítovka. Důvodem je přechod s ipw ovladače na iwl. Snad to časem opraví.

[DjAARA]

No ono to bude asi taky kus od kusu -- mě iwl funguje, ale je škoda, že tomu tak není všude :'(.

[kozzi]

Jn mě taky ale vetsinou jen tak 20 minut potom to proste prestane fungovat vse se tvari ok, ale net nejde takze musi clovek dat pres network managera zakazat site a potom znovu zapnou site. Uz me to celkem vytaci.

[kozzi]

Ted me napadlo ze to mozna bude tim ze mam nastaveny na svym routeru leased time ci co kterej ma podle popisku nechat uzivateli pridelenou ip jen po dobu 2 hodin. Ale co to ma delat po tech dvou hodinach mi neni jasno. Ale u stareho ovladace to vlvi nemelo. Tak uvidim zkusil jsem hodnotu zvednou a treba to zabere, ale moc tomu neverim se mi nezda ze by to padalo po urcite dobe.

[lyon]

Po vyprseni doby v leased time si musi klient sahnout znovu po DHCP. Tedy, presneji receno, mel by.

[belisarivs]

Opravdu? Ja nemam problem.

[kozzi]

stastnej to clovek. Asi zalezi na verzi ovladace. co tam mas za verzi linux-ubuntu-modules ci jak se to jmenuje. Ci jakou mas verzi jadra?

[venca]

ja jo:( se sitovkou se system nebavil, tak sem zpatky na 7.10

[Quest]

Zatím nemám bohužel možnost Ubuntu 8.04 nainstalovat. Nechcete někdo napsat něco bližšího o nekomplikovaném firewallu, který byl přidán do Ubuntu? Jak se nastavuje a jak funguje )

[vmachek]

Zkuste Ubuntu Wiki

[freshmouse]

Docela mě překvapilo, že se na ufw podílí i Stevko, kterého tu můžeme vídat v diskuzích.

[sidliak]

You should try Sidux. You'll be pleasantly surprised. Ciao.

[Quest]

I don't think so...

[sidliak]

Perhaps you don't even think...

[Areal]

Me Ubuntu zklamalo ... nejsem priznivcem Gnome ale chtel jsem skusit .. cekal jsem ze zakladni HW podpora bude vyresena ale po instalaci nenabehla wifi /notebok MSI EX610X - Wifi Atheros/ -ikdyz tvrdi ze ovladac je zaveden a funkcni. To same hlasi i uzivatele stejne WIFi i od jinych vyrobcu NB takze je neco spatne . Skoda.

[michich]

Nemůžete čekat zázraky. Ubuntu ovladače nevyvíjí, tak není důvod se domnívat, že by tam podpora hardwaru měla být lepší než u jiných distribucí. Linux-wireless hackeři ovladač pro Atheros čipy v současné době dost vylepšují. Některé konkrétní Atheros čipy jsou na tom lépe než jiné. Navíc nedávno firma Atheros najala jednoho z předních vývojářů toho ovladače Luise Rodrigueze a dá se očekávat, že se situace bude zlepšovat.

[hwsoft]

Wifi na NTB Lenovo 3000 N200 (Machine type 0769) funguje bez problemu. Zato mi to nezvucelo po instalaci na repracky, ale k tomu se jeste dostanu, az se dostanu k tomu notasu. Atheros je obecne bez problemu, jen u NTB je nutne obcas pouzit parametr rfkill k ladovani modulu, ktery zrusi SW vypinani modulu, pokud to tvuj NTB neepodporuje. (pripadne zaizolovani pinu 13na karte, kdyz to je spatne natvrdo)

vice na: MiniPCI

[Petr Tomeš]

"Firefox 3 přináší výrazně lepší spolupráci s nástroji pro hendikepované lidi, jako například Orca."

Toto není rozhodující důvod pro drtivou věštinu uživatelů.

"Mimo toho je celkově lépe integrován do prostředí."

Toto také ne.

"Firefox je zásadní aplikace, o kterou je obecně velký zájem. Vzhledem k tomu, kolik novinek jeho třetí řada přináší (v oblastech výkonu i funkcí), lze očekávat touhu uživatelů po něm, a proto by byla škoda jej nenabízet."

Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.

"Vývojové verze Firefoxu byly v praxi vždy stabilní, takže je nepravděpodobné, že by na tom tato pátá betaverze (a téměř kandidát na vydání) byla jinak."

To není pravda.

"Bohužel, ne všechna rozšíření ve vývojových verzích (už) fungují. Naštěstí se to však netýká těch nejpoužívanějších"

To také není pravda.

Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.

"Spíše mi vadí takové drobnosti, které by týmu Ubuntu nezabraly mnoho času a přesto by byly světu velmi prospěšné. Například: stránky s popisem Ubuntu jsou, dle mého názoru, nepoutavé, nezajímavé, esteticky neuspokojující."

Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.

• Vydání Ubuntu - Vlastnosti
  • Nástroje pro práci
  • Prohlížení webu
  • Fotografie
  • Hudba a Video
  • Kancelářské nástroje
  • Přístupnost

Ideologické a historické rozpravy drtivou většinu lidí nezajímají, ale naopak spíše nudí a zdržují? A nadšenci si to zjistí, pokud chtějí.

[freshmouse]

Toto není rozhodující důvod pro drtivou věštinu uživatelů.

To není. Ale hendikepovaní jsou dost dobrým důvodem, aby tam Firefox 3 byl.

Toto také ne.

O tom bych dost polemizoval.

Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.

Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?

To není pravda.

"A já mám zase psa, kterej kouše!"

To také není pravda.

Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.

Osobně nevidím Flashblock a gesta jako nejpopulárnější rozšíření... Jak jsi přišel na to, že jsou nejvíce využívány?

Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.

Odkazuješ zrovna na ty lepší stránky (i když s velkými animacemi). Během chvíle přidám do dalšího komentáře snímky o něco horších stránek, moment.

Ideologické a historické rozpravy drtivou většinu lidí nezajímají, ale naopak spíše nudí a zdržují? A nadšenci si to zjistí, pokud chtějí.

Textu je i bez toho dost, takže to lze přeskočit a přesto mít dostatek čtení.

[freshmouse]

Přílohy:

• ubuntu.com-1.png (12024 bytů)
• ubuntu.com-2.png (5428 bytů)

Mimo toho mi stránky přijdou nepřehledné, vyhledávání ne vždy funguje, informace jsou někdy řazeny nesystematicky atd. V příloze jsou jen ilustrace špatného vzhledu.

[Petr Tomeš]

Oznámil jsi jim chyby/náměty na Lanchpad? Pokud ano, tak je tu můžeš odkázat. Pokud ne, tak se obávám, že nespokojenost někoho vyjádřená na nějakém českém webu nepovede ke zlepšení.

[Petr Tomeš]

Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.

Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?

Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?

To není pravda.

"A já mám zase psa, kterej kouše!"

Vysvětlil jsem to níže.

To také není pravda.

Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.

Osobně nevidím Flashblock a gesta jako nejpopulárnější rozšíření... Jak jsi přišel na to, že jsou nejvíce využívány?

V příspěvku jsem odkazoval na statistiku kompatibility rozšíření podle jejich používanosti, kterou vytvořil vývojář Firefoxu právě pro sledování kompatibility.

Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.

Odkazuješ zrovna na ty lepší stránky (i když s velkými animacemi).

Co to jsou velké animace? To nějak vadí posunovat stránkou? Malý obrázek je k ničemu.

Textu je i bez toho dost, takže to lze přeskočit a přesto mít dostatek čtení.

Právě proto by to tam nemělo být. Viz Jacoba Nielsen o úspěšném textu - první verzi zkrátit na polovinu toho podstatného a potom ještě aspoň jednou. Zjisti si o tom, kde chceš, všude se dozvíš to samé - dlouhý text je téměř vždy skoro k ničemu, většina lidí jej buď rovnou přeskočí, přestanou brzy číst nebo něco podstatného přehlédnou. Koho zajímají podrobnosti, ten si je najde.

[Fluttershy, yay!]

Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?

LTS poběží na mnoha místech, aniž by bylo nějak zvláště aktualizováno.

Právě proto by to tam nemělo být. Viz Jacoba Nielsen o úspěšném textu - první verzi zkrátit na polovinu toho podstatného a potom ještě aspoň jednou. Zjisti si o tom, kde chceš, všude se dozvíš to samé - dlouhý text je téměř vždy skoro k ničemu, většina lidí jej buď rovnou přeskočí, přestanou brzy číst nebo něco podstatného přehlédnou. Koho zajímají podrobnosti, ten si je najde.

Ano, Krüg píše něco podobného. Jenže to platí pro komerční stránky jako jsou obchody apod. Publicistické weby jsou něčím jiným. Článek by to všechno (ideologické, historické a nakonec i umělecké kecy) obsahovat měl a to proto, že by to jinak dopadlo jako tvé release notes o openSuSE na Root.cz, což je nechutné.

[Petr Tomeš]

Nevím, jak jsi myslel větu o LTS, ale za to si zjevně nepochopil, že se tu s freshmousem bavíme o webové prezentaci Ubuntu, ne o nějakých publicistických webech. Příště lépe vnímej, co čteš. Článek o oS 10.3 na Rootu nebyla recenze, ale představení nové verze, jak jsme se dohodli se šéfredaktorem. Pokud se ti to nelíbí, nemusíš to číst. Můžeš klidně napsat recenzi.

[Fluttershy, yay!]

"Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi."
"Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?"
"Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?"

Tohle jsi nepochopil? Tak věz, že problém by to byl, protože spousta LTS instalací nebývá příliš aktualizována.

...ale za to si zjevně nepochopil, že se tu s freshmousem bavíme o webové prezentaci Ubuntu, ne o nějakých publicistických webech. Příště lépe vnímej, co čteš. Článek o oS 10.3 na Rootu nebyla recenze, ale představení nové verze, jak jsme se dohodli se šéfredaktorem. Pokud se ti to nelíbí, nemusíš to číst. Můžeš klidně napsat recenzi.

Ano, zdá se, že jsem to špatně pochopil, myslel jsem totiž, že se jedná o článek, nikoliv o web Ubuntu. Ovšem to nebylo vnímáním, přečetl jsem si to znova a vnímal jsem to stejně. O tvých openSuSE 10.3 Release notes se nehodlám opět bavit, protože to nemá smysl, odmítáš pochopit, že psát článek opisující Release notes je blbost, každý si to může přečíst na webu distribuce (stačila by zprávička), důležitá je recenze, tedy jaké je to v praxi. To, že jste se s P. Krčmářem domluvili mne nezajímá, neboť bulvár, rubyfanatik Šťastný a dva a až tři články denně bez ohledu na jejich kvalitu jsou jeho dostatečnou profesní vizitkou, je to publicista jak řemen, ale na čtenáře požadující kvalitní matroš kašle.

[Robo]

Este pridam jeden neprijemny bug,ktory vytazuje moje (a viacerych ludi) CPU na 100% a stale zapisuje na disk do urlclassifier3.sqlite suboru. O tomto bugu sa vedelo uz dlho pred vydanim napriek tomu FF3 zaradili, co bola IMHO dost velka chyba.

[hase]

Mezi addons ve Firefoxu3 chybi taky Media Player Connectivity - co me neskutecne sere, pac valim ze zahranici nasi telku a MPC byla super vec.

[alanos]

A já jsem velice , velice zklamaný . Že já vů* kliknul na uprade na novou distribuci. Okamžitě jsem byl na svém notebooku bez wlan sítě , a protože to bohužel již je v bugu a tedy se bude čekat na odstranění mám s bezdrátovkou smůlu, což mě tedy vadí nejvíce protože jsem v noci hledal asi půl hodiny kabel s RJ45 :o)) . Osobně se vracím zpět k mé stále distribuci. Už jsem vyléčený z paskvilů které stále více ubuntu chrlí za honbou nových verzí. Kdyby raději pořádně odladili předchozí distro. Mimochodem Ctrl + Alt + F1 mě tedy už konečně někam přepne ale nic stím blikajícím kurzorem neudělám ... :o)) prostě paskvil.

[Petr Tomeš]

Upgrade se nemusí podařit vždycky a u žádné distribuce, jde o poměrně komplikoaný proces a spoustu závislostí. Je vhodné neprovádět přechod pár dní po uvedení nové verze (a to je i zodpovědnost ditributora, že to umožňuje hned - třeba u Firefoxu se ta možnost aktivuje až po čase, kdy vývojáři ten přechod vyladí) a také si novou verzi zkusit nainstalovat na testovací oddíl nebo virtualizovat.

[Fluttershy, yay!]

Jen u Gentoo a Archu je pravděpodobnost úspěšného upgrade vyšší. ^_^

[Petr Tomeš]

To možná ano, ale pořád je nezbytné být opatrný a pokud se to nezdaří a potřebujete potom zrovna rychle něco udělat a pracovat, tak jste v koncích.

[Fluttershy, yay!]

Potřebuji-li pracovat, tak asi zrovna neaktualizuji, ne? Dlouho jsem to řešil tak, že jsem měl na jedné půlce disku Debian a na druhé openSuSE, nebo tak něco. Kdyby jedno kleklo, bylo tady to druhé.

[Petr Tomeš]

Ano, to je jeden z důvodů, proč mám a asi i nadále bud mít dualboot - třeba i jen několik GB pro ten druhý systém.

Je mi jasné, že když předpokládáme, že potřebujeme s počítačem pracovat, že se do upgradu pouštět nebudeme. Jde mi ale o nepředpokládané případy, které se zákonem schválnosti stávají bohužel docela často, kdy se při upradu něco zadrhne, nejde to snadno vyřešit a do toho se vyskytne záležitost, kterou bychom potřebovaly rychle vyřídit a nemůžeme.

[MaT]

Ubuntu = "neumím nainstalovat Slackware"? To jsem teda nikdy neslyšel, já to většinou slyšel jako "neumím nainstalovat Debian"...

[freshmouse]

Já jsem to o Slackware taky nikdy neslyšel a napsal jsem "Debian". Takhle to opravil Robert.

[Petr Tomeš]

Jestli šlo nějaký vtípek Roberta, pak si teda myslím, že nebyl poznat. Nebo Robert neví, co je správně.

[freshmouse]

Trochu jsem se po tom pídil a našel jsem, že třeba i Michal Vyskočil píše (mj.) "Slackware".

[David Jaša]

Michal mi ten vtípek říkal už když jsme byli prvně společně v hospodě, takže na podzim 2005. (termínem si nejsu jistej, už je to fakt dlouho. )

[Petr Tomeš]

Když už nic jiného, tak si myslím, že s tím Debianem je to častější a nebyl důvod to opravovat jen proto, že to používá jeden člověk. :)

[Robert Krátký]

Já jsem to o Slackware taky nikdy neslyšel a napsal jsem "Debian". Takhle to opravil Robert.

Změnil jsem to, protože už v roce 2005 se říkalo:

"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Slackware'."

Varianta s instalací Debianu se, pokud vím, objevila mnohem později.

[Petr Tomeš]

Na Googlu nacházím spoustu výsledků, že již tehdy se to říkalo i s Debianem. A kdžy už nic jiného, je to rozhodně o několik řádů častější výskyt a nebyl důvod to měnit, protože to bylo správně.

[Robert Krátký]

OK, tak si dáme pissing contest, jo? Zadej do Googlu:

ubuntu "i can't install debian"

a

ubuntu "i can't configure slackware"

Kdo má víc?

[David Jaša]

A vítězem je...

ubuntu "i can't configure debian"

Podle mě je to tím, že většina dnešních pisatelů téhle hlášky ani neví, co to je Slackware.

[Robert Krátký]

A vítězem je...

ubuntu "i can't configure debian"

Vida

Podle mě je to tím, že většina dnešních pisatelů téhle hlášky ani neví, co to je Slackware.

Také mě to napadlo... (pro PT: není třeba se ohrazovat, tebe tím nemyslím).

[Petr Tomeš]

Chtěl jsi závod, tak jsi ho měl a zůstal jsi přečůrán. A teď to můžeš v článku vrátit na to, co bylo původně dobře a co dává větší smysl.

[Robert Krátký]

Ježišmarjá...

A ne a ne a ne! Pusť se do mě.

[Petr Tomeš]

Já nebyl sám, kdo tvé zásahy do článku vnímal s rozpaky. Určitě ničemu nevadilo, kdybys to nechal tak, jak to bylo napsáno.

[Petr Tomeš]

"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Debian'." (6 200)

"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Slackware'." (710)

"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't install Debian'." (47)

"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't install Slackware'." (3)

"Neumím nakonfigurovat Debian" (9 - vše ve spojení s Ubuntu)

"Neumím nakonfigurovat Slackware" (0)

"Neumím nainstalovat Debian" (5 - vše ve spojení s Ubuntu)

"Neumím nainstalovat Slackware" (1 - tento článek)

Kolokace s Debianem jsou tedy velmi silné a rozhodující, a proto nebyl důvod to v článku měnit na něco, co se v češtině ještě podle Google vůbec nikdyy nepoužilo.

[Quanti]

ja jsem to tedy puvodne taky znala se Slackware, ackoli Debian je vzhledem k puvodu distra nejspis vystiznejsi (nikdy jsem nijak soustavne nepracovala ani s jednim)...

[starenka]

ad vinagre: vypada to hezky... ale nejak to odmita spolupracovat s mojim realvnc 4.19 serverem (https://bugs.launchpad.net/vinagre/+bug/206227). Takze zpet na stromy a xvncviewer. Nevite nekdo o nejakem pouzitelnejsim "prohlizeci"?

[Jan Trkal]

Třetím rok co jsem zrušil spolupráci s billem g., xpecka tenkrát začla mlžit aktualizací proti takovým lumpům, jako jsem byl já, měl jsem P3ghz a fest topil, xp mrzla několik týdnů po instalaci, denně jsem věnoval hodinu čištění registrů a lovu virů, teď jedu na rehabilitovaném p900mhz s cca 370m ram, je to pohoda, 8,04 jsem používal už jako alfu a nemá chybu, ubuntu jde kupředu, neřešitelné problémy mizí samy aktualizacemi, xubuntu běží svižně, připomíná mi srovnání woken amigy500 s os z 80tých let, běžela na 8mhz rychleji, než billova okna na 100mhz, děkuju všem, kdo pro U. něco udělali

[Petr Tomeš]

Taky děkuju, málo lidí je ochotno děkovat těm, kteří něco dělají.

[ach jaj]

"xp mrzla několik týdnů po instalaci, denně jsem věnoval hodinu čištění registrů a lovu virů" - warez a porno stranky? ja cistim registre tak raz za 2-3 mesiace, mam vistu hp a ide mi krasne a bez problemov.. voci Ubuntu vyhrady nemam, jedine co ma trapi ze po svete behaju *tisice takych ako si ty.. :(

[y]

sorry ale to je pekna kokotina ze stranky ubuntu jsou esteticky nezajimave nebo osklive, co potom takovy stranky debianu??????????? na nich je velky prd. me naopak stranky zaujaly a pusobi na me dobre profesionalne