Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V článku sa často vyskytujú nasledujúce pojmy, a preto sú tu uvedené na zjednotenie pohľadu na ne:
Na rozdiel napríklad od MS Windows sú GNU/Linux programy väčšinou pripravené na inštaláciu v jednotnej forme, tzv. balíčkoch. V závislosti od použitého balíčkovacieho systému môže ísť napríklad o balíčky:
Každý slobodný program pre GNU/Linux, ktorý je dostupný na internete, môže byť prístupný vo forme zdrojových kódov. Na spustenie takéhoto programu ho potrebujeme skompilovať, alebo vo forme pripraveného balíčka ako bolo spomenuté vyššie. To nám ale samo o sebe nezaručuje, že takto stiahnutý program bude inštalovateľný a spustiteľný bez problémov. Napríklad obe distribúcie Fedora Code i Mandriva používajú formát rpm, ale nie obe majú rovnaké verzie nainštalovaných knižníc a tu môžu pri inštalácií nášho balíčku nastať problémy.
Tieto potiaže sa v linuxových distribúciách riešia vytvorením tzv. repository, čo je jednotné úložište presne vybraných verzií programov, ktoré sú navzájom otestované a výrobca určitým spôsobom zaručuje, že tieto programy bude možné nainštalovať a spustiť bez problémov.
V tomto článku nájdete popis repository pre Ubuntu Linux, ktorý je založený na Debian GNU/Linuxe, a preto používa ako formát programov - balíčkov deb formát.
Jednoducho povedané, ide o štruktúru adresárov obsahujúcu zoznam balíčkov/programov pre konkrétnu distribúciu. Tento adresár sa môže nachádzať online alebo offline, napríklad na CD-ROM, lokálnom alebo sieťovom disku, alebo môže byť prístupný pomocou HTTP alebo FTP protokolu.
Ubuntu Linux je založený na Debiane a preto používa ako formát balíčkov deb. Samotné repository je ešte podľa povahy balíčkov členené do viacerých distribúcií a komponent.
Ubuntu balíčky sú v rámci každej distribúcie členené do komponent podľa dvoch kritérií:
Takže máme nasledovné komponenty:
Ich plný popis je na stránke Ubuntu components. Toto rozdelenie nám prináša jednoduchú možnosť aktualizácie napríklad z distribúcie Hoary na Breezy nám stačí zmeniť názov u distribúcie na Breezy, aktualizovať zoznam balíkov a nainštalovať tie zmenené.
Poznámka: opačná cesta, tzv. downgrade systému, nie je tak často používaná a je možné naraziť na problémy so závislosťami. Najčastejšie je nutné použiť i tzv. APT pinning na zmenu priorít jednotlivých repository.
Po vzniku distrubúcie Ubuntu, čo nebolo tak dávno, začali postupne vznikať neoficiálne repository priamo pre Ubuntu Linux. Medzi najznámejšie patrí:
Keďže distribúcia Ubuntu vychádza z Debianu, je možné použiť repository pripravené pre Debian. Okrem priamych Debian repository, universe a multiverse, patria medzi najznámejšie tieto:
Ďalšie Ubuntu repository je možné nájsť na stránke so samopopisným názvom BreakMyUbuntu a v neoficiálnej Ubuntu príručke v kapitole Repositories.
V GNOME napríklad pomocou programu Synaptic v menu Settings->repositories.

Prípadne je možné ručne upraviť konfiguračný súbor
/etc/apt/sources.list, ktorý používajú všetky programy na
aktualizáciu systému. Každý riadok v tomto súbore má formát v tvare:
deb|deb-src uri distribution [component1] [component2]
[...]
Príklad /etc/apt/sources.list
## deb cdrom:[Ubuntu 5.04 _Hoary Hedgehog_ - Release i386 (20050407)]/
hoary main restricted
## Major bug fix updates produced after the final release of the
## distribution.
deb http://archive.ubuntu.com/ubuntu/ hoary-updates main restricted
multiverse universe
deb-src http://sk.archive.ubuntu.com/ubuntu hoary-updates main restricted
multiverse universe
## Security updates
deb http://security.ubuntu.com/ubuntu/ hoary-security main restricted
multiverse universe
deb-src http://security.ubuntu.com/ubuntu hoary-security main restricted
multiverse universe
## Hoary repositories
deb http://archive.ubuntu.com/ubuntu/ hoary main restricted multiverse
universe
deb-src http://sk.archive.ubuntu.com/ubuntu hoary main restricted
multiverse universe
## MPlayer + AdobeReader, w32codecs, ...
## deb ftp://ftp.nerim.net/debian-marillat stable main
deb ftp://ftp.nerim.net/debian-marillat testing main
## ftp://ftp.tux.org/java/debian/ mirror for a java repository
deb ftp://ftp.tux.org/java/debian sarge non-free
## Backported Ubuntu repositories - nepoužívam
(http://backports.ubuntuforums.org)
## deb http://backports.ubuntuforums.org/backports hoary-backports main
universe multiverse restricted
## deb http://backports.ubuntuforums.org/backports hoary-extras main
universe multiverse restricted
Podrobnejší popis pridávania repositories je na stránke Adding repositories HowTo.
To záleží od toho, na aký účel svoj systém používate, akú stabilitu od neho požadujete, a aké baličky potrebujete. Ubuntu vydáva novú verziu každý 1/2 rok, čo je na desktopový systém optimálna frekvencia. Aspoň pri prechode z Warty na Hoary bola táto doba dodržaná...
Ako bolo v úvode spomínané, tak repository je sada navzájom otestovaných balíčkov. Teda ako používate iba oficiálne repository Ubuntu, nemali by ste mať problémy so závislosťami. Ale ako všetko na svete, aj toto má svoje obmedzenia, lebo oficiálne zdroje neobsahujú množstvo potrebných balíčkov.
Všeobecne platí, že ak nechcete riešiť občasné problémy so závislosťami, používajte inštaláciu baličkov z repositories v tomto poradí (od najmenej rizikových):
A ako všetko na svete, aj tento zoznam má svoje výnimky.
Teda ak nepotrebujete žiadne programy mimo oficiálnych Ubuntu repositories, nepridávajte si žiadne iné. Ak však nejaký potrebujete, skúste prehľadať repositories v uvedenom poradí a pridajte tie, ktoré aktuálne potrebujete. Prípadne môžete repository zoradiť podľa vašich preferencií pomocou tzv. APT pinningu.
Ako sa bude v súbore sources.list množiť počet repository,
rastie aj pravdepodobnosť toho, že jeden program sa nachádza v dvoch alebo
viacerých repositories. APT pinning je možnosť, ako vyjadriť preferenciu
(pridať váhy) pre
Preferencie sa nastavujú v súbore /etc/apt/preferences.
Každá preferencia sa skladá z nasledujúcich častí:
Najčastejšie sa preferujú celé distribúcie alebo repository. Napríklad:
Package: *
Pin: origin marillat.free.fr
Pin-Priority: 600
Package: *
Pin: origin www.ibiblio.org
Pin-Priority: 610
Package: *
Pin: origin www.argon.org
Pin-Priority: 620
znamená, že balíček inštalovaný z www.argon.org nebude automaticky vymenený za balíček z ostatných dvoch zdrojov a balík z www.ibiblio.org nebude vymenený balíčkom z marillat.free.fr.
Podrobnejší popis APT pinningu je na manuálovej stránke apt_preferences a v manuále APT.
Ak teda chceme pre vyššie uvedený súbor sources.list
pridať vyššiu verziu pre balíčky z distribúcie Ubuntu Hoary, tak to
docielime nasledujúcimi riadkami v súbore
/etc/apt/preferences:
Package: *
Pin: release a=hoary
Pin-Priority: 600
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jasně, je to mor. Ale dobře použitelnej a to pro co je určená dělá opravdu dobře.Az na "drobnosti", jako se popisuje tady, tady nebo tady. Nevim jak vam, ale me nenastaveni a ignorovani rucne nastavene refresh rate v xorg.conf (bez varovani) docela vadi (a memu monitoru taky).
Osobne keď to porovnám s Debianom tak sa mi pár vecí zdá nedotiahnutých a Ubuntu Ti nedáva takú slobodu akú debian (a nevyžaduje po tebe kopu znalostí
) možno v tom majú prsty tie 6 mesačné releasy ...
No keď to človek berie z pohľadu bežného užívateľa, ktorý nevie, čo je HAL, refresh rate, mount point .... tak myslím že Ubuntu je celkom pekný krok do Linuxu.
Keby som osobne nemal predtým Debian, tak by mi bolo tiež mnoho vecí v Ubuntu záhadou.
Tá chyba v česko/slovenskej inštalácií ma tiež dostala a je hodne nepríjemná.
/etc/apt/sources.list. Jenže zápis do tohoto listu může jenom root. Jak se přihlást do systému jako root? Abych mohl upravit sources.list?