Portál AbcLinuxu, 29. dubna 2024 21:50
Rok 2017 je už ve své dvanáctině a tak si pojďme v několika dílech naší nekonečné telenovely ze světa hardwaru zrekapitulovat, co se dělo, s čím se výrobci pochlubili na CES 2017 v Las Vegas a dalších proběhlých výstavách či konferencích.
Informace o novém nejvyšším typu „System on Chip“ od Qualcommu se objevily ještě před konáním CESu 2017. Qualcomm navazuje na svoje předchozí úspěšné modely (kterým kazil reputaci pouze Snapdragon 810, vyráběný přechodným 20nm planárním procesem u TSMC, který se opravdu nepovedl). Snapdragon 835 je jedním z prvních čipů, které slézají z 10nm FinFET linek. Právě výrobní proces a opět menší tranzistory (oproti dosud používané 14nm FinFET technologii) jsou tím, co umožnilo nárůst parametrů.
Qualcomm hovoří o zhruba 1,27× výkonu ve srovnání se Snapdragonem 820. Stejně tak hovoří o poklesu spotřeby o 40 %.
Výroba 10nm FinFET procesem probíhá u Samsungu. Nový čip kromě lepší CPU a GPU části nabízí také X16 LTE modem, kdy Qualcomm hovoří o až 1Gbit/s rychlosti. CPU část dostala jádra Kryo 280, GPU Adreno 540 podporuje 10bit barvy, 4k rozlišení, 60Hz obnovovací frekvenci a aktuální verze rozhraní jako OpenGL ES, DirectX 12 či Vulkan. Nechybí ani podpora nejnovější firemní varianty rychlodobíjecí technologie, tedy Quick Charge 4. Qualcomm udává, že s ní lze smartphone dobít na 50 % za 15 minut.
Toto byla zhruba měsíc stará informace. Můžeme ji ale již doprovodit informací naopak velmi čerstvou, a sice že Snapdragon 835 příliš v nabídce moderních smartphonů nenajdeme. Ač to zní paradoxně, vlastně to dává perfektní smysl. SoC je tak dobré, že Samsung nic neriskoval a skoupil od Qualcommu rovnou celou jeho počáteční produkci. První výrobní várky Snapdragonu 835 tak nalezneme pouze ve smartphonech Samsung řady Galaxy S8. Snapdragonová varianta Galaxy S8 míří na některé trhy, na těch ostatních nás čeká obvyklá verze s firemním SoC, v tomto případě Samsung Exynos 8895 s druhou generací firemních CPU jader Mongoose M2.
Na trh zamířily desítky různých typů CPU, od ultramobilních až po desktopové 91W procesory. Pasují do socketu 1151, ideálně v kombinaci s novějšími čipsety řady 200. Intel inovoval jak CPU část, tak GPU, zejména o podporu 4k H.265 videa – například se aktuálně udává, že jediná PC konfigurace, která přehraje UltraHD Blu-ray filmy, je Kaby Lake + Windows 10 (pomiňme to, nakolik jde o omezení uměle vytvořené).
Nejvyšším desktopovým modelem je Core i7-7700K s taktem 4,2/4,5 GHz (základ/turbo). Procesory opět používají nekvalitní teplovodivou pastu mezi pouzdrem čipu a heatspreaderem, takže overclockerům se silně doporučuje její náhrada za něco lepšího (teploty pak padnou dolů až o desítky °C). Jinak ale jde o obvyklý minoritní krok vpřed. Procesory jsou o maličko rychlejší než předchůdce. A všichni napjatě očekávají, co s těmi klidnými vodami u Intelu udělá uvedení procesorů AMD Ryzen.
Začátkem ledna se objevila nová specifikace [pdf] rozhraní HDMI, které se používá v A/V světě. Řeší ty největší bolístky, které se u zastarávajícího HDMI projevují, zejména ve srovnání s progresivnějším DisplayPortem.
HDMI 2.1 tak přináší zejména ~2,7× vyšší datovou propustnost, což umožňuje realizovat spoustu kombinací rozlišení / refresh, které u HDMI 2.0 nepřipadaly v úvahu. Celková datová propustnost dosahuje 48 Gbit/s. Umožňuje kupříkladu 4k video při 120Hz zobrazení, obecně pak podporu až 10k rozlišení, dynamické HDR včetně Bt.2020 a až 16bit barevné hloubky na kanál. Je zde podpora komprese a variabilní snímkové frekvence (což umožní po HDMI posílat i Freesync). Díky kompresi bude možné dosahovat 120Hz refreshe i v 10k rozlišení.
Sen všech amatérských videofilů zůstává nadále jen snem. Panasonic uvedl pátou generaci své bezzrcadlovky systému Micro Four Thirds a 8k video nenabízí. Nenabízí ani 6k či 5k video, Panasonic nechytal holuby na střeše, spokojil se s vrabcem v hrsti, tedy se značně vylepšenou podporou 4k videa.
Lumix GH5 tak nese 22Mpix snímač typu BSI CMOS, z nějž je efektivně využíváno 20Mpix rozlišení, přesněji 5184×3888. Snímač je stabilizován posuvem v pěti osách a v kombinaci s objektivy s optickou stabilizací nabízí Panasonic nově vysoce výkonnou stabilizaci. Tělo nabízí rozsah citlivostí ISO 100 až 25600, 3,2palcový displej je výklopný a dotykový a nese 1620k bodů. EVF nabízí 0,76× zvětšení a 3680k bodů, snímač pak 225 AF bodů a ostření jede do 0,05 s. Je zde u řady GH obvyklá podpora externích kodérů videa (Mic In, Head Out, XLR; dále po HDMI umí posílat ven 4k video se vzorkováním 4:2:2 a 10bit barvami), jinak samotné tělo ukládá video v až 4096×2160 / 60p H.264 s datovým tokem až 150 Mbit/s. V létě ale přibude upgrade firmwaru, který navýší schopnosti na 400 Mbit/s s all-I snímky! Data jsou ukládána na dvojici SD/HC/XC karet s podporou rychlého rozhraní UHS-II, dále nechybí USB 3.1 Gen 1, WiFi ac či Bluetooth 4.2 LE.
Zkrátka Panasonic GH5 je parádní upgrade modelu GH4, v rozumných mezích. Kdyby měl podporovat 8k video, musel by nésti nejméně 34Mpix snímač, nemluvě o tom, že by byl problém s kompresním formátem (H.265 je licenčně hodně drahé a cokoli jiného by pro „16×FullHD“ video bylo masakrem). Jinak video fandy ještě potěší waveform/vectorsope monitoring, '709 Like' gamma, volitelně dostupná V-LogL či ručně nastavitelné úrovně jasu pro 10bit režim. 4k video je proporčně nahráváno z celé plochy snímače.
Lze předpokládat, že s nějakým významnějším upgradem rozlišení videa přijde Lumix GH6, případně Lumix GH7. Vezmeme-li tuto řadu bezzrcadlovek postupně, tak modely GH1 - GH2 - GH3 - GH4 - GH5 byly uvedeny na trh v letech 2009 - 2010 - 2012 - 2014 - 2017. Doba se tedy spíše prodlužuje, Lumix GH6 očekávejme zhruba v roce 2020, GH7 řekněme kolem 2023/2024. Dovolím si tedy tvrdit, že GH7 už jistě 8k video podporovat bude. Jestli ale už GH6, to bude dost záviset na dostupnosti vhodného snímače. Mít na 2,0× cropovém snímači rozlišení nejméně 8192×4320, tedy téměř 36 Mpix, to předpokládá růst efektivního rozlišení oproti současným 20 Mpix o dalších 80 %. Je to pravděpodobné?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.