Portál AbcLinuxu, 11. května 2024 20:44
Na trh míří další evoluční standard pamětí pro grafické karty, který slibuje zase o kousek dál do budoucna posunout problém s dlouhodobě nedostačující propustností GDDR5 (GDDR5X). Vedle HBM (HBM2) tak budou moci v AMD či Nvidii nasadit pro příští generací středně výkonných grafik také nové rychlé GDDR6 paměti. Podíváme se i na další témata.
O kousek níže píši o nové kartě Nvidia Titan Xp, která používá jedny z nejrychlejších GDDR5X pamětí, a i přesto je zjevné, že by to klidně sneslo více. Bohužel pro Nvidii se (a) zatím neprodává nástupce a (b) firma ještě nenasadila HBM(2).
Každopádně GDDR6 paměti již existují, jejich vývoj dokončil tradiční výrobce Hynix a představil je světu jako produkt, který je možné začít nasazovat.
GDDR6 paměti lze vnímat jako evoluci stávajícího standardu GDDR5X. Jejich frekvence začíná tam, kam měly dojít GDDR5X (a už asi nedojdou). 16 GHz je oproti 10-12 GHz u GDDR5X příjemný skok vpřed, který umožní prodloužit používání pamětí typu GDDR na grafických kartách ve stávající konstrukci paměťových sběrnic s externími GDDR5 čipy na PCB grafických karet.
Vedle Hynixu pracuje na GDDR6 také Samsung, takže v příštím roce bychom se mohli dočkat konkurence. Jinak dle aktuálně prozrazených informací lze usuzovat, že prvními produkty s GDDR6 budou grafiky od Nvidie z nástupnické generace Volta. Výroba probíhá ~22/20nm procesem (bez upřesnění).
Po Titanu X přichází konečně na trh Titan Xp, grafická karta od Nvidie, jejíž GPU GP102 je plně aktivované. Titan Xp tak nabízí 3840 CUDA jader, 240 texturovacích jednotek a 96 ROP. Paměti je zde maximálních 12 GB s 384bitovou sběrnicí, přičemž GDDR5X na této kartě jsou taktovány na efektivních 11,4 GHz – Nvidia zde již narazila na skutečnost, že paměťová propustnost klasických pamětí by se standardním taktem 10 GHz toto GPU brzdila, takže doufejme, že HBM, resp. HBM2 u Nvidie je už nedaleko.
GPU je vyráběno 16nm FinFET procesem u TSMC a nese ~12 miliard tranzistorů. Teoretický maximální výkon karty v single-precision je 12,15 TFLOPS, v double-precision je to ubohých 340 GFLOPS – Nvidia nadále drží politiku, že kdo chce vysoký výkon v double-precision, musí si koupit Quadro či Teslu. Nicméně s ohledem na cenu Titanu Xp to už není až takový rozdíl. Tato karta není – podobně jako její předchůdkyně – v běžném prodeji, můžete ji koupit pouze na webu Nvidie za „lidových“ 37 500 Kč. Anebo si říci, že vám stačí téměř totožný výkon GeForce GTX 1080 Ti za zlomek uvedené částky. Každopádně pokud si hodláte dopřát dva kousky Titanu Xp, tak to bude 37k5 + 37k5 + 1175 (za můstek SLI). Plus poštovné 175 Kč 
.
Duální fotoaparáty ve smartphonech jsou poslední měsíce poměrně populární a výrobci se jimi odlišují od jiných, resp. takto odlišují vyšší třídu. Ať již jde o Huawei, který kombinuje barevný a černobílý fotoaparát do jednoho, nebo Apple, který dvěma snímačům předřadil objektivy s různými ohniskovými vzdálenostmi, duální foto ve smartphonech zkrátka táhne.
Alcatel (což je taková ta čínská firma, co prodává pod značkou Alcatel a mimo jiné vyrábí smartphony se značkou BlackBerry), se rozhodl dát na jeden smartphone duální fotoaparát na obě strany těla. Celkem tak Alcatel Flash nese čtyři fotomodulky. Primární fotoaparát je 2× 13 Mpix se snímači Sony IMX258 o velikosti 1/3,06" a objektivy s f/2.0 světelností. Sekundární kamerka má kombinaci rozlišení 8 + 5 Mpix a též objektivy se světelností f/2.0. Telefon pak podporuje 4k/30p video, fázové ostření a další běžné věci. Jeho srdcem je ARM SoC Mediatek Helio X20 s 10 CPU jádry (konkrétně dvěma Cortex-A72 @ 2,3 GHz, čtyřmi Cortex-A53 @ 1,9 GHz a čtyřmi Cortex-A53 @ 1,4 GHz), dále je zde 5,5palcový IPS displej s rozlišením 1080×1920, 3 GB RAM, 32GB interní flash (uživateli je k dispozici celkem 24 GB), 3100mAh akumulátor atd.
Jednu chvíli to vypadalo, že 4k OLED monitoru Dell UltraSharp UP3017Q je konec. Firma jej měla stáhnout ještě před zahájením prodeje kvůli nespokojenosti s kvalitou obrazu. Nyní o několik měsíců později je ale vše jinak. Dell zahájil prodej tohoto modelu za cenu 3 499 dolarů (volně přepočteno ~85 až 100 tisíc korun, české e-shopy jej zatím nenabízejí).
Připomeňme si tedy, že jde o 30palcový monitor s rozlišením 3840×2160 a OLED panelem. To znamená vynikající odezvu (Dell udává nejhůře 0,1 ms, což lze přeložit jako 10 000 fps+), vynikající jas, kdy černá je (téměř) na nule. Maximální jas činí 300 cd/m². Monitor pokrývá svými 10bitovými barvami 100% sRGB, 100% AdobeRGB, 100% Rec.709, 97,5% DCI-P3 a 85,5% Rec.2020. Mezi vstupy jsou miniDisplayPort 1.2 a HDMI 2.0, dále USB typu C (realizované jako Alternate mode s DP 1.2 a schopné dobíjet až 100 W). Typická spotřeba monitoru je 105 W, maximální 240 W. O životnosti nezaznělo ani slovo, ani o tom, zdali jde o monitor s panelem klasickým, tedy barevnými body, nebo o bílý OLED displej s barevnou maskou (což je metoda, kterou obchází nízkou životnost modré složky firma LG.Display).
Velkou ostudu si uřízla firma Huawei, která se svou vlajkovou lodí P10 předvedla pěknou blamáž, mnozí by až řekli podvod na zákazníky. Než to ale vyzní jako obvinění, tak použití konkrétního typu úložiště u P10 nebylo vždy inzerováno, nicméně k věci.
Huawei P10 se totiž na trhu vyskytuje s různými variantami DRAM / NAND flash. Zakoupit lze jak superrychlou variantu s LPDDR4 a UFS 2.1 úložištěm, tak výrazně pomalejší s LPDDR3 a eMMC 5.1. Problémem je zejména nízký výkon eMMC oproti UFS a protože Huawei nijak jednotlivé varianty na obalu nerozlišuje a nerozlišuje je ani cenově, celkem logicky se ti, kteří koupili LPDDR3/eMMC variantu, cítí podvedeni. Jejich úložiště v telefonu je totiž výrazně pomalejší (jakkoli se to neprojevuje nijak drasticky v běžném menším provozu).
Firma Huawei již věc přiznala a vysvětlovala ji tím, že na trhu byl/je takový nedostatek UFS čipů, že byla nucena pro uspokojení poptávky sáhnout po eMMC. Smutné.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.