Portál AbcLinuxu, 24. října 2025 09:46
Fg=g*(double)m; nebo by muselo být m typu double.
if (fabs(Fg - Fy) < 0.01) {
Nemůžeš testovat rovnost dvou čísel s plovoucí desetinou čárkou. A to v žádném jazyce.Přesně tak. Někdy není dobré věřit tomu, co člověk vidí, ať už v debuggeru, editoru nebo na výstupu. Stejný problém se mnou kdysi "zacvičil" v Delphi a Interbase/Firebirdu. Čísla vypadala, že mají 2 des. místa, ale v reálu tam byl ještě drobek v x-tém řádu.
). A plati to i pro jazyky, ktere jsou jen slabe typove, nebo typy nepouzivaji vubec.
Minimalne by mel kazdy, kdo programuje, vedet, ze u cisel v plovouci radove carce existuje jen omezena presnost, pri scitani moc rozdilnych cisel mohou podtect, nelze je porovnavat klasickym zpusobem, ale pouze pomoci absolutni hodnoty rozdilu a nastavene presnosti, a ze pro operace nad temito cisly neplati za urcitych okolnosti asociativia a komutativnost, tj. ze nemusi platit napr. (a/b)*c=(a*c)/b.
Jinak operace s reálnými čísly na počítači komutativní jsou, ale nejsou asociativní.
Jinak operace s reálnými čísly na počítači komutativní jsou, ale nejsou asociativní.Za urcitych okonlosti nejsou ani komutativni - pokud se nepocita v plne presnoti, dochazi k chybam v dusledku konverze pri nacitani a ukladani dat z/do koprocesoru. Presneji je to popsano treba na Wikipedii, u popisu rozdilu klasickeho FPU a SSE2. Pak zalezi, jakym zpusobem je vzorec zpracovan a poradi promenych muze ovlivnit presnost vysledku. Prakticky je ale pravdepodobnost neceho takoveho v bezne praxi velmi mala, ale je dobre to vedet.
Nicméně toto je celkem známý problém. Počítače počítají ve dvojkové soustavě a ne v desítkové. Když ti dám spočítat, kolik je deset děleno třema, nikdy mi v desítkové soustavě nenapíšeš přesný výsledek. Stejně tak těžké je pro počítač popsat jednu desetinu. Někde se prostě musí zaokrouhlit, tím vznikne chyba, a když tu chybu zdesetinásobíš, bude to už docela velká chyba, která způsobí nerovnost těch čísel. Řešením je tolerovat drobné chyby, použít zlomky, použít matematickou knihovnu s neomezenou přesností nebo tak něco
V Moskovskom gosudarstvennom universitětě postrojili trojíčnuju sčotnuju mašínu Saturn.Některé nástroje jsou na některé úlohy vhodnější než jiné. (typo 3=4 nechme stranou)
A pak třeba si zapnout FPU výjimky a hrát si s nimi a chytat je, nastavit si přesnost v FPU jednotce, způsob zaokrouhlování.
A nebo porovnávat reálná čísla jako integery - to jde, protože formát reálných čísel podle IEEE 754 normy to umožňuje - a dá to správný výsledek.
Zkrátka reálná čísla jsou pro většinu lidí pole neprobádané, kde je tolik skrytých věcí pro většinu populace až to hezké není.
Je jasné, že zase ne všechna existující matematická reálná čísla lze vůbec v počítači reprezentovat - ale tady je zase úplně jedno, jestli jde o pevnou, nebo plovoucí řádovou čárku, nebo třeba logaritmickou, či jinou reprezentaci v počítači, to platí pro všechno. Neexistuje možnost mít na počítači taková čísla, aby vyjádřila celý matematický pojem reálného čísla. Nejde to.Presneji receno, mnozina reprezentovatelnych cisel v pocitaci ma vzdy mohutnost (kardinalitu) pouze mnoziny celych cisel (napr. kazde cislo muzete pretypovat ci prevest na nejaky celociselny typ), ktera je nekonecna (v pocitaci jen teoreticky), ale spocetna (kazdemu prvku muzete priradit pritozene cislo, treba diagonalizaci). Ale mnozina realnych cisel ma vyssi mohutnost, protoze je nejen nekonecna, ale i nespocetna, tj. mezi kazda dve cela nebo racionalni cisla muzete umistit nekonecne mnoho cisel iracionalnich. Zjednodusene receno: mnozina cisel reprezentovatelnych na pocitaci je sice (teoreticky) nekonecna, ale je nekonecnekrat mensi nez mnozina realnych cisel. Ale moc nad tim nedumejte, nebo se z toho zblaznite jako chudak Cantor. Prakticky se pomoci plovouci radove carky daji presne reprezentovat jen cela cisla do velikosti mantisy a jejich nasobky vynasobene 2 na rosah exponentu. Cokoliv jineho uz muze byt nepresne. U necelych cisel jsou presna jen ta, ktera jdou prevest na racionalni cislo, jehoz delitel je mocnina dvou. Cokoliv jineho dava nekonecny binarni rozvoj a je tudiz nepresne. Pokud budete pouzivat bignums, kde jsou cisla reprezenovana racionalnimy cisly (delenec/delitel), tak muzete presne reprezentovat tak velka racionalni cisla, na ktera vam staci pamet. Ale jakekoliv iracionalni cislo (Pi, e, odmocniny atd.) je mozne reprezentovat jen a pouze jako aproximaci s konecou presnosti.
Jinak souhlas.
Ale mnozina realnych cisel ma vyssi mohutnost, protoze je nejen nekonecna, ale i nespocetna, tj. mezi kazda dve cela nebo racionalni cisla muzete umistit nekonecne mnoho cisel iracionalnich.Mezi libovolnými dvěma racionálními čísly najdete taky nekonečně mnoho racionálních čísel. To ale neznamená, že by množina racionálních čísel byla nespočetná. (Ne)spočetnost je definována podle (ne)existence bijekce na množinu přirozených čísel.
resneji receno, mnozina reprezentovatelnych cisel v pocitaci ma vzdy mohutnost (kardinalitu) pouze mnoziny celych cisel (napr. kazde cislo muzete pretypovat ci prevest na nejaky celociselny typ), ktera je nekonecna (v pocitaci jen teoreticky), ale spocetna (kazdemu prvku muzete priradit pritozene cislo, treba diagonalizaci). Ale mnozina realnych cisel ma vyssi mohutnost, protoze je nejen nekonecna, ale i nespocetnaCoz je sice pravda, ale je to v tomto kontextu irelevantni. Lowenheim-skolemova veta nam totiz zarucuje, ze existuje spocetna podmnozina realnych cisel, ktera obsahuje vsechna 'zajimava' realna cisla. A tedy staci reprezentovat tuto spocetnou podmnozinu. Nicmene algoritmy pracujici nad takovou podmnozinou stejne nejspis nedobehnou v rozumnem case ...
A jako další pokud navrhuji spočítat kolik je nula děleno nulou - to totiž v reálných číslech jde.Zdroj by nebyl?
Tedy někdy.
Ale jinak jak vidíte, počítače zvládají bravurně věci, se kterými má matematika problémy
Spíš já špatně pochopil tvůj komentář.
Ale to už je fuk. Hlavně, že jsme si to vyjasnili :)
"keďže tie dve premenné sa rovnajú!"Opravdu? Doporučil bych změnit ten printf na tenhle:
printf("Fg = %f\nFy = %f\n, Fg - Fy = %0.30f\n", Fg, Fy, Fg - Fy);
Pak doporučuji zamyslet se nad tím, jak v dvojkové soustavě (potažmo v plovoucí řádové čárce) vypadá třeba číslo 0.01 (9.81 je 981 * 0.01).
Povinná četba pro Tebe.
double a = 0.0;
double b = 2.0 - 2.0;
if (a == b)
printf("Jsi nula!");
Není tam sebemenší důvod, proč by tam bylo cokoli špatně, žádná zaokrouhlovací ani jiná chyba aproximace se v tomto případě vůbec neobjeví. Zde je porovnávání reálných čísel naprosto v pořádku.
Nebo další:
bool is_nan(double x)
{
return (x != x);
}
Také je porovnávání naprosto v pořádku, není problém.
Prostě pak se tyhle věci musí řešit tak, že se do zdrojáku napíše:
#ifdef __GNUC__ vypni_debilni_nedomysleny_gcc_warning #elif _MSVC_VER vypni_debilni_nedomyslene_ms_warningy #endifNejlépe do globálního headeru připojeného všemi moduly.
double x = ?;
if (x != x)
printf("Nerovnaji se");
A Céčko s ním jako s reálným číslem pracuje.
Ona totiž definice "počítačově uložené floating point číslo" a "matematická definice čísla" není totéž. A nan splňuje první definici, a nesplňuje druhou.
):
Pro které číslo (zdůrazňuji jde mi o počítačovou definici čísla) platí, že v proměnné a i b budou (trochu) jiná čísla?
double vrat_cislo(double x)
{
return x;
}
double a = ?;
double b = vrat_cislo(x);
double vrat_cislo(double x)
{
return x;
}
double a = ?;
double b = vrat_cislo(a);
Ovsem nerikala bych tomu chyba, ale vlastnost.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.