Umění hospodařit a šance pro open source

26.5.2009 10:06 | Přečteno: 1669×

Dnes jsem četl v Hospodáských novinách zajímavou úvahu o českých podnikatelích. Ti se dosud vyznačovali poměrně velkým megalomanstvím, které ostře kontrastovalo s chováním jejich kolegů v zahraničí, např. v Německu. Před dvěma lety jedna firma obdržela nabídku na projekt, který by měl optimalizovat provozní kapitál a dalšími úsporami mohl ušetřit 30 milionů korun. Firma odpověděla, že mají zisky v řádu stovek milionů korun a takováto suma je nezajímá.

Když byla tato zkušenost konzultována s německým podnikatelem, ten to bral jako hezký vtip u oběda, ale nedalo mu to spát. Prostě tuto historiku nechápe. On se vždy snažil najít sebemenší úspory, zlepšení, jako např. u nás nepředstavitelné zhasínání světel, když se nemuselo svítit, sledování odpadů a podobně. Když se všechny úspory sečtou, tak mohl podnikatel mít rok volna navíc. Němci jsou známí puntičkáři, ale pravdou je, že v podnikání se jede nadoraz a každá výhoda se počítá. Proto jsou tak ekonomicky silní, i když se globální krize rozhodně nevyhnula ani Německu.

V oblasti, kam jezdím na chalupu, jsem slyšel o firmě, která při velikosti asi 50 počítačů před pár málo lety vydala téměř milion korun na firemní proprietální ekonomický systém, přičemž mohla evidentně ušetřit při použití jiného řešení. Spousta firem teď zažívá kvůli krizi těžké časy. Pokles zakázek donutil přehodnotit plány a tvrdší prostředí nutí firmy hledat úspory tak, kde jim zatím nestály za pozornost.

Tak mě napadá: nastává čas pro rychlejší implementaci open source do firemní sféry? V mnoha zemích, kde slovo šetřit nepatří jen do slovníku při konzumaci piva a mudrování nad nepravostí světa, již k němu přistupují. Nejdříve ve státní a veřejné sféře, ale již i v soukromých firmách. Jen u nás to trochu pokulhává. Nedávno jsem dostal skvělou nabídku na zhotovení papírových fotografií z digitálního fotoaparátu, ale výhodná byla jen za předpokladu, že bude zpracována na jimi dodaném softwaru, o kterém firma psala, jak je skvělý a jak jsou na něj hrdi. Měl ale jen jednu vadu: byl určen pouze pro Windows. Tak jsem jim napsal, že je program sice skvělý, ale pro mne nepoužitelný a dobrý mohl být tak v době přelomu století. Tak jsem nucen, ač nerad, použít služeb konkurence. Ani mi neodpověděli. Pokud bude větší tlak ze strany spotřebitelů, budou se muset přizpůsobit i u nás. Pochopily to třeba již banky, včetně té slavné Komerční, kudy vede cesta vývoje software a nechat se "lobbovat" sice znamená krátkodobou výhodu, ale z dlouhodobého hlediska je to zisk jen a pouze pro onu firmu z Redmondu.

Úvaha v HN vůbec nebyla míněna na oblast IT, ale uživatelé tohoto portálu vědí, že právě v oblasti IT mohou být utopeny nemalé peníze. Jen v naší malé provozovně jde o úspory v řádu deseti až statisíců, jak vysoké úspory mohou být ve větších korporacích, i když prvotní náklady na přechod na open source mohou být leckdy nemalé, se lze jen dohadovat. Je již konečně nutné vidět dále než za horizont jednoho fiskálního roku, ale je třeba myslet i na vzdálenější budoucnost nejen ve vyspělé Evropě, ale i u nás.

       

Komentáře

[dad]

...firma s 50 pocitaci ... 1 milion za informacni system ...

bezne se pocita u informacnich systemu cena za 1 clienta=(1000-2000)EUR ...tedy zaokrouhlene 25-50 tKc. To software bylo tedy v nizsi cenove kategorii nez je trzni prumer. Ta firma usetrila.

[neaktivni]

Spis bych rekl, ze uvedene udaje vubec nedostacuji k posouzeni vyhodnosti nakupu. Pod pojmem informacni system si lze predstavit hodne veci. A milion neni zadna velika castka, da se rict naklady na zamestnance, ktery muze delat informacni system, za 1 rok.

[dad]

...vubec nedostacuji k posouzeni vyhodnosti nakupu ...

to jsem s vami zajedno, presto potrebujeme my technicky myslici lide nejake ukazatele, abychom se mohli zacit v problematice orientovat. Ten prvni ukazatel jsem nadhodil. Necht diskuze objasni danou problematiku.

[Dalibor Smolík]

Já to nerozporuji, otázkou je, jaký software skutečně firma potřebuje. Některé stroje se speciálním programem  se mohou pochopitelně značně prodražit a ušetřit se na nich nedá.  Ale v oblasti serverového řešení i ekonomického sw je i v tuzemsku řada různých nabídek a lze náklady racionalizovat. Jen příklad -  je opravdu nezbytně nutné, aby na všech strojích, které používají MS Office, byl tento program použit? Pokud jsou platné licence tak proč ne - ale v případě nákupu nových by mohla být někde použita alternativa.

[dad]

at ma treba diskuze tisic prispevku, nech nas konecne se jednou dobrat pouzitelnych vysledku, me ty reci uz lezou na nervy.

Bod 1 - stanovme 'prumernou' strukturu nasazeni pc. Jste srozumnen s nasledujici strukturou?:

• 10 x uctarna, vedeni, sekretariat
• 4 x nakup
• 6 x odbyt
• 15 x konstrukce
• 3 x sklad
• 5 x tezke provozy (lakovna ..)
• 2 x admin
• 5 x externi notebook

Event. to opravte podle vasich zkusenosti, nebo atz sem da nekdo podobnou strukturu, nemusi to byt hned presne 50 pocitacu

[Dalibor Smolík]

To souhlasi, rozdeleni samozrejme je o typu provozovny, ale rekneme, ze jde o mensi vyrobni firmu. Mohlo by to pro ucely nasi studie vyhovovat.

[Dalibor Smolík]

Nechme stranou hw, bavíme se jen o softwarovém vybavení. Přepokládám, že existuje fileserver, poštovní server a webový. Nějakým způsobem je řešena databáze a výstupy pro jednotlivé úseky  (sklad, vedení, atd.). Vedení, administrace a účtárna musí mít kancelářský program, účetní a ekonomický program. Vše, kromě konstrukčního oddělení může mít jak linuxovou (open source) verzi, tak čistě postavenou na Microsoftu a dalo by se to porovnat. U konstrukce bych předpokládal jen Windows + proprietální software (linuxové řešení bude asi zde řídký jev) - konstrukční programy, AutoCAD, apod.

Neodhadnu  situaci u těžkého provozu (asi software na míchání laků, atd.)

[dad]

jsem rad, ze jsme se shodli, nyni bych rad s vami nyni odsouhlasil nektere dalsi ukazatele a okrajove podminky.

• z 50 pc bych videl napr 10 linux-desktop, zbytek windows
• ty servry necht jsou vsechny linux
• protoze firma ma 50 PC, muj odhad by byl 100 zamestnancu celkove, 35 rezie, 65 vyroba
• necht je rocni obrat pro zamestnance 3 x hruby rocni plat (mesicni hruby plat ~ 25000,-  to neni to, co ma zamestnanec v penezence)
• software bude odepisovano 4 roky
• 2 administratori ?

muzete s tim souhlasit ? , nebo to upravte podle vasich zkusenosti

[Dalibor Smolík]

Ano, myslím si, že tahle situace je reálná.  35 lidí jako režie je sice dost, ale dovedu si to představit (ředitel, obchodní odd., účetní, sekretářka, vedoucí provozu ..). Jestliže se jedná o výrobní firmu, počet  PC a zaměstnanců 1: 2 se mi zdá dost vysoký,  spíš bych to viděl na 1 : 3,  odhaduji to podle kovárny, do které jsem jezdil ... ale pokud je tam konstrukční oddělení, pár počítačů to hodí.

Jinak samozřejmě vím, co je to hrubý roční plat, mám s tím zkušenosti 

[Dalibor Smolík]

Dva administrátoři OK, je  zastupitelnost - ale pravděpodobně by nebyli vytíženi na celou pracovní dobu (pro 50 počítačů - outsourcing?) - při zavádění systému a v prvním období asi ano.

 

[pasmen]

Pracuji ve stavební firmě, má cca 100 zaměstnanců a ze stavařů má notebook zhruba 80%. K tomu připočtu, že polovina z nich má ještě tenkého klienta na centrále.

[Dalibor Smolík]

Stavební firma, pokud její pracovníci se pohybují v terénu a je nutný neustálý kontakt s "ústřednou", má jiné požadavky na počítačové vybavení (notebooky) než klasická výrobní firma, pracující pod jednou střechou. Tam zase kalkulace nákladů vypadá jinak.

[dad]

takze to nyni spocitame prop ty uspory na systemove strance, jeste bez toho informacniho systemu:

Predpokladejme, ze
firma ma predpokladany rocni obrat 90 mil Kc (100 x 25.000 x 12 x 3 )
cena informacniho systemu 1 mil Kc / odepisuje se 4 roky) => rocni naklady 250.000 Kc
naklady na admina/y 12 x 25.000 x (1-2) = 300.000  - 600.000 Kc

mozne uspory skrz open source:
firma musi odebrat 20-50 windows+office licenci => 40-100 M$ produktu (dulezite pro body pro vypocet ceny)

• sleva   40 produktu 10%
• sleva   60 produktu 20%
• sleva   80 produktu 35%
• sleva  100 produktu 45%

cena win+cena office (M$ produkt) = 7.500 Kc

• 50 windows      50 x 7.500 x 0.55 = 206.000 Kc
• 40 windows      40 x 7.500 x 0.65 = 195.000 Kc
• 30 windows      30 x 7.500 x 0.80 = 180.000 Kc
• 20 windows      20 x 7.500 x 0.90 = 135.000 Kc
•  

=> maximalni rocni uspora (4 roky odpis) 206.000 -135.000 = 71.000 / 4  = 17.750 Kc

Antivir: cena pro PC 500 Kc/rok
antivir za rok:

• 50  windows   50 x 500 =  25.000
• 40                     40 x 500 =  20.000
• 30                     30 x 500 =  15.000
• 20                     20 x 500 =  10.000

antivir max. rocni uspora = 15.000 Kc

Celkova uspora PC max = 32.750 Kc coz predstavuje 0.364 promile rocniho obratu !!
=================================================================

az prijdu ze cviceni, tak projedname ten informacni system

[Dalibor Smolík]

Toto je správně vypočítané, v reálném životě k tomu přistupují další prvky:

1) Náklady na pořízení sice správně dělíte čtyřmi, ale zaplatit se musí okamžitě. (Ano, lze si vzít úvěr nebo splátkový kalendář). Každá koruna, která se nemusí vydat (např. při pouhých 20 licencích Win+Office) je tudíž leckdy vítaná.

2) Kalkulace probíhá při zaručeném ročním obratu 90 mil. Kč, který je při daném rozměru firmy realistický, avšak ne vždy se daří. Nejsou zakázky a obrat poklesne. Výpočetní systém však není možné pružně redukovat na optimální velikost. Již je jednou zaplacený. Pak každá koruna, vydaná za licence tíží firmu jako cent.

3) Firma sice drží obrat, ale musí jít dolu s cenou. Náklady na sw vybavení se musí odrazit v cenové kalkulaci a neúměrně klesá míra zisku a někdy pár korun rozhodne, zda se výrobek ještě vyplatí vyrábět.

4) Nedokážu posoudit míru bezpečnosti open source řešení vůči proprietálnímu (nejde jen o viry, ale spyboty, apod.), nicméně práce 2 adminů nebude asi využita na plnou pracovní dobu, zejména pokud bude systém dobře fungovat.

5) Výpočet nepostihuje serverovou stránku - rozdíl v ceně příslušných serverů open source versus Microsoft.

[jozka]

Firma odpověděla, že mají zisky v řádu stovek milionů korun a takováto suma je nezajímá.

Tomu se rika lehce nabyl, lehce pozbyl...

[Daniel Kvasnička ml.]

V oblasti, kam jezdím na chalupu, jsem slyšel o firmě, která při velikosti asi 50 počítačů před pár málo lety vydala téměř milion korun na firemní proprietální ekonomický systém, přičemž mohla evidentně ušetřit při použití jiného řešení.

Nabizi se otazka: jakeho?

[misch]

Před dvěma lety jedna firma obdržela nabídku na projekt, který by měl optimalizovat provozní kapitál a dalšími úsporami mohl ušetřit 30 milionů korun.

Ty úspory 30 mil. tedy souvisely s daným projektem, nebo ne? A kolik asi stál ten projekt? Bylo pravděpodobné že bude úspěšný, nebo šlo jen o myšlenku "zaplatíte nám 5 mil., a možná ušetřite až 30 mil, za předpokladu že zájem o produkt X bude o Y % větší než loni a současně klesnou úrokové míry o 1,7 %"?

Když čtu ten odstaveček o německém podnikateli, který přijímá každou nabídku na ušetření čehokoli, celkem by mě zajímalo jestli se mu tahle strategie "spoříme za každou cenu, ať to stojí co to stojí" vážně vyplácí ... Nebo že by to bylo trochu přehnané?

[Dalibor Smolík]

Pochopitelně podrobnosti neznám, ale tak jak to bylo podáno, se spíše jednalo o určitou práci navíc pro manažera s vyřizováním zakázky, jinak  úspora bude 30 milionů korun v souvislosti se zvýšením efektivity práce.  Ve srovnání se zisky ale pakatel .

 Kdysi, v 80. letech jsem dělal (jak jinak) ve státním podniku. Můj tehdejší šéf sbíral popsané papírky a dával si je do notýsku, sepnul a psal na ně z druhé strany.  Něco takového jsem v té době u nikoho neviděl. Když jsem se na to zeptal (a v podstatě pochválil), odpověděl mi, že žil ve Švédsku, kde to bylo naprosto běžné .. Vzpomněl jsem si na to při čtení dnešního článku. Totéž jsem později viděl i u bohatých německých firem. Vím, že dnes je i u nás změněné  povědomí, ale dřív to bylo jedno ..Je to jen drobný příklad, racionalizace musí být samozřejmě komplexní.

[neaktivni]

Mimochodem iluze o sporivych nemcich take moc neplati. Nemci jsou schopni postavit openspace, presunout tam 50 lidi a dat jim za ukol to, na co u nas staci 3 lidi s vyrazne nizsim platem. A to jsou zivotni zkusenosti, takhle to, predevsim ve velikych spolecnostech, bezne funguje. Kdyz si spocitate naklady, ktere jsou s tim spojene, pak je i tech 30 milionu docela humornych.

[neaktivni]

(i kdyz za to muze spis socialisticka spolecnost)

[vencour]

Hohooo , nebo je to tim, že má ta firma ISO a musí práci pěkně dělit

[neaktivni]

Poznamku o ISO nechapu. Pisu o realne situaci, kdy firma presouva nepotrebne zamestnance, protoze si je proste nemuze ve svem domovskem Nemecku dovolit vyhodit. Protoze firma musi pro sve zamestnance vymyslet alespon nejakou praci, vyvadi pak takove koniny jako celosvetovou centralizaci serveru. To vse samozrejme pod hlavickou uspor, ale realne naklady jsou pak nesrovnatelne vyssi.

[Dalibor Smolík]

Určitě nastávají případy, že pracovníci musejí leckdy dělat práci, která není příliš efektivní - buď ze zákonných důvodů nebo proto, že momentálně není práce. Konkrétně u nás  švadleny natíraly v létě plot a okopávaly záhony . Pokud není zbytí, nedá se nic dělat. Tohle nepočítám.

 

 

[freshmouse]

> Před dvěma lety jedna firma obdržela nabídku na projekt, který by měl optimalizovat provozní kapitál a dalšími úsporami mohl ušetřit 30 milionů korun.

Tohle je zajímavé. Vsadím se, že neříkali 30 milionů, ale "až 30 milionů". To může znamenat i 0 milionů.

Dál by mě zajímala cena toho "projektu". Pokud má ta firma zisky v řádech stovek milionů, je velká šance, že si z ní někdo udělá hejla a prodá jí něco moc, moc, moc předraženého (zejména, když je vedení -- a v důsledku pravděpodobně i zaměstnanci -- složené z idiotů).

Dál je třeba započítat problémy s nasazením toho projektu. Pokud to bude moloch (jako že bude), tak se to bude nasazovat třeba půl roku, rok, což bude všechny jen otravovat, a nakonec to bude stejně jen zdržovat práci... Kromě toho bude třeba platit uživatelskou a technickou podporu atd. atp. Ve výsledku se na tom může i parádně prodělat.

Na tyhle "chytrácké projekty" bacha.

[User682]

zdravim,

ono v ceske kotline radeji uspory nezavadet. Muze se stat, ze s novym uspornym systemem to vyjde jednou tolik draze. Vetsinou je to tak. V Nemecku to muze fungovat, protoze nemci jinak delaji a jsou o dost vice presni.

Nejlepsi uspora je podle me najmuti obchodniku a nekdy i dalsi investice.

Co se tyce opensource(Linux nebo i jiny closed-source), tak je casto prechod z jine platformy zatim drahy. Ono porizovaci cena neni vse. Nebo, ze doma Vam to chodi. Uzivatele maji nejake pozadavky a ty to casto neplni. Nebo mate nejaky rozpocet na vyvoj.

Je to o efektivnim hospodareni, ale to se ve state moc nenosi. Ale to by asi bylo na vetsi popis.

[Dalibor Smolík]

Mnou nadnesený blog byla spíše úvaha o rozdílnosti charakteru českých podnikatelů a jejich kolegů v zahraničí - i podle mých zkušeností jsou naši podnikatelé mnohem velkorysejší, pokud se týká výdajů - zejména v období, kdy to něco "nese".  Podnikatel si vzpomíná na doby, kdy bral plat 2000 Kčs hrubého a zisky v řádu statisíců až milionů měsíčně jsou tak obrovské, že drobnější úspory háže za hlavu. Příklad s 30 milionovou úsporou by asi zasloužil hlubší analýzu, naznačují to i příspěvky k tomuto blogu. Možná se k tomu dopátrám, jak je to doopravdy. Jinak souhlasím, že princip "nechci tu slevu zadarmo" asi fungovat doře nebude. Vím také, že nasazení open source je v řadě případů problematické,  ale pokud firma potřebuje zcela nový systém, jsem přesvědčen, že je vhodné si zadat poptávku u více firem a porovnat navrhnutá řešení.  Vím, že tato firma apriori nic nehledala, než jediného konkrétního dodavatele, protože jiného neznala - a právě tohle je špatně, nikoliv vybrané řešení.

 

 

[jose17]

> ale výhodná byla jen za předpokladu, že bude zpracována na jimi dodaném softwaru, o kterém firma psala, jak je skvělý a jak jsou na něj hrdi. http://www.happyfoto.cz/cz/page/110/hf-asistent.html ?

[pht]

Nemyslím, že by úspory vedly nutně k implementaci open source softwaru. Je to totiž změna, která je stejně drahá, jako jakákoliv jiná změna. Pokud budou úspory na něco tlačit, tak to bude na zavedení otevřených standardů, aby pak ty změny byly levnější, ať už budou jakýmkoli směrem.

[davadu]

Bohužel já, co mám zatím zkušenosti, tak to, že nějaká firma řekne, ušetří Vám to několik milionů znamená, že se několikanásobně zesložití celý systém fungování firmy, není to vůbec nastavené na firmu, protože ta extra profi firma to vyladí podle vlastního zisku a ne podle potřeb zákazníka.

Mám zatím zkušenosti z několika zavádění ISO ve firmách, v zavádění různých systémů ve firmách. A nejlépe to dopadlo jen v tom případě, že si zákazník udělal první analýzu vlastních potřeb a teprve na základě této analýzy vybíral nějaký informační systém. Když se první vybral informační systém na základě metody vytáhnu králíka z klobouku nebo na základě sladkých řečiček obchodníka, tak velmi často ten kupující spláče nad výdělkem.

Takže je docela možné, že těch 30 milionů ušetřil tehdy, když tu nabídku vůbec nepřijal.

[Dalibor Smolík]

Takže je docela možné, že těch 30 milionů ušetřil tehdy, když tu nabídku vůbec nepřijal.
I tohle je docela dobře možné. A docela i pravděpodobné ..Jenže jiná věc je, když to zákazník zváží a dojde k názoru, že to pro něj žádná úspora není a jiná situace je, když bez bližší analýzy, aniž si s tím dá práci, odmítne nabídku s tím, že jeho zisky jsou mnohonásobně větší (a tudíž nemá zapotřebí se takovými "prkotinami" zabývat). A právě o tomto postoji byl můj blog.

[davadu]

Ano, souhlasím, že odmítnout něco bez analýzy je nesmysl.

Ale často takových obchodníků (přesněji spíš vnucovačů) s analýzami/informačními systémy je za měsíc x, tak se těm lidem moc nedivím. Analýzu by si měla firma nechat zpracovat, když zjistí, že jí současné řešení nevyhovuje, ne v době, kdy se vnutí nějaký "mazač medu kolem huby" do dveří kanceláře. :)

Neznám konkrétní popisovanou situaci, ale bohužel často tomu tak je. Majitel firmy většinou analýzu neodmítne, když zjistí, že ji potřebuje. :)

[=^..^= AmigaPower®]

...myslím, že právě konečně nastal ten jediný a vhodný čas na vzeřejnění mé práce "vliv úhlu stopoření penisu na použití open source software u vybrátorů a jiných onanizátorů a šidítek v nížší, nízké a velmi nízké sociání sféře"...

[Michal Fecko]

zase si pil?

[=^..^= AmigaPower®]

...proboha! Jak jsi to poznal?!

[Dalibor Smolík]

Nojo, no. Příspěvek byl obecně míněn, open source byl brán jen jako příklad

[Miloslav Ponkrác]

A pak jde ještě o kvalitu toho open source sw, a zde je velmi často kámen úrazu.

Ono je celkem buřt, kolik ten systém stojí, důležité je, kolik a co přinese.

A mohu sám říci, že pokus přejít čistě na open source mě přivedl na myšlenku zase si sw kupovat. Často je open source dosti nekvalitní zejména po stránce uživatelského rozhraní, nebo po stránce kvality. A nic jiného není.

Takže poslední kapka byl Inkscape. Odjel jsem na něm tisíce motohodin, a po sednutí ke Corelu, ve kterém jsem byl nezkušený jsem zjistil, že daný vektorový dokument udělám několikrát rychleji. Teď, když jsem se zajel (ale stále mám mnohonásobně větší zkušenosti v Inkscape), je poměr zhruba 20 minut práce v Corelu na 6 hodin pro ten samý výsledek v Inkscape. Navíc jsem mohl odložit kalkulačku, zapomenout z hlavy provádět transformace souřadnic, a nemusím mít paralelně spuštěného vima pro editaci XML z Inkscape, neboť je to často rychlejší, než přímá editace v Inkscape. Opravdu si myslíte, že open source je efektivnější? Postavte něco jako open source proti Corelu, který, jak jsem zjistil považuje spousta grafiků za ten horší vektorový editor.

Před tím další věc. Moje ex-přítelkyně chtěla vydat a vydala knížku. Když jsem viděl, co jí hodlala zpracovat tiskárna, a věda, že mám tak týden po večerech, než to tiskárna převezme jsem se rozhodl alespoň rámcově udělat v Open Office Write něco trochu lepšího. Na nic fikanějšího v typografii nebyl čas. V okamžiku, jak jsem trochu přešel přes požadavky, které Writer potřebuje pro napsání dopisu, Writer selhal. Jedna chyba za druhou. Musel jsem přejít do Wordu, kde jsem práci na rozdíl od OO úspěšně dokončil, přičemž jsem možnosti Wordu využil fakticky nadoraz.. Hotový .doc jsem pak naimportoval do OO a vygeneroval PDF. s hotovým dokumentem už OO problémy neměl. Ok, zase open source selhal.

Jestli daný ekonomický open source systém bude fungovat stejně jako Inkscape, pak je sakra pro firmu lepší zaplatit si drahý komerční ekonomický systém a rozhodně udělá mnohem lépe.

Jinak příznivou zkušenost mám s GIMPem, který mě nezklamal (jen v poslední verzi ve Windows zhoršil ovládání oken, takže jsem zjistil, že se jeho spouštění snažím už trochu vyhnout). Ale GIMP je velmi pěkný a povedený nástroj, na který budu pět chválu. Další je vim, který používám stále.

Dále sázím ve Scribusu – a kdybych to dělal profesionálně, asi switchnu na něco jiného. Ale přesto je Scribus neuvěřitelně dobrý, a dlouho jsem se divil, dokud jsem si neprohlédnul XML a nenašel tam německé názvy. Aha, pověstná německá kvalita a puntičkářství se tu vyplácí. Ale přesto, překročíte-li takových 20–30 stránek, celý Scribus je neuvěřitelně pomalý až nepoužitelný. Často se zamyslí třeba na několik vteřin, koneckonců zřídka to udělá (zejména v zápisníku) i při malém počtu stran. Při kopírování objektů, nebo změny zobrazení počátku souřadnic ukáže ve vlastnostech pěkné hovadiny, jako třeba X souřadnice =1800 mm. Je třeba kliknout do prázdného místa, pak zpět na objekt a už je to ok. Stejně tak se neaktualizují názvy v obrysovém okně a milión dalších maličkostí. Stále to ale není nic, co by mě vadilo, dělá se s tím dobře a efektivně. Na druhé straně jsem zjistil, že Scribus umí i tabulky, docela dobře a přímo – asi jsem si včas nestačil přečíst, že to neumí, jinak bych tomu věřil. Takže někdy je lépe nečíst návod. Mám dokumenty plné tabulek, kde celá tabulka je z jednoho textového rámce.

Takže ono je dosti diskutabilní, zda nulové pořizovací náklady na open source vyváží jeho problémy později – a většina open source je má. Zejména po uživatelské stránce je kvalita open source programů často dosti velmi otřesná. Ale bohužel právě toto hraje podstatnou roli při práci s ním. A druhá věc jsou nulové záruky.

[Käyttäjä 11133]

Co čekat od někoho, kdo chce dělat sazbu v textovém procesoru, že..

[Miloslav Ponkrác]

Ona to jednak byla nouzovka, kdy jsem to celé musel udělat za cca 10 hodin. Pro představu – vezměte si počet stránek průměrné knihy, kdy máte jenom syrový text, k tomu haldu fotek. On nakonec ten textový procesor byla za této situace nejrozumnější volba.

Ale já miluji zkoušky žehem. Ono se pak projeví, co za něco stojí, a dá se na to spolehnout. Projeví se, co vám podrazí nohy, a co vás podrží.

A říkám, že propagátoři open source mají nemístně optimistický názor na kvalitu, použitelnost a efektivitu většiny open source programů. Pak píší věci jako „ušetřit nasazením open source sw“, ale já jasně vidím, že bohužel až na světlé výjimky (GIMP, vim, Scribus, …) si nasazením open source sw člověk moc nepomůže. Pokud opravdu potřebujete, aby to fungovalo, pak preference open source za každou cenu je docela rychlou cestou ke krachu. To bohužel říkají mé zkušenosti.

Všimněte si efektivity práce v Inkscape a Corelu, kterou uvádím. Pokud máte pocit, že lžu, klidně si to s někým rozdám, ale vím, že to pro Inkscape dopadne opravdu špatně.

Před časem jsem vyzval, že dokážu efektivitu IDE a Visual Studia někomu tím, že vytvoříme paralelně středně velký projekt. S tím, že ho budu mít hotový pomocí těchto prostředků rychleji, a bude méně chybový. Nikdo se nepřihlásil.

Já nemluvím o ničem hypotetickém. Jen o praxi. Důvod, proč se neprosazuje open source není jen v tom, že by si lidé proti open source zasedli.

[petr_p]

A čemu se divíte? Naopak by bylo zvláštní, kdyby software, do kterého se lejou prachy a vývojáři úpí pod bičem managerů, byl horší.

[Miloslav Ponkrác]

Já se nedivím. To jen autor tohoto článku se diví. Já vím, že sw pod zkušeným člověkem a pod jednotným a řízeným vývojem bude s větší pravděpodobností lepší.

[Käyttäjä 11133]

Já jsem rád, že tě textový procesor při pokusu o udělání sazby podrazí.

[Miloslav Ponkrác]

Open Office Writer ano, ten mě podrazí. Word mě nepodrazil, naopak mi pomohl. Takže textový procesor mě nepodrazil, podrazil mě jenom Open Office Writer.

Takže jestli jsem do té doby považoval koupi Microsoft Offce za naprosto zbytečnou, a také jsem to všude rozhlašoval, dnes už to považuji za smysluplnou investici pro řadu případů.

Já jenom doufám, že výše zmíněnou věc pak budete prezentovat při pokusu o prosazení OO a open source vůbec. Že prostě pravdivě řekněte o nekvalitě Writeru.

Možná jsem i pochopil, proč je open source často tak nekvalitní, pokud je podobný názor jako Váš více rozšířen v komunitě.

[Käyttäjä 11133]

Pokud je názor v komunitě takový, že na sazbu se používá nástroj určený k sazbě, jsem hrdý na to, že jsem členem takové komunity.

[Dalibor Smolík]

Teď, když jsem se zajel (ale stále mám mnohonásobně větší zkušenosti v Inkscape), je poměr zhruba 20 minut práce v Corelu na 6 hodin pro ten samý výsledek v Inkscape.
Ano, je to o efektivnosti práce s ohledem na vynaložené náklady. Tady asi není co řešit .. Nicméně, pokud je ve firmě třeba 50 počítačů - na všech se provádí práce v Inkscapu nebo Corelu? Na všech se provádí komplikovaný text pro vydání knihy? I polovina strojů, převedena na open source může vykonat dobrou práci. A na speciální požadavky patří proprietální software, proč ne. Ještě otázkou je, zda je práce na dokumentu v Corelu jednorázová (pak i těch 6 hodin asi nemá hodnotu kupní ceny Corelu) nebo jde o pravidelnou činnost. Pak je investice do Corelu zhodnocena dobře.

[Miloslav Ponkrác]

Ano, tohle je rozumný přístup. S tím se nedá, než souhlasit.