Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 11:31
Je mozne aby CPU osciloval miesto v binarnom takte (0.1) v ternarnom (0,1,2 - 0, 0,5, 1)? Ak by to bolo teoreticky mozne, co by z toho vyplynulo? Narast vykonu hardveru a prehodnotenie sucasnej logiky?
Tiskni
Sdílej:
nějaký takový počítač skutečně sestrojili... http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm
8.7.2006 22:11
prometeus | skóre: 9
| blog: Nielen historický blog
8.7.2006 22:11
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Myslím, že dokud nebudeme mít kvantové počítače, nebude to prostě stát za námahu.
8.7.2006 22:10
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
8.7.2006 22:15
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
V dávné historii výpočetní techniky (tj. cca 60-40 let zpátky) se konstruovaly i stroje analogové a hybridní (analogově-digitální). Vše má svoje pro i proti, analogy například nemusely řešit problémy jako přetečení/podtečení/porovnávací nepřesnosti, protože proti nim byly tak jaksi z podstaty odolné. Pro určité typy úloh byly mnohem vhodnější, rychlejší a přesnější, nicméně evoluce si zvolila cestu a ekonomicky vyhrály mnohem univerzálnější (byť často mnohem neohrabanější) digitální počítače.
Současný vývojový trend spočívá ve zmenšování čipových jader, snižování napětí, zvyšování frekvencí, nicméně binární princip je momentálně v zásadě nenapadnutelný pilíř. Co bude za 20 let nevím, ale zrovna na ternární počítač bych si nevsadil.
Pokud vás baví nad podobnými věcmi uvažovat, sežeňte si knihu R.P.Feynman: Radost z poznání (Aurora, 2003) a přečtěte si kapitolu Počítače v budoucnosti (respektive, přečtěte si to celé, stojí to zato). Úvaha o počítači, který je nedeterministický a podléhá v zásadě jen 2. termodynamickému zákonu mi přijde daleko hlubší, než dnešní poprask kolem kvantových počítačů, o ternárním systému nemluvě...
Na "spolupraci" cloveka s pocitacem je samozrejme nejlepsi klavesnice s plnou abecedou, cisilky a dalsimi uzitecnymi klavesami
Jinak k problematice tristavovych pocitacu:
V zasade by to slo. Prvni pocitace pocitaly dokonce desitkove. Jako pameti slouzila zarizeni, ktera byla schopna uchovat desetistavovou hodnotu (tusim to byla nejaka otocna rele s 10 kontakty nebo co). Ale bylo to strasne neskladne a neprakticke. Desitkovou soustavu pouzivame jen proto, ze vetsina lidi ma deset prstu a tak se nam snadno uci scitat desitkove. Kdybychom meli jen dva prsty, asi bychom pocitali dvojkove. Dalsi vec je neskladnost dvojkoveho zapisu (napsat dvojkove cislo na papir je zbytecne plytvani -- proto se v IT pouziva casto notace v osmickove nebo sestnackove soustave). Nicmene z hlediska technickeho, je dvojkova soustava idealni jak po strance jednoduchosti a mozne miniaturizace soucastek, ktere pracuji s binarnimi udaji, tak po strance jednoduchosti boolovy algebry. Pravdivostni tabulky pro operace v boolove algebre jsou dost jednoduche. V pripade trojkove soustavy by to bylo horsi.
Btw. nekteri lide tvrdi, ze ternarni soustavu emuluji Windows. Pry pridavaji k puvodnim stavum 1-True a 0-False jeste treti stav ?-I don't know, ktery zpusobuje nedeterministicke chovani Windows a tudiz je to vlastne prvni krok k umele inteligenci
. V dobach, kdy clovek zacal pocitat, protoze chtel vedet, jestli ma stejne ovecek jako vcera, dokazal pouzivat prsty jen dvoustatove a tedy co zvednuty prst, to ovecka. Pak se ale objevili vlci, kteri v noci sezrali pulku ovecky a tak se preslo k napul zvednutym prstum -- zvednuty prst je jedna cela ovecka, polozvednuty prst je pulka sezrane ovecky. Dneska se ale vyskytuji dokonce lide, ktery pocitaji v oboru realnych cisel a tak podle miry zvednuti prstu dokonce mohou urcit i jina (desetinna) cisla. Momentalne pracuju na teorii, pouzivajici k vypoctu i prsty na nohou, cimz mohu krom realne slozky pocitat i s imaginarni (prsty na nohou), takze jsem schopen pocitat v C .
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.