Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 17:08
Tak k instalaci softu. Yast v tomhle funguje docela dobře, nicméně si myslím, že je celý takový překomplikovaný. Zobrazuje příliš mnoho informací. Zobrazování průběhu stahování je takové nehezké - zobrazuje se kolik dat se stáhne z kterého repozitáře (k čemu?), ale nějaký seznam balíků, kde by se odškrtávalo, co už je na disku a co se tahá, to ne. V Ubuntu se primárně používá gnome-app-install, ten je přehledný a přitom výborně funkční. Stahování bezpečnostních záplat je zase druhý extrém. Ve výchozím nastavení se zobrazuje jen malinkatý dialog s jedním povšechným indikátorem průběhu. Není tedy poznat jestli se něco stahuje, instaluje, nebo to vytuhlo. Navíc zobrazení dlouhých názvů balíků rozsekané na několik řádek je vyloženě hnusné. Aktualizace v Ubuntu, to je přehledný dialog, který zobrazuje vše potřebné, geekové si dokonce můžou rozkliknout konzoli.Tak ono je to dost i o tom, že Ubuntu má mnohem odladěnější Gnome, kdežto Opensuse má odladěnější spíše KDE. Sám jsem zarytý KDE-čkař, musím říct, že co jsem zkoušel Gnome, tak Yast v GTK+ je naprostá zabugovaná příšernost. Skutečně Synaptic je oproti tomu mnohem lepší. Na druhou stranu Yast/Qt mi přijde mnohem lepší a přehlednější než Synaptic.
V openSUSE je taková ta instalace kodeku při pokusu přehrát nějaký rafinovaně zakódovaný soubor. Ve výchozím nastavení se mi podařilo nahodit něco na přehrávání MP3. Když jsem ale chtěl přehrát mé oblíbené filmy pro dospělé, tak jsem se ničeho nedobral. Pomohlo až nahození "universe" repozitáře PACMAN. Jenže v tomto repozitáři byl (světe div se) taky ten kodek, co už se nainstaloval pro ty eMPétrojky a to vyvolalo konflikt. Vyřešil jsem to nějakým kliknutím na "ano, přepsat" nebo tak něco, ale příjemné to nebylo.Tohle se mě právě líbí na Opensuse. Když jsem na Ubuntu chtěl přehrávat DVD, musel jsem jak blbec prolézat wiki a hledat, kde se nachází ten libdvdcss či jak seten balík v ubuntu jmenuje. V opensuse máš předefinovaný seznam nejpoužívanějších repozitářů, hezky tematicky rozdělených a v nich je vše. Nemusím hledat, co je v nějakém jiném externím repozitáři, v kterém a kde ho najdu. Konflikty jsou právě proto, že Opensuse nabídlo leglní přehrávání něktrým médií už v defaultu což Ubuntu nemá. Takže ení s čím srovnávat. Pokud chceš více, musíš ty knihovny nahradit jinou verzí z externích repozitářů bez vlivu USA a patentů.
Můžu potvrdit, že z pohledu uživatele je celkem jedno, který z těchto dvou formátů balíčků se používá. Dokonce jsem si bildil vlastní balík - aplikoval jsem můj oblíbený patch na gnome-panel a probíhalo to skoro stejně jak jsem zvyklý z Ubuntu.Jednu výhodu ten DEB asi má. Nedovoluje mixovat AMD64 a i586 balíky. Pokud je nějaký 32bit DEB (například Wine), tak je ve dvou verzích pro AMD64 i i586 architekturu. RPM v SUSE má jen jeden i586 balík, a ten e běžně instaluje do 64 bit systému. Problém nastane, když ti balíčkovač kvůli různým závilostem začne nabízet výměnu půlky systému z AMD64 na i586 vrze balíků. Tohle se ti s EB v ubuntu nemůže stát.
Konflikty jsou právě proto, že Opensuse nabídlo leglní přehrávání něktrým médií už v defaultu což Ubuntu nemá. Takže ení s čím srovnávat. Pokud chceš více, musíš ty knihovny nahradit jinou verzí z externích repozitářů bez vlivu USA a patentů.Ty konflikty (pokud se jedná o konflikt souborů, pokud jde o konflikt balíčků, tak to není bug, že..
Obsoletes: xine Obsoletes: xine-lib Obsoletes: xine-lib-oss Obsoletes: xine-lib-xv Obsoletes: libxine0 Obsoletes: %{shortname} Obsoletes: xine-vcdx Obsoletes: xine-lib-alsa09 Obsoletes: libxine0-alsa09 Obsoletes: %{libname}-alsa09 Obsoletes: %{libname}-alsa Obsoletes: xine-lib-opengl Obsoletes: libxine0-opengl Obsoletes: %{libname}-opengl Obsoletes: xine-dvdnav Obsoletes: %{libname}-dvd Obsoletes: %{libname}-flac Obsoletes: xine-lib-oggvorbis Obsoletes: %{libname}-oggvorbis Obsoletes: %{libname}-oggtheora Obsoletes: %{libname}-ogg Obsoletes: xine-madA proto by mě zajímalo který balíček tam ještě chybí.
Konflikty jsou právě proto, že Opensuse nabídlo leglní přehrávání něktrým médií už v defaultu což Ubuntu nemá. Takže ení s čím srovnávat. Pokud chceš více, musíš ty knihovny nahradit jinou verzí z externích repozitářů bez vlivu USA a patentů.No to je sice poměrně chválihodné. Ale stejně v praxi asi není možné se těm "nelegálním" kodekům vyhnout. Ubuntu přizná barvu hned a je s tím míň starostí.
KDE 4.1 mě zklamalo
Plný souhlas. Nepřečetl jsem si před mou instalací (jako obvykle má chyba), že KDE 4.1 není stabilní.
http://www.suseportal.cz/forum/kontextove-menu-kompresovat#comment-20340
Yast v tomhle funguje docela dobře, nicméně si myslím, že je celý takový překomplikovaný. Zobrazuje příliš mnoho informací. … Stahování bezpečnostních záplat je zase druhý extrém. Ve výchozím nastavení se zobrazuje jen malinkatý dialog s jedním povšechným indikátorem průběhu.
Tohle se mi nějak nezdá. Uživatelské rozhraní modulů sw_single
(instalace software) a online_update
(online update) je naprosto stejné.
Pomohlo až nahození "universe" repozitáře PACMAN. Jenže v tomto repozitáři byl (světe div se) taky ten kodek, co už se nainstaloval pro ty eMPétrojky a to vyvolalo konflikt. Vyřešil jsem to nějakým kliknutím na "ano, přepsat" nebo tak něco, ale příjemné to nebylo.A nechceš nám to třeba nahlásit do bugzilly? V Novellí bugzille je komponenta "Packman repository" kam můžeš ten problém strčit. Pokud náhodou nemáš účet do novellí bugzilly, tak můžeš napsat třeba mail na konferenci, nebo přímo vývojáři. Stačí si přes web najít ten balíček, který dělá neplechu a tam už je mailto odkaz. Oprava by měla být triviální, jen o tom problému musíš někomu říct.
Uvádí se, že největší výhoda openSUSE je Yast. Já s tím souhlasím. Vrcholem elegance to není, ale rozsah věcí, co jdou naklikat, je značný a řadě lidí to může pomoct.Tak tak. Osobne bych SUSE/OpenSUSE/Madrivu/Ubuntu videl pro usera, kterej chce ten linux zkusit. V tehle distrech je myslim hodne veci pres klikani. Zatimco ale SuSE a Mandriva (tusim) preferuje jejich vlastni konfiguracni nastroje (Yast a Mandriva ma taky neco, tusim driv to byl DrakeConf), tak pokud se nepletu, tak v ubuntu muze clovek strachat i rucne, aniz by se neco podelalo. S tim souvisi i ...
Osobně mám hrůzu z parsování nejrůznějších konfiguráků, jejich prezentace v klikátku a opětovné generování. Yast to ale zvládá, co se stane, když se do konfiguráků hrábne ručně, jsem nezkoušel. Na nějaké problémy jsem ale narazil.Navim, jak to dela Yast ted, ale driv (jeste nekde snad kolem verze 7) jsem mel suse na firewall a rucne jsem zmenil konfiguraci site v /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-ethX. Kdyz jsem pak nahodil yast, nainstaloval nejakej balik a ukoncil yast, tak jsem zjistil, ze konfigurace site v ifcfg-ethX je v pytli a je tam zase stara. Pak jsem nasel /etc/rc.suseconfig (nebo tak neco) a tam byla originalni konfigurace site, takze jsme to zmenil tam. Podobne se zachoval i Mandrake (resp. DrakeConf), kdyz jsem udelal rucni zmeny do /etc/hosts.allow a po spusteni drakeconf, drobne upravy v konfiguraci security+firewallu a ukonceni, byly zase moje upravy pryc. Takze driv si yast s rucnima upravama nelamal hlavu, proste vzal svoji vlastni konfiguraci a soubory prepsal. A pochybuju, ze by dneska nacital originalni konfiguraky, protoze v tech se obvykle da nastavit spousta ruznych (i hruznych) veci a nemusel by to zvladnout. Jinak ale kdyz clovek provedl upravu v /etc/rc.suseconfig a pak spustil a ukoncil yast, tak pri ukonceni se vygenerovaly novy konfiguraky site ifcfg-ethX s provedenou zmenou v /etc/rc.suseconfig. Takze minimalne to slo takhle rucne menit. Ale proto moc SUSE a Mandrivu v lasce nemam, protoze kdyz se naucim, kde ma jakej program konfigurak, tak to pak nastavim i v ostatnich distrech. V suse mi to je ale nanic, protoze tu moji rucni konfiguraci bude yast prepisovat (nebo si musim jeste pamatovat, kam suse uklada svoje nastaveni pro jednotlivy sluzby).
Navim, jak to dela Yast ted, ale driv (jeste nekde snad kolem verze 7) jsem mel suse na firewall a rucne jsem zmenil konfiguraci site v /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-ethX. Kdyz jsem pak nahodil yast, nainstaloval nejakej balik a ukoncil yast, tak jsem zjistil, ze konfigurace site v ifcfg-ethX je v pytli a je tam zase stara. Pak jsem nasel /etc/rc.suseconfig (nebo tak neco) a tam byla originalni konfigurace site, takze jsme to zmenil tam. Podobne se zachoval i Mandrake (resp. DrakeConf), kdyz jsem udelal rucni zmeny do /etc/hosts.allow a po spusteni drakeconf, drobne upravy v konfiguraci security+firewallu a ukonceni, byly zase moje upravy pryc.Verze 7 to je kolik let?
A já blbec pořád stěhuju konfiguráky, aby byly podle FHSAničko, ty jsi geniální. Díky za tento komentář
A já blbec pořád stěhuju konfiguráky, aby byly podle FHS a tedy umístěné stejně jako v ostatních distrech...
Možná právě tím vzniká nekompatibilita s distribucemi, které FHS v lepším případě ignorují, a někdy to působí dojmem, jako by layout byl vytvořen jako záměrně odporující FHS. :-)
Měl bych na vás takový dotaz. Když bych chtěl Opensuse nějak podpořit, je vhodné zakoupit třeba krabicovou verzi na suseportal.cz?Proč si nekoupíš krabici od Novellu?
cizí lokalizaceNo já nevím, já z té krabice instaloval a překlady tam jsou úplně ty samé, jaké jsem commitnul do překladatelského SVNka.
starat se o ne v OBSSnad by se mohlo počkat až bude Contrib
a nebo proste jen rikat kamaradum, ze to sice vubec necekali, ale ta jedenactka uz se da i pouzivat![]()
No, asi jsem v teto pozici. Ac jsem byl sam na jinem distru, prisel cas na zmenu a byla prijemna. Takze uz jsem "zblbnul" asi 5 kolegu (uzivajicich Fedoru ci Kubuntu) ze uz maji "zelene zviratko" v praci ci doma. A stacilo se jen zminit jak to FUNGUJE. Dokonce mne uz predbehli, na pracovnim kompu mne prechod na osuse teprve ceka .. hehe. A po jejich zkusenostech se prihlasilo par dalsich, ze by to taky zkusili. To je dobra odezva.
Bohuzel firemni standardy jsou jine, uzivani linuxu na desktopu v nich neni. Takze jsme v tezkem undergroundu a pouzivame ho nacerno Ono kdyz clovek pracuje u LAN/WAN siti tak co jineho ze ?
..občas už nikdy nepustím..Asi špatně čtu, ale tohle nechápu.
Ano i ja jakozto uzivatel KDE (taky kvuli tomu ze to davam obycejnym lidem okolo, zvykli z windows nejsou tak vydeseni) jsem byl donucen opustit Fedoru. Vnucovane KDE4 je ve stadiu nepouzitelnosti, kdovi jestli verze 4.2 bude pouzitelna ..
A protoze linux na desktopu uz nekolik roku pouzivam v praci i doma, zkusil jsem OpenSuSE 11, ktere, jak proklamuje, chce byt soucasti enterprise uzivani.
Musim rici ze nastalo prijemne prekvapeni
Z pohledu "Fedoraka" (upozornuji ze neznam Debian-like distra, opravdu srovnavam s RH-like a pokud nejake distro ma take neco lepe, budiz mu to prano. )
1) instalacka nevypada jako Win3.11
2) kdyz mam dual boot OS s windows - a) nenamasti mi GRUB implicitne do MBR ale pekne slusne do bootsectoru oddilu, b) na novem disku vhodne umozni dat do MBR standardni zavadec, c) existujici oddily windows pekne pripoji pod /windows .. aby to nebylo jen tak ruzove, na jednom kompu (1 OS) s oblastmi jiz predem vyrobenymi mi nechtel pouzit 20GB oblast na / a chtel mi znicit 200GB datovou oblast a rozdelit ji na 16+184GB .. ale na to reseni je, pod levym butonkem v expert modu
3) osuse mi nabizi stale jeste stabilni a POUZITELNE KDE 3.5 (budiz pochvaleno!)
4) online updater v systray je z KDE4 a hned jsem ho vyhodil
5) yast update nabizi jen kriticke zaplaty = min zmen pro BFU (nesahat dokud to slape). Takze jsem si musel nechat poradit menu: Balicek - Vsechny balicky - Aktualizovat pokud existuje novejsi verze .. voila vyjede seznam k updatovani a muzu to korigovat. Jinak opet slova chvaly na moznosti yast managery balicku (vyhledavani a filtry).
6) potesilo mne uzivani delta balicku .. mluvi se o tom kolik roku .. a vetsina dister pri aktualizaci vetsich balicku (Openoffice) taha cca x00MB bleee. pravdou je, ze cim dal tim min je to zajimave
7) yast update mne ohromil novym engine (bye-bye yum looser). Nejen ze je svizny a pouzitelny i na 256MB ram (na kterych je yum sebevrazda). Hlavne mne ohromilo okamzite reagovani na zaskrtnuty balicek. S bajecne vyresenym nabidnutim moznosti co s tim budeme delat (treba pri zmene standardniho balicku za Packman verze).
8) a naposledy yast: pridani repozitaru je neco uzasneho.. kdo nepridaval do Fedory repos Atrpms nevi o cem mluvim .. hehe. Ocenuji ze nad pridavnymi repos drzi SuSE "ochrannou" tvrdou ruku (alespon nad temi co jsou v nabidce pridani, neplati uz tolik o exotickych ziskanych pres oneclick) a nevznika anarchisticky bordel jako u mnoha distribuci.
9) kdyz neco nemuzu najit, staci priskrtnout i "Popis" v hledani (napr. pro Superkaramba). Pripadne jit na web OpenSuse a vyhledat v Oneclick (ja napr. chtel Putty)
10) dale mne oslovil postoj SuSE ke kodekum a firmware. Fedore jakozto US dsitribuce podelana predem z cehokoli, co ma blizko ke slovu patent, postupne odstranila i to co tam driv bylo (vcetne vlajecek do prepinace klavesnice, coz dodnes nechapu . Tam kde jine distribuce se tvari ze o tom nic nevi, SuSE boduje. Co trapeni ma clovek kdyz si na Fedore prihodi Livnu kvuli driverum na Grafarnu a Xine pro Kaffeine .. a chce zaroven i MythTV z Atrpms .. neustaly zapas verzi provazanych balicku z tech dvou repos (wow, dependency Hell).
11) Firmware: Takze na Fedore po upgrade mi USB scanner Acer/Benq prestal fungovat a musel jsem dlouho googlit, nez jsem zjistil, ze uz nemam v OS firmware. To same platilo pro ostatni firmware a clovek pak zase resil, kde je sehnat, cim to vydolovat z .dll windows driveru (pro tv kartu je skript soucasti ZDROJOVEK video4linux) anebo bojovat s 2 verzemi z livny a atrpms. OSuSE 11 mne prekvapilo .. pripojim scanner - lup .. firmware je tam a jedeme. Pridam DVBT-TV kartu (Hauppage-T Nova, Asus P7131H/D, Flyview) .. kde se vzal tu se vzal firmware a jedeme. Upozorneni: to ladeni v Yastu je pro analog TV, nesnazit se tam ladit DVBT.
12) Ted se tesim na vyzkouseni podpory Wacom tabletu, snad uz nebudu muset do xorg.conf davat rucne ty sekce pro nej. A mozna se nebude muset resetovat Xserv po pripojeni tabletu
13) DualMonitor mne teprve ceka v praci, ale to je zalezitost klikani v nvidia config.
Takze zatim po instalaci na nekolik stroju od Celer4@2GHz 256MB RAM v PC v obyvaku s MythTV po pracovni Core2D@3GHz 4GB RAM a k tomu notebook Thinkpad T43 (kolega na Thinkpad X61) jsem nenarazil na nic co bych musel "resit" .. pravdou je ze jsem vzdy mel HW na kterem bezi "cokoliv" (napr. i Solaris). Moje uziti desktopu: office-like, media (DVBT nahravky), site ve worku.
Myslim ze SuSE ma desktop dost dotazeny, samozrejme primarne pro enterprise nasazeni. Pokud pujde stale timto smerem, ma sanci nabidnout desktop opravdu pro bezne uzivatele (dodnes me beha mraz po zadech kdyz si vzpomenu, jak u kolegy v Ubuntu po nedetekovani monitoru, kdy to nabizelo max 800x600, jsme po dlouhem googleni zjistili v konferenci, ze mame V KONZOLI napsat "dpkgfujfuj cosi cosi cosi").
dodnes me beha mraz po zadech kdyz si vzpomenu, jak u kolegy v Ubuntu po nedetekovani monitoru, kdy to nabizelo max 800x600, jsme po dlouhem googleni zjistili v konferenci, ze mame V KONZOLI napsat "dpkgfujfuj cosi cosi cosi"Tak zrovna tohle není ani moc závislé na distribuci. Zrovna displej na mém Acer noťasu Ubuntu poznalo a openSUSE se seklo. I když přenastavit to šlo tím SAXem. Prostě v každé distribuci najdeš něco funkčního a něco nefunkčního. Jinak závěr z tvého zápisku jsem pochopil, že Fedoru fakt ne
Neslo o to, jestli detektne .. kazde distro neco zmamla pri instalaci. Slo mi o to jak to user-friendly OPRAVIT.
No priznam se, trosinku jsem si zaprehanel. Teda jsem tim trochu reagoval na vykriky ubuntaku jak je ubuntu uzivatelsky prijemne . Protoze tohle umi resit i Fedora pomoci "menu>system>zobrazeni". Z konzole pripadne LOGICKYM "system-config-diplay" .. to najde zkusmo i BFU ! Opravdu mne nenapadlo poustet jakesi dpkgfujfuj (clovek by si na tom jazyk zlomil) a navic s nicnerikajicimi parametry
. Navic u Fedory, kdyz byl problem, nejjednodusi bylo dat z TXT konzole init 3 (aby byl klid), smaznout xorg.conf a pustit ten system-config-display. Nahodil si safe (vesa) gui a slo to nastavit a testnout pomoci startx.
SuSE je pro mne v pozici podobne jako byla Fedora - je to vyvojova vetev komercniho produktu, stoji za tim nekdo kdo ma zajem aby to fungovalo. Bohuzel RedHat moc desktop nezajima. Fedora byla zajimava brzkou implementaci novych driveru a kernelu (pro lidi co si to upravdu ale opravdu nehodlaji kompilovat). On ale uz takovy boom hw neni. OpenSuSE - to neni komunitni anarchie, ktere se obavam u *buntu distribuci. Nadseni je prima vec, ale kazdeho jednou nadseni prejde.
Jinak na OpenSuSE mam samozrejme jeste "par otazek". Nemuzu najit kde bych zmenil driver grafarny. Sax nabizi jen zmenu PARAMETRU current driveru. To prave ve fedore slo jednosuse prenastavit vyse uvedenym GUI. Treba zamena nv za nvidia ci naopak. U SuSE se mi na jednom PC stalo ze po nainstalovani bin driveru z repos mi to po restartu na nej preslo samo, na druhe masine jsem zustal na vesa (kupodivu to nezvolilo ani nv) a musel jsem to enablovat/switchnout z konzole.
A ted mi Yast zacal jecet ze mam na serveru plny disk.. a nevim jak mu to rozmluvit grrr .. samozrejme ze DATOVY disk vyhrazeny pro tv serialy je porad plny. Kouka se na to 5 lidi pres domaci sit, takze je tam kdeco a probihaji boje, co se odmaze . DVBT s MythTV je uzasny plnic disku
. Tak kdyby nekdo osuse ctenar vedel ..
strycka google se asi ptam spatne, porad mi predhazuje cosi o rozdelovani disku yastem.
Nemuzu najit kde bych zmenil driver grafarny. Sax nabizi jen zmenu PARAMETRU current driveru.
man SaX2
To prave ve fedore slo jednosuse prenastavit vyse uvedenym GUI.V GUI to zatím nejde, zadej si požadavek do bugzilly
Tak kdyby nekdo osuse ctenar vedel ..Určitě to půjde udělat několikařádkovým patchem :D
Budiz. Jeste koukam ze mi Yast stale pise, ze kartu mam Vesa Framebuffer Graphics i kdyz je tam NV 8800GT, kterou nedetekoval pri instalaci. Neni ani moc stara ani moc nova tak nevim .. Jo a bezim samozrejme na nvidia driveru z repos, akorat jsem to musel z konzole nahodit. Na notebooku s Ati po pridani driveru a rebootu to na nej najelo samo.
Mno, rozkoukam se a zacnu "studovat" a spolupracovat.
.. na jednom kompu (1 OS) s oblastmi jiz predem vyrobenymi mi nechtel pouzit 20GB oblast na / a chtel mi znicit 200GB datovou oblast a rozdelit ji na 16+184GB ..Tady bych si ASI odpovedel: Instalator v te 20GB oblasti zrejme nasel puvodni Fedoru a snazil se ji zachovat. Mozna by se mel napred zeptat. Ta naprava pres levy butonek a expert mod totiz neni pro normalni lidi. Takhle spatne asi dopadne kazdy pokusitel linuxu, ktery tam uz ma jinou distribuci a chtel by ji nahradit.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.