Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 15:04
Po dlouho dobu nebylo možné utéci se svým mobilním telefonem ze sprárů jednoho z velkých operátorů - nyní to už částečně jde.Většina jich je jenom přebarvená původní služba. Ten princip virtuálů jsem nepochopil, proč nemůže stejný tarif nabízet rovnou originální operátor? Vždyť to má stejnou infrastrukturu, stejné HLR a tak… Přijde mi to jako divadlo na ČTÚ a nechápu že jim to ČTÚ žere.
Ten princip virtuálů jsem nepochopil, proč nemůže stejný tarif nabízet rovnou originální operátor? Vždyť to má stejnou infrastrukturu, stejné HLR a tak… Přijde mi to jako divadlo na ČTÚ a nechápu že jim to ČTÚ žere.Ono jde o to jak to původně vzniklo - operátor nabídl velkým firmám a institucím levnější balíčky, protože u nich měl jistotu, že budou platit pravidelně a že se mu to vyplatí i za cenu nižších marží, když pod něj přejde hromadně celá instituce/firma. Zákazník u mě je lepší, než zákazník u konkurence, i když na něm skoro nic nevydělám. Firmy/instituce si ale řekly, že když maj takovou slevu, tak to zařídí i příbuzným. A když se to tak vyplatí, tak proč to rovnou nepřeprodávat? A než se operátor stihl vzpamatovat, tak pod ním vznikl "šedý" operátor. Problém je, že tohle mají všichni operátoři ošetřené a tak je začali odpojovat, načež se do toho zamíchala politika a operátorům bylo přikázáno, že to musí tolerovat. To se operátorům samozřejmě nelíbí, protože na tom v podstatě tratí, když musí pustit do vlastní sítě někoho, kdo za draho přeprodává levnou službu a tak na operátorovi v podstatě parazituje.
že jsem takhle dostal od kolegů při práci v o2
A to vám připadá jako vhodný zdroj pro získání nezaujatého hodnocení?
Virtuální operátoři to nedělají pro blaho lidstva, ale pro vlastní profit.
Já jsem taky netvrdil, že je jejich počínání motivováno nějakým altruismem. Samozřejmě to dělají pro zisk - jenže právě to, že se na tom přeprodávání dá vydělat tolik, aby jim to stálo za to, jasně ukazuje, že s těmi cenami nebylo (a není) něco v pořádku. Kdyby ceny pro koncové zákazníky nebyly uměle drženy vysoko a odpovídaly tržním, šedí a oficiální virtuální operátoři by se tam nevešli.
Kdyby ceny pro koncové zákazníky nebyly uměle drženy vysoko a odpovídaly tržním, šedí a oficiální virtuální operátoři by se tam nevešli.To neni uplne jasne. Jsou zde dve alternativni vysvetleni: 1) Jsou zde netrivialni naklady na administrativu spojenou se zakazniky (billing, zakaznicka centra a spol.), proto velkoodberatele maji slevy. Preprodejci a sedi operatori mohou mit zisk proste jen proto, ze na tuto administrativu maji nizsi naklady, coz nutne neznamena, ze by puvodni ceny byly premrstene, jen musi pokryvat vetsi administrativni naklady. Tohle koneckoncu vedlo CEZ k tomu, ze s nastupem alternativnich dodavatelu elektriny zavedl dvoji rezim (tarify Comfort a eTarif), kde drazsi odpovida predchozim zvyklostem zatimco levnejsi odpovida cenou a nabidkou sluzeb nabidce alternativnich dodavatelu. 2) Na trzich, kde 'preprodavaci' ceny jsou pevne regulovane (napr. pevne linky do domacnosti) je mozne, ze regulovana cena je nastavena prilis nizko, takze i kdyz pokryva provozni naklady, nedosahuje dostaceneho zisku pro dalsi investice, zatimco cena pred nastupem alternativnich operatoru zahrnovala budouci naklady na dalsi investice do expanze.
Ad 1: Opravdu vám připadá logické, aby ty náklady (na zákazníka) byly nižší u virtuálního operátora, který jich má méně, než u klasického, který jich má více? Mně tedy moc ne - pokud tedy ten klasický operátor nefungoval příliš neefektivně (což je docela dobře možné, ale pak je to o důvod víc, proč s tím něco udělat) nebo prostě byl moc "nenažraný" (dtto).
Ad 2: Tady nešlo ani tak o celkovou úroveň cen, ale o poměr cen pro velké zákazníky a pro jednotlivce. Ten byl tak velký, že to trh začal přirozeným způsobem řešit. Uměle potlačovat trh by při absenci konkurenčního prostředí bylo IMHO zásadně škodlivé. Pokud potřebovali víc peněz na investice, neměli to řešit na úkor jedné části zákazníků (těch se slabší vyjednávací pozicí). A ne, nemám ani trochu pocit, že by dnes byli klasičtí operátoři natolik dřeni z kůže, že by nemohli investovat; spíš jen nemůžou mlaskat tolik jako dřív.
Opravdu vám připadá logické, aby ty náklady (na zákazníka) byly nižší u virtuálního operátora, který jich má méně, než u klasického, který jich má více? Mně tedy moc neSelský rozum a logika se v ekonomii zas tak moc neosvědčují, protože většinou neznáš úplně všechny faktory. Osobně mi třeba přijde divné, když stojí stejná limonáda, dokonce postavená vedle sebe na regálu, půl litru 28 korun a litr a půl 29. Logika mi říká, že ten litr koly nemůže stát jen korunu. Selský rozum mi říká, že mají asi tak vysoké marže, že třeba ano a že je to výjeb s koncovým zákazníkem. Skutečné důvody ale můžou být někde úplně jinde, třeba že balení a transportace stojí tak velký podíl, že se prostě snaží omezit prodej menších lahví zvýšením jejich ceny.
Celá ta situace mi trochu připomíná socialismus a veksláky. Pro později narozené: za socialismu byl uměle udržován absurdně velký rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou západních valut, takže se objevili podnikaví jedinci, kteří za ně cizincům dávali víc než banka, našincům je prodávali levněji než banka (a bez devizového příslibu) a přesto na tom velmi slušně vydělávali. Tato činnost byla pochopitelně nelegální, ale zisky byly tak vysoké, že to dost lidem za to riziko stálo.
A tady je to podobné: rozdíl mezi cenami mobilních operátorů pro normální zákazníky a pro firmy (včetně nijak obrovských) byl tak velký, že byl v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i se zdravým rozumem. A jakmile jsou někde tak odlišné dvojí ceny, je jen otázka času, kdy se do toho rozpětí někdo zkusí vejít a vydělávat na tom. Snaha zamezit tomu umělými administrativními bariérami je předem odsouzena k nezdaru.
Naštěstí si i ČTÚ časem uvědomil, že stav kolem oligopolu mobilních operátorů je neúnosný, že vysněný čtvrtý operátor nebude a že i kdyby náhodou ano, bylo by naivní očekávat, že se bude chovat výrazně jinak (z čeho by pak platil ty vstupní náklady). Takže logickým krokem bylo umožnit fungování virtuálních operátorů bez šikany ze strany těch původních tří.
A tady je to podobné: rozdíl mezi cenami mobilních operátorů pro normální zákazníky a pro firmy (včetně nijak obrovských) byl tak velký, že byl v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i se zdravým rozumem.Taky je nutné brát v potaz, že firmy k tomu často odebírají další služby, většinou za desítky až stovky tisíc. Třeba takový pronajatý okruh s 4h SLA stojí klidně stovky tisíc měsíčně. Proto se operátorovi v jejich případě vyplatí zlevnit jim (třeba) volání. Na tom nevidím principiálně nic špatného. Zákazník má dobrý pocit, operátor má platící zákazníky a hateři hate, protože nevidí ten zbytek a mají pocit, že snad má z principu platit rovnost, nebo co.
Taky je nutné brát v potaz, že firmy k tomu často odebírají další služby, většinou za desítky až stovky tisíc.
To ale právě vůbec nebylo potřeba, viz třeba příklady tady nebo tady (sekce Konkurence není – i je). Oba články jsou už trochu starší, ale to je záměr: popisují tragickou situaci, která tu vládla před příchodem virtuálních operátorů. Ne že by to dnes bylo nějak skvělé, ale pokrok oproti tehdejšímu stavu je obrovský - a bylo by těžké vymyslet konstrukci, která by to vysvětlovala jinak, než právě příchodem virtuálních operátorů.
hateři hate, protože nevidí ten zbytek a mají pocit, že snad má z principu platit rovnost, nebo co
Kdo mluví o rovnosti? Ten poměr byl ale v konkrétních doložených případech více než 1:10, viz např. v jednom z článků zmiňovaný příklad nemocnice Motol (je asi jasné, že ani počáteční nabídka nebyla založena na ceníkových cenách).
To ale právě vůbec nebylo potřeba, viz třeba příklady tady nebo tady (sekce Konkurence není – i je). Oba články jsou už trochu starší, ale to je záměr: popisují tragickou situaci, která tu vládla před příchodem virtuálních operátorů.Ten první článek je ale plný doměnek, spekulací a vyprávění plné "prý" ve stylu;
Prý se mu díky známosti podařilo dostat k „podpultové“ nabídce pro firemní zákazníky – a díky tomu prý dostal „maximální možnou standardní slevu, kterou může obchodní zástupce operátora nabídnout“.Dále pak případy, které to co jsem psal potvrzují;
Zde již využiji část informací, které mi čtenáři poskytli. Měl jsem například možnost nahlédnout do jedné rámcové smlouvy, která se týkala firemního zákazníka s cca 60 zaměstnanci. Tato rámcová smlouva byla na 3 roky a požadovala minimální měsíční útratu někde mezi 30 a 35 tisíci korunami (bez DPH, záměrně neuvádím přesnou sumu). Využít ji přitom mohli jak zaměstnanci firmy, tak i jejich rodinní příslušníci. No a výši slevy, oproti veřejným ceníkovým cenám, zde vypočítal sám operátor. Pohybovala se od 65 procent do 95 procent.Co je divného na tom, že zákazníkovi, který mi utratí měsíčně 30-35k dám volání s velkou slevou? Prostě si seberu marži někde, abych získal někde jinde větší a zákazník navíc bude spokojený.
Kdo mluví o rovnosti? Ten poměr byl ale v konkrétních doložených případech více než 1:10, viz např. v jednom z článků zmiňovaný příklad nemocnice Motol (je asi jasné, že ani počáteční nabídka nebyla založena na ceníkových cenách).Možná proto, že nemocnice je typicky subjekt, který má také pevné linky/ISDN a to řádově celé provolby s tisícemi čísel. K tomu má třeba ještě pronajatou ústřednu. To stojí desítky až stovky tisíc měsíčně. Pak taky datové okruhy, zálohy okruhů atd.. Vůbec bych se nedivil, kdyby tam nechala měsíčně třeba mega jen za kabelové služby. Navíc je to silně lokalizovaný subjekt, kam dáš pár BTS a v podstatě ti ani moc nezatěžují zbytek sítě používáním mobilů, tak proč jim nedat slevu?
Argument je jednoduchý: kdyby ceny pro koncové zákazníky odpovídaly tržním, šedí a virtuální operátoři by neměli dost prostoru pro vlastní zisk. Jenže tady byl (a stále je) oligopol tří operátorů, kteří sice nejspíš nefungují jako klasický kartel (že by se přímo dohodli), ale výsledek je v podstatě stejný.
Platí snad šedí a oficiální virtuální operátoři ty vaše miliony za ty další služby? Jestli ano, tak tím hůř, jestli se jim to i tak pořád ještě vyplatí.
Možná proto, že nemocnice je typicky subjekt, který má také pevné linky/ISDN a to řádově celé provolby s tisícemi čísel. K tomu má třeba ještě pronajatou ústřednu. To stojí desítky až stovky tisíc měsíčně. Pak taky datové okruhy, zálohy okruhů atd.. Vůbec bych se nedivil, kdyby tam nechala měsíčně třeba mega jen za kabelové služby.
Šlo o aukci na mobilní služby, takže není ani zdaleka jisté, že všechno to, co uvádíte, nemocnice opravdu má od stejného operátora.
Argument je jednoduchý: kdyby ceny pro koncové zákazníky odpovídaly tržním, šedí a virtuální operátoři by neměli dost prostoru pro vlastní zisk. ... Platí snad šedí a oficiální virtuální operátoři ty vaše miliony za ty další služby? Jestli ano, tak tím hůř, jestli se jim to i tak pořád ještě vyplatí.Tuhle úvahu nechápu. Protože platí miliony za služby, tak to přece mají levnější. Proto se jim to vyplatí, nikoliv že se jim to navzdory tomu vyplatí. Přijde mi to stejné, jako kdyby někdo zjistil, že velkoobchod kupuje od výrobce zboží se slevou a chtěl ho od výrobce taky a nadával, proč mu to ten výrobce nechce prodat za tu levnou cenu. Přitom mu nedochází, že to je levné právě díky tomu, že toho ten velkoobchod pravidelně odebírá hodně, nejsou u něj problémy s placením a ještě k tomu třeba bere hafo jiných služeb. A pak stojí před fabrikou a nadává, že mu to neprodají za velkoobchodní cenu a vůbec mu nedochází, že to není tak jednoduché, jak to vypadá.
Šlo o aukci na mobilní služby, takže není ani zdaleka jisté, že všechno to, co uvádíte, nemocnice opravdu má od stejného operátora.Nemůžu mluvit za Motol, ani za o2, ale zrovna nemocnice byly naprosto typickým zákazníkem, se kterým jsem pracoval. Ono státní segment tak nějak obecně - školy, školky, školní jídelny (to byl horror :D), policie, věznice, obecní úřady a tak.
Tuhle úvahu nechápu. Protože platí miliony za služby, tak to přece mají levnější. Proto se jim to vyplatí, nikoliv že se jim to navzdory tomu vyplatí.
Jenže ty miliony by museli zaplatit také, takže o ně by měli vyšší náklady.
Přijde mi to stejné, jako kdyby někdo zjistil, že velkoobchod kupuje od výrobce zboží se slevou a chtěl ho od výrobce taky a nadával, proč mu to ten výrobce nechce prodat za tu levnou cenu.
Zapomněl jste na nejpodstatnější část: že výrobce se tomu velkoobchodu snažil zakázat zboží přeprodávat dál, protože by tím velkoobchod konkuroval přímému prodeji výrobce koncovým zákazníkům, na který si výrobce nasadil absurdně vysokou marži přes tisíc procent. A samozřejmě i na to, že ten výrobce může vyrábět jen proto, že má od státu licenci na omezený přírodní zdroj, takže se nemusí bát ani nové konkurence (stávající "konkurence" s ním udržuje jakousi tichou dohodu, protože dělá přesně totéž a všem (kromě zákazníků) to vyhovuje). Jenže když se doplní tyhle okolnosti, tak už to najednou vyznívá úplně jinak…
Zapomněl jste na nejpodstatnější část: že výrobce se tomu velkoobchodu snažil zakázat zboží přeprodávat dálLepší by asi bylo v téhle analogii uvádět služby, nikoliv zboží.
na který si výrobce nasadil absurdně vysokou marži přes tisíc procent.Ale no tak, tisíc procent to opravdu není.
A samozřejmě i na to, že ten výrobce může vyrábět jen proto, že má od státu licenci na omezený přírodní zdroj, takže se nemusí bát ani nové konkurenceS tím souhlasím. Jen mi prostě přišlo, že spousta lidí si to představuje dost jednoduše.
Lepší by asi bylo v téhle analogii uvádět služby, nikoliv zboží.
S tou analogií jste přišel vy, já pouze doplnil to, co jste vynechal a co zcela mění obraz, který jste se snažil vykreslit.
Ale no tak, tisíc procent to opravdu není.
Dnes už naštěstí ne - právě zásluhou nejprve šedých a později řádných virtuálních operátorů. Ale v letech 2010-2011 bylo opravdu běžné, že koncoví zákazníci ve výsledku běžně platili přes pět korun za minutu, zatímco pro velkého zákazníka nebyl problém dostat se pod padesátník (a pravděpodobně ještě o dost níž).
našincům je prodávali levněji než banka (a bez devizového příslibu)
Ve skutečnosti veksláci prodávali valuty podstatně dráž než banka, jinak by na tom nevydělali.
Volám málo. Nevyplatí se mi tedy žádný neomezený tarif. Vzhledem k tomu, že operátoři už teď nabízejí jen neomezené tarify v různých kombinacích a předplacenky jsou opravdu drahé, přesídlil jsem k OdorikoviKdyž „voláš málo“, nevadí ti minimální útrata u Odorika? Já „volám málo“ (~20 Kč/měs, zbytek přes VoIP taky u Odorika) a tak je minimální útrata 100 Kč docela blocker.
Navzdory lžím šířeným různými zpravodajskými servery (jako Lupa) je u Odorika možné používat LTEK čemu je to dobré když nemají moc výhodné velké datové tarify? Ho vyčerpáš za půl minuty…
Z mé zkušenosti cca. 50 % úmyslně volných Wi-Fi nezbytné porty blokuje. Pokud nebudete zvažovat různé další cesty (jako callback do telefonní budky, což řada VoIP operátorů také umí), je tu ještě jedna další specialita od Odoriku: brána na Skype.Blokované porty bych řešil voláním přes tunel/vpn.
Když „voláš málo“, nevadí ti minimální útrata u Odorika? Já „volám málo“ (~20 Kč/měs, zbytek přes VoIP taky u Odorika) a tak je minimální útrata 100 Kč docela blocker.Mám datový balíček.
K čemu je to dobré když nemají moc výhodné velké datové tarify? Ho vyčerpáš za půl minuty…To nevím čím, bez problémů se vejdu do 500 MB za měsíc a to používám mobil hodně.
Blokované porty bych řešil voláním přes tunel/vpn.Na mobilu? No možná, kdyby byl rootovaný... v základu OpenVPN není.
Na mobilu? No možná, kdyby byl rootovaný... v základu OpenVPN není.OpenVPN jde doinstalovat i na nerootnuty android, pokud vim...
Jendo, minimální útrata = odpuštění denního poplatku 70 hal.Ano, ale když si ve vedlejším vlákně stěžuju, že málem neprovolám ani 200 ročně, tak 0.7*365 bude asi dost… Já tu stovku nedám ani přes VoIP který ještě k tomu sdílím s mámou.
Připojení na www.facebook.com, m.facebook.com, facebook aplikaci a facebook Messenger jsou zdarma navždy pro všechny karty aktivované do 31.5 2015.Takže když si udělám na Facebooku bota, který mne přes chat propojí s Internetem, bude to zadarmo? Je někde v podmínkách zakázáno posílat zprávy v Base64 obsahující šifrovaná data?
Důvodem je to, že naši milí operátoři pak takové SMS blokují, aby jim neutíkaly kšefty.Druhým důvodem je to, že čínští provozovatelé obdoby Odoriku by posílali SMSky s podvrženými telefonními čísly.
Bývá dobrým zvykem zákazníky ani neomezovat ani jim nevyhrožovat, pokud to není nezbytně nutné.
No, jak kde. :-(
Jestliže nabízím službu na kredit, tak přeci aspoň trochu přemýšlím nad tím, co bude dotyčný dělat, když se dozví, že mu kredit došel.
Přemýšlet je moc náročné. Manželka se včera dostala do fáze migrace, kdy se jí na jakýkoli pokus o volání ozvalo "Služba není dostupná, zavolejte na infolinku." - a na tu infolinku pochopitelně nešlo zavolat taky.
Nehledě na to, že odchozí hovory často nejdou ani když je zaplaceno a to ve Vršovicích v místě, kde to jistě nejde přisuzovat signálu.
Mně se tohle jednu dobu tohle hodně často stávalo na Starém Městě (Kaprova). Příčinou byla nedostatečná kapacita BTS, prostě nezvládala spojit tolik hovorů, kolik bylo potřeba. Operátor se dlouho vykrucoval a vymýšlel různá krkolomná vysvětlení, než přiznal barvu.
Neni to trochu otrava, resit jestli nahodou nejedu moc rychle, nebo nejsem nahodou jenom na EDGE, nebo jestli okolo nahodu neni Wifi, a kdyz je, tak jestli skutecne funguje, atp.
V tom zahranici to chapu, tam je rozdil mezi VoIP a roamingem mimo EU pekne velky, ale resit jestli pri provolany hodine zaplatim mesicne o 100,- vic mi prijde absurdni. To uz mi prijde snazsi usetrit jinde.
v oblasti, kde by nebylo nikde ani to 3G jsem nebyl hodně dlouho.Vlak z Prahy do Brna. Část cesty není signál ani na SMS, část cesty se dá i jakž takž volat a to je všechno, část cesty se dá občas chytit na 3g, pokud je cílem pouze experiment se samotným aktem připojení, část cesty je připojení dostatečné alespoň k okomentování diskuze na ábíčku.
Ano, přesně tak, když pak do vlaku zavedou wifi konektivitu přes mobilní připojeníPokud vím, tak to pro ně nějak řeší Telematika, tak to snad bude něco rozumnějšího.
Vcelku pochopitelně, větší část cesty vlaků vede mimo zastavěnou oblast a na těch pár lidí, co se tam občas objeví, nemá cenu plýtvat hardwarem.Tak kdyby alespoň pokryli konečně metro. Jako kdyby těch uváděných 1.6 milionu lidí denně na tak malém prostoru bylo málo.
V roce 2013 přepravilo 584 milionů cestujících, v průměru tedy 1,6 milionů denně.-- Metro v Praze
tak to za rok dává 438 milionů lidí samo o sobě (1.2 milionů obyvatel * 365Nějak jsem to zapomněl vynásobit dvěma (z práce, do práce).
Máme vůbec nějaké optické závory?Jak jsem psal, v metru jsou všude. Až půjdeš kolem, všimni si těch sloupků ze strany. Tady je třeba docela hezky vidět, jak to v infra svítí: http://www.online-utility.org/image/ImageCache?file=1/1d/Praha%2C_M%C5%AFstek_-_Metro_I.jpg/800px-Praha%2C_M%C5%AFstek_-_Metro_I.jpg
Dokážou vůbec odhadnout počet lidí v době, kdy mezi sebou lidé neudržují rozestupy a nechodí ani v jedné dokonalé řadě?To je jedno, protože ti to kazí počty směrem dolu, ne nahoru.
Ani tak by se v tomto případě nemělo hovořit o počtu lidí, ale o počtu cest.Ano, proto se tam nemluví o lidech, ale o cestujících :)
To je jedno, protože ti to kazí počty směrem dolu, ne nahoru.WTF? Takže sloupky tam jsou, ale nejsou schopné spolehlivě počítat lidi. Navíc si umím představit, že se tvůrce statistiky bude snažit tuhle odchylku korigovat více či méně z prstu vycucaným číslem.
Ano, proto se tam nemluví o lidech, ale o cestujících :)Cestující nejsou lidi?
WTF? Takže sloupky tam jsou, ale nejsou schopné spolehlivě počítat lidi.Jsou schopny ti říct minimální počet cestujících. V praxi jich může být o něco víc.
Cestující nejsou lidi?Technicky opravdu ne, protože cestovat metrem může klidně i pes, nebo třeba vodící poník. Taky to záleží, jak definuješ jednoho cestujícího - imho to bude pro praktické účely definováno jako někdo, kdo prošel vstupním turniketem a vyšel výstupním. Zatímco se stále jedná o jednu instanci člověka, může absolvováním několika cest být několikrát cestující.
Zatímco se stále jedná o jednu instanci člověka, může absolvováním několika cest být několikrát cestující.Prakticky vzato sice může několikrát být v roli cestujícího, nicméně rozhodně není několika cestujícími. To vyjádření je natolik nepřesné, že podle mě nepatří jinam než do vtipů.
Prakticky vzato sice může několikrát být v roli cestujícího, nicméně rozhodně není několika cestujícími.Proto jsem nepsal "může být několika cestujícími". ale "několikrát cestující". Asi stěží lze rozporovat, že může být někdo za den několikrát cestujícím.
To vyjádření je natolik nepřesné, že podle mě nepatří jinam než do vtipů.Které vyjádření? To o počtu? Jak to? Říkají, že tím metrem prošlo minimálně tolik a tolik cestujících, což je pravda a stěží to může někdo zpochybnit. To že tam prošel ještě nějaký další počet lidí na tom nic nezmění a pokud ano, tak to číslo bude zvyšovat, třeba o milion nahoru, což je pořád odchylka pod 1% (0.17%, pokud dobře počítám). Jinak ty infrazávory bývají i na jezdících schodech, kde se budou chytat lépe a vůbec bych se nedivil, kdyby tam byla i další metodika sledování počtů. Například se dá sledovat zatížení eskalátorů v čase, zatížení souprav metra, vyhodnocovat kamerový záznam, prodeje vstupenek atd..
Které vyjádření? To o počtu? Jak to?Je to taková dost náhodně zvolená metodika výpočtu. Někdo jiný by mohl tvrdit, že se cestující počítá jednou za život, a někdo zase, že by se měla počítat každá překonaná stanice.
Je to taková dost náhodně zvolená metodika výpočtu. Někdo jiný by mohl tvrdit, že se cestující počítá jednou za život, a někdo zase, že by se měla počítat každá překonaná stanice.To mi nepřijde užitečné ani trochu, nehledě na to, že se to nedá prakticky měřit. Nemůžu pochopit, co je špatné na definici jednoho cestujícího, jako blíže neidentifikované entity (člověk, pes, poník), co prošla přes vstupní a výstupní turniket. Že jeden člověk jel ten den metrem pětkrát? No a? Já nechci vědět kolik lidí metrem obecně cestuje, ale počet cestujících metrem za den. A to je číslo 5, i když to je ten samý člověk 5x za sebou (=5x byl cestující). Pokud nemá permanentku, a má mezi každou cestou víc jak 30 minut času, tak si navíc musí koupit 5 jízdenek, nebo dostane 5 pokut. Taky je to pro mě potenciál na 5x použití mobilní sítě. PS: Teď mi došlo, že díky tomu že máš počty vstupů a výstupů (ty turnikety mají viditelně dvě závory za sebou, takže určují směr průchodu), tak máš data ještě víc zpřesněná. Nehledě tedy na to, že stanice metra pokryté 2G signálem jsou, takže můžeš údaje zpřesňovat i sledováním statistik mobilů co se k nim registrují.
Že jeden člověk jel ten den metrem pětkrát? No a? Já nechci vědět kolik lidí metrem obecně cestuje, ale počet cestujících metrem za den. A to je číslo 5, i když to je ten samý člověk 5x za sebou (=5x byl cestující).To není počet cestujících za den, ale počet cest za den.
Pokud nemá permanentku, a má mezi každou cestou víc jak 30 minut času, tak si navíc musí koupit 5 jízdenek, nebo dostane 5 pokut.Non sequitur. Nemusí dostat pokutu ani jednu.
Taky je to pro mě potenciál na 5x použití mobilní sítě.Tam by byl podle mě mnohem zajímavější čas než počet cest.
Teď mi došlo, že díky tomu že máš počty vstupů a výstupů (ty turnikety mají viditelně dvě závory za sebou, takže určují směr průchodu), tak máš data ještě víc zpřesněná.Máš data úplně stejně přesná, jako jsi měl doposud. :)
Nehledě tedy na to, že stanice metra pokryté 2G signálem jsou, takže můžeš údaje zpřesňovat i sledováním statistik mobilů co se k nim registrují.Nebo se na to vysrat a udělat si mnohem smysluplnější statistiku třeba i jen za pomoci těch mobilních sítí. Jenže to by smyslem té statistiky muselo být získat relevantní údaje, nikoliv nějaké nicneříkající oslňující číslo.
Máš data úplně stejně přesná, jako jsi měl doposud. :)Vysvětli.
nehledě na to, že se to nedá prakticky měřitKamery, mobily, papírky…
To mi nepřijde užitečné ani trochuMně to přijde stejně užitečné jako metodika "vstup a výstup". Jako argument pro pokrytí mobilním signálem
Tak kdyby alespoň pokryli konečně metro. Jako kdyby těch uváděných 1.6 milionu lidí denně na tak malém prostoru bylo málo.tedy ani trochu.
Taky je to pro mě potenciál na 5x použití mobilní sítě.Pro mě (kdyby to neprovozovala mafie a tudíž bych metrem jezdil) by to byl potenciál na přenos 10000 paketů! Myslím, že je nesmysl počítat nějaké "příležitosti", ale počet lidí (jedinců), kteří by to ocenili.
Jo, prostě jste nevěděl, že jsou ve vchodech do metra ty světelné závoryThank you Captain Obvious.
než to přiznatZkus si někdy přečíst diskuzi ještě předtím než reaguješ.
... a nepřesné.Předpokládám, že rozporuješ tu část "nedokážou". Můžeš k tomu napsat víc? Rád se dozvím jak se řeší v optických závorách překryvy.
Osobně doporučuji přes VoIP používat jen kodeky G.711 nebo GSM
Osobně doporučuji alespoň G.722 (ještě lepší by byl ale Opus, jenže telefonů, co to umí, je zatím pomálu). Rozdíl mezi G.711 a G.722 je opravdu hodně znát.
(Největší sranda je, že v Německu už jede Telecom interně na VOIP a podporuje právě i G.722, takže když je člověk připojenej přes VOIP operátora, co s telekomem peeruje přes G.722, tak má třeba při volání do větších firem šanci, že to celý pojede "v HD". Ale tohle u nás bude ještě roky trvat....)
ssh -b x.x.x.x
vím.)
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.