Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 20:41
a opustit chimérickou představu o vybudování vodní dopravní cesty napříč Evropou!
Ať žije železnice! 
Vylézt na kopec je pouze řešení tady a teď. Já chtěl sdělit to, že je nejvyšší čas přestat pumpovat prachy tam, kde to postrádá smysl. Je nejvyšší čas na to, začít vnímat krajinu kolem nás jako živý organismus. Je nejvyšší čas připustit, že dosavadní přístup k řešení povodní formou kanalizace vody o dům dál je kardinální omyl. Je nejvyšší čas si uvědomit, že žádná přehrada riziko povodně nevyloučí - ba co hůř, v konečném důsledku situaci zhorší, protože dává lidem pod ní falešný pocit bezpečí.
Rozvíjet dál nějakou debatu nemá smysl - už tady totiž podobná jednou byla pod mým blogpostem z listopadu 2008 Racketeering pana Palase. Každý si ji může přečíst. Pan Palas si nakonec prosadil svou viz můj blogpost z listopadu r. 2012 Nemocní mocní a taky to za pár let přinese své ovoce - o tom nepochybuji.
A uz si taky uvedom, ze se moc nepredpoklada, ze by se 1000leta voda opakovala tak casto jako ted.Definice stoleté vody říká, že se objeví desetkrát za tisíc let - tudíž je zcela v pořádku, že třeba města na Nise ji zažili v jednom roce dvakrát.
A konecne zatreti, ten dum je starsi nez ja. Nevim o tom, ze by se predtim povodne stavaly v takove mire a tak casto jako ted.Ano, z vlastní zkušenosti to neví nikdo, protože pamětníci shluku povodní z konce 19. století už holt mezi námi nejsou.
Definice stoleté vody říká, že se objeví desetkrát za tisíc letPřesně? A jak se říká vodě, u které k tomu dojde jen šestkrát?
Samozřejmě že to není přesně. Je to stejný princip jako u toho nejotřepanějšího příkladu z pravděpodobnosti a statistiky: u (nešvindlovací) hrací kostky může při málo pokusech padnout cokoliv, ale při mnoha pokusech padne každá strana v 1/6 všech pokusů - a ta 1/6 je tím přesnější, čím víc pokusů celkově provedeš.
u (nešvindlovací) hrací kostky může při málo pokusech padnout cokoliv, ale při mnoha pokusech padne každá strana v 1/6 všech pokusůJe to pouze nejpravděpodobnější možnost. Díky tomu při hraní kostek ta postupka padá docela často, tedy řádově častěji než šest stejných kostek z ruky. To máš jen šest kostek, kdybys je házel postupně, je to šest pokusů. Když zvýšíš množství pokusů, zvýšíš samozřejmě pravděpodobnost této konkrétní hodnoty.
a ta 1/6 je tím přesnější, čím víc pokusů celkově provedeš.To funguje na stejném principu jako ta postupka, akorát použiješ řádově větší počet pokusů než je počet různých hodnot. Pokud si navíc stanovíš toleranci té 1/3, můžeš počítat pravděpodobnost pro celé rozmezí hodnot. Při dostatečně velké toleranci dostaneš dostatečně vysokou pravděpodobnost. Ale vtip je v tom, že to, co říkáš je pravděpodobnost na základě předpokládaných vlastností nějakým způsobem ideálního tělesa. Jenže v případě té vody o žádnou pravděpodobnost nejde. Jde pouze o statistiku a z ní ti vychází statistické pojmy, ne pravděpodobnostní. Nehledě na to, že i kdybys udělal výpočet, ze kterého ti vypadne nějaká pravděpodobnost, tak to ještě neznamená, že to číslo má s rozumnou pravděpodobností nějaký fyzikální pravděpodobnostní význam ;). TL;DR verze: Pravděpodobnost je svině.
3.6.2013 18:13
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ty hráze podél řek se v minulosti, nebudovaly aby chránily před záplavami chalupy, ale pole.Proč se ty hráze mimochodem nepustí do polí a lesů, to mi dodnes není jasné. Vždyť to je princip který znali už staří egypťani. Voda sebou vždycky přitáhla úrodné bahno. Např. lužní lesy od Nových mlýnů dolů by toho pobraly IMHO minimálně tolik co samotné Nové mlýny. A díky tomu, že se tak v minulosti dělo se teď můžeme těšit z kvalitního tvrdého dřeva. No bohužel to pomalu mizne a kdo má sakra topit tím smrkovým hnusem nebo nedejbože nějakým rychlo-rostoucím papírovým bordelem? Asi budu muset brzo přejít na atom
3.6.2013 19:17
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
5.6.2013 18:06
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ale když už jsme u toho. Doporučuji kouknout se na mapy.cz, kde jsou k dispozici historické mapy jak vypadala situace dřív a porovnat ji se současným stavem. Jako příklad si můžeme vzít Troubky. Obec vypláchnutou v r. 1997 i v r. 2010. Co se změnilo od 50-tých let 19. století?Naprosto není potřeba. Jsem z Lanžhota. Tady to mám z první ruky. Dokonce tu máme sdružení vedené p. Hostinou které proti těmto „protipovodňovým“ nesmyslům bojuje, žel marně. Všichni tady moc dobře vědí (někteří ještě dokonce pamatují), co jsou opravdová protipovodňová opatření, které fungovali spoustu let.
Ty hráze nechránily před většími povodněmi, ale před náhlým vzedmutím hladiny při průtrži. Když přišlo něco takového jako teď, tak bylo jasné, že s úrodou to bude na štíru, ale aby riskovali ztrátu úrody při každé větší bouřce, to už si dovolit nemohli.Pamatuju si velkou vodu na Moravě, už nevím který rok, hrozilo zatopení Brodského. Jestli se dobře pamatuju, tak se to odklonilo do lesa a doteklo až „pod humna“ a zaplavilo přilehlé pole. Voda tam stála i přes zimu, ale vzhledem k tomu, že stejně už nezbyl kdo by ho obdělával, tak zůstalo ležet ladem. Za nějakou dobu na celém poli vyrostla docela unikátní fauna a flóra (mimo jiné, pokud se nemýlím místo nálezu labutě se zmutovaným H5N1) a když jsem se tama jel koupat na Moravu, pamatuju výjevy jako z filmu Krokodíl Dundee. Tak to tam vypadalo. Samozřejmě taková plocha nehledala majitele dlouho. O nějaké erozi nemůže být vůbec řeč. Ono kdyby se každý rok zaplavilo takhle nějakým způsobem pár dopředu naplánovaných polí…no asi by jsme se tu mohli dát na pěstování rýže.
Pamatuju si velkou vodu na MoravěRok 1997
5.6.2013 22:44
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
2.6.2013 21:25
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
Když prohloubíme koryta řek o několik metrů, klesne o několik metrů i hladina. Problem solved 
Škoda, že naši pantáni nedělají nic s čištěním koryt.Jaký že má čištění koryt vliv při padesáti- a víceleté vodě?
3.6.2013 22:15
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
4.6.2013 12:42
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
kterého vola napadlo postavit město a ještě k tomu hlavní v meandru dost velké řeky, to by mě fakt zajímaloTo mohlo napadnout jedine Prazaka..
Díky tomu,že byl Vír o 10 m níž, než obvykleže se tehdy čistilo koryto Svratky
tak v roce 1997 nebyly škody až zase tak moc velké.
Existuje něco jako výkonná složka a rozhodovací složka. Stejně jako když TOPácký Hudeček měl údaje o stavu vody, byl požádán Radotínem o pomoc, a sdělil, že klídek, normy jsou předimenzované, a pak ho překvapilo, že voda stoupala nějak rychle. Měl bys v té oblasti bydlet, kravská mrvo!
.
Aha takže nás to každý rok zaskočí, dík za potvrdenie.S jakým předstihem dopředu si myslíš, že se dá předpovědět, že za dva dny spadne 100 a víc mm? Čili velká část celoročního úhrnu srážek?
Víme?Az na to, ze tim duvodem je spis vykon vodnich elektraren. Vltavska kaskada se pouziva primarne k vyrobe elektriny a k zajisteni splavnosti.
) tam byly hodně časté. Přímo do Ebensee jsme se dostali v sobotu při cestě z ČR, zpátky už byla silnice u Roithu (cca 12 km od Ebensee) zavřená a museli jsme přes hory — druhá hlavní silnice vede do Solnohradu a tak by nás podle Radio OÖ čekala padesátikilometrová kolona, protože všechny silnice ze Solnohradu do Německa byly uzavřeny (nejopakovanější slovo v Radio OÖ bylo „gesperrt“ a dopravní zpravodajství časem zabíralo více než polovinu vysílání). Taky jsme v sobotu večer byli v Hallstattu, a protože už bylo pozdě večer, tak jsme si řekli, že tam zajedeme ještě v neděli dopoledne, což už nešlo.
Uvědomte příslušná místa (ČHMI, Výzkumný ústav vodohospodářský, Ministerstvo zemědělství, ..) a vysvětlete jim, jak jsou mimo a předneste svoje řešení. Určitě tam na někoho takového čekají. Vaše znalosti určitě uvítají i v zahraničí, kde ty vodní díla taky staví. Ještě je pokárejte, jak nejsou schopni spolehlivě předpovídat počasí a množství srážek, že máte lepší matematické modely nebo že to dokážete spolehlivě věštit z křišťálové koule.
Nebýt kaskády a možnosti regulace průtoků, tak by ty povodně byly ještě rozsáhlejší. Vždyť jednou z jejich základních funkcí je právě snižovat riziko a intenzitu povodní.Důkaz kruhem?
Co se děje v Praze teď: Orlík/Slapy regulujou odtok, ale teče to tam z Berounky a Sázavy, kde se vlna zachytit/otupit nedá.Mně se zdá, že kaskáda teď dělá všechno pro to, aby se naplnila, a pak musela pustit všechno. Spíš mi přijde, že chtějí dát čas na stavění zábran v Praze.
Mně se zdá, že kaskáda teď dělá všechno pro to, aby se naplnila, a pak musela pustit všechno. Spíš mi přijde, že chtějí dát čas na stavění zábran v Praze.As seen in 2002. Kaskáda plná a Mrkva plánuje další déšť.
Zajímavé, že začneš komentář „Ani náhodou“ a pak nevyvracíš tvrzení, na které reaguješ. Nebo jsem něco nepochopil?Ono tvrzení pláclo něco jako že prý "důkaz kruhem":
A na to já v tom příspěvku uvádím, jak ty přehrady fungují a jak tím snižují riziko a intenzitu povodní. Takže tvrzení obžaloby v plném rozsahu odmítám a cítím se nevinen.Nebýt kaskády a možnosti regulace průtoků, tak by ty povodně byly ještě rozsáhlejší. Vždyť jednou z jejich základních funkcí je právě snižovat riziko a intenzitu povodní.Důkaz kruhem?
A na to já v tom příspěvku uvádím, jak ty přehrady fungují a jak tím snižují riziko a intenzitu povodní.Jo, teorie je to hezká. Praxe je taková, že: 1) přehrady se staví za přesně opačným účelem než ochranou před povodněmi - zadržením vody pro energetiku, vodárenství, závlahy nebo nalepšení průtoků. Všechno to vyžaduje udržovat přehradu plnou co to jde - zatímco ochrana před povodněmi vyžaduje mít přehradu co nejprázdnější. 2) i kdybychom všechny přehrady věnovali protipovodňové ochraně a udělali z nich suché poldry, tak zvládnou větší povodeň jen tak tak - viz Slezská Harta napuštěná v r. 1997 za pár dní...
V Krumlově by nebýt Lipna teď teklo 500 kubíků místo 300 (momentální stav). Tj. o dvě třetiny více. Voda by se vylila do ulic, což se zatím nestalo. Takže "hezká teorie"?Jenže to počítá s tím, že do Lipna přestane těch 300 kubíků přitékat ještě než se naplní. Což může a nemusí být pravda.
Jestli by těch 200 kubíků bylo jen půl metru nevím,Taky nevím, byl to odhad. Nicméně Vltava v Krumlově (stejně jako v Praze) má celkem slušný spád a v tom případě roste s výškou hladiny poměrně výrazně rychlost proudění a tím pádem hladina roste znatelně pomaleji než průtok.
Jinak se ty údaje poněkud liší (možná jsou to nesrovnatelná měření - někde čtu, že jsme měli během neděle a pondělí udržovaný průtok 280, někde vidím 220 kubíků).Na hladiny/průtoky z měrných profilů se dá spolehnout.
Jen někdy se u toho uvádí, kde se to měří (případně jestli se to nepřepočítává nějakým modelem) a tak, takže to vysvětlit nedokážu.On zákon zachování hmoty platí i pro vodu a dá se čekat, že změny průtoku mezi odkazovaným profilem a soutokem s Polečnicí se dají zaokrouhlit na nulu.
existuje argument vychvalující funkci přehrad, který je ale důkazem kruhem → přehrady jsou na prdMůžeš mi osvětlit tuto implikaci?
Tak kdo tu mele?To mi přijde celkem zřejmé.
Jako sorry, ale sémantické flamy naprosto o ničem se na internetu vedou už dost často, ne?Tentokrát ho docela udržuješ při životě :).
Aha, další chytrolín, expert na všechno včetně hydrologie. ... Uvědomte příslušná místa (ČHMI, Výzkumný ústav vodohospodářský, Ministerstvo zemědělství, ..) a vysvětlete jim, jak jsou mimo ...á, další optimista, který si myslí, že se chod této země řídí nejlepšími vědeckými poznatky špičkových odborníků, a ne zcela jinými zájmy
na ČHMÚ, VÚV a jednotlivých Povodích samozřejmě spoustu věcí v blogu i zde v diskusi zmiňovaných vědí, netřeba je uvědomovat a něco vysvětlovat, nicméně reálná řešení se s těmi teoreticky ideálními dosti rozchází
při ranním čtení bulváru jsem se dozvěděl od nějaké tiskové mluvčí, že prý o nadměrných srážkách dostali varování až v sobotu večer, hm, jasně, hlavněže kanoisti rušili závody na základě předpovědi už ve čtvrtek, a já si vybavuju, jak už předminulý víkend, když jsme mokli, se mluvilo o tom, že to jen tak neskončí ... ale jistě, to tehdy byly od ČHMÚ jen takové babské řeči, že prej očekávaj chladné a deštivé jaro, to nebyli ti správní odborníci, které má jít Aleš poučovat, to byli vlastně jen nějací podobní chytrolíni jako Aleš, kteří na Ústavu pracujou jen náhodou a měli je už dávno vyrazit, že?
Jaká bývá spolehlivost předpovědi, na základě které se ruší kanoistické závody, nebo když se mluví o tom, „že to jen tak neskončí“?asi velká, poněvadž zorganizovat takovou akci není žádná sranda a nikdo si nevezme jen tak na triko ty promrhaný prachy a nasranou komunitu v relativním měřítku, z hlediska zodpovědnosti jedince za věc o které rozhoduje, bych si to dokonce troufal považovat za větší tlak nežli u těch, co rozhodovali o (ne)otevření kohoutů ... přijde vůbec někdo aspoň o prémie? skončí kvůli tomu nějakej politik, co měl svolat krizovej štáb a řešit manipulaci s VD a neřešil jí, anebo na tom spíš ještě vytříská body, jak se krásně o své ovečky po povodni postaral a jak jim napříště nechá postavit další neúčinná protipovodňová opatření?
Nemůže se stát, že se nějaký kavol bude příště rozčilovat, že jsme na suchu, protože správce přehrady uvěřil nějakým odhadům a vypustil vodu, načež déšť samozřejmě nepřišel, místo, aby počkal na spolehlivé vyjádření ČHMÚ?a jak si to "být na suchu" představuješ? - třeba by se nějaký kavol rozčiloval, že mu zrušili nějakou vodáckou akci apod., a třeba by ho to i dost sralo, ale z pozice vodohospodáře, zajímalo by tě spíš riziko naštvanýho kavola, nebo riziko miliardovejch škod a ztrát na životech? ... takže tento konkrétní kavol by uznal, že na základě dostupných informací šlo o správné rozhodnutí a obrátil by svůj hněv k tomu, kdo ty informace dodal :-p jinak asi zanedbáváš skutečnost, že déšť už tady byl, země byla nacucaná, i bez dalšího deště by ještě nejmíň další dva týdny byly zvýšené průtoky, takže v případě skončení deště po vypuštění přehrad by prostě stačilo nepřevádět celý přítok a tím ty přehrady zase napustit a vůbec, nějak nechápu, jak toto tvoje rejpání souvisí s tou pointou, že výše jmenované spolky nenutno poučovat o tom, co vědí?
a jak si to "být na suchu" představuješ? - třeba by se nějaký kavol rozčiloval, že mu zrušili nějakou vodáckou akci apod., a třeba by ho to i dost sralo, ale z pozice vodohospodáře, zajímalo by tě spíš riziko naštvanýho kavola, nebo riziko miliardovejch škod a ztrát na životech?Vadilo by ti, kdyby přehrady byly pořád úplně vypuštěné? (jako ne na dno, prostě maximální retenční prostor)
takže tento konkrétní kavol by uznal, že na základě dostupných informací šlo o správné rozhodnutí a obrátil by svůj hněv k tomu, kdo ty informace dodal :-pSmí se Povodí řídit nejen podle vodáků, ale i podle kartářky? Hněv taky obrátíš na ni?
Vadilo by ti, kdyby přehrady byly pořád úplně vypuštěné? (jako ne na dno, prostě maximální retenční prostor)no, a teď ještě definuj "pořád" - protože brát to doslovně, to by byla pěkná kravina ... jinak ne, nevadilo
Smí se Povodí řídit nejen podle vodáků, ale i podle kartářky? Hněv taky obrátíš na ni?prosímtě, dej si studenou sprchu
Fajn. Podstatné je, kdo by měl vynášet nějaké soudy. Jestli když ČHMÚ řekne, že hodně prší (dobře, dejme tomu, že řekne, že to pravděpododobně bude pokračovat, ať nejsme zlí), kdo konkrétně na to má samostatně reagovat a jak?kdo konkrétně? - v rámci této diskuse ten, kdo ovládá výpustě přehrad, což je celá hierarchie lidí, počínaje nějakým čičmundou na dispečinku Povodí, když se nic neděje, a konče někde asi u hejtmanů nebo bezpečnostní rady státu sorry, ale tuto část nemám nastudovanou, takže ti to z hlavy neřeknu a googlit můžeš sám :-p
Zajímá mě postup, který je zpětně obhájitelný, ať se počasí dále vyvíjí jakkoli (tedy i podstatně jinak, než se předpokládalo).mno, obecně jsem to snad již popsal dostatečně, ale zopakuju - v případě déletrvajících dešťů (či jiného předpokladu zvýšených stavů, např. větší sněhová pokrývka na konci zimy apod.) držet minimální možnou hladinu, tedy navýšit odtoky co nejdříve, "dokud se nic neděje", aby pak byl eventuelně prostor je snížit, a na normální stav nechat přehrady nastoupávat teprve po skončení dešťů přičemž "déletrvající", "minimální možnou", "co nejdříve" atd. jsou věci závislé na konkrétních podmínkách té oné přehrady nevím, co by na takovém postupu mělo být neobhajitelného?
(a na Paraplíčku i kajaky, že ...)
(mělo se jet ještě něco krom Nisy, na který se to stihlo?)
samozřejmě 25 a 209 je krapet rozdíl, nicméně podstatná otázka je ta, jaktože vodáci věřili, že to půjde ještě nahoru, a lidi co maj pod palcem kohouty na přehradách tomu nevěřili? - viz výše, i kdyby z toho nakonec nebyl takovej vejplach, tak pořád by to bohatě stačilo na doplnění stavů po preventivním upuštění, co tomu teda bránilo, po negativních zkušenostech z let minulých a s předpovědí, že má ještě pršet, byť třeba nevydanou s tak velkou pravděpodobností, jako pak když už bylo pozdě?
O Nise nevim nic, Jizera se rusila z duvodu, ktery jsem uvedl a Troja kvuli tomu, ze ten kanal je pri zvedle hladine proste zarovnany a neni kde jezdit.
No tak specialne v ten ctvrtek uz prehrady poustely, dokonce driv nez se zrusily zavody. Pokud si vybavuji, prutok sel rekou nahoru uz od stredy.tak teď prozměnu nevím, kterou řeku myslíš, protože průtoky šly nahoru vpodstatě po celý republice už asi tak před třema tejdnama, naopak přehrady to až na konečný počet vyjímek prakticky nereflektovaly mluví se tu hodně o Lipně a Krumlově, poslední řádky z tabulky na PVL:
04.06.13 07:00 236 106 > Q2 03.06.13 07:00 227 97,7 > Q2 02.06.13 07:00 203 77,5 > Q1 01.06.13 07:00 136 33,1 30.05.13 07:00 94 13,5no tak sorry, ale 13,5 není nějaký pouštění, to sotva převáděli přítok a to kdoví jestli vyráželi jsme tam onehdy asi za 40 a nebylo to ani poznat, jen místama, kde z léta známe mělčinky kde je potřeba kličkovat, jsme měli hloubku na pádlo, hm ... takže nějakejch 60 klidně mohli valit, ale tolik a víc do toho šplouchli až v neděli, kdy se to pak v pondělí potkalo s lokální vodou na 245 kubíkách ve Spolí, zatímco při zaškrceným Lipně by to bylo o čtvrtinu menší - kdyby tři dny pouštěli aspoň těch 60, tak by to udělalo prostor aby pak dva dny mohli místo 100 držet skoro sucho
Jinak debatu na tohle tema jsme uz meli kdysi pomerne ohnivou a ja na rozdil od tebe verim Povodi, ze "maximalni retencni hladina" znamena opravdu maximalni retencni hladinu, bez ohledu na to, jak je vysoka hraz a zabradli na nihm, tady se ovšem nebavíme o žádným přelivu, tak nevím proč to sem taháš ...
Lipno neresim, to jsou z pohledu dolni Vltavy drobneno tak ale není na světě jen dolní Vltava, že
a Orlik odpoustel pres tyden 200m3/s a to je uz v dane dobe odpousteni,no nevim, ale to je v těhle místech jak když plivne - ostatně zajímavější je podívat se, jak ten mohutný odtok 200 kubíků zahýbal s hladinou, viz příloha ... prakticky nijak podle grafu sklesali na nějakých 348 metrů a vejplach nastal asi při 351, to jsou jenom nějaký 3 m rozdíl považuju za docela zajímavou informaci z diskuse na Novinkách, kde někdo podepisující se Ludvík Koukal, České Budějovice píše "Orlík se před 25 lety upouštěl na jaře o 10 m z důvodu jarních tání a ihned při zahájení větších děšťů." zajímalo by mě, jestli se někde dá tento údaj ověřit ... nicméně tedy jen tak baj woko, jestliže se ta křivka pohybuje pořád relativně těsně pod hranicí maximálního zásobního prostoru, přestože je už dlouho deštivé počasí, země je nacucaná, přítoky zvedlý, a tedy není nutno to tam držet na suchý léto, protože voda ještě neodešla, tak to mi kurvafix dost neštymuje
Poradne za to vzali az v sobotu, kdy uz bylo jasne, ze srazky jsou extremni a dlouhotrvajici a uz to byla jen otazka jak moc se povodi vyplachne.sorry, ale to "dlouhotrvající" bylo jasné mnohem dřív než v sobotu; i když se na ČHMÚ původně sekli v tom, kolik toho spadne najednou, tak jejich modely rozhodně zohledňovaly, kolik už toho spadlo, a že země nemá jak brát a co spadne tak poteče dál
no tak ale není na světě jen dolní Vltava, žeJiste, ale pisu o tom, co dobre znam a kde byly asi nejvetsi skody.
ale to je v těhle místech jak když plivneVsechno je otazka casu a meritek. kdyz zastrelis pet lidi, jdes do lochu, kdyz to udelas ve valce, nikdo ani nezvedne oboci. Na cerven je prutok dolni Vltavy 800m3/s hodne velka voda a k tomuhle udaji smerovala podle mne veskera manipulace.
zajímalo by mě, jestli se někde dá tento údaj ověřitJa to nevim. Nasvedcovalo by tomu to, ze dlouho zadne velke povodne nebyly, ja si pamatuju nebo "pamatuju" velke vody ke 2000 m3/s z roku 1977, 1982 a pak dlouho nic, az 2002, pak je tam nejaky letopocet z 50.let, z roku 1925 (tusim) a samozrejme 1890. Az opadne voda, muzu dodat, stejne bych mel ty rysky po patnacti letech obnovit
sorry, ale to "dlouhotrvající" bylo jasné mnohem dřív než v sobotunapsal jsem "extremni a dlouhotrvajici". Ja jsem Alladina sledoval, prave kvuli Jizere, nakonec jsem jel do Krusnych hor na vikend a v nedeli pred obedem uz jsem mazal zpatky vyklizet. Skutecnost byla jeste horsi nez predpoved, na horach nehorazne chcalo od sobotni noci do do chvile, co jsme odjeli a to bylo minimalne tricet hodin v kuse. Kdyz to shrnu, manipulace byla v souladu s radem, kde kdysi kdosi stanovil priority, mozna pod vlivem sussich let. Je ted na odbornicich a nacalstvu, aby prehodnotili jednotlive priority.
2.6.2013 20:37
3.6.2013 10:53
4.6.2013 11:33
4.6.2013 15:06
3.6.2013 00:12
3.6.2013 00:25
2.6.2013 21:10
5.6.2013 21:53
2.6.2013 23:55
3.6.2013 22:11
4.6.2013 00:01
2.6.2013 21:38
2.6.2013 23:34
3.6.2013 21:22
m0011_cz.gif? Co je to přeliv? Myslel jsem, že je to nezavíratelná díra, ale asi není, když je hladina trvale nad ní.
2.6.2013 23:47
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
No, až na to, že to byli právě ti komunisti, co ve velkém přišli s "poručíme větru, dešti"dnes se uz pomerne presne vi, ze povoden 2002 zapricinil Paroubek a ja bych se divil, kdyby nemel sve prsty i v te soucasne ...
spravit povodnove mapy a ludom ktory su natolko hlupi ze si stavaju obydlia v povodnovych oblastiach s vysokym rizikom vytopenia nepreplacat skody. A bol by pokoj so stavanim v povodnovych oblastiach. Dalej - vybudovat vodne elektrarne - odklonenie riek a vytvorenie zdriavacich a zatopovych priehrad a pod. Ale to dokazali komunisti, kapitalisti vedia o tom akurat 20 rokov hovorit a hovno z toho...Lidi co jsou natolik hloupí většinou ten dům v tom místě mají už dávno. To si to představuješ, že se seberou, odjeddou do satelitu o Prahy a tam si postaví novej (šak v televizi se pořád říká, člověk má mít úspory, jinak ohrožuje sociální situaci v zemi!). A myslíš si, že jim ten barák po posledních dvou povodních někdo pojistil? Jasně že ne. A naopak, pokud pojistil, tak je to důkaz toho, že to bylo území z dobrých důvodů považované za bezpečné. Pojišťovny jsou totiž opatrné jako svině a všechno si sichrujou. Jestlis se dá z něčeho věštit, tak z interních tabulek pojišťhoven :) BTW, ignoruješ jednu důležitou věc. Tyhle povodně, stejně jako ty v roce 2010, jsou na většině míst bleskové povodně lokálního charakteru. Vznikly tím, že nějaký potůček, u kterého se nedá mluvit o záplavové zóně, se změnil v řeku, protože se v území (povodí má často malinké, prostě jedno údolí) vyskytl zcela anomální přísun srážek. Na to se skutečně připravit nedá, pokud bys takové případy ohodnotil tak, že "kretén stavěl v rizikovém území", tak bys mohl stavět barák jen někde na vrcholcích kopců (to bys třeba koukal, kolik vody může při přívalovém dešti přitéct z pole). Příklad tady. To je barák postavený několik metrů nad hranicí, kam může řeka třeba při tisícileté vodě dosáhnout. Ale takhle to tam dokatovala voda z polí při přívalovém dešti. Přisrala si to po té cestě co je tam vidět, a celou ji přitom podemlela. Domek měl ještě štěstí, že většina toho přívalu tekla po druhé straně (ale odnesl to tam jeden jízdní pruh).
3.6.2013 15:11
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Při pohledu na satelitní snímky vyvstává mnoho otázek sat24.com CHMISnímky jsem si prohlédl, otázka žádná nevyvstala (a radar CHMI sleduji pravidelně). Můžeš mi to trochu přiblížit?
Dále je tu Itálie, proč oblačnost vzniká jen nad pevninou (kopíruje hranice) a ještě nabývá jak "houba".Hory.
Určitě by bylo rozumné kdyby nějaký vědec vysvětlil,proč se s počasím děje to čeho jsme svědky.Pro začátek by možná stačilo doložit, že se s počasím skutečně něco děje. Například ty povodně - podobné (~3000-4000 Kubíků za sekundu) byly i v roce 1890 a 1893. A jinak - vezmi si kýbl vody a zkus ho vylejt v lese na louce a na trávník na sídlišti. Pozoruj, jak voda teče a jak dobře se vsakuje.
3.6.2013 19:11
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
kopíruje hraniceK tomu bych měl logičtější vysvětlení. Doporučuju zapnout si Google Mapy a vypnout popisky. Je zajímavé jak je v některých případech ta státní hranice mezi jednotlivýma státama vidět (jako v tomto případě mezi Moravou a Dolními Rakousy) i bez toho aby byla znázorněná. Nemůže třeba být to příčinou?
3.6.2013 19:35
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
3.6.2013 19:47
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
3.6.2013 19:51
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
.
4.6.2013 12:36
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Je zajímavé jak je v některých případech ta státní hranice mezi jednotlivýma státama vidět (jako v tomto případě mezi Moravou a Dolními Rakousy) i bez toho aby byla znázorněná. Nemůže třeba být to příčinou?Já bych to viděl na rozdíl ve zdroji dat - na každé straně hranice dělá snímkování jiná firma jinou technikou, navíc v jiném ročním období.
3.6.2013 21:16
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
) zesiluje arkticka oscilace a ta zpusobuje delsi chladna obdobi (nebo naopak delsi tepla, protoze narusuje to bezne proudeni od Atlantiku) v mirnem pasmu. Tlakova nize, co zpusobila tyto povodne, muze byt i tento pripad. Samozrejme, zatim je tezke rict, jak to je - klima se da opravdu hodnotit az zpetne nejakych 20 let.
3.6.2013 16:01
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
3.6.2013 17:47
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
)
3.6.2013 18:05
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
.
Budete si muset upravit 
4.6.2013 20:46
$dim_y, protože automaticky škálujou y-osu.
Příklad: zajímá mě, kolik vody dosud proteklo Prahou za 3. SPA.
$dim_yC:\WINDOWS> php countpix.php VLCH.gif 330 461 npix=13734 total=364994784 m^3
C:\WINDOWS>ha, že by si tady někdo vzal k srdci mou připomínku?
chápu správně, že jsi spočítal průtok za týden (resp. šest a půl dne)Počítám průtok nad hranici 3SPA. Tj. kolik by se muselo naakumulovat, aby těsně nebyl 3SPA vyhlášen (a tudíž by došlo jen k relativně malým škodám - co se vlastně při 2SPA zatápí?). 3SPA trvá momentálně 3,5 dne. Pro celkový si ještě přičti 3,5 dne * 1500 m3/s, ale ten podle mě není zajímavý.
vyšlo ti nějakých asi 365 megaJj. Ještě trochu přiteče, nejsme na konci. (a pozor, i když Kaskáda nebyla ani zdaleka prázdná, něco přecijen zachytila)
s údajem o využitelném zásobním objemu 85 mega?Přiznám se, že jsem teď z čísel trochu zmaten a nevím, jak interpretovat tuhle informaci:
Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³Kolik teda dokážu zachytit, když je to prázdné?
tak by udržel čtvrtinu toho, co Prahou za toto krizové období protekloCož mi teda nepřijde moc, ale Prahou jsem se projel, když bylo 2800 m3/s, takže nemám porovnání, co dalšího se zatopilo při kulminaci (3400).
a jelikož to proteklo především z Berounky a dalších menších neregulovaných zdrojů, tak to vlastně mohlo teoreticky ubrat skoro celý příspěvek Vltavy?(a Sázavy, po Sázavě už jsou jenom Štěchovice a Vrané, které nestojí za řeč) Ano, mohlo.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.