Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 15:37
Dnes jsem přemýšlel co pro mě vlastně znamená když se řekne GNU/Linux a došel jsem k pár zajímavým věcem, a hlavně k tomu že mě do značné míry duševně poznamenaly...
Unixový pro mě je, když se adresáře nazývají adresáře, jednotlivé úrovně se oddělují lomítkem tak jak je zvykem, a ne jinak, jako například v podání Velkého Billa, který když v garáži lepil "operační systém" MS DOS, ignoroval veškeré slušné zvyklosti a z vrtochu začal používat symbol pro escape sekvenci.
Moje pravá ruka, v Linuxu je shell, bash, velmi silný nástroj, který dokáže doplňovat příkazy. Tady bych doplnil, že je to první problém, na této vlastnosti jsem si vypěstoval velmi silnou závislost, a pokud mi chybí, tak křičím a používám neznámé kombinace nadávek které snad nikdo nikdy neslyšel. Existence historie a hlavně pohodlné používání historie s možností editace již napsaného příkazu, má u mě v případě absence stejné následky jako předchozí vlastnost shellu.
Další závislostí jsou řádkové utility, snad se tomu tak nadává, které spojená jedna s druhou dokážou zastat nepředstavitelnou práci. Tyto jednoduché aplikace jsou společně více než plnohodnotnou náhradou, všemožných grafických klikátek a hejblátek, člověk dokáže fungovat i v textu a není ochuzen o nic důležitého, ba co víc pomocí kreativního přístupu, s nimi dokáže všelijaká kouzla a magii, je to jako různé čarodějné byliny díky kterým může člověk létat, když to bude chtít, a bude ochoten se to naučit.
Když grafické porostředí tak upravené jak chci já, a ne jak se někdo někde rozhodl, chci mít panel nahoře, hodiny nalevo, stejně tak všechna tlačítka v záhlaví okna. Potřebuji tři plochy, ne více, ne méně. Stejně tak mám rád když se mi okna zaměřují myší, netahají se o fokus. Je to styl práce který jsem si upravil podle sebe a pro sebe. Moje desktopové prostředí je pro každého jiného člověka jen velmi těžce ovladatelné, naprosto nezvyklé. Je v něm pár let zkušeností a revolucí, a sám přeci vím co mi vyhovuje, jakou mám ergonomii práce. Klávesových zkratek mám přes třicet, dokážu se obejít bez myši, ale když už ji držím, tak nemusím kvůli něčemu hned hmatat druhou rukou na klávesnici, většina zkratek se dá zvolit jednou rukou :).
Je to ten druh práce, spolupráce s počítačem jako s nástrojem, partnerem, kdy přesně vím co kdy udělá, když... není to souboj s černou skřínkou která si postaví hlavu, a pomůže jen vystoupit a znovu nastoupit. Já vím co mohu kdy udělat, co mám očekávat. Když něco nejde jak chci, tak dokážu velmi jednosuše zjistit kde tlačí bota, a hlavně je to moje chyba, protože jsem nevěděl co a jak se vlastně v systému má. Jsou to jednoznačné zákonitosti, které při dostatečné zvídavosti odhalím a dokážu je upravit k obrazu svému, nebo je nechám jak jsou a pro příště už o nich vím. To je další věc bez které už se u operačního systému neobejdu, vždy dost znejistím, pokud se něco děje, je zatížený procesor, ubývá volné paměti, přenáší se obrovské kvantum dat po síti, a já nemohu jednoduše zjistit proč, možná jsme jen paranoidní, ale pokud se něco děje na mém počítači s mými daty, tak chci vědět co a proč a kdo za to může.
Všechno funguje pořád stejně, pokud nic nezměním, tak se nemůže stát, že po týdnu se přestane něco chovat tak jak se chovalo do teď, nenainstaluje se mi do počítače nějaký bazmek bez toho aniž bych to sám nevěděl, nebo si nebyl vědom toho že se tam vyskytuje jako "doprovodná kapela" něčeho jiného. Činnost jednoho uživatele neovlivňuje druhého, oba by o sobě v extrémním případě ani nemuseli vědět, každý má svůj soukromý píseček na kterém si pracuje. Přímo nenávidím, pokud se nějaký uživatel pracuje pod cizím účtem a dělá to tak jen protože je odpovědný člověk líný to udělat jinak, přímo lituji toho chudáka "hosta", který se bojí, aby náhodou něco nezměnil, a nemá jinou možnost než se takto zkrátka přizpůsobit. Pokud je to krátkodobě, tak prosím, chce jen něco udělat a pak zase zmizí, je vpuštěn do cizího království, ale fungovat tak pro vážnou práci, dlouhodobé využívání počítače tímto způsobem, tak to opravdu ne.
Krátce řečeno vyhovuje mi, když mohu o systému zjistit co mě jen napadne, dokážu se dostat až k elementárním závislostem ve funkčnosti, počítač není kouzelná mašinka, která nějakým zázrakem sama funguje, chci s ní kouzlit já tak jak budu chtít právě teď, a bude se s ní dát kouzlit stejně i kdyby trakaře padaly. Tyhle požadavky podle mě splňuje zatím jen systém Unixového typu šířený pod GPL licencí, protože pokud budu moc chtít tak mohu zjistit jak co funguje od úplného prvopočátku.
Možná celý tento zápis je projevem nějaké mojí duševní choroby v pokročilém stádiu... myslím si že zcela určitě, neboť jen šílenec může psát blog ve tři ráno a plácat v něm takové hovadiny...
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.