Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 13:18
Druhé vydání svobodného forku Mandriva Linuxu, distribuce Mageia 2, přišlo na svět 22. května tohoto roku. Tentokrát jsme se na systém rozhodli podívat trochu jiným okem, nikoli v rychlosti screenshotové recenze, ale dlouhodobějším používáním. Jak tedy hodnotíme Magieu 2 po čtyřech měsících dennodenního užívání?
Než si odpovíme na otázku z perexu, přiblížíme si samozřejmě systém Mageia 2 jako takový a představíme si hlavní desktopová prostředí, aplikace a postupy, které v ní fungují (či nefungují).
Mageia 2 se zrodila z popela Mandrivy (která se zase před lety zrodila spíše klonováním z Mandrake Linuxu). Je tak jasné, že jejím srdcem je jak balíčkovací systém RPM, tak i nástroje používané Mandrivou, tedy zejména její ovládací centrum a primární využívání desktopu KDE. To ale není dogma, Mageia 2 nabízí jak nové GNOME 3 s GNOME Shellem, tak cosi, čemu říkají „GNOME Classic“ (na GNOME se podíváme příští týden).
Systém si lze stáhnout skrze domovský web, a to v podobě instalačního DVD pro 32bit a 64bit x86 stroje, tak dual-arch CD – tyto případy nenesou nesvobodné ovladače – tak i formou LiveCD ve variantách pro čtyři různé oblasti, přičemž CD označované „Europe 1 – America“ nese podporu zemí českých.
Dnes vás neobdařím screenshoty z virtualizované instalace, nýbrž reálnými fotografiemi z instalace na následujícím stroji: Intel X48 + Pentium Dual-Core 2,93 GHz, 8 GB DDR2-1066, GeForce GTX 550 Ti / Radeon HD 5450 (o VGA za chvíli podrobněji), 1TB HDD SATA, BD-R(E) SATA + 1,5TB USB + USB skener Epson.
Instalace je celkem klasickou záležitostí, proces známý z několika předchozích verzí Mandrivy probíhá i zde: nekoná se tedy souběžné zadávání údajů a kopírování systému na disk, tak jak to umí Ubuntu.
Instalační pevný disk ve výchozím stavu nesl Windowsovou instalaci. Mageia 2 implicitně navrhuje využití volného místa na takovém disku, my ale použijeme disk celý s drtivou většinou svěřenou /home partišně (použití 12GB oblasti pro systém se nakonec ukázalo jako více než dostatečné, snad až přebytečně štědré).
Mageia 2 nijak neláme přes koleno novinky, nevnucuje ani btrfs, ani (nedejbože) reiser4 či něco takového, nadále se drží osvědčeného souborového systému ext4. To ale samozřejmě nebrání v možnosti použít takřka cokoli.
Po instalaci probíhá nastavení a kontrola služeb, zadání uživatelů, případně nastavení stažení aktualizací.
Poté se již systém restartuje a proběhne první spuštění. Zalogujme se tedy rovnou do KDE.
Systém jsme instalovali nejprve v konfiguraci s GeForce GTX 550 Ti, abychom si ověřili a) jak běží nouveau a b) jak snadné bude překlopit vše na uzavřený ovladač Nvidie. Dá se říci, že nouveau odvádí v rámci implementovaných vlastností pro tuto Nvidia Kepler architekturu GPU svoji práci dobře, GUI se zobrazuje správně a svižně, videa běží plynule i ve fullscreenu (byť bez hardwarové akceleraci decodingu – pozor, nezaměňovat s hardwarovou akcelerací zobrazení samotného videa, resp. jeho scalingu na rozlišení monitoru).
Problém ale nastane ve chvíli, kdy chceme instalovat ovladač Nvidie (totéž pak platí i pro AMD, možná dokonce v horší míře). Ovladač se sice povaluje v repozitářích (byť obvykle starší verze, než která je k dispozici přímo u Nvidie), jeho vpáchání do systému se podaří, ale jednoduše se nezprovozní, protože v kernelu je stále zadrátován nouveau a instalační systém jak samotné distribuce Mageia 2, tak (pokud to zkusíme ručně) vlastního ovladače Nvidie toto neumí vyřešit.
Je mi jasné, že v tuto chvíli se na mě řada z vás sesype s tím, že je to snadné a je potřeba jen udělat kroky 1,2 až 15 a pak vše jede, nicméně z pohledu začátečníka prostě žádnou takovou informaci nedostávám a tato linuxová distribuce mě tak nechává na holičkách s nouveau (a jeho neschopností power-managementu Keplerovské generace). Zlatý instalátor GPU ovladačů, který má v sobě obsaženo Ubuntu.
Po přehození na Radeon HD 5450 se scénář v podstatě opakoval, jako neznalý uživatel není člověk prakticky schopen ovladač nainstalovat (akorát tedy, pokud si dobře pamatuji, tak v případě AMD celý proces „chcípl“ ještě dříve, na nějaké chybové hlášce ovladače AMD). Jediná výhoda AMD je v tom, že pasivně chlazený Radeon HD 5450 (podobně by to bylo třeba u GeForce GT 610) je karta tak úsporná, že případná absence schopnosti free ovladače kartu podtaktovávat či řídit ventilátor, nehraje významnou roli ani z hlediska dB, ani z hlediska W. Vše další se tedy již koná s Radeonem HD 540 v PC a dělám si u Mageia 2 velký černý puntík.
Jedna z prvních věcí, kterou průměrný uživatel bude řešit, je nastavení času. Instalace NTP je naštěstí bezproblémová, pouze o pár kliknutích myší.
Stejné platí i pro první pouštěná videa ve výchozím KDE přehrávači. Pokud do té doby nebyly nastaveny zdroje softwaru/repozitáře, systém si o to řekne a poté stáhne patřičné kodeky do PC.
V tu chvíli pochopitelně začnou přitékat i první aktualizace (pokud jsou k dispozici). O všem distribuce adekvátně informuje skrze podporu v samotném KDE.
Jedno malé doporučení: je vhodné ze seznamu dostupných zdrojů zcela odebrat instalační CD, protože systém má tendenci jinak primárně tahat instalovaný software nikoli z mirrorů, ale právě z CD, o které si tak pořád říká. A koho by dnes bavilo instalační CD stále vkládat do mechaniky .
Mageia 2 používá zvukovou nadstavbu PulseAudio. S integrovanou zvukovkou jsem nezaznamenal žádný problém, vše funguje zcela korektně, ať již jde o výstupy jednotlivých zařízení, tak mixování aplikací.
Klasický monitor systému á la KDE. Sám o sobě generuje byť minimální, tak nezanedbatelné vytížení CPU v závislosti na velikosti svého okna. Možná za to může nastavení KDE z hlediska 3D/akcelerace prostředí, která jednoduše nemůže být na HD 5450 s open-source ovladačem úplně ideální.
Instalační aplikace má daleko do eye-candy protějšku z Ubuntu, ale i tak je poměrně slušná. Balíčkovací systém informuje o novinkách, postará se o závislosti s jejich výpisem pro odsouhlasení a nakonec po potvrzení shrnujícího dialogu vše stáhne a nainstaluje. Tady asi principiálně není co vytknout. Přiznejme si, že věci jako uživatelské recenze známých provařených aplikací v Centru softwaru pro Ubuntu nikdo moc nečte.
Instalovat lze i z ručně stažených balíčků, což platí například pro nástroje Avasys/Epson pro skenery Epson.
Pak již VueScan funguje jako po másle (pokud máte podporovaný skener, s nějakým novějším flatbedem od Canonu s podporou pro filmy na to zapomeňte, tam jste odkázáni na Windows).
Repozitáře nenesou jen samotné aplikace, ale i meta balíčky (například pro desktopová prostředí) a také třeba pluginy pro GIMP.
Jak zdejší sekce Desktopy nasvědčuje, wallpaper je asi nejdůležitější část výbavy. V Mageia 2 no problemo, neboť se mění v samotném Nastavení plochy KDE .
Vše distribuční se nastavuje v Ovládacím centru.
V něm lze nastavovat aktualizace, zdroje softwaru, volat instalační aplikaci.
Vše ostatní je předmětem velmi detailních nastavení.
Možnosti v nastavení prostředí KDE jsou tak obrovské, obsáhlé a vaz-lámající, jako ve všech jiných distribucích. Mageia 2 se v tomto nijak zvlášť neliší.
Vypíchněme si ještě třeba Bluetooth. Funguje zcela bezproblémově, s obyčeným BT-USB 2.0 donglem za ±100 Kč.
I o kopírování, jakož i dalších aktivitách, je uživatel informován v pravé dolní části.
Dolphin v jedno- a dvou-panelové podobě.
V KDE se vám o hudbu a video postarají třeba přehrávače Amarok a Dragon.
O prohlížení fotografií zase GwenView.
Případně si vám dovolím představit jednoduchou utilitku GpicView.
Na pokročilou editaci včetně RAWů je tu samozřejmě digiKam. Jen je pro RAWy nejprve potřeba si v nastavení přepnout na plnohodnotný import RAWu, nikoli jen práci nad 8bit verzí.
Na Mageie je třeba oproti Ubuntu znát, že má výrazně menší komunitu vývojářů. Nové verze softwaru – pokud jej vůbec v Mageia repozitářích najdeme – jsou přidávány s často až velkým zpožděním. Tato moje kritika platí obecně za celý téměř půlrok, protože se situace nelepší.
Některá rozhodnutí jsou pak doslova „na zabití“ – napříkla Firefox je v Mageia 2 ve verzi LTS, tedy 10.něco. Takže zatímco tu máme Firefox 15 s lepší správou paměti, načítáním záložek až po kliknutí a dalšími věcmi (mám na mysli výchozí nastavení, neboť se domnívám, že stejně jako není v konkurenci Ubuntu košer chtít po líném uživateli instalovat GPU ovladač ručně, není ani košer chtít po něm, aby googlil řešení a hrabal se ručně v about:config), Mageiy jakoby se to netýkalo.
Načítání balíčků v ovládacím centru je velmi pomalé. Toto prohledávání, které se děje při spuštění aplikace, i po instalaci balíčků, často trvá několik vteřin. Diplomaticky napíšu, že „na něco takového jsem si již odvykl“.
Nevím jestli je to konkrétní závada mého PC (na kterém jinak Windows se stejnou věcí běží zcela stabilně), ale Adobe Flash ve Firefoxu v Mageia 2 = extrémně vysoké riziko Kernel Panicu. Na live vysíláních ČT z LOH 2012 to znamenalo u 720p přenosu jistotu Kernel Panicu do půl minuty od spuštění, 480p verze přenosu vydržela běžet třeba hodinu bez problému. Na YouTube jsem kvůli tomuhle musel přepnout na HTML5, aby se riziko z větší části eliminovalo. Teneto problém se týkal Firefoxu/Flashe v KDE i GNOME, nesouvisí tedy s akcelerací desktopového prostředí. Na pochvalu Mageia 2 ale musím dodat, že všechny takové Kernel Panicy (a že jich bylo!) vždy ustála na jedničku a dokázala zachovat data na discích uvést do pořádku (zejména se to týkalo samozřejmě žurnálu na /home partišně, kde je největší provoz).
KDE počátečních verzí řady 4.8.x mělo v Mageie 2 problémy s častým padáním. Myslím že tehdy šlo o verzi 4.8.2, kde KWin padal i několikrát za den. Všechna čest, systém se z toho vždy vzpamatoval, jen službu restartnul a jelo se dál bez nutnosti se odhlašovat či restartovat celé PC. Ale zkrátka první týdny po uvedení Mageiy 2 byla KDE verze (pro mě) prakticky nepoužitelná. Nyní s KDE 4.8.5 je situace lepší, ale samozřejmě vyšší verze KDE 4.9.x by nebyla na škodu.
Příště se podíváme na GNOME v obou mageiáckých variantách a také další prvky této distribuce.
No ja nevim, jestli ma teda smysl pouzivat vubec neco jineho nez distribuce zalozene na (X, K, L, Edu, ... atd.)Ubuntu.Hezke. A ted ciste fakticky, proc ne treba Fedoru/RHEL ci CentOS?
Na dvou strojích mám Kubuntu a Mageiu. Překlad stránek distribuce Mageia jsem dělal a doplňuju. České stránky spravuje Petr Šafařík (http://mageia.cz/). Tam najdete aktuality v češtině. Dotazy k běhu distribuce položte ve fóru.
Původní stránky pro Mandrake/Mandrivu na http://www.mandrivalinux.cz/ mi přijdou, co jsem se po dlouhé době díval, udržovací. Ale fórum stále žije.
To by mě trochu i zajímalo, jestli Mandrivu někdo používá čistě, anebo je to v kombinaci s další distribucí, případně má to od Rusů -> ROSA (http://mib.pianetalinux.org/blog/news/rosa-news/1230-rosa-media-player-15), nebo tak jako já, přešel na Mageia + cokoli dalšího. -> Tím chci naznačit, že to vidím tak, že se na to, aby byla sranda v diskuzi pod článkem, není potřeba vyhrazovat jen jako skalní uživatel jen jedné věci.
I když samozřejmě Mája jede!
V roce 2010 jsem na podzim koupil notebook, žel jak na potvoru je to železo, kde mi obrazovka "zčernala", jak tomu říkáte taky hned po instalaci, vlastně to samé se dělo u všech distribucí, co jsem zkusil i po celý rok 2011. Dařilo se na tom, tak starší openSUSE 11.3. Chyba byla/je/a třeba i dál bude v něčem s jádrem, myslím. S Mageiou 2 jsem se jich na to teda zeptal a odpověděli mi s odkazem na Ubuntu, kde to taky řešili a nějak vyřešili.
Bylo to diskutováno někde tady:
http://ubuntuforums.org/showthread.php?t=1744809
Protože bych úpravy nějakého souboru někde nerad znovu řešil přes příkazový řádek, leda tak s vytištěným popisem toho, co přesně udělat, aby se to pak při každém spuštění znovu rozsvítilo, a bylo něco vidět, jako normálně, tak mám v úmyslu, že dokud to poběží, tak tam nějakou čistou instalaci taky radši dávat nechci. Není v podstatě důvod. Ten Linux tam může být klidně deset let, kdyby to to železo (baterka) vydržela, a pořád na něj bude spolehnutí. Takže snad jedině nějaká aktualizace by to mohla zase podělat.
Ovšem předtím, než jsem to někdy v červnu? pořešil, tak jsem se spokojil s poněkud otřesným řešením: Nahlásil jsem to jako problém Máje:
https://bugs.mageia.org/show_bug.cgi?id=6058
K tomu, co jsem tehdy dělal podle na Ubuntu stránkách se nacházejícího návodu, jak jsem to e-mailem poslal jednomu od Mageii, aby viděl, že to zafungovalo, viz dále:
1) I managed to launch the system in graphical mode already before, when choosed "Vermilion based cards" during the installation, but the resolution was bad, and only 1024 x 768 or 800 x 600 and even one smaller could be chosen then in monitor manager for KDE.
2) Also I made the changes in graphical mode: just adding of the command/script described in /etc/rc.local:
(under superuser: su; (super) password) I´ve copied and pasted into rc.local file:
#!/bin/sh -e
#
# rc.local
#
# This script is executed at the end of each multiuser runlevel.
# Make sure that the script will "exit 0" on success or any other
# value on error.
#
# In order to enable or disable this script just change the execution
# bits.
#
# By default this script does nothing.
setpci -s 00:02.0 F4.B=00
exit 0
3) To that thing with hibernation.
I made in terminal (to be sure me to do all, what can be made)" I´ve installed nano editor before, and worked under superuser account (root)
touch /etc/pm/sleep.d/screen.brightness
chmod +x /etc/pm/sleep.d/screen.brightness
nano /etc/pm/sleep.d/screen.brightness
I´ve copied, pasted and saved in nano editor:
#!/bin/bash
case "$1" in
thaw|resume)
/usr/bin/setpci -s 00:02.0 F4.B=00>/dev/null
;;
*)
;;
esac
exit $?
The description in that Ubuntu comment: "This script sets the monitor brightness back to 100% after waking up from hibernating.""
Jo, jede to krásně, jen mě u Ubuntu a dalších distribucí při instalaci vždycky překvapí logika zadávání hesla pro uživatele. Instalátoru stačí zadat jen jedno heslo, nějakým rozlišením mezi hesly zrovna mě neobtěžoval.
V Kubuntu jsem se díky tomu dopracoval k tomu, že se stejným heslem přihlašuju jako uživatel, a stejným heslem jako superuživatel (root). Zajímavé je to, že když v Dolphinu zadám su, a pak heslo, výsledkem je odpověď: su: Selhání autentizace.
Jdu na to tedy chytře. Když instaluju nějaký program ze zdrojáků, udělám třeba qmake, make, a pak pokračuju spuštěním Krusaderu, třeba rovnou v superuživatelském režimu, kde svou akci zakončím příkazem make install. Já těch příkazů o moc víc stejně neznám.
Teď mě dostalo to, že tento osvědčený postup mi v případě Razor-qt přestal vycházet, takže jsem se kvůli tomu musel odhlásit a znovu přihlásit do KDE.
To v Mandrake, Mandrivě, Mageie jsem vždycky při instalaci chápal, kde a jak zadat heslo pro uživatele a kde pro superuživatele - správce systému. Z tohoto pohledu se jedná o špičkové systémy, které pochopily, že to, co od nich očekávám, od nich budu čekat i příště. líbí se mi ta jiskřivá inteligence, která za tím stojí.
Proč bych měl mít jen jedno heslo, když můžu mít dvě?A kdyz k tomu prihodite sifrovany disk mate tri. A kdyz mate treba pocitace ctyri, mate krasnych dvanact hesel!
Některá rozhodnutí jsou pak doslova „na zabití“ – napříkla Firefox je v Mageia 2 ve verzi LTS, tedy 10.něco.Dodávat ne-LTS Firefox znamená vyhradit několik lidí na řešení problémů při upgradech (opravy programů nad xulrunnerem) a následné testování - a to furt dokola, v rytmu mozillího střílení snapshotů aktuálního stavu zdrojáků.
Pak již VueScan funguje jako po másle (pokud máte podporovaný skener, s nějakým novějším flatbedem od Canonu s podporou pro filmy na to zapomeňte, tam jste odkázáni na Windows).No já mám starší Canon, který není Linuxem podporován vůbec (Canon 8400F). Tehdy byl kupován právě kvuli jeho kvalitnímu zpracování negativů. Nejnovější sane ho nepodporuje a ve Wine se dá sice nainstalovat, ale padne ihned na hubu. Přitom je to hi model Canonu někdy z roku 2004/2005.
Zrovna tenhle jsem se snazil rozjet na vsech vyse zminenych systemech :) Nakonec skenuje se Sane, ale na diapozitivy muzu zapomenout.Odpovídal jsem na jeho reakci s chtěl jsem po něm vědět jak docílil toho, že scanuje se Sane. Dokonce ani placený linux SW nemá pro něj drivery.
Bod 1. Proprietarni ovladac v DVD Free verzi se nabizi, az po te co byly povolene NON-Free zdroje. V Live verzi s KDE nebo GNOME proprietarni ovladace se instaluji pri instalaci. Tato informace v recenzi nebyla zminena. Na strankach distribuci je to uvedeno. Ani s prechodem na novejsi jadro je to jednoduche. Instaluje se dkms balik, ktery zajisti automatickou instalaci ovladace pro nove jadro.
Bod 2. Zaradit novejsi verzi bylo by vhodne jen v pripade,ze byla otestovana. Je to jen na tvurcich distribuci. To, ze Opera je uzavrena nicemu nevadi a plni svou funkci stejne dobre jako Firefox. A to,ze je uzavrena mi az tak moc nevadi. Nejsem az tak skalni v ohledu pouziti jen software s otevrenym kodem. Samoremne,ze radsi pouziji otevreny program.
Bod 4. Vsechny clanky na nejakou non-Ubuntu distribuci porovnavaji recenzovanou distribuci s Ubuntu. Uvital bych kdy by se porovnani provadelo spis s nekolika distribuci anebo v pripade Mageia s distribuci orientovanou na KDE.
Nastavení sítě při instalaci selhaloTo mi dělalo pravidelně i v Mandrivě. Ale po instalaci se síť dala v pohodě nastavit a pak už nebyl problém.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.