Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 07:37
Před nějakou dobou vyšel dlouho očekávaný Red Hat Enterprise Linux 6. Přináší hodně novinek, dochází v něm k nemalým změnám a určitě i nemálo překvapí. Rád bych se tedy s vámi podělil o informace získané z konference o RHEL 6.
Na konferenci LinuxAlt 2010, která se konala o víkendu 6. - 7.11.2010, byly představeny nějaké novinky o RHEL 6 s tím, že byl i sdělen termín vydání. Dne 10. 11. 2010 skutečně RHEL 6 vyšel. Firma Elos Technologies neváhala a hned 11. 11. rozeslala info o chystané konferenci "Mějte náskok – Red Hat Enterprise Linux 6 aneb co je a bude nového", která byla celá o RHEL 6 a konala se o pět dnů později. Tato informace se donesla až k mému šéfovi. Inu neváhal jsem a konference jsem se zúčastnil. Ve firmě používáme mj. i CentOS a mě tedy zajímalo, co nás čeká, s tím, že se možná dozvím i nějaké výhody oproti CentOS (když pominu chybějící podporu, kterou ale pro CentOS také nějaká firma zřídila).
Konference probíhala velmi dobře. Velice se mi líbil lidský přístup přednášejících (celá konference na mě působila uvolněně a přátelsky). Konala se v Břevnovském klášteře. Fotografie z konference je možno vidět na stránkách elostech.cz. Program konference byl následující:
Konference se nakonec protáhla myslím až do 16h s tím, že následně byla volná diskuse, které jsem se zúčastnil jen okrajově. Velkou část noci před konferencí jsem opět slepě hleděl do té 24" svítící bedny. Na konferenci jsem tedy zřejmě nevypadal příliš čerstvě. Nicméně téma i průběh byly natolik záživné, že se mi usnout nepodařilo a ostudu si ukousnu někdy jindy a někde jinde. Už nebudu nadále protahovat text vlastními plky a půjdeme se konečně podívat na novinky.
Dříve byl jako výchozí souborový systém ext3. Ten je nyní vyměněn a jeho následovníkem je ext4 (ext3 je samozřejmě stále k dispozici). Na konferenci ohledně tohoto tématu bylo docela živo. Přednášku o ext4 doprovázel snímek typu kernel panic po fsck na /var
se slovy, že by se člověk neměl vrhat do všech novinek po hlavě . Co předcházelo fsck si již nepamatuji (systém byl myslím na notebooku), nicméně i přednášející to bral s vtipem a není se čeho bát.
Dále nám bylo sděleno, že se nevyplatí dělat živou migraci z ext3 na ext4 s tím, že nikdy nedosáhneme takového výkonu, jaký bychom dosáhli zkopríováním dat na čistě naformátovaný ext4. Jinak výhody ext4 jsou patrné, lepší výkon oproti ext3, možnost zmenšovat a zvětšovat oddíl, možnost použití na oddílu o velikosti až 16 TiB (samozřejmě umožňuje i více, až 1 EiB, ale je to uměle omezeno na 16 TiB, zřejmě kvůli kompatibilitě s ext3, jejíž maximum je při velikosti bloku 4 KiB právě zmíněných 16 TiB). Více o ext4 třeba na Wikipedii - ext4.
RHEL 6 konečně podporuje xfs pro produkční nasazení (dostupný byl od verze RHEL 5.4, ale jen jako tech preview), který lze použít až na 100TiB úložiště (opět zvládá více, ale je asi také uměle omezen) a umožňuje defragmentaci a změnu velikosti (jen zvětšení). Dále pak clusterovací souborový systém GFS2, NFSv4 (je zpětně kompatibilní s NFSv3 a podporuje IPv6). V neposlední řadě je tu podpora fuse, a to i pro testování různých souborových systémů, které jsou ve vývoji a mohou být nestabilní.
Přichází podpora pro FCoE, iSCSI (podpora už byla i dříve, nyní však můžeme mít na iSCSI i root oddíl). Opět možno využít LVM a mdadm a je zde podpora multipath (z podobného soudku: Multipath I/O pod linuxom cez device mapper).
Zde je velký skok. RHEL koupil v roce 2008 společnost Qumranet a začal postupně přecházet z virtualizačního řešení Xen na KVM. V RHEL 6 tedy definitivně přešel na KVM. Důvodů je hned několik. Z technického hlediska je KVM součástí jádra, je to jen další menší jaderný modul. Není třeba se o něj tedy nějak více starat. Další důvod je lehce politický, protože Xen, ač je také open source, byl zakoupen společností Citrix, což je pro REL ohledně virtualizace konkurence, na které asi nehodlá být nějak závislý.
Podpora Xenu zůstává u RHEL 6 jen pro režim guest (obsahuje paravirtualizační ovladače). To znamená, že lze RHEL 6 provozovat ve virtuální mašině Xen. Nové virtualizační řešení postavené na KVM je jen pro 64bit hardware, podporuje snapshoty (asi ne tak, jak je člověk zná na dva kliky myší), online migraci (tady nevím, jak je to se stabilitou, nemám odzkoušeno, ale asi bych se toho nebál). Obsahuje migrační skripty pro převod virtuálních mašin z Xenu a ESX.
Alokace paměti - standardní velikost stránek byla dříve 4096 bytů, což je docela málo a ve výsledku velké množství + složitější a náročnější správa. RHEL 6 podporuje "Transparent Hugepages", což je alokace větších bloků paměti (2 MiB). Při nedostatku paměti se začne rozdělovat na menší stránky + swap. Dále máme podporu "Kernel Samepage Merging" aneb deduplikace identických stránek paměti mezi VM.
Virtio driver - přidání blokového zařízení za běhu virtuální mašiny. Dále pak podpora asynchronního I/O, virtio-serial (paravirtualizace seriového zařízení), vCPU (podpora až 64 virtuálních CPU) a mnoho dalšího.
WHQL (certifikované) ovladače pro MS Windows. Teď si přesně nejsem jistý, ale všechny verze od Windows XP 32bit (kromě Windows XP 64) by měly být podporované. Nicméně, když zavítáme na stránky KVM, můžeme spatřit Guest Support Status, takže mimo oficiální podporu bych se nebál použít dalších verzí MS produktů.
Novinek je ve virtualizačním řešení hodně a zasloužilo by si svůj vlastní článek. Vtipnou zajímavostí je, že grafické klikátko na ovládání virtuálních mašin (Red Hat Enterprise Virtualization Manager for Servers) je stále jen pro Windows Server. Toto není ale úplně tak chybka Red Hatu, je to pozůstatkem po firmě Qumranet, která to stavěla na MS technologiích. Údajně se ovšem pracuje na přepisu do Javy, takže možná za rok se něčeho dočkáme.
Vylepšen byl SELinux (rošířen pro více služeb), přibyl mj. sVirt (SELinux + Virtualizace), který by měl zvýšit bezpečnost virtuálních mašin, lepší izolace (aby na sebe neviděly) a lepší ochrana proti napadení fyzického systému (host) virtualizovaným systémem (guest). Dále tu máme službu SSSD (System Security Services Daemon), která zajišťuje centrální správu identit i spouštění potenciálně škodlivého kodu v chráněném prostředí(sandboxing), izolovat je možné i celý virtuální stroj. Dále je k dispozici novější verze openswan, který umí spolupracovat se Cisco ipsec.
Cgroups se stará o efektivní správu zdrojů. Co to znamená? Můžeme si pomocí hierarchie a subsystémů diktovat, která úloha má mít kolik zdrojů. Můžeme přiřazovat limity, priorizace, zautomatizovat přiřazování zdrojů a mnoho dalšího. Ještě někdo tápe? OK, můžeme jedné úloze přiřadit vyšší prioritu než jiné úloze. Proritu a limity můžeme nasadit třeba na CPU (první úloha bude mít k dispozici více výpočetního výkonu a hlavně bude upřednostňována ve výpočtech). Ale tím to nekončí, můžeme priority a limity nasadit třeba na storage (první úloha bude rychleji kopírovat data, než úloha druhá). Stačí? Ne? Jdeme dál, můžeme přířazovat priority a limity na využití paměti (daly by se tak omezit škody např. programů, které způsobují memory leaky a nedošlo by tak k masivnímu swapování a následnému zpomalení systému, nedošlo by tedy ani na OOM killer), dále i např. na síťový provoz. Cgroups má mnoho možností a jeho primární využití je hlavně pro přiřazování zdrojů pro virtuální mašiny. Jsou i jedinci, kteří používají cgroups na desktopu, aby eliminovali špatné plánovače v jádru a sami si ručně přednastavili a zautomatizovali priority a limity pro různé úlohy. Cgroups by si zasloužilo vlastní článek a také se o něj pokusím
Spolehlivost, dostupnost a provozuschopnost. RHEL 6 umožňuje přidávat paměti a různé periferie za běhu systému (pokud to samozřejmě podporuje hardware). Dále pak nabízí rozšířenou kontrolu chyb na PCIe pomocí AER (Advanced Error Reporting). Obsahuje rozšířené možnosti pro zajištění integritry dat (DIF/DIX). Dále pak ABRT (Automatic Bug Reporting Tool), který zajišťuje jednotný způsob identifikace a nahlášení chyb – jak v kernel space (kernel oops), tak v user-space (pád aplikace). K ovládání clusteru nám pomůže klikátko conga.
RHEL 6 obsahuje gcc 4.4 (splňuje zase o dost lépe standard C++0x a také standard OpenMP 3.0), dále pak SystemTap s vylepšenou user-space diagnostikou, kompletní LAMP (Apache HTTTPD 2.2, PHP 5.3.2, MySQL 5.1.47), aktuální OpenJDK 6, Ruby 1.8.7, Rails 3, TurboGears 2, gdb 7.1.29, Perl 5.10.1, PostgreSQL 8.4.4, SQLite 3.6.20 a další.
RHEL 6 používá plánovač CFS optimalizovaný pro výkon a spotřebu energie. Je co nejvíce optimalizován pro vícejádrové systémy. Dále podporuje technologii NUMA. Snaží být méně energticky náročný (tzv. green), na slajdech jsem zahlédl něco jako o 20 % méně v IDLE režimu než RHEL 5.5 (nevím, zda tomu věřit, nebo ne). Kernel částečně vypíná jádra procesoru, na kterých neběží žádný proces. Jsou k dispozici démon tuned, utilitka powertop a další.
Red Hat se nám trochu přibližuje k MS politice a začíná míchat guláš (doufejme, že ho nikdy neuvaří). Níže si porovnáme edice z řady 5.5 a 6.
RHEL 5.5 edice Server
Zjednodušeně řečeno, u desktopu přidal další variantu, u serveru odstranil advanced verzi, která byla totálně nabušená vším, a nechal jednu, kterou rozdělil na 3 s tím, že se musí dokupovat addony.
Někomu se však nemusí líbit, že ani jedna z těch tří se licenčně nevyrovná předchozí verzi advanced, která v sobě měla i další addony. Další změna je v tom, že byla odstraněna základní podpora Basic. Ta byla nahrazená self-support (pomoz si sám ).
To umožní Red Hatu zkvalitnit a zrychlit reakční časy pro podporu verze Standard a Premium.
Kromě zmíněných variant nabízí Red Hat také varianty pro jiné architektury a konkrétní řešení. Dalším produktem je pak RHEV (Red Hat Enterprise Virtualization), v současné verzi 2.2, což je malý hypervisor, který se stará o běh VM.
Red Hat nabízí své produkty formou subskripce, tzn. formou předplatného, na které je navázána i úroveň podpory (žádná-standard-premium).
Zde se Red Hat chlubí více jak 10 letou historií vzdělávacího programu a přes 100 000 certifikovaných profesionálů Red Hat. Tato školení jsou hodnocena jako nejlepší v IT odvětví. Jejich úroveň by měla být na mnohem vyšší příčce, vizte analýzu IDC MarketScape IT Education and Training 2009 (4. stránka je pěkný obrázek). Doposud údajně školení probíhalo tím stylem, že každý školitel si sám sepsal a musel připravit konkrétní osnovy průběhu školení + podklady apod. S novým přístupem Red Hatu by to mělo být více koordinováno. Také by nemělo docházet k tomu, že se hodinu nebo dvě vykládá látka a pak se jde na praktické ukázky a řešení. Místo toho by to mělo fungovat tak, že se vyloží jedna část a hned se odzkouší v praxi. Změn v certifikacích je hodně a nemá cenu to tady rozebírat. Nejvíce hustodémonskykrutopřísný certifikát je RHCA (Red Hat Certified Architect). Ten mají v ČR údajně jen 4 lidé, z toho jeden byl na oné konferenci.
Podle jednoho známého je školení RHEL 6 obecně jednodušší než RHEL 5 (například tam není sendmail, ale postfix, a RHCE školení na 6 v oblasti pošty v podstatě znamená odkomentovat správné řádky v main.cf).
Pokud si někdo myslí, že Linux má krátkou podporu, tak hleďte na životní cyklus Red Hatu: Red Hat Enterprise Linux Life Cycle je 10 let. Verze 6 má regulérní podporu do 30. 11. 2017. Kdo si přikoupí rozšířenou, tak až do 30. 11. 2020.
Všichni teď netrpělivě šoupají nohama pod stolem a klikají na konferenčku CentOS.
Všichni se totiž nemohou dočkat toho, až vyjde bezplatný klon RHEL 6, jakým CentOS je.
Původní předpoklad byl do konce roku. Snad i to, že se to stihne do Vánoc. Mailing list mlčí, jelikož už předtím byly dotazy odpálkovány směrem "až to bude, tak to bude".
Většinou stačí vyjít nová verze tak do dvou měsíců po vydání RHEL verze. Osobně bych si tedy tipnul, že můžeme CentOS 6 očekávat během ledna. Pokud máte někdo nějaké bližší info, tak nám ho ostatním prosím sdělte
Všechny zmíněné funkce by měly být samozřejmě součástí každé aktuální distribuce, ovšem enterprise sféra, která dbá na stabilitu a podporu je někde jinde a pro tu je to velký skok.
RHEL 6 má více než 2000 balíčků. Nárůst kodu oproti předchozí verzi je o 85 %. Do RHEL 6 bylo přidáno více jak 1800 nových funkcí a opraveno bylo přes 14 000 chyb. Red Hat přispěl více jak 3500 změnami v kernelu. Red Hat je v linuxovém světě jeden z největších tahounů, velmi dobře se mu daří (i v době tzv. krize měl velmi pěkný zisk). V ČR, konkrétně v Brně, má Red Hat jedno z největších programátorských středisek. Přeji Red Hatu, aby se mu dařilo minimálně tak dobře jako doposud a zároveň bych rád poděkoval firmě Elos Technologies za to, že mi bylo umožněno zúčastnit se zmíněné konference a za poskytnutí vlastních slajdů pro čtenáře (najdete je níže). V poslední řadě bych rád poděkoval Heronovi za konzultace a uvedení některých věcí na pravou míru.
Slajdy z konference pořádanou firmou Elos Technologies:
možnost zmenšovat a zvětšovat oddílTo by asi chtělo vysvětlení, nevím jak zmenšení, ale zvětšení ext3 jsem v poslední době prováděl několikrát. Minimálně na školení jako ukázku použití LVM.
Podle titulku jsem spíše doufal ve výčet "custom" vylepšení oproti vanilla kernelu, v půlce věcí zde uvedených nemá redhat moc prstů. Ale novinky v RHEL6 to jsou, to upřít nemohu.
(samozřejmě umožňuje i více, až 1 EiB, ale je to uměle omezeno na 16 TiB, zřejmě kvůli kompatibilitě s ext3, jejíž maximum je při velikosti bloku 4 KiB právě zmíněných 16 TiB)
Nevím, jaký je oficiální důvod redhatu, ale pro všechny ostatní je to v současné době omezením e2fsprogs, které neumí pracovat s FS > 16TiB. Taky ext3 konvertovaný na ext4 nejde rozšířit nad 16TiB, asi kvůli formátu inodů, nevím, je na to mke2fs option, který lze zadat jen při vytvoření FS.
jj, samotne ext4 ma onezeni 1EiB a 16TiB je omezeni velikosti souboru ...
Dále máme podporu "Kernel Same Page"Nemělo tady náhodou být Kernel samepage merging (KSM)?
a o tu podporu prave de ....
Has everyone seen the totally new pricing scheme for RHEL6? Gone are the days of simply having two versions of RHEL server. Now Redhat has decided they want to create a complicated pricing scheme where everything is a different tier and everything is an addon. Examples: * Pricing is now per-socket-pair, where on the RHEL5-based model, Advanced Platform was for any server with more sockets. * Advanced Platform (at $1500, or $2500 with premium support) previously came with Cluster and GFS, now Cluster is addtional and GFS is also additional. * Standard previously allowed 4 guests (plus hypervisor), whereas it now only allows one guest at the same pricing, support for 4 guests costs about 80% more. * Advanced Platform (at $1500, or $2500 with premium support) previously allowed unlimited guests, now it costs $3249 per socket-pair with This is TOTALLY CRAZY...for example: A virtualisation cluster, using 8-socket dual-core servers. On RHEL 5-era pricing, this was costing $1500 per server per year. With the new pricing, it would cost ($1999(unlimited guests)+$399(cluster)+$799(GFS))*4 processor pairs = $12788 per server per year, **********an 850% increase********** What is Redhat marketing smoking? Not to mention that frankly, I don't want to have to implement all the changes to my inventory system to keep track of all this crap to make sure I am paying for everything we are using. Do you ever think of that? Sorry...but even here at a fortune 50, $12k vs CENTOS will be an easy sell.
Na lákání ked RHELu jsem zvědavý, klidně ho může být víc.
Ale tím to nekončí, můžeme priority a limity nasadit třeba na storage (první úloha bude rychleji kopírovat data, než úloha druhá).Mám dojem, že v tomhle ohledu toho řídící cgroups moc neumí...
cgroups je podle me jedna z velmi prevratnych "novinek" co s v 2.6 vetvy objevila, tusim ze snad nekdy kolem 2.6.24 (?), problem je v tom, ze se v 80-90 delaly studie kolem vyuzivani zdroju, pote se bohuzel zajem zacal ubirat smerem k bezpecnosti, webu apod, behem teto doby se ovsem vykon PC systemu dramaticky zvysil a ejhle zacali jsem z nej stavej pc-clustry, zde uz ovsem je dramacticky nutne byt schopen nasadit technologie pro rizeni zdroju, proto cgroups maji takovou vahu.
za kvalitni clanek bude urcite spousta ctenaru velmi vdecna, diky
Dále tu máme službu SSSD (System Security Services Daemon), která zajišťuje centrální správu identit i spouštění potenciálně škodlivého kodu v chráněném prostředí(sandboxing), izolovat je možné i celý virtuální stroj.
Zdravím,
myslím, že jste zamotal dohromady dvě různé věci. To druhé (čemu tak moc nerozumím) bude zřejmě sVirt.
SSSD je něco jiného. V podstatě jde o náhradu za pam_nss a nss_ldap. Hlavní výhoda je to, že umožňuje i rozumnou funkcionalitu offline. Krom toho umí i jednoduše podporovat více serverů a oproti NSCD předvídatelnější cachování. Více-méne kompletní přehled (PDF) je například tady, ke slajdům je někde i záznam přednášky.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.