17.3.2005 00:07
DjAARA | skóre: 32
| Praha|Náklo|Olomouc
Rozbalit Rozbalit vše Tak tohle se mi libi
Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 05:11
Údaje z kategorie o ostatních operačních systémech. Používané verze jednotlivých distribucí. Jaké další distribuce a živé systémy používáte.
V části ankety, kde bylo možno zaškrtnout nebo vyplnit, jaký další operační systém používáte, byly výsledky poměrně jednoznačné. Vyhrály to Windows - na celé čáře. Zaškrtlo je 3230 hlasujících. Někteří z nich do políčka pro neuvedený systém uvedli i konkrétní verzi, ale bylo jich ve srovnání s celkovým číslem tak málo, že jde o nevýznamné údaje (dohromady cca 40 lidí, z toho většina určila XP).
Druhou položkou v pořadí byly BSD systémy. Se svými 480 hlasy sice nesahají Windows ani po kotníky, ale zanedbatelná cifra to také není. O necelou stovku hlasů méně získal Solaris (381) a pak už s velkým odstupem HP-UX (145) a AIX (125). Posledními systémy, které se přehouply přes hranici 50 hlasů, jsou MacOS X (91) a IRIX (83).
Pak už je to vyloženě paběrkování. Tru64 mezi kohouty na smetišti vede s 24 hlasy, těsně následován klasikou MS DOS (22) a Novell Netware (18). Za zmínku pak ještě stojí QNX (17), PalmOS (14), FreeDOS (13) a zlí hoši a jejich systémy SCO (10). A konečně i pozdrav od strýčka ze Švýcarska nebo tetičky z Německa: Amiga OS (8). Málem bych zapomněl na dalšího nezmara... BeOS urvalo také 8 hlasů.
Abych dostál slibu, předkládám výčet dalších systémů: Digital Unix a Symbian (oba 7), OpenVMS a OS/400 (oba 6), OS/2 (4), FreeMiNT, Atari TOS a Menuet OS (po 3). Dva hlasy získaly: DR-DOS, EPOC, OSF1 Unix, OpenDarwin, Sinix a Ultrix.
Po jednom hlasu se dostalo těmto sirotkům: CP/M, Caldera Open Unix, Hurd, MSM, Morph OS, NCR-UNIX, OS9, OpenDOS, PocketPC, ReactOS, SunOS, TI-89 OS, UNIX ICL, VMS, ZX Spectrum, i5/OS, iRMX, Plan9 from Bell labs, z/OS.
Avšak možná úplně nejzajímavější je číslo, které jsem si nechal až úplně na konec. 265 hlasujících nepoužívá žádný jiný operační systém než GNU/Linux.
Základní přehled nejčastěji používaných živých distribucí se objevil už v pondělním vyhodnocení výsledků ankety. Pro přehlednost sem vkládám totožnou tabulku. Ostatní počty nejsou nijak extra zajímavé, protože jednotlivá živá CD nedokázala nashromáždit nikterak závratné počty hlasů.
| Živé distribuce | ||
| Knoppix | 1041 | 46,66 % |
| Slax | 747 | 33,48 % |
| Danix | 372 | 16,67 % |
| Mandrakemove | 205 | 9,19 % |
| ABC Linux | 129 | 5,78 % |
| SUSE Live | 114 | 5,11 % |
| Ostatní | 208 | 9,32 % |
| Hlasovalo | 2231 | |
Relativně úspěšné byly různé verze Gentoo a SystemRescueCD (obě 21), Mepis (17), Ubuntu (14), Damn Small Linux (12), DeadCD (11), BBC Linux (7) a Gnoppix s 10 hlasy.
Všechny následující už nedosáhly na více než 5 hlasů (není-li uvedeno číslo, dostala distribuce jediný hlas): AuroxLive, Beatrix, Brutalware (3), Brutusware (3), CDrouter, Cool Linux, Core Linux, Debian From Scratch (2), DiViDiX, Dynebolic, Feather, Fedora (4), FloppyFW, FreeSBIE (4), GeexBox (4), Gnemo LiveCD, GoboLinux (2), GRML, Hikarunix (3), Insert, Jintoo, Kanotix, Klax (3) L.A.S. (4), Linux From Scratch, Linux Bootable Toolbox, LinuxDefender, Local Area Security, Megix (2), Morphix (4), Movix (4), Overclockix, P.H.L.A.K, (2), PCLinuxOS, PCR Linux, PLD Linux (3), Puppy (3), RIP Linux, ROOT.CZ (2), Sam (2), Saxana (2), Vector Linux, Whoppix (2), Xfld.
A pak jeden hlas, který říkal: "vlastní". Pokud jde skutečně o vlastní výrobu (tedy ne upravený Knoppix, Slax nebo něco vygenerovaného linux-live skripty), pak je to hezké :). Jinými slovy: pokud se nejmenujete Tomáš Matějíček nebo Klaus Knopper, ozvěte se, určitě by to byl zajímavý článek. Vlastně, čo to tárám... ani článkem od Tomáše nebo Klause přeci nepohrdneme.
Tato čísla je potřeba brát ještě více s rezervou než všechno ostatní. Mnoho hlasujících vyplnilo do pole pro verzi například verzi svého jádra. Z toho se pak těžko odhaduje, jaká že je to verze distribuce (zvláště když se omezili třeba na pouhé 2.4 nebo 2.6...).
Začněme vítězem ankety. Nejvíce Mandraků v oběhu je v aktuální verzi 10.1 (63 %). Následuje 10.0 (28 %). Další tři místa jsou poměrně rovnoměrně rozdělena mezi vývojovou verzi a dvě starší verze: 9.2 (5,5 %), 10.2 (3,25 %) a 9.0 (2,25 %). Na prstech na rukou šlo spočítat uživatele ještě starších verzí.
Druhý v pořadí skončil Debian. Tam je to s těmi verzemi složitější. Můžeme rozlišovat tři (vlastně čtyři, počítáme-li experimentální) větve distribuce (stabilní, testovací, nestabilní). Jenže s číselným označením je to poněkud nešikovné pro naše účely. Například testovací i nestabilní verze bývají označovány stejným číslem (3.1).
Takže: uživatelů nejstarší verze, která se v odpovědích vyskytla, 2.2 - Potato, je jen několik (0,4 %). Současná stabilní verze 3.0 - Woody (všechny revize) má 21,2 % uživatelů. Testovací (Sarge) a nestabilní (SID) jsou zastoupené nejvíce. Verzi 3.1 zvolilo 18,6 % hlasujících (takový hlas může patřit jak testovací, tak nestabilní verzi - i když pravděpodobnější je, že uživatelé měli na mysli testovací, protože z té se co nevidět stane stabilní verze 3.1). Ti mohou být uživateli Sarge i SID. Jednoznačně se vyjádřilo 27 % - ti uvedli jako verzi Sarge a 13,5 %, kteří napsali SID.
Jestli je s rozlišováním verzí Debianu potíž, tak u Gentoo je to noční můra. Gentoo vlastně žádné verze nemá. Jediný způsob rozlišení je datum vydání liveCD, ze kterého byl systém instalován.
Tomu také odpovídají "verze", které uživatelé Gentoo zadávali... Sice jich dost využilo možnosti zapsat např. "2004.3", velké množství však (určitě s úsměvem na rtech) zaznamenalo hlášky typu: "no, nejnovější" nebo "emerge world". Případně přihodili něco jako "x86, aktuální stabilní".
Objevilo se i (velmi sporadicky) označení "Gentoo Base System version 1.4.16", případně právě používaná verze Portage. Prostě, s Gentooisty je těžká práce :-).
Tedy: největší zastoupení měla skupina 2004.3 (51 %), přičemž ti, kteří zadali jen 2004 vydali za 11,8 %. Další výraznou skupinou byl ročník 2005[.0] (8,8 %). Výtečníků (nic ve zlém), kteří zvolili jednu z výše zmiňovaných variant (výstižné, avšak nicneříkající), bylo 29,5 %.
Slackware, to je pohoda. Ti chlapíci mají ve svých verzích jasno. Občas jim to sice kazí nějaká ta černá ovce s verzí "current", ale to jim odpustím. Nejvíce slackerů (pardon the pun) používá verzi 10.0 (45,9 %). Následují uživatelé novější 10.1 (32,5 %), za nimi stále oblíbená verze 9.1 (13,2 %) a pak už ty černé ovce (vlastně je jich docela dost) s verzí current (5,1 %) a průvod uzavírá 9.0 (2,2 %). Ostatní (starší) jsou v desetinkách procenta.
Z nějakého mně nepochopitelného důvodu zadávala spousta lidí do kolonek pro ostatní distribuce i ty, které byly v připravené nabídce. Takže v poli "jiné" se nám sešlo množství Fedor, SUSE, Ubuntu a dalších... Vtipálci vyplňovali Windows, truhlíci zase *BSD.
V této kategorii s přehledem zvítězil CentOS. Ale ten přehled nebyl nijak mocný. Dostalu se mu mrzkých 27 hlasů, což sice stačilo na prvenství před Linux From Scratch (20) a Arch Linuxem (17), které obsadily druhé respektive třetí místo, ale přesto to v celkovém počtu hlasujících neznamená příliš mnoho... I tak je však jasné, že těchto pár distribucí (a některé další, které uvedu) jasně převálcovaly Linspire, Sun Desktop i Sourcemage, které byly všechny v hlavní nabídce.
Za zmínku pak ještě stojí 11 hlasů pro Trustix, 7 pro Vidalinux a alternativu WhiteBox Linux, 6 pro Familiar a 5 lidí hlasovalo pro Scientific Linux.
Výčet čísel a názvů jsem se snažil držet na únosné míře, proto zde nenajdete úplně vše, co skutečně v anketě uvízlo. Na některých místech (živé distribuce), kde se mi to zdálo zajímavé, jsem vložil i seznam jednotlivých hlasů, jinde jsem naopak výpis omezil, protože mi připadal nezáživný. Není to žádná zaujatost proti některé z distribucí nebo systémů, ale to snad ani nemusím říkat.
Máte-li pocit, že chybí něco velmi závažného, ... ale co to povídám... stejně byste to v diskuzi řekli, i kdybych vás k tomu tady nevyzval ;-). Pokud by někdo chtěl surová data, najdete je v souboru anketa05.tar.bz2.
), Pak QNX a hlavne dost hodne ze jeden MorphOS. Totoiz cekal bych ze MorphOS bude zastoupen vice, precijen na Pegasosu se pouziva hodne spolecne s Linuxem a MacOS X ).
Myslím, že to byla nejhezčí věta o slacku v poslední době. A pravdivá. (no flame, please)
K tomu current - přece nebudu vyplňovat 10.1, když mám current, "nedistribuční" kernel a pár balíčků jsem si dělal sám?
install-x86-universal-2004.3-r1.iso apod.
emerge info
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2005.0, gcc-3.3.5, glibc-2.3.4.20041102-r1, 2.6.11-gentoo-r3 i686)
Gentoo Base System version 1.4.16takze muj profile:
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2004.3, gcc-3.3.4, glibc-2.3.4.20041102-r0, 2.6.10-gentoo-r6 i686)
Portage 2.0.51.19 (default-linux/x86/2005.0, gcc-3.3.5, glibc-2.3.4.20041102-r1, 2.6.11-gentoo-r3 i686)
>dev-lang/gpc-2.1 >=sys-apps/baselayout-1.9.4-r3 >=sys-devel/binutils-2.14.90.0.8-r1 >=sys-devel/gcc-3.3.4-r1 >=sys-libs/glibc-2.3.3.20040420-r1a to je nastaveno v tom profilu.
Nevim odkud se bere ta verze?
$ equery belongs gentoo-release [ Searching for file(s) gentoo-release in *... ] sys-apps/baselayout-1.11.10-r2 (/etc/gentoo-release)Nicmene hledat nejake verze u Gentoo je fakt hovadina.
Na prstech na rukou šlo spočítat uživatele ještě starších verzí.mno, to je trošku zavádějící výrok, jelikož celkový počet mandrakistů je jen o 13 větší, nežli do kolika je schopen průměrně nešikovný člověk na rukou napočítat ...
Este treba vyriesit zaciatocny bit (navrhujem malicek na lavej ruke), a je to.
PS: Mne sa malicek ohyba celkom dobre, takze budem pouzivat 10b.
jinak kdysi jsme takhle počítali na volleyballu, co ruka, to tým, inkrementovat po jedné je triviální, jenom nováčci se občas divili při čtyřech nebo osmnácti bodech
p.s. těch mandrakistů je dle minulého článku 1036, takže ano, i kilo je málo - ale na to už jste soudě dle jiné reakce přišel
je to vcelku smutne cislo. cekal bych mensi zastoupeni win ... o cem to svedci ? ze skutecne linuxaci jsou castecne na vymreni a zase tak vazne to s tim linuxem nemyslime ... samozrejme, ze beru svobodu volby. jenomze je to trosku divne, kdyz lepsi system nema vetsi zastoupeni a dost lidi tu tezce bojuje za tento system.Nektere veci proste funguji JENOM ve windowsech, at uz jsou to kravinky typu encyklopedie CD-ROM, kterou clovek obcas potrebuje. Pro takove pripady (a nektere hry) budou lidi radeji provozovat dualboot. Kdyz se zacnou o linux zajimat i naprosty "lamy" nebo nejaky OpenSource program zacne nabirat popularitu (Firefox), "linuxaci" se hrde postavi na obranu "sveho systemu" a ukazou svoje znechuceni... No a protoze pak nejsou zajimava cast trhu napr. pro ty pitomy CDROMky nebo ruzny komercni aplikace, jejichz vyvojari nejsou zadni softwarovy geniove (protoze se staraji radeji o obsah textove databaze nez o funkcnost na vsech platformach), nezbyde "linuxakum" nez si susit na disku nejaky crack woken.
3230 x 10000,- (pocet uzivatelu krat prumerna a minimalni cena za SW na win a win - skutecne strelba od boku). to mame asi 32.000.000,- Kc. kolik by za to bylo SW na linux (opravy, feature, novy)?za ta "koupena" a legalne provozovana Windows asi moc ne. Ja neznam osobne nikoho, kdo ma legalni XP (ja kdysi dostal Windows 3.11 (a OS/2 Warp :) s pocitacem, bratr tusim W 98, v cene).
Nektere veci proste funguji JENOM ve windowsech, at uz jsou to kravinky typu encyklopedie CD-ROM, kterou clovek obcas potrebuje.otázka zní: a co nutí lidi ty Window$-only věci používat? nestojím o výčet typu že si lidi radši pustí DTP programy na woknech, protože v Linuxu je zatím práce s barevnými profily složitější (ale nikoliv nemožná, jak někteří s oblibou tvrdí) apod. - zajímá mě ten případ, kdy rozumná alternativa existuje? třeba u té encyklopedie si nejsem jist, jestli se na ní můj dotaz vztahuje - obsahuje nějaké heslo, které se nedá "vygooglit"? - hm, ale co když potřebujeme offline verzi, a to v češtině, jaká je nabídka českých offline encyklopedií, jsou vážně všechny window$-only?
otázka zní: a co nutí lidi ty Window$-only věci používat? ... třeba u té encyklopedie si nejsem jist, jestli se na ní můj dotaz vztahuje - obsahuje nějaké heslo, které se nedá "vygooglit"? - hm, ale co když potřebujeme offline verzi, a to v češtině, jaká je nabídka českých offline encyklopedií, jsou vážně všechny window$-only?Tak tohle jsem ve wine nerozbehal (a myslim, ze ne proto, ze by to byla kdovijak slozita aplikace, proste databaze fotek a textu): http://www.brill.nl/m_catalogue_sub6_id1535.htm To jsou presne veci, ktere maji tak maly podil trhu, ze se producent nebude nicim jinym nez nejrozsirejnejsim OS zabyvat (aspon uz konecne opatchovaly XP :)
Mne sa to nezda byt take hrozne cislo. Nakolko windows su nainstalovane na pracovnych staniciach skoro vsade. Dajma tomu nasa fakulta ich ma temer v kazdej ucebni. Dalej mame freebsdckovy server. Aj ked chcem robit s freebsdckom, musim si pustit putty vo windows.
Ked mi povedia, aby som nieco naprogramoval v nejakom windows only simulatore jednoducheho pocitaca, nebudem sa vzpierat, ze som linuxak a svedomie mi nedovoli ...
Iste ludi, co tu takto zaskrtlo windows je viac. Ja osobne vacsinu casu pracujem v linuxe. A linux neberiem ako alternativu k windows. Ale *NIX-ova koncepcia mi vyhovuje viac.
hodne lidi mi tvrdilo, ze pouziva jenom linux a na linuxu pracuje(zamestnani).mno, ono je to těžký ... v práci jsme dostali stroje s předinstalovanejma woknama, kterejch se zbavit nesmíme (firemní politika), zároveň tam bylo volný místo, takže tam obratem šel Linux, přičemž většina práce stejně probíhá přes ssh na stroje se SunOS ... nějaký xls tabulky si vyedituju v oocalcu, rtf a (bohužel taky) doc si přečtu v oowriteru ... takže sice můžu tvrdit, že pracuju "jenom" na Linuxu, jenže ... není to pravda, bohužel
a tady vzniká ten rozpor - o woknech se nezmíním, když se na ně někdo explicitně nezeptá, a soudím, že ostatní obdobně, takže pak může vzniknou mylný dojem "hodně lidí ... jenom linux"
..
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
17.3.2005 16:14
18.3.2005 12:36
21.3.2005 23:10
