Portál AbcLinuxu, 17. června 2024 07:26
Na naše otázky odpovídá Petr Ferschmann, ředitel společnosti WinStrom s.r.o., která dodává multiplatformní ekonomický a účetní systém WinStrom FlexiBee. Ten je dostupný i pro GNU/Linux.
FlexiBee je odpověď na dlouhé volání po kvalitním účetním software pro Linux. Dodává se v celé řadě variant dle velikosti firmy nebo vaší živnosti, včetně bezplatné varianty Start. Je psaný v Javě a stáhnout si můžete balíčky pro Linux, Mac OS X a Windows. Můžete si jej nainstalovat na svůj desktop, ale i server a používat jej vzdáleně, a to i z mobilního telefonu. Kromě toho nabízí REST API pro propojení s dalšími systémy (např. e-shopem).
1) Zkuste se našim čtenářům ve zkratce představit.
Petr Ferschmann: Jmenuji se Petr Ferschmann a jsem ředitelem společnosti WinStrom s.r.o. Současně zde působím také jako technologický vizionář a evangelista.
2) Můžete prosím shrnout historii FlexiBee?
PF: V roce 1990 vznikl produkt PC-Strom pro DOS, což byl tehdy velmi úspěšný produkt. V roce 1996 byla zahájena portace pro Windows pod názvem WinStrom. V roce 2000 pak byla přidána podpora pro Sybase SQL (do té doby systém používal DBF).
3) Co vedlo k rozhodnutí začít vyvíjet WinStrom/FlexiBee nanovo v Javě?
PF: Celý produkt byl psán v CAVO (dříve Clipper), což je platforma, která má svůj zenit dávno za sebou. Také současná podpora SQL a DBF nám přinesla mnoho problémů (obě technologie mají velmi odlišné přístupy). A navíc datový model byl postaven na požadavcích z roku 1991 a byl notně upravován.
Proto padlo rozhodnutí kompletního přepisu systému a velké technologické inovace. Platforma Java byla zvolena pro svou otevřenost a také cenu. A to, že je multiplatformní, byl bonus.
V tu dobu sem se k projektu dostal i já se svojí firmou, která se zabývala vývojem systémů právě v Javě. Nejsem tedy původní zakladatel projektu. Tím je kolega Martin Štekl. Své podnikání zahájil pro nás dnes již trochu úsměvně, ale tehdejší doba byla hodně inspirativní. 20. listopadu 1989 přemýšlel, jak své zemi pomůže nejvíce. A rozhodl se, že začne podnikat. A tak dal výpověď - tehdy byla ještě výpověď půl roku. Proto bylo zahájení vývoje PC-Stromu až v roce 1990 a nikoliv už v roce 1989 .
4) Proč se firma rozhodla přinést tento software i na Linux?
PF: Za to můžu tak trochu já. Jsem dlouholetý uživatel Linuxu (od roku 1996). A jako uživatele Linuxu mně vždy štvalo, že pro účetnictví a fakturaci musím používat Windows. A tak jsem se v roce 2001 rozhodl, že udělám open source účetnictví. Zorganizoval jsem pár lidí a vzniklo ucto.linux.cz. Nicméně tento projekt skončil neúspěchem. Jedním z důvodů je velký rozsah, komplexnost problematiky a navíc pro firmu, která systém zkusí nasadit jako první i určité riziko.
K tomuto tématu jsem napsal i článek: http://www.linuxexpres.cz/open-source-ucetnictvi-u-nas-nevznikne
Tento neúspěch mi samozřejmě vadil. A tak když se naskytla příležitost, chtěl jsem tento svůj rest napravit. Tentokrát jsme ovšem zavrhli open source model, protože pro ekonomický systém se příliš nehodí (viz článek).
Podpora Linuxu však musela být opravdová včetně instalačních balíčků. A výsledkem tohoto snažení je právě FlexiBee.
5) Je vývoj nebo distribuce softwaru pro Linux nějakým způsobem komplikovanější než u jiných platforem? Co by podle vás zasloužilo vylepšit?
PF: Paradoxně jsme na instalačních balíčcích pro Linux strávili méně času než na instalátoru pro Windows. Nicméně určitě problémem je množství distribucí. Každý měsíc vyjde nová verze některé podporované distribuce a my musíme aplikaci testovat znovu a znovu. To je určitě nevýhoda. Další nevýhodou je, že nemáte plně ve své moci jaké verze balíčků bude uživatel používat. Naštěstí produkujeme instalační balíčky noarch (nezávisle na platformě) a tak nemusíme pro každou distribuci vše překompilovávat, ale projevuje se to ve verzi PostgreSQL. Náš systém dokáže běžet s různými verzemi, ale klienti pak mají potíže při přenášení záloh mezi systémy.
Velkou výhodou je naopak automatická aktualizace software z vlastní repository.
6) A proč používáte zrovna PostgreSQL? Je to rozhodnutí jen z osobních preferencí, nebo za tím stojí praktické důvody?
PF: Dříve jsme používali komerční Sybase SQL Anywhere. Nicméně u nové verze jsme chtěli dělat jen SQL verzi. A protože nabízíme bezplatnou Start verzi, potřebovali jsme také bezplatnou verzi SQL serveru (i když funkčně omezenou). Nicméně dodavatel tehdy nebyl schopen na tuto naši podmínku přistoupit. A tak jsme se rozhodli platformu zcela opustit.
A tak hledali jsme náhradu. Nakonec jsme použili PostgreSQL, protože jsme s ním měli velké zkušenosti a byl velmi stabilní. Potřebovali jsme stabilní systém, který vydrží drsné zacházení od malých zákazníků a přitom dokáže zpracovat i velké databáze u velkých instalací. A pro tyto účely PostgreSQL vyhovoval.
7) Jaký operační systém používáte vy osobně? Jaký software se používá u vás ve firmě?
PF: Já osobně používám Ubuntu 10.04. U nás ve firmě jasně kraluje Linux, ale hlavně proto, že běží i v IP telefonech, který má každý na stole a na serverech (používáme virtualizaci Xen) a routerech (Mikrotik). Na stanicích je tak půl na půl mezi Windows a Linuxem. I když licence Windows máme nakoupené na všechny počítače (kvůli testování). Já osobně pouštím Windows pouze ve VirtualBoxu.
8) Co je pro vás open source? Věc praktická, nebo i trochu věc ideologická?
PF: Abych se přiznal, tak především praktická. OpenSource není jen operační systém, ale i velké množství knihoven a nástrojů pro vývoj. A ty nám přináší nejen obrovské úspory, ale hlavně díky zdrojovým kódům nám přináší i nebývalé možnosti.
9) Myslíte, že se podpora Linuxu vyplatila? Jak dobře jde prodej na této platformě?
PF: Nám se vývoj určitě vyplatil. A to jak po stránce marketingové, tak i po stránce obchodní. Účetnictví pro Linux je označení, díky kterému jsme získali množství zákazníků, ale především i partnerů. Obracejí se na nás firmy, že chtějí prodávat náš produkt. A to kvůli žádné jiné výhodě jsme jich tolik nezískali. Současně se nám podařilo snadno oslovit spoustu uživatelů Linuxu.
Po stránce obchodní také: přibližně 60 % našich uživatelů používá i něco jiného než Windows.
10) Můžete se s námi podělit o nějaká čísla ohledně popularity Linuxu mezi zákazníky WinStrom? Liší se tato čísla mezi bezplatnou verzí Start a placenými verzemi?
PF: Máme nějaké základní údaje z automatických aktualizací v aplikaci: náš software na Linuxu používá 27 % uživatelů a na Mac OS X 30 % uživatelů. Windows pak zbytek. U neplatících zákazníků je pak poměr mezi Linuxem a Mac OS X opačný. Zde je vidět, že uživatelé Mac OS X jsou zvyklí více platit za software než uživatelé Linuxu.
Pokud bychom se bavili o serverech tak tam rozhodně kraluje Linux. Odhaduji více než 80 %.
11) Která další vlastnost je tak úspěšná jako podpora Linuxu?
PF: Rozhodně je to programátorské rozhraní REST API. Díky němu je možné dělat dotazy do systému podobně jako do SQL. Oproti SQL lze navíc importovat a exportovat data v různých formátech: od PDF až po ISDOC. A protože je vše založené na konceptu REST, je propojení navíc velmi jednoduché.
Udělat výpis faktur zákazníkům na svých stránkách je otázka několika minut.
12) Co chystáte v nejbližší době nového?
PF: Největší novinkou je webové rozhraní. V tuto chvíli je již součástí produktu, ale je označená za testovací. Chceme umožnit, aby bylo možné vést základní účetnictví přes web. Tím se FlexiBee stane prvním webovým účetnictvím. Tuto službu bychom měli oficiálně spustit v únoru.
13) Pokud byste mohl vypíchnout nějaký váš úspěch, co by to bylo?
PF: Největším úspěchem je, že se nám podařilo vyvinout kompletně novou generaci ekonomického systému a že jsme tuto změnu ve zdraví přežili. A navíc tato dlouholetá práce začíná přinášet ovoce: doplňujeme funkce, které jsou v této oblasti velmi unikátní.
Přejeme FlexiBee hodně úspěchů na Linuxu a nejen na něm!
To se nedá srovnávat. Dal jsem Winstrom na server a přistupujeme k němu ze dvou různých měst. Pohoda něco takového tuším už také umožňuje, ale pochybuji že náklady na rozchození budou vyšší než "dpkg -i flexibee.deb" (či tak nějak ;)) na stávajícím virtuálním serveru.Děkujeme za pochvalu
Co mi na Winstromu trochu vadí je fakt, že nemá nic jako bugzillu. Psát chyby na email mi připadá jako otravování, navíc jsou třeba již dávno hlášeny. Holt je to sw pro účetní a ne informatikyPřipravujeme pustit webové fórum, kde bude něco takového možné.
aktuálně chyby a přání: -znak "²" v řádce faktury mám v PDF nahrazený otazníkem (asi nevhodný font)Zde se asi opravdu jedná o problém fontu.
-killer feature je dotáhnout podle IČ ostatní firemní údaje z webu. Ale jde to jen v seznamu odběratelů, nikoliv přímo na faktuře. A já fakturuji většině firem obvykle jen jednou, nemá pro mne přínos jim zakládat záznam.Mám pro Vás dobrou zprávu: na webovém rozhraní to již funguje. A dokonce lépe: je zde dokonce i našeptávač všech firem v ČR (skoro všech) . Do aplikace doplníme také.
-chtělo by to větší provázanost třeba právě s Pohodou. Máme verzi Fact a externí účetní pak všechno ručně přepisuje do Pohody. Jen kvůli nám se Winstromem zabývat nechce a nikde v okolí žádný certifikovaný není. Winstrom, jakožto slabší hráč na trhu, by měl investovat do odladění automatického přenosu tam i zpět. Mě to za ladění XML importů a exportů zatím nestojí.O něčem takovém uvažujeme. Ale zatím není stanoven termín. Pokud byste si něco takového objednal, udělali bychom to hned. Do toho webového rozhraní my to dává celkem smysl.
-S tím souvisí malá podpora u účetních. Winstrom by měl do nich alespoň ze začátku nějak investovat. Každý umí v Pohodě a má tam slevy a do Winstromu se mu kvůli jednomu zákazníkovi nechce. Proč třeba neběží někde multihosting Winstromu, kde účetní platí za zákazníka jen měsíční paušál a těch zákazníků tam nemůže být třeba tisíc na sto účetních? Rozjet si vlastní server nebo i platit si celý server u Winstromu je už jiná třída a pro účetní odstrašující. Má-li systém opravdu tak oddělená práva, tak by to neměl být problém. Počet zaučených účetních je IMHO pro tenhle trh rozhodující.Toto postupně řešíme a rozšiřujeme počet účetních.
Když pořádáte ta bezplatná školení, oslovujete a zvete je cíleně v dané lokalitě? Winstrom má skvělé možnosti, ale účetní nejsou ajťáci, těm je musíte nechat osahat. Třeba jim dejte na takovém multihostingu pro pět firem na první rok účet zdarma. A třeba jen pro daňovou evidenci. Jedna moje bývalá účetní takhle používala pro některé své zákazníky nějaké DOSové účetnictví, protože bylo zdarma. A jen těžší případy vedla v Pohodě. Namlsat na drobnostech a naučit je s tím pracovat.Nejedná se o bezplatná školení, ale bezplatné prezentace produktu. Takže se nedozvíte jak to udělat ve FlexiBee, ale dozvíte se, že FlexiBee je nejlepší . Připravujeme zvýhodněná školení (např. 1000,- Kč za osobu) na různá témata. O těch dáme vědět.
-ach ty licence: ač jedna firma, musím koupit vždy licenci alespoň pro tři, ale v ceně jen jeden přístup. Na něčem se vydělávat musí, ale tohle je nepoměr. Zbožné přání: kdyby to byl třeba jeden parametr "firmopřístup".V nové verzi můžete založit jen dvě firmy . A je nově i firmopřístup. Současně s tím došlo k určitému zlevnění. Nicméně hlavním ukazatelem ceny pořád je rozsah funkčnosti a počet uživatelů.
-nechápu cenové oddělení WinStrom Sync a REST Api, navíc pro čtení a zápis zvlášť. Rozdíl v ceně vede logicky k tomu, že drobci staví řešení na levnějším Syncu, který má i Pohoda. Místo abyste zákazníky učili pracovat s tím flexibilnějším, co konkurence nemá. Z ceníku mi navíc není zřejmé, zda jde o jednorázovou platbu za rozšíření, či ji musím při každém prodlužování podpory hradit znovu.Proto jsme pro malé instalace REST API zlevnili. Do poznámky jsme doplnili, že cena za rozšíření neovlivňuje cenu záruky. Děkujeme za upozornění. Mnoho těch připomínek, které zmiňujete chceme řešit v rámci internetového účetnictví. Ale nyní je příliš brzo mluvit o tom na veřejnosti. Pokud Vás to zajímá, začněte sledovat náš Twitter nebo Facebook a rádi Vás zařadíme do "raného" testování. S pozdravem Petr Ferschmann
ale projevuje se to ve verzi PostgreSQL. Náš systém dokáže běžet s různými verzemi, ale klienti pak mají potíže při přenášení záloh mezi systémy.Dobrý den, tuto zprávu jsem moc nepochopil , ale zřejmě narážíte na náš problém v aplikaci s přenosem mezi Ubuntu a Windows nebo Mac OS X. Důvodem bylo, že Ubuntu 10.04 a novější obsahuje už jen PostgreSQL 8.4. Nicméně pro Windows a Mac OS X máme stále 8.3. Takže nešlo přenesení zálohy. Nicméně jsme problém vyřešili a brzy (snad dnes) vyjde verze, která tento problém řeší: půjde obnovit záloha z 8.4 i do 8.3. S pozdravem Petr Ferschmann
Jinak práce s DB od Oracle na ČVUT mě přesvědčila o tom, že kdyby mě do užívání tohoto software někde někdy nutili, tak raději uteču hodně daleko.Vidíš, to po mně nikdo nechtěl, ale chtěli to po mně nainstalovat, takže jsem byl odrazen ještě rychleji.
Chapu vase rozpolozeni, taky jsem to zazil.Rozumím :).
Bohudik jsem nemel moznost prchnout, takze jsem se ponoril do dokumentace, prozkoumal skripty a za chvili mi bylo jasny mnohem vic veci.O dokumentaci se mi ale vůbec nejednalo. Jednalo se mi o to, že v prostředí, ve kterém jsem pracoval (tedy z domova na lince v řádu maximálně megabitů a s virtuálním serverem s Linuxem pro testovací nasazení, kde byly podmínky o něco lepší), byl deployment postresql triviálním úkolem, který mi zabral víceméně jen čas konfigurace. Instalace Oracle v daném setupu byla náročnější i na prostředky, už jenom nutností přesouvat po síti něco řádově většího než balíčky s PostgreSQL. Samozřejmě jiná věc byla, že jsem PostgreSQL znal, díky tomu, že fungoval bezplatně bez omezení (samozřejmě pokud si to člověk spravuje sám, což pro první testy je možnost víc než dobrá). Tedy, jestliže bereme v úvahu nasazení Oracle a nasazení PostgreSQL, tak (pro daný projekt), neexistoval žádný významný důvod, proč použít Oracle, zato existovalo několik důvodů proti. Kvalita PostgreSQL se zdála býti dobrá. Za takových okolností si myslím, že bysme byli hlupáci, kdybysme trvali na Oracle. Za jiných okolností, kde by projekt měl ambice využít vlastnosti Oracle, které PostgreSQL nenabízí, tak by se jistě rozhodovalo jinak.
Jinak práce s DB od Oracle na ČVUT mě přesvědčila o tom, že kdyby mě do užívání tohoto software někde někdy nutili, tak raději uteču hodně daleko.Možná to chtělo začít dokumentací. Ale buť jak buť, expertů typu To je chyba Oraclu je už tak dost. Další nepotřebujeme.
Možná to chtělo začít dokumentací. Ale buť jak buť, expertů typu To je chyba Oraclu je už tak dost. Další nepotřebujeme.Když odhlédnu od češtiny, není pak lepší zvolit nástoj, který je zhlediska investovaného času studování dokumentace i samotných instalací levnější a přitom nabízí pro projekt úplně stejně (nebo lépe, to se bez bližší analýzy neví) dostačující oporu?
Tyto vsechny diskuze maji jednu velikou nevyhodu, ze ucast ( a tedy odpovedi) nejsou povinne. Kdyz tedy Smolikovi neco nehraje do kramu tak na to neodpovi a vetsina tuto skutecnost jeste prohlasi za svobodu. Proto bych navrhl nejake forum, kde kdyz uz se k problemu prihlasim, tak take odpovedet musim. Moderator muze provadet cas od casu nejake zhodnoceni a vyslovit nejake dalsi body, ktere jsou projednani.Výborně, rád se takovéhoto závazného fóra zúčastím. Kolik dostanu... od hodiny, od příspěvku, od počtu slov, whatever?
samozrejme, ze po svete behaji lide, kteri se v kazde situaci ptaji, 'kolik mi to vynese'.No ne, tady se jedná o povinnost se účastnit :). Na dobrovolné fórum chodím rád ve svém volném čase, ale pokud se mám zavázat k povinnosti, musí mi to něco přinést, že (ne vždy vyčíslené v penězích, to byl jen příklad).
Ano, mate pravdu, takove forum o kterem jsem mluvil neni pro kazdeho.Docela by mě zajímalo, kdo bude mít takovou potřebu se předvádět, že se k povinnostem vůči klubu povinně odpovídajících intelektuálů dobrovolně přihlásí. Až se to rozjede, tak občas postni statistiku počtu aktivních členů :).
ale pokud bych to chtěl požívat jako celý ERP, tak mi chybí reportovací možnosti. (je dost možné, že nejsou jen ve verzi zadarmo).Základní reportovací možnosti jsou v systému. Rozšířené ve start verzi nejsou: ať už vlastní tiskové sestavy, možnost tvorby vlastních dotazů a nebo přímo Business Inteligence nástroje.
Nyní ale celé řeším tak, vyexportuju do xls a tam používám kontigenční tabulku. Nikde není možnost vyjet tiskovou sestavu z obratovky zagroupovanou za zakázku a pak za středisko či opačně. Takto bych musel vše řešit na spešl účty z účtové osnovy a to je neúnosné, kombinace díky účetním rozměrům je ztracena.
Dále zajímavé, že se přidala činnost do prvotní evidence, ale v zaúčtovaní již není. Zajímavé .Jste si opravdu jistý? Kontroloval jsem to a jak v definici zaúčtování, tak i v účetních výstupech (např. pohyby na účtech) jsou. Je možné, že jen musíte přidat sloupeček.
Jinak držím WinStromu palce.Děkujeme S pozdravem Petr Ferschmann
Dále zajímavé, že se přidala činnost do prvotní evidence, ale v zaúčtovaní již není. Zajímavé .
Jste si opravdu jistý? Kontroloval jsem to a jak v definici zaúčtování, tak i v účetních výstupech (např. pohyby na účtech) jsou. Je možné, že jen musíte přidat sloupeček.Jistý si nejsem, jelikož jsem v tom samouk, ale znovu jsem to kontroloval, a ani v účetním deníku ani v pohyby na účtech přes pravé tlačítko Výběr sloupců činnost nevidím (verze programu 10.11.1.1)
Základní reportovací možnosti jsou v systému. Rozšířené ve start verzi nejsou: ať už vlastní tiskové sestavy, možnost tvorby vlastních dotazů a nebo přímo Business Inteligence nástroje.Tak to těší, jelikož ve verzi Start je to opravdu hrozné, ale pro mé domácí použítí to stačí (zadarmo je to super), pokud to Business Inteligence řeší, tak super (kor jestli jednoduše řeší obsah řádků a sloupců (princip kontigenčních tabulek)). Jen zajímavost tento produkt jsem nenašel ani na vašich stránkách, ale asi to není přímo určitý modul.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.