V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
O pohovorech do některých technologických firem se tradují až neskutečné historiky. Jak je to s Oracle? Jak probíhá pohovor a je těžké získat v Oracle práci?
Já osobně jsem nastoupil před necelým rokem, prakticky hned po dokončení studia na ČVUT, na Fakultě informačních technologií. Když srovnám pohovor v Oraclu s pohovorem do jiných firem, byl pohovor těžší než do některých, zejména menších firem. Myslím ale, že Oracle není nedostupný, jak by se mohlo zdát, ale vysokou laťku si drží. Při pohovoru bylo důležité, abych podrobně a hlavně upřímně popsal jak své zkušenosti, tak i znalosti. Lidé z personálního oddělení mi pak nabídli takové pozice, které se ke mně nejvíce hodily. Stoprocentní technické znalosti nejsou to nejdůležitější. Daleko větší význam je kladen na schopnost vlastního myšlení a schopnost řešit problémy. A i když se člověku nepovede v Oracle práci získat, tak je podle mě pohovor v Oracle velice dobrou zkušeností.
Na čem právě pracuješ?
Momentálně pracuji v týmu, který rozšiřuje produkt Oracle Enterprise Manager. Jde o systém, který umožňuje spravovat různé produkty společnosti Oracle.
Vyvíjíme novou funkcionalitu, tudíž je zde spoustu prostoru pro realizaci nových nápadů. Mou odpovědností je částečně návrh a implementace správy různých hardwarových komponent. Podílím se jak na vývoji backendu, který provádí sledování hardware, tak na vývoji uživatelského rozhraní.
Používáme převážně standardní Java technologie, jako Java 7, Java EE 6, jmenovitě EJB, JPA, JTA, JSF, Oracle ADF. Není výjimkou, že píši SQL dotazy pro Oracle Database a kratší skripty v jazyce PL/SQL.
Dobře, tak děláš v Javě EE 6, to dneska dělá kde kdo. Není to trochu jednotvárné?
Vůbec ne, práce se mi nezdá jednotvárná, už jen proto, že mám možnost podílet se na návrhu a vývoji nového software. Java EE je podlě mě technologie s velkým prostorem pro stálé objevování a učení se nových věcí, nejen z oblasti Javy. Nepracuji také jen se samotnou Java EE, ale i s Java EE aplikačním frameworkem Oracle ADF. Je to zejména webový aplikační framework (podobně jako třeba Spring), ve kterém vytváříme uživatelské rozhraní námi vyvíjené aplikace.
Výhodou je, že také pracujeme s operačním systémem Solaris či s Linuxem, a zejména s komplexními hardwarovými systémy, tzv. Oracle Engineered Systems. Kvůli finanční náročnosti na jejich pořízení a jejich zacílení na firmy se s nimi člověk běžně nesetká. Je to tedy dobrá zkušenost pracovat s nimi při vývoji.
Co jsou to Oracle Engineered Systems?
Ve zkratce jsou to integrovaná hardwarová a softwarová řešení, na kterých zákazníci provozují svoje aplikace, např. bankovní nebo burzovní systémy. Fyzicky je Oracle Engineered System rack či několik racků s výkonnými servery, diskovými poli, Ethernet a InfiniBand switchy a jiným hardware, s předpřipraveným softwarovým řešením.
Těchto integrovaných systémů existuje několik typů. Například Oracle Exadata, který je optimalizovaný pro provoz datových systémů s velkou zátěží, či Oracle Exalytics, který je určený pro provoz Business Intelligence aplikací. Já se věnuji systému Oracle SuperCluster, což je univerzálněji pojatý stroj určený pro provoz aplikací náročných na výkon či pro provoz privátních cloudů. Základem systému jsou servery postavené na architektuře SPARC - ty vynikají zejména v multivláknových aplikacích. Jako operační systém je použit Oracle Solaris, včetně softwarové virtualizační technologie Solaris Zones a hardwarové virtualizační technologie VM Server for SPARC.
Není vývoj v Oracle jakožto velké firmě příliš těžkopádný nebo svazující?
Samozřejmě, že vývoj v takto velké firmě vypadá jinak než v malé společnosti o několika málo vývojářích. Jsou jistá pravidla, která se musí dodržovat a nelze zavádět ze dne na den nové procesy. Na druhou stranu jak už jsem popisoval, člověk se setkává stále s něčím novým, co je třeba objevovat a kde má šanci se rozvíjet.
Co kolegové, dress code?
V týmu a celkově i ve firmě jsme hodně mladý kolektiv. Někteří z nás přišli do Oraclu hned po ukončení vysoké školy. Rozhodně to tu nevypadá jako továrna na software, jak se někdy o velkých korporacích míní. Dress code se u nás ve vývoji téměř vůbec neřeší, člověk by musel přijít hodně odvážně oblečený, aby to vzbudilo námitky.
Určitě také stojí za zmínku pracovní prostředí, nemáme tradiční velké “openspace” kanceláře, ale menší kanceláře pro 6 lidí, které jsou mnohem příjemnější pro práci. Kromě toho máme také menší relax místnosti s fotbálkem, ping-pongem a třeba i domácím kinem.
Setkáváš se s kolegy z jiných zemí?
Určitě. Většina našich produktů je vyvíjena týmy rozmístěnými po celém světě, takže člověk v podstatě denně komunikuje s kolegy z ciziny. Součástí toho jsou i časté meetingy, což je hodně přínosné nejen z hlediska získávání informací od zkušenějších kolegů, ale samozřejmě si průběžně zlepšuješ mluvenou angličtinu. Čas od času se člověk dočká i nějakého cestování, když je potřeba řešit složitější problémy mezi více týmy, což je velmi příjemné zpestření práce.
Co se ještě ve firmě děje kromě každodenní práce?
Akcí mimo každodenní práci je poměrně dost, ať už oficiálních nebo těch neoficiálních, kdy rádi zajdeme na pivo, grilovačku nebo na pravidelné snídaně s jinými týmy.
Občas k nám zamíří i návštěva z naší centrály v USA – v posledním období tady byly dvě významné návštěvy. Nejprve sem v březnu přijeli představit Java 8 viceprezidenti pro vývoj Javy Nandini Ramani a George Saab, v květnu nás zase navštívil Anil Gaur, viceprezident pro Java EE.
V červnu naše pobočka chystá akci pro studenty technických vysokých škol – Oracle Student’s Day, kde naši vývojáři ukáží studentům nejnovější trendy a technologie, na kterých v rámci vývojového centra v Praze pracujeme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: