Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
O pohovorech do některých technologických firem se tradují až neskutečné historiky. Jak je to s Oracle? Jak probíhá pohovor a je těžké získat v Oracle práci?
Já osobně jsem nastoupil před necelým rokem, prakticky hned po dokončení studia na ČVUT, na Fakultě informačních technologií. Když srovnám pohovor v Oraclu s pohovorem do jiných firem, byl pohovor těžší než do některých, zejména menších firem. Myslím ale, že Oracle není nedostupný, jak by se mohlo zdát, ale vysokou laťku si drží. Při pohovoru bylo důležité, abych podrobně a hlavně upřímně popsal jak své zkušenosti, tak i znalosti. Lidé z personálního oddělení mi pak nabídli takové pozice, které se ke mně nejvíce hodily. Stoprocentní technické znalosti nejsou to nejdůležitější. Daleko větší význam je kladen na schopnost vlastního myšlení a schopnost řešit problémy. A i když se člověku nepovede v Oracle práci získat, tak je podle mě pohovor v Oracle velice dobrou zkušeností.
Na čem právě pracuješ?
Momentálně pracuji v týmu, který rozšiřuje produkt Oracle Enterprise Manager. Jde o systém, který umožňuje spravovat různé produkty společnosti Oracle.
Vyvíjíme novou funkcionalitu, tudíž je zde spoustu prostoru pro realizaci nových nápadů. Mou odpovědností je částečně návrh a implementace správy různých hardwarových komponent. Podílím se jak na vývoji backendu, který provádí sledování hardware, tak na vývoji uživatelského rozhraní.
Používáme převážně standardní Java technologie, jako Java 7, Java EE 6, jmenovitě EJB, JPA, JTA, JSF, Oracle ADF. Není výjimkou, že píši SQL dotazy pro Oracle Database a kratší skripty v jazyce PL/SQL.
Dobře, tak děláš v Javě EE 6, to dneska dělá kde kdo. Není to trochu jednotvárné?
Vůbec ne, práce se mi nezdá jednotvárná, už jen proto, že mám možnost podílet se na návrhu a vývoji nového software. Java EE je podlě mě technologie s velkým prostorem pro stálé objevování a učení se nových věcí, nejen z oblasti Javy. Nepracuji také jen se samotnou Java EE, ale i s Java EE aplikačním frameworkem Oracle ADF. Je to zejména webový aplikační framework (podobně jako třeba Spring), ve kterém vytváříme uživatelské rozhraní námi vyvíjené aplikace.
Výhodou je, že také pracujeme s operačním systémem Solaris či s Linuxem, a zejména s komplexními hardwarovými systémy, tzv. Oracle Engineered Systems. Kvůli finanční náročnosti na jejich pořízení a jejich zacílení na firmy se s nimi člověk běžně nesetká. Je to tedy dobrá zkušenost pracovat s nimi při vývoji.
Co jsou to Oracle Engineered Systems?
Ve zkratce jsou to integrovaná hardwarová a softwarová řešení, na kterých zákazníci provozují svoje aplikace, např. bankovní nebo burzovní systémy. Fyzicky je Oracle Engineered System rack či několik racků s výkonnými servery, diskovými poli, Ethernet a InfiniBand switchy a jiným hardware, s předpřipraveným softwarovým řešením.
Těchto integrovaných systémů existuje několik typů. Například Oracle Exadata, který je optimalizovaný pro provoz datových systémů s velkou zátěží, či Oracle Exalytics, který je určený pro provoz Business Intelligence aplikací. Já se věnuji systému Oracle SuperCluster, což je univerzálněji pojatý stroj určený pro provoz aplikací náročných na výkon či pro provoz privátních cloudů. Základem systému jsou servery postavené na architektuře SPARC - ty vynikají zejména v multivláknových aplikacích. Jako operační systém je použit Oracle Solaris, včetně softwarové virtualizační technologie Solaris Zones a hardwarové virtualizační technologie VM Server for SPARC.
Není vývoj v Oracle jakožto velké firmě příliš těžkopádný nebo svazující?
Samozřejmě, že vývoj v takto velké firmě vypadá jinak než v malé společnosti o několika málo vývojářích. Jsou jistá pravidla, která se musí dodržovat a nelze zavádět ze dne na den nové procesy. Na druhou stranu jak už jsem popisoval, člověk se setkává stále s něčím novým, co je třeba objevovat a kde má šanci se rozvíjet.
Co kolegové, dress code?
V týmu a celkově i ve firmě jsme hodně mladý kolektiv. Někteří z nás přišli do Oraclu hned po ukončení vysoké školy. Rozhodně to tu nevypadá jako továrna na software, jak se někdy o velkých korporacích míní. Dress code se u nás ve vývoji téměř vůbec neřeší, člověk by musel přijít hodně odvážně oblečený, aby to vzbudilo námitky.
Určitě také stojí za zmínku pracovní prostředí, nemáme tradiční velké “openspace” kanceláře, ale menší kanceláře pro 6 lidí, které jsou mnohem příjemnější pro práci. Kromě toho máme také menší relax místnosti s fotbálkem, ping-pongem a třeba i domácím kinem.
Setkáváš se s kolegy z jiných zemí?
Určitě. Většina našich produktů je vyvíjena týmy rozmístěnými po celém světě, takže člověk v podstatě denně komunikuje s kolegy z ciziny. Součástí toho jsou i časté meetingy, což je hodně přínosné nejen z hlediska získávání informací od zkušenějších kolegů, ale samozřejmě si průběžně zlepšuješ mluvenou angličtinu. Čas od času se člověk dočká i nějakého cestování, když je potřeba řešit složitější problémy mezi více týmy, což je velmi příjemné zpestření práce.
Co se ještě ve firmě děje kromě každodenní práce?
Akcí mimo každodenní práci je poměrně dost, ať už oficiálních nebo těch neoficiálních, kdy rádi zajdeme na pivo, grilovačku nebo na pravidelné snídaně s jinými týmy.
Občas k nám zamíří i návštěva z naší centrály v USA – v posledním období tady byly dvě významné návštěvy. Nejprve sem v březnu přijeli představit Java 8 viceprezidenti pro vývoj Javy Nandini Ramani a George Saab, v květnu nás zase navštívil Anil Gaur, viceprezident pro Java EE.
V červnu naše pobočka chystá akci pro studenty technických vysokých škol – Oracle Student’s Day, kde naši vývojáři ukáží studentům nejnovější trendy a technologie, na kterých v rámci vývojového centra v Praze pracujeme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: