Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Richard Jan Voigts
Součástí SUSE Linux Enteprise Serveru (SLES) jsou oba dva open-source hypervisory, a sice KVM i Xen. Pro zajímavost, společnost SUSE dodala první enterprise distribucí iLinuxu, která obsahovala open-source hypervisor. Kromě toho poskytuje možnost virtualizace bez hypervisoru, a tou jsou linuxové kontejnery, resp. Docker. KVM, Xen i linuxové kontejnery jsou přímo součástí operačního systému, není potřeba nic dalšího dokupovat.
Foto: Michal Švec, SUSE
Kontejnery jsou v podstatě běžné procesy, oddělené mechanismy linuxového jádra, které na něm běží každý nezávisle na druhém. Kontejnery umožňují jak izolaci jednotlivých aplikací, tak i výrazně větší konsolidaci. Na jednom počítači jich může být řádově více než virtuálních strojů. V jednom kontejneru může běžet jen jedna aplikace (pak to jsou aplikační kontejnery) nebo komplet operační systém, tedy bez jádra (potom to jsou systémové kontejnery). V obou případech procesy běží přímo na linuxovém jádře a využívají jeho standardní mechanismy, jako control groups nebo name spaces pro oddělení kontejnerů od sebe, to všechno bez potřeby mezivrstvy dedikovaného hypervisoru.
Docker je sadou nástrojů pro jednoduché spouštění kontejnerů, jejich ovládání a manipulaci s nimi. Technologii Docker podporujeme jako součást operačního systému SLES, a to na všech podporovaných architekturách včetně IBM Power a z Systems, což je unikátní pro SUSE. Jelikož aspekt bezpečnosti je pro naše zákazníky klíčový, máme pro Docker také nástroje na kontrolu nebo aktualizaci kontejnerů, resp. soukromé „registry“, neboli úložiště pro kontejnery, které umožňují autorizaci, případně přidělování různých rolí.
Oba hypervisory vycházejí z open source a jsou prakticky ekvivalentní. Xen je starší, vznikl dříve a SUSE jej stále dodává, zákazníci jej stále používají, stejně jako někteří velcí hráči, například i Amazon pro svůj veřejný cloud. Xen je samostatný hypervisor (typ 1), běžící přímo na hardwaru. Hypervisor KVM je integrovaný přímo do jádra Linuxu a funguje jako jeho součást (typ 2). KVM se vyvíjí velice rychle a i na něj dnes už spoléhají zákazníci v produkčním prostředí. Z hlediska použití jsou víceméně ekvivalentní, závisí na zkušenostech administrátorů s tím kterým hypervisorem, případně na tom, co na něm bude ve virtuálních strojích běžet. Nejlepší je si obojí zkusit a podle toho se rozhodnout.
Pro tyto případy má SUSE strategii, které říkáme Perfect Guest, jejímž cílem je, aby SLES fungoval na většině dnes používaných hypervisorů třetích stran, ať už jde o VMware, Microsoft Hyper-V, Citrix XenServer, Oracle VM, nebo poskytovatelů soukromých či veřejných cloudů, z těch velkých například opět Microsoft Azure, AWS (Amazon Web Services), Google, IBM, HP apod., abychom vyjmenovali ty nejznámější. Pro tyto prostředí samozřejmě máme paravirtualizované ovladače, které umožňují rychlejší běh virtuálních strojů pomocí „zkrácení“ cesty, například vstupně/výstupních operací přes hypervisor, případně další nástroje, například pro komunikaci s infrastrukturou cloudových operátorů.
Primárním nástrojem od nás je SUSE Manager, což je nástroj pro monitorování a správu systémů. Běží nezávisle na tom, kde běží hypervisor, resp. jaké je cílové prostředí, pokud je to tedy Linux. Je určen pro monitorování, aktualizace, konfigurace a automatizaci linuxových strojů, a to nezávisle na tom, zda jsou na fyzických serverech, jestli běží jako virtuální stroje, nebo jsou někde v privátním či veřejném cloudu.
Pro pokročilou správu virtuálních prostředí, resp. tvorbu privátního cloudu, nabízíme nástroj SUSE OpenStack Cloud, založený na open-source projektu OpenStack. Umožňuje vytvořit a spravovat velice jednoduše privátní cloud, zejména výrazně zrychluje jeho instalaci. To se dá dobře demonstrovat opakovanými úspěchy vývojářů SUSE na soutěžích o co nejrychlejší instalaci prostředí OpenStack, kde to zvládají v řádu několika minut. Tato jednoduchost instalace je primární deviza, jelikož umožňuje jednoduše si udělat vlastní privátní cloud i těm, kteří by o tom jinak neuvažovali.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz