Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Richard Jan Voigts
Součástí SUSE Linux Enteprise Serveru (SLES) jsou oba dva open-source hypervisory, a sice KVM i Xen. Pro zajímavost, společnost SUSE dodala první enterprise distribucí iLinuxu, která obsahovala open-source hypervisor. Kromě toho poskytuje možnost virtualizace bez hypervisoru, a tou jsou linuxové kontejnery, resp. Docker. KVM, Xen i linuxové kontejnery jsou přímo součástí operačního systému, není potřeba nic dalšího dokupovat.
Kontejnery jsou v podstatě běžné procesy, oddělené mechanismy linuxového jádra, které na něm běží každý nezávisle na druhém. Kontejnery umožňují jak izolaci jednotlivých aplikací, tak i výrazně větší konsolidaci. Na jednom počítači jich může být řádově více než virtuálních strojů. V jednom kontejneru může běžet jen jedna aplikace (pak to jsou aplikační kontejnery) nebo komplet operační systém, tedy bez jádra (potom to jsou systémové kontejnery). V obou případech procesy běží přímo na linuxovém jádře a využívají jeho standardní mechanismy, jako control groups nebo name spaces pro oddělení kontejnerů od sebe, to všechno bez potřeby mezivrstvy dedikovaného hypervisoru.
Docker je sadou nástrojů pro jednoduché spouštění kontejnerů, jejich ovládání a manipulaci s nimi. Technologii Docker podporujeme jako součást operačního systému SLES, a to na všech podporovaných architekturách včetně IBM Power a z Systems, což je unikátní pro SUSE. Jelikož aspekt bezpečnosti je pro naše zákazníky klíčový, máme pro Docker také nástroje na kontrolu nebo aktualizaci kontejnerů, resp. soukromé „registry“, neboli úložiště pro kontejnery, které umožňují autorizaci, případně přidělování různých rolí.
Oba hypervisory vycházejí z open source a jsou prakticky ekvivalentní. Xen je starší, vznikl dříve a SUSE jej stále dodává, zákazníci jej stále používají, stejně jako někteří velcí hráči, například i Amazon pro svůj veřejný cloud. Xen je samostatný hypervisor (typ 1), běžící přímo na hardwaru. Hypervisor KVM je integrovaný přímo do jádra Linuxu a funguje jako jeho součást (typ 2). KVM se vyvíjí velice rychle a i na něj dnes už spoléhají zákazníci v produkčním prostředí. Z hlediska použití jsou víceméně ekvivalentní, závisí na zkušenostech administrátorů s tím kterým hypervisorem, případně na tom, co na něm bude ve virtuálních strojích běžet. Nejlepší je si obojí zkusit a podle toho se rozhodnout.
Pro tyto případy má SUSE strategii, které říkáme Perfect Guest, jejímž cílem je, aby SLES fungoval na většině dnes používaných hypervisorů třetích stran, ať už jde o VMware, Microsoft Hyper-V, Citrix XenServer, Oracle VM, nebo poskytovatelů soukromých či veřejných cloudů, z těch velkých například opět Microsoft Azure, AWS (Amazon Web Services), Google, IBM, HP apod., abychom vyjmenovali ty nejznámější. Pro tyto prostředí samozřejmě máme paravirtualizované ovladače, které umožňují rychlejší běh virtuálních strojů pomocí „zkrácení“ cesty, například vstupně/výstupních operací přes hypervisor, případně další nástroje, například pro komunikaci s infrastrukturou cloudových operátorů.
Primárním nástrojem od nás je SUSE Manager, což je nástroj pro monitorování a správu systémů. Běží nezávisle na tom, kde běží hypervisor, resp. jaké je cílové prostředí, pokud je to tedy Linux. Je určen pro monitorování, aktualizace, konfigurace a automatizaci linuxových strojů, a to nezávisle na tom, zda jsou na fyzických serverech, jestli běží jako virtuální stroje, nebo jsou někde v privátním či veřejném cloudu.
Pro pokročilou správu virtuálních prostředí, resp. tvorbu privátního cloudu, nabízíme nástroj SUSE OpenStack Cloud, založený na open-source projektu OpenStack. Umožňuje vytvořit a spravovat velice jednoduše privátní cloud, zejména výrazně zrychluje jeho instalaci. To se dá dobře demonstrovat opakovanými úspěchy vývojářů SUSE na soutěžích o co nejrychlejší instalaci prostředí OpenStack, kde to zvládají v řádu několika minut. Tato jednoduchost instalace je primární deviza, jelikož umožňuje jednoduše si udělat vlastní privátní cloud i těm, kteří by o tom jinak neuvažovali.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: