.Portál AbcLinuxu, 7. května 2025 22:23
Představení distribuce z pohledu dlouholetého uživatele.
S Debianem pracuji již pět let a rutinně jej používám jak na desktopu, tak na mnoha serverech. To mi snad dává skromnou, malou možnost o této distribuci napsat alespoň trochu fundovaný článek. Předem upozorňuji, že nemohu nikdy vystihnout vše, co Debian umožňuje a asi to ani není možné. Debian je totiž pravděpodobně největší linuxová distribuce, alespoň co se počtu balíčků týče vyvíjená mnoha stovkami dobrovolníků.
Debian sám o sobě je naprosto volný produkt a jak již jsem uvedl
výše, je pouhou prací dobrovolníků a je to pravděpodobně nejvíce
portovaná distribuce na světě. Podporuje dnes přes deset platforem
a nainstalujete jej při troše práce prakticky na jakýkoliv počítač,
který obsahuje architekturu podporovanou linuxovým jádrem. Nenajdete
v něm žádné balíčky, které nejsou zcela zdarma a pod licencí GPL. Celá
náplň této distribuce je velice konzervativní. To se projevuje tak, že
nová stabilní verze vychází příbližně po 2 letech. Proto také současná
stabilní distribuce má označení 3.0r0 (kódový název woody) oproti jiným
distribucím, které se "honosí" ve stabilní řadě již čísly
okolo 8 .
V Debianu naleznete hned 3 vývojové větve lišící se stářím balíčků. Stabilní řada má většinou staré balíky, které se hodí na použití na serverech, popřípadě na desktop pro začátečníky, kteří si nedovedou odstranit různé chyby nalézající se v dalších řadách. Je velice stabilní a odzkoušená.
Další řada je označována jako testing (kódový název sarge) a je to řada kandidující na vydání jako stabilní distribuce. Obsahuje relativně nové balíky a je vhodná na desktop, na server bych jí z různých důvodů nenasadil až do fáze, kdy se testing změní na frozen. Tím se ukončí přidávání nových balíků do distribuce a začíná fáze dolaďování chyb, která trvá okolo půl roku. Poté frozen vyjde jako stable a starý stable se stane historií a můžete si jej stáhnout z archívu, ale již bez podpory - aktualizace balíků obsahujících chybu po jejich vydání.
Nejvíce "vpředu" se nalézá vývojová větev, která nikdy nebude prohlášena za stable a která se nazývá a navždy se bude nazývat kódovým názvem sid. Do této větve se přidávají dosud neodzkoušené produkty, často se v ní vyskytují problémy se závislostmi a obsahuje ty nejnovější varianty programů. Není vhodná pro začátečníky ani pokročilé uživatele, hodí se jen pro fajnšmekry.
Možná jste si povšimli podivných kódových názvů verzí Debianu. Ne, není to náhoda. Každá verze nese kódový název dle některé postavičky z animovaného filmu Toy Story (mimochodem doporučuji, je to opravdu zábavný film).
Tento odstaveček jsem zařadil vlastně jen jako protipól pochybného článku, který vyšel na serveru root.cz. Předem upozorňuji, že Debian opravdu NENÍ o tom, jak snadno se instaluje. Ten, kdo vyžaduje snadnou instalaci nechť se rovnou obrátí jinam. Debian je distribuce o POUŽÍVÁNÍ, ne o jeho instalaci, což autor článku na rootu pravděpodobně nepochopil.
Debian můžete nainstalovat hned několika způsoby - z CD, z diskety, z jakéhokoliv jiného záznamového média umožňujícího bootování PC, za pomoci technologie jidgo ("rozparceluje" vám celou distribuci tak, aby se vešla na dané médium a rozloží jí poměrně inteligentně na tolik médií, kolik je třeba), či prostým kopírováním z disku na disk (pro hardcoristy jako já). Za použití disket si vystačíte buď se třemi disketami a systémem nfs, nebo třemi disketami a poté deseti dalšími disketami, na kterých naleznete celý základní systém a následně již za použití internetu doinstalujete vše potřebné.
Další možností je boot z CD. Zde mne v poslední verzi velice nemile překvapilo, že již i debian přešel na instalaci za pomoci framebufferu, stále se ovšem naštěstí tváří jako klasický mód pro instalaci z disket. Máte na výběr mezi jádry řady 2.2 (jako standard) a nebo 2.4. Po instalaci velice doporučuji přeložit si vlastní vanilla jádro z kernel.org.
Debian pravděpodobně nejvíce vítězí ve správě balíků. Je to jeho největší výhoda. Povězme si nyní něco o tom, co to je, jak to vypadá v praxi, a co to řeší.
Debian je vybaven systémem balíků se závislostmi. To se v praxi znamená,
že uživatel zadá, že chce nainstalovat kupříkladu sshd, zadá apt-get
install ssh a systém sám vyhodnotí, jaké
balíky ještě uživatel potřebuje mít v systému pro správný chod aplikace.
Ty mu nabídne k zahrnutí do instalace. Dále nabídne balíčky, které
jsou obsahově příbuzné nebo jinak spojené s danou aplikací, a nabídne
jejich instalaci (typicky dokumentační balíčky s popisem funkcí
programu). Když uživatel další
balíky, na kterých daná aplikace "životně" závisí, nedovolí nainstalovat,
proces instalace selže a aplikace není nainstalována vůbec. V případě
doporučených balíčků instalace pokračuje. Uživatel není ovšem ochuzen o
možnost řídit vkládání balíků, na kterých aplikace životně závisí. To se
řeší skrze program dpkg, ale o tom třeba až v některém dalším článku. Za
domácí úkol ukládám dpkg --force-help . Debian kromě
řádkové utility nabízí i několik grafických nadstaveb pro instalaci
balíků, z nich nejznámější a nejpoužívanější je dselect.
Všechny debianí balíčky (soubory s příponou .deb) jsou kompilovány
pro procesor i386 (týká se řady procesorů Intel 32bitů). To se
projevuje nižším výkonem, když máte novější CPU. I tento problém
Debian řeší. Jednoduše si přeložíte daný balíček přímo na míru svému
procesoru příkazem apt-get build-dep jmeno_baliku; apt-get -b
source jmeno_baliku. Připravte se ovšem na stažení kompletních
zdrojových kódů a několik minut, hodin, dní práce vašeho CPU .
Odinstalace balíků probíhá ve dvou stupních. V prvním je odstraněna aplikace, ale její konfigurační soubory nejsou smazány. V druhém stupni je možno odinstalovat komplet celou aplikaci i s konfiguračními soubory, a opravdu po dané aplikaci nezbyde naprosto nic. Uživatel má možnost řídit, který typ zvolí.
Stejně perfektně probíhá i přechod z jedné verze stabilní do druhé. Po původní nezbydou naprosto žádní pohrobci. Jako důkaz může posloužit snad můj stolní počítač, který nebyl reinstalován od jeho první instalace před pěti lety a stále neobsahuje žádné soubory, které by po původních verzích zbyly.
Po instalaci balíků přichází na řadu nastavení. Všechny konfigurační
soubory jsou narozdíl od jiných distribucí uloženy v adresáři
/etc/. Odpadá tím někdy zdlouhavé hledání typu "Bože,
kam to jen ti vývojáři dali??..." Spustitelné soubory jsou uloženy
v adresářích /bin/, /usr/sbin a
/usr/bin a to logicky podle toho, kdo má dané soubory
používat. Logy naleznete v adresáři /var/log, stejně jako
doručené e-maily v adresáři /var/spool/mail.
Snad jsem nastínil na několika příkladech, že na rozdíl od jiných distribucí jsou obsahy adresářů uspořádány přísně logicky a o obsahu se vedou v diskuzích sáhodlouhé debaty.
Debian je dle mého názoru nejlepší distribucí s perfekně propracovanou správou balíčků se Sílou Super Krávy. Nehodí se pro lidi, kteří instalují bezhlavě distribuce a poté nadávají, že jim instalace nevyhovuje. Debian je o používání. V instalaci žádné super dojmy nehledejte. Budu rád, když mi dáte vědět vaše osobní zkušenosti s používáním této distribuce.
A mimochodem, "Už jste dnes bučeli?"
- ted je na serveru rh6.1 a na desktopu rh7.1 )
jinak bych mozna mohl varovat nekoho kdo instaluje poprve,aby instaloval s rozmyslem - tim myslim - nedavat vsech 7 cd najednou do apt - skoncite s se spoustou zabranyho mista na disku od toho jak chcete vsechno zkusit 
jo a jeste poznamka pro autora : bacha na to pouzivani spojeni "ze je neco o necem" - beha mi z toho mraz po zadech
)skusal som aj ine distra (suse,rh) ako desktopy, ale vzdy som sa vratil k debianu prave pre jeho prehladnost pri instalacii (inak ja napr. na notebooku vzdy zo zasady bezim sid-a aby som si osahal novinky
Tim, ze jiz zadne jine distro ani nevyzkousite, se imho akorat ochuzujete.
))
Proto je asi nemozne vydat CD, po kterem touzi lide bez pevne lajny Ty skripty by si museli delat nebo opravovat sami.
Jinak urcite CD s nejpouzivanejsimi programy (nejake to KDE, GNOME a par jinejch hovadin) existuje. Samozrejme obsahuje i zakladni system.
Stahovat muzete na
ftp://ftp.ibiblio.org/pub/Linux/distributions/gentoo/releases/build/1.2/gentoo-i686-1.2.iso
nebo 1.4_rc1-r2
ftp://ftp.ibiblio.org/pub/Linux/distributions/gentoo/releases/1.4_rc1/x86/livecd-basic-1.4_rc1-r2.iso
apt-get install nvidia-kernel-src nvidia-glx-src less /usr/share/doc/nvidia-kernel-src/README.Debian zless /usr/share/doc/nvidia-glx-src/README.Debian.gz
):
1) podle verze jadra instaluj kernel-headers
2) /usr/include si prejmenuj svoje
/usr/include/linux na neco jinyho (uz to stejne nebudes potrebovat nikdy)
3) udelej link /usr/include/linux ->
/usr/src/kernel-headers/... (nepamatuju si presne cestu k adresari linux)
4) pak staci pouze make v adresari, kam si rozbalil nvidia pro kernel a to samy pro glx.
5) doporucuju stahnout i dokumentaci v PDF, kde se uvadi vsechny direktivy do XF86Configu, vcetne par reseni s nestabilitou (treba proruzne verze jadra aj.)
6) me osobne to prijde mene stabilni nez s driverem nv (ktery ovsem G4 nerzochodi )
pri OpenGL aplikacich mi to 2 * kouslo Linux, do te doby naprosto neslychana vec (ale ted jsem to snad vychytal, takze je pouzivam (jsou fakt o dost rychlejsi)
m.
, na svoju, dnes uz neexistujucu Amigu. Slo o m68k port. Vtedy som bol uplny amater (nie zeby som bol teraz nejaky profik 
) a o linuxe som vela ponatia veru nemal. Ale pokial ma clovek skutocne chut a prejde si zopar manualov a how-to, mnoho sa nauci. Staci mat proste chut a vytrvalost a vsetko sa da. A ako uz bolo napisane nieco podobne v niektorom z prispevkov ... zacal som s debianom, s debianom aj umriem D
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
25.12.2002 10:08