Portál AbcLinuxu, 10. května 2025 09:20
26.5.2006 12:15
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Koupí přece uzavíráme smlouvu s obchodíkem, který má uzavřenou smlouvu s distributoremPřesně tak. Je to úplně stejné jako u krabicového softwaru.
S těmi audiovizuálními nosiči jsem to nepochopil. Koupí přece uzavíráme smlouvu s obchodíkem, který má uzavřenou smlouvu s distributorem, ...Jiste, tohle plati pro "rohliky". Ale ted do tohoto tvrzeni zkuste nejak napasovat autorsky zakon o ktery tu jde predevsim. Problem jakekoliv takoveto diskuse je v tom, ze se do sebe michaji smlouvy (obchodni zakonik) a licence (autorsky zakon) podle toho, jak se to zrovna komu hodi. Takze jestli se chceme nekam dobabrat, tak si nejdrive musime ujasnit, do ktere z techto dvou skupin spada GPL a jakym zakonem se vlastne ridi.
Licence je druhem smlouvy, jen je pro ni specifická úprava v AZ.To, že licence je druhem smlouvy je někde v zákoně uvedeno? Protože o tom celá ta diskuse je. Smlouva musí být uzavřena zákonem jasně definovaným způsobem aby platila. Podle (nejen) mě ale licence smlouva není, spíš bych to přirovnal k vyhlášce nebo zákonu, který prostě platí aniž by ho každý občan musel podepisovat, dokonce ho nemusí ani číst. A jak správně uvádíte, licence se týká šíření nikoliv používání. Eula se týká používání (koneckonců už z názvu je jasné, že je určena "end userům") i když jsou tam samozřejmě taky pasáže zakazující šíření a výrobu rozmnoženin (zcela zbytečně, protože to vyplývá automaticky z autorského zákona). Proto je to zcela něco jiného, než licence typu GPL a nemůže pro ní platit ani stejný právní rámec.
Licenční smlouva se netýká šíření ani používání, týká se jakéhokoli nakládání s autorským dílem. Pro EULA a GPL platí stejný právní rámec, obojí to jsou licenční smlouvy. I zbytek příspěvku je plný dojmů, s úpravou danou autorským zákonem to ale nemá nic společného…
To, že licence je druhem smlouvy je někde v zákoně uvedeno?
Licenční smlouva není totéž co licence.Tak k čemu směřoval váš první dotaz? Na nakládání s autorským dílem je potřeba mít licenci, licence se získá na základě licenční smlouvy (nebo přímo ze zákona), licenční smlouva je smlouva.
Podle mě je tu:
1) licence jako útvar vycházející z autorského zákona, upravující přesně ty body tohoto zákona, které dávají autorovi právo rozhodnout si, jak se bude s dílem nakládat (tedy šíření, výroba rozmnoženin, statut odvozeného díla apod.). Licence se nijak neuzavírá, tu prostě deklaruje autor a pokud ne, tak platí to, co je napsáno v autorském zákoně. Důležité je, že koncového uživatele licence nemusí zajímat, protože on ani nevyrábí rozmnoženiny, ani odovzená díla, ani dílo nešíří, prostě ten produkt jenom používá. To je přesně případ uživatele GPL software, ale i posluchače TV, rozhlasu nebo čtenáře novin.
2) licenční smlouva jako smlouva o autorské dílo. Tu uzavírá autor například s vydavatelem. Tato smlouva (alespoň tedy část týkající se autorských práv) se stále řídí autorským zákonem.
3) obecná smlouva. Tady si smluvní strany mohou vymyslet skoro cokoliv co kde jak a za kolik. Pouze forma uzavření je daná právním rámcem (nikoliv už AZ), aby smlouva byla platná a tedy vymahatelná. Nejsem si jist,kam bych zařadil EULA, jestli do 2) nebo 3) ale určitě to nebude 1). Evidentně (už z názvu) se týká koncového uživatele, takže házet to do jednoho pytle s GPL prostě nejde.
Toť moje chápání zákona, které samozřejmě nemuí být správné, ale připadá mi logické, kdyby to takhle fungovalo. A obávám se, že kdyby tu bylo pět právníků, tak máme 10 různých protichůdných výkladů a stejně bychom se motali v kruhu.
Vaše chápání zákona vám možná připadá logické, ale není správné. A vůbec nechápu, z čeho vychází – když si autorský zákom přečtete, najdete tam přesný popis toho, o čem se tady vy jen dohadujete.Přesný asi těžko, když se na jednoznačném výkladu nemohou dohodnout ani právníci.
Tedy: z pohledu autorského práva není rozdíl mezi koncovým uživatelem a distributorem. Pokud nemáte licenci k určitému nakládání (užití) s autorským dílem, nesmíte s ním ani ň (tedy žádné jenom používá). Vždy se jedná o užití díla, kde je následující:Pro mě je "užití" to, že si můžu poslechnout písničku, podívat se na obraz nebo si spustit program na svém počítači. Takový paragraf tam prostě nevidím. Všechny citované věci se týkají šíření a výroby rozmnoženin.
- právo na rozmnožování díla (§ 13),
- právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
- právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
- právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
- právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
- právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18),
Licence není žádná deklarace, je to právo užít autorské dílo. Licenční smlouva není smlouva o autorské dílo, ale je to smlouva, kterou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) (citace zákona). Obojí (GPL i EULA) je smlouva o užití autorského díla, nebo-li licenční smlouva.Vy máte podepsanou licenční smlouvu na to, že můžete poslouchat rádio, dívat se na TV, číst si články na internetu nebo si doma pouštět CD? Já ne a nikdo jiný taky ne. Takže je buď blbě zákon nebo váš výklad, případně všichni porušujeme AZ.
1.6.2006 09:17
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Pro mě je "užití" to, že si můžu poslechnout písničku, podívat se na obraz nebo si spustit program na svém počítači.Užití díla pro osobní potřebu není podle AZ užitím díla - ovšem s výjimkou počítačových programů.
Vy máte podepsanou licenční smlouvu na to, že můžete poslouchat rádio, dívat se na TV, číst si články na internetu nebo si doma pouštět CD? Já ne a nikdo jiný taky ne. Takže je buď blbě zákon nebo váš výklad, případně všichni porušujeme AZ.Jak jsem uvedl výše, takto to prostě není. Pokud budu zmíněná díla používat pro svoji osobní potřebu, vzniká mi právo již ze zákona. Pokud bych ale chtěl díla používat v rámci podnikání (třeba pouštět hudbu v obchodě, ať už z rádia nebo ze zakoupených CD), musím mít licenční smlouvu, kterou v uvedeném případě uzavřu s kolektivními správci autorských práv (OSA, Intergram, Dilia).
Vy máte podepsanou licenční smlouvu na to, že můžete poslouchat rádio, dívat se na TV, číst si články na internetu nebo si doma pouštět CD?jen tak na okraj - k uzavření smlouvy netřeba nutně podepisovat nějaká lejstra například když si půjdu do krámu pro rohlík, tak v okamžiku, kdy za něj dám pokladní korunu padesát, jsem z hlediska zákona uzavřel s provozovatelem obchodu kupní smlouvu na jeden rohlík
Rohlíky se neřídí autorským zákonem.rohlík byl pouze příklad ... který měl za smysl říci to, že z faktu, že nikdo nemá explicitně podepsanou smlouvu ještě nutně nemusí plynout "Takže je buď blbě zákon nebo váš výklad, případně všichni porušujeme AZ."
Užití ve vašem pojetí v zákoně opravdu není. Ale AZ to řeší takovým "fíglem". Abyste si mohl poslechnout písničku, musíte ji mít někde nahranou. Abyste se mohl podívat na obraz, musíte mít nějaké jeho fyzické vyjádření (skutečný obraz, reprodukce v knize atd.). Abyste mohl spustit program, musíte ho mít v paměti počítače. A AZ neřeší vaše "užívání" díla, ale právě jen nakládání s těmi jeho nosiči, s reprezentací toho díla.
Takže licenci na vysílání rozhlasem, TV, na publikování na internetu musí mít provozovatel. Vy ne, pokud dílo skutečně jenom "vnímáte". Jakmile si začnete písničku z rádia nahrávat, už se jedná o rozmnožování díla, a je potřeba mít k tomu licenci (třeba i ze zákona).
Užití ve vašem pojetí v zákoně opravdu není.Pak ale popíráte to, co jste napsal výše, cituji:
Tedy: z pohledu autorského práva není rozdíl mezi koncovým uživatelem a distributorem. Pokud nemáte licenci k určitému nakládání (užití) s autorským dílem, nesmíte s ním ani ň (tedy žádné jenom používá).
Takže je zcela evidentní, že podle AZ se rozlišuje užívání ve smyslu konzumace a užívání ve smyslu šíření a výroby rozmnoženin.
Takže licenci na vysílání rozhlasem, TV, na publikování na internetu musí mít provozovatel. Vy ne, pokud dílo skutečně jenom "vnímáte". Jakmile si začnete písničku z rádia nahrávat, už se jedná o rozmnožování díla, a je potřeba mít k tomu licenci (třeba i ze zákona).Přesně to říkám od začátku.
s/\n\n/<br>/g
26.5.2006 11:02
hajma | skóre: 27
| blog: hajma
| Říčany
Včasné přijetí návrhu [smlouvy] nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. …Problém je, jestli třeba záznam v logu web serveru je ono "vyjádření souhlasu došlo navrhovateli". Pokud si budu instalovat software z CD z časopisu (jehož vydavatel poskytuje podlicenci), už se o přijetí návrhu smlouvy vydavatel časopisu asi nedozví vůbec. Ale nijak to nesouvisí s GPL, ten samý problém bude, když na tom CD bude Service Pack 69 k Windows XP. Těžko ale tvrdit, že do teď se programy používali bez licenční smlouvy, spíš bych tvrdil, že ona licenční smlouva měla vady. U soudu by s tím patrně nikdy nebyl žádný problém, protože nedošlo k žádné škodě, obě strany smlouvu chtěly uzavřít a pouze se nepodařilo naplnit všechny formální znaky, které Občanský zákoník pro smlouvu požaduje, ale k ničí škodě. Změna v autorském zákoně nově explicitně říká, že smlouva je uzavřena i v okamžiku, kdy na návrh smlouvy někdo přistoupí a už tedy není nutné, aby se o tomto souhlasu dozvěděl navrhovatel. Rovněž stanovuje, že návrh může být učiněn i neurčitému okruhu osob – doteď by se asi muselo tvrdit, že návrh byl určen všem osobám, které mají o program zájem, nebo všem, kteří navštívili stránku s downloadem apod. Konkrétně tedy v oddílu zákona o licenční smlouvě do § 64 Základní ustanovení přibylo toto:
(5) O podání návrhu na uzavření smlouvy jde i tehdy, směřuje-li projev vůle i vůči neurčitému okruhu osob. (6) S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem může osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne nebo přijme plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn.IMHO tedy není potřeba nic měnit, odkazy na licenci na webu u programu, soubor licence.txt v balíku s programem apod. by mělo stačit.
Musí být ten titulek tak bulvární? S GPL tohle nemá ale vůbec nic společného.Titulek je stejný jako u původního zápisku v blogu. Autor sice navrhoval jej změnit, ale protože jsme nic lepšího nevymysleli, zůstal tento. GPL je zmiňována proto, že se o této licenci nejčastěji mluvilo (na linuxových portálech) v souvislosti s popisovanou nekompatibilitou českých zákonů. Nejde tedy ani tak o bulvárnost, jako spíše o snahu o navázání na dřívější diskuze.
26.5.2006 12:20
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Musí být ten titulek tak bulvární? S GPL tohle nemá ale vůbec nic společného.Musí
Jde o to, aby se o tom dozvědělo co nejvíc lidí. Hlavně ti, kteří odmítali takové licence právě proto, že tu byl onen problém. A s GPL to společného má hodně, protože většina dotčeného softwaru byla právě pod GPL.
Problém je, jestli třeba záznam v logu web serveru je ono "vyjádření souhlasu došlo navrhovateli".Jen v případě, že by tam bylo (jako např. v případě objednávání zboží přes web) explicitní potvrzení souhlasu. U pouhého stažení by to tak určitě nebylo. Navíc podle GPL (a spousty jiných licencí) to pak ten člověk může šířit dál, a tam už by samozřejmě ta "zpětná vazba" nebyla.
Hlavně ti, kteří odmítali takové licence právě proto, že tu byl onen problém. A s GPL to společného má hodně, protože většina dotčeného softwaru byla právě pod GPL.Myslím, že z tohoto důvodu neodmítal GPL skoro nikdo. Problém s GPL a našimi zákony byl v době, kdy autorský zákon neuvažoval poskytnutí licence bezplatně. Na to se občas někdo odkazoval, ale to už je vyřešené několik let. S GPL to mnoho společného nemá, protože problém se vůbec netýkal typu licence, ale způsobu distribuce a uzavření smlouvy. Pokud se nejedná o nabídku určitému okruhu osob v případě softwaru vystavenému na webu nebo distruovaného na CD s časopisem, nejedná se o ní ani v případě vystavení knížky nebo CD v knihkupectví a GPL se týká jen okrajového počtu licencí. Pokud se jedná o problém s doručením souhlasu se smlouvou navrhovateli, bude softwaru staženého z internetu a na různých CD časopisů daleko víc pod licencemi Microsoftu (servicepacky, záplaty), licence dodavatelů hardware (ovladače) a různý shareware, freeware a demoverze; softwaru pod GPL bude zase menšina.
Jen v případě, že by tam bylo (jako např. v případě objednávání zboží přes web) explicitní potvrzení souhlasu. U pouhého stažení by to tak určitě nebylo.O explicitním souhlasu zákon nikde nemluví a většinou se má za to, že kliknutí na tlačítko nebo odkaz je dostatečným projevem souhlasu.
Navíc podle GPL (a spousty jiných licencí) to pak ten člověk může šířit dál, a tam už by samozřejmě ta "zpětná vazba" nebyla.Žádná zpětná vazba k původnímu autorovi není potřeba, autorský zákon zná také pojem sublicence. Opět – když si koupíte CD nebo knihu v obchodě, také vám jí neprodává přímo autor. Když sofwatre pod GPL šíří člověk dál, dělá to na základě toho, že ho k tomu opravňuje ona licence, a on šíří podlicence té své licence – zpětná vazba tedy musí vést k němu, ne k původnímu autorovi.
26.5.2006 14:15
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
O explicitním souhlasu zákon nikde nemluví a většinou se má za to, že kliknutí na tlačítko nebo odkaz je dostatečným projevem souhlasu.Záleželo by na tom, jaký text by tam byl. Pokud by tam bylo třeba je "program si můžete stáhnout zde", pak podmínka není splněna. Kdyby tam ale bylo ještě "a pro jeho používání platí podmínky této licence" (a byl na ni také odkaz), pak to dostatečný souhlas je.
zpětná vazba tedy musí vést k němu, ne k původnímu autoroviTo je sice pravda, ale také ne úplně vždy. Záleželo by na způsobu, jakým by to ten člověk poskytoval dál.
26.5.2006 20:25
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
26.5.2006 20:51
Shadow | skóre: 25
| blog: Brainstorm
26.5.2006 21:24
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Takže právníci můžou být spokojeni, že už není jakési vakuum ve kterém se nedalo exaktně rozhodnout podle papíru, ale musel se použít rozum a logika.Ne. Zmizelo vakuum, kde mohl být někdo potrestán za to, že se souhlasem autora používal jeho program. A je to dobře, protože v naší vlasti jsou soudci, kteří by takto byli schopni rozhodnout (a nemyslím tím jen našeho "starého známého" Rudolfa Šídla).
Naopak to striktní vymezení, co se může a co ne s těmi ochranami, považuji v budoucnosti za veliký problém.Jde o dvě věci. Jednak se o této úpravě rozhodlo v rámci EU, naši zákonodárci to tedy museli implementovat, pokud by nechtěli vystavit republiku sankcím EU. A za druhé, zákaz obcházení ochran není ve své podstatě špatný. Špatné je používání takových ochran - proto by lidé měli ukázat těm, kdo je používají, že si ochrany nepřejí. A to tím, že si takové filmy a hudbu nebudou kupovat - nikoliv ochcáváním ochran.
Asi není pochyb, že v absintu neškodí jenom etanolNení absinth jako absinth. Původní absinth, získávaný macerací pelyňku v alkoholu, obsahoval různé nebezpečné látky, hlavně thujon. Absinth, který se u nás nyní vyrábí, tyto látky obsahuje jen v naprosto zanedbatelném množství, protože se používá úplně jiná technologie. I když by samozřejmě někdo mohl přijít s návrhem úplného zákazu (jako je to ve řadě států světa; někde už ovšem zákaz zase zrušili), po stránce toxikologické je to ale nesmysl.
27.5.2006 22:37
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Ne. Zmizelo vakuum, kde mohl být někdo potrestán za to, že se souhlasem autora používal jeho program.A stala se někdy takováto pitomost? Za co bych byl potrestán? Kdo by měl vyčíslit škodu? Jakým způsobem? Podle veškeré logiky by prostě jakékoliv uvažování o tomto problému skončilo výsledkem: "Je to celé nesmysl" a šlo by to ze stolu.
Jednak se o této úpravě rozhodlo v rámci EU, naši zákonodárci to tedy museli implementovat, pokud by nechtěli vystavit republiku sankcím EU. A za druhé, zákaz obcházení ochran není ve své podstatě špatný. Špatné je používání takových ochran - proto by lidé měli ukázat těm, kdo je používají, že si ochrany nepřejí. A to tím, že si takové filmy a hudbu nebudou kupovat - nikoliv ochcáváním ochran.Za hlavní mínus vstupu do EU vidím právě toto - EU tlačí (pod hrozbou pokut) vlády členských zemí k přijímání i hloupostí, které by jen tak české zákonodárce (pokud by se tedy nedostal do jejich blízkosti dostatek lobbistů z řad vydavatelských společností) ani nenapadly měnit. Jak chcete říct lidem, aby nekupovali chráněná CD/DVD, když většina muziky i filmů nějakou ochranu používá?? Bojkotovat to a místo toho si vše stahovat z internetu? Tudíž demotivovat ty, co si teď kupují originály, a i ty převést na stranu stahovačů? No to už je dost absurdní.
Není absinth jako absinth. Původní absinth, získávaný macerací pelyňku v alkoholu, obsahoval různé nebezpečné látky, hlavně thujon. Absinth, který se u nás nyní vyrábí, tyto látky obsahuje jen v naprosto zanedbatelném množství, protože se používá úplně jiná technologie. I když by samozřejmě někdo mohl přijít s návrhem úplného zákazu (jako je to ve řadě států světa; někde už ovšem zákaz zase zrušili), po stránce toxikologické je to ale nesmysl.Děkuji za vysvětlení :) Obecně toto ale dobře ukazuje, že jakmile je již něco zakázáno (např. ten absint v cizině, nebo marihuana skoro všude atd.), tak je velmi nepravděpodobné, že se takovéto nařízení bude rušit, i když podle všeho se stejně o žádnou výraznější hrozbu nejedná. Proto už taky nehrozí, že by se tento autorský zákon nějak vracel k původním, liberálnějším formulacím. Nedělám si iluze, že se v praxi i teď po schválení zákona, něco změní. Kopírování muziky je pro osobní potřebu vyjmuto stejně, takže mp3 stažené z internetu jsou v pořádku stále. (Fakt, že ten "anonym", co je ripoval, obešel ty ochrany, a navíc ty mp3sky zveřejnil, něco porušil, je irrelevantní, ne? Já jsem po prohlášení tohoto z obliga.)
27.5.2006 23:17
brozkeff | skóre: 13
| blog: Zpátky po 10 letech
| Žďár nad Sázavou
Test jsem udelal pred rokem. Od te doby si vice rozmyslim, jaky software si kupuji, a pokud to trochu jde, snazim se provozovat software pod nejakou svobodnou licenci. Setrim si tak nervy a take svoje opticke mechaniky. Stal se ze mne nefanaticky uzivatel GNU/Linux.
Autori by meli chranena CD oznacovat nikoliv logem "Chranene CD" ,ale
logem "Toto neni CD-Digital audio, ale jakysi paskvil".
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
29.5.2006 15:15
