Portál AbcLinuxu, 6. prosince 2025 15:22
Spousta z vás jistě používá webový server Apache. Ve chvílích, kdy Apache přestává stíhat, máte v podstatě jen dvě možnosti; buď upgradovat hardware (případně pořídit nějaké load-balancing řešení), nebo zkusit vyměnit težkotonážní Apache za nějaký jiný server, např. nginx. Seznámení s webovým serverem nginx jsme si pro vás v tomto článku připravili.
nginx (vyslovováno engine x) je lehkotonážní webový server/reverzní proxy vydaný pod licencí BSD. Mimo protokolů http/http(s) zvládá i POP3 a IMAP, takže se ve skutečnosti nejedná jen o webový server. Ale na e-mailové vlastnosti tohoto webového serveru se v článku zaměřovat nebudeme.
Tento webový server umí servírovat veškerý statický obsah (statické HTML, CSS, iso, ...) a určitý typ požadavků směřovat jinam. Nativně webserver neumí PHP, ani Python, Ruby, ... je to jen "hloupá proxy" a webový server pro statický obsah. Avšak důležité je to, že je to i proxy. Pokud si totiž jako pomocníka přivoláme buď FastCGI, nebo jiný webový server (který už mod_php nebo cokoli jiného, po čem toužíme, umí), můžeme nginx použít jako proxy pro servírování tohoto obsahu.
Na svém serveru ism.m4r3k.org používám FastCGI PHP s nginxem. FastCGI PHP je zhruba stejně rychlé jako mod_php, avšak nese sebou větší paměťový overhead, což však u méně náročných webových prezentací nemusí vůbec vadit. Moje konfigurace vypadá následovně:
user nginx;
worker_processes 1;
events {
worker_connections 1024;
}
http {
include mime.types;
default_type application/octet-stream;
sendfile on;
keepalive_timeout 65;
gzip on;
server {
listen [::]:80;
server_name ism.m4r3k.org;
location / {
root /srv/www/htdocs/ism.m4r3k.org/;
index index.html index.htm index.php;
}
# redirect server error pages to the static page /50x.html
error_page 500 502 503 504 50x.html;
location = /50x.html {
root /srv/www/htdocs/ism.m4r3k.org/;
}
# pass the PHP scripts to FastCGI server listening on 127.0.0.1:9000
location ~ \.php$ {
root html;
fastcgi_pass 127.0.0.1:9000;
fastcgi_index index.php;
fastcgi_param SCRIPT_FILENAME /srv/www/htdocs/ism.m4r3k.org/$fastcgi_script_name;
include fastcgi_params;
}
}
}
První řádek user říká nginxu, aby po svém startu zahodil rootovská privilegia a začal fungovat pod uživatelem nginx. Start pod uživatelem root je nutný, pokud chcete, aby nginx běžel na portech nižších než 1024, které si může nabindovat jen root.
Řádek worker_processes říká, kolik má běžet procesů pro obsluhu uživatelských požadavků. Každý worker proces může obsloužit takový počet příchozích spojení, jaký je definován konfiguračním řádkem worker_connections. Důvodem pro zvýšení počtu worker procesů může být například využití více jader/procesorů u serveru s SMP, případně snížení latence způsobené blokacemi z I/O. Pokud si chcete spočítat maximální počet spojení, které je v jednu chvíli váš server schopen obsloužit, docílíte toho tím, že vynásobíte počet worker procesů hodnotou worker spojení (worker_processes * worker_connections), v naší konfiguraci je tedy webový server schopen obsloužit maximálně 1024 klientů.
V části konfigurace http načítáme soubor mime.types, který obsahuje přiřazení Content-Type k jednotlivým příponám souborů.
types {
text/html html htm shtml;
text/css css;
text/xml xml;
image/gif gif;
image/jpeg jpeg jpg;
application/x-javascript js;
application/atom+xml atom;
application/rss+xml rss;
}
Parametr gzip udává, zda se budou odchozí soubory komprimovat gzipem, nebo ne. V případě zapnuté gzip komprese můžete konfigurační soubor rozšířit o volby:
text/htmlVíce konfiguračních voleb pro modul gzip najdete v dokumentaci.
Sekce http má podsekci server, ve které už se konfigurují jednotliví virtuální hosté.
Řádek listen [::]:80; určuje, na jakých adresách a portech má nginx nabindovat svůj socket. Uvedená konfigurace nabidnuje nginx na port 80 na všechny IPv4 a IPv6 adresy; parametr listen může obsahovat adresu, na kterou se má server nabindovat, případně port.
127.0.0.1 - nabinduje nginx na adresu 127.0.0.1 port 80127.0.0.1:8080 - nabinduje nginx na adresu 127.0.0.1 port 8080443 default ssl - nabinduje nginx na všech IPv4 adresách na port 443 pro https spojeníKonfigurační volba server_name se používá pro named virtual hosty. Z každého příchozího HTTP požadavku se vezme hlavička Host a ta je pak porovnávána se server_name. Při první shodě je požadavek obsloužen podle dané konfigurace. Volba server_name může být klasické jméno ism.m4r3k.org, jméno se žolíkovým znakem (wildcard) na začátku či konci (*.ism.m4r3k.org, ism.m4r3k.*) nebo jméno definované regulárním výrazem. server_name může mít více záznamů, v takovém případě se jednotlivé záznamy oddělují mezerou.
První část location obsahuje pokyny, jak obsloužit všechny HTTP požadavky, volba root určuje cestu k adresáři, kde jsou k nalezení požadovaná data. Na rozdíl od webového serveru Apache nginx nezahazuje matchující se část v location. Budete li tedy chtít mít pro adresář /tmp/ povoleno procházení (autoindexing), musíte vytvořit následující location.
location /tmp/ {
root /srv/www/htdocs/ism.m4r3k.org/;
autoindex on;
}
Tato část konfiguračního souboru zajistí, že každý požadavek http://ism.m4r3k.org/tmp/nejaky-soubor.txt bude směřovat do adresáře /srv/www/htdocs/ism.m4r3k.org/tmp/. A pokud se někdo pokusí otevřít http://ism.m4r3k.org/tmp/, tak se mu zobrazí všechny soubory včetně podadresářů, vizte například tuto stránku.
Konfigurační volba error_page slouží k nastavení chování chybových kódů HTTP protokolů. Uvedený řádek error_page 500 502 503 504 50x.html; zajistí, aby byly uvedené chybové kódy 500, 502, 503, 504 přesměrovány na statickou stránku 50x.html. Úplně stejně můžete pracovat i s dalšími kódy jako 404 Not found nebo 403 Forbiden. Případně můžete také zajistit změnu chybového kódu, například pokud místo kódu 404 Not found chcete vracet nějaký soubor s kódem 200 OK, můžete do konfiguračního souboru přidat následující řádek error_page 404 =200 vraceny-soubor.html;.
Jak jsem již řekl, nginx neumí mod_php, jako to dělá Apache, ale umí FastCGI, což je na většinu použití dostatečné. A pokud FastCGI nestačí, může nám na pozadí běžet Apache a nginx dělat k tomuto webserveru jen proxy. O FastCGI PHP se nám stará poslední část uvedeného konfiguračního souboru, tedy ta začínající location ~ \.php$. Znak ~ označuje regulární výraz, který slouží k identifikaci požadavků, jež mají být zpracovávány pomocí FastCGI. Volba fastcgi_pass specifikuje, kam má nginx předávat své požadavky na zpracování. Může se jednat o IP adresu a port jako v mém případě nebo o Unixový socket - zadáte unix:/cesta-k/socketu.socket. Řádek fastcgi_index index.php; říká, jaké má být jméno zpracovávaného souboru, pokud bude uvedená cesta končit znakem lomítka (/). V našem případě se jedná o FastCGI PHP, takže očekáváme v adresáři soubor index.php. Další řádek je fastcgi_param. Ten slouží k nastavování parametrů pro CGI požadavek, který bude odeslán na cíl podle volby fastcgi_pass. V našem příkladu nastavujeme volbu SCRIPT_FILENAME na cestu k samotnémi CGI skriptu, tedy /srv/www/htdocs/prace.m4r3k.org/$fastcgi_script_name. Jak jistě uhádnete, proměnná $fastcgi_script_name obsahuje všechno, co následuje po / v požadavku GET, který webserver obdržel. Pokud tedy bude požadavek GET vypadat takto: GET /scripts/rss.php HTTP/1.1, tak v proměnné $fastcgi_script_name bude cesta scripts/rss.php.
Posledním řádkem načítám soubor /etc/nginx/fastcgi_params, který obsahuje následující parametry pro FastCGI:
fastcgi_param GATEWAY_INTERFACE CGI/1.1; fastcgi_param SERVER_SOFTWARE nginx; fastcgi_param QUERY_STRING $query_string; fastcgi_param REQUEST_METHOD $request_method; fastcgi_param CONTENT_TYPE $content_type; fastcgi_param CONTENT_LENGTH $content_length; fastcgi_param SCRIPT_NAME $fastcgi_script_name; fastcgi_param REQUEST_URI $request_uri; fastcgi_param DOCUMENT_URI $document_uri; fastcgi_param DOCUMENT_ROOT $document_root; fastcgi_param SERVER_PROTOCOL $server_protocol; fastcgi_param REMOTE_ADDR $remote_addr; fastcgi_param REMOTE_PORT $remote_port; fastcgi_param SERVER_ADDR $server_addr; fastcgi_param SERVER_PORT $server_port; fastcgi_param SERVER_NAME $server_name;
Nyní, když jsme donutili nginx předávat požadavky na php soubory někam dále, slušelo by se ještě zajistit, aby tyto požadavky i očekávalo něco, co je následně zpracuje - jinak dostaneme chybovou zprávu 502 Bad gateway. Já osobně jsem se inspiroval tím, jak to dělá lighttpd, a použil jsem program spawn-fcgi k tomu, aby mi vytvořil požadovaný počet procesů php-cgi, nabindoval jim sockety a zahodil rootovská privilegia. spawn-fcgi spouštím s následujícími parametry:
/usr/bin/spawn-fcgi -C 10 -a 127.0.0.1 -p 9000 -u nginx -f /usr/bin/php-cgi
Parametr -C udává počet instancí, které mají být spuštěny, -a je adresa, na kterou se má php-cgi nabindovat, -p udává port, na který se bude bindovat, -u udává uživatele, pod kterým se má php-cgi spouštět, a -f udává cestu k binárce, která se má spouštět.
Ve chvílích, kdy Apache přestává stíhatTo mi v této oblasti přijde už jako klišé. Apache toho zvládne docela hodně, záleží na konfiguraci, přičemž konfigurace "jeden Apache dělá všechno" není zrovna z nejvýkonnějších. Ale je pravda, že servery jako nginx nebo Lighttpd mají nároky (prostředky OS, CPU i paměť) ještě menší a hlavně mají i jednodušší (nebo prostě jen hezčí) konfiguraci.
je to jen "hloupá proxy"Ehm, jak vypadá chytrá proxy? Je mi jasné, že pokud něco neumí out-of-the-box nativně PHP, spousta PHP programátorů to bude považovat za nepotřebný balast a proto je třeba je poučit, ale zacházet až tak daleko
Důvodem pro zvýšení počtu worker procesů může být například využití více jader/procesorů u serveru s SMP, případně snížení latence způsobené blokacemi z I/O.Myšleno je nejspíš diskové I/O, že... Blokující síťové I/O, to by si snad při single-process single-thread architektuře nikdo nedovolil... Vlastně když už jsme u té architektury, jaký že je to ten hlavní rozdíl mezi nginxem a Apachem a proč narozdíl od Apache můžeme s klidným svědomím nechat worker_processes na hodnotě 1?
A rozdíl by tu byl ještě jeden
To mi v této oblasti přijde už jako klišé. Apache toho zvládne docela hodně, záleží na konfiguraci, přičemž konfigurace "jeden Apache dělá všechno" není zrovna z nejvýkonnějších. Ale je pravda, že servery jako nginx nebo Lighttpd mají nároky (prostředky OS, CPU i paměť) ještě menší a hlavně mají i jednodušší (nebo prostě jen hezčí) konfiguraci.Vim o mistech kde apache nestihal a nginx se flaka
Vlastně když už jsme u té architektury, jaký že je to ten hlavní rozdíl mezi nginxem a Apachem a proč narozdíl od Apache můžeme s klidným svědomím nechat worker_processes na hodnotě 1?epoll/poll/select/rtsignals...
>> A rozdíl by tu byl ještě jeden
Nesmíte věřit všemu co se kde píše. Tyhle věci se dají nastavovat a zpravidla jsou nastaveny správně, aby se podobné věci neděly.
Myšleno je nejspíš diskové I/O, že...Ano, mysleli jsme samozřejmě diskové I/O.
bez .htaccess nepouzitelne 
Ale je nekompatibilní s Apache. Stejně jako v lighttpd...
btw pryc jsou doby kdy na nginx byla potreba rustina :)
aktualni anglicka wikina je uz velice schopna a vseobjimajici
To budu asi ja ;)
Chybi mi aspon strucne zduvodneni, proc by jsem mel zkusit nginx a ne treba lighttpd (ktery je znamejsi). V cem je nginx lespi nez lighttpd?
Nebo teba boa ?
Ci jine valstni napsane web servery ?
Uznavam ze apache2 je na lecktere veci tezsi ...
... ale neni to spis o konfiguraci ?
A proc BOA??
23 Feb 2005 - Version 0.94.14rc21 released!
ten projekt prakticky skoncil... Jak jej muzete porovnavat s lighttpd?
Boa je tak trochu legenda, je to webserver s pollovací architekturou snad už od roku 1995. Pamatuju si, že na přednášce o sítích na FELu, když se mluvilo o pollování, říkali tomu "ve stylu Boa".
A nějaký vlastní webserver... o tom snad ani nemá cenu mluvit
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.