V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Dnes pokračujeme v naší sérii recenzí knih od nakladatelství Computer Press. Na přetřes přijde v porovnání s předchozími knihami relativně tenká publikace. Co tato kniha ztrácí oproti předchozím na počtu stran, to získává zpět na svém významu. Tato kniha je totiž povinnou výbavou knihovničky každého člověka, který má přípojeno víc než jedno PC kříženým kabelem.
Stejně jako všechny knihy této řady má i tato kniha klasickou bílomodrou obálku, kapitoly hojně ilustrované perfektně propracovanými obrázky a každá kapitola končí testy. V tomto směru žádná změna. Jestliže chcete vědět o práci s knihou více, nalistujte předchozí recenze knih této série uvedené pod článkem. Autorem knihy je Mark A. Sportack, který pracuje ve společnosti AT&T na pozici architekta informačních technologií, kde denně používá produkty Cisco a má za úkol plánovat a spravovat tyto technologie.
Jako první musím budoucí čtenáře připravit na fakt, že tato kniha probírá navzdory zasazení do řady Cisco problematiku naprosto obecně, o produkty Cisco zakopnete opravdu sporadicky. Proto ji využijí uživatelé všech populárních operačních systémů, nejen šťastní majitelé přepínačů Cisco. Což, doufám, potěší :-). Je to hlavní důvod si ji pořídit. Svým rozsahem by byla i vhodná k použití jako podklad pro některé zkoušky na vysoké škole.
Pojďme tedy vzít knihu do rukou a začíst se do jejích 351 stran obsahu, které pro nás autor a překladatelé připravili.
Kniha má klasické složení stran a kapitol. O skvěle zpracovaném obsahu ani nemluvím. Začíná informacemi o autorovi, věnováním a úvodem, pokračuje první částí.
V první části pojmenované Základy internetových sítí nalezneme 4 kapitoly. První z nich je Úvod do internetových sítí. Probírá - jak jinak - referenční model OSI (lze vůbec začít i něčím jiným?) a zabývá se i nepřesnostmi, které o OSI panují. Pokračuje Logickou přilehlostí (fuj, kdo to překládal?) - tvorba segmentů, paketů, ethernetových rámců - a bitovými proudy. Poslední část se zabývá výkladem, proč je potřeba směrovat, a s tím související nástin problematiky výpočtu cest.
Další kapitola probírá vzhled adres v internetových sítích. Začíná architekturou adres v Internetu, pokračuje adresováním protokolu IP (adresy A až E), podsítěmi a beztřídním směrováním mezi doménami.
Třetí kapitola je věnovaná směrovačům a prakticky všemu, co s touto problematikou souvisí. Postupně se probírají domény v LAN sítích, autor hodně prostoru věnuje přístupovým doménám, malinko opomíjí domény založené na MAC.
Druhá podkapitola je věnována segmentaci LAN sítí za použití mostů, směrovačů a přepínačů. Kapitola je zakončena teorií o páteřích LAN sítí a bránách sítí WAN.
Po LAN sítích nemůžeme věnovat zájem ničemu jinému než sítím WAN. Logika věci to dá a autor postupoval stejně.
Začíná HW základnou typického směrovače, pokračuje rozborem typických WAN sítí, jejich výhod a nevýhod. Důležitou podkapitolou je i výkon WAN sítí a jak jej zvyšovat. Jelikož jsem musel v praxi už párkrát podobný problém řešit, se zájmem jsem si přečetl, že jsem to kdysi dělal sice dobře, ale že existují mnohem lepší cesty. Tahle kapitola se mi opravdu líbila.
A jsme u druhé části knihy nazvané Vnitřní mechanismy směrovačů. Tato část knihy se zaobírá teoreticky protokoly TCP/IP ve verzích IPv4 a IPv6 a technologiemi, nad kterými fungují. Dojde i na typické implementace v různých systémech, hlavně Cisco IOS. Kniha probírá LAN a její zástupce Ethernet, Token ring, FDDI, ATM i WAN, které se stavějí z různých druhů ISDN i optických kabelů.
Na konci této kapitoly se dostane i na různé druhy dynamického a samozřejmě i statické směrování spolu s vysvětlením jeho výhod a nevýhod. Prostě se dozvíte, že dnes se už nevyplatí implementovat nic jiného než OSPF.
Ve třetí části, věnující se Směrovacím protokolům, nás autoři zavedou do světa obou verzí RIP, IGRP i EIGRP a nakonec se věnují dnešnímu standardu OSPF (jak také jinak). Všechny protokoly jsou probrány opravdu od základu. Zde je kniha dokonale šita na míru všem fandům CzFREE.Net.
Poslední kapitola je věnována teoretické přípravě před síťováním a moc zábavná mi nepřišla. Otázky implementace prostě nejsou věc, kterou bych musel řešit. A věřím, že každý, kdo potřebuje něco zasíťovat raději využije již hotovou a naimplementovanou věc. Vždyť ti Rusové do toho TCP/IP v Linuxu dali tolik energie, že by bylo škoda to nevyužít :-).
Na knize se mi opravdu líbily velmi zdařilé obrázky. Příště, až budu potřebovat někomu vysvětlit, jak věci fungují, použiji podobnou abstrakci, jakou nabízejí obrázky v knize. Nevím, ale zde mají obzvlášť zajímavou příchuť.
| Název | Směrování v sítích IP |
| Autoři | Mark A. Sportack |
| Vydal | Computer Press |
| Datum vydání | 2003 |
| Počet stran | 368 |
| Doporučená cena | 650,- Kč / 999 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz