Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Dnes pokračujeme v naší sérii recenzí knih od nakladatelství Computer Press. Na přetřes přijde v porovnání s předchozími knihami relativně tenká publikace. Co tato kniha ztrácí oproti předchozím na počtu stran, to získává zpět na svém významu. Tato kniha je totiž povinnou výbavou knihovničky každého člověka, který má přípojeno víc než jedno PC kříženým kabelem.
Stejně jako všechny knihy této řady má i tato kniha klasickou bílomodrou obálku, kapitoly hojně ilustrované perfektně propracovanými obrázky a každá kapitola končí testy. V tomto směru žádná změna. Jestliže chcete vědět o práci s knihou více, nalistujte předchozí recenze knih této série uvedené pod článkem. Autorem knihy je Mark A. Sportack, který pracuje ve společnosti AT&T na pozici architekta informačních technologií, kde denně používá produkty Cisco a má za úkol plánovat a spravovat tyto technologie.
Jako první musím budoucí čtenáře připravit na fakt, že tato kniha probírá navzdory zasazení do řady Cisco problematiku naprosto obecně, o produkty Cisco zakopnete opravdu sporadicky. Proto ji využijí uživatelé všech populárních operačních systémů, nejen šťastní majitelé přepínačů Cisco. Což, doufám, potěší :-). Je to hlavní důvod si ji pořídit. Svým rozsahem by byla i vhodná k použití jako podklad pro některé zkoušky na vysoké škole.
Pojďme tedy vzít knihu do rukou a začíst se do jejích 351 stran obsahu, které pro nás autor a překladatelé připravili.
Kniha má klasické složení stran a kapitol. O skvěle zpracovaném obsahu ani nemluvím. Začíná informacemi o autorovi, věnováním a úvodem, pokračuje první částí.
V první části pojmenované Základy internetových sítí nalezneme 4 kapitoly. První z nich je Úvod do internetových sítí. Probírá - jak jinak - referenční model OSI (lze vůbec začít i něčím jiným?) a zabývá se i nepřesnostmi, které o OSI panují. Pokračuje Logickou přilehlostí (fuj, kdo to překládal?) - tvorba segmentů, paketů, ethernetových rámců - a bitovými proudy. Poslední část se zabývá výkladem, proč je potřeba směrovat, a s tím související nástin problematiky výpočtu cest.
Další kapitola probírá vzhled adres v internetových sítích. Začíná architekturou adres v Internetu, pokračuje adresováním protokolu IP (adresy A až E), podsítěmi a beztřídním směrováním mezi doménami.
Třetí kapitola je věnovaná směrovačům a prakticky všemu, co s touto problematikou souvisí. Postupně se probírají domény v LAN sítích, autor hodně prostoru věnuje přístupovým doménám, malinko opomíjí domény založené na MAC.
Druhá podkapitola je věnována segmentaci LAN sítí za použití mostů, směrovačů a přepínačů. Kapitola je zakončena teorií o páteřích LAN sítí a bránách sítí WAN.
Po LAN sítích nemůžeme věnovat zájem ničemu jinému než sítím WAN. Logika věci to dá a autor postupoval stejně.
Začíná HW základnou typického směrovače, pokračuje rozborem typických WAN sítí, jejich výhod a nevýhod. Důležitou podkapitolou je i výkon WAN sítí a jak jej zvyšovat. Jelikož jsem musel v praxi už párkrát podobný problém řešit, se zájmem jsem si přečetl, že jsem to kdysi dělal sice dobře, ale že existují mnohem lepší cesty. Tahle kapitola se mi opravdu líbila.
A jsme u druhé části knihy nazvané Vnitřní mechanismy směrovačů. Tato část knihy se zaobírá teoreticky protokoly TCP/IP ve verzích IPv4 a IPv6 a technologiemi, nad kterými fungují. Dojde i na typické implementace v různých systémech, hlavně Cisco IOS. Kniha probírá LAN a její zástupce Ethernet, Token ring, FDDI, ATM i WAN, které se stavějí z různých druhů ISDN i optických kabelů.
Na konci této kapitoly se dostane i na různé druhy dynamického a samozřejmě i statické směrování spolu s vysvětlením jeho výhod a nevýhod. Prostě se dozvíte, že dnes se už nevyplatí implementovat nic jiného než OSPF.
Ve třetí části, věnující se Směrovacím protokolům, nás autoři zavedou do světa obou verzí RIP, IGRP i EIGRP a nakonec se věnují dnešnímu standardu OSPF (jak také jinak). Všechny protokoly jsou probrány opravdu od základu. Zde je kniha dokonale šita na míru všem fandům CzFREE.Net.
Poslední kapitola je věnována teoretické přípravě před síťováním a moc zábavná mi nepřišla. Otázky implementace prostě nejsou věc, kterou bych musel řešit. A věřím, že každý, kdo potřebuje něco zasíťovat raději využije již hotovou a naimplementovanou věc. Vždyť ti Rusové do toho TCP/IP v Linuxu dali tolik energie, že by bylo škoda to nevyužít :-).
Na knize se mi opravdu líbily velmi zdařilé obrázky. Příště, až budu potřebovat někomu vysvětlit, jak věci fungují, použiji podobnou abstrakci, jakou nabízejí obrázky v knize. Nevím, ale zde mají obzvlášť zajímavou příchuť.
| Název | Směrování v sítích IP |
| Autoři | Mark A. Sportack |
| Vydal | Computer Press |
| Datum vydání | 2003 |
| Počet stran | 368 |
| Doporučená cena | 650,- Kč / 999 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: