OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Dnes pokračujeme v naší sérii recenzí knih od nakladatelství Computer Press. Na přetřes přijde v porovnání s předchozími knihami relativně tenká publikace. Co tato kniha ztrácí oproti předchozím na počtu stran, to získává zpět na svém významu. Tato kniha je totiž povinnou výbavou knihovničky každého člověka, který má přípojeno víc než jedno PC kříženým kabelem.
Stejně jako všechny knihy této řady má i tato kniha klasickou bílomodrou obálku, kapitoly hojně ilustrované perfektně propracovanými obrázky a každá kapitola končí testy. V tomto směru žádná změna. Jestliže chcete vědět o práci s knihou více, nalistujte předchozí recenze knih této série uvedené pod článkem. Autorem knihy je Mark A. Sportack, který pracuje ve společnosti AT&T na pozici architekta informačních technologií, kde denně používá produkty Cisco a má za úkol plánovat a spravovat tyto technologie.
Jako první musím budoucí čtenáře připravit na fakt, že tato kniha probírá navzdory zasazení do řady Cisco problematiku naprosto obecně, o produkty Cisco zakopnete opravdu sporadicky. Proto ji využijí uživatelé všech populárních operačních systémů, nejen šťastní majitelé přepínačů Cisco. Což, doufám, potěší :-). Je to hlavní důvod si ji pořídit. Svým rozsahem by byla i vhodná k použití jako podklad pro některé zkoušky na vysoké škole.
Pojďme tedy vzít knihu do rukou a začíst se do jejích 351 stran obsahu, které pro nás autor a překladatelé připravili.
Kniha má klasické složení stran a kapitol. O skvěle zpracovaném obsahu ani nemluvím. Začíná informacemi o autorovi, věnováním a úvodem, pokračuje první částí.
V první části pojmenované Základy internetových sítí nalezneme 4 kapitoly. První z nich je Úvod do internetových sítí. Probírá - jak jinak - referenční model OSI (lze vůbec začít i něčím jiným?) a zabývá se i nepřesnostmi, které o OSI panují. Pokračuje Logickou přilehlostí (fuj, kdo to překládal?) - tvorba segmentů, paketů, ethernetových rámců - a bitovými proudy. Poslední část se zabývá výkladem, proč je potřeba směrovat, a s tím související nástin problematiky výpočtu cest.
Další kapitola probírá vzhled adres v internetových sítích. Začíná architekturou adres v Internetu, pokračuje adresováním protokolu IP (adresy A až E), podsítěmi a beztřídním směrováním mezi doménami.
Třetí kapitola je věnovaná směrovačům a prakticky všemu, co s touto problematikou souvisí. Postupně se probírají domény v LAN sítích, autor hodně prostoru věnuje přístupovým doménám, malinko opomíjí domény založené na MAC.
Druhá podkapitola je věnována segmentaci LAN sítí za použití mostů, směrovačů a přepínačů. Kapitola je zakončena teorií o páteřích LAN sítí a bránách sítí WAN.
Po LAN sítích nemůžeme věnovat zájem ničemu jinému než sítím WAN. Logika věci to dá a autor postupoval stejně.
Začíná HW základnou typického směrovače, pokračuje rozborem typických WAN sítí, jejich výhod a nevýhod. Důležitou podkapitolou je i výkon WAN sítí a jak jej zvyšovat. Jelikož jsem musel v praxi už párkrát podobný problém řešit, se zájmem jsem si přečetl, že jsem to kdysi dělal sice dobře, ale že existují mnohem lepší cesty. Tahle kapitola se mi opravdu líbila.
A jsme u druhé části knihy nazvané Vnitřní mechanismy směrovačů. Tato část knihy se zaobírá teoreticky protokoly TCP/IP ve verzích IPv4 a IPv6 a technologiemi, nad kterými fungují. Dojde i na typické implementace v různých systémech, hlavně Cisco IOS. Kniha probírá LAN a její zástupce Ethernet, Token ring, FDDI, ATM i WAN, které se stavějí z různých druhů ISDN i optických kabelů.
Na konci této kapitoly se dostane i na různé druhy dynamického a samozřejmě i statické směrování spolu s vysvětlením jeho výhod a nevýhod. Prostě se dozvíte, že dnes se už nevyplatí implementovat nic jiného než OSPF.
Ve třetí části, věnující se Směrovacím protokolům, nás autoři zavedou do světa obou verzí RIP, IGRP i EIGRP a nakonec se věnují dnešnímu standardu OSPF (jak také jinak). Všechny protokoly jsou probrány opravdu od základu. Zde je kniha dokonale šita na míru všem fandům CzFREE.Net.
Poslední kapitola je věnována teoretické přípravě před síťováním a moc zábavná mi nepřišla. Otázky implementace prostě nejsou věc, kterou bych musel řešit. A věřím, že každý, kdo potřebuje něco zasíťovat raději využije již hotovou a naimplementovanou věc. Vždyť ti Rusové do toho TCP/IP v Linuxu dali tolik energie, že by bylo škoda to nevyužít :-).
Na knize se mi opravdu líbily velmi zdařilé obrázky. Příště, až budu potřebovat někomu vysvětlit, jak věci fungují, použiji podobnou abstrakci, jakou nabízejí obrázky v knize. Nevím, ale zde mají obzvlášť zajímavou příchuť.
Název | Směrování v sítích IP |
Autoři | Mark A. Sportack |
Vydal | Computer Press |
Datum vydání | 2003 |
Počet stran | 368 |
Doporučená cena | 650,- Kč / 999 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: